Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Karel Marx
Teorie o nadhodnot� II
[Kapitola sedmn�ct�]
Ricardova teorie akumulace.
Jej� kritika (v�klad kriz� ze z�kladn� formy kapit�lu)[1. Smithova a Ricardova chyba je v tom, �e neberou z�etel na konstantn� kapit�l.
Reprodukce r�zn�ch ��st� konstantn�ho kapit�lu]P�edev��m si d�me dohromady Ricardovy teze, zna�n� rozpt�len� po cel�m jeho d�le.
�...v�echny produkty zem� se spot�ebov�vaj�, ale je nep�edstaviteln� velk� rozd�l, zda je spot�ebov�vaj� ti, kdo reprodukuj� jinou hodnotu, nebo ti, kdo ji nereprodukuj�. �ekneme-li, �e se d�chod u�et�� a �e se p�id�v� ke kapit�lu, mysl�me t�m to, �e tu ��st d�chodu, o kter� se ��k�, �e se p�id�v� ke kapit�lu, spot�ebov�vaj� produktivn� d�lnici, a ne neproduktivn�.� (Zde d�l� Ricardo t�� rozd�l jako A[dam] Smith.) �Nem��e b�t v�t��ho omylu ne� p�edpokl�dat, �e kapit�l roste t�m, �e se nespot�ebov�v�. Kdyby cena pr�ce stoupla tak vysoko, �e by se p�es ve�ker� vzr�st kapit�lu nemohlo zam�stnat v�c pr�ce, �ekl bych, �e se takov� p��r�stek kapit�lu spot�ebov�v� neproduktivn�.� (Cit. d�lo, str. 163, pozn.)[Srov. �es. vyd., str. 113, pozn.]
Zde jde tedy jen o to, zda produkt spot�ebov�vaj� d�ln�ci nebo n�kdo jin�. Jako u A[dama] Smitha a jin�ch. Ve skute�nosti by v�ak m�lo j�t z�rove� o pr�myslovou spot�ebu zbo��, je� tvo�� konstantn� kapit�l a spot�ebov�v� se ve form� pracovn�ch n�stroj� nebo pracovn�ho materi�lu anebo se spot�ebov�v� i tak, �e se touto spot�ebou m�n� v pracovn� n�stroje a pracovn� materi�l. Od sam�ho za��tku je nespr�vn�, tj. jednostrann�, n�zor, �e akumulace kapit�lu je p�em�nou d�chodu ve mzdu, �e je to akumulace variabiln�ho kapit�lu. Cel� ot�zka akumulace se tak vysv�tluje nespr�vn�.
P�edev��m je nutn� zjednat si jasno o reprodukci konstantn�ho kapit�lu. Zde zkoum�me ro�n� reprodukci, tj. bereme rok za �asovou m�ru reproduk�n�ho procesu.
Velk� ��st konstantn�ho kapit�lu � fixn� kapit�l � vch�z� do ro�n�ho pracovn�ho procesu, ani� vch�z� [�pln�] do ro�n�ho zhodnocovac�ho procesu. Fixn� kapit�l [pokud nevch�z� do zhodnocovac�ho procesu] se nespot�ebov�v�. Tato jeho ��st se tedy nemus� reprodukovat. Uchov�v� se � a s jej� u�itnou hodnotou se uchov�v� i jej� sm�nn� hodnota � t�m, �e v�bec vch�z� do v�robn�ho procesu a z�st�v� v kontaktu se �ivou prac�. �im v�t�i je v dan�m roce v zemi tato ��st kapit�lu, t�m je pom�rn� v�t�� jej� �ist� form�ln� reprodukce (uchov�n�) v p��t�m roce; to plat� za p�edpokladu, �e v�robn� proces se obnovuje, pokra�uje, udr�uje v chodu t�eba jen ve stejn�m m���tku. Opravy apod., kter� jsou nutn� k tomu, aby se fixn� kapit�l uchoval, p�ipo��t�v�me k jeho p�vodn�m pracovn�m n�klad�m. S uchov�n�m ve v��e uveden�m smyslu to nem� nic spole�n�ho.
Druh� ��st konstantn�ho kapit�lu se p�i v�rob� zbo�� ka�doro�n� spot�ebuje a mus� se tud� reprodukovat. Sem pat�� cel� ��st fixn�ho kapit�lu, kter� ka�doro�n� vch�z� do zhodnocovac�ho procesu, a cel� ��st konstantn�ho kapit�lu, kter� se skl�d� z ob�n�ho kapit�lu ze surovin a pomocn�ch l�tek.
Pokud jde o tuto druhou ��st konstantn�ho kapit�lu, je t�eba rozli�ovat:
ǁ695ǀ Velk� ��st toho, co v jedn� sf��e v�roby vystupuje jako konstantn� kapit�l � jako pracovn� prost�edky a pracovn� materi�l � je sou�asn� produktem v jin�, paraleln� sf��e v�roby. Nap��klad p��ze tvo�� ��st konstantn�ho kapit�lu tkalce; je produktem p�adl�ka a tento produkt se mo�n� je�t� den p�edt�m teprve vytv��el. ��k�me-li zde sou�asn�, mysl�me t�m v�robu b�hem t�ho� roku. T� zbo�� prob�haj� ve sv�ch r�zn�ch f�z�ch b�hem t�ho� roku r�zn�mi sf�rami v�roby. Z jedn� vych�zej� jako produkt, do druh� vch�zej� jako zbo��, kter� tvo�� konstantn� kapit�l. A jako konstantn� kapit�l se v�echna b�hem roku spot�ebuj�, a� u� tak, �e do zbo�� vejde jen jejich hodnota, jak je tomu u fixn�ho kapit�lu, anebo tak, �e do zbo�� vejde i jejich u�itn� hodnota, jako je tomu u ob�n�ho kapit�lu. V t�e dob�, kdy zbo�� vyroben� v jedn� sf��e v�roby vch�z� do jin� sf�ry v�roby, aby se zde spot�ebovalo jako konstantn� kapit�l � p�es tuto n�slednost v�robn�ch sf�r, do nich� tot� zbo�� vstupuje, vyr�b�j� se sou�asn� vedle sebe r�zn� prvky tohoto zbo�� anebo jeho r�zn� f�ze. B�hem t�ho� roku se v jedn� sf��e v�roby neust�le spot�ebov�v� jako konstantn� kapit�l a v jin�, paraleln�, se neust�le vyr�bi jako zbo��. Tot� zbo��, kter� se b�hem roku takto spot�ebov�v� jako konstantn� kapit�l, se b�hem t�ho� roku pr�v� tak i neust�le vyr�b�. Stroj se ve sf��e A opot�ebov�v�. Sou�asn� s t�m se ve sf��e B vyr�b�. Konstantn� kapit�l, kter� se b�hem roku spot�ebuje v t�ch sf�r�ch v�roby, je� vyr�b�j� �ivotn� prost�edky, se sou�asn� v jin�ch sf�r�ch v�roby vyr�b�, tak�e se b�hem roku anebo koncem roku znovu nahrad� in natura. Oboj�, jak �ivotn� prost�edky, tak i tato ��st konstantn�ho kapit�lu, je produktem nov� pr�ce, kter� p�sobila b�hem roku.
D��ve jsem uk�zal,[96] jak ��st hodnoty produktu t�ch sf�r v�roby, v nich� se vyr�b�j� �ivotn� prost�edky, a to ta ��st hodnoty, kter� nahrazuje konstantn� kapit�l t�chto sf�r v�roby, tvo�� d�chod v�robc� tohoto konstantn�ho kapit�lu.
D�le v�ak existuje ��st konstantn�ho kapit�lu, kter� se ka�doro�n� spot�ebuje, ani� vstoup� jako sou��st do sf�r v�roby, kter� vyr�b�j� �ivotn� prost�edky (spot�ebn� zbo��). Nem��e b�t tedy ani z t�chto sf�r nahrazena. M�me na mysli tu ��st konstantn�ho kapit�lu � pracovn�ch n�stroj�, surovin a pomocn�ch l�tek�, kter� se pr�myslov� spot�ebov�v� v procesu vytv��en�, v�roby sam�ho konstantn�ho kapit�lu � stroj�, surovin a pomocn�ch l�tek. Tato ��st se nahrazuje, jak jsme vid�li,[97] in natura bu� p��mo z produktu t�chto v�robn�ch sf�r sam�ch (jako nap��klad u semen, dobytka, ��ste�n� u uhl�), anebo sm�nou ��sti produkt� r�zn�ch sf�r v�roby, kter� vytv��ej� konstantn� kapit�l. Zde se sm��uje kapit�l za kapit�l.
D�ky existenci a spot�eb� t�to ��sti konstantn�ho kapit�lu se nezv�t�uje jen masa produkt�, ale i hodnota ro�n�ho produktu. ��st hodnoty ro�n�ho produktu, kter� se rovn� hodnot� t�to ��sti spot�ebovan�ho konstantn�ho kapit�lu, kupuje zp�t in natura anebo bere si zp�t z ro�n�ho produktu tu jeho ��st, kter� mus� nahradit in natura spot�ebovan� konstantn� kapit�l. Nap��klad ta ��st hodnoty osiva, kterou tvo�� semena, ur�uje tu ��st hodnoty sklizn� (a t�m i mno�stv� obil�), kter� mus� b�t jako konstantn� kapit�l vr�cena p�d�, v�rob�. Bez pr�ce nov� p�idan� b�hem roku by se tato ��st nereprodukovala; ve skute�nosti v�ak byla vyrobena prac� minul�ho roku, �ili [v�bec] minulou prac�, a pokud se produktivita pr�ce nem�n�, je hodnota, kterou tato ��st p�id�v� ro�n�mu produktu, v�sledkem pr�ce nikoli leto�n�ho roku, n�br� roku minul�ho. ��m v�t�� je proporcion�ln� konstantn� kapit�l vynakl�dan� v zemi, t�m v�t�� je i tato ��st konstantn�ho kapit�lu, kter� se spot�ebuje p�i v�rob� konstantn�ho kapit�lu a kter� se nejen zra�� ve v�t�� mase produkt�, ale kter� i zvy�uje hodnotu t�to masy produkt�. Tato hodnota nen� tedy jen v�sledkem pr�ce leto�n�ho roku, ale stejn� tak je i v�sledkem pr�ce minul�ho roku, minul� pr�ce, a�koli bez bezprost�edn� pr�ce dan�ho roku by se nemohla znovu objevit pr�v� tak, jako by se nemohl objevit produkt, do n�ho� vch�z�. Vzr�st�li tato ��st konstantn�ho kapit�lu, vzr�st� nejen masa ro�n�ho produktu, ale i jej� hodnota, a to i kdy� se mno�stv� ro�n� pr�ce nem�n�. Tento vzr�st je formou akumulace kapit�lu, jej� pochopen� je velmi d�le�it�. A nic nem��e m�t k tomuto pochopen� d�le ne� toto Ricardovo tvrzen�:
�Pr�ce jednoho mili�nu lid� v pr�mystu v�dy vyrob� stejnou hodnotu, ale nevyrob� v�dy stejn� bohatstv�.� (Cit. dilo, str. 320.) [Srov. �es. vyd., str. 199.]
