Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Karel Marx
Kapit�l, III. d�l

Kapitola �ty�ic�t�

Druhá forma diferenciální renty.
(Diferenciální renta II)

Dosud jsme zkoumali diferenci�ln� rentu jen jako v�sledek rozd�ln� produktivity stejn�ch kapit�l� vlo�en�ch do stejn� velk�ch pozemk� r�zn� �rodnosti, tak�e diferenci�ln� renta byla ur�ena rozd�lem mezi v�nosem kapit�lu vlo�en�ho do nejhor�� p�dy, kter� nenese rentu, a v�nosem kapit�lu vlo�en�ho do lep�� p�dy. M�li jsme tu vklady kapit�lu vedle sebe na r�zn�ch pozemc�ch, tak�e ka�d�mu nov�mu vlo�en� kapit�lu odpov�dalo extensivn�j�� obd�l�v�n� p�dy, roz���en� obd�l�van� plochy. Ale v podstat� byla diferenci�ln� renta konec konc� jen v�sledkem rozd�ln� produktivity stejn�ch kapit�l� vlo�en�ch do p�dy. Je n�jak� rozd�l v tom, kdy� se kapit�ly r�zn� produktivity vkl�daj� po sob� do t�ho� pozemku, a kdy� se vkl�daj� vedle sebe do r�zn�ch pozemk�, p�edpokl�daje jen, �e v�sledky jsou tyt�?

P�edev��m se ned� pop��t, �e pokud jde o tvorbu mimo��dn�ho zisku, je to jedno, daj�-li 3 libry �t. v�robn� ceny na akr p�dy A 1 kvarter, tak�e 3 libry �t. jsou v�robn� cenou a reguluj�c� tr�n� cenou 1 kvarteru, kde�to 3 libry �t. v�robn� ceny na akr p�dy B daj� 2 kvartery, a t�m mimo��dn� zisk 3 libry �t., d�le v�robn� cena 3 libry �t. na akr p�dy C 3 kvartery a 6 liber �t. mimo��dn�ho zisku, a kone�n� 3 libry �t. v�robn� ceny na akr p�dy D 4 kvartery a 9 liber �t. mimo��dn�ho zisku, nebo dos�hne-li se t�ho� v�sledku t�m, �e se t�chto 12 liber �t. v�robn� ceny, respektive 10 liber �t. kapit�lu pou�ije se stejn�m �sp�chem v t�m� po�ad� na jednom a t�m� akru. Je to po ka�d� kapit�l 10 liber �t., z jeho� postupn� vkl�dan�ch hodnotov�ch ��st� po 2½ libr�ch �t. � a� se vkl�daj� vedle sebe do 4 r�zn� �rodn�ch akr�, nebo po sob� do t�ho� akru � v d�sledku toho, �e jejich produkt je rozd�ln�, jedna ��st v�bec nevyn�� mimo��dn� zisk, kde�to ostatn� ��sti d�vaj� mimo��dn� zisk odpov�daj�c� rozd�lu mezi jejich v�nosem a v�nosem toho vkladu, kter� nevyn�� rentu.

Mimo��dn� zisky a r�zn� m�ry mimo��dn�ho zisku z r�zn�ch ��st� hodnoty kapit�lu se tvo�� v obou p��padech stejn�. A renta nen� nic jin�ho ne� forma tohoto mimo��dn�ho zisku, kter� je jej� substanc�. Ale v ka�d�m p��pad� u druh�ho zp�sobu nast�vaj� pot�e p�i p�em�n� mimo��dn�ho zisku v rentu, p�i t�to zm�n� formy, kter� zahrnuje p�evod mimo��dn�ch zisk� s kapitalistick�ho pacht��e na vlastn�ka p�dy. Odtud tvrdo��jn� odpor anglick�ch pacht��� proti ofici�ln� zem�d�lsk� statistice. Odtud boj mezi nimi a vlastn�ky p�dy, maj�-Ii se zjistit skute�n� v�sledky jejich vklad� kapit�lu. (Morton.) Renta se toti� stanov� p�i propachtov�n� pozemk�, a mimo��dn� zisk, kter� potom vyn�� postupn� vkl�d�n� kapit�lu, jde pak, dokud trv� pachtovn� smlouva, do kapes pacht���. Proto pacht��i bojuj� za dlouh� pachtovn� smlouvy, a naopak � proto�e landlordi maj� v�t�� moc � mno�� se smlouvy, kter� lze za rok vypov�d�t (tenancies at will).

