Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Karel Marx
Důvěrné sdělení[359]
Rus Bakunin (a�koli jej zn�m od roku 1843, pominu zde v�echno, co nen� absolutn� nutn� k pochopen� dal��ho) m�l kr�tce po zalo�en� Internacion�ly v Lond�n� sch�zku s Marxem. Marx jej tam p�ijal do Sdru�en� a Bakunin p�isl�bil, �e pro n� bude pracovat, se� mu budou s�ly sta�it. Bakunin odjel do It�lie, dostal tam od Marxe Prozat�mn� stanovy a Adresu d�lnick� t��d�[a], odpov�d�l "velmi nad�en�", neud�lal nic. Cel� l�ta o n�m nebylo sly�et a te� se op�t objevuje ve �v�carsku. Zde se p�ipojuje nikoli k Internacion�le, n�br� k Lize m�ru a svobody.[181] Po kongresu Ligy m�ru (�eneva 1867) se Bakunin st�v� �lenem jej�ho v�konn�ho v�boru, nar�� tu v�ak na odp�rce, kte�� mu nejen netrp� ��dn� "dikt�torsk�" vliv, ale dokonce jej hl�daj� jako "podez�el�ho Rusa". Kr�tce po bruselsk�m kongresu Internacion�ly (z��� 1868) se kon� kongres Ligy m�ru v Bernu. Tentokr�t vystupuje Bakunin jako firebrand[b] a - to podot�k�m jen mimochodem - obvi�uje v�chodn� bur�oazii stejn�m t�nem, jak�m obvykle moskal�t� optimist� napadaj� z�padn� civilizaci, aby zakryli vlastn� barbarstv�. Navrhuje �adu rezoluc�, kter� jsou samy o sob� nejapn� a maj� pouze nahnat strach bur�oazn�m kret�n�m a umo�nit panu Bakuninovi, aby s velk�m r�musem vystoupil z Ligy m�ru a vstoupil do Internacion�ly. Sta�� ��ci, �e jeho program, kter� p�edlo�il bernsk�mu kongresu, obsahuje takov� absurdnosti jako "rovnost t��d", "zru�en� d�dick�ho pr�va jako�to po��tek soci�ln� revoluce" atd. - jsou to pust� �v�sty, sn��ka jalov�ch n�pad�, kter� by r�dy cht�ly budit hr�zu, zkr�tka nechutn� improvizace, vypo��tan� pouze na okam�it� efekt. Bakuninovi p��tel� v Pa��i (kde jeden Rus je spoluvydavatelem "Revue Positiviste"[360]) a v Lond�n� oznamuj� sv�tu Bakuninovo vystoupen� z Ligy m�ru jako �v�nement[c] a jeho groteskn� program, tuto olla podrida[d] ot�el�ch fr�z�, ohla�uj� jako n�co zvl hr�zostra�n�ho a origin�ln�ho.
Mezit�m vstoupil Bakunin do rom�nsk� odbo�ky Internacion�ly (v �enev�). Pan Bakunin pot�eboval cel� l�ta, ne� se k tomuto kroku odhodlal. Ale nepot�eboval ani p�r dn�, aby se rozhodl ud�lat v Internacion�le p�evrat a prom�nit ji ve sv�j n�stroj.
Za z�dy lond�nsk� gener�ln� rady - dov�d�la se o cel� v�ci, a� kdy� bylo z�ejm� v�echno hotovo - zalo�il takzvanou "Alianci socialistick� demokracie". Program tohoto sdru�en� byl stejn� jako program, kter� Bakunin p�edlo�il bernsk�mu m�rov�mu kongresu. A tak se toto sdru�en� hned od sv�ho vzniku uvedlo jako "sdru�en� pro propagov�n�" specificky bakuninovsk� tajn� moudrosti a Bakunin s�m, jeden z nejm�n� vzd�lan�ch lidi na poli soci�ln� teorie, tu najednou figuruje jako zakladatel sekty. Av�ak teoretick� program t�to aliance byl pouh� fra�ka. Jej� v�znam spo��val v praktick� organizaci. Toto sdru�en� m�lo toti� b�t mezin�rodni, s �st�edn�m v�borem v �enev�, tj. pod Bakuninov�m osobn�m veden�m. P�itom v�ak m�lo b�t "integr�ln�" sou��st� Mezin�rodn�ho d�lnick�ho sdru�en�. Jeho odbo�ky m�ly b�t na jedn� stran� zastoupeny na "p��t�m kongresu" Internacion�ly (v Basileji) a z�rove� konat soub�n� s nim vlastn� kongres, kter� by zasedal odd�len� atd. atd.
