Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Karel Marx
Teorie o nadhodnot� II



[Kapitola dvan�ct�]

Tabulky diferenciální renty s vysvětlením


[1. Zm�ny v mase a m��e renty]

K tomu, co jsme uvedli, je t�eba dodat je�t� toto:

Dejme tomu, �e by byly objeveny produktivn�j�� nebo l�pe polo�en� uheln� doly nebo kamenolomy, tak�e by poskytovaly p�i t�m� mno�stv� pr�ce v�t�� produkt ne� doly �i lomy star��, a to tak velk� produkt, �e by byla uspokojena cel� popt�vka. Pak by cena uhl�, kamene nebo d�eva poklesla, proto�e by se sn�ila jejich hodnota, a v d�sledku toho by se musely star� uheln� doly a kamenolomy uzav��t. Neposkytovaly by ani zisk, ani mzdu, ani rentu. Nov� doly a lomy by v�ak nicm�n� poskytovaly rentu jako d��ve star� doly a lomy, i kdy� men�� (co do m�ry). V�dy� ka�d� zv�t�en� produktivity pr�ce zmen�uje kapit�l vynalo�en� na mzdu v pom�ru ke konstantn�mu kapit�lu, zde ke kapit�lu vynalo�en�mu na pracovn� n�stroje. Je to spr�vn�? Je to spr�vn� i zde, kde zm�na produktivity pr�ce nevypl�v� ze zm�ny v sam�m zp�sobu v�roby, n�br� z p�irozen� produktivity uheln�ho dolu �i kamenolomu nebo z jejich polohy? Jedin�, co tu m��eme ��ci, je to, �e tot� mno�stv� kapit�lu p�in�� v tomto p��pad� v�c tun uhl� nebo kamene, �e tud� v ka�d� jednotliv� tun� je obsa�eno m�n� pr�ce, av�ak ve v�ech tun�ch dohromady je obsa�eno pr�v� tolik, nebo dokonce v�c pr�ce, jestli�e nov� doly nebo lomy uspokojuj� krom� star� popt�vky, kterou uspokojovaly star� doly a lomy, je�t� i dodate�nou popt�vku, a to dodate�nou popt�vku, kter� je v�t�� ne� rozd�l mezi produktivnosti star�ch a nov�ch dol� a lom�. Av�ak organick� slo�en� pou�it�ho kapit�lu by se t�m nezm�nilo. V cen� jedn� tuny, ka�d� jednotliv� tuny, by sice bylo obsa�eno m�n� renty, ale jen proto, �e by v n� bylo v�bec obsa�eno m�n� pr�ce, a tud� i m�n� mzdy a m�n� zisku. To by se v�ak nedotklo pom�ru m�ry renty k zisku. M��eme tedy ǁ567ǀ ��ci jen toto:

Z�stane-li popt�vka stejn�, je-li tedy t�eba vyrobit tot� mno�stv� uhl� a kamene jako d��v, pou�ije se nyn� v nov�ch, bohat��ch dolech a lomech k tomu, aby se vyrobila t� masa zbo��, m�n� kapit�lu ne� d��ve ve star�ch dolech a lomech. T�m poklesne celkov� hodnota masy zbo��, a tud� i celkov� suma renty, zisku, mzdy a pou�it�ho konstantn�ho kapit�lu. Ale pom�r mezi rentou a ziskem se nezm�n�, pr�v� tak jako se nezm�n� pom�r mezi ziskem a mzdou nebo mezi ziskem a vynalo�en�m kapit�lem, proto�e v pou�it�m kapit�lu nenastala ��dn� organick� zm�na. Zm�nila se jen velikost pou�it�ho kapit�lu, ale jeho slo�en�, a tud� zp�sob v�roby se nezm�nily.

Je-li t�eba uspokojit dodate�nou popt�vku, av�ak takovou dodate�nou popt�vku, kter� se rovn� rozd�lu mezi produktivnosti nov�ch star�ch dol� a lom�, pou�ije se stejn� velik�ho kapit�lu jako d��ve. Hodnota jednotliv� tuny klesne. Av�ak celkov� mno�stv� tun m� tut� hodnotu jako d��ve. Vezmeme-li jednotlivou tunu, zmen�ila se s hodnotou, kter� je v n� obsa�ena, i velikost t�ch ��st� hodnoty, kter� se p�em��uj� v zisk a rentu. Proto�e v�ak velikost kapit�lu, a t�m i celkov� hodnota jeho produktu z�staly beze zm�ny a nedo�lo ani k organick� zm�il� v jeho slo�en�, z�stala beze zm�ny i absolutn� masa renty a zisku.

Je-li dodate�n� popt�vka tak velk�, �e ji rozd�l v produktivit� nov�ch a star�ch dol� a lom� p�i vynalo�en� stejn�ho kapit�lu nesta�� uspokojit, je t�eba v nov�ch dolech a lomech pou��t dodate�n�ho kapit�lu. V tomto p��pad� � jestli�e se vzr�stem celkov� vynalo�en�ho kapit�lu nenastane zm�na v d�lb� pr�ce, v pou��v�n� stroj�, jestli�e tedy nenastane zm�na v organick�m slo�en� kapit�lu vzroste masa renty a zisku, proto�e vzrostla hodnota celkov�ho produktu, hodnota celkov�ho po�tu tun, a�koli hodnota ka�d� jednotliv� tuny klesla, a tud� klesla i ta 4�st hodnoty jednotliv� tuny, kter� se p�em��uje v rentu a zisk.

Ve v�ech t�chto p��padech nedoch�z� k ��dn� zm�n� v m��e renty, proto�e se nijak nem�n� organick� slo�en� pou�it�ho kapit�lu (a� se jakkoli zm�nila jeho velikost). Naproti tomu, kdyby zm�na vypl�vala ze zm�ny v organick�m slo�en� kapit�lu, ze sn�en� kapit�lu vynalo�en�ho na mzdu ve srovn�n� s kapit�lem vynalo�en�m na stroje atd. � tj., kdyby se zm�nil s�m zp�sob v�roby �� pak by m�ra renty poklesla, proto�e by se zmen�il rozd�l mezi hodnotou zbo�� a cenou n�klad�. Ve t�ech p��padech, kter� jsme uvedli v��e, se tento rozd�l nezmen�il. Kles�-li toti� hodnota, kles� tu pr�v� tak i cena n�klad� jednotliv�ho zbo��, proto�e se na n� vynalo�ilo m�n� pr�ce, zaplacen� i nezaplacen�.

Podle toho tedy, jestli�e vzr�st produktivity pr�ce � �ili pokles hodnoty ur�it�ho mno�stv� vyroben�ho zbo�� � vypl�v� jedin� ze zm�ny produktivity p��rodn�ch prvk�, z rozd�lu v p�irozen�m stupni �rodnosti p�dy, bohatstv� dol�, kamenolom� atd., m��e se masa renty zmen�it, proto�e se za zm�n�n�ch podm�nek pou��v� men��ho mno�stv� kapit�lu; m��e z�stat stejn�, je-li dodate�n� popt�vka; m��e se zv�t�it, je-Ii dodate�n� popt�vka v�t�� ne� rozd�l mezi produktivitou p��rodn�ch faktor� vyu��van�ch d��ve a nyn�. M�ra renty by se v�ak mohla zv��it jedin� p�i zm�n� organick�ho slo�en� pou�it�ho kapit�lu.

Masa renty se tedy nemus� nevyhnuteln� zmen�it, kdy� se p�estane obd�l�vat hor�� p�da, nebo kdy� se p�estane pracovat v hor��m kamenolomu nebo uheln�m dole. M�ra renty nem��e dokonce nikdy klesnout, jestli�e se hor�� pozemek opust� jen proto, �e je od p��rody m�n� �rodn�.

Ricardo sm�uje spr�vn� zji�t�n�, �e v tomto p��pad� se m��e masa renty p�i ur�it�m stavu popt�vky zmen�it � to znamen�, �e z�vis� na tom, zda velikost pou�it�ho kapit�lu kles�, z�st�v� stejn�, nebo vzr�st� �� se z�sadn� nespr�vn�m tvrzen�m, �e m�ra renty mus� klesnout, co� je za dan�ho p�edpokladu nemo�n�, proto�e se p�edpokl�d�, �e nenastala ��dn� zm�na v organick�m slo�en� kapit�lu, �e tedy nenastala ��dn� zm�na, kter� by se dotkla pom�ru mezi hodnotou a cenou n�klad�, jedin�ho pom�ru, kter� ur�uje m�ru renty.

[2. R�zn� kombinace diferenci�ln� a absolutn� renty. Tabulky A, B, C, D, E]

Jak je tomu v�ak v tomto p��pad� s diferenci�ln�mi rentami?

P�edpokl�dejme, �e se t�� ve t�ech kategori�ch uheln�ch dol�, I, II, III, p�i�em� I nese absolutn� rentu, II dvakr�t tak velkou rentu jako I a III dvakr�t tak velkou rentu jako II �ili �ty�ikr�t tak velkou jako I. V tomto p��pad� nese I absolutn� rentu R, II rentu 2R a III rentu 4R. Dejme tomu, �e se nyn� otev�e nov� kategorie dol�, IV, produktivn�j�� ne� I, II a III a tak rozs�hl�, �e se do n� d� vlo�it stejn� velk� kapit�l jako do I. V tomto p��pad� � jestli�e se d��v�j�� popt�vka nezm�nila � bude se do IV vkl�dat tent�� kapit�l, kter� se d��ve vkl�dal do I. V d�sledku toho by se I uzav�ela. A musela by se st�hnout i ��st kapit�lu vlo�en�ho do II. IV by sta�ila nahradit I a ��st II, ale III a IV by nesta�ily uspokojit celou popt�vku, kdyby se d�le net�ilo v ��sti II. Pro zn�zorn�n� p�edpokl�dejme, �e IV je s to s t�m� kapit�lem, kter� byl vlo�en do I, dodat celou t�bu I a polovinu t�by II. Kdyby se tedy vlo�ila do II polovina d��v�j��ho kapit�lu, do III star� kapit�l a do IV nov� kapit�l, cel� trh by byl z�soben.

ǁ568ǀ K jak�m zm�n�m by nyn� do�lo a jak by se tyto zm�ny projevily na celkov� sum� renty, na rent�ch I, II, III a IV?

Absolutn� renta dosahovan� ze IV by byla co do sv� masy i m�ry absolutn� toto�n� s rentou dosahovanou d��ve z I; ve skute�nosti by absolutn� renta v I, II i III byla i d��ve co do sv� masy i m�ry stejn�, kdybychom byli st�le p�edpokl�dali, �e se v t�chto r�zn�ch kategori�ch pou��valo stejn� velk�ch kapit�l�. Hodnota produktu IV by se p�esn� rovnala hodnot� d��v�j��ho produktu I, proto�e by byl produktem stejn� velk�ho kapit�lu se stejn�m organick�m slo�en�m. Proto mus� b�t stejn� i rozd�l mezi hodnotou a cenou n�klad�, proto mus� b�t stejn� i m�ra renty. Krom� toho mus� b�t stejn� i masa renty, proto�e � p�i dan� m��e renty � by se pou�ilo kapit�l� stejn� velikosti. Av�ak proto�e se [tr�n�] hodnota uhl� neur�uje [individu�ln�] hodnotou uhl� t�en�ho ve IV, poskytovalo by toto uhl� mimo��dnou rentu �ili ur�it� p�ebytek nad svou absolutn� rentou � rentu, kter� by nevypl�vala z rozd�lu mezi hodnotou a cenou n�klad�, n�br� z rozd�lu mezi tr�n� hodnotou a individu�ln� hodnotou produktu kategorie IV.

Jestli�e ��k�me, �e absolutn� renta, �ili rozd�l mezi hodnotou a cenou n�klad�, je t� u I, II, III, IV za podm�nky, �e velikost kapit�lu do nich vlo�en�ho, a tud� i masa renty p�i dan� m��e renty je stejn�, je tomu t�eba rozum�t takto: hodnota (individu�ln�) uhl� I je vy��� ne� hodnota uhl� II, a hodnota uhl� II je vy��� ne� hodnota uhl� III, proto�e v jedn� tun� uhl� z I je obsa�eno v�c pr�ce ne� v jedn� tun� uhl� z II, a v jedn� tun� uhl� z II je obsa�eno v�c pr�ce ne� v jedn� tun� uhl� z III. Proto�e v�ak je organick� slo�en� kapit�lu ve v�ech t�ech p��padech stejn�, neodr�� se tato zm�na na individu�ln� absolutn� rent�, kterou nesou kategorie I, II a III. Je-li toti� hodnota tuny z I v�t��, je v�t�� i jej� cena n�klad�; je v�t�� jen �m�rn� tomu, o� v�t��ho kapit�lu se stejn�m organick�m slo�en�m bylo pou�ito k v�rob� jedn� tuny v I ve srovn�n� s II, a v jedn� tun� II ve srovn�n� s III. Tento rozd�l mezi jejich hodnotami se tedy p�esn� rovn� rozd�lu mezi jejich cenami n�klad�, tj. rozd�lu mezi p��slu�n�mi kapit�ly vynalo�en�mi na v�robu jedn� tuny uhl� v I, II a III. Rozd�l mezi velikostmi hodnoty v t�chto t�ech kategori�ch se tedy nedot�k� rozd�lu mezi hodnotou a cenou n�klad� v r�zn�ch kategori�ch. Je-li hodnota v�t��, je �m�rn� tomu v�t�� i cena n�klad�, proto�e hodnota je v�t�� jen �m�rn� tomu, o� v�c se vynalo�ilo kapit�lu nebo pr�ce; pom�r mezi hodnotou a cenou n�klad� tedy z�st�v� stejn�, a stejn� tedy z�st�v� i absolutn� renta.

Pod�vejme se v�ak d�le, jak je tomu s diferenci�ln� rentou.

P�edn�, v cel� v�rob� uhl� � v II, III a IV � se nyn� pou��v� m�n� kapit�lu. Kapit�l ve IV je toti� tak velk�, jako byl kapit�l v I. Krom� toho se st�hla polovina kapit�lu pou��van�ho ve II. Masa renty z II se tedy rozhodn� zmen�� o polovinu. Pokud jde o vynalo�en� kapit�l, ke zm�n� do�lo jen ve II, proto�e ve IV se vynakl�d� tolik kapit�lu jako d��ve v I. D�le jsme p�edpokl�dali, �e v I, II a III byly vynalo�eny stejn� velk� kapit�ly, nap��klad po 100 [libr�ch �t.] v ka�d� kategorii, celkem 300 [liber �t.]; nyn� tedy z�stalo ve II, III a IV u� jen 250 [liber �t.], �ili jedna �estina kapit�lu byla z v�roby uhl� sta�ena.

D�le v�ak klesla tr�n� hodnota uhl�. Vid�li jsme, �e kategorie I nese rentu R, II � 2R a III � 4R. P�edpokl�d�me-li, �e hodnota produktu vyroben�ho p�i vynalo�en� 100 [liber �t.] v kategorii I se rovn� 120 [libr�m �t.], z �eho� R se rovn� 10 a zisk 10, pak se tr�n� hodnota II rovn� 130 [libr�m �t.] (10 zisk a 20 renta) a tr�n� hodnota III 150 [libr�m �t] (10 zisk a 40 renta). Rovnal-li se produkt z I 60 tun�m (tuna = 2 libr�m �t.), rovnal se produkt z II 65 tun�m, produkt z III 75 tun�m a celkov� v�roba se rovnala 60 + 65 + 75 tun�m, tj. 200 tun�m. Proto�e nyn� 100 liber �t. ve IV vyr�b� tolik, kolik �inil cel� produkt I a polovina produktu II, tj. 60 + 321/2 tuny = 921/2 tuny, st�lo by t�chto 921/2 tuny p�i d��v�j�� tr�n� hodnot� 185 liber �t., a vynesly by 75 liber �t. renty, proto�e zisk se rovn� 10 [libr�m �t.]; a tud�, proto�e se absolutn� renta rovn� 10 [libr�m �t.], rovnala by se renta z kategorie IV 71/2R.

Kategorie II, III, IV d�vaj� stejn� jako d��ve 200 tun uhl�, proto�e 321/2 + 75 + 921/2 = 200 tun�m.

Jak je tomu v�ak nyn� s tr�n� hodnotou a s diferenci�ln�mi rentami?

Chceme-li na tuto ot�zku odpov�d�t, mus�me se pod�vat, jak velk� je individu�ln� absolutn� renta z II. P�edpokl�d�me, �e absolutn� rozd�l mezi hodnotou a cenou n�klad� v t�to sf��e v�roby se rovn� 10 libr�m �t., tj. �e se rovn� rent�, kterou poskytoval nejhor�� d�l, a�koli to nen� nutn�, leda�e by I svou hodnotou absolutn� ur�ovala tr�n� hodnotu. ǁ569ǀ Kdyby tomu tak skute�n� bylo, p�edstavovala by renta z I (kdyby se uhl� z I prod�valo za svou hodnotu) v�bec p�ebytek hodnoty v t�to sf��e v�roby nad jeho [uhl� z I] vlastn� cenou n�klad� a v�eobecnou cenou n�klad� zbo��. Kategorie II prod�v� tedy sv� produkty za jejich hodnotu, jestli�e prod�v� sv�ch 65 tun za 120 liber �t., tj. jednotlivou tunu za 111/13 libry �t. To, �e ji m�sto toho prod�vala za 2 libry �t., bylo podm�n�no jen d�ky p�ebytku tr�n� hodnoty ur�en� t��dou I nad jeho [uhl� z II] individu�ln� hodnotou, ne d�ky p�ebytku jeho [uhl� z II] hodnoty, n�br� jeho tr�n� hodnoty nad jeho cenou n�klad�.

D�le, II prod�v�, podle p�edpokladu, m�sto 65 tun jen 321/2 tuny, proto�e m�sto kapit�lu 100 [liber �t.] vkl�d� do dolu jen kapit�l 50 [liber �t.].

II tedy prod�v� nyn� 321/2 tuny za 60 liber �terlink�. 10 liber �t. z 50 liber �t. [z�lohovan�ho kapit�lu] je 20 %. Ze 60 liber �t. p�ipad� 5 liber �t. na zisk a 5 liber �t. na rentu.

M�me tedy ve II: hodnota jedn� tuny produktu se rovn� 111/13 libry �t.; po�et tun se rovn� 321/2; celkov� hodnota produktu se rovn� 60 libr�m �t.; renta se rovn� 5 libr�m �t. Renta klesla z 20 liber �t. na 5 liber �t. Kdyby byla vynalo�ena stejn� masa kapit�lu, byla by klesla jen na 10 liber �t. Co do sv� m�ry tedy renta klesla jen o polovinu. To znamen�, �e klesla o cel� rozd�l, o kter� p�evy�ovala tr�n� hodnota ur�en� kategori� I vlastn� hodnotu [uhl� z II], �ili klesla o p�ebytek nad rozd�lem, kter� vypl�val z rozd�lu mezi vlastn� hodnotou uhl� z II a jeho cenou n�klad�. Jej� [kategorie II] diferenci�ln� renta se rovnala 10 libr�m �t.; nyn� se jej� renta rovn� 10 libr�m �t., tj. jej� absolutn� rent�. V kategorii II tedy se sn�en�m tr�n� hodnoty na hodnotu (uhl� II) odpadla diferenci�ln� renta, a t�m odpadla i touto diferenci�ln� rentou zv�t�en�, zdvojn�soben� m�ra renty. Sn�ila se z 20 na 10. A d�le se renta sn�ila z 10 na 5, proto�e p�i t�to dan� m��e renty se kapit�l vlo�en� do II zmen�il na polovinu.

Proto�e tr�n� hodnota je nyn� ur�ena hodnotou uhl� II, rovnaj�c� se 111/13 libry �t. za tunu, rovn� se nyn� tr�n� hodnota 75 tun, kter� vyr�b� III, 1386/13 libry �t., z �eho� renta se rovn� 286/13 libry �t. P�edt�m se renta rovnala 40 libr�m �t., klesla tud� o 117/13 libry �t. P�edt�m p�evy�ovala absolutn� rentu o 30 liber �t., nyn� jen o 186/13 libry �t. (proto�e 186/13 + 10 = 286/13). P�edt�m se rovnala 4R, nyn� se rovn� jen 2R + 86/13 libry �t. Proto�e se velikost kapit�lu vlo�en�ho do III nezm�nila, byl tento pokles renty zp�soben v�hradn� poklesem m�ry diferenci�ln� renty, tj. poklesem p�ebytku tr�n� hodnoty uhl� III nad jeho individu�ln� hodnotou. P�edt�m se cel� suma renty v kategorii III rovnala p�ebytku vy��� tr�n� hodnoty nad cenou n�klad�, nyn� se rovn� u� jen p�ebytku ni��� tr�n� hodnoty nad cenou n�klad�[64]; tento rozd�l se tedy bl�� absolutn� rent� kategorie III. Kategorie III vyr�b� s kapit�lem 100 [liber �t.1 75 tun, jejich� [individu�ln�] hodnota se rovn� 120 libr�m �t.; 1 tuna se tud� rovn� 13/5 libry �t. M�sto toho prod�vala kategorie III p�i d��v�j�� tr�n� cen� jednu tunu za 2 libry �t., tj. o 2/5 libry za tunu dr�e. To �inilo p�i 75 tun�ch 2/5 x 75 = 30 liber �t. a to byla ve skute�nosti diferenci�ln� renta [v celkov� sum�] renty kategorie III; renta kategorie III se toti� rovnala 40 libr�m �t. (10 absolutn� renta a 30 diferenci�ln� renta). Nyn� prod�v� III tunu ve shod� s novou tr�n� hodnotou u� jen za 111/13 libry �t. O kolik ji tedy prod�v� nad jej� [individu�ln�] hodnotou? 13/5 = 139/65 a 111/13 = 155/65 [155/65 � 139/65 = 16/65]. Kategorie III tedy prod�v� tunu uhl� o 16/65 dr� [ne� je jej� individu�n� hodnota]. To �in� p�i 75 tun�ch 186/13 libry �t., a to je p�esn� diferenci�ln� renta, kter� se tud� v�dy rovn� po�tu tun n�soben�mu p�ebytkem tr�n� hodnoty tuny nad [individu�ln�] hodnotou tuny. Nyn� je�t� zb�v� vypo��tat, jak doch�z� k poklesu renty o 117/13. P�ebytek tr�n� hodnoty nad hodnotou [uhl� z] III klesl z 2/5 libry �t. na tunu (kdy� se prod�vala za 2 libry �t.) na 16/65 na tunu (kdy� se prod�v� za 111/13 libry �t.), tj. z = 2/5 = 26/65 na 16/65, tj. o 10/65. To �in� p�i 75 tun�ch 750/65 = 150/13 = 117/13, a to je p�esn� suma, o kterou klesla renta v III.

ǁ570ǀ 921/2 tuny z IV stoj� p�i cen� 111/13 libry �t. za tunu celkem 17010/13 libry �t. Zde se renta rovn� 6010/13 libry �t. a diferenci�ln� renta 5010/13 libry �t.

Kdyby se t�chto 921/2 tuny prodalo za svou hodnotu, tj. za 120 liber �t., st�la by 1 tuna 111/37 libry �t. M�sto toho se prod�v� po 111/13 libry �t. Ale 111/13 = 1407/481 a 111/37 = 1143/481. P�ebytek tr�n� hodnoty uhl� z IV nad jeho hodnotou je 264/481 libry �t. To �in� p�i 921/2 tuny p�esn� 5010/13 libry �t., diferenci�ln� rentu kategorie IV.

Sestavme si nyn� oba p��pady do tabulek A a B.

A

Kategorie
Kapit�l
Absolutn�
renta
Po�et
tun
Tr�n�
hodnota tuny
Individu�ln�
hodnota tuny
Tr�n� hodnota
cel�ho produktu
Diferemci�ln�
renta
£
£
 
£
£
£
£
I           
II           
III           
100
100
100
10
10
10
60
65
75
2
2
2
             2
             111/13
             13/5
120
130
150
  0
10
30
Celkem
300
30
200
   
400
40

Celkov� po�et tun = 200 liber �t. Celkov� absolutn� renta = 30 liber �t. Celkov� diferenci�ln� renta = 40 liber �t. Celkov� renta = = 70 liber �t.

B

Kategorie
Kapit�l
Absolutn�
renta
Po�et
tun
Tr�n�
hodnota tuny
Individu�ln�
hodnota tuny
Tr�n� hodnota
cel�ho produktu
Diferemci�ln�
renta
£
£
 
£
£
£
£
II           
III           
IV           
  50
100
100
  5
10
10
     321/2
 75
     921/2
111/13
111/13
111/13
             111/13
             13/5
             111/37
60  
 1386/13
  17010/13
  0    
186/13
  5010/13
Celkem
250
20
200
   
3693/13
693/13

Celkov� kapit�l = 250 liber �t. Absolutn� renta = 25 liber �t. Diferenci�ln� renta 693/13 libry �t. Celkov� renta = 943/13 libry �t. Celkov� hodnota 200 tun klesla ze 400 na 3693/13 libry �t.

Tyto dv� tabulky d�vaj� podn�t k velmi d�le�it�m �vah�m.