Je tud� p�edem jasn�: t�eba�e na z�konu tvorby mimo��dn�ch zisk� to nic nem�n�, vkl�daj�-li se stejn� kapit�ly s nestejn�mi v�sledky vedle sebe do stejn� velk�ch pozemk� nebo po sob� do t�ho� pozemku, znamen� to p�esto zna�n� rozd�l pro p�em�nu mimo��dn�ho zisku v pozemkovou rentu. Druh� zp�sob vymezuje t�to p�em�n� hranice jednak u���, jednak m�n� stabiln�. Proto se v zem�ch s intensivn�j�� kulturou (a v ekonomick�m smyslu nerozum�me intensivn� kulturou nic jin�ho ne� koncentraci kapit�lu na t�m� pozemku, m�sto jeho rozd�len� mezi pozemky le��c� vedle sebe) st�v� pr�ce odhadce, jak o tom mluv� Morton ve sv�ch �Resources of Estates�, velmi d�le�it�m, slo�it�m a obt�n�m zam�stn�n�m. P�i trvalej��m zlep�en� p�dy spl�v� po uplynut� pachtovn� smlouvy um�le zv��en� diferenci�ln� �rodnost p�dy s jej� p�irozenou �rodnost�, a odhadnout rentu tu tud� znamen� rozli�it v�bec mezi r�zn� �rodn�mi druhy p�dy. Naproti tomu, pokud je tvorba mimo��dn�ho zisku ur�ena velikost� provozn�ho kapit�lu, p�ir�� se v��e renty, j� se dos�hne p�i jist� velikosti provozn�ho kapit�lu, k pr�m�rn� rent� v zemi, a proto se hled� na to, aby nov� pacht�� m�l dostate�n� kapit�l, tak aby mohl obd�l�vat p�du stejn� intensivn�.

*

P�i zkoum�n� diferenci�ln� renty II je t�eba je�t� zd�raznit tyto body:

Za prv�: Jej� z�kladnou a jej�m v�chodiskem, nejen historicky, ale i pokud jde o jej� pohyb v ka�d� dan� chv�li, je diferenci�ln� renta I, tj. sou�asn�, soub�n� obd�l�v�n� druh� p�dy r�zn� �rodnosti a r�zn� polohy, tedy sou�asn�, soub�n� pou��v�n� r�zn�ch sou��st� celkov�ho zem�d�lsk�ho kapit�lu na pozemc�ch rozd�ln� kvality.

Historicky je to samoz�ejm�. V koloni�ch vynakl�daj� kolonist� jen m�lo kapit�lu; hlavn�mi �initeli v�roby jsou pr�ce a p�da. Ka�d� jednotliv� hlava rodiny se sna�� vytvo�it si pro sebe a pro �leny sv� rodiny nez�visl� pole �innosti vedle �innosti sv�ch druh� kolonist�. U vlastn�ho zem�d�lstv� tomu tak muselo b�t u� za p�edkapitalistick�ch zp�sob� v�roby. P�i chovu ovc� a v�bec chovu dobytka jako samostatn�ch v�robn�ch odv�tv� se p�da vyu��v� v�ce nebo m�n� spole�n�, p�i �em� toto vyu��v�n� m� od po��tku extensivn� r�z. Kapitalistick� zp�sob v�roby vych�z� z d��v�j��ch zp�sob� v�roby, za nich� jsou v�robn� prost�edky fakticky nebo pr�vn� vlastnictv�m toho, kdo p�du obd�l�v�, zkr�tka ze stavu, kdy se zem�d�lstv� provozuje po �emeslnicku. Je v povaze v�ci, �e se z toho teprve postupn� vyv�j� koncentrace v�robn�ch prost�edk� a jejich p�em�na v kapit�l v��i bezprost�edn�mu v�robci, p�em�n�n�mu v n�mezdn�ho d�ln�ka. Pokud tu kapitalistick� zp�sob v�roby vystupuje se sv�mi charakteristick�mi rysy, d�je se to z po��tku nejd��ve zvl�t� v chovu ovc� a chovu dobytka; ale pak se to neprojevuje v koncentraci kapit�lu na relativn� mal� plo�e p�dy, n�br� ve v�rob� ve v�t��m m���tku, tak�e se u�et�� na ko�sk�ch potaz�ch a jin�ch v�robn�ch n�kladech; ale vlastn� ne pou��v�n�m v�t��ho mno�stv� kapit�lu na t�e p�d�. Z p��rodn�ch z�kon� poln�ho hospod��stv� d�le vypl�v�, �e p�i ur�it� �rovni obd�l�v�n� a j� odpov�daj�c�m vy�erp�n� p�dy st�v� se kapit�l � ch�pan� zde z�rove� ve smyslu ji� vyroben�ch v�robn�ch prost�edk� � rozhoduj�c�m �initelem zem�d�lstv�. Dokud je plocha obd�l�van� p�dy relativn� mal� proti neobd�l�van� a s�la p�dy nen� je�t� vy�erp�na (tak tomu b�v�, kdy� p�evl�d� chov dobytka a masit� strava v obdob� p�ed t�m, ne� za�ne p�evl�dat zem�d�lstv� ve vlastn�m smyslu a rostlinn� v�roba), li�� se vznikaj�c� nov� v�robn� zp�sob od rolnick� v�roby zejm�na rozsahem p�dy, kter� se obd�l�v� na ��et jednoho kapitalisty, tedy pr�v� zase extensivn�m pou��v�n�m kapit�lu na v�t�� rozloze p�dy. Je tedy t�eba p�edem m�t na pam�ti, �e diferenci�ln� renta I je historickou z�kladnou, z n� se vych�z�. Na druh� stran� za��n� pohyb diferenci�ln� renty II v ka�d�m dan�m okam�iku jen v oblasti, kter� je sama zase pestrou z�kladnou diferenci�ln� renty I.