Lid�, kter� m�l Bakunin zprvu k dispozici, tvo�ili tehdy v�t�inu rom�nsk�ho feder�ln�ho v�boru Internacion�ly v �enev�. Na prvn� m�sto se dostal J. Ph. Becker, kter� ob�as v propagandistick� horlivosti nezn� m�ru. N�kolik spojenc� m�l Bakunin v It�lii a ve �pan�lsku.
Gener�ln� rada v Lond�n� byla o v�em zpravena. P�esto v�ak nechala Bakunina klidn� pracovat a� do chv�le, kdy byl nucen p�edlo�it prost�ednictv�m J. Ph. Beckera gener�ln� rad� ke schv�len� stanovy (a program) "Aliance socialistick� demokracie". Nato n�sledovala zevrubn� zd�vodn�n� odpov��, formulovan� docela "pr�vnicky" a "objektivn�", ale ve sv�m "zd�vod�ov�n�" pln� ironie, s t�mto z�v�rem:
1. Gener�ln� rada nep�ij�m� Alianci do Internacion�ly.
2. V�echny �l�nky stanov Aliance t�kaj�c� se jej�ho pom�ru k Internacion�le se prohla�uj� za neplatn�.
Ve zd�vodn�n� bylo jasn� a p�esv�d�iv� dok�z�no, �e Aliance nen� nic jin�ho ne� n�stroj k dezorganizaci Internacion�ly.[e]
Tato r�na p�i�la znenad�n�. Bakuninovi se pr�v� poda�ilo ud�lat si z "�galit�", �st�edn�ho org�nu francouzsk� mluv�c�ch �len� Internacion�ly ve �v�carsku, vlastn� org�n a krom� toho si zalo�il v Lacle mal� soukrom� moniteur "Progrès". "Progrès" pln� tuto �lohu je�t� dnes za redakce jednoho Bakuninova fanatick�ho stoupence, jist�ho Guillauma.
Po n�kolika t�dnech rozm��len� pos�l� kone�n� �st�edn� v�bor Aliance - s podpisem �enevana Perrona - gener�ln� rad� odpov��. Ze z�palu pro dobrou v�c je Aliance ochotna ob�tovat svou samostatnou organizaci, ale jen pod podm�nkou, �e gener�ln� rada v�slovn� uzn� jej� "radik�ln�" principy.
Gener�ln� rada odpov�d�la, �e nepat�� k jej�m funkc�m vyn�et teoretick� soudy o programech r�zn�ch sekc�. M� pouze db�t, aby v t�chto programech nebylo nic, co by p��mo odporovalo stanov�m a jejich duchu. Proto mus� trvat na tom, aby z programu Aliance byla vy�krtnuta nejapn� fr�ze o ,,�galit� des classes"[f] a m�sto n� veps�na slova "abolition des classes"[g] (co� se tak� stalo). Jinak mohou vstoupit do Internacion�ly, jakmile rozpust� svou samostatnou mezin�rodn� organizaci a dodaj� gener�ln� rad� seznam v�ech sv�ch odbo�ek[h] (co� se notabene nestalo).
T�m byl tento incident vy��zen. Aliance byla form�ln� rozpu�t�na a fakticky existovala d�l pod Bakuninov�m veden�m, kter� z�rove� ovl�dl tak� �enevsk� rom�nsk� feder�ln� v�bor Internacion�ly. K jej�m d��v�j��m org�n�m p�ibyla je�t� "Federaci�n" v Barcelon� (a po basilejsk�m kongresu tak� je�t� "Eguaglianza" v Neapoli[361]).
Bakunin se tehdy pokou�el dos�hnout sv�ho c�le - ud�lat si z Internacion�ly sv�j soukrom� n�stroj - jin�m zp�sobem. Prost�ednictv�m na�eho �enevsk�ho rom�nsk�ho v�boru navrhl gener�ln� rad�, aby dala na po�ad basilejsk�ho kongresu "ot�zku d�dictv�". Gener�ln� rada na to p�istoupila, aby mohla Bakunina porazit rovnou na hlavu. Bakunin�v pl�n byl takov�to: P�ijme-li basilejsk� kongres Bakuninovy "principy" (?), kter� p�edlo�il v Bernu, uvid� cel� sv�t, �e nep�estoupil Bakunin k Internacion�le, ale Internacion�la k Bakuninovi. Z toho plyne jednoduch� z�v�r, �e lond�nsk� gener�ln� rada (jej� odpor k oh��v�n� saint-simonovsk� vieillerie[ch] byl Bakunin9vi zn�m) bude muset odstoupit, basilejsk� kongres p�est�huje gener�ln� radu do �enevy, �ili Internacion�la se dostane pod Bakuninovu diktaturu.