P�edn� vid�me, �e suma absolutn� renty stoup� nebo kles� �m�rn� ke kapit�lu vlo�en�mu do zem�d�lstv�[65], �m�rn� k celkov�m mas�m kapit�lu vlo�en�m do kategori� I, II a III. M�ra t�to absolutn� renty v�bec nez�vis� na velikosti vlo�en�ch kapit�l�, proto�e v�bec nez�vis� na rozd�lu v druz�ch p�dy, ale naopak vypl�v� z rozd�lu mezi hodnotou a cenou n�klad�, p�i�em� s�m tento rozd�l je ur�en organick�m slo�en�m zem�d�lsk�ho kapit�lu, zp�sobem v�roby, a ne p�dou. V II B suma absolutn� renty kles� z 10 na 5, proto�e kapit�l klesl ze 100 na 50, proto�e polovina ǁ571ǀ kapit�lu byla sta�ena.

Ne� p�ejdeme k dal��m �vah�m o t�chto dvou tabulk�ch, sestav�me si je�t� jin�. Vid�li jsme, �e v B klesla tr�n� hodnota na 111/13 libry �t. za tunu. Ale p�i t�to hodnot� nemus� je�t� produkt I A �pln� zmizet z trhu a kategorie II B nemus� pou��vat pouze poloviny d��v�j��ho kapit�lu. Proto�e v kategorii I se p�i celkov� hodnot� zbo�� 120 [tiber �t.] renta rovn� 10 [libr�m �t.] �ili 1/12 celkov� hodnoty, plat� tento pom�r i pro hodnotu jednotliv� tuny, je� se rovn� 2 libr�m �t. Av�ak 2/12 libry �t. se rovnaj� 1/6 libry �t. �ili 31/3 �ilinku (31/3 �ilinku x 60 = 10 liber �t.). Cena n�klad� tuny v I je tedy [2 libry �t. - 31/3 �ilinku =] 1 libra �t. 1612/13 �ilinku. [Nov�] tr�n� hodnota je 111/13 libry �t. �ili 1 libra �t. 1612/13 �ilinku. 1 libra �t. 162/3 �ilinku se v�ak rovn� 1 lib�e �t. 16 �ilink�m 8 penc�m �ili 1 lib�e �t. l626/39 �ilinku. V porovn�n� s t�m je 1 libra �t. 1612/13 �ilinku �ili 1 libra �t. 1636/39 �ilinku o 10/39 �ilinku v�c. To by byla renta na tunu p�i nov� tr�n� hodnot� a z 60 tun by d�vala celkovou rentu 155/13 �ilinku. Renta by mi tedy nevynesla ani 1% z kapit�lu 100 [liber �t.]. Aby I A nevyn�ela v�bec ��dnou rentu, musela by tr�n� hodnota klesnout na jej� cenu n�klad�, tj. na 1 libru �t. 162/3 �ilinku �ili na 15/6 libry �t. (�ili na 110/12 libry �t.). V tomto p��pad� by renta v kategorii I A zmizela. Av�ak v t�to t��d� by se mohlo t�it se ziskem 10 % stejn� jako d��ve. Ne�lo by to teprve p�i dal��m poklesu tr�n� hodnoty pod [cenu n�klad�] 15/6 libry �t.

Pokud v�ak jde o II B, v tabulce B se p�edpokl�d�, �e se [z v�roby] st�hla polovina kapit�lu. Proto�e v�ak tr�n� hodnota 111/13 libry �t. poskytuje je�t� rentu 10 %� poskytuje ji na 100 liber �t. i na 50 liber �t. P�edpokl�d�-li se tedy, �e polovina kapit�lu se st�hla, p�edpokl�d� se to jen proto, �e za t�chto podm�nek II B st�le je�t� poskytuje absolutn� rentu 10%. Kdyby toti� II B nad�le vyr�b�la 65 tun m�sto 321/2 tuny, byl by trh p�esycen, a tr�n� hodnota z kategorie IV, kter� ovl�d� trh, by klesla tak, �e by bylo nutn� zmen�it kapit�l vlo�en� do II B, aby poskytoval absolutn� rentu. Je v�ak jasn�, �e poskytuje-li cel� kapit�l 100 [liber �t.] rentu 9 %� je celkov� suma renty v�t�� ne� v p��pad�, kdy kapit�l 50 [liber �t.] poskytuje rentu 10 %. Kdyby tedy podle stavu trhu bylo nutn� vlo�it do kategorie II jen kapit�l 50 [liber �t.], aby byla uspokojena popt�vka, musela by se renta sn�it na 5 liber �t. Ve skute�nosti by v�ak klesla je�t� n�e, jestli�e se p�edpokl�d�, �e dodate�n� 321/2 tuny u� nemohou naj�t st�l� odbyt, tj. byly by z trhu vytla�eny. Tr�n� hodnota by klesla tak hluboko, �e by z II B zmizela nejen renta, ale postihlo by to i zisk. Pak by n�sledovalo sta�en� kapit�lu, aby se sn�ila nab�dka, a kapit�l by se stahoval, dokud by nedos�hl ��douc� velikosti, tj. 50 liber �t., a pak by se tr�n� hodnota ust�lila na 111/13 libry �t., kdy by op�t poskytovala v kategorii II B absolutn� rentu, av�ak jen pro polovinu kapit�lu, kter� byl do n� vlo�en p�edt�m. Tak� v tomto p��pad� by m�ly rozhoduj�c� �lohu kategorie IV a III, kter� ovl�daj� trh.

Av�ak jestli�e trh pojme p�i cen� 111/13 libry �t. za tunu pouze 200 tun, pak t�m je�t� naprosto nen� �e�eno, �e nem��e pojmout o 321/2 tuny v�c, kdy� tr�n� hodnota klesne, tj. kdy� se tlakem, kter� vyvine na trh t�chto 321/2 dodate�n�ch tun, tr�n� hodnota 2321/2 tuny sn��. Cena n�klad� 1 tuny v II B je 19/13 libry �t. �ili 1 libra �t. 1311/13 �ilinku; tr�n� hodnota je v�ak 111/13 libry �t. �ili 1 libra �t. 1612/13 �ilinku. Kdyby tr�n� hodnota klesla tak, �e by kategorie I A u� neposkytovala ��dnou rentu, tj. kdyby klesla na cenu n�klad� v I A, tj. na 1 libru �t. 162/3 �ilinku �ili na 15/6 libry �t. �ili na 110/12 libry �t., musela by u� popt�vka zna�n� stoupnout, aby II B pou�ila cel�ho sv�ho kapit�lu; v I A by se toti� mohlo pokra�ovat v t�b�, jeliko� poskytuje obvykl� zisk. Trh by u� nemusel pojmout nav�c o 321/2 tuny, n�br� o 921/2 tuny, tj. m�sto 200 tun by musel absorbovat 2921/2 tuny, tj. t�m�� o polovinu v�c. To u� je velmi zna�n� vzestup. To znamen�, �e m�-li b�t vzestup nab�dky m�rn�, mus� tr�n� hodnota klesnout tak, aby I A byla vytla�ena z trhu. To znamen�, �e tr�n� cena by musela klesnout pod cenu n�klad� v kategorii I A, tj. pod 110/12 libry �t., �ekn�me na 19/12 libry �t. �ili na 1 libru �t. 15 �ilink�. I potom by v�ak byla st�le je�t� zna�n� vy��� ne� cena n�klad� v kategorii II B.

K tabulk�m A a B p�ipoj�me tedy je�t� t�i tabulky C, D a E. V tabulce C p�edpokl�d�me, �e popt�vka vzr�st�, tak�e v�echny kategorie uveden� v tabulk�ch A a B mohou pokra�ovat ve v�rob�, ale p�i tr�n� hodnot� B, p�i n� I A je�t� poskytuje rentu. V tabulce D p�edpokl�d�me, �e popt�vka je dost velk�, aby t��da I A u� neposkytovala rentu, av�ak st�le je�t� poskytovala obvykl� zisk. A v tabulce E p�edpokl�d�me, �e cena klesne natolik, �e t��da I A je vytla�ena z trhu, ǁ572ǀ z�rove� v�ak tento pokles ceny vede k tomu, �e trh absorbuje dodate�n�ch 321/2 tuny t��dy II B.

P��pad. kter� se p�edkl�d� v tabulk�ch A a B, je mo�n�. Je mo�n�, �e I A p�i zmen�en� renty z 10 liber �t. na necel�ch 16 �ilink� st�hne svou p�du z t�to sf�ry vyu�it� a pronajme ji pro jin� zp�sob vyu�it�, v n� m��e vyn�et vy��� rentu. V tomto p��pad� by v�ak byla II B v d�sledku toho, co jsme uvedli v��e, p�inucena st�hnout polovinu sv�ho kapit�lu, kdyby se trh utvo�en�m nov� tr�n� hodnoty neroz���il.

C

Kategorie
Kapit�l
Absolutn�
renta
Po�et
tun
Tr�n�
hodnota tuny
Individu�ln�
hodnota tuny
Tr�n� hodnota
cel�ho produktu
Renta
Diferemci�ln�
renta
£
£
 
£
£
£
£
£
I           
II           
III           
IV           
100
100
100
100
  10/13
10         
10         
10         
60
65
75
921/2
111/13
111/13
111/13
111/13
2        
111/13  
13/5    
111/37  
  11010/13
120    
  13816/13
  17010/13
10/13
-593/13
0
+186/23
  506/13
Celkem
400
3010/13   
2921/2
   
540    
 
  693/13

D

Kategorie
Kapit�l
Absolutn�
renta
Tr�n�
hodnota tuny
Cena
n�klad�
Po�et
tun
Tr�n� hodnota
cel�ho produktu
Diferemci�ln�
renta
£
£
£
£
 
£
£
I           
II           
III           
IV           
100
100
100
100
   0
      91/6
10
10
111/13
111/13
111/13
111/13
15/6
[19/13]
[17/15]
[17/37]
60
65
75
    921/2
110    
1191/6
1371/2
1697/12
      0(-)    
-(skryta)
+171/2
+497/12
Celkem
400
   291/6
 
 
     2921/2
5361/4  
  671/12

E

Kategorie
Kapit�l
Absolutn�
renta
Tr�n�
hodnota tuny
Cena
n�klad�
Po�et
tun
Tr�n� hodnota
cel�ho produktu
Diferemci�ln�
renta
£
£
£
£
 
£
£
II           
III           
IV           
100
100
100
      33/4
10
10
13/4
13/4
13/4
19/13
[17/15]
[17/37]
65
75
    921/2
    1133/4    
1311/4
1617/8
      -(nen� tu)    
+111/4
+417/8
Celkem
300
   233/4
 
 
 2321/2
4067/8 
+531/8

ǁ573ǀ D�me nyn� tabulky A, B, C, D a E do jedn� souhrnn� tabulky, ale tak, jak se to m�lo ud�lat hned na za��tku. Kapit�l, Celkov� hodnota, Celkov� produkt, Tr�n� hodnota tuny, Individu�ln� hodnota, Diferenci�ln� hodnota,[66] Cena n�klad�, Absolutn� renta, Absolutn� renta v tun�ch, Diferenci�ln� renta, Diferenci�ln� renta v tun�ch, Celkov� renta. A potom sou�ty v�ech kategori� v ka�d� tabulce.[67]

[Souhrnn� tabulka]


[Kateg-
orie]
K
Kapit�l
£
PT
Po�et
tun
THCP
Tr�n�
hodnota
celkov�ho
produktu
£
TH
Tr�n�
hodnota
tuny
IH
Individu�ln�
hodnota
tuny
DH
Diferenci�ln�
hodnota
tuny
CN
Cena
n�klad�
na tunu
AR
Absolutn�
renta
£
DR
Diferen-
ci�ln�
renta
£
AR v t
Absolutn�
renta
v tun�ch
DR v t
Diferen-
ci�ln�
renta
v tun�ch
CR
Celkov�
suma
renty
£
CR v t
Celkov�
suma
renty
v tun�ch
A       I
        II
       III
100
100
100
60
65
75
120
130
150
2£ [=40 �il.]
2£ [=40 �il.]
2£ [=40 �il.]
2£ [=40 �il.]
111/13£ =1£ 1612/13 �il.
13/4£ =1£ 12 �il.
0
2/13£ =31/11 �il.
2/5£ =8 �il.
15/6£ =1£ 162/3 �il.
19/13£ =1£ 1311/13 �il.
17/15£ =1£ 91/3 �il.
10
10
10
  0
10
30
5
5
5
0
5
15  
10
20
40
  5
10
20
   Celkem

B     II
      III
      IV
300

  50
100
100
200

321/2
75    
921/2
400

60
1386/13
17010/13


111/13£ =1£ 1612/13 �il.
111/13£ =1£ 1612/13 �il.
111/13£ =1£ 1612/13 �il.


111/13£ =1£ 1612/13 �il.
13/5£ =1£ 12 �il.
111/37£ =1£ 535/37 �il.


0
16/65£ =412/13 �il.
264/481£ =10470/481 �il.


19/13£ =1£ 1311/13 �il.
17/15£ =1£ 931/3 �il.
17/37£ =1£ 329/37 �il.
30

  5
10
10
40

  0
186/13
5010/13
15

217/24
55/12
55/12
20

0
10
271/2
70

5
286/13
6010/13
35

217/24
155/12
3211/12
   Celkem

C     I
      II
     III
     IV
250

100
100
100
100
200

60
65 
75 
921/2
3693/13

11010/13
120
1386/13
17016/13


111/13£ =1£ 1612/13 �il.
111/13£ =1£ 1612/13 �il.
111/13£ =1£ 1612/13 �il.
111/13£ =1£ 1612/13 �il.


2£ = 40 �il.
111/13£ =1£ 1612/13 �il.
13/5£ =1£ 12 �il.
111/37£ =1£ 535/37 �il.


- 2/13£ = - 31/13 �il.
0
+16/65£ = +412/13 �il.
+264/481£ = +10470/481 �il.


15/6£ =1£ 162/3 �il.
19/13£ =1£ 1311/13 �il.
17/15£ =1£ 91/3 �il.
17/37£ =1£ 329/37 �il.
25

10/13£ =155/13 �il.
10
10
10
693/13

  0
0
186/13
5010/13
1313/24

    5/12
55/12
55/12
55/12
371/2

0
0
10
271/2
943/13

10/13£ =155/13 �il.
10
286/13
6010/13
511/24

    5/12
55/12
155/12
3211/12
   Celkem

D     I
      II
     III
     IV
400

100
100
100
100
2921/2

60
65 
75 
921/2
540

110    
1191/2
1371/2
1697/13


15/6£ =1£ 1612/13 �il.
15/6£ =1£ 1612/13 �il.
15/6£ =1£ 1612/13 �il.
15/6£ =1£ 1612/13 �il.


2£ = 40 �il.
111/13£ =1£ 1612/13 �il.
13/5£ =1£ 12 �il.
111/37£ =1£ 535/37 �il.


- 1/6£ = - 31/3 �il.
- 1/78£ = - 10/79 �il.
+7/32£ = +42/3 �il.
+119/220£ = +1080/111 �il.


15/6£ =1£ 162/3 �il.
19/13£ =1£ 1311/13 �il.
17/15£ =1£ 91/3 �il.
17/37£ =1£ 329/37 �il.
3010/13

0
91/6
10
10
693/13

0
0
171/2
497/12
162/3

0
5
55/11
55/11
371/2

0
0
96/11
271/22
100

0
91/6
271/2
597/12
541/6

0
5
15
321/2
   Celkem

E    II
     III
     IV
400

100
100
100
2921/2

65 
75 
921/2
5361/4

1133/4
1311/4
1617/8


13/4£ =1£ 15 �il.
13/4£ =1£ 15 �il.
13/4£ =1£ 15 �il.


111/13£ =1£ 1612/13 �il.
13/5£ =1£ 12 �il.
111/37£ =1£ 535/37 �il.


[- 5/52£] = - 112/33 �il.
[+ 3/20£] = + 3 �il.
[+73/148£] = +92/37 �il.


19/13£ =1£ 1311/13 �il.
17/15£ =1£ 91/3 �il.
17/37£ =1£ 329/37 �il.
291/6

33/4
10
10
671/12

0
111/4
417/8
1510/11

21/7
55/7
55/7
3613/22

0
63/7
2313/14
961/4

33/4
211/4
517/8
521/2

21/7
121/7
299/14
   Celkem
300
2321/2
4067/8
 
 
 
 
233/4
531/8
134/7
305/14
767/8
4313/14

ǁ575ǀ Vysv�tlen� k souhrnn� tabulce.

P�edpokl�d� se, �e byl vynalo�en kapit�l 100 (konstantn� a variabiln� kapit�l) a �e pr�ce uveden� do pohybu t�mto kapit�lem p�in�� nadpr�ci (nezaplacenou pr�ci), kter� se rovn� 1/5 celkov�ho z�lohovan�ho kapit�lu, �ili nadhodnotu rovnaj�c� se 100/5. Rovn�-Ii se tedy z�lohovan� kapit�l 100 libr�m �t., musela by se hodnota celkov�ho produktu rovnat 120 libr�m �t. D�le se p�edpokl�d�, �e pr�m�rn� zisk se rovn� 10%, tak�e 110 liber �t. tvo�� cenu n�klad� celkov�ho produktu, v uveden�m p��klad� uhl�. 100 liber �t. kapit�lu se p�em�n� p�i dan� m��e nadhodnoty �ili nadpr�ce v hodnotu 120 liber �t., bez ohledu na to, zda se t�� v bohat�ch nebo chud�ch dolech; zkr�tka r�zn� produktivita pr�ce � a� je d�sledkem r�zn�ch p��rodn�ch podm�nek pr�ce, nebo r�zn�ch spole�ensk�ch podm�nek pr�ce, nebo r�zn�ch technologick�ch podm�nek � nem�n� nic na tom, �e hodnota zbo�� se rovn� mno�stv� pr�ce, kter� je v nich zp�edm�tn�no.

��k�-li se tedy, �e hodnota produktu vytvo�en�ho kapit�lem 100 [liber �t.] se rovn� 120 [libr�m �t.], neznamen� to nic jin�ho, ne� �e v produktu je obsa�ena pracovn� doba zp�edm�tn�n� ve 100 [libr�ch �t.] kapit�lu plus �estina [celkov�] pracovn� doby, kterou kapitalista neplat�, ale p�ivlast�uje si ji. Celkov� hodnota produktu se rovn� 120 libr�m �t. bez ohledu na to, zda kapit�l 100 [liber �t.] vyr�b� v jedn� kategorii dol� 60 tun a v n�jak� jin� 65 nebo 75 nebo 921/2 tuny. Je v�ak jasn�, �e hodnota jednotliv� alikvotn� ��sti produktu, a� u� se m��� v tun�ch jako zde, nebo v kvarterech, loktech atd., je podle produktivity pr�ce �pln� rozd�ln�. Abychom z�stali u na�� tabulky (tot� plat� pro ka�dou jinou masu zbo��, kter� je v�sledkem kapitalistick� v�roby): hodnota 1 tuny se rovn� 2 libr�m �t., jestli�e se celkov� produkt kapit�lu rovn� 60 tun�m; 60 tun stoj� tedy 120 liber �t., �ili p�edstavuje pracovn� dobti, kter� se rovn� pracovn� dob� zp�edm�tn�n� ve 120 libr�ch �t. Rovn�-li se celkov� produkt 65 tun�m, rovn� se hodnota jednotliv� tuny 1 lib�e �t. 1612/13 �ilinku �ili 111/13 libry �t.; rovn�-li se 75 tun�m, rovn� se hodnota jednotliv� tuny 19/15 libry �t. �ili 1 lib�e �t. 12 �ilink�m; kone�n� rovn�li se 921/2 tuny, rovn� se hodnota 1 tuny 111/37 libry �t. �ili 1 lib�e �t. 535/37 �ilinku. Proto�e celkov� masa zbo�� �i tun vyroben�ch kapit�lem 100 [liber �t.] m� v�dy tut� hodnotu rovnaj�c� se 120 libr�m �t., nebo� v�dy p�edstavuje tot� celkov� mno�stv� pr�ce obsa�en� ve 120 libr�ch �t., pr�v� proto je hodnota ka�d� jednotliv� tuny r�zn� a z�vis� na tom, zda se t� hodnoti zra�� v 60, 65, 75 nebo v 921/2 tuny, tj. z�vis� na r�znosti produktivity pr�ce. Tato r�znost produktivity pr�ce pr�v� p�sob�, �e tot� mno�stv� pr�ce se zra�� jednou v men��, podruh� ve v�t�� celkov� mase zbo��, a tud� ka�d� jednotliv� alikvotn� ��st t�to celkov� masy obsahuje jednou v�t��, podruh� men�� absolutn� mno�stv� vynalo�en� pr�ce, tj. m� podle toho jednou v�t��, podruh� men�� hodnotu. Pr�v� tato r�zn� hodnota jednotliv�ch tun, podle toho, zda je kapit�l 100 liber �t. vlo�en do bohat��ch nebo do chud��ch dol�, tj. podle toho, jak� je produktivita pr�ce, figuruje v tabulce jako individu�ln� hodnota jednotliv� tuny.

Nen� proto nic nespr�vn�j��ho ne� p�edstava, �e jestli�e hodnota jednotliv�ho zbo�� p�i rostouc� produktivit� pr�ce kles�, stoup� celkov� hodnota produktu vyroben�ho ur�it�m kapit�lem � nap��klad kapit�lem 100 liber �t. �� proto�e se zv�t�uje masa zbo��, v n� se tato celkov� hodnota zra��. Hodnota jednotliv�ho zbo�� kles� p�ece jen proto, �e celkov� hodnota � celkov� mno�stv� vynalo�en� pr�ce � se zra�� ve v�t�� mase u�itn�ch hodnot, produkt�, tak�e tedy na jednotliv� produkt p�ipad� men�i alikvotn� ��st celkov� hodnoty (�ili vynalo�en� pr�ce), a to jen v t� m��e, v n� jednotliv� produkt pohlcuje men�� mno�stv� pr�ce, tj. v n� na n�j p�ipad� men�� ��st celkov� hodnoty.

P�vodn� jsme zkoumali jednotliv� zbo�� jako v�sledek a p��m� produkt ur�it�ho mno�stv� pr�ce. Nyn�, kdy zbo�� vystupuje jako produkt kapitalistick� v�roby, m�n� se v�c form�ln� takto:

Vyroben� masa u�itn�ch hodnot p�edstavuje ur�it� mno�stv� pracovn� doby rovnaj�c� se mno�stv� pracovn� doby obsa�en� v kapit�lu (konstantn�m a variabiln�m) spot�ebovan�m p�i jej� v�rob� plus nezaplacen� pracovn� dob�, kterou si p�ivlastnil kapitalista. Rovn�-li se pracovn� doba obsa�en� v kapit�lu v pen�n�m vyj�d�en� 100 libr�m �t., obsahuje-li t�chto 100 liber �t. kapit�lu 40 liber �t. kapit�lu vynalo�en�ho na mzdu a �in�-li nadbyte�n� pracovn� doba 50 % variabiln�ho kapit�lu, tj. je-li m�ra nadhodnoty 50 %, rovn� se hodnota celkov� masy zbo�� vyroben� kapit�lem 100 liber �t. 120 libr�m �t. Aby zbo�� mohla ob�hat, mus� se jejich sm�nn� hodnoty, jak jsme vid�li v prvn� ��sti tohoto spisu,[68] p�edt�m p�em�nit v cenu, tj. mus� b�t vyj�d�eny v pen�z�ch. Tud�, ǁ576ǀ nen�-li celkov� produkt jen jedin�m ned�liteln�m p�edm�tem (jako nap��klad d�m), v n�m� se zra�� cel� kapit�l, nen�-li jen jedin�m zbo��m, jeho� cena se pak � podle p�edpokladu � rovn� 120 libr�m �t., tj. celkov� hodnot� vyj�d�en� v pen�z�ch, pak mus� kapitalista, d��ve ne� vrhne zbo�� na trh, nejprve vypo��tat cenu jednotliv�ho zbo��. Cena je tu pen�n�m vyj�d�en�m hodnoty.

Podle r�zn� produktivity pr�ce rozd�l� se nyn� celkov� hodnota 120 liber �t. na v�ce nebo m�n� produkt� a hodnota jednotliv�ho produktu se tedy podle toho bude � proporcion�ln� � rovnat v�t�� nebo men�� alikvotn� ��sti 120 liber �t. V�po�et je velmi jednoduch�. Nap��klad, rovn�-li se celkov� produkt 60 tun�m uhl�, rovn� se 60 tun 120 libr�m �t. a 1 tuna se rovn� 120/60 libry �t., tj, 2 libr�m �t.; rovn�-li se produkt 65 tun�m, rovn� se hodnota jednotliv� tuny 120/65 libry �t., tj. 111/13 libry �t., �ili 1 lib�e �t. 1612/13 �ilinku (1 lib�e �t. 16 �ilink�m 11/13 pence); rovn�-li se produkt 75 tun�m, rovn� se hodnota jednotliv� tuny 120/75 libry �t., tj. 1 lib�e �t. 12 �ilink�m; rovn�-li se 921/2 tuny, rovn� se hodnota jedn� tuny 111/37 libry �t., tj. 1 lib�e �t. 535/37 �ilinku. Hodnota (cena) jednotliv�ho zbo�� se tedy rovn� celkov� hodnot� produktu d�len� celkov�m po�tem v�robk�, kter� se m��� m�rami, je� jim podle jejich u�itn�ch hodnot p��slu��: tunami (jako v uveden�m p��pad�), kvartery, lokty atd.