Za druh�: U diferenci�ln� renty ve form� II p�istupuj� k rozd�l�m v �rodnosti rozd�ly v rozd�len� kapit�lu (a �v�rov� schopnosti) mezi pacht��i. Ve vlastn� manufaktu�e se pro ka�d� v�robn� odv�tv� brzy ust�l� zvl�tn� minimum rozsahu podniku a ve shod� s n�m minimum kapit�lu, bez n�ho� nelze podnik �sp�n� provozovat. V ka�d�m v�robn�m odv�tv� se tak� vytv��� norm�ln� pr�m�rn� m�ra kapit�lu p�esahuj�c� toto minimum, kterou v�t�ina v�robc� mus� m�t a m� k disposici. Co je nad t�m, m��e d�vat mimo��dn� zisk; co je pod touto pr�m�rnou m�rou, ned�v� ani pr�m�rn� zisk. Kapitalistick� v�robn� zp�sob se zmoc�uje zem�d�lstv� jen zvolna a nerovnom�rn�, jak to m��eme vid�t v Anglii, klasick� zemi kapitalistick�ho v�robn�ho zp�sobu v zem�d�lstv�. Pokud neexistuje svobodn� dovoz obil� nebo pokud m� omezen� vliv, proto�e m� omezen� rozsah, ur�uj� tr�n� cenu v�robci, kte�� pracuj� na hor�� p�d�, tedy za nep��zniv�j��ch v�robn�ch podm�nek ne� pr�m�rn�ch. Velk� ��st celkov�ho mno�stv� kapit�lu, kter�ho zem�d�lstv� pou��v� a kter� m� v�bec k disposici, je v jejich rukou.

Je pravda, �e roln�k nap�. vynakl�d� na svou malou parcelu mnoho pr�ce. Ale pr�ce isolovan� a oloupen� o objektivn�, jak spole�ensk�, tak materi�ln� podm�nky produktivity, pr�ce zbaven� t�chto podm�nek.

To vede k tomu, �e skute�n� kapitalisti�t� pacht��i si mohou p�ivlast�ovat ��st mimo��dn�ho zisku; toho by nebylo � alespo� pokud jde o tento bod � kdyby byl kapitalistick� v�robn� zp�sob vyvinut v zem�d�lstv� tak stejnom�rn� jako v manufaktu�e.

Prozkoumejme nap�ed jen tvorbu mimo��dn�ho zisku u diferenci�ln� renty II, ani� se budeme starat o to, za jak�ch podm�nek m��e doch�zet k p�em�n� tohoto mimo��dn�ho zisku v pozemkovou rentu.

Pak je jasn�, �e diferenci�ln� renta II je jen jin� v�raz diferenci�ln� renty I, ale v�cn� se s n� shoduje. R�zn� �rodnost r�zn�ch druh� p�dy p�sob� u diferenci�ln� renty I jen potud, pokud zp�sobuje, �e kapit�ly vlo�en� do p�dy d�vaj� nestejn� v�sledky, nestejn� mno�stv� v�robk� na stejn� velk� kapit�ly nebo vzhledem k jejich pom�rn� velikosti. Zda k t�to nerovnosti doch�z� pro r�zn� kapit�ly vynalo�en� po sob� na t�m� pozemku, nebo pro kapit�ly vlo�en� do n�kolika kus� r�zn�ch druh� p�dy, to nem��e nic zm�nit na rozd�lu v �rodnosti nebo v jej�m produktu, a tud� ani na tvorb� diferenci�ln� renty z v�nosn�ji vlo�en�ch ��st� kapit�lu. Je to st�le p�da, kter� p�i stejn�ch vkladech kapit�lu vykazuje r�znou �rodnost, jen�e zde d�v� t� p�da p�i postupn�ch vkladech r�zn�ch d�vek kapit�lu tyt� v�sledky, jak� d�vaj� u diferenci�ln� renty I r�zn� druhy p�dy p�i vynalo�en� r�zn�ch stejn� velk�ch ��st� spole�ensk�ho kapit�lu.

