Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx a Bedřich Engels

Data k životu a činnosti
září 1864 - červenec 1870

(data jsou postupně doplňována souběžně se zveřejňováním jednotlivých dílů spisů)

1864
Polovina září	Marx přijímá pozvání přípravného výboru, aby se jako zástupce německých dělníků zúčastnil mezinárodního dělnického shromáždění v St. Martin's Hallu, které je svoláno na 28. září. Za řečníka německých dělníků doporučuje Marx bývalého člena Svazu komunistů Johanna Georga Eccaria; pmáhá mu připravovat projev“.
Polovina září - prosinec	Marx intenzívně pracuje na "Kapitálu".
28. září	Marx se účastní mezinárodního dělnického shromáždění v St. Martin's Hallu, na němž je přijato usnesení založit Mezinárodní dělnické sdružení (Internacionálu). Je zvolen za člena prozatímního výboru sdružení.
4. října	V odpovědi solingenskému dělníkovi Karlu Klingsovi Marx sděluje, že sice nemůže přijmout funkci předsedy Všeobecného německého dělnického spolku, která mu byla nabídnuta po Lassallově smrti, že by však bylo možné využít jeho oficiální kandidatury jako politické demonstrace proti pruské vládě, která jej zbavila státního občanství, a zároveň jako projevu solidarity s Mezinárodním dělnickým sdružením.
5. října	Prozatímní výbor volí Marxe do komise, která má vypracovat programové dokumenty Mezinárodního dělnického sdružení.
6. - 17. října	Marx je nemocen; nemůže se proto podílet na přípravách programových dokumentů.
Druhá polovina října	Engels se vrátil z cesty po Šlesviku-Holštýně zpět do Manchesteru, kde pokračuje ve studiu německé filologie a dějin Germánů.
18. října	Na zasedání prozatímního výboru se Marx vyslovuje proti programu a stanovám, které komise připravila v duchu mazziniovských a owenovských idejí během jeho nemoci. Po Marxově kritice byly dokumenty vráceny komisi k přepracování.
20. října	Komise se schází u Marxe, aby projednala programové dokumenty Internacionály.
Mezi 21. a 27. říjnem	Marx sestavuje nové programové dokumenty Mezinárodního dělnického sdružení - Inaugurální adresu a Prozatímní stanovy; komise oba dokumenty schvaluje.
1. listopadu	Marx předčítá na zasedání prozatímního výboru Adresu a Prozatímní stanovy, které jsou jednomyslně přijaty. Podle stanov se zřizuje prozatímní výbor jako vedoucí orgán Sdružení (do konce roku 1866 se nazýval převážně ústřední rada, pak generální rada). Marx v něm zastává funkci dopisujícího tajemníka pro Německo.
2. listopadu	Engels sděluje Marxovi v dopise své dojmy z cesty a popisuje mu přírodu a obyvatele Šlesvika-Holštýna.
3. listopadu	Marx se po šestnácti letech opět setkává s M. A. Bakuninem a jedná s ním o otázkách týkajících se polského povstání z let 1863-1864; Mezinárodního dělnického sdružení a socialistického hnutí.
4. listopadu	Marx píše Engelsovi dopis, ve kterém mu podrobně líčí založení Internacionály a historii vzniku programoyých dokumentů nové proletářské organizace.
7. listopadu	Engels vyjadřujeme své odpovědi Marxovi uspokojení nad tím, že bylo založeno Mezinárodní dělnické sdružení.    Engels se účastní zasedání vedení Schillerova ústavu německých politických emigrantů v Manchesteru, jehož předsedou byl zvolen v červenci 1864.
8. listopadu	Ústřední rada se na Marxův návrh usnáší předávat všechny zprávy ze svých zasedání tisku prostřednictvím tajemníka rady, poněvadž některé noviny otiskly zprávy ve zkomoleném znění.
9. listopadu	Engels posílá Marxovi zprávu buržoazního výboru pro pomoc továrním dělníkům trpícím nouzi, která byla uveřejněna v listu "The Manchester Guardian" ["Manchesterský strážce"], a charakterizuje "pomoc" buržoazie dělníkům jako prostředek, jehož podnikatelé používají k dalšímu obohacování.
Kolem 14.- kolem 24. listopadu	Marx a Engels jsou vyzváni ke spolupráci s listem "Social-Demokrat", orgánem Všeobecného německého dělnického spolku, který má vycházet v Berlíně za Schweitzerovy a Hofstettenovy redakce; Marx s Engelsem se radí o této spolupráci v dopisech, a když se přesvědčili, že v prospektu listu nejsou obsaženy vyloženě lassallovské teze, dávají k ní souhlas; doufají, že budou moci listu využít k propagování idejí vědeckého komunismu v Německu a k založení skutečné proletářské strany.
15. a 22. listopadu	Na zasedáních ústřední rady se Marx účastní diskuse o podmínkách kolektivního přijímání dělnických organizací do Internacionály a předkládá návrh rezolucí, který je jednomyslně přijat. 26. listopadu jsou rezoluce uveřejněny v listu ,,The Bee-Hive Newspaper" ["Úl"], orgánu anglických trade-unionů, který byl rovněž prohlášen za orgán Mezinárodního dělnického sdružení.
18. listopadu	Marx pracuje na "Kapitálu" a prosí Engelse, aby mu poslal oficiální materiály o "bavlnářské krizi" v Manchesteru a o jejím vlivu na postavení dělnictva v bavlnářském průmyslu.
Mezi 22. a 29. listopadem	Marx píše poselství ústřední rady Abrahamu Lincolnovi k jeho znovuzvolení presidentem Spojených států amerických. 23. prosince je poselství otištěno v anglických buržoazně liberálních novinách "The Daily News" ["Denní zprávy"] a 7. ledna 1865 v "The Bee-Hive Newspaper" a jiných listech.
Kolem 24. listopadu	Inaugurální adresa i Prozatímní stanovy Mezinárodního dělnického sdružení vycházejí jako samostatná brožura v nákladu 1000 výtisků.
24. listopadu	Marx posílá Engelsovi Inaugurální adresu a Prozatímní stanovy, které právě vyšly.
24. listopadu	Marx posílá Engelsovi Inaugurální adresu a Prozatímní stanovy, které právě vyšly.    Engels píše dopis do New Yorku svému příteli, bývalému členu Svazu komunistů Josephu Weydemeyerovi, rozebírá v něm průběh americké občanské války a podtrhuje její obrovský význam pro budoucí vývoj Spojených států amerických.
28. listopadu	Marx posílá redakci stuttgartského listu "Der Beobachter" ["Pozorovatel"] prohlášení namířené proti maloburžoaznímu publicistovi Karlu Blindovi. Redakce listu otiskuje 3. prosince pouze Marxův průvodní dopis a svůj "komentář". Dopis uveřejňuje hamburský list "Nordstern" ["Severka"] 10. prosince.
Konec listopadu- začátek prosince	Marx oznamuje v dopisech svým stoupencům v různých zemích - Weydemeyerovi, Kugelmannovi a jiným - že byla založena Internacionála, a posílá jim Inaugurální adresu a Prozatímní stanovy.
2. prosince	Marx prosí Engelse o vklad do akciového fondu zřízeného ústřední radou, aby bylo možno získat akcie listu "Bee-Hive" a tím ovlivňovat jeho zaměření.
6. prosince	Na zasedání stálého výboru, výkonného orgánu ústřední rady, kritizuje Marx provolání k polskému lidu, které v duchu buržoazního demokratismu a pouze jménem anglických členů Internacionály sestavil Peter Fox; poukazuje na to, že Fox idealizoval tradiční politiku vládnoucích tříd ve Francii vůči Polsku, a odhaluje reakční podstatu politiky vlád carského Ruska, Pruska a Rakouska v polské otázce.
10. prosince	Marx píše Engelsovi o situaci v Internacionále a s uspokojením konstatuje, že se k ní připojil londýnský odborový svaz zedníků (přes 3000 členů), který se dříve do politického hnutí nezapojoval.
13. prosince	Na zasedání ústřední rady, kde se projednává Foxovo provolání, mluví Marx o polské otázce.
Kolem 18. prosince 1864-leden 1865	V řadě dopisů Schweitzerovi a Wilhelmu Liebknechtovi Marx ostře kritizuje pěstování Lassallova kultu v listu "Social-Demokrat" a koketování redakce tohoto listu s Bismarckovou vládou.
22. prosince	Marx žádá v dopise německého socialistu a básníka Karla Siebela, aby doporučil Klingsovi projednat na příštím řádném valném shromáždění Všeobecného německého dělnického spolku, zda by se spolek připojil k Internacionále.

1865
3. ledna	Marx obnovuje na zasedání ústřední rady diskusi o provolání k polskému lidu, které napsal Fox.
Asi 7.-14. ledna	Marx je v Manchesteru u Engelse; jednají o otázkách týkajících se Mezinárodního dělnického sdružení a dělnického hnutí v Německu. Setkávají se s bývalým chartistickým předákem Ernestem Jonesem.
16. ledna	Marx protestuje v dopise Schweitzerovi proti tomu, že "Social-Demokrat" uveřejnil zprávu maloburžoazního publicisty Mosese Hesse z Paříže, v níž pomlouvačně obviňuje některé členy pařížské sekce Internacionály z bonapartismu.
24. ledna	Na žádost redakce listu "Social-Demokrat" píše Marx článek o Proudhonovi. Článek obsahující ostrou kritiku Proudhonovy maloburžoazní ideologie a namířený rovněž proti Lassallovu oportunismu vychází v listu 1., 3. a 5. února.    Marx bojuje proti pronikání buržoazních elementů do ústřední rady, snaží se posílit její proletářské jádro a navrhuje proto, aby kandidatura nových členů v ústřední radě byla předkládána alespoň týden před volbami a jen tehdy, je-li kandidát už členem Sdružení. Dále Marx navrhuje, aby se volby nových členů rady konaly za nepřítomnosti kandidátů. Jeho návrhy jsou jednomyslně přijaty.
25. ledna	Marx informuje Engelse v dopise o situaci v Internacionále a doporučuje mu, aby pro "Social-Demokrat" napsal článek o vojenské reformě v Prusku.
Kolem 27. ledna	Engels překládá do němčiny starodánskou protifeudální lidovou píseň "Pan Tidmann" a posílá ji opatřenou komentářem do "Social-Demokratu". Engelsův překlad je otištěn 5. února.
27. ledna	Engels se dovídá z Liebknechtova dopisu, který mu poslal Marx, o Lassallově slibu Bismarckovi, že Všeobecný německý dělnický spolek bude podporovat dobyvačnou politiku Pruska ve Šlesviku-Holštýně, bude-li zavedeno všeobecné hlasovací právo.    V odpovědi Marxovi hodnotí Engels Lassallův slib jako zradu na zájmech německé dělnické třídy. Zároveň sděluje Marxovi, že v článku o vojenské reformě v Prusku hodlá vystoupit jak proti vládě, tak proti buržoazní opozici.
31. ledna	Marx se účastní na zasedání ústřední rady jednání o stanovisku Mezinárodního dělnického sdružení k hnutí za reformu volebního práva v Anglii. Ve svém projevu se vyslovuje pro účast Sdružení na ustavující schůzi Reformní ligy s podmínkou, že Liga bude požadovat všeobecné hlasovací právo pro všechny muže a že do vedení Ligy budou zvoleni kandidáti navržení ústřední radou.
Konec ledna- 11. února	Engels píše článek "Vojenská otázka v Prusku a německá dělnická strana". Protože tato práce je značně rozsáhlá a protože ji nechce otiskovat v listu "Social-Demokrat", rozhoduje se vydat ji jako samostatnou, brožuru; brožura vychází koncem února 1865 v Hamburku.
Únor	V dopisech Jonesovi do Manchesteru načrtává Marx taktiku anglického proletariátu v boji zá reformu volebního práva.