Rovn�-li se tedy cena jednotliv�ho zbo�� celkov� hodnot� masy zbo�� vyroben� kapit�lem 100 liber �t., d�len� celkov�m po�tem jednotliv�ho zbo��, rovn� se celkov� hodnota cen� jednotliv�ho zbo�� n�soben� celkov�m po�tem jednotliv�ch zbo�� �i cen� ur�it� m�rn� jednotky zbo�� n�soben� celkov�m po�tem m�rn�ch jednotek obsa�en�m v celkov� mase tohoto zbo��. D�le, celkov� hodnota se skl�d� z hodnoty kapit�lu z�lohovan�ho na v�robu plus nadhodnoty; z pracovn� doby obsa�en� v z�lohovan�m kapit�lu plus nadbyte�n� pracovn� doby p�ivlastn�n� kapit�lem �ili nezaplacen� pracovn� doby. Ka�d� alikvotn� ��st masy zbo�� obsahuje tedy nadhodnotu v t�m� pom�ru, v jak�m obsahuje hodnotu. Podle toho, rozd�luje-li se 120 liber �t. na 60, 65, 75 nebo 921/2 tuny, rozd�luje se na n� i 20 liber �t. nadhodnoty. Rovn�-li se po�et tun 60, rovn�-li se tedy hodnota jedn� tuny 120/60, tj. 2 libr�m �t. �ili 40 �ilink�m, je 1/6 z t�chto 40 �ilink� �ili 2 liber �t. t�m pod�lem z nadhodnoty, kter� p�ipad� na jednotlivou tunu, a rovn� se 62/3 a �ilinku; relativn� pom�r nadhodnoty v jedn� tun�, kter� stoj� 2 libry �t., je stejn� jako v 60 tun�ch, kter� stoj� 120 liber �terlink�. Pom�r nadhodnoty k hodnot� z�st�v� v cen� jednotliv�ho zbo�� stejn� jako v celkov� hodnot� cel� masy zbo��. V uveden�m p��pad� ka�d� jednotliv� tuna obsahuje z celkov� nadhodnoty 20/60 = 2/6 = 1/3 libry �t. �ili 1/6 ze 40 �ilink�, jak jsme uk�zali v��e. Nadhodnota jedn� tuny n�soben� 60 se tedy tak� rovn� celkov� nadhodnot�, kterou kapit�l vyrobil. Jestli�e se ��st hodnoty, kter� p�ipad� na jednotliv� produkt � alikvotn� ��st celkov� hodnoty � zmen��, proto�e se zv�t�il po�et [jednotliv�ch] produkt�, tj. proto�e se zv��ila produktivita pr�ce, zmen�� se i ta ��st nadhodnoty, kter� p�ipad� na jednotliv� produkt, ta alikvotn� ��st celkov� nadhodnoty, kter� je obsa�ena v ka�d�m jednotliv�m produktu. To v�ak nem� vliv na pom�r nadhodnoty, nov� vytvo�en� hodnoty, k z�lohovan� a pouze reprodukovan� hodnot�. Ov�em, vid�li jsme u�,[69] �e a�koli produktivita pr�ce neovliv�uje celkovou hodnotu produktu, p�esto m��e zv�t�it nadhodnotu, jestli�e produkt vch�z� do spot�eby d�ln�ka, jestli�e se tedy zmen�� norm�ln� mzda nebo, co� je tot�, hodnota pracovn� sily v d�sledku poklesu ceny jednotliv�ch zbo�� nebo, co� je tot�, dan�ho mno�stv� zbo��. Pokud v�t�� produktivita pr�ce vytv��� relativn� nadhodnotu, nezv�t�uje celkovou hodnotu produktu, n�br� tu ��st t�to celkov� hodnoty, kter� p�edstavuje nadhodnotu, tj. nezaplacenou pr�ci. Jestli�e tedy p�i v�t�� produktivit� pr�ce p�ipad� na jednotliv� produkt men�� ��st hodnoty � proto�e celkov� masa zbo��, v n� se hodnota zra��, se zv�t�ila � jestli�e tedy cena jednotliv�ho produktu kles�, p�esto, za pr�v� uveden�ch podm�nek, ta ��st t�to ceny, kter� p�edstavuje nadhodnotu, vzr�st�, tj. vzr�st� pom�r nadhodnoty k reprodukovan� hodnot� ˂zde, proto�e se tu je�t� nemluv� o zisku, je vlastn� t�eba st�le je�t� mluvit p�edev��m o pom�ru k variabiln�mu kapit�lu>. Ale je tomu tak jedin� proto, �e v celkov� hodnot� produktu se v d�sledku zv��en� produktivity pr�ce zv��ila nadhodnota. T� p���ina � zv��en� produktivita pr�ce �� kter� vede k tomu, �e tot� mno�stv� pr�ce se zra�� ve v�t�� mase produkt�, a tud� kles� hodnota alikvotn� ��sti t�to masy �ili cena jednotliv�ho zbo��, t� p���ina zmen�uje hodnotu pracovn� s�ly, a proto zv�t�uje nadpr�ci �ili nezaplacenou pr�ci obsa�enou v hodnot� celkov�ho produktu, a tud� i v cen� jednotliv�ho zbo��. A�koli proto cena jednotliv�ho zbo�� kles�, a�koli se celkov� mno�stv� pr�ce v n�m obsa�en�, a proto i jeho hodnota zmen�uje, p�esto se zv�t�uje proporcion�ln� sou��st t�to hodnoty, kterou tvo�� nadhodnota; jin�mi slovy, v men��m celkov�m mno�stv� ǁ577ǀ pr�ce, kter� v�z� v jednotliv�m zbo��, je obsa�eno v�t�� mno�stv� nezaplacen� pr�ce ne� d��ve, kdy byla pr�ce m�n� produktivn� a kdy tud� byla cena jednotliv�ho zbo�� vy��� a celkov� mno�stv� pr�ce obsa�cn� v jednotliv�m zbo�� v�t��. A�koli jedna tuna obsahuje v tomto p��pad� m�n� pr�ce, a je proto levn�j��, obsahuje v�c nadpr�ce, a proto d�v� v�c nadhodnoty.

Proto�e v konkurenci se v�echno jev� v nespr�vn�, p�evr�cen� podob�, namlouv� si jednotliv� kapitalista: 1) �e sn�il sv�j zisk z jednotliv�ho zbo��, proto�e sn�il jeho cenu, ale dosahuje v�t��ho zisku v d�sledku zv�t�en� masy zbo�� (zde se to je�t� plete se zv�t�en�m masy zisku, kter� vypl�v� ze zv�t�en� pou�it�ho kapit�lu dokonce i p�i ni��� m��e zisku); 2) �e s�m stanov� cenu jednotliv�ho zbo�� a n�soben�m ur�uje celkovou hodnotu produktu, kde�to p�vodn�m procesem je d�len�, a n�soben� nastupuje a� v druh� �ad�, p�i�em� toto d�len� je jeho p�edpokladem. Vulg�rn� ekonom ned�l� ve skute�nosti nic jin�ho, ne� �e tyto podivn� p�edstavy kapitalisty, kter� je v zajet� konkurence, p�ekl�d� do zd�nliv� teoreti�t�j�� �e�i a pokou�� se sv�mi konstrukcemi dok�zat spr�vnost t�chto p�edstav.

Nyn� se v�ak vra�me k na�� tabulce.

Celkov� hodnota produktu �il� masy zbo�� vytvo�en� kapit�lem 100 [liber �t.] se rovn� 120 libr�m �t.; masa zbo�� m��e b�t velk� nebo mal� podle r�zn�ho stupn� produktivity pr�ce. Cena n�klad� tohoto celkov�ho produktu, a� je jeho velikost jak�koli, se rovn� 110 libr�m �t., jestli�e, jak p�edpokl�d�me, pr�m�rn� zisk je 10%. P�ebytek hodnoty [nad cenou n�klad�] celkov�ho produktu, a� je jeho velikost jak�koli, se rovn� 10 libr�m �t., tj. 1/12 celkov� hodnoty, tj. 1/10 z�lohovan�ho kapit�lu. Tento p�ebytek hodnoty nad cenou n�klad� celkov�ho produktu � t�chto 10 liber �t. � tvo�� rentu. Je z�ejm� zcela nez�visl� na r�zn� produktivit� pr�ce, kter� je d�sledkem r�zn�ho stupn� p�irozen� produktivity dol�, �rodnosti p�dy � zkr�tka toho prvku p��rody, do n�ho� byl vlo�en kapit�l 100 [liber �t.] �� proto�e tento r�zn� stupe� produktivity pou�it� pr�ce, kter� vypl�v� z r�zn�ho stupn� produktivnosti p��rodn�ho �initele, nebr�n� tomu, aby celkov� produkt m�l hodnotu 120 liber �t. a cenu n�klad� 110 liber �t., a tedy poskytoval p�ebytek hodnoty nad cenou n�klad� ve v��i 10 liber �t. Konkurence kapit�l� m��e zp�sobit Jen to, �e cena n�klad� zbo��, kter� kapitalista vyr�b� kapit�lem 100 liber �t. ve v�rob� uhl�, v t�to zvl�tn� sf��e v�roby, se rovn� 110 libr�m �t. Tato konkurence v�ak nem��e v�st k tornu, �e by kapitalista prod�val sv�j produkt za 110 liber �t., a�koli m� hodnotu 120 liber �t., k �emu� je donucov�n v ostatn�ch odv�tv�ch v�roby. Vm�s� se toti� do toho pozemkov� vlastn�k a polo�� ruku na 10 liber �t. Proto tuto rentu naz�v�m absolutn� rentou. Proto tato renta z�st�v� v tabulce st�le stejn�, bez ohledu na to, jak se m�n� produktivnost uheln�ch dol�, a tud� i produktivita pr�ce. P�i r�zn�ch stupn�ch produktivnosti dol�, a tud� i produktivity pr�ce se v�ak nezra�� ve stejn�m po�tu tun. Nebo� mno�stv� pr�ce, obsa�en� v 10 libr�ch �t., se podle r�zn� produktivity pr�ce zra�� ve v�t��m nebo men��m mno�stv� u�itn�ch hodnot, ve v�ce nebo m�n� tun�ch. Zda se tato absolutn� renta p�i r�zn�ch stupn�ch produktivnosti v�dy zaplat� pln� nebo jen z��sti, uk�e se p�i dal��m rozboru tabulky.

Na trhu se v�ak d�le vyskytuje uhl�, kter� poch�z� z r�zn� produktivn�ch dol�, kter� jsem ozna�il ��slicemi I, II, III a IV, po��naje nejni���m stupn�m produktivnosti. Tak nap��klad: v prvn� kategorii je produktem kapit�lu 100 liber �t. 60 tun, ve druh� je produktem 65 tun atd. Stejn� velk� kapit�l � 100 liber �t., se stejn�m organick�m slo�en�m a ve stejn� sf��e v�roby � je tu tedy nestejn� produktivn�, proto�e stupe� produktivity pr�ce je r�zn� podle stupn� produktivnosti dolu, druhu p�dy, zkr�tka podle p��rodn�ho �initele. Konkurence v�ak vytv��� jedinou tr�n� hodnotu pro tyto produkty, kter� maj� r�znou individu�ln� hodnotu. Sama tato tr�n� hodnota v�ak nem��e b�t nikdy v�t�� ne� individu�ln� hodnota produktu nejm�n� produktivn� t��dy. Kdyby byla vy���, dokazovalo by to jen to, �e tr�n� cena p�evy�uje tr�n� hodnotu. Ale tr�n� hodnota mus� vyjad�ovat skute�nou hodnotu. Pokud jde o produkty jednotliv�ch t��d, je ov�em mo�n�, �e jejich [individu�ln�] hodnota je vy��� nebo ni��� ne� tr�n� hodnota. Je-li vy��� ne� tr�n� hodnota, je rozd�l mezi tr�n� hodnotou a jejich cenou n�klad� men�� ne� rozd�l mezi jejich individu�ln� hodnotou a jejich cenou n�klad�. Proto�e se v�ak absolutn� renta rovn� rozd�lu mezi jejich individu�ln� ǁ578ǀ hodnotou a jejich cenou n�klad�, nem��e v tomto p��pad� tr�n� hodnota produkt� vyroben�ch za t�chto podm�nek poskytovat celou absolutn� rentu. Kdyby tr�n� hodnota klesla a� na jejich cenu n�klad�, neposkytovaly by tyto produkty v�bec ��dnou rentu. V�robci t�chto produkt� by nemohli platit ��dnou rentu, proto�e [celkov�] renta je jen rozd�l mezi [tr�n�] hodnotou a cenou n�klad�, a pro n�, individu�ln�, by tento rozd�l p�i dan� tr�n� hodnot� odpadl. V tomto p��pad� je rozd�l mezi jejich tr�n� hodnotou a individu�ln� hodnotou z�porn�, tj. tr�n� hodnota se li�� od jejich individu�ln� hodnoty o z�pornou veli�inu. Rozd�l mezi tr�n� hodnotou a individu�ln� hodnotou naz�v�m v�eobecn� diferenci�ln� hodnotou. U zbo��, u nich� plat� uveden� podm�nky, jsem dal p�ed diferenci�ln� hodnotu znam�nko minus.

Je-li naproti tomu individu�ln� hodnota produkt� n�kter� kategorie dol� (p�dy) ni��� ne� tr�n� hodnota, pak to znamen�, �e tr�n� hodnota je vy��� ne� jejich individu�ln� hodnota. Hodnota vl�dnouc� ve v�robn� sf��e t�chto produkt�, �ili tr�n� hodnota, poskytuje tedy p�ebytek nad jejich individu�ln� hodnotou. Rovn�-li se nap��klad tr�n� hodnota tuny 2 libr�m �t., je diferenci�ln� hodnota tuny, jej� individu�ln� hodnota se rovn� 1 lib�e 12 �ilink�m, 8 �ilink�. A proto�e v t� kategor�i, kde se individu�ln� hodnota tuny rovn� 1 lib�e �t. 12 �ilink�m, produkuje kapit�l 100 liber �t. 75 tun, rovn� se celkov� diferenci�ln� hodnota t�chto 75 tun 8 �ilink�m x 75, tj. 30 libr�m �t. Tento p�ebytek tr�n� hodnoty celkov�ho produktu t�to kategorie nad jeho individu�ln� hodnotou, kter� vypl�v� z relativn� v�t�� �rodnosti p�dy nebo produktivnosti dolu, tvo�� diferenci�ln� rentu, proto�e cena n�klad� z�st�v� pro kapit�l stejn� jako d��ve. Tato diferenci�ln� renta je v�t�� nebo men�� podle toho, je-li v�t�� nebo men�� p�ebytek tr�n� hodnoty nad individu�ln� hodnotou, a s�m tento p�ebytek je op�t v�t�� nebo men�� podle relativn� v�t�� nebo men�� produktivnosti t� kategorie dolu nebo p�dy, kde byl tento produkt vyroben, ve srovn�n� s tou m�n� produktivn� kategori�, jej� produkt m� ur�uj�c� vliv na tr�n� hodnotu.

Kone�n� je je�t� t�eba poznamenat, �e individu�ln� cena n�klad� produkt� r�zn�ch kategori� je r�zn�. Nap��klad v kategorii, kde kapit�l 100 liber �t. d�v� 75 tun, rovnala by se cena n�klad� jednotky zbo�� 1 lib�e 91/3 �ilinku, proto�e celkov� hodnota se rovn� 120 libr�m �t. a celkov� cena n�klad� 110 libr�m �t.; a kdyby se tr�n� hodnota rovnala individu�ln� hodnot� v t�to kategorii, tj. 1 lib�e �t. 12 �ilink�m, 75 tun prodan�ch za 120 liber �t. by poskytlo rentu 10 liber �t., p�i�em� 110 liber �t. by p�edstavovalo jejich cenu n�klad�.

Av�ak individu�ln� cena n�klad� jednotliv� tuny je samoz�ejm� r�zn� podle po�tu tun, v kter�ch se zra�� kapit�l 100 liber �t., �ili podle individu�ln� hodnoty jednotky produktu v r�zn�ch kategori�ch. Nap��klad vyrob�-li kapit�l 100 liber �t. 60 tun, rovn� se hodnota tuny 2 libr�m �t. a jej� cena n�klad� se rovn� 1 lib�e �t. 162/3 �ilinku, 55 tun by se rovnalo 110 libr�m �t., �ili cen� n�klad� celkov�ho produktu. Vyrob�-li naproti tomu kapit�l 100 liber �t. 75 tun, rovn� se hodnota tuny 1 lib�e �t. 12 �ilink�m, jej� cena n�klad� serovn� 1 lib�e �t. 91/3 �ilinku, a z celkov�ho produktu by 683/4 tuny st�lo 110 liber �t., tj. nahrazovalo by cenu n�klad�. V t�m� pom�ru, v jak�m se li�� individu�ln� hodnota, li�� se i individu�ln� cena n�klad�, tj. cena n�klad� jednotliv� tuny v r�zn�ch kategori�ch.

Ve v�ech p�ti tabulk�ch se ukazuje, �e absolutn� renta se v�dy rovn� p�ebytku [individu�ln�] hodnoty zbo�� nad jeho vlastn� cenou n�klad�; diferenci�lni renta se naproti tomu rovn� p�ebytku tr�n� hodnoty [zbo��] nad jeho individu�ln� hodnotou; celkov� renta, existuje-li krom� absolutn� renty i diferenci�ln� renta, se rovn� p�ebytku tr�n� hodnoty nad individu�ln� hodnotou plus p�ebytku individu�ln� hodnoty nad cenou n�klad� �ili p�ebytku tr�n� hodnoty nad individu�ln� cenou n�klad�.

Proto�e zde jde jen o to, abych vylo�il v�eobecn� z�kon renty jako ilustraci sv� teorie o hodnot�ch a cen�ch n�klad�, kde�to o pozemkov� rent� hodl�m detailn� pojednat teprve tehdy ǁ579ǀ� a� se budu ex professo zab�vat rozborem pozemkov�ho vlastnictv�, vylou�il jsem v�echny okolnosti, kter� v�c komplikuj�: tud� vliv polohy dol� nebo druh� p�dy; r�zn� stupe� produktivnosti d�vek kapit�lu pou��van�ch v t�m� dolu nebo na t�m� druhu p�dy; vz�jemn� pom�r rent, kter� d�vaj� r�zn� odv�tv� t�e v�robn� sf�ry, nap��klad r�zn� odv�tv� zem�d�lstv�; vz�jemn� pom�r rent, kter� d�vaj� r�zn� odv�tv� v�roby, je� lze p�em�nit z jednoho na druh�, nap��klad kdy� se p�da odejme zem�d�lstv�, aby se j� pou�ilo ke stavb� dom� atd. To v�echno sem nepat��.

[3. Anal�za tabulek]

P�ejdeme nyn� k rozboru tabulek. Ukazuj�, jak v�eobecn� z�kon vysv�tluje velkou rozmanitost kombinac�, zat�mco Ricardo, proto�e neznal v�eobecn� z�kon renty, ch�pal i podstatu diferenci�ln� renty jen jednostrann� a sna�il se proto n�silnou abstrakc� zredukovat velkou rozmanitost jev� na jedin� p��pad. Tabulky samy nemaj� ukazovat v�echny mo�n� kombinace, n�br� jen nejd�le�it�j��, zejm�na pro n� specifick� ��el.

[a.] K tabulce A [Pom�r mezi individu�ln� hodnotou v r�zn�ch kategori�ch a tr�n� hodnotou]

V tabulce A je tr�n� hodnota tuny uhl� ur�ena individu�ln� hodnotou tuny v kategorii I, kde je d�l nejm�n� produktivn�, kde je tedy nejni��� produktivita pr�ce, a tud� tak� nejmen�� masa produkt�, kterou p�in�� vlo�en� kapit�l 100 liber �t., a kde je proto cena jednotky produktu (ur�en� jeho hodnotou) nejvy���.

P�edpokl�d� se, �e trh absorbuje 200 tun, ani v�ce ani m�n�.

Tr�n� hodnota nem��e p�evy�ovat hodnotu tuny z kategorie I, tj. hodnotu zbo�� vyroben�ho za nejm�n� p��zniv�ch podm�nek v�roby. To, �e kategorie II a III prodaj� tunu nad jej� individu�ln� hodnotou, vysv�tluje se t�m, �e jejich podm�nky jsou p��zniv�j�� ne� jin�ho zbo�� vyr�b�n�ch v t�e sf��e (odv�tv�), a nenaru�uje to tedy z�kon hodnoty. Naproti tomu kdyby tr�n� hodnota byla vy��� ne� hodnota tuny v kategorii I, bylo by to mo�n� jen proto, �e produkt kategorie I by se prod�vat bez jak�hokoli ohledu na tr�n� hodnotu nad svou hodnotou. Rozd�l mezi tr�n� hodnotou a [individu�ln�] hodnotou se v�bec vyskytuje ne proto, �e se produkty prod�vaj� absolutn� nad svou hodnotou, n�br� jen proto, �e hodnota, kterou m� produkt cel� sf�ry v�roby, se m��e li�it od hodnoty jednotliv�ho produktu, tj. proto, �e se pracovn� doba nutn� k v�rob� celkov�ho produktu � v dan�m p��pad� 200 tun � m��e li�it od pracovn� doby, b�hem n� se vyrob� ��st t�chto tun (v dan�m p��pad� tun z kategori� II a III), zkr�tka proto, �e celkov� produkt, kter� byl vytvo�en, je produktem pr�ce r�zn�ch stup�� produktivity. Rozd�l mezi tr�n� hodnotou a individu�ln� hodnotou produktu m��e proto souviset jen s r�zn�mi stupni produktivity, p�i nich� ur�it� mno�stv� pr�ce vytv��� r�zn� ��sti celkov�ho produktu. Tento rozd�l nem��e nikdy znamenat, �e hodnota se ur�uje nez�visle na mno�stv� pr�ce, kter� se v t�to sf��e v�bec pou��v�. Kdyby tr�n� hodnota tuny p�evy�ovala 2 libry �t., bylo by to mo�n� jen proto, �e by kategorie I, nez�visle na sv�m vztahu ke kategori�m II a III, prod�vala sv�j produkt v�bec nad jeho hodnotou. V tomto p��pad� by tr�n� cena v d�sledku situace na trhu, tj. stavu popt�vky a nab�dky, p�evy�ovala tr�n� hodnotu. Ale tr�n� hodnota, o kterou tu jde a kter� se tu podle p�edpokladu rovn� tr�n� cena � nem��e p�evy�ovat sama sebe.

V na�em p��pad� se tr�n� hodnota rovn� hodnot� [produktu kategorie] I, kter� nadto dod�v� 3/10 cel�ho produktu, kter� je na trhu, proto�e II a III dod�vaj� jen tolik produktu, kolik je nutn� k uspokojen� cel� popt�vky, tj. k uspokojen� dodate�n� popt�vky krom� t� popt�vky, kterou uspokojuje kategorie I. Kategorie II a III nemaj� tedy d�vod, aby prod�valy sv�j produkt pod 2 libry �t., proto�e cel� produkt se m��e prodat po 2 libr�ch �t. Nemohou prod�vat sv�j produkt ani ǁ580ǀ nad 2 libry �t., proto�e kategorie I prod�v� tunu za 2 libry �t.

Tento z�kon, �e tr�n� hodnota nem��e p�evy�ovat individu�ln� hodnotu produktu vyroben�ho za nejhor��ch podm�nek v�roby, kter� v�ak dod�v� ��st nutn� nab�dky, p�ekrucuje Ricardo v tom smyslu, �e tr�n� hodnota nem��e klesnout pod hodnotu tohoto produktu, �e j� tedy mus� b�t ur�ov�na. D�le uvid�me, jak je to nespr�vn�.

Proto�e se v kategorii I tr�n� hodnota tuny a individu�ln� hodnota tuny shoduje, p�edstavuje renta, kterou tato kategorie poskytuje, absolutn� p�ebytek hodnoty produktu nad jeho cenou n�klad�, absolutn� rentu, rovnaj�c� se 10 libr�m �t. Kategorie II poskytuje diferenci�ln� rentu 10 liber �t. a kategorie III diferenci�ln� rentu 30 liber �t., proto�e tr�n� hodnota [produktu kategorie] II, ur�en� [produktem kategorie] I, poskytuje kategorii II p�ebytek 10 liber �t. a kategorii III p�ebytek 30 liber �t. nad individu�ln� hodnotou jejich produkt�, a proto i nad absolutn� rentou 10 liber �t., kter� p�edstavuje p�ebytek individu�ln� hodnoty nad cenou n�klad�. Kategorie II poskytuje tedy celkovou rentu 20 liber �t. a kategorie III 40 liber �t., proto�e tr�n� hodnota poskytuje p�ebytek 20, respektive 40 liber �t. nad jejich cenou n�klad�.

P�edpokl�d�me, �e se p�ech�z� od kategorie I, nejm�n� produktivn� kategorie dol�, k produktivn�j�� kategorii II a od n� pak k je�t� produktivn�j�� kategorii III. Kategorie II a III jsou sice produktivn�j�� ne� I, ale uspokojuj� jen 7/10 celkov� popt�vky, a proto mohou sv�j produkt prod�vat, jak jsme pr�v� vylo�ili, po 2 libr�ch �t., a�koli jeho hodnota je jen 1 libra �t. 16 �ilinku, resp. 1 libra �t. 12 �ilink�. Je jasn�, �e dod�v�-li se ur�it� mno�stv� produktu pot�ebn� ke kryt� popt�vky, a p�itom se odstup�uje produktivita pr�ce, kter� uspokojuje r�zn� ��sti t�to popt�vky, pak � a u� se p�itom postupuje t�m nebo on�m sm�rem � v obou p��padech bude tr�n� hodnota produktivn�j��ch kategori� stoupat nad jejich individu�ln� hodnotu; v jednom p��pad� proto, �e tr�n� hodnota je u� ur�ena m�n� produktivn� kategori�, a jejich dodate�n� nab�dka nen� dost velk�, aby dala n�jak� podn�t ke zm�n� tr�n� hodnoty ur�en� kategori� 1; ve druh�m p��pad� proto, �e tr�n� hodnotu, kterou p�vodn� ur�ovaly samy, tj. kterou ur�ovaly kategorie III nebo II, ur�uje nyn� kategorie I, kter� dod�v� dodate�nou nab�dku, a to je mo�n� jedin� p�i vy��� hodnot�, kter� nyn� ur�uje tr�n� hodnotu.