Dejme tomu, �e by se t�� kapit�l 10 liber �t., kter� v tabulce I vlo�ili r�zn� pacht��i jako samostatn� kapit�ly po 2½ libr�ch �t. ka�d� do jednoho akru �ty� druh� p�dy A, B, C a D, m�sto toho postupn� vkl�dal do jednoho a t�ho� akru p�dy D, tak�e prvn� vklad by dal 4 kvartery, druh� 3, t�et� 2 a posledn� 1 (nebo tak� v opa�n�m po�ad�); pak by cena 1 kvarteru = 3 libry �t., kter� dod�v� nejm�n� v�nosn� ��st kapit�lu, nevyn�ela diferenci�ln� rentu, n�br� ur�ovala by v�robn� cenu tak dlouho, dokud by je�t� bylo zapot�eb� nab�dky p�enice, jej� v�robn� cena je 3 libry �t. A proto�e podle p�edpokladu se vyr�b� kapitalisticky a v cen� 3 liber �t. je tedy obsa�en pr�m�rn� zisk, kter� v�bec vyn�� kapit�l 2½ libry �t., ponesou ostatn� t�i d�vky po 2½ libr�ch �t. podle toho, jak� bude rozd�l v mno�stv� produktu, mimo��dn� zisk, proto�e tento produkt se neprod�v� za svou v�robn� cenu, n�br� za v�robn� cenu nejm�n� v�nosn�ho vkladu kapit�lu 2½ liber �t.; toho vkladu, kter� nevyn�� rentu a p�i n�m� je cena produktu regulov�na podle v�eobecn�ho z�kona v�robn�ch cen. Tvorba mimo��dn�ch zisk� by byla stejn� jako v tabulce I.

Ukazuje se tu op�t, �e diferenci�ln� renta II p�edpokl�d� diferenci�ln� rentu I. Za minimum produktu, kter� d�v� kapit�l 2½ libry �t., tj. na nejhor�� p�d�, jsme tu vzali 1 kvarter. Dejme tomu tedy, �e pacht�� p�dy D pou�ije krom� 2½ liber �t., kter� mu vynesou 4 kvartery, z nich� zaplat� 3 kvartery diferenci�ln� renty, na t�e p�d� 2½ liber �t., kter� mu vynesou jen 1 kvarter, jako stejn� kapit�l na nejhor�� p�d� A. Byl by to vklad kapit�lu, kter� nevyn�� rentu, proto�e by pacht��i vynesl jen pr�m�rn� zisk. Nebyl by tu mimo��dn� zisk, nebylo by tu nic, co by se mohlo p�em�nit v rentu. P�itom by v�ak tento zmen�en� v�nos druh�ho vkladu kapit�lu do D nem�l vliv na m�ru zisku. Bylo by to tot�, jako kdyby se 2½ libry �t. nov� vlo�ily do n�jak�ho dal��ho akru p�dy druhu A, co� je v�c, kter� se nijak nedot�k� mimo��dn�ho zisku, tedy ani diferenci�ln� renty z p�dy A, B, C a D. Ale pro pacht��e by bylo toto dal�� vlo�en� 2½ liber �t. do D stejn� v�hodn�, jako je pro n�ho podle na�eho p�edpokladu v�hodn� vklad p�vodn�ch 2½ liber �t. do akru p�dy D, a�koli tento vklad vyn�� 4 kvartery. Vynesou-li mu d�le dva dal�� vklady kapit�lu po 2½ libr�ch �terlink� prvn� 3, druh� 2 kvartery dodate�n�ho produktu, znamenalo by to zase pokles ve srovn�n� s v�nosem prvn�ho vkladu 2½ liber �t. do D, kter� dal 4 kvartery, tud� mimo��dn� zisk 3 kvarter�. Byl by to v�ak jen pokles velikosti mimo��dn�ho zisku a nem�lo by to ��dn� vliv ani na pr�m�rn� zisk, ani na reguluj�c� v�robn� cenu. M�lo by to na n� vliv jen tehdy, kdyby dodate�n� v�roba, kter� d�v� tento sn�en� mimo��dn� zisk, u�inila zbyte�nou v�robu na p�d� A, a t�m vy�adila akr A z obd�l�v�n�. V tomto p��pad� by byl s�klesaj�c� v�nosnost� dal��ho vkl�d�n� kapit�lu do akru p�dy D spojen pokles v�robn� ceny, na p�. z 3 liber �t. na 1½ libry �t., kdyby se p�dou, kter� nenese rentu a reguluje tr�n� cenu, stal akr p�dy B.