Únor-polovina března	Vedle intenzívní činnosti v ústřední radě pracuje Marx usilovně, často i v noci, na "Kapitálu".
6. února	Marx píše prohlášení redakci listu "Social-Demokrat", který otiskl již druhý Hessův pomlouvačný článek proti Internacionále. Prohlášení, které podepsal rovněž Engels, je posledním varováním redakce listu. Marx a Engels se ovšem domnívají, že k roztržce s listem by mělo dojít kvůli jeho politické taktice, a ne kvůli Hessovu článku; a protože Hess svá obvinění nakonec odvolal, netrvají na uveřejnění prohlášení.    Engels se účastní zasedání vedení Schillerova ústavu.
Asi 7. února	Marx pronáší řeč na jubilejních oslavách Německého dělnického vzdělávacího spolku v Londýně, v níž kritizuje názory lassallovců na pomoc buržoazního státu dělnickým výrobním družstyům. Obsah řeči je ve zkomoleném znění otištěn ve zprávě o jubilejních oslavách, kterou přinesl "Social-Demokrat" 19. února.
Kolem 10. února	Marx se účastní zasedání přípravného výboru, který má u příležitosti výročí polského povstání z let 1863-1864 uspořádat v Londýně shromáždění na projev solidarity s polským národně osvobozeneckým hnutím.
13. února	V dopise Schweitzerovi rozebírá Marx podrobně úlohu odborů jako organizace dělnické třídy v boji s buržoazií; zdůrazňuje, že v Prusku je vydobytí koaličního práva součástí všeobecného demokratického boje prod reakční monarchii.
Druhá polovina února- začátek března	Marx se zabývá pařížským vedením Internacionály v souvislosti s konfliktem, který vznikl v pařížské sekci mezi žurnalistou Lefortem a proudhonovskými dělníky Fribourgem, Tolainem aj.
18. února	Protože "Social-Demokrat" i nadále koketuje s Bismarckovou vládou, píše Marx za sebe i za Engelse prohlášení, v němž charakterizuje lassallovství jako "královský pruský vládní socialismus" a oznamuje, že odmítá s listem spolupracovat. Prohlášení posílá k podpisu Engelsovi a 23. února je odesílá redakci listu se žádostí o uveřejnění. 3. března vychází toto prohlášení v "Social-Demokratu" a je uveřejněno i v jiných německých novinách.
27. února	Engels píše noticku o chystaném vydání brožury "Vojenská otázka v Prusku a německá dělnická strana" a posílá ji svým přátelům do Německa k uveřejnění v tisku. 3. března vychází noticka bez podpisu v listu maloburžoazní demokracie "Berliner Reform" ["Berlínská reforma"] a také v jiných německých novinách.
Konec února	Marx se účastní přípravy polského mítinku. Angličtí buržoazní radikálové se pokoušejí odložit mítink pod záminkou, že prý pro něj není vhodná doba. Marx však prohlašuje jménem ústřední rady, že dělnická třída má svou vlastní zahraniční politiku a není pro ni nikterak směrodatné, co buržoazie považuje za vhodné či nevhodné.
Konec února-první polovina března	Marx se účastní zakládání Reformní ligy, v jejímž vedoucím orgánu získali představitelé ústřední rady Internacionály většinu.
1. března	Marx je přítomen na mítinku v St. Martin's Hallu u příležitosti výročí polského povstání z let 1863-1864.
6. března	Engels se účastní zasedání vedení Schillerova ústavu.
7. března	Ústřední rada schvaluje návrhy rezolucí vypracované Marxem, které ukazují cestu k likvidaci konfliktu v pařížské sekci Internacionály.
10. března	Engels v dopise Weydemeyerovi zevrubně rozebírá průběh válečných operací na frontách občanské války ve Spojených státech amerických.
Kolem 13. března	Marx píše recenzi Engelsovy brožury "Vojenská otázka v Prusku a německá dělnická strana". Recenze je otištěna 18. března v německém týdeníku "Hermann", který vychází v Londýně.
15. března	V prohlášení o postoji k lassallovskému listu "Social-Demokrat" líčí Marx události, které předcházely jeho i Engelsově roztržce s tímto listem. 19. března je prohlášení otištěno v "Berliner Reform" i v jiných novinách.
19. března - 8. dubna	Marx je na návštěvě u příbuzných v Zalt-Bommelu (Holandsko).
Kolem 23. března	Za Marxovy nepřítomnosti přichází do Londýna dopis od vydavatele Meissnera z Hamburku se smlouvou na vydání "Kapitálu".
28. března	Marx píše prohlášení redakci listu "Berliner Reform", v němž vyvrací Schweitzerovy pokusy překroutit historii Marxovy a Engelsovy roztržky s listem "Social-Demokrat". Prohlášení je v listu uveřejněno 1. dubna.
29. března	V dopise německému buržoaznímu filosofovi, novokantovci Friedrichu Albertu Langovi kritizuje Engels tezi buržoazních ekonomů, že ekonomické zákony nejsou historické, nýbrž věčné přírodní zákony, a zejména dokazuje, že hlavně populační zákon je podmíněn výrobními vztahy vládnoucími v dané společnosti.
8. dubna	Marx píše článek "President lidstva", namířený proti předsedovi lassallovského Všeobecného německého dělnického spolku Bernhardu Beckerovi. Článek je otištěn 13. dubna v "Berliner Reform".
11. dubna 1865- 16. ledna 1866	Z pověření ústřední rady vykonává Marx dočasně funkci dopisujícího tajemníka pro Belgii.
12. dubna	Marx se účastní schůze Německého dělnického vzdělávacího spolku v Londýně; ve svém referátu odhaluje oportunismus lassallovského vedení Všeobecného německého dělnického spolku.    Engels informuje Marxe v dopise zevrubně o vývoji bavlnářské krize v Anglii i v jiných zemích.
13. dubna	Marx prosí v dopise dopisujícího tajemníka pro švýcarsko Hermanna Junga, aby poslal do curyšského listu "Der weisse Adler" ["Bílý orel") opravu ke zprávě, kterou list přinesl o polském mítinku konaném 1. března 1865 v Londýně a ve které bylo zatajeno, že na tomto mítinku byla jednomyslně přijata rezoluce předložená jménem Mezinárodního dělnického sdružení. Marx přikládá k dopisu text opravy, který je s Jungovým podpisem v listu otištěn 22. dubna.
25. dubna	Na zasedání ústřední rady referuje Marx o stávce lipských sazečů. Spolu s Foxem a Cremerem je zvolen do delegace, která má přesvědčit londýnské sazeče, aby poskytli stávkujícím dělníkům v Lipsku materiální pomoc.
Mezi 2. a 9. květnem	Po zavraždění Lincolna obrací se Mezinárodní dělnické sdružení na jeho nástupce Andrewa Johnsona adresou, jejímž autorem je Marx; adresa, kterou ústřední rada jednomyslně schválila, je uveřejněna v "Bee-Hive Newspaper" z 20. května i v jiných novinách.
20. května	V dopise Engelsovi kritizuje Marx přednášku o mzdách, kterou v ústřední radě přednesl John Weston. Weston se v ní pokoušel dokázat, že boj dělnictva za zvyšování mezd je nesmyslný, a popíral kladnou úlohu tradeunionů v proletářském hnutí.
20.-27. června	Marx přednáší na zasedáních ústřední rady o mzdě, ceně a zisku; vyvrací nesprávné názory Westona a populární formou vykládá podstatu svého učení o nadhodnotě.
24. června	Marx sděluje Engelsovi, že se mu podařilo přesvědčit členy ústřední rady, aby svolali nejprve předběžnou konferenci Internacionály do Londýna místo navrhovaného kongresu do Bruselu, jehož svolání považuje za předčasné.
25. července	Zasedání ústřední rady schvaluje zprávu stálého výboru o svolání konference do Londýna připravenou pod Marxovým vedením.
31. července	Marx informuje Engelse o postupu práce na "Kapitálu" a sděluje, že mu zbývá napsat ještě tři kapitoly; tím bude dokončena teoretická část, díla, které bude mít tři knihy; mimoto ještě napíše čtvrtou knihu o dějinách politické ekonomie.
Srpen	Marx onemocní z usilovné práce na "Kapitálu"; během nemoci čte knihy o astronomii.
Konec srpna	Marx je zvolen za člena vedení listu "The Workman's Advocate" ["Dělníkův obhájce"], orgánu Mezinárodního dělnického sdružení.
Konec srpna - polovina září	Engels cestuje po Německu, Švýcarsku a Itálii.
12. září	Na zasedání ústřední rady vystupuje Marx v diskusi o nadcházející konferenci Internacionály.
Polovina září	Marx vyzývá Liebknechta, aby se zúčastnil londýnské konference nebo jí podal písemnou zprávu o dělnickém hnutí v Německu; obrací se také na Ernesta Jonese se žádostí, aby během londýnské konference přednesl projev na slavnostním večeru k výročí založení Internacionály.
19. září	Marx je na zasedání ústřední rady zvolen za člena nového stálého výboru.
25. - 29. září	Marx se účastní londýnské konference Internacionály; je přítomen na všech zasedáních konference, často diskutuje k nejdůležitějším otázkám; dosahuje toho, že je přijat program příštího kongresu tak, jak jej on navrhl; je zvolen do komise, která má připravit informace o Internacionále pro list "Workman's Advocate".
20. října-kolem 2. listopadu	Marx je v Manchesteru u Engelse.
13. listopadu	Marx dostává dopis berlínských dělníků Th. Metznera, S. Meyera a Augusta Vogta, kteří jej žádají, aby přijel do Německa a převzal vedení dělnického hnutí; v dopise se říká, že jeho osobní přítomnost má přispět k sjednocení nejlepších sil německé dělnické třídy.
20. listopadu	Marx prosí v dopise Engelse, aby mu poslal materiál o postavení dělnictva v bavlnářském průmyslu v Manchesteru, které potřebuje ke své práci na "Kapitálu".
Prosinec	Marx jako člen vedení listu "Workman's Advocate" bojuje proti buržoazním elementům ve vedení tohoto listu.    Při zpracovávání problému pozemkové renty v "Kapitálu" studuje Marx v Britském muzeu literaturu o zemědělství, zejména o agrochemii; čte díla Justa Liebiga a Christiana Friedricha Schönbeina.
Prosinec 1865- leden 1866	Marx se dovídá z dopisu předsedy německých sekcí ve Švýcarsku Johanna Philippa Beckera, že od ledna 1866 začne vycházet časopis "Vorbote" ["Posel"], a obrací se na Engelse, Liebknechta a Kugelmanna se žádostí, aby do tohoto časopisu přispívali.
26. prosince	Na zasedání ústřední rady Marx vyvrací pomlouvačné útoky proti generální radě a londýnské konferenci, obsažené v anonymním článku Pierra Vésiniera, který uveřejnil belgický buržoazně demokratický list "L'Echo de Verviers".
Konec prosince	Marx dokončuje první variantu "Kapitálu".

1866
Leden	Marx začíná připravovat "Kapitál" do tisku.
Začátek ledna	Engels studuje přírodní vědy a velmi se zajímá o molekulární teorii; čte knihu anglického fyzika Johna Tyndalla "Heat, a mode of motion" ["Teplo jako druh pohybu"].
Začátek ledna	Engels studuje přírodní vědy a velmi se zajímá o molekulární teorii; čte knihu anglického fyzika Johna Tyndalla "Heat, a mode of motion" ["Teplo jako druh pohybu"].
5. ledna	Marx informuje Engelse o tom, že maloburžoazní živly francouzské sekce v Londýně a proudhonovci v Bruselu jsou v opozici proti ústřední radě. Prosí jej, aby v tisku vyložil stanovisko proletariátu k polské otázce.
9. ledna	Marx ve svém projevu na zasedání ústřední rady vyvrací tvrzení obsažená ve Vésinierově článku a navrhuje požadovat od Vésiniera důkazy uvedených fakt, a nepodá-li je, vyloučit jej z Internacionály. Ústřední rada Marxův návrh přijímá.