Bakunin zosnoval �pln� spiknut�, aby si na basilejsk�m kongresu zajistil v�t�inu. Nechyb�ly ani fale�n� mand�ty, jako mand�t pana Guillauma za Locle atd. Bakunin s�m si vy�ebral mand�ty z Neapole a Lyonu. O gener�ln� rad� se roztru�ovaly v�emo�n� pomluvy. Jedn�m se ��kalo, �e v n� p�eva�uje �l�ment bourgeois[i], jin�m, �e se tam zahn�zdil communisme autoritaire[j] atd.
V�sledky basilejsk�ho kongresu jsou zn�m�. Bakunin sv� n�vrhy neprosadil a gener�ln� rada z�stala v Lond�n�.
Vztek nad t�mto nezdarem - s jeho �sp�chem spojoval Bakunin v "hloubi du�e" v�elijak� osobn� spekulace - se projevil v podr�d�n�ch projevech "�galit�" a "Progrès". Tyto listy se mezit�m st�le v�c podobaly ofici�ln�m v�t�rn�m. Hned ta, hned ona �v�carsk� sekce Internacion�ly byla zatracov�na, proto�e se p�es Bakunin�v v�slovn� z�kaz ��astnila politick�ho hnut�, apod. Kone�n� propukl dlouho zadr�ovan� vztek na gener�ln� radu ote-v�en�. "Progrès" i "�galit�" se gener�ln� rad� vysm�valy, napadaly ji, prohla�ovaly, �e nepln� sv� povinnosti, �e nap��klad nevyd�v� ka�d� t�i m�s�ce bulletiny; gener�ln� rada by se pr� m�la vzd�t p��m� kontroly nad Angli� a vedle n� by pr� m�l existovat anglick� �st�edn� v�bor, kter� by se zab�val jen anglick�mi z�le�itostmi; �e usnesen� gener�ln� rady o uv�zn�n�ch fenianech pr� p�ekra�uj� jej� kompetenci, pon�vad� j� nep��slu�� zab�vat se lok�ln� politick�mi ot�zkami. D�le se "Progrès" i "�galit�" postavily na stranu Schweitzera a kategoricky po�adovaly, aby se gener�ln� rada ofici�ln� a "publiquement"[k] vyslovila k p��padu Liebknecht - Schweitzer. List "Le Travail" (v Pa��i), do n�ho� Schweitzerovi pa�힚t� p��tel� propa�ovali �l�nky pro n�ho p��zniv�, byl za to od "Progrès" i "�galit�" pochv�len a "�galit�" jej dokonce vyzvala ke spole�n�mu ta�en� proti gener�ln� rad�.
A tu nastala doba, kdy bylo t�eba zas�hnout. N�sleduje doslovn� kopie ob�n�ku gener�ln� rady rom�nsk�mu �st�edn�mu v�boru v �enev�. Tento dokument je p��li� dlouh� na to, abychom jej p�ekl�dali do n�m�iny.
"Gener�ln� rada feder�ln� rad� rom�nsk�ho �v�carska v �enev�.[l]
Na sv�m mimo��dn�m zased�n� 1. ledna 1870 se gener�ln� rada usnesla:
I. V ,�galit�' z 11. prosince 1869 se do��t�me:
»Je jist�, �e gener�ln� rada zanedb�v� mimo��dn� d�le�,it� v�ci... P�ipom�n�me gener�ln� rad� jej� povinnosti poukazem na �l�nek 1 organiza�n�ho ��du: "Gener�ln� rada je povinna plnit rezoluce kongresu"...« »M�li bychom ke gener�ln� rad� dosti ot�zek, jejich� zodpov�zen� by sta�ilo na dosti dlouh� bulletin. Dojde na to pozd�ji. O�ek�vaj�ce atd."
Gener�ln� rada nev� o ��dn�m �l�nku ani ve stanov�ch, ani v organiza�n�m ��du, podle n�ho� by byla povinna dopisovat si nebo polemizovat s ,�galit�' nebo ,odpov�dat' na ,ot�zky' n�jak�ch novin.
V��i gener�ln� rad� zastupuje sekce rom�nsk�ho �v�carska jedin� feder�ln� rada rom�nsk�ho �v�carska. Kdy� se na n�s feder�ln� rada obr�t� s dotazy nebo v�tkami jedinou legitimn� cestou, tj. prost�ednictv�m sv�ho tajemn�ka, bude gener�ln� rada v�dycky ochotna na n� odpov�d�t. Ale rom�nsk� feder�ln� rada nem� pr�vo ani postoupit sv� funkce redakc�m ,�galit�' a ,Progrès', ani p�ipustit, aby tyto listy jej� funkce uzurpovaly.
V�bec by korespondence gener�ln� rady s n�rodn�mi a m�stn�mi v�bory nemohla b�t uve�ejn�na, ani� by to zp�sobilo velkou �kodu celkov�m z�jm�m Sdru�en�.