Produkt z D by nyn� byl = 4+1+3+2 = 10 kvarter�, kde�to d��ve se rovnal 4 kvarter�m. Cena kvarteru regulovan� B by v�ak byla klesla na 1½ libry �t. Rozd�l mezi D a B by byl = 10-2 = 8 kvarter�, co� by po 1½ lib�e �t. na kvarter �inilo 12 liber �t., zat�m co d��ve byla pen�n� renta z D = 9 libr�m �t. To si je t�eba pamatovat. Po��t�no na akr, byla by renta stoupla o 332/3%, a�koli m�ra mimo��dn�ho zisku z dvou dodate�n�ch kapit�l� po 2½ libr�ch �t. by byla klesla.

Z toho je vid�t, k jak velmi slo�it�m kombinac�m d�v� podn�t diferenci�ln� renta v�bec, a zejm�na ve form� II spolu s formou I, kde�to nap�. Ricardo o n� pojedn�v� �pln� jednostrann� a jako o jednoduch� v�ci. Jsou p��pady, jako nap�. v��e, �e reguluj�c� tr�n� cena kles� a z�rove� renta na �rodn�ch pozemc�ch roste, tak�e roste jak absolutn� produkt, tak absolutn� mimo��dn� produkt. (P�i diferenci�ln� rent� I v sestupn� linii m��e relativn� mimo��dn� produkt, a tud� renta na akr vzr�stat, t�eba�e absolutn� mimo��dn� produkt na akr z�st�v� stejn� nebo se dokonce zmen�uje.) Ale z�rove� kles� v�nosnost vklad� kapit�lu, vlo�en�ch postupn� do t�e p�dy, a�koli velk� ��st jich p�ipad� na �rodn�j�� pozemky. S jednoho hlediska � s hlediska produktu a v�robn�ch cen � produktivita pr�ce stoupla. Ale s jin�ho hlediska klesla, proto�e u r�zn�ch vklad� kapit�lu na t�e p�d� kles� m�ra mimo��dn�ho zisku mimo��dn� produkt na akr.

Diferenci�ln� renta II by p�i klesaj�c� v�nosnosti postupn�ch vklad� kapit�lu byla nutn� spojena se zdra�ov�n�m v�robn� ceny a absolutn�m poklesem produktivity jen tehdy, kdyby se tyto kapit�ly mohly vkl�dat jen do nejhor�� p�dy A. Jestli�e akr A, kter� p�i vynalo�en� kapit�lu 2½ libry �t. vynesl 1 kvarter za v�robn� cenu 3 liber �t., d�v� p�i dal��m vkladu 2½ liber �t., tedy p�i celkov�m vkladu 5 liber �t. dohromady jen 1½ kvarteru, je v�robn� cena tohoto 1½ kvarteru 6 libr�m �t., v�robn� cena jednoho kvarteru je tedy = 4 libr�m �t. Ka�d� �bytek v�nosnosti p�i rostouc�m vkladu kapit�lu by tu byl relativn�m zmen�en�m produktu na akr, kde�to na lep��ch druz�ch p�dy je jen zmen�en�m p�ebyte�n�ho mimo��dn�ho produktu.

Je v�ak v povaze v�ci, �e intensivn� obd�l�v�n� p�dy, tj. postupn� vkl�d�n� kapit�lu do t�e p�dy se rozv�j� p�edev��m nebo do zna�n�j��ho stupn� na lep��ch druz�ch p�dy. (Nemluv�me o trval�m zlep�ov�n�, kter�m se dosud nepou�iteln� p�da m�n� v pou�itelnou.) Klesaj�c� v�nosnost postupn�ch vklad� kapit�lu mus� tedy p�sobit hlavn� tak, jak jsme popsali. Lep�� p�da se k tomu vol� proto, �e d�v� nejv�t�� vyhl�dky, �e se kapit�l na n� pou�it� vyplat�, nebo� obsahuje nejv�ce p�irozen�ch prvk� �rodnosti, jich� je t�eba jen vyu��t.

Kdy� se po zru�en� obiln�ch z�kon� v Anglii obd�l�v�n� p�dy je�t� zintensivnilo, pou�ilo se mnoho p�dy, na n� se d��ve p�stovala p�enice, k jin�m ��el�m, zejm�na na pastviny, a �rodn� p�da, nejvhodn�j�� pro p�stov�n� p�enice, se odvod�ovala a jinak zlep�ovala; kapit�l pou��van� k p�stov�n� p�enice byl tak koncentrov�n na u��� oblast.