[b) Souvislost Ricardovy teorie renty s koncepc� klesaj�c� produktivnosti zem�d�lstv�.
Vztah zm�n v m��e absolutn� renty a zm�n m�ry zisku]

Ricardo by nap��klad v p��pad� uveden�m v tabulce A �ekl:

Vyjde se z kategorie III. Dodate�nou nab�dku dod�v� nejd��v kategorie II. Kone�n� posledn� dodate�nou nab�dku, kterou trh pot�ebuje, d�v� kategorie I; a proto�e kategorie I m��e d�t dodate�nou nab�dku 60 tun jen za 120 liber �t., po2 libr�ch �t. za tunu, ale trh tuto nab�dku pot�ebuje, stoupne nyn� tr�n� hodnota tuny, kter� p�vodn� �inila I libru �t. l2 �ilink� a pozd�ji 1 libru �t. l612/13 �ilinku, na 2 libry �t. Av�ak stejn� spr�vn� je to i naopak: �e vyjde-li se z kategorie I, kter� uspokojovala popt�vku 60 tun po 2 libr�ch �t., ale kategorie II potom dod� dodate�nou nab�dku, bude se produkt kategorie II prod�vat za tr�n� hodnotu 2 libry �t., a�koli jeho individu�ln� hodnota se rovn� jen 1 lib�e �t. 1612/13 �ilinku, proto�e pot�ebn�ch 125 tun lze, stejn� jako d��ve, dodat jedin� tehdy, kdy� kategorie I dod� sv�ch 60 tun, jejich� hodnota je 2 libry �t. za tunu. Stejn� je tomu i v tom p��pad�, kdy� je nutn� nov� dodate�n� nab�dka 75 tun, av�ak kategorie III dod� jen 75 tun, tak�e uspokoj� jen dodate�nou popt�vku, tak�e stejn� jako d��ve kategorie I mus� dodat 60 tun po 2 libr�ch �t. Kdyby kategorie I kryla celou popt�vku 200 tun, prodaly by se Za 400 liber �t. Za tuto cenu se prod�vaj� i nyn�, proto�e kategorie II a III neprod�vaj� sv� produkty za cenu, za kterou by mohly uspokojit dodate�nou popt�vku 140 tun, ǁXII�581ǀ n�br� za cenu, za kterou by ji mohla uspokojit kategorie I, kter� dod�v� jen 3/10 produktu. Cel� masa po�adovan�ho produktu, rovnaj�c� se 200 tun�m, se tu prod�v� po 2 libr�ch �t. za tunu, proto�e 3/10 tohoto mno�stv� mohou b�t dod�ny jen po 2 libr�ch �t. za tunu, a� u� se dodate�n� ��sti popt�vky uspokojovaly v po�ad� od kategorie III p�es kategorii II ke kategorii I, nebo od kategorie I p�es kategorii II ke kategorii III.

Ricardo ��k�: Vyjde-li se od produkt� kategori� III a II, mus� se jejich tr�n� hodnota zv��it na hodnotu (podle Ricarda na cenu n�klad�) produktu kategorie I, proto�e 3/10, kter� kategorie I dod�v�, jsou nutn� pro uspokojen� popt�vky; jin�mi slovy jde zde o po�adovanou masu produkt�, a ne o individu�ln� hodnotu zvl�tn�ch ��st� t�to masy. Av�ak pr�v� tak je spr�vn�, �e vyjde-li se od kategorie I a kategorie II a III dod�vaj� jen dodate�nou nab�dku, budou 3/10, kter� dod�v� kategorie I, i nad�le nutn�, stejn� jako d��ve; ur�uje-li tedy kategorie I tr�n� hodnotu p�i sestupn� linii, ur�uje ji z t�ch� d�vod� i p�i vzestupn� linii. Tabulka A n�m tedy ukazuje nespr�vnost Ricardova n�zoru, �e diferenci�ln� renta je podm�n�na p�echodem od produktivn�j��ho dolu nebo p�dy k m�n� produktivn�m, tj. klesaj�c� produktivitou pr�ce. Diferenci�ln� renta je stejn� slu�iteln� s opa�n�m postupem, a tud� s rostouc� produktivitou pr�ce. A� se postupuje jedn�m nebo druh�m sm�rem, s podstatou a existenc� diferenci�ln� renty to nem� nic spole�n�ho, je to historick� ot�zka. Ve skute�nosti se vzestupn� a sestupn� linie budou k�i�ovat, dodate�n� popt�vka bude uspokojov�na jednou p�echodem k produktivn�j��mu, jindy k m�n� produktivn�mu druhu p�dy, dolu, p��rodn�mu �initeli. P�itom se v�dy p�edpokl�d�, �e nab�dka, kterou dod�v� p��rodn� �initel nov�, odli�n� kategorie � a� u� je produktivn�j�� nebo m�n� produktivn� � se rovn� jen dodate�n� popt�vkce, tj. nevyvol� ��dnou zm�nu v pom�ru mezi popt�vkou a nab�dkou, a tud� nevyvol� ani zm�nu v sam� tr�n� hodnot� tehdy, lze-li ji uspokojit jen s v�t��mi n�klady.

Tabulka A n�m tedy od sam�ho za��tku odhaluje nespr�vnost tohoto Ricardova z�kladn�ho p�edpokladu, kter�, jak je vid�t na p��kladu Andersona, nebyl nutn� dokonce ani p�i nespr�vn�m ch�p�n� absolutn� renty.

P�ech�z�-li se od III k II a od II k I � tj. v sestupn� linii, p�i p�echodu k p��rodn�m �initel�m se st�le klesaj�c� produktivnost� � prod�v� zpo��tku III, kde je vlo�en kapit�l 100 liber �t., sv� zbo�� za jeho hodnotu, za 120 liber �t. To �in� 1 libru �t. 12 �ilink� za tunu, proto�e III vyr�b� 75 tun. Bude-li nutn� dodate�n� nab�dka 65 tun, prod� II, kde je vlo�en kapit�l 100 liber �t., sv�j produkt rovn� za jeho hodnotu, za 120 liber �t. To d�v� 1 libru �t. 1612/13 �ilinku za tunu. A kone�n�, bude-li je�t� nutn� dodate�n� nab�dka 60 tun, kterou m��e dodat pouze kategorie I, prod� tato kategorie sv�j produkt rovn� za jeho hodnotu, za 120 liber �t., co� �in� 2 libry �t. za tunu. P�i tomto postupu by kategorie III, jakmile by se na trhu objevily produkty kategorie II, poskytovala diferenci�ln� rentu 186/13 libry �t., zat�mco d��ve poskytovala jen absolutn� rentu 10 liber �t. Kategorie II by poskytovala, jakmile by se na sc�n� objevily produkty kategorie I, diferenci�ln� rentu 10 liber �t. a diferenci�ln� renta kategorie III by se zv��ila na 30 liber �t.

Jestli�e Ricardo nenach�z� p�i sestupu od kategorie III ke kategorii I u kategorie I u� ��dnou rentu, je tomu tak proto, �e u kategorie III vych�zel z toho, �e ��dn� absolutn� renta neexistuje.

Mezi vzestupnou a sestupnou lini� je ov�em ur�it� rozd�l. Postupuje-li se od I k III, tak�e II a III dod�vaj� jen dodate�nou nab�dku, rovn� se tr�n� hodnota i nad�le individu�ln� hodnot� produktu kategorie I, tj. 2 libr�m �t. A je-li pr�m�rn� zisk, jak se zde p�edpokl�d�, 10 %, lze m�t za to, �e do jeho v�po�tu ve�la cena uhl� ([nebo] cena p�enice; m�sto tuny uhl� lze v�ude dosadit kvarter p�enice atd.), proto�e uhl� vch�z� jednak jako �ivotn� prost�edek do spot�eby d�ln�k�, jednak jako pomocn� l�tka ve zna�n� m��e do konstantn�ho kapit�lu. Pr�v� tak lze tedy p�edpokl�dat, �e m�ra nadhodnoty by byla vy���, a spolu s n� by byla v�t�� i sama nadhodnota, a tud� i m�ra zisku by byla vy��� ne� 10 %, kdyby kategorie I byla produktivn�j�� �ili kdyby hodnota tuny byla ni��� ne� 2 libry �t. Ale takto to tak� bylo, kdy� se vych�zelo od kategorie III. [Tr�n�] hodnota tuny uhl� se tehdy rovnala jen 1 lib�e �t. 12 �ilink�m; ǁ582ǀ jakmile se na trhu objevil produkt kategorie II, stoupla na 1 libru �t. 1612/13 �ilinku, a kone�n�, kdy� se objevil produkt kategorie I, stoupla na 2 libry �t. Lze tedy tvrdit � za p�edpokladu, �e v�echny ostatn� okolnosti: d�lka nadpr�ce, dal�� podm�nky v�roby atd. jsou st�l� a nem�n� se � �e kdy� se pracovalo jen v kategorii III, m�ra zisku byla vy��� (m�ra nadhodnoty byla vy���, proto�e jeden z prvk� mzdy byl lacin�j��; u� v d�sledku vy��� m�ry nadhodnoty byla vy��� masa nadhodnoty, a tud� i m�ra zisku; av�ak krom� toho, kdy� se takto zm�nila nadhodnota, m�ra zisku byla vy��� i proto, �e jeden z prvk� n�klad� na konstantn� kapit�l byl ni���), �e se sn�ila, kdy� se objevil produkt kategorie II, kone�n� klesla na 10 %, na nejni��� stupe�, kdy� se objevil produkt kategorie I. V tomto p��pad� by se tedy m�lo p�edpokl�dat, �e m�ra zisku se rovnala (bez ohledu na na�e v�choz� �daje) nap��klad 12 %, kdy� se obd�l�vala pouze kategorie III, �e klesla na 11 %� kdy� se na sc�n� objevila II, a �e nakonec klesla na 10%, kdy� se objevila I. V tomto p��pad� by se absolutn� renta u III rovnala 8 libr�m �t., proto�e by cena n�klad� byla 112 liber �t., stoupla by na 9 liber �t., jakmile by se na sc�n� objevila II, proto�e cena n�klad� by se nyn� rovnala 111 libr�m �t., a kone�n� by se zv��ila na 10 liber �t., proto�e by cena n�klad� klesla na 110 liber �t. Zde by tedy do�lo ke zm�n� v sam� m��e absolutn� renty, a to v obr�cen�m pom�ru ke zm�n� m�ry zisku. M�ra renty by progres�vn� stoupala, proto�e m�ra zisku by progres�vn� klesala. M�ra zisku by v�ak klesala v d�sledku klesaj�c� produktivity pr�ce v dolech, v zem�d�lstv� atd. a tomu odpov�daj�c�ho rostouc�ho zdra�ov�n� �ivotn�ch prost�edk� a pomocn�ch l�tek.

[c)] Rozbor vlivu zm�ny v hodnot� �ivotn�ch prost�edk� a surovin (a tud� i v hodnot� stroj�)
na organick� slo�en� kapit�lu

V uveden�m p��pad� m�ra renty stoupala, proto�e m�ra zisku klesala. Klesala v�ak proto, �e nastala zm�na v organick�m slo�en� kapit�lu? Bylo-li pr�m�rn� slo�en� kapit�lu 80 c + 20 v, z�stalo toto slo�en� nezm�n�no? P�edpokl�d� se, �e norm�ln� pracovn� den se nem�n�. V opa�n�m p��pad� m��e b�t vliv zdra�en� �ivotnich prost�edk� paralyzov�n. Je tu t�eba rozli�ovat dvoj�. Za prv� zdra�en� �ivotn�ch prost�edk� vedouc� k zmen�en� nadpr�ce a nadhodnoty. Za druh� zdra�en� konstantn�ho kapit�lu: tak se m��e zv��it hodnota pomocn� l�tky, nap��klad uhl�; nebo, jde-li o p�enici, m��e se zv��it hodnota jin�ho prvku konstantn�ho kapit�lu, semene, anebo se v d�sledku zdra�en� p�enice m��e zv��it cena n�klad� n�jak� jin� suroviny (materi�lu). A kone�n�, jestli�e produktem, kter� zdra�il, bylo �elezo, m�� atd., zv��ila se hodnota surovin n�kter�ch odv�tv� pr�myslu a surovin, z nich� se vyr�b� za��zen� (v�etn� sud� atd.) pro v�echna odv�tv� pr�myslu.

Na jedn� stran� se p�edpokl�d�, �e nedo�lo k ��dn� zm�n� v organick�m slo�en� kapit�lu; to znamen�, �e nedo�lo k ��dn� zm�n� ve zp�sobu v�roby, kterou by se proti mase pou�it�ho konstantn�ho kapit�lu zmen�ila nebo zv�t�ila masa �iv� pr�ce, je� mus� b�t vynalo�ena. I nad�le je zapot�eb� t�ho� po�tu d�ln�k� (nezm�n�-li se hranice norm�ln�ho pracovn�ho dne) na zpracov�n� t�e masy surovin s pomoc� t�ho� mno�stv� stroj� atd., anebo tam, kde nejsou suroviny na to, aby se uvedlo do pohybu tot� mno�stv� stroj�, n�stroj� atd. K tomuto prvn�mu hledisku, kter� je t�eba m�t na z�eteli p�i organick�m slo�en� kapit�lu, p�istupuje je�t� druh� hledisko, tj. zm�na v hodnot� prvk� kapit�lu, a�koli jako u�itn� hodnoty se pou��vaj� v t�ch� mno�stv�ch jako d��ve. Tu je op�t t�eba rozli�ovat tyto p��pady:

Za prv�: zm�na hodnoty se dot�k� obou prvk� � variabiln�ho i konstantn�ho kapit�lu � ve stejn� m��e. Ale tak tomu v praxi nikdy neb�v�. Zv��en� hodnoty ur�it�ch zem�d�lsk�ch produkt�, jako p�enice atd., zdra�uje mzdu (nutnou) i suroviny (nap��klad semena). Zdra�en� uhl� zvy�uje nutnou mzdu i hodnotu pomocn�ch l�tek ve v�t�in� odv�tv� v�roby. Nicm�n� v prvn�m p��pad� dojde ke zv��en� mzdy ve v�ech odv�tv�ch v�roby a k zdra�en� surovin jen v n�kter�ch. U uhl� je pom�r, v n�m� vch�z� do mzdy, men�� ne� pom�r, v n�m� vch�z� do v�roby. U celkov�ho kapit�lu by se tedy zm�na hodnoty uhl� a p�enice st�� mohla dotknout obou prvk� kapit�lu ve stejn� m��e. Av�ak p�ipus�me takov� p��pad.

Dejme tomu, �e hodnota produktu vyroben�ho kapit�lem 80c + 20v se rovn� 120. U celkov�ho kapit�lu se hodnota produktu a jeho cena n�klad� shoduj�. Rozd�l mezi hodnotou a cenou n�klad� se u celkov�ho kapit�lu vyrovn�v�. Dejme tomu, �e zv��en� hodnoty takov�ho p�edm�tu, jako je uhl�, kter� podle p�edpokladu vch�z� proporcion�ln� ve stejn� m��e do obou sou��st� kapit�lu, zp�sob� u obou prvk� zv��en� n�klad� o 1/10. V tomto p��pad� by bylo mo�n� za 80c koupit u� jen tolik zbo�� jako d��ve [zhruba] za 70c a s 20v by bylo mo�n� zaplatit jen tolik d�ln�k� jako d��ve [zhruba] s 18v. �ili, aby v�roba mohla pokra�ovat v d��v�j��m m���tku, je nyn� t�eba vydat [zhruba] 90c a 22v. Hodnota produktu je stejn� jako d��ve 120, av�ak v�daje te� �in� 112 (90 konstantn� kapit�l a 22 variabiln� kapit�l). Zisk se tedy rovn� 8 a to �in� ze 112 jednu �trn�ctimi, tj. 71/7 %. Hodnota produktu, na jeho� v�robu byl vynalo�en kapit�l 100, se tedy nyn� rovn� 1071/7.

V jak�m pom�ru vch�z� nyn� c a v do tohoto nov�ho kapit�lu? D��ve se m�lo v : c jako 20 : 80, tj. jako 1:4; nyn� se m� jako 22 : 90 �ili jako 11 : 45. 1/4 = 45/180; 11/45 = 44/180. To znamen�, �e variabiln� kapit�l se ǁ583ǀ proti konstantn�mu zmen�il o 1/180. Abychom tedy dos�hli, v souladu s p�edpokladem, �e zdra�en� uhl� atd. p�sob� proporcion�ln� ve stejn� m��e na ob� ��sti kapit�lu, mus�me dosadit 88c + 22v. Hodnota produktu se toti� rovn� 120; z toho se jako v�daje ode�te 88 + 22 = 110. Zb�v� 10 zisku. 22 : 88 = 20 : 80. Pom�r mezi c a v by z�stal t�� jako u star�ho kapit�lu. Pom�r v : c by byl stejn� jako d��ve 1:4. Av�ak zisk 10 ze 110 se rovn� 1/11, tj. 91/11 %. M�-li tedy v�roba pokra�ovat ve stejn�m m���tku, je nutn� vlo�it tam, kde se d��ve pou��valo kapit�lu 100, kapit�l 110 a hodnota produktu se bude stejn� jako d��ve rovnat 120[70]. Jen�e pro kapit�l 100 bychom dostali organick� slo�en� 80c + 20v p�i hodnot� produktu 1091/11.

[Za druh�:] Kdyby se hodnota 80c v uveden�m p��pad� nezm�nila a zm�nila se jen hodnota v, tak�e m�sto 20v bychom m�li 22v, pak by se d��v�j�� pom�r 20 : 80 �ili 10 : 40 nyn� zm�nil na 22 : 80 �ili 11 : 40. Kdyby do�lo k t�to zm�n�, �inil by kapit�l 80c + 22v a hodnota produktu by se rovnala 120; tud� v�daje 102 a zisk 18, tj. 1733/51%. Av�ak 22:18 m� se k sob� jako 2129/51: 1733/51. Jestli�e 22v tvo�� kapit�l, kter� je nutn� vynalo�it na mzdu, aby se uvedl do pohybu konstantn� kapit�l v hodnot� 80, pak je nutn� vynalo�it 2129/51 na to, aby se uvedl do pohybu konstantn� kapit�l v hodnot� 7822/51. P�i tomto pom�ru by mohlo z kapit�lu 100 p�ipadnout na stroje a suroviny jen 7822/51 a na mzdu by muselo p�ipadnout 2129/51, zat�mco d��ve p�ipadalo 80 na suroviny atd. a pouze 20 na mzdu. Hodnota produktu se nyn� rovn� 11733/51 a slo�en� kapit�lu: 7822/51c + 2129/51v. Av�ak 2129/51 + 1733/51= 3911/51. Celkov� p�idan� pr�ce se p�i d��v�j��m slo�en� rovnala 40; nyn� se rovn� 3911/51, �ili je o 40/51 men��. K t�to zm�n� nedo�lo proto, �e se zm�nila hodnota konstantn�ho kapit�lu, n�br� proto, �e je t�eba zpracovat men�� konstantn� kapit�l, tj. proto, �e kapit�lem 100 se m��e uv�st do pohybu o n�co m�n� pr�ce ne� d��ve, i kdy� dr�e zaplacen�.

Jestli�e tedy zm�na v n�kter�m prvku n�klad� � v tomto p��pad� jde o zdra�en�, o zv��en� hodnoty � vyvol� zm�nu jen ve mzd� (nutn�), nastane toto: za prv�, m�ra nadhodnoty klesne; za druh�, p�i dan�m kapit�lu lze pou��t m�n� konstantn�ho kapit�lu, m�n� surovin a stroj�. Absolutn� masa t�to ��sti kapit�lu se v pom�ru k variabiln�mu kapit�lu zmen�uje, co� mus� za jinak stejn�ch okolnost� v�dy vyvolat zv��en� m�ry zisku (z�stane-li hodnota konstantn�ho kapit�lu nezm�n�na). Masa konstantn�ho kapit�lu se zmen��, a�koli jeho hodnota z�stane stejn�. Av�ak m�ra nadhodnoty a sama nadhodnota se sni�uje, proto�e p�i klesaj�c� m��e nadhodnoty nestoup� po�et zam�stnan�ch d�ln�k�. M�ra nadhodnoty � nadpr�ce � kles� v�c ne� m�ra pom�ru mezi variabiln�m a konstantn�m kapit�lem. Aby se uvedla do pohybu stejn� masa konstantn�ho kapit�lu, mus� se toti� zam�stnat stejn� po�et d�ln�k� jako d��ve, tj. mus� se pou��t t�ho� absolutn�ho mno�stv� pr�ce. Jen�e z tohoto absolutn�ho mno�stv� pr�ce p�ipad� v�c na nutnou pr�ci a m�n� na nadpr�ci. Tot� mno�stv� pr�ce se tedy mus� dr� zaplatit. T�� kapit�l � nap��klad 100 � m��e tedy vynalo�it m�n� na konstantn� kapit�l, proto�e mus� vynalo�it v�c na variabiln� kapit�l, aby uvedl do pohybu men�� konstantn� kapit�l. Pokles m�ry nadhodnoty tu nesouvis� se zv�t�en�m absolutn�ho mno�stv� pr�ce, jeho� ur�it� kapit�l pou��v�, �ili se zv�t�en�m po�tu d�ln�k�, je� zam�stn�v�. Sama nadhodnota tu tedy nem��e vzr�stat, kdy� m�ra nadhodnoty kles�.

Z�stane-li tedy organick� slo�en� kapit�lu nezm�n�no � pokud jeho sou��sti zkoum�me v materi�ln� podob�, jako u�itn� hodnoty � nen�-li tedy zm�na tohoto slo�en� zp�sobena zm�nou ve zp�sobu v�roby uvnit� t� sf�ry v�roby, do kter� je kapit�l vlo�en, n�br� jen zv��en�m hodnoty pracovn� s�ly, a tud� zv��en�m nutn� mzdy, co� se rovn� zmen�en� nadpr�ce, �ili sn�en� m�ry nadhodnoty, kter� v dan�m p��pad� nem��e b�t ani �pln�, ani z��sti paralyzov�no zv�t�en�m po�tu d�ln�k� zam�stnan�ch kapit�lem dan� velikosti � nap��klad 100 �, vypl�v� pokles m�ry zisku prost� z poklesu sam� nadhodnoty. Stejn� p���ina pak zp�sobuje zm�nu v organick�m slo�en� kapit�lu. Tato zm�na vypl�v� � p�i nezm�n�n�m zp�sobu v�roby a p�i nezm�n�n�m pom�ru mezi pou�it�mi masami bezprost�edn� a akumulovan� pr�ce � jen z toho, �e se zm�nila hodnota (proporcion�ln� hodnota) pou�it�ch mas bezprost�edn� a akumulovan� pr�ce. T�� kapit�l pou��v� ǁ584ǀ m�n� bezprost�edn� pr�ce v t�m� pom�ru, v n�m� pou��v� m�n� konstantn�ho kapit�lu, av�ak za toto men�� mno�stv� pr�ce plat� v�c. M��e tedy pou��vat jen m�n� konstantn�ho kapit�lu, proto�e men�� mno�stv� pr�ce, kter� uv�d� do pohybu tento men�� konstantn� kapit�l, absorbuje v�t�� ��st celkov�ho kapit�lu. Aby uvedl do pohybu 78 jednotek konstantn�ho kapit�lu, mus� nyn� kapitalista vynalo�it na variabiln� kapit�l nap��klad 22 jednotek, zat�mco d��ve sta�ilo 20v, aby uvedlo do pohybu 80c.

To je tedy p��pad, kdy se zdra�en� produktu pod��zen�ho pozemkov�mu vlastnictv� dot�k� jen mzdy. P�i zlevn�n� tohoto produktu by nastal opa�n� p��pad.

Vezm�me v�ak v��e p�edpokl�dan� p��pad. Dejme tomu, �e zdra�en� zem�d�lsk�ho produktu postihuje konstantn� i variabiln� kapit�l proporcion�ln� ve stejn� m��e. Zde tedy podle p�edpokladu nenast�v� ��dn� zm�na v organick�m slo�en� kapit�lu. Za prv�, nen� tu zm�na ve zp�sobu v�roby. Tot� absolutn� mno�stv� bezprost�edn� pr�ce uv�d� do pohybu stejn� mno�stv� akumulovan� pr�ce jako d��ve. Pom�r mezi t�mito masami pr�ce z�st�v� stejn� jako d��ve. Za druh�, nen� tu zm�na v hodnotov�m pom�ru mezi akumulovanou a bezprost�edn� prac�. Jestli�e hodnota jedn� z nich stoup� anebo kles�, m�n� sev t�m� pom�ru i hodnota druh�, tak�e pom�r mezi nimi z�st�v� nezm�n�n�. P�edt�m jsme v�ak m�li 80c + 20v, hodnota produktu se rovnala 120. Nyn� m�me 88c + 22v, hodnota produktu se rovn� [rovn�] 120. To d�v� 10 na 110 �ili 91/11 % zisku. Pro kapit�l 80c + 20v �in� tedy hodnota produktu 1091/11.