Tento mili�n lid� vyrob� � p�edpokl�d�me-li, �e pracovn� den je dan� � v z�vislosti na produktivit� pr�ce nejen velmi rozd�ln� masy zbo��, n�br� i hodnota t�to masy bude velmi rozd�ln� podle toho, zda byla vyrobena s v�t��rn nebo men��m konstantn�m kapit�lem, zda tedy k n� byla p�id�na v�t�� nebo men�� hodnota vytvo�en� lo�skou, minulou prac�.
[2. Hodnota konstantn�ho kapit�lu a hodnota produktu]
V�ude, kde tu mluv�me o reprodukci konstantn�ho kapit�lu, p�edev��m pro zjednodu�en� p�edpokl�d�me, �e produktivita pr�ce a tud� i zp�sob v�roby se nem�n�. Jako konstantn� kapit�l se p�i dan�m m���tku v�roby mus� nahradit ur�it� mno�stv� produktu in natura. Nem�n�-li se produktivita, z�st�v� beze zm�ny i ǁ696ǀ hodnota tohoto mno�stv�. Nastanou-li v produktivit� pr�ce zm�ny, v jejich� d�sledku m��e b�t tot� mno�stv� produktu nov� reprodukov�no dr�e nebo levn�ji, s vynalo�en�m v�t�� nebo men�� pr�ce, potom nastanou zm�ny i v hodnot� konstantn�ho kapit�lu, kter� maj� vliv na velikost p�ebytku produktu nad konstantn�m kapit�lem.
Dejme tomu, �e na osev je zapot�eb� 20 kvarter� [p�enice] po 3 libr�ch �t. = 60 liber �t. Vynalo��-li se na reprodukci jednoho kvarteru o t�etinu m�n� pr�ce, pak bude kvarter st�t jen 2 libry �t. Z produktu je t�eba stejn� jako d��ve ode��st na osivo 20 kvarter�, av�ak ta ��st, kterou nyn� tvo�� v hodnot� cel�ho produktu, se rovn� u� jen 40 libr�m �t. K nahrazen� t�ho� konstantn�ho kapit�lu je pak zapot�eb� men�� ��sti hodnoty celkov�ho produktu i jeho men�� ��sti in natura, a�koli ve form� semen se mus� p�d� vr�tit stejn� jako d��ve 20 kvarter�.[98]
Kdyby jeden n�rod ro�n� spot�eboval konstantn� kapit�l 10 mili�n� liber �t. a druh� n�rod jen 1 mili�n liber �t., a ro�n� pr�ce 1 mili�nu lid� by se zra�ila ve 100 mili�nech liber �t., byla by hodnota produktu u prvn�ho n�roda 110 mili�n� liber �t. a u druh�ho jen 101 mili�n liber �t. P�itom by nebylo jen mo�n�, n�br� jist�, �e jednotliv� zbo�� by bylo u n�roda I levn�j�� ne� u n�roda II, proto�e n�rod II by vyrobil se stejn�m mno�stv�m [bezprost�edn�] pr�ce mnohem men�� masu zbo�� � mnohem men��, ne� by odpov�dalo rozd�lu mezi 10 a 1. U n�roda I jde ve srovn�n� s n�rodem II v�t�� ��st hodnoty produktu, a tud� i v�t�� ��st celkov�ho produktu na nahrazen� kapit�lu. Zato v�ak je i celkov� produkt u n�roda I mnohem v�t��.
Pokud jde o pr�myslov� zbo��, je zn�mo, �e jeden mili�n lid� vyrob� v Anglii nejen mnohem v�t�� produkt, ale i produkt o mnohem v�t�� hodnot� ne� nap��klad v Rusku, a�koli jednotliv� zbo�� je v Anglii mnohem levn�j��. Ale pokud jde o zem�d�lstv�, zd� se, �e mezi kapitalisticky vysp�l�mi a relativn� nevysp�l�mi n�rody takov�to pom�r neexistuje. Produkt zaostal�ho n�roda je levn�j�� ne� produkt n�roda kapitalisticky vysp�l�ho � pokud jde o pen�n� cenu. A p�esto se zd�, �e produkt vysp�l�ho n�roda je produktem mnohem men��ho mno�stv� pr�ce (vynalo�en� b�hem roku) ne� produkt zaostal�ho n�roda. Nap��klad v Anglii je v zem�d�lstv� zam�stn�na m�n� ne� t�etina obyvatelstva, v Rusku �ty�i p�tiny; tam 5/15 zde 12/15 Tato ��sla nesm�me br�t � lettre[a]. Nap��klad v Anglii se velk� mno�stv� lid� v nezem�d�lsk�ch odv�tv�ch � ve stroj�renstv�, obchod�, doprav� atd. � zab�v� v�robou a opat�ov�n�m prvk� zem�d�lsk� v�roby, co� v Rusku neexistuje. Relativn� po�et lid� zam�stnan�ch v zem�d�lstv� nelze tud� ur�it p��mo podle po�tu jednotlivc� zam�stnan�ch bezprost�edn� v zem�d�lstv�. V zem�ch s kapitalistickou v�robou se nep��mo ��astni zem�d�lsk� v�roby mnoho lid�, kte�� se v m�n� rozvinut�ch zem�ch do n� zapo��t�vaj� p��mo. Proto se rozd�l zd� v�t��, ne� je ve skute�nosti. Pro celkovou �rove� civilizace zem� je v�ak tento rozd�l velmi d�le�it�, dokonce i kdy� z�le�� jen v tom, �e velk� ��st v�robc� pod�lej�c�ch se na zem�d�lstv� se ne��astn� zem�d�lsk� v�roby p��mo a vytr�ena z idiotismu venkovsk�ho �ivota, pat�� mezi pr�myslov� obyvatelstvo.
To tedy p�edev��m nech�me stranou. D�le nebudeme p�ihl�et k tomu, �e v�t�ina zem�d�lsk�ch n�rod� je nucena prod�vat sv�j produkt pod jeho hodnotou, zat�mco v zem�ch s vysp�lou kapitalistickou v�robou cena zem�d�lsk�ho produktu stoup� na jeho hodnotu. V ka�d�m p��pad� vch�z� do hodnoty produktu anglick�ho zem�d�lce ��st hodnoty konstantn�ho kapit�lu, kter� do hodnoty produktu rusk�ho zem�d�lce nevch�z�. Dejme tomu, �e tato ��st hodnoty se rovn� denn� pr�ci 10 lid�. A dejme tomu, �e tento konstantn� kapit�l uv�d� do pohybu 1 anglick� d�ln�k. Mluv�m o t� ��sti konstantn�ho kapit�lu zem�d�lsk�ho produktu, kter� se nenahrazuje novou prac� [zem�d�lc�], jak je tomu nap��klad u zem�d�lsk�ho n��ad�. Je-li zapot�eb� 5 rusk�ch d�ln�k�, aby vyrobili t�� produkt, kter� vyrob� pomoc� konstantn�ho kapit�lu [rovnaj�c�ho se 10 pracovn�m dn�m] 1 anglick� d�ln�k, a rovn�-li se konstantn� kapit�l, jeho� pou��v� Rus, 1 pracovn�mu dni, bude se anglick� produkt rovnat 10 + 1 = 11 pracovn�m dn�m a produkt Rusa 5 + 1 = 6 pracovn�m dn�m. Je-li rusk� p�da o tolik �rodn�j�� ne� anglick�, �e vyrob� bez pou�it� konstantn�ho kapit�lu anebo s pou�it�m desetkr�t men��ho konstantn�ho kapit�lu tolik obil�, jako Angli�an s desetkr�t v�t��m kapit�lem, pak se hodnoty t�ho� mno�stv� anglick�ho a rusk�ho obil� budou k sob� m�t jako 11: 6. Kdyby se kvarter rusk�ho obil� prod�val po 2 libr�ch �t., anglick� by se prod�val po 32/3 libry �t., proto�e 2 : 32/3 = 6 : 11. Pen�n� cena i hodnota anglick�ho obil� by tedy byla mnohem vy��� ne� rusk�ho, ale p�esto by se anglick� obil� vyr�b�lo s vynalo�en�m mnohem men��ho mno�stv� [bezprost�edn�] pr�ce, proto�e minul� pr�ce, kter� se znovu objevuje jak v mase, tak v hodnot� produktu, nevy�aduje, aby se dodate�n� p�id�vala nov� pr�ce. Anglick� obil� by m�lo v�dy vy��� cenu i hodnotu, kdyby Angli�an� vynakl�dali m�n� bezprost�edn� pr�ce ne� Rusov�, ale kdyby v�t�� konstantn� kapit�l, kter�ho Angli�an� pou��vaj� � a kter� je [ve smyslu vynakl�d�n� nov� pr�ce] nic nestoj�, a�koli je sv�ho �asu n�co st�la musel b�t zaplacen � nezvy�oval produktivitu pr�ce v takov� m��e, �e by se t�m vykompenzovala p�irozen� �rodnost rusk� p�dy. Pen�n� ceny zem�d�lsk�ho produktu mohou tedy b�t vy��� v zem�ch s kapitalistickou v�robou ne� ǁ697ǀ v zem�ch, kter� nejsou tak rozvinut�, a�koli ve skute�nosti stoj� tento produkt m�n� pr�ce. Obsahuje v�c bezprost�edn� a minul� pr�ce [dohromady], av�ak tato minul� pr�ce [nyn� u�] nic nestoj�. Produkt by byl levn�j��, kdyby tomu nebr�nil rozd�l v p�irozen� �rodnosti. T�m by se daly vysv�tlit i vy��� pen�n� ceny mzdy [v rozvinut�ch kapitalistick�ch zem�ch].