V tomto p��pad� � a v�echny mo�n� mimo��dn� m�ry, kter� se pohybuj� mezi nejvy���m mimo��dn�m produktem nejlep�� p�dy a produktem p�dy A, kter� nenese rentu, tu odpov�daj� nikoli relativn�mu, n�br� absolutn�mu zv��en� mimo��dn�ho produktu na akr � nep�edstavuje nov� vytvo�en� mimo��dn� zisk (po p��pad� renta) ��st d��v�j��ho pr�m�rn�ho zisku, p�em�n�nou v rentu (��st produktu, v n� se d��ve zra�il pr�m�rn� zisk), n�br� dodate�n� mimo��dn� zisk, kter� se z t�to formy p�em��uje v rentu.

Naproti tomu jen v tom p��pad�, �e by popt�vka po obil� vzr�stala tak, �e by tr�n� cena stoupla nad v�robn� cenu na p�d� A a �e by proto na p�d� A, B nebo n�kter� jin� t��d� p�dy mohl b�t mimo��dn� produkt dod�v�n jen za vy��� cenu ne� za 3 libry �t., jen v tomto p��pad� by byl se zmen�en�m v�sledku dodate�n�ho vkladu kapit�lu do n�kter� ze t��d A, B, C, D spojen vzestup v�robn� ceny a reguluj�c� tr�n� ceny. Pokud by se takov� stav ust�lil na del�� dobu a nevedl k tomu, �e by se za�ala obd�l�vat dal�� p�da A (alespo� kvality A), nebo pokud by jin� vlivy nep�ivodily levn�j�� nab�dku, stoupla by za jinak stejn�ch okolnost� n�sledkem zdra�en� chleba mzda a �m�rn� tomu by klesla m�ra zisku. V tomto p��pad� by bylo jedno, zda by byla zv��en� popt�vka uspokojena p�ibr�n�m p�dy hor�� ne� A nebo dal��m vkladem kapit�lu, a� u� na kter�mkoli ze �ty� druh� p�dy. Diferenci�ln� renta by stoupala p�i klesaj�c� m��e zisku.

Z tohoto jednoho p��padu, kdy klesaj�c� v�nosnost kapit�l� dodate�n� vkl�dan�ch do druh� p�dy, kter� se ji� obd�l�vaj�, m��e v�st k vzestupu v�robn� ceny, poklesu m�ry zisku a tvorb� zv��en� diferenci�ln� renty � nebo� tato renta by za dan�ch okolnost� stoupala na v�ech druz�ch p�dy zcela tak, jako by tr�n� cenu nyn� regulovala p�da hor�� ne� A � z tohoto p��padu d�l� Ricardo jedin� p��pad, norm�ln� p��pad, a na n�j omezuje celou tvorbu diferenci�ln� renty II.

Bylo by tomu tak, kdyby se obd�l�val jen druh p�dy A a kdyby postupn� vklady kapit�lu do t�to p�dy nebyly spojeny s �m�rn�m p��r�stkem produktu.

Zde se tedy u diferenci�ln� renty II �pln� pou�t� se z�etele diferenci�ln� renta I.

A� na tento p��pad, kdy nab�dka z obd�l�van�ch druh� p�dy nesta��, a tr�n� cena je proto neust�le nad v�robn� cenou, dokud se neza�ne obd�l�vat nov� dal��, hor�� p�da nebo dokud nen� mo�no dod�vat celkov� produkt dodate�n�ho kapit�lu vynalo�en�ho na r�zn�ch druz�ch p�dy jen za vy��� v�robn� cenu, ne� jak� byla dosud � a� na tento p��pad se �m�rn� �bytek v�nosnosti dodate�n�ch kapit�l� nedot�k� reguluj�c� v�robn� ceny a m�ry zisku. Jinak jsou mo�n� t�i p��pady:

a) D�v�-li dodate�n� kapit�l na n�kter�m z druh� p�dy A, B, C a D jen m�ru zisku ur�enou v�robn� cenou na A, nevytv��� se t�m ��dn� mimo��dn� zisk, tedy ani ��dn� mo�n� renta; tak jako by se nevytv��ely, kdyby se za�ala obd�l�vat dal�� p�da A.

b) D�v�-li dodate�n� kapit�l vy��� produkt, vytv��� se samoz�ejm� nov� mimo��dn� zisk (potenci�ln� renta), z�st�v�-li reguluj�c� cena t�. To nen� podm�nkou, a to tehdy, vy�ad�-li tato dodate�n� v�roba p�du A z obd�l�v�n� a t�m z po�tu konkuruj�c�ch druh� p�dy. Pak reguluj�c� v�robn� cena kles�. M�ra zisku by stoupala, kdyby s t�m byl spojen pokles mzdy nebo kdyby levn�j�� v�robek vch�zel jako prvek do konstantn�ho kapit�lu. Kdyby ke zv��en� produktivity dodate�n�ho kapit�lu do�lo na nejlep��ch druz�ch p�dy C a D, z�viselo by jen na stupni zv��en� produktivity a na mno�stv� nov� p�idan�ch kapit�l�, nakolik by tvorba zv��en�ho mimo��dn�ho zisku (tedy i zv��en� renty) byla spojena s poklesem ceny a vzestupem m�ry zisku. M�ra zisku m��e stoupat i tehdy, nekles�-li mzda, proto, �e zlevn�ly prvky konstantn�ho kapit�lu.