22. ledna	Na mítinku uspořádaném na oslavu výročí polského povstání z let 1863-1864 podporuje Marx rezoluci navrženou jménem Mezinárodního dělnického sdružení, která vyjadřuje sympatie s osvobozeneckým bojem polského národa.
26. ledna	Engels prosí Marxe, aby mu poslal literaturu o podmínkách zrušení nevolnictví v Rusku a o hospodářském postavení ruského rolnictva.
27. ledna	Marx se setkává s Jungem a rediguje dementi Vésinierova článku z "Echo de Verviers", které Jung napsal z pověření ústřední rady. Dementi je otištěno v témž listě 20. února s Jungovým podpisem.
Konec ledna- začátek března	Marx onemocní z vyčerpávající práce na "Kapitálu". Jakmile se poněkud uzdraví, pokračuje v práci na rukopise I. dílu; zpracovává historickou část kapitoly o pracovním dnu.
Konec ledna- 6. dubna	Engels píše sérii článků o polské otázce, v nichž zdůvodňuje stanovisko proletariátu k národně osvobozeneckému hnutí utlačených národů a odhaluje nihilismus proudhonovců v národnostní otázce. Články vycházejí v orgánu Internacionály "The Commonwealth" ["Republika"] z 24. a 31. března a 5. května, s názvem "Proč se dělnická třída zajímá o Polsko?".
Začátek února	Marx je po dobu nemoci v písemném styku se členy ústřední rady a dosahuje toho, že Eccarius je jmenován redaktorem listu "Commonwealth" a že je zřízena redakční dozorčí komise složená většinou ze členů ústřední rady. Členem této komise je rovněž Marx.
Kolem 12. února	Marx se na Engelsovu radu rozhoduje uveřejnit nejdříve I. díl "Kapitálu".
Mezi 14. a 18. únorem	Engels je u Marxe v Londýně.
První polovina března	Marx hájí proletářský ráz Internacionály a bojuje proti buržoaznímu vlivu opozice, kterou v ústřední radě představovaly mazziniovské živly (Luigi Wolff aj.), maloburžoazních demokratů (členů francouzské sekce v Londýně) a reformistických předáků anglických tradeunionů (George Odger, William Randall Cremer aj.).
10. března	V Marxově bytě se koná porada dopisujících tajemníků ústřední rady pro kontinentální země. Na poradě je usneseno postavit se proti mazziniovci Wolffovi, který na zasedání generální rady 6. března napadl Jungův článek v "Echo de Verviers" a prohlašoval Mazziniho za autora stanov Internacionály. Porada pověřuje Marxe, aby Wolffovi a jeho přívržencům v ústřední radě odpověděl.
12. března	Marx se účastní zasedání akcionářů listu "Commonwealth" a prosadí, aby Eccarius zůstal v redakci listu.
13. března	Na zasedání ústřední rady vyvrací Marx prohlášení, které 6. března učinil na zasedání Wolff.
15. března- kolem 10. dubna	Marx se léčí a zotavuje v Margate.
Konec března- 1. dubna	Engels se zotavuje ve Walesu.
6. dubna	Marx píše Engelsovi, že je ochoten jet do Paříže přesvědčit francouzské členy Internacionály, že kongres svolaný na květen do Ženevy musí být odložen, protože Mezinárodní dělnické sdružení, zejména v Anglii, na něj není připraveno.
10. dubna	Marx píše Engelsovi, že je ochoten jet do Paříže přesvědčit francouzské členy Internacionály, že kongres svolaný na květen do Ženevy musí být odložen, protože Mezinárodní dělnické sdružení, zejména v Anglii, na něj není připraveno.
17. dubna	Marx vystupuje na zasedání ústřední rady v diskusi o projevu mazziniovce Wolffa, který se pokoušel opakovat své útoky proti Jungovu článku v "Echo de Verviers".
1. května	Marx podporuje v ústřední radě rezoluci o přeložení ženevského kongresu z května na září.    Engels informuje v dopise Marxe, že angličtí podnikatelé přivezli do Edinburghu německé krejčovské dělníky a chtějí jich použít jako stávkokazů, a žádá ústřední radu, aby učinila opatření proti příjezdu nové skupiny německých dělníků do Anglie.
4. května	Marx píše jménem ústřední rady výzvu, v níž varuje německé dělníky před pokusy anglických podnikatelů najmout je do práce a použít jich jako stávkokazů. Výzva je s názvem "Výstraha" otištěna v listu "Oberrheinischer Courier" [,,Hornorýnský kurýr"] z 15. května i v jiných německých novinách.
8. května	Marx dvakrát vystupuje na zasedání ústřední rady, na němž se projednávají finanční otázky týkající se zejména přípravy ženevského kongresu.
Kolem 14. května	Přes svůj špatný zdravotní stav pokračuje Marx po delší přestávce v přípravě rukopisu I. dílu "Kapitálu" do tisku.
15. května	Marx odpovídá na zasedání ústřední rady Foxovi na kritiku Engelsových článků "Proč se dělnická třída zajímá o Polsko?" a hájí Engelsovo tvrzení, že politika polské aristokracie přispěla k rozdělení Polska.
25. května	Engels informuje Marxe na jeho žádost o vývoji hospodářské krize v textilním průmyslu v Manchesteru a v Liverpoolu.
9. června	Marx vystupuje z vedení listu "Commonwealth", protože v něm začíná převládat vliv buržoazních živlů.
Mezi 19. červnem a 19. červencem	Engels pise "Poznámky o válce v Německu" v souvislosti s válkou, která vypukla mezi Rakouskem a Pruskem. Články vycházejí v "Manchester Guardian" z 20., 25. a 28. června a 3. a 6. července.
19. a 26. června	Marx se na zasedáních ústřední rady účastní jednání o prusko-rakouské válce, které přechází v diskusi o národnostní otázce. Na prvním zasedání kritizuje Marx názory proudhonovců na národnostní otázku.
První polovina července	Marx studuje filosofii zakladatele buržoazního pozitivismu Augusta Comta, rozšířenou v Anglii a Francii; názory tohoto filosofa přejaté reformistickými vůdci tradeunionů mohly mít vliv na anglickou dělnickou třídu.
3. července	Marx podporuje v ústřední radě Jungův projev hájící taktiku proletariátu a Mezinárodního dělnického sdružení v době prusko-rakouské války.
17. července	Marx mluví v ústřední radě o stanovisku proletariátu k prusko-rakouské válce.
24. července	Na zasedání ústřední rady, které jedná o uspořádání ženevského kongresu a především o programu kongresu, podporuje Marx návrh, aby sídlem rady zůstal i nadále Londýn.
Konec července	Při práci na "Kapitálu" studuje Marx oficiální zprávy o práci dětí v anglickém průmyslu a o bytových poměrech anglického proletariátu, které právě vyšly.
31. července	Marx podává ústřední radě zprávu stálého výboru o programu ženevského kongresu.
Srpen-začátek listopadu	Marx je ve velmi tíživé finanční situaci; jeho dopisy příbuzným do Holandska zůstávají bez odpovědi; i tentokrát mu pomáhá Engels.
Konec srpna	Marx píše "Instrukce delegátům prozatímní ústřední rady k jednotlivým otázkám" pro nadcházející ženevský kongres.
31. srpna	Marx dává v dopise Johannu Philippu Beckerovi pokyny, jak zorganizovat práci ženevského kongresu; nedoporučuje volit za předsedu kongresu reformistu Odgera; poukazuje zejména na kompromisnický postoj Odgera a jiných vůdců tradeuníonů v Reformní lize, kteří se na škodu dělnické věci začali paktovat s buržoazními radikály.
3.-8. září	Na ženevském kongresu se diskutuje o Marxových "Instrukcích delegátům prozatímní ústřední rady k jednotlivým otázkám". Hlavní usnesení kongresu jsou přijímána v souhlase s "Instrukcemi". Ženevský kongres schvaluje stanovy Internacionály, které vycházely z prozatímních stanov formulovaných Marxem. Instrukce i stanovy jsou spolu se zprávou o kongresu otištěny anglicky, francouzsky a německy v orgánech Internacionály.
8. září	Angličtí delegáti William Randall Cremer a James Carter odpovídají na zasedání ženevského kongresu na výpady proudhonovských delegátů proti inteligenci a zdůrazňují Marxovu významnou úlohu při založení Internacionály; charakterizují jej jako člověka, který celý svůj život obětoval dělnické třídě. Kongres volí Marxe do generální rady.
Druhá polovina září	Marx se seznamuje se zprávou o americkém dělnickém sjezdu v Baltimore a vysoko hodnotí výsledky sjezdu, zejména jeho výzvu k boji za osmihodinový pracovní den, což je jeden z hlavních požadavků Internacionály.
25. září	Marx je na zasedání generální rady znovu zvolen dopisujícím tajemníkem pro Německo.
9. října	Generální rada se na Marxův návrh rozhoduje poslat francouzskému ministru zahraničí protest proti tomu, že francouzské úřady zabavily dokumenty ženevského kongresu.    Marx hodnotí v dopise Kugelmannovi práci ženevského kongresu a vyzvedá jeho velký vliv ve Francii, Anglii i Americe; proudhonovce charakterizuje jako odpůrce jakéhokoli revolučního a politického hnutí proletariátu a konstatuje, že Proudhonův maloburžoazní utopismus způsobil dělnickému hnutí obrovské škody.
13. října	Marx seznamuje Kugelmanna s celkovým plánem "Kapitálu" a uvádí, že celé dílo bude mít 4 knihy: "Kniha I. Výrobní proces kapitálu; Kniha II. Proces oběhu kapitálu. Kniha III. Formy celkového procesu. Kniha IV. K dějinám teorie".
Listopad 1866- polovina března 1867	Marx pomáhá Eccariovi při psaní série článků proti anglickému buržoaznímu ekonomovi a pozitivistovi Johnu Stuartu Millovi, jehož názory měly vliv na horní vrstvu anglického proletariátu. Články vycházejí v listu "Commonwealth" pod názvem "A workingman's refutation of J. S. Mill" ["Dělník vyvrací Johna Stuarta Milla"].
Polovina listopadu	Marx posílá vydavateli Meissnerovi do Hamburku první část rukopisu I. dílu "Kapitálu".
20. listopadu	Na zasedání generální rady je Marx zvolen za člena delegace, která má navštívit schůzi londýnské odborové rady (London Trades Council). Marx navrhuje uspořádat oslavy výročí polského povstání z let 1863-1864.
27. listopadu	V souvislosti s tím, že francouzská vláda zabavila dokumenty ženevského kongresu, mluví Marx v generální radě o protidělnické politice Napoleona III.
18. prosince	Na zasedání generální rady Marx informuje o článcích v různých buržoazních novinách, které byly nuceny přiznat, že Mezinárodní dělnické sdružení je významným jevem století.

1867
První polovina ledna	Marx pokračuje v práci na "Kapitálu", doplňuje zejména kapitolu o všeobecném zákonu kapitalistické akumulace a čte k tomu knihu anglického historika a ekonoma Jamese Rogerse "History of agriculture and prices in England" ["Dějiny zemědělství a cen v Anglii"], kterou mu poslal Engels.
Leden-únor	Marx má velkou nouzi; jeho rodině hrozí vystěhování z bytu a zabavení majetku. Engels poskytuje Marxovi pomoc.
22. ledna	Marx se účastní jako představitel Mezinárodního dělnického sdružení mítinku v Londýně, konaného u příležitosti oslav výročí polského povstání z let 1863-1864; pronáší řeč a předkládá rezoluci. Marxova řeč i rezoluce jsou 10. února uveřejněny v londýnském listu polské demokratické emigrace "Glos Wolny" ["Svobodný hlas"].
29. ledna	Engels sděluje Marxovi nová fakta o postavení a boji dělnictva v bavlnářském průmyslu v Manchesteru.