Dosud jsme mluvili jen o reprodukci existuj�c�ho kapit�lu. D�ln�k nahrazuje svou mzdu spolu s nadv�robkem �ili nadhodnotou, kter� tvo�� kapitalist�v zisk (v�etn� renty). Nahrazuje tu ��st ro�n�ho produktu, kter� mu znovu slou�� za mzdu. Kapitalista sv�j zisk b�hem roku spot�eboval, ale d�ln�k vytvo�il takovou ��st produktu, kter� se znovu m��e spot�ebovat jako zisk. ��st konstantn�ho kapit�lu, kter� se spot�ebuje p�i v�rob� �ivotn�ch prost�edk�, se nahrazuje konstantn�m kapit�lem, kter� b�hem roku vytvo�ila nov� pr�ce. V�robci t�to nov� ��sti konstantn�ho kapit�lu realizuj� sv�j d�chod (zisk a mzdu) v t� ��sti �ivotn�ch prost�edk�, jej� hodnota se rovn� hodnot� konstantn�ho kapit�lu spot�ebovan�ho p�i v�rob� t�chto �ivotn�ch prost�edk�. Kone�n� konstantn� kapit�l, kter� se spot�ebuje p�i v�rob� konstantn�ho kapit�lu, p�i v�rob� stroj�, surovin a pomocn�ch l�tek, se nahrazuje � in natura anebo sm�nou kapit�lu za kapit�l � z celkov�ho produktu r�zn�ch sf�r v�roby, kter� vyr�b�j� konstantn� kapit�l.
[3. Nezbytn� podm�nky akumulace kapit�lu.
Amortizace fixn�ho kapit�lu a jej� �loha v procesu akumulace]Ale jak je tomu se zv�t�ov�n�m kapit�lu, s jeho akumulac� na rozd�l od reprodukce, s p�em�nou d�chodu v kapit�l?
Abychom ot�zku zjednodu�ili, p�edpokl�dejme, �e produktivita pr�ce se nem�n�, �e ve zp�sobu v�roby nedoch�z� k ��dn� zm�n�, �e tedy k v�rob� t�ho� mno�stv� zbo�� je t�eba t�ho� mno�stv� pr�ce, a �e tud� zv�t�en� kapit�lu stoj� stejn� mno�stv� pr�ce jako v�roba kapit�lu t�e velikosti minul�ho roku.
��st nadhodnoty se mus� p�em�nit v kapit�l, m�sto aby se spot�ebovala jako d�chod. Mus� se p�em�nit z��sti v konstantn� kapit�l a z��sti ve variabiln� kapit�l. A pom�r, v n�m� se d�l� na tyto dv� rozd�ln� ��sti kapit�lu, z�vis� na dan�m organick�m slo�en� kapit�lu, proto�e zp�sob v�roby, stejn� jako hodnotov� pom�r obou ��st�, z�st�v� beze zm�ny. ��m v�ce je v�roba rozvinuta, t�m v�t�� bude ta ��st nadhodnoty, kter� se m�n� v konstantn� kapit�l ve srovn�n� s tou ��st� nadhodnoty, kter� se m�n� ve variabiln� kapit�l.
P�edev��m se tedy mus� p�em�nit ��st nadhodnoty (a j� odpov�daj�c� ��st nadv�robku, kter� se skl�d� ze �ivotn�ch prost�edk�) ve variabiln� kapit�l, tj. mus� se za ni koupit nov� pr�ce. To je mo�n� jedin� v tom p��pad�, kdy� vzr�st� po�et d�ln�k� anebo kdy� se prodlu�uje pracovn� doba, po kterou pracuj�. K tomuto druh�mu p��padu doch�z� nap��klad tehdy, kdy� ��st d�lnick�ho obyvatelstva byla zam�stn�na jen polovinu nebo dv� t�etiny [pracovn�ho dne], anebo na krat�� �i del�� obdob�, i absolutn�m prodlou�en�m pracovnfho dne, p�i�em� se toto prodlou�en� mus� zaplatit. Ale to nelze pokl�dat za trval� prost�edek akumulace. D�lnick� obyvatelstvo m��e po�etn� vzr�stat, kdy� se d��ve neproduktivn� d�ln�ci m�n� v d�ln�ky produktivn�, anebo kdy� se do v�robn�ho procesu vt�hnou ty ��sti obyvatelstva, kter� d��ve nepracovaly, jako nap��klad �eny, d�ti, paupe�i. Posledn� bod tu v�ak nech�me stranou. Kone�n� [po�et d�ln�k� se mu�e zv�t�it], kdy� d�lnick� obyvatelstvo absolutn� roste se vzr�stem v�eho obyvatelstva. M�-li b�t akumulace trval�, nep�etr�it�, je tento absolutn� vzr�st obyvatelstva (i kdy� se v pom�ru k pou��van�mu kapit�lu po�et obyvatelstva relativn� zmen�uje) podm�nkou. Zv�t�en� po�tu obyvatelstva je tedy z�kladnou akumulace jako trval�ho procesu. To v�ak p�edpokl�d� takovou pr�m�rnou mzdu, kter� umo��uje nep�etr�it� vzr�st po�tu d�lnick�ho obyvatelstva, nejen jeho reprodukci. Pro nenad�l� p��pady se zaji��uje kapitalistick� v�roba u� t�m, �e ��st d�lnick�ho obyvatelstva nut� k nadm�rn� pr�ci a druhou si udr�uje in petto[b] nap�l nebo �pln� zb�da�elou jako rezervn� arm�du.
Ale jak je tomu s druhou ��st� nadhodnoty, kter� se m� p�em�nit v konstantn� kapit�l? Abychom si ot�zku zjednodu�ili, abstrahujme od zahrani�n�ho obchodu a zkoumejme izolovan� n�rod. Vezm�me si p��klad. Dejme tomu, �e nadhodnota, kterou vyrobil majitel tkalcovny, se rovn� 10 000 libr�m �t., z nich� polovinu, tj. 5000 liber �t., chce p�em�nit v kapit�l. Z t�to sumy mus� podle organick�ho slo�en� kapit�lu v mechanick� tkalcovn� vydat jednu p�tinu na mzdy. Abstrahujeme tu od obratu kapit�lu, p�i n�m� snad tomuto tov�rn�kovi sta�� suma na p�t t�dn�, po jejich� uplynut� prod� sv�j produkt a dostane tak ze sf�ry ob�hu zp�t sv�j kapit�l na mzdy. P�edpokl�dejme, �e mus� m�t u bank��e v rezerv� 1000 liber �t. na mzdy (pro 20 d�ln�k�), kter� pak postupn� b�hem roku na mzdy vyd�v�. K p�em�n� v konstantn� kapit�l zb�v� pak 4000 liber �t. Tov�rn�k mus� p�edn� nakoupit tolik p��ze, kolik m��e 20 d�ln�k� b�hem roku utkat. (St�le abstrahujeme od obratu ob�n� ��sti kapit�lu.) D�le mus� zv�t�it po�et tkalcovsk�ch stav� ve sv� tov�rn�, d�le mo�n� p�idat nov� parn� stroj nebo zv��it v�kon star�ho atd. Ale aby to v�echno koupil, mus� naj�t na trhu p��zi, tkalcovsk� stavy atd. Mus� sv�ch 4000 liber �t. p�em�nit v p��zi, tkalcovsk� stavy, uhl� atd., ǁ698ǀ tj. v�echny tyto v�ci koupit. Aby je v�ak mohl koupit, musej� zde b�t. Proto�e jsme p�edpokl�dali, �e reprodukce star�ho kapit�lu prob�hala za star�ch podm�nek, musel p�adl�k vydat cel� sv�j kapit�l, aby dodal to mno�stv� p��ze, kter� pot�ebovali tkalci minul�ho roku. Jak tedy m��e uspokojit dodate�nou popt�vku dodate�nou nab�dkou p��ze?
Pr�v� tak je tomu i u v�robce stroj�, kter� dod�v� tkalcovsk� stavy atd. Vyrobil jen tolik nov�ch tkalcovsk�ch stavit, aby uspokojil pr�m�rn� opot�ebov�n� stav� v tkalcovsk�m pr�myslu. Av�ak majitel tkalcovny, kter� usiluje o akumulaci, objedn� za 3000 liber �t. p��ze a za 1000 liber �t. tkalcovsk�ch stav�, uhl� (proto�e u t�a�e uhl� je tomu pr�v� tak) atd. �ili d� majiteli p��delny 3000 liber �t., v�robci stroj� a t�a�i uhl� atd. 1000 liber �t., aby mu tyto pen�ze p�em�nili v p��zi, tkalcovsk� stavy a uhl�. Musel by tedy �ekat na ukon�en� tohoto procesu, ne� by mohl za��t akumulovat, vyr�b�t nov� pl�tno. To je prvn� p�eru�en�.
Av�ak te� je zase majitel p��delny se 3000 librami �t. v t�e situaci jako majitel tkalcovny se 4000 librami �t., a� na to, �e si z t�chto 3000 liber �t. ihned sraz� sv�j zisk. M��e naj�t dodate�n� mno�stv� p�adl�k�, av�ak pot�ebuje len, V�etena, uhl� atd. P�esn� tak i t�a� uhl� pot�ebuje krom� nov�ch d�ln�k� nov� stroje nebo n�stroje. A v�robce stroj�, kter� m� dodat nov� tkalcovsk� stavy, v�etena atd., pot�ebuje krom� dal��ch d�ln�k� �elezo atd. Nejh�� je v�ak na tom p�stitel lnu, kter� m��e dodat dodate�n� mno�stv� lnu teprve p��t� rok atd.