D��ve jsme m�li:

Konstantn�
kapit�l
Variabiln� kapit�l
Nadhodnota
M�ra zisku
M�ra
nadhodnoty
        ������������������������������������������������������
80
20
20
20 %
100 %

Nyn� m�me:

Konstantn�
kapit�l
Variabiln� kapit�l
Nadhodnota
M�ra zisku
M�ra
nadhodnoty
            �����������������������������������������������������
80
20
91/11
91/11 %
455/11 %

80c tu p�edstavuje men�� mno�stv� surovin atd., 20v v t�m� pom�ru m�n� absolutn� pr�ce. Suroviny atd. se zdra�ily; mno�stv� surovin atd. koupen�ch za 80 se proto zmen�ilo, vy�aduje tud�, proto�e zp�sob v�roby z�stal beze zm�ny, m�n� bezprost�edn� pr�ce. Av�ak toto men�� mno�stv� bezprost�edn� pr�ce stoj� tolik, kolik p�edt�m st�lo v�t�� mno�stv� bezprost�edn� pr�ce, a zdra�ilo se p�esn� v t�e m��e � a tud� se i zmen�ilo v t�e m��e � jako suroviny atd. Kdyby se tedy nadhodnota nezm�nila, klesla by m�ra zisku v t�e m��e, v n� se zdra�ily suroviny atd., v n� se zm�nil pom�r hodnoty variabiln�ho kapit�lu k hodnot� konstantn�ho kapit�lu. M�ra nadhodnoty v�ak nez�stala stejn� jako d��ve, n�br� zm�nila se v t�m� pom�ru, v jak�m vzrostla hodnota variabiln�ho kapit�lu.

Vezm�me [konkr�tn�] p��klad.

Hodnota libry bavlny stoupla z 1 �ilinku na 2 �ilinky. Za 80 liber �t. (p�edpokl�dejme zde, �e stroje atd. se rovnaj� nule) se d��ve mohlo koupit 1600 liber bavlny. Nyn� se za 80 liber �t. m��e koupit u� jen 800 liber bavlny. Na up�eden� 1600 liber bavlny se d��ve muselo vydat na mzdu 20 liber �t., co� odpov�d�, �ekn�me, 20 d�ln�k�m. Na up�eden� 800 liber je t�eba jen 10 d�ln�k�, proto�e zp�sob v�roby z�stal nezm�n�n. T�chto 10 d�ln�k� by d��ve st�lo 10 liber �t., nyn� stoj� 20 liber t., pr�v� tak jako 800 liber bavlny by p�edt�m st�lo 40 liber �t. a nyn� stoj� 80 liber �t. Dejme tomu, �e zisk byl d��ve 20%. P�edpokl�d�me tedy toto:

 
Konstantn�
kapit�l
Variabiln�
kapit�l
Nadhodnota
M�ra
nadhodnoty
M�ra
zisku
Produkt
Cena libry
p��ze
I  

II  
80 liber �t. = 1600 liber bavlny

80 liber �t. = 800 liber bavlny
20 liber �t. = 20 d�ln�k�

20 liber �t. = 10 d�ln�k�
20 liber �t.

10 liber �t.
100 %

80%
20 %

10 %
1600 liber p��ze

800 liber p��ze
1 �il. 6 penc�

2 �il. 9 penc�

Rovn�-li se toti� nadhodnota, kterou vytvo�� 20 d�ln�k�, 20 libr�m �t., pak nadhodnota, kterou vytvo�� 10 d�ln�k�, se rovn� 10 libr�m �t.; aby byla vyrobena, mus� se v�ak stejn� jako d��ve zaplatit 20 liber �t., zat�mco za d��v�j��ch podm�nek se platilo jen 10 liber �t. Hodnota produktu, ǁ585ǀ libry p��ze, se zde mus� v ka�d�m p��pad� zv��it, proto�e produkt obsahuje v�c pr�ce, akumulovan� pr�ce (v bavln�, kter� vch�z� do libry p��ze) i bezprost�edn� pr�ce.

Kdyby se zv��ila jen hodnota bavlny a mzda z�stala stejn�, bylo by k up�eden� 800 liber bavlny zapot�eb� stejn� jako d��ve jen 10 d�ln�k�. Av�ak t�chto 10 d�ln�k� by st�lo tak� jen 10 liber �t. Tud� nadhodnota 10 liber �t. by stejn� jako d��ve p�edstavovala m�ru nadhodnoty 100%. K up�eden� 800 liber bavlny je t�eba 10 d�ln�k�, na n� se vyd�v� kapit�l 10 liber �t. Celkov� vynalo�en� kapit�l se tedy rovn� 90 libr�m �t. P�itom se st�le p�edpokl�d�, �e na 80 liber bavlny p�ipad� 1 d�ln�k. Tud� na 800 liber p�ipad� 10 d�ln�k� a na 1600 liber 20 d�ln�k�. Kolik liber bavlny by tedy nyn� mohl up��st celkov� kapit�l 100 liber �t.? Za 888/9 libry �t. by se mohla nakoupit bavlna a 111/9 libry �t. by se mohlo vydat na mzdu.

Pom�r by pak byl:

 
Konstantn�
kapit�l
Variabiln�
kapit�l
Nadhodnota
M�ra
nadhodnoty
M�ra
zisku
Produkt
Cena libry
p��ze
III  
888/9, libry �t. = 8888/9 libry bavlny
111/9 libry �t. = 111/9 d�ln�ka
111/9 libry �t.
100 %
111/9 %
8888/9 libry p��ze
2 �il. 6 penc�

V tomto p��pad� nedoch�z� ke zm�n� v hodnot� variabiln�ho kapit�lu a m�ra nadhodnoty z�st�v� tedy nezm�n�na.

V p��pad� I m� se variabiln� kapit�l ke konstantn�mu jako 20 : 80 = 1:4. V p��pad� III m� se ke konstantn�mu kapit�lu jako 111/9 : 888/9 = 1 : 8, poklesl tedy relativn� o polovinu, proto�e hodnota konstantn�ho kapit�lu se zdvojn�sobila. T�� po�et d�ln�k� up�ede tot� mno�stv� bavlny, av�ak kapit�l 100 liber �t. m��e nyn� zam�stnat u� jen 111/9 d�ln�ka, zat�mco za zb�vaj�c� 888/9 libry �t. lze koupit jen 8888/9 libry bavlny m�sto 1600 liber bavlny jako v p��pad� I. M�ra nadhodnoty z�stala t�. P�esto v�ak v d�sledku zm�ny v hodnot� konstantn�ho kapit�lu nelze u� s kapit�lem 100 liber �t. zam�stnat d��v�j�� po�et d�ln�k�; pom�r mezi variabiln�ma konstantn�m kapit�lem se zm�nil. V d�sledku toho klesne masa nadhodnoty a t�m i zisk, proto�e tato nadhodnota se po��t� stejn� jako d��ve na t�� v�daj kapit�lu. V prvn�m p��pad� p�edstavoval variabiln� kapit�l (rovnaj�c� se 20 libr�m �t.) 1/4 konstantn�ho (20:80) a 1/5 celkov�ho kapit�lu. Nyn� p�edstavuje u� jen 1/8 konstantn�ho kapit�lu (111/9 : 888/9) a 1/9 (111/4 libry �t.) ze 100 liber �t., z celkov�ho kapit�lu. Av�ak 100 % ze 100/5 �ili z 20 se rovn� 20, a 100 % ze 100/9 �ili z 111/9 libry �t. je jen 111/9 libry �t. P�i nezm�n�n� mzd� �ili nezm�n�n� hodnot� variabiln�ho kapit�lu se tu absolutn� velikost variabiln�ho kapit�lu zmen�uje, proto�e se zv��ila hodnota konstantn�ho kapit�lu. Proto kles� procentn� pod�l variabiln�ho kapit�lu a s n�m i sama nadhodnota, jej� absolutn� velikost, a tud� i m�ra zisku.

Zm�na [v dan�m p��pad� zv��en�] hodnoty konstantn�ho kapit�lu p�i nezm�n�n� hodnot� variabiln�ho kapit�lu a nezm�n�n�m zp�sobu v�roby (tud� p�i t�m� pom�ru mezi pou�it�mi masami pr�ce, surovin stroj�) vyvol�v� tut� zm�nu ve slo�en� kapit�lu, jako kdyby se hodnota konstantn�ho kapit�lu nezm�nila, ale pou�ila se v�t�� masa [konstantn�ho] kapit�lu nezm�n�n� hodnoty (a tud� i v�t�� suma hodnoty tohoto kapit�lu) ve srovn�n� s kapit�lem vynalo�en�m na pr�ci. Nutn�m d�sledkem toho je pokles zisku. (Jestli�e hodnota konstantn�ho kapit�lu klesne, bude tomu naopak.)

Naproti tomu zm�na v hodnot� variabiln�ho kapit�lu (v dan�m p��pad� vzestup) zv�t�uje variabiln� kapit�l v pom�ru ke konstantn�mu, tedy i procentn� pod�l variabiln�ho kapit�lu �ili proporcion�ln� pod�l, kter� tvo�� v celkov�m kapit�lu. P�esto tu m�ra zisku nestoup�, ale kles�. Je tomu tak proto, �e zp�sob v�roby z�stal beze zm�ny. Pou��v� se stejn� jako d��ve stejn� masy �iv� pr�ce, aby se tot� mno�stv� suroviny, stroj� atd. p�em�nilo v produkt. Zde, stejn� jako ve v��e uveden�m p��pad�, se m��e s t�m� kapit�lem, se 100 [librami �t.], ǁ586ǀ uv�st do pohybu jen men�� celkov� masa bezprost�edn� a akumulovan� pr�ce, ale tato men�� masa pr�ce stoj� v�c. Nutn� mzda stoupla. V�t�� ��st tohoto men��ho mno�stv� pr�ce nahrazuje nutnou pr�ci, a tud� men�� ��st p�edstavuje nadpr�ci. M�ra nadhodnoty klesla a z�rove� s t�m se zmen�il po�et d�ln�k� �ili celkov� mno�stv� pr�ce ovl�dan� t�m� kapit�lem. Variabiln� kapit�l se v pom�ru ke konstantn�mu kapit�lu, a proto i v pom�ru k celkov�mu kapit�lu, zv�t�il, a�koli masa vynalo�en� pr�ce se v pom�ru k mase konstantn�ho kapit�lu zmen�ila. Proto nadhodnota kles� a s n� i m�ra zisku. P�edt�m klesla m�ra zisku proto, �e p�i nezm�n�n� m��e nadhodnoty se zmen�il variabiln� kapit�l v pom�ru ke konstantn�mu a t�m i k celkov�mu kapit�lu; jin�mi slovy, nadhodnota klesla proto, �e p�i nezm�n�n� m��e nadhodnoty se zmen�il po�et d�ln�k�, klesl jej� n�sobitel. Tentokr�t kles� m�ra zisku proto, �e vzr�st� variabiln� kapit�l v pom�ru ke konstantn�mu kapit�lu, a tud� i v pom�ru k celkov�mu kapit�lu; ale tento vzr�st variabiln�ho kapit�lu je doprov�zen zmen�ov�n�m masy pou�it� pr�ce (pr�ce pou�it� t�m� kapit�lem); jin�mi slovy, nadhodnota zde kles� proto, �e pokles jej� m�ry je spojen se zmen�en�m mno�stv� pou�it� pr�ce. Zaplacen� pr�ce se v pom�ru ke konstantn�mu kapit�lu zv�t�ila, av�ak celkov� mno�stv� pou�it� pr�ce se zmen�ilo.

Tyto zm�ny v hodnot� p�sob� tedy v�dy na samu nadhodnotu, jej� absolutn� masa se v obou p��padech zmen�uje, proto�e se zmen�uje jeden z jej�ch dvou faktor� nebo se zmen�uj� oba tyto faktory z�rove�; v jednom p��pad� se zmen�uje proto, �e se p�i stejn� m��e nadhodnoty zmen�uje po�et d�ln�k�, v druh�m p��pad� se zmen�uje proto, �e se zmen�uje jak m�ra nadhodnoty, tak po�et d�ln�k� zam�stnan�ch na 100 jednotek kapit�lu.

Kone�n� p�ich�z�me k p��padu II, kde zm�na v hodnot� zem�d�lsk�ho produktu p�sob� proporcion�ln� ve stejn� m��e na ob� ��sti kapit�lu a kde tedy tato zm�na hodnoty nen� doprov�zena zm�nou v organick�m slo�en� kapit�lu.

Hodnoty libry p��ze se v tomto p��pad� (viz zde) zvy�uje z 1 �ilinku 6 penc� na 2 �ilinky 9 penc�, proto�e nyn� je produktem v�t��ho mno�stv� pracovn� doby ne� d��ve. Obsahuje sice pr�v� tolik bezprost�edn� pr�ce jako p�edt�m (i kdy� v�ce zaplacen� a m�n� nezaplacen�), ale v�ce akumulovan� pr�ce. Zm�na v hodnot� bavlny z 1 �ilinku na 2 �ilinky vede k tomu, �e do hodnoty libry p��ze vch�zej� nyn� m�sto 1 �ilinku 2 �ilinky.

P��klad II (viz zde) nen� v�ak sestaven spr�vn�. M�li jsme:

 
Konstantn�
kapit�l
Variabiln�
kapit�l
Nadhodnota
M�ra
nadhodnoty
M�ra
zisku
Produkt
Cena libry
p��ze
I  
80 liber �t. = 1600 liber bavlny
20 liber �t. = 20 d�ln�k�
20 liber �t.
100 %
20 %
1600 liber p��ze
1 �il. 6 penc�

Pr�ce 20 d�ln�k� se zra�� ve 40 libr�ch �t. Polovina z toho je nezaplacen� pr�ce, tud� nadhodnota je 20 liber �t. Podle tohoto pom�ru vytvo�� 10 d�ln�k� [hodnotu] 20 liber �t., z n� 10 liber �t. bude tvo�it mzdu a 10 liber �t. nadhodnotu.

Kdyby se tedy hodnota pracovn� s�ly zv��ila v t�m� pom�ru jako hodnota suroviny, tj. kdyby se zdvojn�sobila, rovnala by se 20 libr�m �t. pro 10 d�ln�k�, podobn� jako se p�edt�m rovnala 20 libr�m �t. pro 20 d�ln�k�. V tomto p��pad� by neexistovala ��dn� nadpr�ce. Jestli�e se toti� hodnota, kterou vytvo�� 20 d�ln�k�, rovn� v pen�n�m vyj�d�en� 40 libr�m �t., rovn� se hodnota, kterou vytvo�� 10 d�ln�k�, v pen�n�m vyj�d�en� 20 libr�m �t. [tj. v p��pad� II hodnot� cel�ho variabiln�ho kapit�lu]. To nen� mo�n�. V takov�m p��pad� by zmizela z�kladna kapitalistick� v�roby.

Proto�e v�ak zm�na v hodnot� konstantn�ho a variabiln�ho kapit�lu m� b�t stejn� (proporcion�ln�), mus�me tento p��pad sestavit jinak. Tedy dejme tomu, �e hodnota bavlny se zv��� o 1/3; za 80 liber �t. lze nyn� koupit 1200 liber bavlny, zat�mco d��ve za n� bylo mo�no koupit 1600 liber bavlny. D��ve se 1 libra �t. rovnala 20 libr�m bavlny �ili 1 libra bavlny se rovnala 1/20 libry �t., tj. 1 �ilinku. Nyn� se 1 libra �t. rovn� 15 libr�m bavlny, �ili 1 libra se rovn� 1/15 libry �t., tj. 11/3 �ilinku �ili 1 �ilinku 4 penc�m. D��ve st�l 1 d�ln�k 1 libru �t., nyn� stoj� 11/3 libry �t. �ili 1 libru 62/3 �ilinku, tj. 1 libru �t. 6 �ilink� 8 penc�. U 15 d�ln�k� to je 20 liber �t. (15 liber �t. + 15/3 libry �t.). ǁ587ǀ Proto�e 20 d�ln�k� vyrob� hodnotu 40 liber �t., vyrob� 15 d�ln�k� hodnotu 30 liber �t. Z t�to hodnoty tvo�� nyn� 20 liber �t. jejich mzdu a 10 liber �t. se rovn� nadhodnot� neboli nezaplacen� pr�ci.

M�me tedy:

 
Konstantn�
kapit�l
Variabiln�
kapit�l
Nadhodnota
M�ra
nadhodnoty
M�ra
zisku
Produkt
Cena libry
p��ze
IV 
80 liber �t. = 1200 liber bavlny
20 liber �t. = 15 d�ln�k�
10 liber �t.
50 %
10 %
1200 liber p��ze
1 �il. 10 penc�

V tomto 1 �ilinku 10 penc�ch je obsa�en 1 �ilink 4 pence za bavlnu a 6 penc� za pr�ci.

Produkt se zdra�il, proto�e bavlna je o 1/3 dra���. Av�ak produkt se nezdra�il o 1/3. D��ve, v p��pad� I, se rovnat 18 penc�m; kdyby se tedy zdra�il o 1/3 st�l by nyn� 18 + 6 = 24 penc�, stoj� v�ak jen 22 penc�. D��ve bylo v 1600 libr�ch p��ze obsa�eno za 40 liber �t. pr�ce, tj. v 1 lib�e p��ze bylo obsa�eno za 1/40 libry �t. �ili za 20/40 �ilinku �ili za 1/2 �ilinku, tj. za 6 penc� pr�ce. Nyn� je v 1200 libr�ch p��ze obsa�eno za 30 liber �t. pr�ce, tj. v 1 lib�e p��ze za 1/40 libry �t. �ili za 1/2 �ilinku, tj. za 6 penc�. A�koli pr�ce se zdra�ila stejnou m�rou jako surovina, z�stalo mno�stv� bezprost�edn� pr�ce, kter� je obsa�eno v 1 lib�e p��ze, stejn�, i kdy� je nyn� v tomto mno�stv� v�ce zaplacen� a m�n� nezaplacen� pr�ce. Proto tato zm�na v hodnot� mzdy nem�n� nic na hodnot� libry p��ze, produktu. Na pr�ci tu p�ipad� stejn� jako d��ve jen 6 penc�, zat�mco na bavlnu p�ipad� nyn� 1 �ilink 4 pence m�sto 1 �ilinku, jak tomu bylo d��ve. Prod�v�-li se tedy zbo�� za svou hodnotu, zm�na v hodnot� mzdy nem��e v�bec vyvolat zm�nu v cen� produktu. Jen�e d��ve p�ipadaly ze 6 penc� 3 pence na mzdu a 3 pence na nadhodnotu. Nyn� p�ipadaj� ze 6 penc� 4 pence na mzdu a 2 pence na nadhodnotu. Skute�n�, 3 pence mzdy na 1 libru p��ze �in� u 1600 liber p��ze 3 x 1600 penc�, tj. 20 liber �t., a 4 pence na 1 libru p��ze �in� u 1200 liber p��ze 4 x 1200 penc�, tj. 20 liber �t. Av�ak 3 pence za 15 penc� (1 �ilink bavlna plus 3 pence mzdy) d�vaj� v prvn�m p��pad� 1/5 zisku, tj. 20 %. Naproti tomu 2 pence z 20 penc� (16 penc� bavlna plus 4 pence mzdy) d�vaj� 1/10 �ili 10 % zisku.

Kdyby v uveden�m p��klad� cena bavlny z�stala stejn�, m�li bychom: Proto�e zp�sob v�roby z�st�v� ve v�ech p��kladech stejn�, sp�ede 1 d�ln�k 80 liber bavlny a 1 libra bavlny se bude op�t rovnat 1 �ilinku.

Nyn� se kapit�l rozpad� takto:

Konstantn�
kapit�l
Variabiln�
kapit�l
Nadhodnota
M�ra
nadhodnoty
M�ra
zisku
Produkt
Cena libry
p��ze
731/3 libry �t. = 14662/3 liber bavlny
262/3 libry �t. (20 d�ln�k�)
131/3 libry �t.
50 %
131/3 %
14662/3 libry [p��ze]
16/11 �ilinku

Tento v�po�et nen� mo�n�, proto�e sp�ede-li 1 d�ln�k 80 liber [bavlny], sp�ede 20 d�ln�k� 1600 liber, a ne 14662/3 libry, nebo� se p�edpokl�d�, �e zp�sob v�roby z�stal stejn�. Rozd�ln� odm�na, kterou d�ln�k dostane, nem��e na tomto faktu nic zm�nit. P��klad mus� b�t tedy sestaven jinak.

 
Konstantn�
kapit�l
Variabiln�
kapit�l
Nadhodnota
M�ra
nadhodnoty
M�ra
zisku
Produkt
Cena libry
p��ze
II  
75 liber �t. = 1500 liber bavlny
25 liber �t. (183/4 d�ln�k�)
121/2 libry �t.
50%
121/2 %
1500 liber p��ze
1 �il. 6 penc�

Z t�chto 6 penc� p�ipadaj� na mzdu 4 pence a na zisk 2 pence. 2 pence z 16 penc� [1 �ilink bavlna plus 1 pence mzda][a] d�vaj� 1/8, tj. 121/2 %.

A kone�n� kdyby z�stala hodnota variabiln�ho kapit�lu beze zm�ny (1 d�ln�k = 1 lib�e �t.), zat�mco by se hodnota konstantn�ho kapit�lu zm�nila, tak�e 1 libra bavlny by nest�la 1 �ilink, ale 1 �ilink 4 pence �ili 16 penc�, m�li bychom:

 
Konstantn�
kapit�l
Variabiln�
kapit�l
Nadhodnota
M�ra
nadhodnoty
M�ra
zisku
Produkt
Cena libry
p��ze
III 
844/19 libry �t. = 12633/19 libry bavlny
1515/19 libry �t. (=1515/19 d�ln�k�)
1515/19 libry �t.
5100%
1515/19 %
12633/19 libry p��ze
1 �il. 10 penc�

ǁ588ǀ Zisk by se rovnal 3 penc�m. To je z 19 penc� p�esn� 1515/19 %.

Sestavme si nyn� v�echny �ty�i p��pady vedle sebe, po��naje I, kde je�t� nenastala zm�na hodnoty.

 
Konstantn�
kapit�l
Variabiln�
kapit�l
Nadhodnota
M�ra
nadhodnoty
M�ra
zisku
Produkt
Cena libry
p��ze
Zisk
I  
80 liber �t. = 1600 liber bavlny
20 liber �t. = 20 d�ln�k�
20 liber �t.
100 %
20 %
1600 liber p��ze
1 �il. 6 penc�
3 pence
II  
75 liber �t. = 1500 liber bavlny
25 liber �t. (183/4 d�ln�k�)
121/2 libry �t.
50%
121/2 %
1500 liber p��ze
1 �il. 6 penc�
2 pence
III 
844/19 libry �t. = 12633/19 libry bavlny
1515/19 libry �t. (=1515/19 d�ln�k�)
1515/19 libry �t.
100%
1515/19 %
12633/19 libry p��ze
1 �il. 10 penc�
3 pence
IV 
80 liber �t. = 1200 liber bavlny
20 liber �t. = 15 d�ln�k�
10 liber �t.
50 %
10 %
1200 liber p��ze
1 �il. 10 penc�
2 pence

Cena produktu se m�n� ve III a IV, proto�e se zm�nila hodnota konstantn�ho kapit�lu. Naproti tomu zm�na v hodnot� variabiln�ho kapit�lu nevede k ��dn� zm�n� v cen� [produktu], proto�e absolutn� mno�stv� bezprost�edn� pr�ce se nem�n�, ale jen se r�zn� rozd�luje na nutnou pr�ci a nadpr�ci.

Jak je tomu nyn� v p��pad� IV, kde se zm�na v hodnot� dotkla proporcion�ln� ve stejn� m��e konstantn�ho i variabiln�ho kapit�lu kde hodnota obou vzrostla o 1/3?

Kdyby se zv��ila jen mzda (p��pad II), klesl by zisk z 20 % na 121/2, tj. o 71/2%. Kdyby se zv��il jen konstantn� kapit�l (p��pad III), klesl by zisk z 20 % na 1515/19, tj. o 44/19 %. Proto�e v p��pad� IV se zvy�uj� stejnou m�rou mzda i hodnota konstantn�ho kapit�lu, kles� zisk z 20 % na 10 %� tj. o 10 %. Ale pro� nekles� o 71/2 + 44/10, tj. o 1127/38, co� je suma rozd�l� II a III? Je je�t� t�eba vysv�tlit si t�chto 127/38; podle toho nem�l zisk klesnout (v p��pad� IV) na 10 % n�br� na 811/38 %. Masa zisku je ur�ena sumou nadhodnoty a tato suma je p�i dan� m��e nadpr�ce ur�ena po�tem d�ln�k�. V p��pad� I m�me 20 d�ln�k� a polovina jejich pracovn� doby nen� zaplacena. V p��pad� II p�edstavuje nezaplacenou pr�ci jen 1/3 celkov� pr�ce, odtud pokles m�ry nadhodnoty; krom� toho se pou��v� o 11/4 d�ln�k� m�n�, je tu tedy i pokles po�tu d�ln�k� �ili zmen�en� celkov� pr�ce. V p��pad� III je m�ra nadhodnoty op�t stejn� jako v p��pad� I, polovina pracovn�ho dne nen� zaplacena, av�ak v d�sledku zv��en� hodnoty konstantn�ho kapit�lu se po�et d�ln�k� zmen�uje z 20 na 1515/19, �ili o 44/19. V p��pad� IV se po�et d�ln�k� zmen�uje (po tom, co i m�ra nadhodnoty op�t poklesla tak hluboko jako v p��pad� II, tj. na 1/3pracovn�ho dne) o 5 d�ln�k�, tj. z 20 na 15. Ve srovn�n� s p��padem I se po�et d�ln�k� v p��pad� IV zmen�uje o 5, ve srovn�n� s p��padem II se sni�uje o 33/4 a ve srovn�n� s p��padem III o 15/19; av�ak ve srovn�n� s p��padem I se nesni�uje o 11/4 + 44/19, tj. o 535/76. Jinak by se po�et zam�stnan�ch d�ln�k� v p��pad� IV rovnal 1441/76.