18. února	Marx posílá Kugelmannovým prostřednictvím do hannoverských liberálních novin "Zeitung for Norddeutschland" ["Noviny pro severní Německo"] dementi nepravdivé zprávy, kterou tyto noviny otiskly, že prý se Marx chystá odjet na kontinent a agitovat tam pro povstání v Polsku. List otiskuje Marxovo dementi 21. února ve vlastní redakci.
28. února	Marx pronáší na oslavách výročí založení Německého dělnického vzdělávacího spolku v Londýně řeč o námezdní práci a kapitálu a o sociálních poměrech v Německu. Řeč byla otištěna podle zápisu člena generální rady Friedricha Lessnera v březnovém čísle časopisu "Vorbote".
5. března	Zasedání generální rady volí Marxe za člena deputace generální rady, která má požádat londýnské tradeuniony o pomoc pro stávkující dělníky v pařížských bronzovnách.
2. dubna	Marx sděluje v dopise Engelsovi, že dokončil práci na I. dílu "Kapitálu" a že hodlá rukopis osobně odvézt vydávateli do Hamburku.
4. dubna	Engels vyjadřuje v dopise Marxovi radost nad dokončením práce na I. dílu "Kapitálu" a posílá mu peníze na cestu do Hamburku.
10. dubna	Marx odjíždí z Londýna do Hamburku.
12.-kolem 16. dubna	Marx je v Hamburku; projednává s Meissnerem otázky související s vydáním I. dílu "Kapitálu".
Druhá polovina dubna- červen	Marx s Engelsem činí opatření, aby co nejširší veřejnost mohla být v tisku informována o tom, že vyjde I. díl "Kapitálu"; zabývají se otázkou překladu knihy do angličtiny a francouzštiny.
Kolem 17. dubna - 15. května	Marx je na návštěvě u Kugelmanna v Hannoveru.
29. dubna	Ve Wigandově tiskárně se začíná tisknout I. díl "Kapitálu".
5. května	Marx dostává z tiskárny první arch korektury I. dílu "Kapitálu".
16.-17. května	Marx se na zpáteční cestě z Hannoveru do Londýna zastavuje v Hamburku, kde pokračuje v jednání s Meissnerem.
19. května	Marx se vrací do Londýna.
Druhá polovina května	Člen Internacionály Alphonse Vandenhouten z Bruselu píše Marxovi o příčinách nepokojů mezi horníky v uhelné pánvi v Charleroi.
Asi 21. května- asi 2. června	Marx je u Engelse v Manchesteru.
První polovina června	Engels se zajímá o nejnovější teorie v chemii; čte knihu německého chemika Augusta Wilhelma Hofmanna "Introduction to modern chemistry" ["Úvod do moderní chemie"].
Červen	Marx i Engels pozorně sledují průběh soudního procesu s uvězněnými irskými feniany, kteří se zúčastnili národně osvobozeneckého hnutí v Irsku proti anglické nadvládě.
3. června	Marx posílá Engelsovi k nahlédnutí pět archů korektury "Kapitálu" a prosí jej, aby mu sdělil, která místa ve výkladu forem hodnoty bude třeba populárně vysvětlit v dodatku.
4. června	Marx je zvolen do komise, která má sestavit výzvu generální rady k nadcházejícímu kongresu v Lausanne.
16. června	Engels sděluje Marxovi v dopise svůj úsudek o prvních arších I. dílu "Kapitálu", které už přečetl, a své připomínky k vysvětlení formy hodnoty v dodatku.
17. - 22. června	Marx píše na základě Engelsových připomínek dodatek "Forma hodnoty" k první kapitole I. dílu "Kapitálu".
24. června	Engels doporučuje v dopise Marxovi člena Internacionály, anglického právníka Samuela Moora, jako překladatele I. dílu "Kapitálu" do angličtiny a slibuje mu, že bude na překlad osobně dohlížet.
5. července	Engels se vydává na cestu po Švédsku, Dánsku a Německu. Během cesty si vede cestovní deník, do něhož si krátce zapisuje své dojmy; navštěvuje rovněž Kugelmanna v Hannoveru.
9. července	Marx se v generální radě účastní projednávání výzvy ke kongresu v Lausanne, jež byla sepsána za jeho nepřítomnosti. Formuluje první bod programu kongresu, který je zahrnut do výzvy.
Polovina července	Marx rediguje překlad výzvy ke kongresu v Lausanne. Výzva vychází francouzsky a německy jako leták a 31. srpna v listu "La Tribune du Peuple" ["Tribuna lidu"], orgánu sekcí Internacionály v Belgii, a v jiných novinách.
16. července	Generální rada volí Marxe za člena delegace, která se má zúčastnit výroční schůze londýnské odborové rady.
Kolem 23. července	Ze Spojených států amerických píše Marxovi Friedrich Albert Sorge; oznamuje mu, že hodlá založit sekci Internacionály v Hobokenu. Sorge prosí Marxe, aby mu poslal Inaugurální adresu a stanovy Internacionály a aby jej seznámil s podmínkami přijetí do Sdružení.
23. července	Marx vyvrací na zasedání generální rady tvrzení buržoazního tisku, že činnost tradeunionů omezuje rozvoj železářského průmyslu v Anglii, který prý proto ztrácí své pozice; opírá se přitom o oficiální statistické údaje v právě vyšlé Modré knize parlamentu. Zápis Marxovy řeči je uveřejněn 27. července v anglických listech "The Working Man" ["Dělník"] a "The Bee-Hive Newspaper". Na Marxův návrh, který je namířen proti proudhonovcům z pařížské sekce, je zde také rozhodnuto, aby právo na vypracování programu kongresů měla jen generální rada.
25. července	Marx dokončuje předmluvu k I. dílu "Kapitálu" a odesílá ji vydavateli do Hamburku.
Začátek srpna	Engels se vrací do Manchesteru.
13. srpna	Marx pronáší na zasedání generální rady řeč a navrhuje rezoluci proti oficiální účasti Internacionály na kongresu buržoazně pacifistické Ligy míru a svobody, který se má konat v září v Ženevě. Zdůrazňuje, že skutečným bojovníkem za mír je Internacionála, neboť "sjednocení dělnické třídy různých zemí musí nakonec znemožnit války mezi národy". Marx dále navrhuje, aby se členové Internacionály zúčastnili kongresu soukromě. Marxův návrh je přijat jednohlasně. Protokolární zápis Marxovy řeči i rezoluce jsou uveřejněny v "The Bee-Hive Newspaper" ze 17. srpna 1867.
16. srpna	Marx dokončuje korekturu posledního archu I. dílu "Kapitálu"; v dopise upřímně děkuje Engelsovi za obětavou pomoc, kterou mu při práci na tomto díle poskytl.
20. srpna	Zasedání generální rady schvaluje zprávu lausannskému kongresu, kterou podepsal také Marx.
Kolem 24. srpna	Marx pokračuje v práci na II. díle "Kapitálu"; studuje problém obratu fixního kapitálu.
26. a 27. srpna	Engels studuje na Marxovu žádost problém nahrazování fixního kapitálu a využití amortizačního fondu; posílá Marxovi vlastní podrobné propočty k těmto otázkám, opírající se o fakta z manchesterských továren.
27. srpna	Marx odpovídá na zasedání generální rady na kritické připomínky některých anglických členů, podle jejichž názoru věnuje rada malou pozornost projednávání všeobecných otázek; Marx podtrhuje význam praktické činnosti rady a staví se proti tomu, aby se z Internacionály stal diskusní klub.
Kolem 4. září	Marx posílá do pařížského levého republikánského listu "Le Courrier français" ["Francouzský kurýr"], jenž se stal orgánem Internacionály, noticku, v níž cituje zprávu ředitele ústředního statistického archívu v Prusku Otto Hubnera o bídě pracujících mas v zemi. Noticka vychází v listu 6. září v poněkud zkomoleném znění.
6. září	Marx je na lausannském kongresu zvolen za člena generální rady.
7. - 12. září	Lessner a Eccarius informují Marxe o průběhu kongresu Internacionály v Lausanne a kongresu Ligy míru a svobody v Ženevě.
13. září	Marx odjíždí s Paulem Lafarguem na několikadenní návštěvu k Engelsovi do Manchesteru.
14. září	Vychází "I. díl Marxova Kapitálu".
24. září	Marx je na zasedání generální rady opět zvolen dopisujícím tajemníkem pro Německo; v generální radě bojuje proti reformistickym předákům tradeunionů a prosazuje zrušení funkce předsedy generální rady, kterou do té doby nepřetržitě zastával člen Londýnské odborové rady Odger.
12. října	Aby popularizoval a propagoval ideje "Kapitálu" a aby učinil konec záměrnému mlčení buržoazního tisku o tom, že vyšel I. díl "Kapitálu", píše Engels dvě recenze: jedna vychází 30. října v příloze k buržoazně demokratickému listu "Die Zukunft" ["Budoucnost"], druhá, napsaná pro německou buržoazní "Rheinische Zeitung" ["Porýnské noviny"], zůstala neotištěna.
Polovina října	Marx přikládá velký význam Liebknechtově činnosti v Severoněmeckém sněmu a dává mu proto v dopisech řadu rad a pokynů, jak ve sněmu vystupovat. Poněvadž Liebknecht má v úmyslu navrhovat ve sněmu, aby byla vytvořena komise, která by zkoumala postavení dělnictva v Německu, posílá mu Marx oficiální dokumenty o plných mocích parlamentních komisí, aby viděl, jak se v této věci postupuje v Anglii.
22. října	Engels píše recenzi I. dílu "Kapitálu", která vychází 2. listopadu v německé buržoazně liberální "Elberfelder Zeitung" ["Elberfeldské noviny"].
2. listopadu	Marx se v dopise Engelsovi vyjadřuje k perspektivám irského národně osvobozeneckého hnutí a zdůvodňuje právo Irska na odtržení od Anglie.
Mezi 3. a 8. listopadem	Engels píše recenzi I. dílu "Kapitálu", která je 17. listopadu uveřejněna v německé buržoazně liberální "Düsseldorfer Zeitung" ["Diisseldorfské noviny"].
8. listopadu	Engels píše v dopise Kugelmannovi o politické situaci v Anglii a poukazuje na to, že u anglických dělníku vzrůstají sympatie k osvobozeneckému boji Irů proti anglické nadvládě.
14.a 26. listopadu	Marx s Engelsem si v dopisech sdělují svá mínění o filosofických názorech dělníka Josepha Dietzgena, které vyložil v dopise Marxovi, a vysoce hodnotí světový názor tohoto filosofa samouka.
20. listopadu	Marx čte na mimořádném zasedání generální rady memorandum, které napsal, když byl vynesen rozsudek smrti nad někollika účastníky fenianského hnutí. Memorandum "Feniané uvěznění v Manchesteru a Mezinárodní dělnické sdružení" bylo jednomyslně schváleno a 24. listopadu otištěno v listu "Courrier français".
Kolem 26. listopadu	Pro řádné zasedání generální rady si Marx připravuje koncept projevu o irské otázce, který hodlá na zasedání pronést.
26. listopadu	Na zasedání generální rady se Marx rozhoduje upustit od svého projevu o irské otázce a předat slovo Foxovi; domnívá se, že z politického hlediska bude účelnější, když po popravě tří fenianů, která byla vykonána 23. listopadu v Manchesteru, vystoupí s protestem proti represáliím anglické vlády Angličan.
30. listopadu	Marx stanoví v dopise Engelsovi taktiku anglického proletariátu v irské otázce; zdůrazňuje, že anglický proletariát musí bojovat za odstranění koloniální nadvlády Anglie nad Irskem a za poskytnutí národní nezávislosti této zemi.