Aby tedy mohl majitel tkalcovny bez zdr�ov�n� a p�eru�ov�n� ka�doro�n� p�em�nit ��st sv�ho zisku v konstantn� kapit�l � a aby akumulace byla nep�etr�it�m procesem �� je nutn�, aby na�el na trhu dodate�n� mno�stv� p��ze, tkalcovsk�ch stav� atd. Najdou-li pak majitel tkalcovny, majitel p��delny, t�a� uhl� atd. na trhu len, v�etena a stroje, sta�� jim u� jen zam�stnat v�c d�ln�k�.
T� ��sti konstantn�ho kapit�lu, kter� se ka�doro�n� ode��t�v� jako opot�ebovan� a vstupuje do hodnoty produktu jako opot�ebov�n�, se ve skute�nosti pou��v� i nad�le. Vezm�me nap��klad stroj, kter� vydr�� 12 let a stoj� 12 000 liber �t., tak�e pr�m�rn� opot�ebov�n�, kter� se ka�d�ho roku ode��t�, se rovn� 1000 libr�m �t. Na konci dvan�cti let, proto�e ka�doro�n� vch�z� do produktu 1000 liber �t., je pak hodnota 12 000 liber �t. reprodukov�na a za tuto cenu lze koupit nov� stroj t�ho� druhu. Opravy a b�nou �dr�bu, kter� jsou b�hem t�chto 12 let nutn�, p�ipo��t�v�me k v�robn�m n�klad�m stroje, tak�e nemaj� s na�� ot�zkou nic spole�n�ho. Av�ak skute�nost se od takov�ho pr�m�rn�ho v�po�tu li��. Je mo�n�, �e ve druh�m roce stroj pracuje l�pe ne� v prvn�m. A p�esto je po dvan�cti letech u� nepou�iteln�. Je to s n�m jako s dom�c�m zv��etem, jeho� pr�m�rn� d�lka �ivota je 10 let, av�ak p�esto z n�ho ka�d�m rokem desetina neodum�r�, i kdy� po uplynut� deseti let mus� b�t nahrazeno nov�m jedincem. B�hem t�ho� roku dost�v� se ov�em v�dy jist� po�et stroj� atd. do takov�ho stadia, kdy mus� b�t skute�n� nahrazen nov�mi stroji. V ka�d�m roce je tedy nutn� skute�n�, in natura, nahradit ur�it� mno�stv� stroj� stroji nov�mi. A tomu odpov�d� pr�m�rn� ro�n� v�roba stroj� atd. Hodnota, kter� je nutn� k jejich zaplacen�, bere se [z v�t�ku prodeje] zbo�� podle doby jejich reprodukce. Z�st�v� v�ak faktem, �e velk� ��st hodnoty ro�n�ho produktu, tj. hodnoty, kter� se ka�doro�n� plat� za tento produkt, je sice nutn�, aby se nap��klad za dvan�ct let vym�nily star� stroje za nov�, av�ak nikdy se skute�n� nevy�aduje, aby se ka�doro�n� vym�nila dvan�ctina t�chto stroj� in natura, co� by se ve skute�nosti ani nedalo ud�lat. Tohoto fondu lze z��sti pou��t k zaplacen� mezd nebo na n�kup surovin, dokud se neprod� nebo nezaplat� zbo��, je� se neust�le vrh� do ob�hu, ale z ob�hu se hned nevrac�. To se v�ak nem��e prov�d�t po cel� rok, nebo� zbo��, jeho� obrat se uskute�n� b�hem roku, mus� pln� realizovat svou hodnotu, tj. mus� zaplatit, realizovat mzdu, kter� je vn�m obsa�ena, suroviny, opot�ebov�n� stroj� a nadhodnotu.
Kde se tedy pou��v� mnoho konstantn�ho kapit�lu, a tud� i mnoho fixn�ho kapit�lu, p�edstavuje ta ��st hodnoty produktu, kter� nahrazuje opot�ebov�n� fixn�ho kapit�lu, fond akumulace, kter� m��e ten, kdo ho m� k dispozici, vlo�it do nov�ho fixn�ho kapit�lu (anebo i ob�n�ho kapit�lu), p�i�em� se za tuto ��st akumulace v�bec nic neodpo��t�v� z nadhodnoty. (Viz McCullocha.)[99] Takov�to fond akumulace neexistuje na t�ch stupn�ch v�roby a u t�ch n�rod�, kde neexistuje velk� fixn� kapit�l. To je d�le�it�. M�me tu fond na neust�l� v�daje na zlep�en�, roz�i�ov�ni atd.
[4. Vztah mezi v�robn�mi odv�tv�mi v procesu akumulace.
Bezprost�edn� p�em�na ��sti nadhodnoty v konstantn� kapit�l jako zvl�tnost akumulace
v zem�d�lstv� a ve stroj�renstv�]Ot�zka, kterou tu chceme objasnit, v�ak spo��v� v tomto. I kdyby byl celkov� kapit�l pou��van� ve stroj�renstv� jen tak velk�, aby nahradil ro�n� opot�ebov�n� stroj�, vyr�b�l by mnohem v�ce stroj�, ne� je ka�doro�n� zapot�eb�, proto�e opot�ebov�n� existuje z��sti jen ide�ln�, a re�ln� mus� b�t nahrazeno in natura teprve po ur�it� �ad� let. Takto pou�it� kapit�l dod�v� tedy ka�doro�n� mno�stv� stroj�, kter� jsou k dispozici pro nov� kapit�lov� vklady a tyto nov� kapit�lov� vklady anticipuj�. Nap��klad v�robce stroj� za��n� v dan�m roce s v�robou ve sv� tov�rn�. Dejme tomu, �e za rok dod� stroj� za 12 000 liber �t. V tomto p��pad�, p�i prost� reprodukci stroj�, kter� vyrob�, by m�l v ka�d�m z n�sleduj�c�ch jeden�cti let vyrobit jen za 1000 liber �t. stroj�, a dokonce ani tato ro�n� v�roba by se ka�doro�n� nespot�ebovala. Je�t� men�� ��st jeho v�roby by se spot�ebovala, kdyby pou��val cel�ho sv�ho kapit�lu. Aby jeho kapit�l z�stal v provozu a aby se pouze nep�etr�it� ǁ699ǀ ka�doro�n� reprodukoval, je nutn� neust�le nov� roz�i�ovat v�robu v odv�tv�ch, kter� pot�ebuj� tyto stroje. (T�m v�ce, jestli�e s�m akumuluje.)
Tud�, dokonce i v tom p��pad�, kdyby se kapit�l investovan� do t�to sf�ry pouze reprodukoval, je nutn� neust�l� akumulace v ostatn�ch sf�r�ch v�roby. Na druh� stran�, u� jen d�ky prost� reprodukci ve stroj�renstv�, nach�z� tato neust�l� akumulace v ostatn�ch sf�r�ch v�roby pr�v� tak neust�le na trhu jeden ze sv�ch prvk�. V tomto p��pad� je v jedn� ze sf�r v�roby neust�l� z�soba zbo�� pro akumulaci, pro novou dodate�nou pr�myslovou spot�ebu jin�ch sf�r, dokonce i kdy� se v t�to sf��e sam� jen reprodukuje existuj�c� kapit�l.
Pokud jde o 5000 liber �t. zisku �ili nadhodnoty, kter� kapitalista, nap��klad majitel tkalcovny, p�em��uje v kapit�l, jsou mo�n� dva p��pady, p�edpokl�d�me-li neust�le, �e na trhu najde pr�ci, kterou mus� koupit za 1000 liber �t. z t�chto 5000 liber �t., aby podle podm�nek sv� sf�ry v�roby p�em�nil t�chto 5000 liber �t. v kapit�l. Tato ��st [kapitalizovan� nadhodnoty] se m�n� ve variabiln� kapit�l a vyd�v� se na mzdu. M�-li v�ak pr�mysln�k t�to pr�ce pou��t, pot�ebuje p��zi, dal�� stroje a dal�� pomocn� l�tky. ˂Dal�� stroje nepot�ebuje jedin� v tom p��pad�, kdy� prodlou�� pracovn� den; v tomto p��pad� se stroje jen rychleji opot�ebov�vaj� a zkracuje se jejich reproduk�n� doba, p�itom se v�ak vyr�b� v�t�� nadhodnota. A t�eba�e se hodnota stroj� mus� rozd�lit v krat�� dob� mezi vyroben� zbo��, vyrob� se nesrovnateln� v�ce zbo��, tak�e p�es toto rychlej�� opot�ebov�n� vch�z� do hodnoty �i ceny zbo�� men�� ��st hodnoty stroj�. V tomto p��pad� nen� nutn� bezprost�edn� vyd�vat nov� kapit�l na samy stroje. Je t�eba jedin� pon�kud rychleji nahradit hodnotu stroj�. Av�ak na pomocn� l�tky je t�eba v tomto p��pad� z�lohovat dodate�n� kapit�l.˃ Majitel tkalcovny bu� najde tyto podm�nky sv� v�roby na trhu; pak se n�kup tohoto zbo�� li�� od n�kupu jin�ho zbo�� jen t�m, �e kupuje zbo�� pro pr�myslovou spot�ebu, a ne pro individu�ln� spot�ebu. Anebo je na trhu nenajde; pak si je mus� objednat (jak je tomu nap��klad u stroj� nov� konstrukce), stejn� jako si mus� objednat ty p�edm�ty osobn� spot�eby, kter� nenajde hotov� na trhu. Kdyby se surovina (len) musela vyr�b�t teprve na objedn�vku ˂jako nap��klad indi�t� raijati[c] vyr�b�j� indigo, jutu atd. na objedn�vku a na z�vdavek anglick�ch kupc�˃, byla by akumulace majitele tkalcovny v tomto roce v jeho vlastn�m podniku nemo�n�. Jestli�e na druh� stran� p�edpokl�d�me, �e majitel p��delny p�em�n� sv�ch 5000 liber �t. v kapit�l a majitel tkalcovny neakumuluje, potom nebude mo�no p��zi prodat, i kdy� na trhu byly v�echny podm�nky jej� v�roby, a t�chto 5000 liber �t. se ve skute�nosti p�em�nilo v p��zi, ale ne v kapit�l.