Kdyby se tedy i ostatn� org�ny Internacion�ly zachovaly tak jako ,Progrès' a ,�galit�', m�la by gener�ln� rada na vybranou: bu� ml�et a t�m se zdiskreditovat p�ed ve�ejnost�, nebo ve�ejn� odpov�d�t a t�m poru�it sv� povinnosti.
,�galit�' se p�ipojuje k ,Progrès' a vyb�z� ,Travail', aby od gener�ln� rady po�adoval vysv�tlen�. To je t�m�� Liga ve�ejn�ho blaha!
2. P�ipust�me-li, �e ot�zky, kter� klade ,�galit�', poch�zej� od rom�nsk� feder�ln� rady, pak na n� odpov�me, ale jen s v�hradou, �e n�m takov� ot�zky nebudou kladeny t�mto zp�sobem.
3. Ot�zka bulletinu.
Rezoluce �enevsk�ho kongresu, kter� byly pojaty do organiza�n�ho ��du, p�edpisuj�, aby n�rodn� v�bory pos�laly gener�ln� rad� dokumenty o prolet��sk�m hnut� a gener�ln� rada aby pak vyd�vala bulletin v r�znjch jazyc�ch ,tak �asto, jak j� to dovol� jej� prost�edky' (,As often as its means permit, the General Council shall publish a report etc.').
Tat� povinnost gener�ln� rady byla tedy v�z�na na podm�nky, je� nebyly nikdy spln�ny. Dokonce ani stanovami p�edepsan� statistick� �et�en�, na n�m� se usneslo n�kolik v�eobecn�ch kongres� po sob� a kter� gener�ln� rada po�adovala rok co rok, nebylo nikdy provedeno. Pokud jde o prost�edky, byla by gener�ln� rada musela u� d�vno p�estat existovat, neb�t m�stn�ch p��sp�vk� z Anglie a osobn�ch ob�t� jej�ch �len�.
A tak z�stal organiza�n� ��d p�ijat� na �enevsk�m kongresu mrtvou literou.
Pokud jde o basilejsk� kongres, nediskutoval o proveden� platn�ho organiza�n�ho ��du, ' n�br� o ��elnosti vyd�v�n� bulletinu a nep�ijal o tom ��dn� usnesen�.
Ostatn� m� gener�ln� rada za to, �e p�vodn� ��el bulletinu pln� nyn� dokonale r�zn� org�n� Internacion�ly, kter� vych�zej� v r�zn�ch jazyc�ch a roz�i�uj� se vz�jemnou v�m�nou. Bylo by absurdn� dosahovat n�kladn�mi bulletiny toho, �eho se u� dosahuje bez v�loh. Na druh� stran� by bulletin, kter� by uve�ej�oval to, co se ne��k� v org�nech Internacion�ly, jen umo��oval na�im nep��tel�m nahl�dnout do z�kulis�.
4. Ot�zka odd�len� gener�ln� rady od feder�ln� rady pro Anglii.
U� d�vno p�ed t�m, ne� byla zalo�ena ,�galit�' p�edkl�dali �as od �asu tento n�vrh p��mo v gener�ln� rad� jeden nebo dva jej� angli�t� �lenov�. Poka�d� byl t�m�� jednomysln� zam�tnut.
I kdy� revolu�n� iniciativa vyjde pravd�podobn� z Francie, jako p�ka pro v�nou ekonomickou revoluci m��e poslou�it jedin� Anglie. Je to jedin� zem�, kde u� nejsou roln�ci a kde pozemkov� vlastnictv� je soust�ed�no v n�kolika m�lo rukou. Je to jedin� zem�, kde kapitalistick� forma - tj. pr�ce kombinovan� ve velk�m m���tku pod kapitalistick�mi podnikateli - ovl�dla tak�ka celou v�robu. Je to jedin� zem�, kde velkou v�t�inu obyvatelstva tvo�� n�mezdn� d�ln�ci (wages labourers). Je to jedin� zem�, kde t��dn� boj a organizace d�lnick� t��dy v tradeunionech dos�hly ur�it�ho stupn� zralosti a v�eobecnosti. Vzhledem ke sv�mu panstv� na sv�tov�m trhu je Anglie jedin� zem�, kde se ka�d� revoluce v ekonomice mus� okam�it� odrazit na cel�m sv�t�. Je-li Anglie klasickou zem� landlordismu a kapitalismu, dozr�ly tam na druh� stran� nejv�c materi�ln� podm�nky pro jejich zni�en�. Gener�ln� rada je te� v p��zniv� situaci, nebo� m� ruku p��mo na t�to velk� p�ce prolet��sk� revoluce; jak� po�etilost, ba mo�no skoro ��ci jak� zlo�in ponechat ji pouze v anglick�ch ruk�ch!