c) D�v�-li dal�� vynakl�d�n� kapit�lu klesaj�c� mimo��dn� zisky, ale tak, �e jeho produkt p�evy�uje produkt t�ho� kapit�lu vynalo�en�ho na p�d� A, tvo�� se za v�ech okolnost� � nevy�ad�-li zv��en� nab�dka p�du A z obd�l�v�n� � nov� mimo��dn� zisk, a m��e to b�t z�rove� na D, C, B i A. Je-li v�ak nejhor�� p�da A vy�azena z obd�l�v�n�, kles� reguluj�c� v�robn� cena, a z�vis� na pom�ru mezi sn�enou cenou kvarteru a zv��en�m po�tem kvarter�, kter� tvo�� mimo��dn� zisk, zda mimo��dn� zisk vyj�d�en� v pen�z�ch a tud� diferenci�ln� renta stoup� nebo kles�. Ale tak �i onak se tu ukazuje pozoruhodn� v�c, �e p�i poklesu mimo��dn�ho zisku z postupn�ch vklad� kapit�lu m��e v�robn� cena klesat, m�sto aby nutn� stoupala, jak se to zd� na prvn� pohled.

/3

Tyto dal�� vklady kapit�lu s ub�vaj�c�mi p��r�stky v�nosu �pln� odpov�daj� p��padu, kdy by se na druz�ch p�dy s �rodnost� mezi A a B, B a C, C a D vynalo�ily �ty�i nov� samostatn� kapit�ly po 2½ libr�ch �t., kter� by vynesly podle druhu p�dy 1½, 22/3, 21/3 a 3 kvartery. Na v�ech t�chto druz�ch p�dy, pro v�echny �ty�i dodate�n� kapit�ly by se vytvo�ily mimo��dn� zisky, potenci�ln� renty, a�koli m�ra mimo��dn�ho zisku by ve srovn�n� s m�rou, kterou vyn�� stejn� vklad kapit�lu na st�le lep�� a lep�� p�d�, klesla. P�itom by bylo �pln� jedno, zda by tyto �ty�i kapit�ly byly vlo�eny do D atd. nebo rozd�leny mezi D a A.

Nyn� p�ich�z�me k podstatn�mu rozd�lu mezi ob�ma formami diferenci�ln� renty.

P�i nem�n�c� se v�robn� cen� a nem�n�c�ch se rozd�lech m��e u diferenci�ln� renty I s �hrnem rent stoupat pr�m�rn� renta na akr nebo pr�m�rn� m�ra renty z kapit�lu; ale pr�m�r je jen abstrakce. Skute�n� v��e renty, po��t�no na akr nebo na kapit�l, z�st�v� tu t�.

Naproti tomu m��e za t�ch� okolnost� v��e renty na akr stoupnout, a�koli m�ra renty z vynalo�en�ho kapit�lu z�st�v� stejn�.