(�v�r, o n�m� se tu nemus�me ���it, umo��uje, aby se akumulovan�ho kapit�lu nepou��valo pr�v� v t� sf��e, kde byl vyroben, n�br� tam, kde m� nejv�t�� vyhl�dky na zhodnocen�. P�esto v�ak d�v� ka�d� kapitalista p�ednost tomu, aby vlo�il sv�j akumulovan� kapit�l pokud mo�no do sv�ho vlastn�ho odv�tv�. Vkl�d�-li sv�j kapit�l do jin�ch odv�tv�, st�v� se pen�n�m kapitalistou a dost�v� m�sto zisku jen �rok, anebo by se musel vrhnout na spekulaci. Zde v�ak mluv�me o pr�m�rn� akumulaci a vkl�d�ni kapit�lu do zvl�tn�ho odv�tv� uv�d�me jen jako p��klad.)
Kdyby na druh� stran� p�stitel lnu roz���il svou v�robu, tj. kdyby akumuloval, a majitel� p��delny a tkalcovny a v�robce stroj� atd. by neakumulovali, z�stal by mu p�ebyte�n� len na sklad� a p��t�ho roku by pravd�podobn� vyr�b�l m�n�.
˂Nech�v�me tu prozat�m zcela stranou individu�ln� spot�ebu a zkoum�me jedin� vz�jemn� vztah v�robc�. Jestli�e tento vztah existuje, vytv��ej� si v�robci p�edn� navz�jem trh pro takov� kapit�ly, kter� si maj� vz�jemn� nahrazovat; pro ��st �ivotn�ch prost�edk� vytv��ej� trh nov� zam�stnan� anebo l�pe zam�stnan� d�ln�ci; a proto�e nadhodnota v n�sleduj�c�m roce vzr�st�, kapitalist� mohou spot�ebovat rostouc� ��st sv�ho d�chodu, a tak do ur�it� m�ry vytv��ej� rovn� trh jeden pro druh�ho. P�itom v�ak st�le je�t� m��e z�stat velk� ��st produktu dan�ho roku neprodejn�.˃
Te� je t�eba ot�zku formulovat takto: p�edpokl�d�me-li v�eobecnou akumulaci, tj. p�edpokl�d�me-li, �e ve v�ech odv�tv�ch doch�z� k v�t�� nebo men�� akumulaci kapit�lu, a to je vlastn� podm�nkou kapitalistick� v�roby a kapitalistu jako takov�ho to k tomu pud� pr�v� tak, jako to pud� shroma��ovatele poklad� hromadit pen�ze (je to v�ak i nutn�, aby kapitalistick� v�roba �la kup�edu) � jak� jsou podm�nky t�to v�eobecn� akumulace, na co se redukuje? �ili, proto�e majitel tkalcovny n�m m��e reprezentovat kapitalistu v�bec, jak� jsou podm�nky, aby mohl bez p�ek�ky p�em�nit 5000 liber �t. nadhodnoty op�t v kapit�l a rok od roku neust�le pokra�ovat v procesu akumulace? Akumulovat 5000 liber �t. neznamen� nic jin�ho ne� p�em�nit tyto pen�ze, tuto sumu hodnoty v kapit�l. Podm�nky akumulace kapit�lu jsou tedy �pln� stejn� jako podm�nky jeho p�vodn� v�roby �ili reprodukce v�bec.
Tyto podm�nky v�ak z�le�ely v tom, �e se za jednu ��st pen�z kupovala pr�ce a za druhou zbo�� (suroviny, stroje atd.), kter� tato pr�ce mohla pr�myslov� spot�ebovat. ˂N�kter� zbo��, nap��klad stroje, suroviny, polotovary atd. lze spot�ebovat jedin� pr�myslov�. Jin�, nap��klad domy, kon�, p�enici, �ito (z n�ho� se vyr�b� ko�alka nebo �krob) atd. lze spot�ebovat pr�myslov� i individu�ln�.˃ Aby tato zbo�� bylo mo�no koupit, musej� b�t na ǁ700ǀ trhu jako zbo�� � v p�echodn�m stadiu mezi ukon�enou v�robou a je�t� neza�atou spot�ebou, v rukou prodava��, ve stadiu ob�hu � nebo se mus� d�t opat�it na objedn�vku (mus� se d�t zhotovit na objedn�vku, jako nap��klad p�i stavb� nov�ch tov�ren atd.). Tak tomu tak� bylo � to se p�edpokl�dalo p�i v�rob� a reprodukci kapit�lu, proto�e v kapitalistick� v�rob� se uskute�nila d�lba pr�ce ve spole�ensk�m m���tku (rozd�len� pr�ce a kapit�lu mezi r�zn� odv�tv�), proto�e na cel�m sv�t� sou�asn� prob�h� paraleln� v�roba, reprodukce. Bylo to podm�nktu trhu, v�roby a reprodukce kapit�lu. ��m v�t�� je kapit�l, ��m v�ce je rozvinuta produktivita pr�ce, v�bec ��m v�t�� je m���tko kapitalistick� v�roby, t�m v�t�� je i masa zbo��, kter� je ve stadiu p�echodu z v�roby do spot�eby (individu�ln� i pr�myslov�), v ob�hu, na trhu, a t�m v�t�� je i jistota, kterou m� ka�d� jednotliv� kapit�l, �e najde podm�nky sv� reprodukce hotov� na trhu. Je tomu tak t�m sp�e, �e v souladu se samou podstatou kapitalistick� v�roby ka�d� jednotliv� kapit�l za prv� pracuje v takov�m m���tku, kter� nen� podm�n�no individu�ln� popt�vkou (objedn�vky atd., soukrom� spot�eba), n�br� �sil�m realizovat co nejv�c pr�ce, a tud� nadpr�ce, a dodat p�i dan�m kapit�lu co nejv�t�� mno�stv� zbo��; za druh�, �e ka�d� jednotliv� kapit�l se sna�� zabrat co nejv�t�� m�sto na trhu a vytla�it, vylou�it sv� konkurenty. Konkurence kapit�l�.
˂��m v�c se rozv�jej� dopravn� prost�edky, t�m v�c se m��e z�soba na trhu zmen�ovat.
�Kde je v�roba a spot�eba pom�rn� velk�, tam bude ov�em v�dy pom�rn� velk� p�ebytek na trhu v p�echodn�m stadiu na cest� od v�robce ke spot�ebiteli, leda�e by rychlost, s n� se v�ci prod�vaj�, vzrostla tak, �e by vyv�ila d�sledky, kter� by jinak p�inesla zv�t�en� v�roba.� (�An Inquiry into those Principles, respecting the Nature of Demand and the Necessity of Consumption, lately advocated by Mr. Malthus� etc., Lond�n 1821, str. 6�7.)˃
Akumulace nov�ho kapit�lu m��e tud� prob�hat jedin� za t�ch� podm�nek, za nich� prob�h� reprodukce kapit�lu ji� existuj�c�ho.
˂Zde se v�bec nezab�v�me p��padem, kdy se akumuluje v�c kapit�lu, ne� lze um�stit ve v�rob�, kdy nap��klad kapit�l ve form� pen�z le�� ladem u bank���. Proto p�j�ky do zahrani�� atd., zkr�tka spekulace s kapit�lov�mi investicemi. Pr�v� tak nezkoum�me ani p��pad, kdy nelze prodat celou masu vyroben�ho zbo��, krize atd, To pat�� do odd�lu o konkurenci. Zde chceme sledovat jedin� formy kapit�lu v r�zn�ch f�z�ch jeho pohybu, p�i�em� st�le p�edpokl�d�me, �e se zbo�� prod�v� za svou hodnotu.>
Majitel tkalcovny m��e 5000 liber �t. nadhodnoty p�em�nit znovu v kapit�l v tom p��pad�, �e krom� pr�ce za 1000 liber �t. najde na trhu i hotovou p��zi atd., nebo ji m��e dostat na objedn�vku; k tomu je v�ak t�eba, aby byl vyroben p�ebytek v�robk�, skl�daj�c� se z takov�ch zbo��, kter� vch�zej� do jeho konstantn�ho kapit�lu, zejm�na takov�ch, jejich� v�roba vy�aduje del�� �as a jejich� mno�stv� nelze rychle zv�t�it anebo je v�bec nelze zv�t�it b�hem roku; to plat� o surovin�ch, nap��klad o lnu.
˂Zde se objevuje na sc�n� obchodn� kapit�l, kter� udr�uje ve skladech hotov� z�soby zbo�� pro rostouc� spot�ebu, individu�ln� nebo pr�myslovou; to je v�ak jen forma zprost�edkov�n�, a proto nepat�i sem, n�br� do zkoum�n� konkurence kapit�l�.)
Stejn� jako v�roba a reprodukce existuj�c�ho kapit�lu v jedn� sf��e p�edpokl�d� paraleln� v�robu a reprodukci v jin�ch sf�r�ch, tak i akumulace �ili tvorba dodate�n�ho kapit�lu v jednom odv�tv� p�edpokl�d� sou�asnou �ili paraleln� tvorbu dodate�n� v�roby v jin�ch odv�tv�ch. Mus� se tedy sou�asn� zv�t�ovat m���tko v�roby ve v�ech v�robn�ch sf�r�ch, kter� dod�vaj� konstantn� kapit�l (a to p�im��en� pr�m�rn�mu pod�lu � ur�en�mu popt�vkou � kter�m se ka�d� zvl�tn� sf�ra z��ast�uje na celkov�m vzr�stu v�roby); konstantn� kapit�l dod�vaj� pak v�echny sf�ry, kter� nedod�vaj� hotov� v�robky pro individu�ln� spot�ebu. P�itom ze v�eho nejd�le�it�j�� je i nad�le zv�t�ov�n� mno�stv� stroj� (n�stroj�), surovin, pomocn�ch l�tek, proto�e jsou-li tyto podm�nky spln�ny, sta�� ve v�ech ostatn�ch odv�tv�ch v�roby, do nich� vch�zej� � a� u� dod�vaj� polotovary nebo hotov� v�robky �� jen to, aby se uvedlo do pohybu v�c pr�ce.