6. prosince	Marx posílá redakci listu "Zukunft" článek "Plagiátorství" namířený proti lassallovci Hofstettenovi, který použil ve svém projevu na valném shromáždění Všeobecného německého dělnického spolku některých míst z "Kapitálu", překroutil je a neuvedl pramen. Článek byl otištěn 12. prosince bez podpisu v příloze k listu "Die Zukunft".
12. - 13. prosince	Engels píše dvě recenze I. dílu "Kapitálu", které jsou 27. prosince uveřejněny v listu "Beobachter" a v orgánu německých obchodních a průmyslových kruhů "Gewerbeblatt aus Württemberg" ["Wiirttemberský průmyslový list"].
16. prosince	Marx referuje v londýnském Německém dělnickém vzdělávacím spolku o irské otázce; zabývá se zevrubně historií porobení Irska Anglií a zdůvodňuje stanovisko Internacionály k irskému národně osvobozeneckému hnutí.
Druhá polovina prosince 1867- konec dubna 1868	Ačkoli je Marx těžce nemocen, pokračuje v práci na "Kapitálu". Studuje statistické materiály a Modré knihy parlamentu a pročítá knihy o zemědělství od Johna Martona, Karla Nikolause Fraase a Johanna Heinricha Thünena.

1868
První polovina ledna	Engels píše recenzi I. dílu "Kapitálu", která je otištěna 21. ledna v buržoazně demokratické "Neue Badische Landeszeitung" ["Nové bádenské zemské noviny"].
Konec ledna-březen	Engels věnuje mnoho času práci ve vedení Schillerova ústavu.
První polovina ůnora	Marx s Engelsem si v dopisech vyměňují názory na knihy německého maloburžoazního filosofa a ekonoma Eugena Dühringa "Die Verkleinerer Carey's" ["Snižovatelé Careyho"] a "Capital und Arbeit" ["Kapitál a práce"] aj.
Mezi 2. a 13. březnem	Engels píše recenzi I. dílu "Kapitálu" pro německý dělnický list "Demokratisches Wochenblatt" ["Demokratický týdeník"]; recenze je otištěna 21. a 28. března.
Kolem 13. března	Engels posílá Liebknechtovi dopis, v kterém mu dává rady pro jeho řeč v Říšském sněmu, v níž hodlá kritizovat nový živnostenský řád.
Polovina března	Marx i Engels studují dílo německého historika Georga Ludwiga Maurera "Einleitung zur Geschichte der Mark-, Hof-, Dorf und Stadtverfassung" ["Úvod do dějin markovního,dvorcového, vesnického a městského zřízení"] i jiná jeho díla, kterým přikládají velký význam.
Duben	Engels konspektuje I. díl "Kapitálu".
1. - 5. dubna	Engels je v Londýně na svatbě Marxovy dcery Laury a Lafargua.
11. - 20. dubna	Marx a Engels projednávají v dopisech události souvisící s výlukou stavebních dělníků v Ženevě.
Konec dubna	Marx studuje problém vztahu mezi mírou zisku a mírou nadhodnoty. V dopisech sděluje Engelsovi výsledky svého bádání o tomto problému a plán dalších svazků "Kapitálu"; obzvlášť podrobně vykládá obsah III. dílu.
5. května	Marx se po dlouhé přestávce zaviněné nemocí účastní zasedání generální rady.
12. května	Marx předkládá na zasedání generální rady návrh, aby se oficiálně zveřejnilo, jak krutě se belgická vláda vypořádala se stávkujícími horníky v Charleroi; rada Marxův návrh jednomyslně přijímá.
20. května	Marx přednáší v Německém dělnickém vzdělávacím spolku o mzdě.
Kolem 22. května - 1. července	Engels píše recenzi I. dílu "Kapitálu" pro anglický buržoazně liberální časopis "The Fortnightly Review" ["Čtrnáctidenní přehled"]. Recenze zůstala neotištěna.
Mezi 25. - 29. květnem	Marx píše návrh rezoluce o změně místa svolání kongresu, který se měl konat v Bruselu; v Belgii byl totiž prodloužen zákon proti cizincům a belgická vláda pronásledovala členy Sdružení. Generální rada schválila návrh 2. června za Marxovy nepřítomnosti a 6. června byl otištěn v "The Bee-Hive Newspaper". Marx však vzal 16. června svůj návrh zpět, protože belgická sekce se domnívala, že přeložení kongresu na jiné místo by znamenalo ústupek vládě.
29. května- kolem 15. června	Marx je s dcerou Eleanorou na návštěvě u Engelse v Manchesteru.
Kolem 26. června	Marx posílá podrobné pokyny a materiály německému socialistovi Wilhelmu Eichhoffovi, který chce napsat brožuru o Mezinárodním dělnickém sdružení.
4. července	Marx prosí v dopise Siegfrieda Meyera, aby mu poslal materiály o pozemkovém vlastnictví a o poměrech v zemědělství ve Spojených státech amerických, které potřebuje k zpracování problému pozemkové renty v "Kapitálu".
7. července	Na zasedání generální rady navrhuje Marx, aby byla veřejně odmítnuta provokační a dobrodružná řeč francouzského maloburžoazního demokrata, emigranta Félixe Pyata, který vystoupil jménem Francouzské sekce v Londýně. Rezoluci, kterou formuloval Marx, rada přijímá a otiskuje ji v belgických listech "La Liberté" ["Svoboda"] 12. července, "La Gigale" ["Cikáda"] 19. července a "Tribune du Peuple" 26. července.
Kolem 11. července	Marx píše článek "Můj plagiát F. Bastiata", v němž vyvrací pomluvy německého vulgárního ekonoma Julia Fauchera, který v recenzi I. dílu "Kapitálu" obvinil Marxe, že definici velikosti hodnoty převzal od Bastiata. Článek zústává neotištěn.
14. července	Marx předkládá zasedání generální rady prohlášení, v němž pranýřuje jednání britské vlády, která vypustila v kapitolách rozpočtu o finančních podporách emigrantům přídavné jméno "polští" před slovem "emigranti". Rada přijímá Marxovo prohlášení jako rezoluci a 18. července ji uveřejňuje v listu "Bee-Hive".
Mezi 18. a 30. červencem	Marx pročítá a opravuje korekturu Eichhoffova spisu o Internacionále, která vychází v srpnu jako brožura.
Mezi 28. července	Ve své řeči na zasedání generální rady, kde se jedná o programu bruselského kongresu, se Marx zabývá důsledky používání strojů kapitalisty. Zápis Marxovy řeči je 1. srpna otištěn v listu "Bee-Hive".
29.-31.července	Engels píše pro lipské literární noviny "Die Gartenlaube" ["Besídka"] krátký biografický článek o Marxovi a posílá jej Kugelmannovi. Článek zůstává neotištěn.
11. srpna	Marx předkládá při projednávání programu bruselského kongresu na zasedání generální rady návrh rezoluce o důsledcích používání strojů kapitalisty a pronáší řeč o zkrácení pracovní doby. Rada návrh rezoluce přijímá. Zápis Marxovy řeči je uveřejněn v listu "Bee-Hive" 22. srpna.    Marx vrací Lessnerovi zredigovanou "Výzvu k německým dělníkům v Londýně" o nadcházejícím kongresu v Bruselu, která je uveřejněna jménem londýnského Německého dělnického vzdělávacího spolku 15. srpna v listu "Hermann".
18. srpna	Marx odpovídá na pozvání představenstva Všeobecného německého dělnického spolku, aby se jako čestný host zúčastnil valného shromáždění spolku v Hamburku, a sděluje, že toto pozvání nemůže přijmout, protože je příliš zaměstnán přípravou bruselského kongresu. Kladně hodnotí, že na programu valného shromáždění je boj proletariátu za politickou svobodu, za zkrácení pracovního dne, za mezinárodní spolupráci dělnické třídy. Marxova odpověď na pozvání je uveřejněna v listech "Social-Demokrat" z 28. srpna a "Demokratisches Wochenblatt" z 29. srpna.
21. srpna- kolem 24. srpna	Marx se zotavuje v Ramsgate.
25. srpna	Generální rada schvaluje návrh rezoluce o zkrácení pracovní doby, který napsal Marx. Rezoluce je uveřejněna v listu "Bee- Hive" z 29. srpna.
29. srpna	Marx sestavuje zprávu generální rady bruselskému kongresu, kterou generální rada 1. září jednohlasně schvaluje; 9. září ji publikuje anglicky v listu "Times", německy v zářijovém čísle časopisu "Vorbote" a francouzsky v příloze k listu "Le Peuple Belge" ["Belgický lid"].
Asi 25. srpna 1. září	Engels se v Manchesteru účastní dělnického mítinku, který uspořádal Jones.
Začátek září	Engels tráví několik dnů v Ostende se svou matkou, která přijela z Německa. Cestou se setkává v Londýně s Marxem.
6.-13. září	Na kongresu Internacionály v Bruselu je přednesena a projednávána zpráva generální rady, kterou napsal Marx. Rezoluce o důsledcích používání strojů kapitalisty a o zkrácení pracovní doby jsou přijaty v té podobě, jak je navrhoval Marx a schválila generální rada. Kongres znovu volí Marxe za člena generální rady.
10. září	Podrobně informován Lessnerem o průběhu bruselského kongresu, píše Marx jemu a Eccariovi dopis s pokyny o taktice, které mají delegáti generální rady používat vůči proudhonovcům. Doporučuje, aby kongres schválil rezoluci, jež by demaskovala podněcovatele války mezi Francií a Německem.
11. září	Němečtí delegáti předkládají na bruselském kongresu rezoluci, ve které doporučují dělníkům všech zemí studovat Marxův "Kapitál"; doporučují, aby byl "Kapitál" překládán do různých jazyků; vyzdvihují přitom nedocenitelné zásluhy jeho autora, který jako první provedl vědeckou analýzu kapitalismu.
16. září	Marx a Engels dospívají k názoru, že je třeba o "Kapitálu" vydat populární brožuru pro dělníky. Záměr není uskutečněn.    Engels oznamuje, že vystupuje z vedení Schillerova ústavu, protože vedení pozvalo K. Vogta, jehož Marx v letech 1859 až 1860 odhalil jako placeného agenta Ludvíka Bonaparta, aby proslovil v ústavu přednášku.
19. září- 12. října	Marx a Engels se v dopisech radí o otázkách vývoje dělnického hnutí v Německu a o taktice vůči Všeobecnému německému dělnickému spolku a jeho předsedovi Schweitzerovi.
22. září	Marx se na zasedání generální rady účastní diskuse o výsledcích bruselského kongresu.
23. září	Marx posílá Liebknechtovi instrukce o taktice vůči lassallovskému Všeobecnému německému dělnickému spolku.
29. září	Marx je na zasedání generální rady znovu zvolen dopisujícím tajemníkem pro Německo.
Konec září- začátek října	Když policie zakázala Všeobecný německý dělnický spolek v Lipsku a uzavřela jeho berlínskou odbočku, píše Engels dva články s názvem "K rozpuštění lassallovského dělnického spolku". Články vycházejí 3. a 10. října v "Demokratisches Wochenblatt".
Konec září- začátek listopadu	Marx i Engels pozorně sledují vývoj revolučních událostí ve Španělsku.
Začátek října- začátek listopadu	Marx a Engels čtou rukopis J. Dietzgena "Wesen der menschlichen Kopfarbeit" ["Podstata lidské práce hlavou"], který Dietzgen poslal Marxovi k posouzení.
4. října	Marx píše krátký článek, v němž dokazuje, že tradeuniony i jiné anglické dělnické organizace se aktivně podílejí na činnosti Sdružení; článek odhalující pomluvy německých novin, které styky anglických dělnických organizací se Sdružením popíraly, vychází 17. října v listu "Demokratisches Wochenblatt".    Marx dostává dopis od ruského narodnika Nikolaje Franceviče Danielsona, který mu sděluje, že vydavatel Poljakov hodlá vydat "Kapitál" rusky.