Dejme tomu, �e v�roba se zdvojn�sob� t�m, �e se na druz�ch p�dy A, B, C a D m�sto po 2½ libr�ch �t. vynalo�� po 5 libr�ch �t. kapit�lu, tedy celkem 20 liber �t. m�sto 10 liber �t., a relativn� �rodnost p�itom z�stane stejn�. Bylo by to tot�, jako kdyby se m�sto 1 akru ka�d�ho z t�chto druh� p�dy obd�l�valy 2 akry, a to p�i nezm�n�n�ch n�kladech. M�ra zisku by se nezm�nila a jej� pom�r k mimo��dn�mu zisku �ili rent� tak� ne. Kdyby v�ak A nyn� nesla 2 kvartery, B 4, C 6 a D 8, z�stala by v�robn� cena kvarteru i nad�le 3 libry �t., proto�e by tento p��r�stek nebyl vyvol�n zdvojn�sobenou �rodnost� p�i dosavadn�m kapit�lu, n�br� dosavadn� proporcion�ln� �rodnost� p�i zdvojn�soben�m kapit�lu. 2 kvartery z A by nyn� st�ly 6 liber �t., jako d��ve 1 kvarter 3 libry �t. Zisk by se na v�ech 4 druz�ch p�dy zdvojn�sobil, ale jen proto, �e se zdvojn�sobil vynalo�en� kapit�l. Ale v t�m� pom�ru by se zdvojn�sobila renta; �inila by u B 2 kvartery m�sto 1, u C 4 m�sto 2 a u D 6 m�sto 3; a podle toho by tak� �inila pen�n� renta u B 6 liber �t., u C 12 liber �t. a u D 18 liber �t. Tak jako produkt na akr by se zdvojn�sobila i pen�n� renta na akr, tedy i cena p�dy, v n� se tato pen�n� renta kapitalisuje. Po��t�no takto, stoup� v��e obiln� a pen�n� renty, a tud� i cena p�dy, proto�e m���tko, kter�m se cena p�dy m���, akr, je kus p�dy st�l� velikosti. Av�ak v pom�rn� v��i renty jako m��e renty v pom�ru k vynalo�en�mu kapit�lu nedo�lo ke zm�n�. Celkov� �hrn rent 36 se m� k vynalo�en�mu kapit�lu 20, jako se m�l �hrn rent 18 k vynalo�en�mu kapit�lu 10. Tot� plat� i o pom�ru pen�n� renty z ka�d�ho druhu p�dy ke kapit�lu, kter� byl na t�to p�d� vynalo�en; tak nap�. 12 liber �t. renty z p�dy C se m� k 5 libr�m �t. kapit�lu, jako se m�lo d��ve 6 liber �t. renty k�2½ libr�m �t. kapit�lu. Nevznikaj� tu ��dn� nov� rozd�ly mezi vynalo�en�mi kapit�ly, ale vznikaj� nov� mimo��dn� zisky, a to jen proto, �e dodate�n� kapit�l se vkl�d� do n�kter�ho z druh� p�dy nesouc�ch rentu nebo do v�ech s dosavadn�m proporcion�ln�m v�sledkem. Kdyby se zdvojn�sobil vklad nap�. jen na C, z�stala by diferenci�ln� renta, po��tan� na kapit�l, mezi C, B a D t�; nebo� jej� mno�stv� z�skan� z C se sice zdvojn�sobuje, ale zdvojn�sobil se i vlo�en� kapit�l.

Z toho je vid�t, �e p�i nezm�n�n� v�robn� cen�, nezm�n�n� m��e zisku a nezm�n�n�ch rozd�lech (a tud� nezm�n�n� m��e mimo��dn�ho zisku �ili renty, m��en� kapit�lem) m��e v��e renty na akr vyj�d�en� ve v�robc�ch a v pen�z�ch, a tud� i cena p�dy stoupat.

Tot� m��e nastat p�i klesaj�c� m��e mimo��dn�ho zisku a tud� renty, tj. p�i klesaj�c� produktivit� dal��ch vklad� kapit�lu, kter� st�le je�t� nesou rentu. Kdyby druh� vklady kapit�lu 2½ libry �t. nevynesly dvojn�sobn� produkt, n�br� kdyby p�da B nesla jen 3½ kvarteru, C 5 a D 7[*] kvarter�, byla by diferenci�ln� renta u B z druh�ch 2½ liber �t. kapit�lu jen ½ kvarteru m�sto 1, u C 1 m�sto 2 a u D 2 kvartery m�sto 3. Pom�r mezi rentou a kapit�lem pro oba po sob� jdouc� vklady by byl takov�to:

Prvn� vklad Druh� vklad
Renta Kapit�l Renta Kapit�l
B: 3 lib. �t. 2½ lib. �t.    B: 1½ lib. �t. 2½ lib. �t.
C: 6 lib. �t. 2½ lib. �t. C: 3 lib. �t. 2½ lib. �t.
D: 9 lib. �t. 2½ lib. �t. D:6 lib. �t. 2½ lib. �t.

P�es tuto pokleslou m�ru relativn� produktivity kapit�lu, a tud� mimo��dn�ho zisku vzat�ho v pom�ru ke kapit�lu, by renta v obil� a pen�z�ch stoupla u B z 1 kvarteru na 1½ kvarteru (ze 3 liber �t. na 4½), u C ze 2 kvarter� na 3 (z 6 liber �t. na 9) a u D ze 3 kvarter� na 5 (z 9 liber �t. na 15). V tomto p��pad� by se rozd�ly pro dodate�n� kapit�ly ve srovn�n� s kapit�lem vlo�en�m do A zmen�ily, v�robn� cena by z�stala t�, ale renta na akr, a tud� i cena p�dy na akr by stoupla.

Kombinace diferenci�ln� renty II, kter� p�edpokl�d� jako svou z�kladnu diferenci�ln� rentu I, uv�d�me d�le.

__________________________________

Pozn�mky:

* Ve vyd�n� z roku 1894: 6 kvarter�. (Pozn. red. �es. vyd�n�)