Podle toho by tedy m�la b�t ve v�ech sf�r�ch neust�l� nadv�roba, aby byla mo�n� akumulace.
To je t�eba je�t� trochu p�esn�ji objasnit.
Potom druh� podstatn� ot�zka:
Ta ��st nadhodnoty, anebo, proto�e se zde mluv� o zisku, ta ��st zisku (v�etn� renty; chce-li pozemkov� vlastn�k akumulovat, p�em�nit rentu v kapit�l, nadhodnota se dostane v�dy do rukou pr�myslov�ho kapitalisty; k tomu doch�z� i tehdy, p�em��uje-li ��st sv�ho d�chodu v kapit�l d�ln�k), kter� se op�t m�n� v kapit�l, se skl�d� jen z pr�ce nov� p�idan� b�hem ǁ701ǀ posledn�ho roku. Vznik� ot�zka, zda se tento nov� kapit�l vyd�v� �pln� na mzdu, zda se sm��uje jen za novou pr�ci?
Pro to mluv� toto: ve�ker� hodnota vznik� p�vodn� z pr�ce. Ve�ker� konstantn� kapit�l je p�vodn� pr�v� tak produktem pr�ce jako variabiln� kapit�l. A tu jsme, jak se zd�, znovu sv�dky bezprost�edn�ho vzniku kapit�lu z pr�ce.
Proti tomu mluv� toto: m� snad tvorba dodate�n�ho kapit�lu prob�hat za hor��ch v�robn�ch podm�nek ne� reprodukce star�ho kapit�lu? M� se vr�tit k ni���mu stupni v�robn�ho zp�sobu? K tomu by v�ak do�lo jedin� v tom p��pad�, kdyby se nov� hodnota vyd�vala jen na bezprost�edn� pr�ci, kter� by si tud� musela i bez fixn�ho kapit�lu nejd��ve tento kapit�l sama vyrobit � pr�v� tak, jako si p�vodn� pr�ce musela sama vyr�b�t sv�j konstantn� kapit�l. Ale to je hotov� nesmysl. Ricardo a jin� to v�ak p�edpokl�daj�. S t�m se mus�me zab�vat podrobn�ji.
Prvn� ot�zka zn�:
M��e se ��st nadhodnoty p�em�nit v kapit�l t�m, �e kapitalista tuto ��st nadhodnoty, nebo p�esn�ji tento nadv�robek, v n�m� se tato ��st zra��, neprod�, ale m�sto toho j� p��mo pou�ije jako kapit�lu? Kladn� odpov�� na tuto ot�zku by u� v sob� zahrnovala z�v�r, �e cel� suma nadhodnoty, kter� se m� p�em�nit v kapit�l, se nep�em��uje ve variabiln� kapit�l, �ili nevyd�v� se na mzdu.
To je od sam�ho za��tku jasn� u t� ��sti zem�d�lsk�ho produktu, kter� se skl�d� z obil� nebo z dobytka. ��st obil� pat��c� k t� ��sti sklizn�, kter� p�edstavuje pro pacht��e nadv�robek �ili nadhodnotu (a pr�v� tak i ��st dobytka), m�sto toho, aby se prodala, m��e b�t okam�it� znovu podm�nkou v�roby jako osivo nebo ta�n� dobytek. Stejn� je tomu i s ��st� hnojiv vyroben�ch p��mo na venkov�, kter� sou�asn� mohou ob�hat v obchod� jako zbo��, tj. mohou se prod�vat. Tuto ��st nadv�robku, [kter� nevstupuje do ob�hu a] kter� p�ipad� farm��i jako nadhodnota, jako zisk, m��e farm�� ihned znovu p�em�nit v r�mci sv� vlastn� sf�ry v�roby ve v�robn� podm�nku, tj. m��e ji p�em�nit bezprost�edn� v kapit�l. Tato ��st se nevyd�v� na mzdu, nem�n� se ve variabiln� kapit�l. Odn�m� se individu�ln� spot�eb�, a p�itom se nespot�ebov�v� produktivn� ve Smithov� a Ricardov� smyslu. Spot�ebov�v� se pr�myslov�, av�ak jako surovina, a ne jako �ivotn� prost�edky produktivn�ch nebo neproduktivn�ch d�ln�k�. Obil� v�ak neslou�� jen jako �ivotn� prost�edek produktivn�ch d�ln�k� atd., n�br� i jako krmivo pro dobytek, jako surovina pro v�robu ko�alky, �krobu atd. Dobytek (na ��r nebo ta�n�) pak neslou�� jen jako �ivotn� prost�edek, ale dod�v� suroviny pro mnoh� odv�tv� pr�myslu: ko�e�inu, k��i, tuk, kosti, rohovinu atd. a ta�nou s�lu z��sti pro samo zem�d�lstv�, z��sti pro dopravn� pr�mysl.
Ve v�ech v�robn�ch odv�tv�ch, kde je doba reprodukce del�� ne� rok � jako nap��klad ve velk� ��sti dobytk��stv�, lesn�ho pr�myslu atd. � a jejich� produkty je p�itom t�eba neust�le reprodukovat, tj. vynakl�dat na n� ur�it� mno�stv� pr�ce, se akumulace a reprodukce kryj� natolik, nakolik se nov� p�idan� pr�ce, kter� nep�edstavuje jen zaplacenou, ale i nezaplacenou pr�ci, mus� shroma��ovat do t� doby, dokud nen� produkt natolik hotov, �e se m��e prod�vat.
(Zde se nemluv� o shroma��ov�n� zisku, kter� se ka�doro�n� p�id�v� [ke kapit�lu] podle v�eobecn� m�ry zisku � to nen� skute�n� akumulace, ale jen zp�sob v�po�tu � n�br� o shroma��ov�n� celkov� pr�ce, kter� se po n�kolik let opakuje, o takov�m shroma��ov�n�, p�i n�m� se shroma��uje nejen zaplacen�, ale i nezaplacen� pr�ce in natura, a ihned se znovu p�em��uje v kapit�l. Shroma��ov�n� zisku v takov�ch p��padech naopak nez�vis� na mno�stv� nov� p�idan� pr�ce.)
P�esn� tak je tomu i s technick�mi rostlinami (a� u� poskytuj� suroviny nebo pomocn� l�tky). Jejich semena, a rovn� ta ��st t�chto rostlin, kter� lze znovu pou��t jako hnojiva atd., p�edstavuji ��st celkov�ho produktu. Kdyby se tato ��st nedala prodat, nic by to nem�nilo na tom, �e jakmile znovu vejde do v�roby jako jej� podm�nka, tvo�� ��st celkov� hodnoty, a jako ǁ702ǀ takov� tvo�� konstantn� kapit�l pro novou v�robu.
T�m u� je vy��zena jedna z hlavn�ch ot�zek � ot�zka suroviny a �ivotn�ch prost�edk� (potravin), pokud jsou vlastn�m zem�d�lsk�m produktem. Zde se tedy akumulace p��mo shoduje s reprodukc� ve v�t��m m���tku, tak�e ��st nadv�robku znovu slou�� jako v�robn� prost�edek p��mo ve sv� vlastn� sf��e v�roby, ani� se sm��uje za mzdu nebo za jin� zbo��.
Druhou hlavn� ot�zkou jsou stroje. Nejde o stroje, kter� vyr�b�j� zbo��, n�br� o stroje, kter� vyr�b�j� stroje, o konstantn� kapit�l stroj�rensk�ho pr�myslu. Jsou-li tyto stroje d�ny, je u� zapot�eb� jen pr�ce vynakl�dan� v t�ebn�m pr�myslu, aby dodala suroviny (�elezo atd.) na r�zn� n�doby a stroje. Spolu se stroji, kter� vyr�b�j� stroje, jsou d�ny i stroje na zpracov�n� sam� suroviny. Nesn�z, s n� se zde setk�v�me, z�le�� v tom, abychom se nedostali do bludn�ho kruhu p�edpoklad�. Aby se toti� vyrobilo v�c stroj�, je t�eba v�c materi�lu (�eleza atd., uhl� atd.), a aby se vyrobilo v�c tohoto materi�lu, je t�eba v�c stroj�. A� p�edpokl�d�me, �e pr�mysln�ci vyr�b�j�c� stroje na v�robu stroj� a pr�mysln�ci vyr�b�j�c� stroje (pomoc� stroj� na v�robu stroj�) pat�� do t�e skupiny kapitalist� nebo ne, t�m se na v�ci nic nem�n�. Jedno je jasn�. ��st nadv�robku vystupuje ve form� stroj� na v�robu stroj� (p�inejmen��m to z�vis� na pr�mysln�kovi, zda bude nadv�robek vystupovat v t�to form�). Tyto stroje na v�robu stroj� nen� nutn� prodat, n�br� mohou in natura znovu vej�t do nov� v�roby jako konstantn� kapit�l. Zde tedy m�me p�ed sebou druhou kategorii nadv�robku, kter� vch�z� p��mo (anebo prost�ednictv�m sm�ny v t�e sf��e v�roby) do nov� v�roby (akumulace) jako konstantn� kapit�l, ani� p�edt�m pro�el procesem p�em�ny ve variabiln� kapit�l.
Ot�zka, zda se ��st nadhodnoty m��e p�em�nit p��mo v konstantn� kapit�l, se p�edev��m redukuje na ot�zku, zda ��st nadv�robku, v n�m� se zra�� nadhodnota, m��e p��mo znovu vej�t do sv� vlastn� sf�ry v�roby jako podm�nka v�roby, ani� byla p�edt�m prod�na.