Z toho vypl�v�: zm�ny v hodnot� zbo��, kter� vch�zej� do konstantn�ho nebo variabiln�ho kapit�lu, nevyvol�vaj� � p�i nezm�n�n�m zp�sobu v�roby �ili p�i nezm�n�n�m hmotn�m slo�en� kapit�lu (tj. p�i nezm�n�n�m pom�ru mezi pou�itou bezprost�edn� a akumulovanou prac�) � ��dnou zm�nu v organick�m slo�en� kapit�lu, jestli�e se proporcion�ln� ve stejn� m��e dot�kaj� variabiln�ho i konstantn�ho kapit�lu, jako je tomu v p��pad� IV (kde se nap��klad bavlna zdra�uje ve stejn� m��e jako p�enice, kterou spot�ebov�vaj� d�ln�ci). M�ra zisku zde kles� (p�i rostouc� hodnot� konstantn�ho a variabiln�ho kapit�lu) za prv� proto, �e v d�sledku zv��en� mzdy kles� m�ra nadhodnoty, a za druh� proto, �e se sni�uje po�et d�ln�k�.

Zm�na hodnoty � dotkne-li se jen konstantn�ho nebo jen variabiln�ho kapit�lu � p�sob� jako zm�na v organick�m slo�en� kapit�lu a vyvol�v� stejnou zm�nu v hodnotov�m pom�ru sou��st� kapit�lu, a�koli zp�sob v�roby se nem�n�. Dotkne-li se zm�na hodnoty jen variabiln�ho kapit�lu, zv�t�� se variabiln� kapit�l v pom�ru ke konstantn�mu kapit�lu ǁ589ǀ i k celkov�mu kapit�lu. P�itom se v�ak v tomto p��pad� zmen�� nejen m�ra nadhodnoty, ale i po�et zam�stnan�ch d�ln�k�. Proto se v tomto p��pad� (p��pad� II) pou�ije i m�n� konstantn�ho kapit�lu (jeho� hodnota z�stane nezm�n�na).

Dotkne-li se zm�na hodnoty jen konstantn�ho kapit�lu, variabiln� kapit�l se zmen�� v pom�ru ke konstantn�mu kapit�lu i k celkov�mu kapit�lu. A�koli m�ra nadhodnoty z�st�v� nezm�n�na, masa nadhodnoty se zmen��, proto�e klesne po�et zam�stnan�ch d�ln�k� (p��pad III).

Kone�n� se m��e st�t, �e zm�na hodnoty se dotkne jak konstantn�ho tak i variabiln�ho kapit�lu, ale v nestejn� proporci. Tento p��pad sta�� subsumovat pod p��pady uveden� v��e. Nap��klad dejme tomu, �e zm�na hodnoty se projev� u konstantn�ho a variabiln�ho kapit�lu tak, �e hodnota prvn�ho se zv��� o 10 % a hodnota druh�ho o 5 %. Pak by nastal, pokud se zv��� oba o 5 % (jeden o 5 + 5, druh� o 5) p��pad IV. Pokud by se v�ak konstantn� kapit�l krom� toho zm�nil o dal��ch 5 %, nastal by p��pad III.

Ve v��e uveden�ch p��padech jsme p�edpokl�dali jen vzestup hodnoty. P�i poklesu doch�z� k opa�n�m ��ink�m. Nap��klad p�i p�echodu od p��padu IV k p��padu I bylo by t�eba zkoumat p��pad, kdy pokles hodnoty p�sob� proporcion�ln� ve stejn� m��e na ob� sou��sti kapit�lu. Pro ilustraci ��ink�, kter� vyvol� pokles hodnoty jen jedn� sou��sti kapit�lu, bylo by t�eba p��slu�n� pozm�nit p��pady II a III. ǀ589ǁ

*

ǁ600ǀ K tomu, co jsem o vlivu zm�ny hodnoty [surovin a �ivotn�ch prost�edk�] na organick� slo�en� kapit�lu uvedl v��e, poznamen�v�m je�t� toto: u kapit�l� v r�zn�ch odv�tv�ch v�roby, je-li jinak jejich hmotn� slo�en� stejn�, m��e tedy vy��� hodnota pou�it�ch stroj� nebo materi�l� zp�sobit rozd�l [v jejich organick�m slo�en�]. Kdyby nap��klad bavln��sk�, hedv�bnick�, ln��sk� a vlna�sk� pr�mysl m�ly �pln� stejn� hmotn� slo�en� [kapit�lu], pak by u� s�m rozd�l v hodnot� pou��van�ch materi�l� zp�sobil, �e by p��slu�n� kapit�ly m�ly r�zn� organick� slo�en�. ǀ600ǁ

[d) Zm�ny celkov� renty v z�vislosti na zm�n� tr�n� hodnoty]

ǁ589ǀ Vra�me se k tabulce A. Jak jsme vid�li, p�edpoklad, �e m�ra zisku 10 % vznikla v d�sledku poklesu zisku (proto�e zpo��tku, kdy� se obd�l�vala jen p�da kategorie III, byla m�ra zisku vy���, pozd�ji, kdy� se za�ala obd�l�vat p�da kategorie II, klesla n�, ne� kdy� se obd�l�vala jen p�da kategorie III, av�ak st�le je�t� p�evy�ovala 10 %)� je mo�n� spr�vn�, zejm�na v tom p��pad�, jestli�e tu skute�n� byla sestupn� linie; tento p�edpoklad v�ak v�bec nevypl�v� z rozd�lu rent, z pouh� existence diferenci�ln�ch rent. P�i vzestupn� linii tento rozd�l rent naopak p�edpokl�d�, �e m�ra zisku se po celou dobu nem�n�.

Tabulka B. Zde, jak ji� bylo vylo�eno v��e, konkurence kategori� III a IV nut� kategorii II, aby st�hla polovinu sv�ho kapit�lu. P�i sestupn� linii by se to jevilo naopak tak, �e je t�eba dodate�n� nab�dka jen 321/2 tuny, a �e je tud� t�eba do kategorie II vlo�it jen kapit�l 50 liber �t.

Nejzaj�mav�j�� na t�to tabulce je v�ak toto: d��ve se vkl�dalo 300 liber �t. kapit�lu, ale te� jen 250 liber �t., tj. o 1/6 m�n�. Mno�stv� produkt� v�ak z�stalo stejn� � 200 tun. Produktivita pr�ce se tedy zv��ila a hodnota jednotliv�ho zbo�� se sn�ila. Pr�v� tak se sn�ila i celkov� hodnota zbo�� � ze 400 liber �t. na 3693/13 liber �t. Tr�n� hodnota tuny se ve srovn�n� s A sn�ila z 2 liber �t. na 1 libru �t. 1612/13 �ilinku, proto�e novou tr�n� hodnotu ur�uje individu�ln� hodnota produktu kategorie II, a ne vy��� individu�ln� hodnota produktu kategorie I, jak tomu bylo d��ve. P�es v�echny tyto okolnosti � zmen�en� vlo�en�ho kapit�lu, zmen�en� celkov� hodnoty produktu p�i nezm�n�n� mase v�roby, pokles tr�n� hodnoty, vyu��v�n� �rodn�j��ch kategori� � se renta kategorie B ve srovn�n� s A absolutn� zv��ila o 243/13 libry �t. (943/13 proti 70). Pod�v�me-li se, jak se na zv��en� celkov� renty pod�lej� jednotliv� kategorie, zjist�me, �e v kategorii II z�stala absolutn� renta co do sv� m�ry stejn�, proto�e 5 liber �t. z 50 liber �t. je 10 %, av�ak jej� masa se zmen�ila o polovinu, z 10 liber �t. na 5 liber �t., proto�e kapit�l vlo�en� do II B se zmen�il o polovinu, ze 100 liber �t. na 50 liber �t. M�sto zv�t�en� sumy renty do�lo v kategorii II B k jej�mu zmen�eni o 5 liber �t. D�le, v kategorii II B �pln� odpadla diferenci�ln� renta, proto�e tr�n� hodnota se nyn� rovn� individu�ln� hodnot� produktu kategorie II. Z toho vypl�v� dl�� zmen�en� celkov� sumy renty o 10 liber �t. Celkov� zmen�en� renty u kategorie II se tedy rovn� 15 libr�m �t.

V kategorii III je suma absolutn� renty stejn�, ale v d�sledku sn�en� tr�n� hodnoty produktu zmen�ila se i jeho diferenci�ln� hodnota, a t�m i diferenci�ln� renta. �inila 30 liber �t. Nyn� �in� u� jen 186/13 libry �t., tj. o 117/13 libry �t. m�n�. V kategori�ch II a III dohromady klesla tedy renta o 267/13 libry �t. Zb�v� n�m tedy vysv�tlit vzestup celkov� sumy renty nikoli o 243/13 �t., jak se to zd� na prvn� pohled, n�br� o 5010/13 libry �t. D�le v�ak v B ve srovn�n� s A absolutn� renta I A odpadla z�rove� se samou kategori� I. To znamen� dal�� sn�en� celkov� sumy renty o 10 liber �t. A tak je summa summarum zapot�eb� vypo��dat se s 6010/13 libry �t. To je v�ak celkov� suma renty nov� kategorie IV B. Vzestup celkov� sumy renty v B lze tedy vysv�tlit rentou kategorie IV B. Absolutn� renta kategorie IV B, stejn� jako v�ech ostatn�ch kategori�, se rovn� 10 libr�m �t. Diferenci�ln� renta 5010/13 libry �t. vypl�v� v�ak ǁ590ǀ z toho, �e diferenci�ln� hodnota produktu kategorie IV �in� 10470/481 �ilinku na tunu a je ji t�eba n�sobit 921/2, proto�e to je po�et tun t�to kategorie. �rodnost kategori� II a III z�stala nezm�n�na; nejm�n� �rodn� kategorie je �pln� odstran�na, a p�esto celkov� suma renty stoup�, proto�e diferenci�ln� renta sam� kategorie IV je v d�sledku relativn� v�t�� produktivnosti t�to kategorie v�t��, ne� byla celkov� diferenci�ln� renta A. Diferenci�ln� renta nez�vis� na absolutn� produktivnosti obd�l�van�ch kategori�, proto�e 1/2 II, III, IV [B] jsou �rodn�j�� ne� I, II, III [A], a p�esto je diferenci�ln� renta z 1/2 II, III, IV [B] v�t��, ne� byla v I, II, III [A]. Je tomu tak proto, �enejv�t�� ��st dod�van�ho produktu � 921/2 tuny � dod�v� takov� kategorie, u n� je diferenci�ln� hodnota v�t��, ne� byla v kter�koli kategorii I, II, III v tabulce A. Je-li diferenci�ln� hodnota n�kter� kategorie d�na, z�vis� ov�em absolutn� suma jej� diferenci�ln� renty na mno�stv� produkt� t�to kategorie. Ale samo toto mno�stv� se u� bere v �vahu p�i v�po�tu a zkoum�n� tvorby diferenci�ln� hodnoty. Proto�e kategorie IV vyr�b� s kapit�lem 100 liber �t. 921/2 tuny � o nic v�c ani m�n� � �in� jej� diferenci�ln� hodnota v tabulce B, kde se tr�n� hodnota rovn� 1 lib�e �t. 1612/13 �ilinku za tunu, 10470/481 �ilinku za tunu.

Cel� suma renty v tabulce A �in� 70 liber �t. z kapit�lu 300 liber �t., tj. 231/3 %. Naproti tomu v tabulce B, vynech�me-li 3/13, �in� 94 z 250, tj. 373/5%.

Tabulka C. Zde se p�edpokl�d�, �e pot�, co p�istoupila kategorie IV a tr�n� hodnotu za�ala ur�ovat kategorie II, popt�vka nez�stane stejn� jako v tabulce B, n�br� s poklesem ceny vzroste, tak�e trh absorbuje cel� dodate�n� mno�stv� 921/2 tuny dod�van� kategori� IV. P�i cen� 2 libry �t. za tunu by trh pohltil jen 200 tun; p�i cen� 111/13 libry �t. popt�vka vzroste na 2921/2 tuny. Bylo by nespr�vn� p�edpokl�dat, �e hranice trhu z�stanou p�i cen� 111/13 libry �t. za tunu nutn� tyt� jako p�i cen� 2 liber �t. za tunu. Naopak, s poklesem ceny se trh do ur�it� m�ry roz���� � dokonce i u tak v�eobecn�ho �ivotn�ho prost�edku, jak�m je p�enice.

To je jedin� v�c, kterou chceme u tabulky C p�edev��m zd�raznit.

Tabulka D. Zde se p�edpokl�d�, �e trh absorbuje 2921/2 tuny jedin� tehdy, jestli�e tr�n� hodnota klesne na 15/6 libry �t., co� je cena n�klad� tuny v kategorii I, kter� tud� nenese ��dnou rentu, ale jen obvykl� zisk 10 %. To je p��pad, kter� Ricardo pokl�d� za norm�ln� a u kter�ho se tedy mus�me zdr�et d�le.

Zde se, stejn� jako v dosavadn�ch tabulk�ch, zpo��tku p�edpokl�d� vzestupn� linie; pozd�ji rozebereme t�� proces p�i sestupn� linii.

Kdyby kategorie II, III a IV dod�valy jen dodate�nou nab�dku 140 tun, tj. dodate�nou nab�dku, kterou trh absorbuje p�i cen� 2 liber �t. za tunu, kategorie I by i nad�le ur�ovala tr�n� hodnotu.

Ale tak tomu nen�. Na trhu je je�t� p�ebytek 921/2 tuny, vyroben� kategori� IV. Kdyby to byla p�ebyte�n� v�roba, kter� absolutn� p�evy�uje pot�eby trhu, byla by kategorie I z trhu �pln� vy�azena a kategorie II by musela polovinu sv�ho kapit�lu st�hnout jako v tabulce B. Pak by tr�n� hodnotu ur�ovala kategorie II jako v tabulce B. Jen�e p�edpokl�d�me, �e klesne-li tr�n� hodnota n�e, bude trh moci pohltit t�chto 921/2 tuny. Jak bude tedy tento proces prob�hat? Kategorie IV, III a 1/2 II absolutn� ovl�daj� trh. To znamen�, �e kdyby trh mohl pohltit absolutn� jen 200 tun, vy�adily by tyto kategorie kategorii I z trhu.

Vezm�me si v�ak nejd��ve faktick� stav. Na trhu je 2921/2 tuny, zat�mco d��ve na n�m bylo jen 200 tun. Kategorie II by prod�vala sv�j produkt za jeho individu�ln� hodnotu, za 111/13 libry �t., aby si zjednala m�sto na trhu a vytla�ila z n�ho kategorii I, jej� produkty maj� individu�ln� hodnotu 2 libry �t. Proto�e v�ak ani p�i t�to tr�n� hodnot� nen� m�sta pro 2921/2 tuny, vyv�j� kategorie IV a III tlak na kategorii II, dokud tr�n� cena neklesne na 15/6 libry �t.; p�i t�to cen� najdou kategorie IV, III, II a I pro svoje produkty odbyt na trhu, kter� p�i t�to ǁ591ǀ tr�n� cen� pohlt� cel� produkt. T�mto poklesem ceny se nab�dka s popt�vkou vyrovn�v�. Jakmile dodate�n� nab�dka p�ekro�� hranice trhu, kter� m� trh p�i star� tr�n� hodnot�, sna�� se ov�em ka�d� kategorie uplatnit na trhu cel� sv�j produkt t�m, �e vytla�uje produkt jin�ch kategori�. To se m��e st�t jedin� sn�en�m ceny, a to sn�en�m ceny na takovou �rove�, p�i n� v�echny kategorie najdou odbyt. Je-li toto sn�en� ceny tak velk�, �e kategorie I, II atd. musej� prod�vat zbo�� pod v�robn�mi n�klady[71], pak ov�em musej� sv�j kapit�l z v�roby st�hnout. Uk�e-li se v�ak, �e k tomu, aby produkt byl p�ijateln� pro trh, nemusej� ceny klesnout tolik, m��e cel� kapit�l i nad�le pracovat v dan� sf��e v�roby p�i t�to nov� tr�n� hodnot�.

D�le je v�ak z�ejm�, �e za t�chto okolnost� neur�uj� tr�n� hodnotu hor�� p�dy I a II, n�br� lep�� p�dy III a IV, a �e tud� renta z lep��ch druh� p�dy ur�uje tak� rentu z hor��ch p�d, jak to u tohoto p��padu spr�vn� pochopil Storch.

Kategorie IV prod�v� za cenu, p�i n� m��e protla�it na trh cel� sv�j produkt a paralyzovat v�echen tlak jin�ch kategori�. Tato cena je 15/6 libry �t. Kdyby kategorie IV prod�vala dr�, hranice trhu by se z��ily a proces vz�jemn�ho vytla�ov�n� by za�al znovu.

Kategorie I ur�uje tr�n� hodnotu jedin� za p�edpokladu, �e dodate�n� nab�dka kategorie II atd. p�edstavuje jen takovou dodate�nou nab�dku, kterou trh pohlt� za tr�n� hodnotu produktu kategorie I. Je-li dodate�n� nab�dka v�t��, kategorie I je �pln� pas�vn� a sv�m m�stem na trhu vyvol�v� jen reakci kategori� II, III a IV, dokud se cena nesn�� natolik, �e na trhu bude dost m�sta pro cel� produkt. Tu se uk�e, �e p�i t�to tr�n� hodnot�, kterou fakticky ur�uje kategorie IV, plat� tato kategorie krom� absolutn� renty je�t� diferenci�ln� rentu 497/12 libry �t., �e kategorie III plat� krom� absolutn� renty je�t� diferenci�ln� rentu 171/2 libry �t., a �e kategorie II naproti tomu neplat� ��dnou diferenci�ln� rentu, ale jen ��st absolutn� renty, 91/6 libry �t. m�sto 10 liber �t., neplat� tedy celou sumu absolutn� renty. Pro�? Proto�e nov� tr�n� hodnota 15/6 libry �t. sice p�evy�uje cenu n�klad� [produktu kategorie II], ale je ni��� ne� jeho individu�ln� hodnota. Kdyby se rovnala jeho individu�ln� hodnot�, platila by kategorie II absolutn� rentu 10 liber �t., kter� se rovn� rozd�lu mezi individu�ln� hodnotou a cenou n�klad�. Proto�e v�ak nov� tr�n� hodnota je ni��� ne� individu�ln� hodnota produktu kategorie II � faktick� renta, kterou plat�, se rovn� rozd�lu mezi tr�n� hodnotou a cenou n�klad�, av�ak tento rozd�l je men�� ne� rozd�l mezi jeho individu�ln� hodnotou a jeho cenou n�klad� �� plat� kategorie II jen ��st sv� absolutn� renty, 91/6 libry �t. m�sto 10 liber �t.

˂Faktick� renta se rovn� rozd�lu mezi tr�n� hodnotou a cenou n�klad�.˃

Absolutn� renta se rovn� rozd�lu mezi individu�ln� hodnotou a cenou n�klad�.

Difenci�ln� renta se rovn� rozd�lu mezi tr�n� hodnotou a individu�ln� hodnotou.

Faktick� �ili celkov� renta se rovn� absolutn� rent� plus diferenci�ln� rent�; jin�mi slovy rovn� se p�ebytku tr�n� hodnoty nad individu�ln� hodnotou plus p�ebytku individu�ln� hodnoty nad cenou n�klad�, tj. rovn� se rozd�lu mezi tr�n� hodnotou a cenou n�klad�.

Rovn�-li se tedy tr�n� hodnota individu�ln� hodnot�, rovn� se diferenci�ln� renta nule a celkov� renta se rovn� rozd�lu mezi individu�ln� hodnotou a cenou n�klad�.

Je-li tr�n� hodnota v�t�� ne� individu�ln� hodnota, rovn� se diferenci�ln� renta p�ebytku tr�n� hodnoty nad individu�ln� hodnotou, a celkov� renta se rovn� t�to diferenci�ln� rent� plus absolutn� rent�.

Je-li tr�n� hodnota men�� ne� individu�ln� hodnota, ale v�t�� ne� cena n�klad�, je diferenci�ln� renta z�pornou veli�inou; celkov� renta se tedy rovn� absolutn� rent� plus t�to z�porn� diferenci�ln� rent�, tj. minus p�ebytku individu�ln� hodnoty nad tr�n� hodnotou.

Rovn�-li se tr�n� hodnota cen� n�klad�, renta se v�bec rovn� nule.

Abychom to v�echno mohli sestavit do rovnic, ozna�me absolutn� rentu AR, diferenci�ln� rentu DR, celkovou rentu CR, tr�n� hodnotu TH, individu�ln� hodnotu IH a cenu n�klad� CN. Dostaneme pak tyto rovnice:

ǁ592ǀ 1. AR = IH � CN = + y

2. DR = TH � IH = x

3. CR = AR + DR = TH � IH + IH � CN= y + x = TH � CN

Je-li TH > ne� IH pak TH - IH = + x. Tud�: DR je kladnou veli�inou a CR = y + x.

Pak TH - CN = y + x. �ili TH � y � x = CN. �ili TH = y + x + CN.

Je-li TH < ne� IH, pak TH - IH = � x. Tud� DR je z�pornou veli�inou a CR = y � x.

Pak TH � CN = y � x. �ili TH + x = IH. �ili TH + x � y = CN. �ili TH = y � x + CN.

Je-li TH = IH, pak DR = 0, x = 0, proto�e TH � IH = 0.

Tud� v tomto p��pad� CR = AR + DR = AR + 0 = TH � IH + IH � CN = O + IH � CN = IH � CN; = TH - CN = + y.

Je-li TH = CN, pak CR �ili TH � CN = 0.

Za p�edpokl�dan�ch okolnost� neplat� kategorie I rentu. Pro�? Proto�e absolutn� renta se rovn� rozd�lu mezi individu�ln� hodnotou a cenou n�klad�. Diferenci�ln� renta se v�ak rovn� rozd�lu mezi tr�n� hodnotou a individu�ln� hodnotou. Zde se v�ak tr�n� hodnota rovn� cen� n�klad� produktu kategorie I. Individu�ln� hodnota v kategorii I se rovn� 2 libr�m �t. za tunu, tr�n� hodnota se rovn� 15/6 libry �t. Diferenci�ln� renta v kategorii I se tedy rovn� 15/6 libry �t. minus 2 libry �t., rovn� se tud� -1/6 libry �t. Absolutn� renta v kategorii I se v�ak rovn� 2 libr�m �t. minus 15/6 libry �t., tj. rozd�lu mezi jej� individu�ln� hodnotou a jej� cenou n�klad�, tj. + 1/6 libry �t. Proto�e faktick� renta kategorie I se tedy rovn� absolutn� rent� (+1/6 libry �t.) plus diferenci�ln� rent� (-1/6 libry �t.), rovn� se + 1/6 libry �t. -1/6 libry �t., tj. nule. Kategorie I neplat� tedy ani diferenci�ln� rentu, ani absolutn� rentu, ale jen cenu n�klad�. Hodnota jej�ho produktu se rovn� 2 libr�m �t.; prod�v� se v�ak za 15/6 libry �t., tj. 1/12 �ili o 81/3 % pod svou hodnotou. Kategorie I nem��e prod�vat dr�e, proto�e neur�uje trh, ale trh ur�uj� v jej� neprosp�ch kategorie IV, III, II. Kategorie I m��e jen dod�vat dodate�nou nab�dku za cenu 15/6 libry �t.

Tento fakt, �e kategorie I neplat� rentu, vypl�v� z toho, �e tr�n� hodnota se rovn� jej� cen� n�klad�.

Tento fakt je v�ak d�sledkem:

Za prv�, relativn� ne�rodnosti kategorie I. Tato kategorie m� dodat 60 dodate�n�ch tun po 15/6 libry �t. P�edpokl�dejme, �e by p�i kapit�lu 100 liber �t. ned�vala pouze 60 tun, ale 64 tun, o 1 tunu m�n� ne� kategorie II. V tomto p��pad� by sta�ilo vlo�it do kategorie I pouze 933/4 libry �t. kapit�lu, aby dodala 60 tun. Individu�ln� hodnota 1 tuny z kategorie I by pak byla 17/8 libry �t. �ili 1 libra �t. 171/2 �ilinku a jej� cena n�klad� 1 libra �t. l43/8 �ilinku. A proto�e tr�n� hodnota se rovn� 15/6 libry �t., tj. 1 lib�e �t. 162/3 �ilinku, rovnal by se rozd�l mezi cenou n�klad� a tr�n� hodnotou 27/24 �ilinku. To by pak p�i 60 tun�ch ǁ593ǀ d�valo rentu 6 liber �t. 171/2 �ilinku.

Kdyby tedy v�echny okolnosti z�staly nezm�n�ny a kategorie I by byla o 1/15 (proto�e 60/15 = 4) �rodn�j��, ne� je, platila by je�t� ��st absolutn� renty, proto�e by existoval rozd�l mezi tr�n� hodnotou a jej� cenou n�klad�, i kdy� by byl men�� ne� rozd�l mezi jej� individu�ln� hodnotou a jej� cenou n�klad�. Zde by tedy i nejhor�� p�da je�t� nesla rentu, kdyby byla �rodn�j��, ne� je v na�em p��pad�. Kdyby kategorie I byla absolutn� �rodn�j��, ne� je, byly by kategorie II, III a IV ve srovn�n� s n� relativn� m�n� �rodn�. Rozd�l mezi jej� individu�ln� hodnotou a jejich individu�ln�mi hodnotami by byl men��. �e tedy nenese ��dnou rentu, je zp�sobeno stejn� t�m, �e sama nen� absolutn� �rodn�j��, jako t�m, �e kategorie II, III a IV nejsou relativn� m�n� �rodn�.