6. října	Na zasedání generální rady se Marx účastní diskuse, zda se má generální rada obrátit na voliče s výzvou k Odgerově kandidatuře do parlamentu. Marx podporuje Jungův návrh na uveřejnění takového poselství, protože kandidatura dělníka, člena generální rady, je pro Sdružení prospěšná. Generální rada pověřuje Marxe, aby tuto výzvu sepsal, a schvaluje ji 13. října.
7. října	Marx sděluje ve své odpovědi Danielsonovi, v jakém stadiu je jeho práce na "Kapitálu", a na jeho žádost mu posílá autobiografické údaje pro ruské vydání I. dílu.
13. října	Marx odpovídá v dopise Schweitzerovi na jeho žádost, aby přesvědčil Liebknechta, že má přestat bojovat proti Všeobecnému německému dělnickému spolku; sděluje mu, že jako dopisující tajemník pro Německo je povinen omezit se ve vztazích mezi Schweitzerem a Liebknechtem na úlohu nestranného soudce. Marx ostře kritizuje reformistické názory a nebezpečnou taktiku lassallovců a zdůrazňuje, že si vyhrazuje právo kritizovat jejich názory veřejně, vyžadují-li si to zájmy dělnického hnutí.
14. října	Marx se účastní jako delegát generální rady schůze zástupců tradeunionů, která má projednat nový návrh zákona o tradeunionech.
Polovina října	Engels čte I. svazek knihy Charlese Darwina "Variation of animals and plants under domestication" ["Proměnlivost rostlin a živočichů za domácího pěstování"].
Druhá polovina října	Marx projednává se členy generální rady činnost takzvané Francouzské sekce v Londýně, z níž pod Pyatovým vlivem se stal nástroj intrik maloburžoazních živlů proti radě. Generální rada pověřuje Marxe, aby tuto skupinu, která ztratila s Internacionálou jakýkoli kontakt, v případě nutnosti veřejně desavuoval v tisku.
Začátek listopadu	Při studiu literatury o pozemkové rentě a agrárních vztazích věnuje Marx velkou pozornost vesnické občině, jejímu místu a významu v sociálně ekonomickém zřízení jednotlivých národů, mezi nimi slovanských a obzvláště Ruska, v různých epochách. Ruské materiály mu pomáhá překládat německý emigrant, publicista Sigismund Ludwig Borkheim.
3. listopadu	Marx je na zasedání generální rady pověřen redakcí anglického překladu rezolucí bruselského kongresu. Rezoluce bruselského kongresu jsou spolu s rezolucemi ženevského kongresu otištěny 21. listopadu a 12. prosince v listu "Bee-Hive".
9. listopadu	Marx píše krátký článek "Jak dopis pana Gladstona Anglické bance z roku 1866 opatřil Rusku půjčku 6 miliónů liber šterlinků" pro anglický konzervativní časopis "The Diplomatic Review" ["Diplomatický přehled"]; článek je otištěn 2. prosince.
14. listopadu	Marx prosí Engelse, aby mu poslal údaje o úloze bank v obchodních stycích, které potřebuje při práci na "Kapitálu".
23. listopadu	Marx posílá londýnskému Německému dělnickému vzdělávacímu spolku dopis, v němž oznamuje, že ze spolku vystupuje, protože spolek zaujímá kompromisnické stanovisko vůči lassallovcům.
Konec listopadu	Marx dostává od ruského revolucionáře A. A. Serno-Solovjeviče ze Ženevy nabídku ke spolupráci s orgánem francouzských sekcí Internacionály "L'Égalité" ["Rovnost"], který má od 1. ledna 1869 vycházet v Ženevě; pro značné zaneprázdnění Marx stálou spolupráci odmítá.
1. prosince	Generální rada pověřuje Marxe, aby pečoval o archív dokumentů Mezinárodního dělnického sdružení.
Polovina prosince	Marx a Engels si v dopise vyměňují názory na knihy francouzského historika E. Ténota "Paris en décembre 1851" ["Paříž v prosinci 1851"] a "La province en décembre 1851" ["Venkov v prosinci 1851"], které obsahují některé nové podrobnosti o historii státního převratu Ludvíka Bonaparta.
15. prosince	Generální rada odmítá na Marxův návrh žádost mezinárodní Aliance socialistické demokracie, založené v Ženevě Bakuninem, aby byla přijata do Internacionály jako samostatná organizace.
18. prosince	Engels posílá Marxovi na jeho žádost své kritické připomínky k programovým dokumentům Aliance socialistické demokracie a rozhodně se vyslovuje proti tomu, aby tato organizace byla přijata do Internacionály.
22. prosince	Generální rada na svém zasedání jednomyslně schvaluje Marxův návrh rezoluce odmítající přijetí bakuninovské Aliance do Internacionály. V rezoluci se zdůrazňuje, že přijetí mezinárodní organizace do Internacionály by v ní způsobilo dezorganizaci. Rezoluce je poslána do Ženevy a sekcím Internacionály v jiných zemích.

1869
Leden-únor	Pro prací na "Kapitálu" pročítá Marx anglické časopisy "Money Market Review" ["Přehled peněžního trhu"] a "The Economist" ["Ekonom"] z roku 1868 a dělá si z nich četné výpisky.
2. ledna	Na schůzi stálého výboru se Marx účastní jednání o dopisu předsedy rouenské sekce Émila Aubryho, který žádá o pomoc stávkujícím dělníkům v Rouenu. Stálý výbor ukládá Marxovi podat o tom zprávu na zasedání generální rady.
5. ledna	Marx podává na zasedání generální rady zprávu o výluce, kterou vyhlásili bavlnářští průmyslníci v Rouenu; poukazuje na to, že francouzští továrníci snižují mzdy a snaží se tak vyrábět své zboží levněji, aby mohli v konkurenčním boji zničit anglické továrníky. Marx se přimlouvá za to, aby rouenským dělníkům byla poskytnuta materiální pomoc.
Konec ledna	Marx připravuje druhé vydání "Osmnáctého brumairu Ludvíka Bonaparta". Znovu přehlíží a rediguje text brožury a odesílá ji Meissnerovi do Hamburku.
2. ůnora	Na zasedání generální rady navrhuje Marx vyzvat anglické tradeuniony, aby poskytly hmotnou podporu stávkujícím tkalounkářům a barvířům hedvábí v Basileji.
Asi 4.-7. února	Engels je u Marxe v Londýně.
Polovina února	De Paepe sděluje Marxovi, že jeho pokusy najít vydavatele pro francouzský překlad Marxovy práce "Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta" neměly úspěch.
Kolem 13. února- duben	Po několikatýdenní přestávce zaviněné chorobou začíná Marx opět pracovat na "Kapitálu"; studuje literaturu o problémech úvěru a bankovního obratu, čte knihy Johna Leslieho Fostera, Friedricha Ernsta Fellera a K. G. Odermanna a pořizuje si z nich obsáhlé výpisky.
16. února	Generální rada přijímá na Marxův návrh usnesení, aby byly sekcím předběžně oznámeny tři body programu nadcházejícího basilejského kongresu - vlastnictví půdy, úvěr a všeobecné vzdělání.
Mezi 17. a 21. únorem	Když se na generální radu obrátili němečtí horníci z Lugau, píše Engels na Marxovu žádost anglicky "Zprávu o hornických bratrstvech v saských uhelných dolech", v níž odhaluje zvůli majitelů dolů a načrtává nejbližší úkoly hornických bratrstev; 23. února předčítá Marx Engelsovu zprávu na zasedání generální rady a ta ji schvaluje. Německý překlad zprávy, který pořídil Marx, je 17. března uveřejněn v listu "Social-Demokrat", 20. března v příloze k listu "Demokratisches Wochenblatt" a 20.-21. března v listu "Zukunft".
Březen-duben	Přes svůj špatný zdravotní stav pokračuje Marx vedle usilovné organizátorské a politické činnosti v Mezinárodním dělnickém sdružení v práci na "Kapitálu".
Začátek března	Marx zamýšlí odjet do Paříže k nemocné dceři Lauře, musí však cestu odložit, protože se o tom dověděla francouzská policie.
4. března	Když se Engels dovídá, že Liebknecht hodlá přetiskovat v listu "Demokratisches Wochenblatt" jeho knihu "Německá selská válka", píše Marxovi, že by bylo účelnější vydat ji jako samostatnou brožuru. Navrhuje, aby list přetiskl poslední kapitolu jeho práce "Vojenská otázka v Prusku a německá dělnická strana".
5. března	Marx posílá Engelsovi k nahlédnutí dopis Aliance socialistické demokracie generální radě spolu s návrhem odpovědi, v níž se říká, že kdyby se Aliance rozpustila a nahradila ve svém programu požadavek "vyrovnání tříd" požadavkem "odstranění tříd", bylo by jejím sekcím povoleno vstoupit do Internacionály.
9. března	Na zasedání generální rady je schválena odpověď ústřednímu byru Aliance, kterou sestavil Marx. Tato odpověď je jako oběžník rozeslána sekcím Internacionály.
Konec března- začátek dubna	Engels studuje holandsko-fríské jazyky.
Konec března- první polovina dubna	Marx i Engels pozorně sledují vývoj dělnického hnutí v Německu, zejména zostřující se boj mezi organizacemi vedenými Liebknechtem a Bebelem na jedné straně a Schweitzerem na druhé straně.
10. dubna	Marx se seznámil s článkem o Lassallovi, který uveřejnil jeden ze zakladatelů křesťanského socialismu v Anglii John Malcolm Ludlow v časopise "Fortnightly Review", a posílá autorovi článku I. díl "Kapitálu"; v průvodním dopise jej upozorňuje na poznámku k předmluvě "Kapitálu", kde uvádí, že Lassalle převzal mnohé z Marxových prací, ale překroutil jeho názory; zdůrazňuje, že rozhodně odmítá Lassalovu politickou taktiku.
13. dubna	Marx podává na zasedání generální rady zprávu o činnosti dělnických poslanců v Severoněmeckém sněmu a poznamenává, že Bebel se ve svém projevu otevřeně přiznal k členství v Internacionále. Zároveň Marx znovu pranýřuje činnost takzvané Francouzské sekce v Londýně, která fakticky stojí mimo Iternacionálu a kompromituje ji.
27. dubna	V souvislosti se zmasakrováním stávkujících dělníků v Belgii navrhuje Marx na zasedání generální rady, aby se generální rada neomezovala jen na výzvu, kterou z jejího pověření připravuje, ale aby zorganizovala rozsáhlou protestní kampaň.
Začátek května	Pro práci na "Kapitálu" pročítá Marx oficiální zprávy o používání práce dětí v anglickém zemědělství.    Marx dostává od Siegfrieda Meyera dopis s podrobnými informacemi o dělnickém hnutí ve Spojených státech.    Marx dostává dopis od bývalého chartistického předáka George Juliana Harneye, který odjel do Ameriky. Harney prosí Marxe, aby mu poslal výtisk "Kapitálu", pro který chce najít v New Yorku překladatele a vydavatele.
4. května	Marx předčítá na zasedání generální rady provolání "Belgické masakry", které napsal anglicky a francouzsky; rada je jednomyslně schvaluje. Provolání vychází anglicky jako leták; francouzský text je 15. května otištěn v listu: "L'Internationale" ["Internacionála"], orgánu belgických sekcí Internacionály, 16. května v "Liberté'' a 22. května v "Égalité". Německý text výzvy je otištěn 22. května v "Demokratisches Wochenblatt".
10. května	Engels posílá Marxovi peníze na fond pro pomoc rodinám belgických horníků, kteří padli za oběť krveprolití.
11. května	Marx demaskuje na zasedání generální rady vůdce republikánské strany Spojených států amerických, kteří chystají válku proti Anglii. Text Marxova "Provolání k Národnímu dělnickému svazu Spojených států", které vyzývá k boji za udržení míru, generální rada jednomyslně schvaluje. Poselství je otištěno anglicky jako leták a v listu "Bee-Hive" z 15. května; německý překlad vychází v "Demokratisches Wochenblatt" z 22. května a v srpnovém čísle časopisu "Vorbote".