Angli�an� maj� v�echny nezbytn� materi�ln� p�edpoklady pro soci�ln� revoluci. Ale chyb� jim smysl pro zev�eobecn�n� a revolu�n� v�e�. Tomu m��e odpomoci jedin� gener�ln� rada a usp�it tak opravdu revolu�n� hnut� v t�to zemi, a tud� v�ude. Velk� �sp�chy, kter�ch jsme v tomto sm�ru u� dos�hli, potvrzuj� nejrozumn�j�� a nejv�en�j�� listy vl�dnouc�ch t��d, jako ,Pall Mall Gazette', ,Saturday Review', ,Spectator' a ,Fortnightly Review', nemluv� ani o takzvan�ch radik�ln�ch �lenech Doln� a Horn� sn�movny, kte�� a� doned�vna m�li je�t� velk� vliv na v�dce anglick�ch d�ln�k�. Obvi�uj� n�s ve�ejn�, �e jsme otr�vili a t�m�� vyhubili anglick�ho ducha d�lnick� t��dy a vehnali ji do revolu�n�ho socialismu.
Jedin� zp�sob, jak takov� zm�ny dos�hnout, je jednat jako gener�ln� rada Mezin�rodn�ho sdru�en�. Jako gener�ln� rada m��eme d�vat popud k opat�en�m (jako nap��klad k zalo�en� Ligy p�dy a pr�ce), kter� se pozd�ji, kdy� jsou prov�d�na, jev� p�ed ve�ejnost� jako spont�nn� hnut� anglick� d�lnick� t��dy.
Kdyby se vedle gener�ln� rady vytvo�ila feder�ln� rada, jak� by to m�lo p��m� d�sledky? St�la by mezi gener�ln� radou Internacion�ly a gener�ln� radou tradeunion� a nem�la by ��dnou autoritu. Na druh� stran� by gener�ln� rada Internacion�ly pustila z rukou tuto velkou p�ku. Kdybychom d�vali p�ednost jarmare�n�mu dry��nictv� p�ed v�nou a nen�padnou prac�, dopustili bychom se mo�n� t� chyby, �e bychom ve�ejn� odpov�d�li na ot�zku ,�galit�', pro� se gener�ln� rada tak p�et�uje funkcemi.
K Anglii nelze p�istupovat prost� jako k jedn� z �ady zem�. Mus� se k n� p�istupovat jako k metropoli kapit�lu.
5. Ot�zka rezoluce gener�ln� rady o irsk� amnestii.
Je-li Anglie ba�tou evropsk�ho landlordismu a kapitalismu, pak je Irsko jedin�m m�stem, kde je mo�no zasadit ofici�ln� Anglii rozhoduj�c� r�nu.
Za prv� je Irsko ba�tou anglick�ho landlordismu. Padne-li v Irsku, padne tak� v Anglii. V Irsku to m��e b�t stokr�t snadn�j��, pon�vad� tam se hospod��sk� boj soust�e�uje v�hradn� na pozemkov� vlastnictv�, pon�vad� tam je tento boj z�rove� bojem n�rodn�m a pon�vad� tam je lid revolu�n�j�� a rozho��en�j�� ne� v Anglii. Landlordismus v Irsku dr�� jedin� anglick� arm�da. V okam�iku, kdy p�estane existovat vynucen� unie mezi ob�ma zem�mi, vypukne v Irsku ihned soci�ln� revoluce, i kdy� v zastaral�ch form�ch. Anglick� landlordismus ztrat� nejen velk� zdroj sv�ho bohatstv�, ale tak� svou nejv�t�� mor�ln� s�lu, �e je toti� p�edstavitelem nadvl�dy Anglie nad Irskem. Udr�uje-li na druh� stran� anglick� proletari�t moc sv�ch landlord� v Irsku, �in� je nezraniteln�mi i v Anglii.
Za druh� anglick� bur�oazie vyu��vala irsk� chudiny nejen k tomu, aby nucen�m p�ist�hovalectv�m chud�ch Ir� zhor�ovala postaven� d�lnick� t��dy v Anglii, ale krom� toho rozd�lila proletari�t na dva nep��telsk� t�bory. Revolu�n� z�pal keltsk�ho d�ln�ka nejde dohromady se solidn�, ale pomalou povahou anglosask�ho d�ln�ka. Naopak, mezi irsk�m a anglick�m prolet��em existuje ve v�ech velk�ch anglick�ch pr�myslov�ch centrech hlubok� antagonismus. Oby�ejn� anglick� d�ln�k nen�vid� irsk�ho, nebo� v n�m spat�uje konkurenta, kter� sni�uje mzdy a standard of life[m]. Chov� k n�mu nacion�ln� a n�bo�ensk� antipatie. D�v� se na n�ho skoro tak, jako se d�vali poor whites[n] z ji�n�ch st�t� Severn� Ameriky na �ern� otroky. Tento antagonismus mezi prolet��i v Anglii um�le �iv� a udr�uje bur�oazie. V�, �e tento rozkol je prav�m tajemstv�m zachov�n� jej� moci.