Av�ak za druh�: Dejme tomu, �e produktivnost kategorie I je d�na, a to 60 tun p�i kapit�lu 100 liber �t. Kdyby byly kategorie II, III a IV, a zvl�t� IV, kter� vstupuje na trh jako nov� konkurent, nejen relativn� v��i kategorii I, ale i absolutn� m�n� �rodn�, mohla by kategorie I poskytovat rentu, a�koli tato renta by tvo�ila jen zlomek absolutn� renty. Pohlt�-li toti� trh 2921/2 tuny po 15/6 libry �t., pohltil by p�i vy��� tr�n� hodnot� ne� 15/6 libry �t. men�� po�et tun, nap��klad 280 tun. Ale ka�d� tr�n� hodnota, kter� p�evy�uje 15/6 libry �t., tj. v�robn� n�klady kategorie I, poskytuje v kategorii I rentu, kter� se rovn� tr�n� hodnot� minus cen� n�klad� produktu kategorie I.

Lze tedy pr�v� tak ��ci, �e kategorie I neposkytuje rentu v d�sledku absolutn� �rodnosti kategorie IV, proto�e dokud na trhu konkurovaly pouze kategorie II a III, rentu poskytovala, a byla by ji poskytovala, i kdy� men��, i nad�le, p�esto�e se objevila kategorie IV, tj. p�es dodate�nou nab�dku, kdyby kategorie IV p�i vynalo�en� kapit�lu 100 liber �t. nevyr�b�la 921/2 tuny, ale jen 80 tun.

Za t�et�: P�edpokl�dali jsme, �e absolutn� renta p�i vynalo�en� kapit�lu 100 liber �t. se rovn� 10 libr�m �t., tj. 10 % z kapit�lu �ili 1/11 ceny n�klad�, �e se tedy v zem�d�lstv� hodnota produktu, vyroben�ho kapit�lem 100 liber �t. rovn� 120 libr�m �t., z nich� 10 liber �t. p�ipad� na zisk.

Nesm�me si v�ak myslet, �e jestli�e ��k�me: �do zem�d�lstv� je vlo�en [variabiln�] kapit�l 100 liber �t.� a jestli�e se 1 pracovn� den rovn� 1 lib�e �t., �e se tu opravdu vynakl�d� 100 pracovn�ch dn�. V�bec, jestli�� se [variabiln�] kapit�l 100 liber �t. rovn� 100 pracovn�m dn�m, pak [nov� vytvo�en� hodnota se] nikdy [nerovn� 100 pracovn�m dn�m] a� u� byl tento kapit�l vlo�en do kter�hokoli odv�tv� v�roby. Dejme tomu, �e 1 libra �t. zlata se rovn� 1 pracovn�mu dni o 12 hodin�ch, a �e to je norm�ln� pracovn� den. Vznik� prvn� ot�zka: jak� je m�ra vyko�is�ov�n� pr�ce? To znamen�, kolik z t�chto 12 hodin pracuje d�ln�k pro sebe, aby reprodukoval (jako ekvivalent) svou mzdu, a kolik pracuje pro kapitalistu zdarma? Jak velk� je tedy pracovn� doba, kterou kapitalista prod�v�, ani� za ni zaplatil, a kter� je tud� zdrojem nadhodnoty, zdrojem zv�t�en� kapit�lu? Rovn�-li se tato m�ru 50 %� pracuje d�ln�k 8 hodin pro sebe a 4 hodiny zdarma pro kapitalistu. Produkt se rovn� 12 hodin�m, tj. 1 lib�e �t. (proto�e v 1 lib�e �t. zlata je podle p�edpokladu obsa�eno 12 hodin pracovn� doby). Z t�chto 12 hodin, rovnaj�c�ch se 1 lib�e �t., 8 hodin nahrazuje kapitalistovi mzdu [kterou zaplatil d�ln�kovi] a 4 tvo�� jeho nadhodnotu. Na mzdu 131/3 �ilinku p�ipad� tedy nadhodnota 62/3 �ilinku, �ili na 1 libru �t. vynalo�en�ho kapit�lu p�ipad� nadhodnota 10 �ilink� a na 100 liber �t. tud� 50 liber �t. V tomto p��pad� by se hodnota zbo�� vyroben�ho s kapit�lem 100 liber �t. rovnala 150 libr�m �t. Zisk kapitalisty z�le�� v�bec v tom, �e prod�v� nezaplacenou pr�ci obsa�enou v produktu. T�m, �e prod� to, co nebylo zaplaceno, vznik� norm�ln� zisk.

ǁ594ǀ Druh� ot�zka v�ak zn� takto: jak� je organick� slo�en� kapit�lu? Ta ��st hodnoty kapit�lu, kter� se skl�d� ze stroj� atd. a surovin, se v produktu jen prost� reprodukuje, znovu se objevuje, z�st�v� beze zm�ny. Tuto ��st kapit�lu mus� kapitalista zaplatit za jej� hodnotu. Vstupuje tedy do produktu jako dan�, p�edem existuj�c� hodnota. Pouze za pr�ci, kterou kapitalista pou��v�, plat� jen z��sti, a�koli vch�z� do hodnoty produktu cel� a kapitalista ji kupuje celou. P�edpokl�d�me-li uvedenou m�ru vyko�is�ov�n� pr�ce, bude tedy velikost nadhodnoty u kapit�l� stejn� velikosti z�viset na jejich organick�m slo�en�. Jestli�e se kapit�l a rovn� 80c + 20v, rovn� se hodnota produktu 110 a zisk se rovn� 10 (a�koli v produktu v�z� 50 % nezaplacen� pr�ce). Jestli�e se kapit�l b rovn� 40c + 60v, rovn� se hodnota produktu 130 a zisk se rovn� 30, a�koli v produktu op�t v�z� jen 50 % nezaplacen� pr�ce. Jestli�e se kapit�l c rovn� 60c + 40v, rovn� se hodnota produktu 120 a zisk se rovn� 20 %, a�koli v n�m rovn� v�z� 50 % nezaplacen� pr�ce. M�me tedy u t�chto t�� kapit�l� rovnaj�c�ch se 300 zisk celkem 10 + 30 + 20 = 60. To �in� na 100 v pr�m�ru 20 %. Tohoto pr�m�rn�ho zisku dosahuje ka�d� z t�chto kapit�l�, prod�v�-li zbo��, kter� vyrobil, za 120 liber �t. Kapit�l a se slo�en�m 80c + 20v prod�v� sv�j produkt o 10 liber �t. nad jeho hodnotou, kapit�l b se slo�en�m 40c + 60v prod�v� sv�j produkt o 10 liber �t. pod jeho hodnotou a kapit�l c se slo�en�m 60c + 40v prod�v� sv�j produkt za jeho hodnotu. V celkov�m �hrnu se tato zbo�� prod�vaj� za svou hodnotu: 120 + 120 + 120 = 360 liber �t. A skute�n�, hodnota produkt� a + b + c = 110 + 130 + 120 = 360 libr�m �t. Av�ak ceny produkt� jednotliv�ch kategori� jsou z��sti nad, z��sti pod a z��sti na t�e �rovni jako jejich hodnoty, tak�e ka�d� z t�chto kategori� p�in�� zisk 20 %. Takto modifikovan� hodnoty zbo�� jsou jejich ceny n�klad�, kter� konkurence neust�le prosazuje jako st�ed p�ita�livosti tr�n�ch cen.

U 100 liber �t. vlo�en�ch do zem�d�lstv� p�edpokl�d�me slo�en� kapit�lu 60c + 40v (co� je ostatn� pro v snad je�t� p��li� n�zk�), tak�e hodnota produktu se rovn� 120. Av�ak takov�to hodnota by se rovnala cen� n�klad� produktu pr�myslu. P�edpokl�d�me tedy v uveden�m p��pad�, �e pr�m�rn� cena produktu vyroben�ho kapit�lem 100 liber �t. se rovn� 110 libr�m �t. Nyn� �ekneme: prod�v�-li se zem�d�lsk� produkt za svou hodnotu, jeho hodnota p�evy�uje o 10 liber �t. jeho cenu n�klad�. Vyn�� pak rentu 10%, a to, �e zem�d�lsk� produkt se na rozd�l od ostatn�ch produkt� neprod�v� v d�sledku pozemkov�ho vlastnictv� za svou cenu n�klad�, n�br� za svou hodnotu, pova�ujeme v kapitalistick� v�rob� za norm�ln�. Rovn�-li se pr�m�rn� zisk 10 %, je slo�eni celkov�ho kapit�lu 80c + 20v. P�edpokl�d�me, �e zem�d�lsk� kapit�l m� slo�en� 60c + 40v, �ili �e m� takov� slo�en�, �e se v n�m vyd�v� na mzdu� na bezprost�edn� pr�ci � v�c ne� v celkov� sum� kapit�lu vynalo�en�ho v ostatn�ch odv�tv�ch v�roby. To sv�d�� o relativn� ni���m stupni produktivity pr�ce v tomto odv�tv�. P�esto v n�kter�ch odv�tv�ch zem�d�lstv�, nap��klad v dobytk��stv�, m��e b�t slo�en� kapit�lu 90c + 10v, tj. pom�r v : c m��e b�t ni��� ne� v celkov�m pr�myslov�m kapit�lu. Rentu v�ak neur�uje toto odv�tvi, n�br� vlastn� zem�d�lstv�, a to ta jeho ��st, kter� vyr�b� hlavn� �ivotn� prost�edek, jako p�enici atd. Rentu v ostatn�ch odv�tv�ch zem�d�lstv� neur�uje slo�en� ǁ595ǀ kapit�lu vynalo�en�ho v nich sam�ch, n�br� slo�en� toho kapit�lu, kter�ho se pou��v� ve v�rob� hlavn�ho �ivotn�ho prost�edku. Sama existence kapitalistick� v�roby p�edpokl�d�, �e hlavn� slo�kou �ivotn�ch prost�edk� je rostlinn�, a ne �ivo�i�n� potrava. Vz�jemn� pom�r rent v r�zn�ch odv�tv�ch zem�d�lstv� je druhotn� ot�zka, kter� n�s tu nezaj�m� a nebereme ji tedy v �vahu.

Aby se tedy absolutn� renta rovnala 10 %� p�edpokl�d�me, �e v�eobecn� pr�m�rn� slo�en� nezem�d�lsk�ho kapit�lu je 80c + 20v a zem�d�lsk�ho kapit�lu 60c + 40v.

Nyn� vznik� ot�zka, zda by m�lo vliv na p��pad p�edpokl�dan� v tabulce D, kdy kategorie I neplat� ��dnou rentu, kdyby byl zem�d�lsk� kapit�l slo�en jinak, nap��klad 50c + 50v nebo 70c + 30v. V prvn�m p��pad� by se rovnala hodnota produktu 125 libr�m �t., ve druh�m p��pad� 115 libr�m �t. V prvn�m p��pad� by rozd�l vypl�vaj�c� z rozd�ln�ho slo�en� nezem�d�lsk�ho kapit�lu byl 15 liber �t., v druh�m 5 liber �t. To znamen�, �e rozd�l mezi hodnotou zem�d�lsk�ho produktu a jeho cenou n�klad� by byl v prvn�m p��pad� o 50 % vy���, ne� jsme p�edpokl�dali, v druh�m p��pad� o 50 % ni���.

Kdyby �lo o prvn� p��pad, tj. kdyby se hodnota produktu vyroben�ho kapit�lem 100 liber �t. rovnala 125 libr�m �t., pak by se v tabulce A hodnota tuny z kategorie I rovnala 21/12 libry �t. A to by byla tr�n� hodnota pro A, proto�e tr�n� hodnotu tu ur�uje kategorie I. Naproti tomu cena n�klad� u I A by byla stejn� jako d��ve 15/6 libry �t. Proto�e podle p�edpokladu lze 2921/2 tuny [v tabulce D] prodat jen po 15/6 libry �t., nem�la by uveden� zm�na v organick�m slo�en� zem�d�lsk�ho kapit�lu ��dn� vliv na tu okolnost, �e kategorie I D neposkytuje ��dnou rentu; stejn� by se tu nic nezm�nilo ani v tom p��pad�, kdyby slo�en� zem�d�lsk�ho kapit�lu bylo 70c + 30v, jin�mi slovy, kdyby rozd�l mezi hodnotou zem�d�lsk�ho produktu a jeho cenou n�klad� byl jen 5 liber �t., tj. jen polovina toho, co jsme p�edpokl�dali. Jestli�e se tedy p�edpokl�d�, �e cena n�klad�, a tud� i pr�m�rn� organick� slo�en� nezem�d�lsk�ho kapit�lu (80c + 20v) je st�l�, bylo by v tomto p��pad� [pro kategorii I D] lhostejn�, je-li slo�en� zem�d�lsk�ho kapit�lu vy��� nebo ni���, a�koli tento rozd�l by byl d�le�it� pro tabulku A a a�koli by to zm�nilo [ve v�ech tabulk�ch] absolutn� rentu o 50 %.

P�edpokl�dejme v�ak nyn� opa�n� p��pad: slo�en� zem�d�lsk�ho kapit�lu nech� je stejn� jako d��ve 60c + 40v a slo�en� nezem�d�lsk�ho kapit�lu nech� se m�n�. M�sto 80c + 20v nech� je bu� 70c + 30v, nebo 90c + 10v. V prvn�m p��pad� by se pr�m�rn� zisk rovnal 15 libr�m �t., �ili byl by o 50 % vy��� ne� v p��pad� p�edpokl�dan�m d��ve; ve druh�m p��pad� by se rovnal 5 libr�m �t., �ili byl by o 50 % ni���. V prvn�m p��pad� by se absolutn� renta rovnala 5 libr�m �t. To by tedy op�t nezp�sobilo ��dnou zm�nu v p��pad� I D. Ve druh�m p��pad� by se absolutn� renta rovnala 15 libr�m �t. Ani to by nezp�sobilo ��dnou zm�nu v p��pad� I D. Pro tento p��pad by to v�echno tud� bylo lhostejn�, t�eba�e by to m�lo velk� v�znam pro tabulky A, B, C a E, tj. pro ur�en� absolutn� velikosti absolutn� i diferenci�ln� renty poka�d�, kdy nov� kategorie � a� u� ve vzestupn� nebo sestupn� linii � uspokojuje p�i star� tr�n� hodnot� jen nutnou dodate�nou nab�dku.

Nyn� v�ak vznik� tato ot�zka:

Je tento p��pad D prakticky mo�n�? A p�edev��m, je to, jak se domn�v� Ricardo, norm�ln� p��pad? Norm�ln� m��e b�t jen za t�chto okolnost�:

Bu� tehdy, kdy� zem�d�lsk� kapit�l m� slo�en� 80c + 20v, tj. stejn� jako pr�m�rn� slo�en� nezem�d�lsk�ho kapit�lu, tak�e hodnota zem�d�lsk�ho produktu by se rovnala cen� n�klad� nezem�d�lsk�ho produktu. Statisticky je to prozat�m nespr�vn�. P�edpoklad, �e produktivita pr�ce v zem�d�lstv� je relativn� ni���, rozhodn� odpov�d� skute�nosti v�c ne� Ricard�v p�edpoklad, �e se produktivita zem�d�lsk� pr�ce progres�vn� absolutn� zmen�uje.

ǁ596ǀ V kapitole I (�O hodnot��) Ricardo p�edpokl�d�, �e v dolech na zlato a st��bro je pr�m�rn� slo�en� kapit�lu (mluv� tu ov�em jen o fixn�m a ob�n�m kapit�lu, my to v�ak �opravujeme�). Za tohoto p�edpokladu by mohla v t�chto dolech existovat v�dy jen diferenci�ln� renta, nikdy v�ak absolutn� renta. S�m tento p�edpoklad se op�t zakl�d� na jin�m p�edpokladu, �e dodate�n� nab�dka dod�van� produktivn�j��mi doly je v�dy vy��� ne� dodate�n� nab�dka, kter� je pot�ebn� p�i star� tr�n� hodnot�. Je v�ak absolutn� nepochopiteln�, pro� by nemohlo pr�v� tak doj�t k opaku. U� pouh� existence diferenci�ln� renty dokazuje, �e dodate�n� nab�dka je mo�n� i bez zm�ny dan� tr�n� hodnoty. V�dy� kategorie IV, III nebo II by neposkytovaly diferenci�ln� rentu, kdyby neprod�valy sv� produkty za tr�n� hodnotu produktu kategorie I � a� u� se tato tr�n� hodnota ur�uje jakkoli�tud� za takovou tr�n� hodnotu, kter� se ur�uje nez�visle na absolutn� velikosti nab�dky t�chto kategori�.

Anebo: p��pad D by musel b�t v�dy norm�ln�, kdyby okolnosti v n�m p�edpokl�dan� byly v�dy norm�ln�, tj. kdyby konkurence kategori� IV, III a II, a zvl�t� kategorie IV, v�dy nutila kategorii I, aby prod�vala sv�j produkt pod jeho hodnotou o celou sumu absolutn� renty, aby ho prod�vala za cenu n�klad�. Sama existence diferenci�ln� renty v kategori�ch IV, III a II dokazuje, �e tyto kategorie prod�vaj� svoje produkty za tr�n� hodnotu, kter� p�evy�uje jejich individu�ln� hodnoty. Jestli�e se Ricardo domn�v�, �e u kategorie I tomu tak nem��e b�t, je to jen proto, �e p�edpokl�d� nemo�nost absolutn� renty, co� zase vypl�v� z toho, �e p�edpokl�d� toto�nost hodnoty a ceny n�klad�.

Vezm�me si p��pad C, kde 2921/2 tuny najde odbyt p�i tr�n� hodnot� 1 libry �t. 1612/13 �ilinku. A vyjd�me, jako Ricardo, z kategorie IV. Dokud trh pot�ebuje jen 921/2 tuny, prod�v� kategorie IV tunu za 1 libru �t. 535/37 �ilinku, tj. prod�v� zbo�� vyroben� s kapit�lem 100 liber �t. za jeho hodnotu 120 liber �t., co� d�v� absolutn� rentu 10 liber �t. Pro� m� kategorie IV prod�vat sv� zbo�� pod jeho hodnotou, za jeho cenu n�klad�? Dokud je kategorie IV na trhu sama, nemohou j� kategorie III, II a I konkurovat. U� sama cena n�klad� produktu kategorie III p�evy�uje hodnotu, kter� d�v� kategorii IV rentu 10 liber �t., a je�t� v�ce ji p�evy�uje cena n�klad� v kategori�ch II a I. Kategorie III atd, by tedy nemohly kategorii IV konkurovat ani tehdy, kdyby tyto tuny prod�valy t�eba za pouhou cenu n�klad�.

P�edpokl�dejme, �e existuje jen jedna kategorie � nejlep�� nebo nejhor�� druh p�dy, IV nebo I nebo III nebo II, to pro teorii nem� ��dn� v�znam �� p�edpokl�dejme, �e tento druh p�dy existuje jako prvek p��rody, tj. jako prvek p��rody vzhledem k dan� mase kapit�lu a pr�ce, kter� je v�bec k dispozici a m��e b�t v tomto odv�tv� v�roby pohlcena, tak�e tento druh p�dy neklade ��dn� meze a je relativn� neomezen�m polem p�sobnosti pro existuj�c� masu pr�ce a kapit�lu; p�edpokl�dejme tedy, �e neexistuje ��dn� diferenci�ln� renta, proto�e se neobd�l�vaj� p�dy r�zn� p�irozen� �rodnosti. Neexistuje tud� ��dn� diferenci�ln� renta (anebo jen docela miziv�). P�edpokl�dejme d�le, �e neexistuje ��dn� pozemkov� vlastnictv�, tak�e je jasn�, �e neexistuje absolutn� renta. Neexistuje tud� v�bec ��dn� renta (proto�e, podle p�edpokladu, neexistuje ani diferenci�ln� renta). To je tautologie. V�dyt existence absolutn� pozemkov� renty nejen p�edpokl�d� pozemkov� vlastnictv�, ale je p�edpokl�dan�m pozemkov�m vlastnictv�m, tj. pozemkov�m vlastnictv�m, kter� je podm�n�n� a modifikovan� p�soben�m kapitalistick� v�roby. Tato tautologie ni��m nep�isp�v� k �e�en� ot�zky, proto�e vznik absolutn� pozemkov� renty vysv�tlujeme pr�v� odporem, kter� pozemkov� vlastnictv� v zem�d�lstv� klade kapitalistick�mu vyrovn�v�n� hodnot zbo�� na pr�m�rn� ceny. Odstran�me-li toto p�soben� pozemkov�ho vlastnictv� � tento odpor, specifick� odpor, na kter� nar�� konkurence kapit�l� v t�to oblasti �innosti � pak samoz�ejm� odstran�me i p�edpoklad existence pozemkov� renty. Tento p�edpoklad ostatn� s�m sob� odporuje (jak to velmi dob�e vid� pan Wakefield ve sv� teorii kolonizace[72]): na jedn� stran� rozvinut� kapitalistick� v�roba a na druh� stran� neexistence pozemkov�ho vlastnictv�. Odkud by se v tomto p��pad� brali n�mezdn� d�ln�ci?

K n��emu podobn�mu doch�z� v koloni�ch, dokonce i tehdy, kdy� pr�vn� existuje pozemkov� vlastnictv� � pokud vl�da rozd�v� p�du zdarma, jak tomu bylo zpo��tku p�i anglick� kolonizaci z�mo�sk�ch zem� � a dokonce i tehdy, kdy� ǁ597ǀ vl�da fakticky zav�d� pozemkov� vlastnictv� t�m, �e prod�v� p�du, t�eba�e za mizivou cenu, jako je tomu ve Spojen�ch st�tech (1 dolar nebo tak n�jak za akr).

Zde je t�eba rozli�ovat dva typy koloni�.

Za prv�:jde o kolonie ve vlastn�m slova smyslu, jako nap��klad ve Spojen�ch st�tech, v Austr�lii atd. Masa kolonist� zab�vaj�c�ch se zem�d�lstv�m, i kdy� si z vlasti p�in�� v�t�� nebo men�� kapit�l, nen� tu t��dou kapitalist�, a ani jejich v�roba nen� kapitalistick�. Jsou to roln�ci, kte�� v�cem�n� pracuj� sami a sna�� se p�edev��m o to, aby si zabezpe�ili vlastn� �ivobyt�, aby si pro sebe vyrobili �ivotn� prost�edky; jejich hlavn� produkt se tedy nest�v� zbo��m a nen� ur�en pro obchod. P�ebytek sv�ch produkt� nad t�m, co sami spot�ebuj�, prod�vaj�, sm��uj� za dovezen� pr�myslov� zbo�� atd. Druh�, men�� ��st kolonist� buduje na mo�sk�m pob�e��, na b�ez�ch splavn�ch �ek atd. obchodn� m�sta. Ani tu nelze mluvit o kapitalistick� v�rob�. Ale i kdy� se kapitalistick� v�roba za�ne postupn� rozv�jet, tak�e pro farm��e, kter� s�m na p�d� pracuje a je jej�m vlastn�kem, se st�v� rozhoduj�c�m prodej jeho produkt� a zisk, kter� z tohoto prodeje dosahuje, i potom, pokud p�da vystupuje proti kapit�lu a pr�ci v p�vodn� hojnosti, pokud tedy z�st�v� prakticky neomezenou oblast� �innosti, potud m�me je�t� st�le prvn� formu kolonizace, a proto se v�roba nikdy ne��d� pot�ebami trhu � tou �i onou tr�n� hodnotou. V�echno, co kolonist� prvn�ho druhu vyrob� nad svou bezprost�edn� spot�ebu, vrhaj� na trh a prod�vaj� za ka�dou cenu, p�i n� z�skaj� v�c ne� mzdu. Jsou a dlouhou dobu z�st�vaj� konkurenty t�ch farm���, kte�� u� vyr�b�j� v�cem�n� kapitalisticky, a tak udr�uj� tr�n� cenu zem�d�lsk�ho produktu neust�le pod jeho hodnotou. Proto farm��, kter� obd�l�v� p�du nejhor��ho druhu, bude velmi spokojen, jestli�e dos�hne pr�m�rn�ho zisku a jestli�e si p�i prodeji farmy nahrad� vlo�en� kapit�l, co� se ve velk� v�t�in� p��pad� nest�v�. Zde tedy spole�n� p�sob� dv� podstatn� okolnosti: za prv�, kapitalistick� v�roba je�t� nevl�dne v zem�d�lstv�; za druh�, pozemkov� vlastnictv�, i kdy� pr�vn� existuje, fakticky existuje st�le je�t� jen sporadicky a je vlastn� je�t� jen dr�bou p�dy. Jin�mi slovy, a�koli pozemkov� vlastnictv� pr�vn� existuje, nen� je�t� � vzhledem k prvotn�mu vztahu p�dy k pr�ci a ke kapit�lu � schopn� kl�st kapit�lu odpor, nen� je�t� schopno p�em�nit zem�d�lstv� v takovou oblast �innosti, kter� na rozd�l od nezem�d�lsk�ch odv�tv� v�roby klade vkl�d�n� kapit�lu specifick� odpor.