V�eobecn� z�kon zn�:
Tam, kde ��st produktu, a tud� i nadv�robku (tj. u�itn� hodnoty, v n� se zra�� nadhodnota) m��e vej�t p��mo, bez zprost�edkov�n�, jako v�robn� podm�nka jako pracovn� n�stroj nebo pracovn� materi�l � op�t do t�e sf�ry v�roby, z n� tento produkt vy�el, tam akumulace uvnit� t�to sf�ry v�roby m��e a mus� nab�t takov� formy, �e se ��st nadv�robku neprod�v�, a m�sto toho se p��mo (anebo sm�nou s kapitalisty jin�ch obor� v t�e v�robn� sf��e, kte�� akumuluj� podobn�) v�len� do v�robn�ho procesu jako podm�nka reprodukce, tak�e akumulace a reprodukce ve v�t��m m���tku se zde p��mo kryj�. Akumulace a reprodukce se mus� v�ude kr�t, ale ne takov�mto p��m�m zp�sobem.
To plat� i o ��sti pomocn�ch l�tek; nap��klad o uhl� vyroben�m za rok. ��sti nadv�robku lze pou��t na to, aby se znovu vyr�b�lo uhl� ;jej� v�robci j� tedy mohou pou��t p��mo, bez jak�hokoli zprost�edkov�n�, jako konstantn�ho kapit�lu k v�rob� ve v�t��m m���tku.
V pr�myslov�ch oblastech existuj� v�robci stroj�, kte�� stav�j� pro pr�mysln�ky cel� tov�rny. Dejme tornu, �e 1/io [jejich v�roby] je nadv�robek �ili nezaplacen� pr�ce. Zda tato ilio, tj. nadv�robek, vystupuje v podob� tov�rn�ch budov, kter� se postavily pro t�et� osoby nebo se jirn prodaly, nebo v tov�rn� budov�, kterou dal postavit v�robce stroj� s�m pro sebe a kterou prodal s�m sob�, to na v�ci z�ejm� nic nem�n�. Jde tu jen o charakter u�itn� hodnoty, v n� se nadpr�ce zra��, jen o to, zda tato u�itn� hodnota m��e znovu vej�t jako podm�nka v�roby do v�robn� sf�ry 1 7O3 toho kapitalisty, kter�mu nadv�robek pat��. M�me tu op�t p��klad, jak d�le�it� je kategorie uzitn� hodnoty pro ur�ov�n� ekonomick� chforem.
M�me tu tedy u� zna�nou ��st nadv�robku, tj. nadhodnoty, kter� se m��e a mus� p��mo p�em�nit v konstantn� kapit�l, aby se akumulovala jako kapit�l, a bez kter� by v�bec nemohlo doj�t k akumulaci kapit�lu.
Za druh� jsme vid�li, �e tam, kde je rozvinut� kapitalistick� v�roba, tud� i produktivita pr�ce, a kde je velk� konstantn� kapit�l, a zejm�na pak ta jeho ��st, kter� se skl�d� z fixn�ho kapit�lu .� �e tam u� prost� reprodukce jixn�ho kapit�lu ve v�ech sf�r�ch a tak� i paraleln� prob�haj�c� reprodukce existuj�c�ho kapit�lu, kter� vyr�b� fixn� kapit�l, tvo�� fond akumulace, tj. dod�v� stroje, konstantn� kapit�l pro v�robu v roz���en�m m���tku.
Za t�et� zb�v� tato ot�zka: m��e se ��st nadv�robku znovu p�em�nit v kapit�l (v konstantn� kapit�l) (zprost�edkovanou) sm�nou mezi v�robci, nap��klad stroj�, pracovn�ch n�stroj� atd. a v�robci surovin, nap��klad �eleza, uhl�, kov�, d�eva atd. � tj. sm�nou r�zn�ch sou��st� konstantn�ho kapit�lu? Kupuje-li nap��klad v�robce �eleza, uhl�, d�eva atd. stroje nebo n�stroje od v�robce stroj�, a v�robce stroj� kupuje kovy, d�evo, uhl� atd. od prvov�robce, nahrazuj� si jeden druh�mu sm�nou vz�jemn� pot�ebn� sou��sti sv�ho konstantn�ho kapit�lu �ili vytv��ej� nov� konstantn� kapit�l. Ot�zkou zde je, v jak� m��e se to vztahuje na nadv�robek.
[5. P�em�na kapitalizovan� nadhodnoty v konstantn� a variabiln� kapit�l]
V��e jsme vid�li,[100] �e p�i prost� reprodukci dan�ho kapit�lu se ��st konstantn�ho kapit�lu opot�ebovan� p�i reprodukci konstantn�ho kapit�lu nahrazuje bu� p��mo in natura, anebo prost�ednictv�m sm�ny mezi v�robci konstantn�ho kapit�lu; je to sm�na kapit�lu za kapit�l, a ne sm�na d�chodu za d�chod nebo d�chodu za kapit�l. D�le, konstantn� kapit�l, kter� se opot�ebuje �ili pr�myslov� spot�ebuje p�i v�rob� spot�ebn�ch p�edm�tu � p�edm�t�, kter� vch�zej� do individu�ln� spot�eby �� se nahrazuje nov�mi produkty t�ho� druhu, kter� jsou v�sledkem nov� p�idan� pr�ce a redukuj� se tud� na d�chod (mzdu a zisk). Podle toho ve sf�r�ch vyr�b�j�c�ch spot�ebn� p�edm�ty p�edstavuje ta ��st masy produkt�, jej� hodnota nahrazuje konstantn� kapit�l t�chto sf�r, d�chod v�robc� konstantn�ho kapit�lu, kde�to ve sf�r�ch vyr�b�j�c�ch konstantn� kapit�l naopak ta ��st masy produkt�, kter� p�edstavuje nov� p�idanou pr�ci a tvo�� tud� d�chod v�robc� tohoto konstantn�ho kapit�lu, p�edstavuje pro v�robce �ivotn�ch prost�edk� konstantn� kapit�l (nahrazuj�c� [konstantn�] kapit�l [spot�ebovan� p�i v�rob� �ivotn�ch prost�edk�]). To tedy p�edpokl�d�, �e v�robci konstantn�ho kapit�lu sm��uj� sv�j nadv�robek (to jest v dan�m p��pad�: p�ebytek sv�ho produktu nad tou jeho ��st�, kter� se rovn� jejich konstantn�mu kapit�lu) za �ivotn� prost�edky, tj. �e individu�ln� spot�ebov�vaj� jeho hodnotu. Ale tento nadv�robek obsahuje
1. mzdu (�ili reprodukovan� fond na mzdu), a tato ��st mus� z�stat vyhrazena (z kapitalistovy strany) na v�daje na mzdu, tj. na individu�ln� spot�ebu (a p�edpokl�d�me-li minimum mzdy, pak i d�ln�k m��e realizovat mzdu, kterou takto dostal, jedin� v �ivotn�ch prost�edc�ch);
2. kapitalist�v zisk (v�etn� renty). Tato ��st m��e b�t spot�ebov�na, je-li dostate�n� velk�, z��sti individu�ln� a z��sti pr�myslov�. V tomto posledn�m p��pad� dojde ke sm�n� produkt� mezi v�robci konstantn�ho kapit�lu; ale tato sm�na u� nen� sm�nou ��sti produkt� p�edstavuj�c� jejich konstantn� kapit�l, kter� si musej� vz�jemn� nahrazovat, n�br� je to ��st nadv�robku, d�chod (nov� p�idan� pr�ce), kter� se p��mo p�em��uje v konstantn� kapit�l, ��m� se pak zv�t�uje masa konstantn�ho kapit�lu a roz�i�uje se m���tko, v n�m� se prov�d� reprodukce.
Tedy i v tomto p��pad� se ��st existuj�c�ho nadv�robku, tj. ��st pr�ce nov� p�idan� b�hem roku, p�em��uje v konstantn� kapit�l p��mo, ani� se p�edt�m p�em�nila ve variabiln� kapit�l. Tud� i zde se op�t ukazuje, �e pr�myslov� spot�eba nadv�robku � �ili akumulace � nen� v ��dn�m p��pad� toto�n� s vyd�v�n�m cel�ho nadv�robku na mzdu produktivn�ch d�ln�k�.
Lze si p�edstavit takov�to p��pad:
V�robce stroj� prod� sv� zbo�� (jeho ��st) nap��klad v�robci tkanin, kter� mu zaplat� pen�zi. Za tyto pen�ze koup� v�robce stroj� �elezo, uhl� atd., a ne �ivotn� prost�edky. Av�ak m�me-li na z�eteli celkov� proces, je jasn�, �e v�robci �ivotn�ch prost�edk� nemohou koupit stroje nebo suroviny k nahrazen� [sv�ho konstantn�ho kapit�lu], jestli�e v�robci prvk� slou��c�ch k nahrazen� konstantn�ho kapit�lu od nich nekoup� �ivotn� prost�edky, kter� vyrobili, jestli�e tedy tento proces ob�hu nen� v podstat� sm�nou mezi �ivotn�mi prost�edky a konstantn�m kapit�lem. V d�sledku toho, �e akty koup� a prodeje jsou takto rozd�leny, mohou ov�em nastat velmi v�n� poruchy a komplikace v t�chto procesech vyrovn�v�n�.
ǁ704ǀ Nem��e-li si n�kter� zem� sama vyrobit to mno�stv� stroj�, kter� j� dovoluje akumulace kapit�lu, koup� si je ze zahrani��. Stejn� tomu je, jestli�e si sama nem��e vyrobit nutn� mno�stv� �ivotn�ch prost�edk� (pro mzdy) a surovin. Tu je nad slunce jasn�j��, �e jakmile vystoup� na sc�nu mezin�rodn� obchod, ��st nadv�robku zem� � pokud je ur�en k akumulaci � se nep�em��uje ve mzdu, n�br� p��mo v konstantn� kapit�l. Potom v�ak vznik� p�edstava, �e takto vydan� pen�ze se venku v zahrani�� zcela vyd�vaj� na mzdu. Vid�li jsme, �e tomu tak nen� a nem��e b�t, dokonce i kdy� abstrahujeme od zahrani�n�ho obchodu.