Tento antagonismus se p�en�� i na druhou stranu Atlantiku. Irov�, vyhnan� ze sv� rodn� p�dy skotem a ovcemi, se op�t setk�vaj� ve Spojen�ch st�tech, kde tvo�� zna�nou a st�le rostouc� ��st obyvatelstva. Jejich jedinou my�lenkou, jejich jedinou v�n� je nen�vist k Anglii. Anglick� a americk� vl�da - to jest t��dy, kter� p�edstavuj� - �iv� tyto v�n�, nebo� cht�j� zv��nit skryt� boj mezi n�rody, jen� br�n� ka�d�mu opravdov�mu a up��mn�mu svazku d�lnick� t��dy na obou stran�ch Atlantiku, a t�m i jejich spole�n�mu osvobozen�.
Irsko je pro anglickou vl�du jedinou z�minkou k udr�ov�n� velk� st�l� arm�dy, kter� je v p��pad� pot�eby, jak jsme vid�li, vrh�na proti anglick�m d�ln�k�m, kdy� se p�edt�m vycvi�ila na Irech. Kone�n� dnes se v Anglii opakuje to, co se v obludn�m m���tku uk�zalo ve star�m ��m�. N�rod, kter� uja�muje jin� n�rod, si kuje vlastn� okovy.
Stanovisko Mezin�rodn�ho sdru�en� k irsk� ot�zce je tedy naprosto jasn�. Jeho hlavn�m �kolem je usp�it soci�ln� revoluci v Anglii. K tomuto c�li je t�eba zasadit rozhoduj�c� r�nu v Irsku.
Rezoluce gener�ln� rady o irsk� amnestii je jen �vodem k jin�m rezoluc�m, v nich� bude �e�eno, �e - nemluv� u� o mezin�rodn� spravedlnosti - p�edb�nou podm�nkou osvobozen� anglick� d�lnick� t��dy je p�em�na nyn�j�� vynucen� unie, tj. zotro�en� Irska, v rovnopr�vnou a svobodnou konfederaci, bude-li to mo�n�, nebo v �pln� odd�len�, bude-li to nutn�.
Ostatn� doktr�ny ,�galit�' a ,Progrès' o spojitosti �i sp�e nespojitosti mezi soci�ln�m a politick�m hnut�m nebyly, pokud je n�m zn�mo, uzn�ny na ��dn�m na�em kongresu. Odporuj� na�im stanov�m. Tam se ��k�:
,That the economical emancipation of the working classes is... the great end to which every political movement ought to be subordinate as a means'.[o]
Ve francouzsk�m p�ekladu, kter� v roce 1864 po��dil pa��sk� v�bor, byla slova ,as a means' (,jako prost�edek') vypu�t�na. Kdy� gener�ln� rada ��dala pa��sk� v�bor o vysv�tlen�, omlouval se obt�nost� sv� politick� situace.
Jsou je�t� jin� zkomoleniny autentick�ho textu stanov. Prvn� v�ta �vodn� ��sti stanov zn�: ,The struggle for the emancipation of the working classes means... a struggle... for equal rights and duties, and the abolition of all class rule'.[p]
V pa��sk�m p�ekladu se mluv� o ,rovn�ch pr�vech a povin-nostech', co� je v�eobecn� fr�ze, kter� se u� sto let objevuje tak�ka ve v�ech demokratick�ch manifestech, a kter� m� u r�zn�ch t��d r�zn� smysl, ale vypou�t� se tam konkr�tn� po�adavek ,odstran�n� t��d'.
Ve druh�m odstavci �vodn� ��sti stanov pak �teme: ,That the economical subjection of the man of labour to the monopoliser of the means of labour that is the sources of life etc.'[q]
V pa��sk�m p�ekladu se nam�sto ,means of labour, that is the sources of life'[r], v�razu, kter� zahrnuje vedle ostatn�ch pracovn�ch prost�edk� tak� p�du, klade ,kapit�l'.
P�vodn� a autentick� text byl obnoven ve francouzsk�m p�ekladu, vydan�m v roce 1866 v Bruselu.
6. Ot�zka Liebknecht - Schweitzer.
V ,�galit�' se p�e: ,Ob� tyto skupiny pat�� k Internacion�le' To nen� pravda. Skupina eisena�sk�ch (ze kter� by ,Progrès' a ,�galit�' r�dy ud�laly skupinu ob�ana Liebknechta) k Internacion�le pat��. Schweitzerova skupina k n� nepat��.