Kolem 14. května- 23. června	Marx pročítá korekturu druhého vydání své knihy "Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta" a píše k ní předmluvu; kniha vychází koncem července 1869.
25. května- 14. června	Marx je s mladší dcerou Eleanorou na návštěvě u Engelse v Manchesteru.
22. června	Marx oznamuje na zasedání generální rady, že dostal dopis od lipského svazu knihařů, v němž žádá o pomoc při navazování styků s knihaři jiných zemí.
23. června	Marx se účastní početného shromáždění tradeunionů v Exeter Hallu v Londýně, uspořádaného na podporu návrhu zákona o rozšíření práv tradeunionů.
Asi červenec-srpen	Nad korespondencí Marxe a Engelse je zaveden policejní dozor; zprvu jsou perlustrovány jen některé Marxovy dopisy Engelsovi, později skoro všechny.
1. července	Engels přestává pracovat u manchesterské firmy a věnuje se plně stranické, vědecké a publicistické činnosti.
Kolem 2. července	Marx odmítá Liebknechtův návrh, aby se zúčastnil eisenašského sjezdu dělnických spolků. Dává Liebknechtovi instrukce, na jakých zásadách by měla být založena samostatná dělnická strana v Německu na rozdíl od maloburžoazní Lidové strany a sektářské organizace lassallovců. Navrhuje také, aby byla uskutečněna rezoluce norimberského sjezdu Svazu německých dělnických spolků o připojení k internacionále.
6. července	Na zasedání generální rady, kde se projednává program nadcházejícího basilejského kongresu, mluví Marx dvakrát o pozemkovém vlastnictví; zdůrazňuje, že z ekonomického hlediska je nutné, aby půda byla převedena do kolektivního vlastnictví.
6. - 12. července	Marx je pod jménem Williams v Paříži u Laury a Paula Lafarguových.
20. července	Na zasedání generální rady věnovaném přípravě basilejského kongresu zahajuje Marx diskusi o zrušení dědického práva; staví se proti tomuto bakuninovskému heslu jak z teoretických, tak z taktických důvodů.
27. července	V dopise Bebelovi kritizuje Marx návrh Johanna Philippa Beckera, aby Internacionála byla vybudována podle jazykového principu, a upozorňuje, že by na eisenašském sjezdu mohla být v této otázce přijata chybná usnesení.
Kolem 28. července	Engels přepracovává biografický článek o Marxovi, který napsal koncem července 1868. Marxův životopis vychází 11. srpna v listu "Zukunft" a 21. srpna v příloze k listu "Demokratisches Wochenblatt".
3. srpna	Marx předčítá na zasedání generální rady zprávu o dědickém právu, kterou připravil. Zpráva je schválena a jménem generální rady předložena basilejskému kongresu.
9. a 19. srpna	Liebknecht oznamuje telegraficky Marxovi, že v Eisenachu byla založena německá Sociálně demokratická dělnická strana, a v dopise jej informuje o usnesení eisenašského sjezdu připojit se k Mezinárodnímu dělnickému sdružení.
10. a 17. srpna	V rámci přípravy basilejského kongresu mluví Marx v generální radě o všeobecném vzdělání za kapitalismu a rovněž pronáší závěrečné slovo k této otázce. Vysvětluje, že je třeba, aby stát zavedl povinnou a bezplatnou školní docházku, kde by duševní vzdělání bylo spojeno s fyzickou prací a polytechnickou výchovou, a staví se proti tomu, aby se ve školách vyučovalo náboženství.
13. srpna	Marx naléhavě doporučuje Jungovi, aby se zúčastnil schůze sloučeného svazu tesařů a truhlářů, kde se má jednat o tom, kdo bude delegován na basilejský kongres.
18. srpna	Marx se v dopise Engelsovi odvolává na zprávu polského revolucionáře, člena generální rady Antoniho Žabického, že stávka polských stavebních dělníků v Poznani skončila díky pomoci berlínských dělníků úspěšně; zdůrazňuje význam proletářské solidarity v hospodářském boji dělnické třídy při překonávání národnostních předsudků.
Kolem 19. srpna - začátek září	Engels odjíždí do Německa, kde tráví několik dnů u příbuzných v Engelskirchenu.
Konec srpna - začátek září	Marx píše z pověření generální rady anglicky a německy "Zprávu generální rady IV. výročnímu kongresu Mezinárodního dělnického sdružení".
4. a 6. září	Marx posílá basilejskému kongresu zprávu generální rady a rezoluce o vzdělání a dědickém právu, které jsou jeho dílem.
6. a 23. září	Engels podniká se svou ženou Lizzy Burnsovou a s Eleanorou Marxovou cestu po Irsku. Navštěvuje Dublin, Killarney a Cork a všude vidí násilí soldatesky, útlak irského obyvatelstva a všeobecnou bídu jako důsledek anglické koloniální politiky v Irsku.
7. a 11. září	Na basilejském kongresu Internacionály je čtena zpráva generální rady a zpráva o dědickém právu, které napsal Marx. Marx je opět jednohlasně zvolen za člena generální rady.
Kolem 8.-9. září	Lessner píše podrobně Marxovi o průběhu basilejského kongresu.
Kolem 10. září- 17. září	Marx odjíždí s dcerou Jenny do Hannoveru ke Kugelmannovi; cestou se zastavují v Bruggách a Lutychu, jeden den tráví u příbuzných v Cáchách, navštěvují Kolín, zajíždějí do Siegburgu k Dietzgenovi, odtud do Bonnu a Mohuče, kde zůstávají jeden den u německého socialisty Paula Stumpfa, pak jedou do Wiesbadenu a odtud do Hannoveru.
Kolem 18. září- 7. října	Marx je s dcerou Jenny na zotavené u Kugelmanna v Hannoveru.
27. září	Engels líčí v dopise Marxovi své dojmy z cesty po Irsku a prosí jej, aby projednal s Meissnerem vydání knihy o dějinách Irska, na které začal pracovat.
30. září	Marx zdůrazňuje v rozhovoru s delegací lassallovského odborového svazu kovodělníků, vedenou J. G. Hamannem, význam odborových svazů jako "školy socialismu". Závěrem varuje dělníky před nebezpečím kultu osobnosti. Zpráva o rozhovoru je uveřejněna v orgánu německé Sociálně demokratické dělnické strany "Der Volksstaat" ["Lidový stát"] z 27. listopadu ve zkomoleném znění.
Asi konec září	Engels připravuje druhé vydání své práce "Německá selská válka", které vychází v říjnu 1870 v Lipsku.
Říjen-prosinec	Engels pracuje na zamýšlené knize "Dějiny Irska". Aby mohl získat pravdivý obraz dějin irského lidu, které buržoazní vědci falzifikovali, studuje vedle velkého množství historické literatury původní prameny ve staroirském jazyce.
3. října	Marxe navštěvují v Hannoveru členové výboru německé Sociálně demokratické dělnické strany Bracke, Bonhorst a Spier.
8.-9. října	Marx je v Hamburku, kde se setkává s Meissnerem.
11. října	Marx se vrací do Londýna.
12. října	Engels přijíždí k Marxovi do Londýna.
18. října	Marx obdržel z Paříže od překladatele Charlese Kellera rukopis francouzského překladu druhé kapitoly I. dílu "Kapitálu"; prohlíží text, píše k němu své poznámky a po Lafarguovi jej obratem posílá zpět do Paříže.
19. října	Marx podává na zasedání generální rady zprávu o úspěšném rozvoji dělnického hnutí v Německu.
Kolem 20. října	Marx dostává z Petrohradu od Danielsona knihu Flerovského "Položenije rabočego klassa v Rossiji" ["Postavení dělnické třídy v Rusku"].
24. října	Marx se účastní velké demonstrace londýnských dělníků za osvobození uvězněných fenianů uspořádané v Hyde Parku.
26. října	Na zasedání generální rady poukazuje Marx na to, že anglický buržoazní tisk zatajuje a falšuje informace o hnutí anglických dělníků za osvobozeni Irska. Generální rada ukládá zvláštní komisi v čele s Marxem, aby sestavila rezoluci o irské otázce.
30. října	V souvislosti s kampaní německého buržoazního tisku proti usnesením basilejského kongresu o odevzdání půdy do společenského vlastnictví Marx v dopise Engelsovi ostře kritizuje nerozhodné a polovičaté stanovisko Liebknechta a listu "Volksstaat" za to, že dělali ústupky maloburžoazní Lidové straně, nepropagovali náležitě basilejská usnesení a několikrát prohlásili, že požadavek nacionalizace půdy je sice velmi aktuální pro Anglii, ale není vhodný pro Německo. Marx zdůrazňuje, že jedním z hlavních úkolů v Německu je právě odstranit velké pozemkové vlastnictví.
Konec října	Marx se začíná učit rusky, protože si chce přečíst Flerovského knihu "Postavení dělnické třídy v Rusku" a seznámit se s ekonomickými pracemi Nikolaje Gavriloviče Černyševského.
Asi listopad 1869 - 9. leden 1870	Marx čte první díl knihy Alexandra Ivanoviče Gercena "O tom, co bylo" ("Vězení a vyhnanství").
Listopad	Engels čte na žádost Marxe, který se v této době zabývá problémem pozemkové renty, knihu amerického vulgámrního ekonoma Henryho Charlese Careye "Principles of social science" [Zásady sociální vědy"] a zaměřuje se přitom hlavně na jeho teorii pozemkové renty. V dopise sděluje o tom Marxovi své názory.
1. listopadu	Engels se seznamuje s Bonhorstovým dopisem Marxovi, v němž žádal o pokyny pro agitaci mezi německými rolníky, a píše Marxovi o obrovském významu usnesení basilejského kongresu pro vypracování správné taktiky Sociálně demokratické dělnické strany v rolnické otázce; na základě konkrétního rozboru dokazuje, že je nutné přistupovat k různým kategoriím rolnictva diferencovaně.
9. listopadu	Na zasedání generální rady je čten dopis Marxe, který pro nemoc není přítomen; Marx v něm navrhuje, aby generální rada projednala stanovisko anglické vlády a anglického dělnictva k irské otázce. Rada se usnáší zařadit tyto otázky na pořad příštího zasedání.
Kolem 14. listopadu	Marx rediguje provolání obsahující program anglické dělnické organizace Ligy půdy a práce založené generální radou.
16., 23. a 30. listopadu	Marx se účastní zasedání generální rady o irské otázce; zahajuje diskusi a ve svém projevu pranýřuje politiku Gladstonovy vlády vůči irským vězňům; předkládá návrh rezoluce o podpoře hnutí za amnestii irským revolucionářům. Během diskuse dvakrát ostře kritizuje stanovisko anglických reformistických vůdců tradeunionů, členů generální rady, T. J. Mottersheada a Odgera, kteří Gladstonovu politiku obhajují. Rezoluce je přijata a rozeslána všem sekcím Internacionály a tradeunionům v Anglii. Je otištěna 21. listopadu v listu "Reynolds's Newspaper" ["Reynoldsovy noviny"], 27. listopadu ve "Volksstaatu", 12. prosince v "Internationale" aj.
3. prosince	V dopise tradeunionistickému předákovi, členu generální rady R. Applegarthovi objasňuje Marx se zřetelem na rezoluce kongresu Internacionály své názory na odstranění soukromého vlastnictví půdy a historickou nutnost jeho zestátnění.
10. prosince	Marx sděluje Engelsovi, že Keller přerušil práci na francouzském překladu I. dílu "Kapitálu", aby mohl připravit francouzský překlad Marxovy práce "Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta".
