Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Generální rada Mezinárodního dělnického sdružení členům výboru ruské sekce v Ženevě[358]
Občané,
na svém zasedání 22. března hlavní rada[a] jednomyslně konstatovala, že váš program i stanovy jsou v souladu s všeobecnými stanovami Mezinárodního dělnického sdružení. Okamžitě přijala vaši odbočku do Internacionály. S radostí se ujímám čestné povinnosti, kterou mi nabízíte, abych vás zastupoval v hlavní radě.
Ve svém programu říkáte:
"... že carské jařmo svírající Polsko je překážka, která stojí v cestě politické a sociální svobodě obou národů, jak ruského, tak polského".
Mohli byste dodat, že násilné zabrání Polska Ruskem je neblahou oporou a pravou příčinou existence militaristického režimu v Německu a následkem toho na celém kontinentě. Když se tedy ruští socialisté snaží rozbít okovy Polska, berou na sebe velký úkol, totiž odstranit militaristický režim, což je nezbytná předběžná podmínka všeobecného osvobození evropského proletariátu.
Před několika měsíci mi poslali z Petrohradu Flerovského dílo "Postavení dělnické třídy v Rusku". Pro Evropu je to skutečně objev. Ruský optimismus, rozšiřovaný po kontinentě dokonce i takzvanými revolucionáři, je v tomto díle nemilosrdně odhalen. Neuberu mu nic na hodnotě, řeknu-li, že z čistě teoretického hlediska na některých místech neuspokojuje plně kritiku. Je to práce seriózního pozorovatele, nebojácného pracovníka, nezaujatého kritika, silného umělce a především člověka, kterého pobuřuje útlak ve všech podobách, který nesnáší národní hymny všeho druhu a vášnivě sdílí všechno utrpení a úsilí produktivní třídy.
Takové práce jako Flerovského a vašeho učitele Černyševského dělají Rusku opravdu čest a jsou důkazem, že se vaše země rovněž začíná podílet na všeobecném hnutí našeho století.
S bratrským pozdravem
Karel Marx
Londýn 24. března 1870
Otištěno v "Narodnoje dělo",
čís. 1, Ženeva 15. dubna 1870Podle textu novin
Přeloženo z ruštiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a - tj. generální rada. (Pozn. red.)
358 Ruskou sekci I. internacionály založila na jaře 1870 ve Švýcarsku skupina ruských politických emigrantů z raznočinecké demokratické mládeže, odchované idejemi revolučních demokratů Černyševského a Dobroljubova. K jejímu založení významně přispěl člen Internacionály A. A. Serno-Solovjevič, který zemřel v roce 1869. 12. března 1870 poslal výbor sekce generální radě svůj program a stanovy a v dopise pak žádal Karla Marxe, aby zastupoval sekci v generální radě Mezinárodního dělnického sdružení.
Ruská sekce byla přijata do Internacionály na zasedání generální rady 22. března 1870 a Marx se stal jejím zástupcem. Podporovala Marxe a Engelse v boji proti rozbíječské činnosti bakuninovců. Její členové Nikolaj Utin, Anton Trusov, Jekatěrina Barteněvová, G. Barteněv, Jelizaveta Dmitrijevová, a Anna Korvinová-Krukovská pracovali ve švýcarském i mezinárodním dělnickém hnutí. Sekce se pokoušela navázet přímé styky s revolučním hnutím v Rusku. V roce 1872 se fakticky rozpadla.
Marxův dopis byl uveřejněn v listu "Narodnoje dělo", čís. 1 z 15. dubna 1870.
"Narodnoje dílo" ["Věc lidu"] - časopis (od dubna 1870 noviny), který v letech 1868-1870 vydávala v Ženevě skupina ruských revolucionářů emigrantů; první číslo připravil Bakunin, ale od října 1868 se redakce, do níž vstoupil Nikolaj Utin aj., s Bakuninem a jeho názory rozešla; od dubna 1870 bylo "Narodnoje dělo" orgánem ruské sekce Mezinárodního dělnického sdružení a hájilo linii Marxovu a generální rady; uveřejňovalo dokumenty Internacionály.