Schweitzer s�m ob��rn� vysv�tlil ve sv�m listu ,Social-Demokrat', pro� se lassallovsk� organizace nem��e p�ipqjit k Internacion�le, ani� zni�� samu sebe. Bezd�ky �ekl pravdu. Jeho um�l� sekt��sk� organizace je protikladem skute�n� organizace d�lnick� t��dy.
,Progrès' a '�galit�'� vyzvaly gener�ln� radu, aby ve�ejn� vyslovila sv�j ,n�zor' na osobn� neshody mezi Liebknechtem a Schweitzerem. Proto�e ob�an J. Ph. Becker (kter�ho Schweitzer�v list pomlouv� zrovna tak jako Liebknechta) je �lenem redak�n�ho v�boru ,�galit�', p�ipad� n�m vskutku podivn�, �e redakto�i tohoto listu nejsou l�pe informov�ni o faktech. M�li by v�d�t, �e Liebknecht vyzval v ,Demokratisches Wochenblatt' ve�ejn� Schweitzera, aby uznal gener�ln� radu za rozhod��ho v jejich neshod�ch, a �e Schweitzer pr�v� tak ve�ejn� odm�tl uznat autoritu gener�ln� rady.
Gener�ln� rada ud�lala v�echno, aby ukon�ila tento skand�l. Ulo�ila sv�mu tajemn�kovi pro N�mecko, aby nav�zal p�semn� styk se Schweitzerem, co� se tak� stalo, jen�e v�echny pokusy rady ztroskotaly na Schweitzerov� pevn�m rozhodnut� udr�et st�j co st�j svou sekt��skou organizaci a s n� svou autokratickou moc.
Je na gener�ln� rad�, aby ur�ila p��zniv� okam�ik, kdy jej� otev�en� z�sah do t�to rozep�e v�c prosp�je, ne� u�kod�.
Z pov��eni gener�ln� rady atd."
Francouzsk� v�bory (p�esto�e Bakunin v Lyonu a Marseilli siln� intrikoval a z�skal n�kolik hork�ch hlav) pr�v� tak jako belgick� gener�ln� rada (Brusel) prohl�sily, �e se s t�mto p��pisem gener�ln� rady pln� ztoto��uj�.
Opis pro �enevu se pon�kud zdr�el (pon�vad� tajemn�k pro �v�carsko Jung byl p��li� zam�stn�n). Proto se p��pis k�i�oval s ofici�ln�m dopisem, kter� pos�lal gener�ln� rad� Perret, tajemn�k rom�nsk�ho �st�edn�ho v�boru v �enev�.
V �enev� toti� propukla krize je�t� p�ed p��chodem na�eho dopisu. N�kte�� redakto�i "�galit�" se postavili proti sm�ru, kter� diktoval Bakunin. Bakunin a jeho stoupenci (mezi nimi i �est redaktor� "�galit�") cht�li �enevsk� �st�edn� v�bor donutit, aby rebelanty propustil. Jen�e �enevsk� v�bor u� Bakuninova despocie d�vno omrzela a nebylo mu ani vhod, �e se kv�li n�mu dostala do rozporu s ostatn�mi n�meck�mi v�bory ve �v�carsku, s gener�ln� radou atd. Potvrdil tedy naopak redaktory "�galit�", kte�� se Bakuninovi znel�bili. Nato dalo �est jeho lid� v redakci v�pov�� v domn�n�, �e proto list p�estane vych�zet.
V odpov�di na n� p��pis prohl�sil �enevsk� �st�edn� v�bor, �e "�galit�" napadala gener�ln� radu proti jeho v�li, �e �st�edn� v�bor nikdy neschvaloval politiku, kterou "�galit�" hl�sala, �e nyn� je tento list redigov�n pod p��sn�m dohledem v�boru atd.
Nato se Bakunin st�hl ze �enevy zp�t do Tessinu. Te� zasahuje - pokud jde o �v�carsko - u� jen do listu "Progrès" (Locle).
Brzy potom zem�el Gercen. Bakunin, kter� od t� doby, co cht�l vystupovat jako v�dce evropsk�ho d�lnick�ho hnut�, sv�ho star�ho druha a ochr�nce zap�ral, za�al jej ihned, jakmile zem�el, vyn�et do nebes. Pro�? Gercen, a�koli byl s�m z�mo�n�, nech�val si ro�n� od sympatizuj�c� pseudosocialistick� panslavistick� strany v Rusku[362] vypl�cet 25 000 frank� na propagandu. Za sv�j chvalozp�v z�skal Bakunin tyto pen�ze pro sebe a ujal se - malgr� sa haine de l'h�ritage[s] - "Gercenova pen�n�ho i mor�ln�ho d�dictv�" sine beneficio inventarii[t] .
V t� dob� se v �enev� usadila kolonie mlad�ch rusk�ch student� - emigrant�, kte�� to mysl� opravdu poctiv� a svou poctivost dokazuj� t�m, �e si za hlavn� bod sv�ho programu zvolili pot�r�n� panslavismu.