14. prosince	Na zasedání generální rady Marx podává zprávu o útocích ženevského listu "Égalité", v němž se zmocnili většiny bakuninovci, na generální radu. Marx při této příležitosti oficiálně prohlašuje, že Liebknecht je členem Mezinárodního dělnického sdružení, kdežto Schweitzer, jehož hájí bakuninovci, do Sdružení vůbec nevstoupil a generální radu odmítl uznat za rozhodčího v konfliktu s Liebknechtem.
Kolem 17. prosince	V souvislosti s opatřeními, která podniká generální rada proti podvratné činnosti Bakuninovy Aliance, posílá Marx podrobný dopis De Paepovi jako informaci pro belgickou federální radu Internacionály.
Konec prosince- začátek ledna 1870	Engels je na návštěvě u příbuzných v Barmenu; cestou do Německa se zastavuje u Marxe v Londýně.

1870
Leden-duben	Engels pokračuje v práci na knize "Dějiny Irska", studuje staré irské zákony, čte knihy Edwarda Wakefielda, Johna Patricka Prendergasta, Johna Nicolase Murphyho a jiných autorů.
Kolem 1. ledna	Marx píše z pověření generální rady oběžník federální radě románského Švýcarska, v němž vyvrací štvavá obvinění proti generální radě, která uveřejnili bakuninovci v "Égalité". Osvětluje mezinárodní význam národně osvobozeneckého boje irského lidu a jeho spojitost s bojem proti kapitalistickému zřízení v Anglii. Oběžník je schválen a pro informaci rozeslán sekcím Internacionály.
6. ledna	Engels se vrací z Německa do Manchesteru.
Kolem 8. ledna	Marx píše dopis De Paepovi, v němž jej podrobně informuje o situaci v Internacionále, posílá mu text oběžníku z 1. ledna a sděluje mu, že zemřel anglický dělník, funkcionář generální rady Robert Shaw, jehož pohřbu se zúčastnil jako člen delegace generální rady. Část Marxova dopisu pojednávající o Shawovi je 16. ledna otištěna v listu "Internationale".
Kolem 15. ledna	Marx dostává dopis od svazu hannoverských strojníků, kteří jej prosí, aby jim pomohl navázat spojení s anglickými strojníky; protože Marx je nemocen, informuje o tomto dopise generální radu z jeho pověření Jung. Rada přijímá opatření, aby byla navázána spojení mezi anglickými a německými strojníky.
Polovina ledna - začátek března	Marx je nemocen.
23. ledna	V Marxově bytě se koná řádná schůze stálého výboru.
24. ledna	V dopise De Paepovi se Marx zevrubně zabývá podvratnou činností bakuninovců v Internacionále. V souvislosti s prací na "Kapitálu" prosí Marx De Paepa, aby jej informoval, které knihy pojednávají o zemědělství a pozemkovém vlastnictví v Belgii.
8. února	Engels poskytuje materiální pomoc dělníkům v Solingenu, kteří založili výrobní družstvo.
Kolem 11. února	Engels píše předmluvu k druhému německému vydání "Německé selské války", v níž pojednává o úloze rolnictva jako spojence proletariátu a stanoví taktiku proletariátu v rolnické otázce. Předmluvu, kterou Marx prohlédl a schválil, posílá Engels Liebknechtovi. Poprvé je otištěna 2. a 6. dubna v listu "Volksstaat".
21. února	Marx posílá do listu "Internationale" materiály odhalující kruté zacházení anglické vlády s účastníky irského národně osvobozeneckého hnutí. Tyto materiály vycházejí 27. února a 6. března jako články s nadpisem "Anglická vláda a uvěznění feniané".
27. února- 19. dubna	Marxova starší dcera Jenny píše za Marxovy pomoci pro francouzský levicový republikánský list "La Marseillaise" sérii článků o irské otázce, v nichž poukazuje na to, jak krutě zacházeli angličtí vězeňští dozorci s uvězněnými feniany. Články vycházejí od 1. března do 24. dubna.
Březen-červen	Engels pozorně sleduje debaty o irské otázce v Dolní i Horní sněmovně, které projednávají návrhy policejního výjimečného zákona a návrh pozemkového zákona pro Irsko, předložené Gladstonovou vládou.
Kolem 10. března	Marx opět začíná pracovat na "Kapitálu".
15. března	Marx se po dlouhé přestávce zaviněné chorobou účastní zasedání generální rady, kde se jedná o přijetí pařížského flosofického kroužku proletářů pozitivistů do Internacionály.
16. března	Marxova předmluva k druhému vydání "Osmnáctého brumairu Ludvíka Bonaparta" vychází v listu "Volksstaat".
24. března	Marx sděluje ruské sekci, která byla nedávno založena v Ženevě, že generální rada se usnesla přijmout ji do Internacionály a že je ochoten zastupovat ji v generální radě. Zdůrazňuje význam prací Černyševského a Flerovského pro rozvoj socialistického hnutí v Rusku. Marxova odpověď je 15. dubna 1870 uveřejněna v orgánu ruské sekce "Narodnoje dělo".    Marx připomíná výboru německé Sociálně demokratické dělnické strany, že podle stanov Mezinárodního dělnického sdružení je povinen posílat generální radě každé tři měsíce zprávy o stavu dělnického hnutí v Německu.
28. března	Marx jako dopisující tajemník pro Německo posílá prostřednictvím Kugelmanna brunšvickému výboru Sociálně demokratické dělnické strany "Důvěrné sdělení" obsahující oběžník "Generální rada federální radě románského Švýcarska v Ženevě" z 1. ledna 1870 a podrobnou informaci o podvratné činnosti bakuninovců v Internacionále i o opatřeních, která v souvislosti s tím přijala generální rada.
9. dubna	Marx objasňuje v dopise vedoucím představitelům německých sekcí Internacionály ve Spojených státech amerických, Siegfriedu Meyerovi a Augustu Vogtovi, stanovisko Internacionály k irské otázce a zdůrazňuje, že toto stanovisko musí být americkým dělníkům správně vysvětlováno.
12. dubna	Marx je přítomen na zasedání generální rady, kde se jedná o krutém potlačení stávky francouzských horníků v Le Creusot; rada ukládá Marxovi a Eugenu Dupontovi, aby o této stávce sepsali výzvu.
Kolem 19.-27. dubna	Marx je dvakrát na návštěvě u těžce nemocného Karla Schappera, bývalého člena Svazu komunistů. Po jeho smrti prosí Engelse o materiál k napsání nekrologu.
26. dubna	Marx navrhuje na zasedání generální rady, aby Mezinárodní dělnické sdružení veřejně přerušilo styky s listem "Bee-Hive", z něhož se stal buržoazní list. Návrh je jednohlásně přijat a rada ukládá Marxovi připravit o tom prohlášení, které je uveřejněno 11. května v listu "Volksstaat" a potom v jiných orgánech Internacionály.
28. dubna	Engels vyzvedává v dopise Brackovi velký význam toho, že němečtí dělníci prosadili do Říšského sněmu své zástupce, píše, že je nutné usilovat i v budoucnu o to, aby do Říšského sněmu bylo zvoleno co nejvíce dělnických poslanců. Engelsův dopis je 14. května uveřejněn v listu "Volksstaat".
29. dubna	Marx dostává ze Ženevy první ruský překlad "Manifestu Komunistické strany" vytištěný v tiskárně "Kolokolu" a posílá jeden exemplář Engelsovi.
Květen-první polovina června	Engels pracuje na "Dějinách Irska". Z původně zamýšlených čtyř kapitol stačil napsat první a část druhé. Prusko-francouzská válka, Pařížská komuna a rozsáhlá praktická činnost v Internacionále mu znemožnily tuto práci dokončit.
3. května	Zasedání generální rady schvaluje text prohlášení o pronásledování členů francouzských sekcí Mezinárodního dělnického sdružení, který napsal Marx. Provolání je vytištěno anglicky jako samostatný leták a 4. května vychází v anglickém liberálním listu "Daily Telegraph" ["Denní telegraf"]; Marxův francouzský překlad je otištěn 7. května v listu "Marseillaise" a v jiných novinách.
Kolem 4. května	Marx naléhavě doporučuje Liebknechtovi, aby v listu "Volksstaat" zaujal vyhraněnější stanovisko vůči Bakuninovi a jeho stoupencům.
10. května	Marx píše návrh rezoluce generální rady o takzvané Francouzské sekci v Londýně, v němž je tato skupina maloburžoazních emigrantů vystupujících jménem Internacionály dezavuována. Poněvadž Marx je nemocen, čte návrh rezoluce na zasedání generální rady Jung; návrh je jednomyslně přijat. Rezoluce je otištěna 14. května v "Penny Bee-Hive", 21. května v "Égalité" a "Volksstaatu" a v jiných novinách.
10.-15. května	Marx a Engels se radí v dopisech o tom, kde by se měl konat příští kongres Internacionály.
17. května	Marx se na zasedání generální rady vyslovuje pro přijetí návrhu německé Sociálně demokratické dělnické strany, aby se řádný kongres Mezinárodního dělnického sdružení konal v Mohuči, a navrhuje o tom rezoluci, která je jednomyslně přijata. Je uveřejněna v listu "Volksstaat" z 25. května, v "Égalité" z 28. května a v jiných novinách.
19. května	Engels hodnotí v dopise Marxovi výsledky plebiscitu, kterým se vládnoucí kruhy ve Francii pokusily upevnit otřesený režim druhého císařství; velmi kladně hodnotí postoj francouzských dělníků, kteří energicky projevili svou nespokojenost s Bonapartovým režimem.
Kolem 23. května	Marx dostává od Sorga statistické údaje o postavení dělnictva ve Spojených státech amerických.
23. května-kolem 23. června	Marx je s dcerou Eleanorou na návštěvě u Engelse v Manchesteru
14. června	Marx a Engels posílají dopis výboru německé Sociálně demokratické dělnické strany o přípravách na nastávající kongres Mezinárodního dělnického sdružení v Mohuči; v dopise varují před pokusy lassallovců zmařit práci kongresu. Dopis je otištěn 26. června 1872 v listu "Volksstaat".
27. června	Marx píše dopis výboru německé Sociálně demokratické dělnické strany, v němž rozhodně protestuje proti Liebknechtovu návrhu na odročení řádného kongresu Internacionály, který se má konat v září 1870.
28. června	Na zasedání generální rady hovoří Marx o rozkolu v románské federaci Švýcarska a navrhuje rezoluci, která by podpořila románský federální výbor v jeho boji proti bakuninovcům. Rezoluce je jednomyslně přijata a uveřejněna 23. července v listu "La Solidarité" ["Solidarita"] a 24. července v listu "Le Mirabeau".
3.-4. července	Marxe navštěvuje dvakrát ruský revolucionář German Alexandrovič Lopatin, který přijel z Paříže s doporučením od Lafargua; informuje Marxe o revolučním hnutí v Rusku a zejména o tom, že Černyševskij byl vypovězen do vyhnanství na Sibiř.
Kolem 5. července	Engels píše na žádost Marxovy dcery Jenny poznámky k předmluvě pro sborník irských písní "Irská harfa".
5. července	Marx píše z pověření generální rady provolání k dělníkům v Evropě a Spojených státech amerických, v němž je vyzývá, aby podporovali ženevské stavební dělníky v jejich boji s podnikateli. Text provolání s názvem "Výluka stavebních dělníků v Ženevě" je vytištěn jako leták anglicky, německy a francouzsky.
14. července	Marx píše na základě usnesení generální rady "Důvěrné sdělení všem sekcím", v němž se dotazuje sekcí, zda by bylo účelné změnit sídlo generální rady. Text sdělení je rozeslán sekcím; ty se vyslovují pro to, aby sídlem generální rady zůstal i nadále Londýn.    Marx posílá Jungovi program řádného kongresu v Mohuči. Program vychází anglicky jako leták, dále v "Liberté" z 31. července, ve "Volksstaatu" z 13. srpna a v jiných orgánech Internacionály.

---

Data k životu a činnosti (leden 1860 - září 1864)
Archiv M-E
Data k životu a činnosti červenec 1870 - únor 1872