V koloni�ch druh�ho typu � v plant��ch �� kter� se od sam�ho po��tku zam��uj� na obchodn� spekulace, na v�robu pro sv�tov� trh, existuje kapitalistick� v�roba, i kdy� jen form�ln�, proto�e otroctv� �ernoch� vylu�uje svobodnou n�mezdn� pr�ci, tj. samu z�kladnu kapitalistick� v�roby. S pomoc� �erno�sk�ch otrok� tu v�ak hospoda�� kapitalist�. Zp�sob v�roby, kter� zav�d�j�, nevznikl z otroctv�, n�br� se na n� naroubov�v�. V tomto p��pad� je kapitalista a pozemkov� vlastn�k jedna osoba. A prvotn� existence p�dy vzhledem ke kapit�lu a k pr�ci neklade vkl�d�n� kapit�lu, a tud� ani konkurenci kapit�l� ��dn� odpor. Nevznik� zde ani t��da farm��� odli�n� od pozemkov�ch vlastn�k�. Pokud trv� tento stav, nic nestoj� v cest� tomu, aby cena n�klad� regulovala tr�n� hodnotu.

V�echny tyto p�edpoklady nemaj� nic spole�n�ho s t�mi p�edpoklady, za nich� existuje absolutn� pozemkov� renta, tj. s rozvinutou kapitalistickou v�robou na jedn� stran�, a na druh� stran� s pozemkov�m vlastnictv�m, kter� nejen existuje pr�vn�, ale i fakticky klade odpor kapit�lu, br�n� tuto oblast �innosti p�ed kapit�lem a popou�t� mu m�sto jen za ur�it�ch podm�nek.

Za t�chto okolnost� bude absolutn� pozemkov� renta existovat i v tom p��pad�, kdy� se bude obd�l�vat jen kategorie IV nebo III nebo II nebo I. Kapit�l si m��e dob�t nov� m�sto v jedin� existuj�c� t��d� p�dy jen tehdy, kdy� plat� pozemkovou rentu, tj. kdy� prod�v� zem�d�lsk� produkt za jeho hodnotu. A jen za t�chto okolnost� lze srovn�vat a rozli�ovat kapit�l vlo�en� do zem�d�lstv� (tj. do n�jak�ho p��rodn�ho prvku jako takov�ho, do prvov�roby) a kapit�l vlo�en� do nezem�d�lsk� v�roby.

Dal�� ot�zkou je pak toto:

Vych�z�me-li z kategorie I, je jasn�, �e jestli�e kategorie II, III a IV poskytuj� jen takovou dodate�nou nab�dku, kter� je mo�n� p�i star� tr�n� hodnot�, prod�vaj� sv� produkty za tr�n� hodnotu, kterou ur�uje kategorie I; budou tud� krom� absolutn� renty poskytovat podle sv� relativn� �rodnosti je�t� i diferenci�ln� rentu. Naproti tomu, vych�z�me-li z kategorie IV, jsou z�ejm� ǁ598ǀ mo�n� n�kter� n�mitky.

Vid�li jsme toti�, �e [v tabulk�ch B a C] kategorie II dosahuje absolutn� renty, jestli�e prod�v� sv�j produkt za jeho hodnotu, tj. za 111/13 libry �t. �ili za 1 libru �t. 1612/13 �ilinku.

V tabulce D je cena n�klad� v kategorii III, v nejbli��� n�sleduj�c� kategorii (v sestupn� linii), vy��� ne� hodnota produktu kategorie IV, kter� d�v� rentu 10 liber �t. Proto tu nem��e b�t ani �e�i o konkurenci nebo podb�zen� � ani tehdy, kdyby kategorie III prod�vala sv�j produkt za cenu n�klad�. Jestli�e v�ak kategorie IV u� neuspokojuje celou popt�vku a trh pot�ebuje v�c ne� 921/2 tuny, pak se cena produktu zv���. Ve v��e uveden�m p��pad� by se u� musela zv��it o 343/111 �ilinku za tunu, ne� by kategorie III mohla vystoupit jako konkurent, kter� prod�v� sv�j produkt by� jen za jeho cenu n�klad�. Vznik� tu ot�zka: vystoup� tu jako takov�to konkurent? Tento p��pad si nyn� postavme jinak. Popt�vka by se nemusela zv��it o 75 tun, aby cena produktu kategorie IV stoupla na 1 libru 12 �ilink�, tj. na individu�ln� hodnotu produktu kategorie III; a nejm�n� je to nutn� pro vl�dnouc� zem�d�lsk� produkt, u n�ho� nedostate�n� nab�dka vyvol� mnohem v�t�� zv��en� ceny, ne� to odpov�d� aritmetick�mu zaost�v�n� nab�dky. Kdyby se v�ak cena produktu kategorie IV zv��ila na 1 libru �t. 12 �ilink�, platila by kategorie III p�i t�to tr�n� hodnot�, kter� se rovn� jej� individu�ln� hodnot�, absolutn� rentu, a kategorie IV diferenci�ln� rentu. V�bec, vznikne-li dodate�n� popt�vka, m��e kategorie III prod�vat sv�j produkt za jeho individu�ln� hodnotu, proto�e v tomto p��pad� pr�v� tato kategorie ur�uje tr�n� hodnotu, a nebylo by v�bec d�vodu, pro� by se m�l pozemkov� vlastn�k renty z��ci.

P�edpokl�dejme v�ak, �e tr�n� cena produktu kategorie IV se zv��� jen na 1 libru �t. 91/2 �ilinku, tj. na cenu n�klad� produktu kategorie III. Nebo, abychom si postavili tento p��pad je�t� n�zorn�ji: p�edpokl�dejme, �e cena n�klad� produktu kategorie III je jen 1 libra �t. 5 �ilink�, tj. �e je jen o 18/37 �ilinku vy��� ne� cena n�klad� produktu kategorie IV. Mus� b�t vy���, proto�e �rodnost kategorie III je ni��� ne� �rodnost kategorie IV. M��e se nyn� za��t s obd�l�v�n�m kategorie III, a tak konkurovat s kategori� IV, kter� prod�v� sv�j produkt za vy��� cenu, ne� je cena n�klad� produktu t��dy III, toti� za 1 libru �t. 535/37 �ilinku? Z�vis� to na tom, zda vznikne dodate�n� popt�vka nebo ne. V prvn�m p��pad� se tr�n� cena produktu kategorie IV zv��� nad jeho hodnotu, tj. nad 1 libru �t. 535/37 �ilinku. A pak by kategorie III za v�ech okolnost� prod�vala sv�j produkt nad jeho cenou n�klad�, i kdy� by p�itom nedost�vala plnou sumu jeho absolutn� renty.

Anebo dodate�n� popt�vka nevznikne. Jsou tu op�t mo�n� dva p��pady. Kategorie III by mohla konkurovat jedin� tehdy, kdyby farm�� obd�l�vaj�c� p�du kategorie III byl z�rove� jej�m vlastn�kem, kdyby mu tedy osobn� jako kapitalistovi pozemkov� vlastnictv� nebylo ��dnou p�ek�kou, kdyby mu nekladlo ��dn� odpor, proto�e by je m�l ve sv� moci � ne jako kapitalista, n�br� jako pozemov� vlastn�k. Jeho konkurence by donutila kategorii IV, aby prod�vala sv�j produkt pod dosavadn� cenu, tj. pod 1 libru �t. 535/37 �ilinku, ba dokonce pod cenu n�klad� kategorie III, tj. pod 1 libru �t. 5 �ilink�. T�m by byla kategorie III vytla�ena z boji�t�. A kategorie IV by v�dy dok�zala vytla�it kategorii III. Sta�ilo by j� pouze sn�it cenu na �rove� sv�ch vlastn�ch v�robn�ch n�klad�, kter� jsou ni��� ne� u kategorie III. Kdyby se v�ak trh v d�sledku sn�en� ceny, kter� vyvolala kategorie III, roz���il, co potom? Bu� by se trh roz���il natolik, �e by kategorie IV mohla stejn� jako d��ve odb�t sv�ch 921/2 tuny p�esto, �e se objevilo nov�ch 75 tun, anebo by se v takov� m��e neroz���il, tak�e by se ��st produktu kategorie IV a III stala p�ebyte�nou. V tomto p��pad� by kategorie IV, proto�e ovl�d� trh, sni�ovala cenu tak dlouho, dokud by se kapit�l v kategorii III neredukoval do p��slu�n�ch mez�, tj. dokud by do n� nebylo vlo�eno jen tolik kapit�lu, kolik by pr�v� sta�ilo, aby byl pohlcen cel� produkt kategorie IV. Av�ak p�i cen� 1 libry �t. 5 �ilink� by bylo mo�n� prodat cel� produkt, a proto�e by kategorie III prodala ��st tohoto produktu za tuto cenu, nemohla by kategorie IV prod�vat dr�. To by v�ak byl jedin� mo�n� p��pad takov� do�asn� nadv�roby, kter� nevyplynula z dodate�n� popt�vky, ale vede k roz���en� trhu. A tento p��pad by byl mo�n� jedin� tehdy, kdyby byl v kategorii III kapitalista a pozemkov� vlastn�k jednou osobou, kdy� se tedy op�t p�edpokl�d�, �e pozemkov� vlastnictv� neexistuje jako moc, kter� stoj� proti kapit�lu, proto�e s�m kapitalista je pozemkov�m vlastn�kem a ob�tuje z�jmy pozemkov�ho vlastn�ka z�jm�m kapitalisty. Stoj�-li v�ak v kategorii III pozemkov� vlastnictv� jako takov� proti kapit�lu, pak nen� nejmen��ho d�vodu, aby pozemkov� vlastn�k nech�val sv� akry obd�l�vat, ani� by za to dostal rentu, tj. aby je nech�val obd�l�vat d��ve, ne� se cena produktu kategorie IV zv��� p�inejmen��m nad cenu n�klad� produktu kategorie III. Je-li toto zv��en� jen ǁ599ǀ nepatrn�, z�stane v ka�d� zemi s kapitalistickou v�robou p�da kategorie III vylou�ena z oblasti �innosti kapit�lu, vyjma p��pad, kdy jde o takov� pozemky, kter� nemohou v ��dn� jin� form� poskytovat rentu. Tyto pozemky se v�ak nikdy neza�nou obd�l�vat d��ve, dokud neza�nou poskytovat rentu, dokud se cena produktu kategorie IV nezvy�� nad cenu n�klad� produktu kategorie III, tj. dokud kategorie IV neza�ne poskytovat krom� sv� d��v�j�� renty je�t� i diferenci�ln� rentu. P�i dal��m vzr�stu popt�vky by se cena produktu kategorie III zv��ila na jeho hodnotu, proto�e cena n�klad� produktu kategorie II p�evy�uje individu�ln� hodnotu produktu kategorie III. P�da kategorie II by se za�ala obd�l�vat, jakmile by cena produktu kategorie III p�ev��ila 1 libru �t. 1311/13 �ilinku, tj. jakmile by za�ala d�vat n�jakou rentu pro kategorii II.

Av�ak v tabulce D se p�edpokl�d�, �e kategorie I neposkytuje ��dnou rentu. Ale tato kategorie neposkytuje rentu jedin� proto, �e se p�edpokl�d�, �e p�edstavuje u� obd�l�vanou p�du, kter� je v d�sledku zm�ny tr�n� hodnoty, vyvolan� vystoupen�m kategorie IV, nucena prod�vat sv�j produkt pod jeho hodnotou, za jeho cenu n�klad�. T�to p�dy se bude nad�le takto pou��vat jen tehdy, bude-li farm��em s�m pozemkov� vlastn�k, a tak pozemkov� vlastnictv� v tomto individu�ln�m p��pad� v��i kapit�lu zmiz�, anebo tehdy, bude-li farm�� mal�m kapitalistou, kter� se spokoj� s men��m ziskem ne� 10 %, nebo d�ln�kem, kter� chce vyd�lat o n�co v�c ne� svou mzdu anebo jen svou mzdu a kter� svou nadpr�ci, rovnaj�c� se 10 nebo 9 libr�m �t. nebo n�jak� men�� sum�, nebude platit kapitalistovi, n�br� pozemkov�mu vlastn�kovi. V obou posledn�ch p��padech se sice plat� pachtovn�, av�ak, vzato ekonomicky, neplat� se renta, a n�m tu jde jen o rentu. V jednom p��pad� je farm�� prost� zem�d�lsk�m d�ln�kem, ve druh�m n���m mezi zem�d�lsk�m d�ln�kem a kapitalistou.

Nen� nic nejapn�j��ho ne� tvrdit, �e pozemkov� vlastn�k pr� nem��e st�hnout sv� akry z trhu tak snadno jako kapitalista sv�j kapit�l z n�kter�ho v�robn�ho odv�tv�. Nejlep��m d�kazem toho je, �e se velk� mno�stv� �rodn� p�dy v nejvysp�lej��ch zem�ch Evropy, jako nap��klad v Anglii, neobd�l�v�; p�da od�at� zem�d�lstv� pro stavby �eleznic nebo dom�, anebo rezervovan� pro tyto ��ely; p�da, kterou jej� vlastn�k ur�il na st�elnici nebo pro lov, jako je tomu nap��klad na skotsk� vyso�in�. Nejlep��m d�kazem je tu i marn� boj anglick�ch d�ln�k�, kte�� se sna�� z�skat neobd�l�vanou p�du.

Nutno poznamenat toto: ve v�ech p��padech, kdy suma absolutn� renty kles� pod svou norm�ln� velikost bu� proto, �e tr�n� hodnota je ni��� ne� individu�ln� hodnota produktu dan� kategorie (jako je tomu v II D), anebo proto, �e ��st kapit�lu mus� b�t v d�sledku konkurence lep�� p�dy sta�ena z hor�� p�dy (jako je tomu u II B), anebo proto, �e renta v�bec odpad� (jako je tomu u I D), ve v�ech t�chto p��padech se p�edpokl�d�:

1. �e tam, kde renta �pln� odpad�, je pozemkov� vlastn�k a kapitalista tou� osobou, tj. �e zde individu�ln� a v�jime�n� miz� odpor, kter� pozemkov� vlastnictv� klade kapit�lu, i omezen� oblasti �innosti, kter� kapit�lu ukl�d� pozemkov� vlastnictv�. Je to t�� p��pad � jen�e v individu�ln�m m���tku � jako v koloni�ch, tj. odpad� p�edpoklad pozemkov�ho vlastnictv�;

2. �e konkurence lep��ch pozemk� � nebo i konkurence hor��ch pozemk� (v sestupn� linii) vytv��� nadv�robu a n�siln� roz�i�uje trh a vytv��� dodate�nou popt�vku n�siln�m sni�ov�n�m cen. To je v�ak pr�v� absolutn� ten p��pad, kter� Ricardo nep�edpokl�d�, proto�e p�i sv�ch �vah�ch vych�z� v�dy z p�edpokladu, �e se uspokojuje jen nutn� dodate�n� popt�vka;

3. �e kategorie II a I v tabulk�ch B, C a D ned�vaj� ��dnou rentu, nebo ned�vaj� celou sumu absolutn� renty, proto�e je konkurence lep��ch pozemk� nut� prod�vat jejich produkt pod jeho hodnotou [anebo, jako v p��pad� II B, st�hnout ��st kapit�lu z v�roby]. Ricardo naopak p�edpokl�d�, �e prod�vaj� sv�j produkt za jeho hodnotu a �e tr�n� hodnotu ur�uje v�dy nejhor�� p�da, zat�mco pr�v� v p��pad� I D, kter� pova�uje za norm�ln�, je tomu opa�n�. Krom� toho jeho �vahy vych�zej� v�dy z p�edpokladu sestupn� linie v�roby.

Je-li pr�m�rn� slo�en� nezem�d�lsk�ho kapit�lu 80c + 20v a m�ra nadhodnoty se rovn� 50 %� nevznikla by ��dn� absolutn� pozemkov� renta, kdyby slo�en� zem�d�lsk�ho kapit�lu bylo 90c + 10v, tj. vy��� ne� slo�en� pr�myslov�ho kapit�lu, co� je ǁ600ǀ pro kapitalistickou v�robu historicky nespr�vn�; bude-li m�t zem�d�lsk� kapit�l slo�en� 80c + 20v, co� dosud nen�, absolutn� renta rovn� nevznikne; Je-li slo�en� zem�d�lsk�ho kapit�lu ni��� [ne� slo�en� pr�myslov�ho kapit�lu], nap��klad 60c + 40v, pak se absolutn� pozemkov� renty dosahuje.

Vych�z�meii z t�to teorie, mohou nastat � podle �rodnosti r�zn�ch kategori� a podlejejich pom�ru k trhu, tj. podle toho, v jak� m��e ta �i ona kategorie ovl�d� trh � tyto p��pady:

A) Posledn� kategorie plat� absolutn� rentu. Ur�uje tr�n� hodnotu, proto�e v�echny kategorie dod�vaj� p�i t�to tr�n� hodnot� pouze nutnou nab�dku.

B) Posledn� kategorie ur�uje tr�n� hodnotu; plat� absolutn� rentu, celou jej� miru, neplat� v�ak celou jej� d��v�j�� sumu, proto�e konkurence kategori� III a IV ji nut�, aby st�hla ��st kapit�lu z v�roby.

C) Nadbyte�n� nab�dka, kterou kategorie I, II, III a IV dod�vaj� p�i star� tr�n� hodnot�, si vynucuje pokles tr�n� hodnoty, ale t�mto sn�en�m tr�n� hodnoty � regulovan�rn vy���rni t��dami � se roz�i�uje trh. Kategorie I plat� jen ��st absolutn� renty, kategorie II jen absolutn� rentu.

D) Tot� regulov�n� tr�n� hodnoty lep��mi kategoriemi anebo ovl�dnut� hor��ch kategori� lep��mi prost�ednictv�m nadbyte�n� nab�dky �pln� odstra�uje rentu v kategorii I a sni�uje ji v kategorii II pod �rove� absolutn� renty; kone�n�

E) lep�� kategorie vytla�uj� kategorii I z trhu t�m, �e sni�uj� tr�n� hodnotu pod cenu n�klad� produktu kategorie I. Tr�n� hodnotu nyn� reguluje kategorie II, proto�e p�i t�to nov� tr�n� hodnot� v�echny t�i kategorie dod�vaj� jen nutnou nab�dku.

ǁ600ǀ Nyn� se vra�me k Ricardovi.

*

Rozum� se samo sebou, �e mluv�me-li o slo�en� zem�d�lsk�ho kapit�lu, �e do n�ho nevch�z� hodnota nebo cena p�dy. Cena p�dy nen� nic jin�ho ne� kapitalizovan� pozemkov� renta.




__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)

a V ti�t�n� �esk� verzi je uvedeno [1 �ilink bavlna plus 4 pence mzda] co� je zjevn� omyl. (Pozn. MIA)


64 Tezi, �e cel� masa renty (absolutn� renta a diferenci�ln� renta dohromady) se rovn� rozd�lu mezi tr�n� hodnotou a cenou n�klad�, rozeb�r� Marx podrobn� d�le (viz tento svazek zde).

65 P�edchoz� p��klady se nevztahovaly na zem�d�lstv�, n�br� na t�bu v uheln�ch dolech s r�znou produktivitou. Av�ak v�echno, co se ��k� o dolech, lze aplikovat i v zem�d�lstv� na p�dy s r�znou �rodnost�.

66 Diferenci�ln� hodnotou naz�v� Marx, jak vysv�tluje d�le (viz tento svazek zde), rozd�l mezi tr�n� hodnotou a individu�ln� hodnotou. Diferenci�ln� hodnotu ur�uje vzhledem k m�rn� jednotce produkt, kde�to diferenci�ln� rentu k cel�mu produktu vyroben�mu v dan� t��d�. Je-li tr�n� hodnota m�rn� jednotky produktu v�t�� ne� jeho individu�ln� hodnota, je rozd�l kladnou veli�inou, je-li naproti tomu tr�n� hodnota men�� ne� individu�ln� hodnota, je tento rozd�l z�pornou veli�inou. To je d�vodem pro znam�nka + a - v Marxov� souhrnn� tabulce.

V tabulk�ch C, D a E klade Marx znam�nka + a - p�ed ��sla, kter� vyjad�uj� v��i diferenci�ln� renty v libr�ch �terlink�. Nap��klad v tabulce C je v sloupci �Diferenci�ln� renta� z�porn� veli�ina �-93/13 libry �t.�. To znamen�, �e v tomto p��pad� je produktivita kategorie I tak mal�, �e pozemek t�to kategorie nejen�e neposkytuje p�i dan� tr�n� hodnot� ��dnou diferenci�ln� rentu, ale �e zde dokonce i absolutn� renta zna�n� kles� pod svou norm�ln� v��i. V p��pad� I C �in� absolutn� renta celkem jen 10/13 libry �t., tzn. �e je o 93/13 libry �t. pod jej� norm�ln� v���, kter� je v dan�m p��klad� 10 liber �t.

V souhrnn� tabulce na stran� 574 rukopisu vyjad�uje Marx t�� p��pad z�porn� diferenci�ln� renty pomoc� z�porn� diferenci�ln� hodnoty a uv�d� v t�chto p��padech ve sloupci �Diferenci�ln� renta� prost� �0�, kter� zde ud�v�, �e tu pozitivn� diferenci�ln� hodnota neexistuje (z�porn� diferenci�ln� renta se projevuje p�im��en�m zmen�en�m absolutn� renty, kter� se obr�� ve sloupci �Absolutn� renta�.) P�enesen� z�porn�ch veli�in do sloupce �Diferenci�ln� hodnota� odstra�uje nesn�z, kter� vznikla v tabulce C na stran� 572 (rukopisu), kdy� bylo nutn� s��tat diferenci�ln� renty r�zn�ch kategori�: do sou�tu byly zahrnuty jen kladn� diferenci�ln� renty opat�en� znam�nkem +, kde�to z�porn� veli�ina �-93/13 libry �t.� byla p�i se��t�n� diferenci�ln�ch rent pova�ov�na prost� za nulu, aby se zabr�nilo dvoj�mu zapo��t�n�. Proto pro vy��slen� z�porn�ch diferenci�ln�ch rent zavedl Marx ve sv� souhrnn� tabulce zvl�tn� rubriku �Diferenci�ln� hodnota tuny�, do n� zahrnul i z�porn� diferenci�ln� hodnoty.

67 Hned za t�mito slovy pod�v� Marx na stran� 573 sv�ho rukopisu souhrnn� tabulky A, B, C a D, kter� obsahuj� v�echny zde vyjmenovan� rubriky. Na dal�� stran� rukopisu (str. 574) uv�d� Marx je�t� jednou, p�ehledn�ji, v�echny �daje tabulek A, B, C a D a p�ipojuje k nim p��slu�n� �daje tabulky E. Tak vznikla jednotn� souhrnn� tabulka. Tabulky A, B, C a D, uveden� na stran� 573 rukopisu a obsahuj�c� stejn� �daje, Marx pln� p�evzal do souhrnn� tabulky, a proto se v textu zvl᚝ neuv�d�j�.

68 Viz Karel Marx, �Ke kritice politick� ekonomie. Se�it prvn�, Marx� Engels, Spisy 13, zde.

69 Viz Karel Marx, �Teorie o nadhodnot�, ��st 1, zde a d�le.

70 V p��pad�, kter� uv�d� Marx, vch�z� produkt, jeho� v�roba z�vis� na pozemkov�m vlastnistv�, proporcion�ln� ve stejn� m��e do obou sou��st� z�lohovan�ho kapit�lu. Marx p�edpokl�d�, �e bez ohledu na zv�t�en� konstantn�ho kapit�lu (88c m�sto 80c v d�sledku zdra�en� suroviny) a variabiln�ho kapit�lu (22v m�sto 20v v d�sledku zdra�en� spot�ebn�ch p�edm�t� d�ln�k�) hodnota produktu z�stane stejn� jako d��ve, tj. 120. K tomu mohlo doj�t jen proto, �e nadhodnota, kterou si p�ivlast�uje kapitalista, se zmen�ila z 20 na 10. Takov� zmen�en� nadhodnoty je podm�n�no t�m, �e se o 10 jednotek zv��ila diferenci�ln� renta, kter� vzrostla na �rodn�j��ch pozemc�ch ve spojitosti s p�echodem k obd�l�v�n� m�n� �rodn�ch pozemk�. Nov� vytvo�en� hodnota, kter� je stejn� jako d��ve, tj. 40 (proto�e zp�sob v�roby se nezm�nil) podl�h� tud� tomuto znovurozd�len�: 10 jednotek tvo�� nyn� nadhodnotu, kter� p�ipad� kapitalistovi, 20 jednotek p�ipad� na variabiln� kapit�l a 10 jednotek p�ipad� na zv�t�en� diferenci�ln� renty, k n�mu� dojde t�m, �e se hodnota konstantn�ho kapit�lu zv��� o 8 jednotek a hodnota variabiln�ho kapit�lu o 2 jednotky.

V dal��m textu, na stran�ch 684�686 rukopisu (v tomto svazku zde), rozeb�r� Marx podobn� p��pad.

71 Marx zde pou��v� � a m�sty i pozd�ji � term�nu �v�robn� n�klady� (�Produktionskosten�) ve smyslu n�klad� v�roby plus pr�m�rn� zisk, tj. ve smyslu ceny n�klad� (�Kostenpreis�). Podobn� pou��v�n� term�nu �v�robn� n�klady� lze nal�zti na jednotliv�ch m�stech ve t�et�m d�lu �Kapit�lu�. Viz Karel Marx, �Kapit�l�, d�l III, ��st 2, pozn�mka [**], nebo zde i zde.

72 O Wakefieldov� teorii kolonizace viz Karel Marx, �Kapit�l�, d�l I, kap. 25, zde.