Vyd�vaj� v �enev� �asopis "La voix du peuple".
Asi p�ed �trn�cti dny po��dali Lond�n, kam poslali sv� stanovy a program, aby schv�lil zalo�en� rusk� odbo�ky. Bylo jim vyhov�no.
Zvl�tn�m dopisem po��dali Marxe, aby je do�asn� zastupoval v gener�ln� rad�. I v tom jim bylo vyhov�no.[u] Z�rove� ozn�mili - jako by se za to cht�li Marxovi omlouvat - �e co nejd��ve budou muset Bakunina ve�ejn� demaskovat jako �lov�ka hraj�c�ho dvojakou hru - jinou v Rusku a jinou v Evrop�.
A tak tento nanejv�� nebezpe�n� intrik�n u� brzy svou hru dohraje, alespo� v Internacion�le.
Napsal K. Marx kolem 28. b�ezna 1870
Poprv� oti�t�no v "Die Neue Zeit",
sv. 2, ��s. 15 z roku 1902Podle rukopisu
P�elo�eno z n�m�iny
a francouz�tiny
__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)a Viz tento svazek zde. (Pozn. red.)
b - �tv��. (Pozn. red.)
c - ud�lost. (Pozn. red.)
d - v�ehochu�. (Pozn. red.)
e Viz tento svazek zde. (Pozn. red.)
f - rovnosti t��d. (Pozn. red.)
g - odstran�n� t��d. (Pozn. red.)
h Viz tento svazek zde. (Pozn. red.)
ch - vete�e. (Pozn. red.)
i - bur�oazn� �ivel. (Pozn. red.}
j - autorit��sk� komunismus. (Pozn. red.}
k - ve�ejn�. (Pozn. red.)
l Viz tento svazek zde. (Pozn. red.)
m - �ivotn� �rove�. (Pozn. red.)
n - b�l� chudina. (Pozn. red.)
o "Ekonomick� osvobozen� d�lnick� t��dy je tedy on�m velk�m c�lem, jemu� je t�eba pod��dit ka�d� politick� hnut� jako prost�edek" (viz tento svazek zde). (Pozn. red.}
p "Boj za osvobozen� d�lnick� t��dy je... boj... za rovn� pr�va a povinnosti a za odstran�n� jak�hokoli t��dniho panstv�" (viz tento svazek zde). (Pozn. red.}
q Ekonomick� poroben� d�ln�ka monopoln�m vlastn�kem pracovn�ch prost�edk�, tj. �ivotn�ch zdroj� atd." (viz tento svazek zde). (Pozn. red.)
r - ,pracovn�ch prost�edk�, tj. �ivotn�ch zdroj�'. (Pozn. red.)
s - p�es svou nen�vist k d�dictv�. (Pozn. red.)
t - bez v�hrady invent��e, tj. bez jak�hokoli omezen�. (Pozn. red.)
u Viz tento svazek zde. (Pozn. red.)
359 "D�v�rn� sd�len�" napsal Marx 28. b�ezna 1870 a bylo ur�eno v�boru n�meck� Soci�ln� demokratick� d�lnick� strany. Tento dokument, jen� obsahuje v pln�m zn�n� text ob�n�ku gener�ln� rady z 1. ledna 1870, poslal Marx jako dopisuj�c� tajemn�k pro N�mecko Ludwigu Kugelmannovi se ��dost�, aby jej p�edal �len�m v�boru Brackovi a ostatn�m.
Text "D�v�rn�ho sd�len�" je p�elo�en podle rukopisu, kter� Marx p�ilo�il k dopisu Kugelmannovi z 28. b�ezna 1870. V pln�m zn�n� byl text poprv� oti�t�n n�mecky v �asopise "Neue Zeit", sv.2, ��s. 15 z 12.�ervence 1902.
360 Je m�n�n francouzsk� filosofick� �asopis "La Philosophie positive" ["Pozitivn� filosofie"], kter� propagoval bur�oazn� pozitivistickou filosofii Augusta Comta; vych�zel v Pa��i v letech 1867 a� 1883. Jedn�m z jeho zakladatel� a redaktor� byl Grigorij N. Vyrubov.
361 "L'Eguaglianza" ["Rovnost"] - t�den�k, org�n italsk� sekce Internacion�ly v Neapoli; vych�zel od listopadu 1869 do ledna 1870; byl pod vlivem bakuninovc�.
362 Jsou m�n�ny pen�ze, kter� v roce 1858 odevzdal Gercenovi rusk� statk�� F. A. Bachme�jev na propagandu (takzvan� Bachme�jev�v fond). Marx se o tom dov�d�l z dopisu, kter� mu 13. b�ezna 1870 poslal Johann Philipp Becker.