V jak�m pom�ru se nadv�robek d�l� mezi variabiln� a konstantn� kapit�l, to z�vis� na pr�m�rn�m slo�en� kapit�lu, a ��m rozvinut�j�� je kapitalistick� v�roba, t�m relativn� men�� bude ��st vyd�van� p��mo na mzdu. P�edstava, �e nadv�robek, proto�e je jen produktem pr�ce nov� p�idan� b�hem roku, se tak� p�em��uje jen ve variabiln� kapit�l, �e se vyd�v� jen na mzdu, odpov�d� v�bec nespr�vn� p�edstav�, �e � proto�e produkt je jen v�sledkem �i materializac� pr�ce � se hodnota produktu redukuje jen na d�chod � na mzdu zisk a rentu �� jak si to nespr�vn� p�edstavovali Smith a Ricardo.
Velk� ��st konstantn�ho kapit�lu, toti� fixn� kapit�l, m��e se skl�dat i z toho, co p��mo vch�z� do procesu v�roby �ivotn�ch prost�edk�, surovin atd., anebo z toho, co slou�� zkr�cen� procesu ob�hu jako nap��klad �eleznice, silnice, usplav�ov�n� �ek, telegrafn� linky atd., anebo k uchov�v�n� zbo�� nebo vytv��en� z�sob zbo��, jako nap��klad doky, skladi�t� atd., anebo kone�n� z toho, co teprve po dlouh� dob� reprodukce zv�t�uje �rodnost zem�, jako pr�ce na nivelizaci pozemk�, odvod�ovac� kan�ly atd. Podle toho, zda se vyd�v� na n�kter� z t�chto druh� fixn�ho kapit�lu v�t�� nebo men�� ��st nadv�robku, jsou i bezprost�edn�, okam�it� d�sledky pro reprodukci �ivotn�ch prost�edk� atd. velmi r�zn�.
[6. Probl�m kriz� (�vodn� pozn�mky)]
P�edpokl�d�me-li dodatelnou v�robu konstantn�ho kapit�lu � tj. v�t�� v�robu, ne� je nutn� k nahrazen� star�ho kapit�lu, a tud� i k v�rob� d��v�j��ho mno�stv� �ivotn�ch prost�edk� � potom v t�ch sf�r�ch, kde se pou��v� stroj�, surovin atd. [na v�robu p�edm�t� individu�ln� spot�eby] dodate�n� v�roba �ili akumulace nenar�� na dal�� pot�e. Je-li tu pot�ebn� dodate�n� pr�ce, kapitalist� uveden�ch sf�r najdou na trhu i v�echny prost�edky k nov� tvorb� kapit�lu, k p�em�n� sv�ch p�ebyte�n�ch pen�z v nov� kapit�l.
Av�ak cel� proces akumulace se redukuje p�edev��m na takovou dodatelnou v�robu, kter� na jedn� stran� odpov�d� p�irozen�mu r�stu po�tu obyvatelstva, a na druh� stran� tvo�� imanentn� z�kladnu jev�, kter� se projevuj� v kriz�ch. M�rou t�to dodate�n� v�roby je s�m kapit�l, existuj�c� m���tko podm�nek v�roby a bezmezn� snaha kapitalist� obohatit se, zv�t�it si kapit�l, a v�bec ne spot�eba, kter� je u� od sam�ho po��tku podv�z�na, proto�e v�t�ina obyvatelstva, d�lnick� obyvatelstvo, m��e roz�i�ovat svou spot�ebu jen uvnit� velmi �zk�ch hranic, a na druh� stran� v t�e m��e, jak se rozv�j� kapitalismus, popt�vka po pr�ci se relativn� zmen�uje, zat�mco absolutn� vzr�st�. K tomu p�istupuje je�t� to, �e ve�ker� vyrovn�v�n� disproporc� je jen nahodil� a �e proporce, v nich� se v jednotliv�ch sf�r�ch pou��v� kapit�lu, se sice ur�it�m neust�l�m procesem vyrovn�vaj�, av�ak sama nep�etr�itost tohoto procesu pr�v� tak p�edpokl�d� neust�l� disproporce, kter� tento proces mus� neust�le, �asto n�siln�, vyrovn�vat.
M�me zde zkoumat jen formy, kter�mi kapit�l proch�z� v r�zn�ch stadi�ch sv�ho dal��ho rozvoje. Nepod�v�me zde tud� rozbor t�ch re�ln�ch vztah�, v jejich� r�mci prob�h� skute�n� proces v�roby. St�le p�edpokl�d�me, �e zbo�� se prod�v� za svou hodnotu. Konkurenci kapit�l� nech�v�me stranou, stejn� jako �v�r. Stejn� tak tu nebudeme zkoumat ani skute�nou strukturu spole�nosti, kter� se rozhodn� neskl�d� jen z d�lnick� t��dy a z t��dy pr�myslov�ch kapitalist� a ve kter� tedy spot�ebitel� a v�robci nejsou toto�n�: prvn� kategorie, kategorie spot�ebitel� (jejich� d�chody z��sti nejsou prvotn�, ale druhotn�, odvozen� ze zisku a mzdy) je zna�n� v�t�� ne� druh� [tj. kategorie v�robc�], a proto zp�sob, jak vyd�v� sv�j d�chod, i jeho velikost, vyvol�v� velmi zna�n� modifikace ve v�voji hospod��stv� a zvl�t� v procesu ob�hu a reprodukce kapit�lu. Jestli�e jsme v�ak u� p�i zkoum�ni pen�z[101] zjistili, �e v sob� skr�vaj� mo�nost krizi, jak pokud v�bec p�edstavuj� formu odli�nou od natur�ln� formy zbo��, tak i ve sv� form� platidla, pak se to je�t� v daleko v�t�� m��e projevuje p�i zkoum�n� v�eobecn� povahy kapit�lu, je�t� p�ed objasn�n�m dal��ch re�ln�ch vztah�, kter� tvo�� v�echny p�edpoklady skute�n�ho v�robn�ho procesu.
ǁ705ǀ N�zor vulg�rn�ho Saye (k n�mu� se je�t� vr�t�me, a� budeme mluvit o tomto ubo��kovi), n�zor, kter� p�evzal Ricardo (a kter� vlastn� pat�� [Jamesu] Millovi), �e nen� mo�n� nadv�roba anebo p�inejmen��m v�eobecn� p�epln�n� trhu, se zakl�d� na pou�ce, �e produkty se sm��uj� za produkty, �ili, jak [to �ekl] Mill, na �metafyzick� rovnov�ze prodava�� a kupc��[102], z �eho� bylo d�le vyvozeno, �e popt�vku ur�uje jedin� sama v�roba, �ili �e popt�vka a nab�dka jsou toto�n�. T� pou�ka se vyskytuje i ve form�, kterou si zvl obl�bil Ricardo, �e jak�koli suma kapit�lu m��e b�t v kter�koli zemi produktivn� vyu�ita.
�Pan Say,� ��k� Ricardo v kapitole XXI (�Vliv akumulace na zisk a �rok�) �nanejv�� uspokojiv� uk�zal, �e neexistuje takov� suma kapit�lu, kter� by nebylo mo�no v zemi pou��t, proto�e popt�vka je omezena jen v�robou. Ka�d� �lov�k vyr�b� jen s �myslem spot�ebovat nebo prodat a prod�v� jen s �myslem koupit si n�jak� jin� zbo��, kter� by pro n�ho mohlo b�t bezprost�edn� u�ite�n� nebo kter� by mohlo p�isp�t budouc� v�rob�. Ka�d� v�robce se tedy nutn� st�v� bu� spot�ebitelem sv�ch vlastn�ch v�robk�, nebo kupcem a spot�ebitelem n�kter�ho jin�ho v�robce. Nelze p�edpokl�dat, �e bude po dlouhou dobu �patn� informov�n o tom, jak� zbo�� m��e nejv�hodn�ji vyr�b�t, aby dos�hl sv�ho c�le, toti� aby z�skal jin� zbo��, a proto je t� nepravd�podobn�, �e bude neust�le� (zde v�bec nejde o v��n� �ivot) �vyr�b�t zbo��, po kter�m nen� popt�vka.� ([David Ricardo, �On the principlcs...�, Lond�n 1821], str. 339�340.) [Srov. D. Ricardo, �Z�sady...�, �es. vyd., str. 210�211.)
Ricardo, kter� se sna�� v�ude b�t d�sledn�, zji��uje, �e jeho autorita Say si tu z n�ho ud�lal dobr� den. V pozn�mce k v��e citovan�mu m�stu ��k�:
�Nen� tato teze v rozporu se z�sadou, kterou pan Say s�m stanovil? ���m jsou voln� kapit�ly v pom�ru k mo�nosti jejich pou�it� hojn�j��, t�m v�c klesne �rokov� m�ra ze zap�j�en�ho kapit�lu.� ([Jean-Baptiste] Say, [�Trait� dʼ�conomie politique...�, Pa�� 1814], sv. II, str. 108.) Jestli�e lze v zemi naj�t pou�it� pro kapit�l jak�koli velikosti, jak je o n�m mo�no ��ci, �e je ho ve srovn�n� a mo�nost� jeho pou�iti p��li� mnoho?� (Cit. d�lo, str. 340, pozn.) [Srov. �es. vyd., str. 211, pozn.)
Proto�e se Ricardo odvol�v� na Saye, podrob�me Sayovy pou�ky kritice, ale a� pozd�ji, a� se budeme zab�vat t�mto �arlat�nem sam�m.
Zde p�edb�n� jen tolik:
P�i reprodukci, stejn� jako p�i akumulaci kapit�lu, nejde jen o to, aby se nahradila t� masa u�itn�ch hodnot, z nich� se skl�d� kapit�l, v jej�m d��v�j��m nebo roz���en�m (p�i akumulaci) m���tku, n�br� i o to, aby se nahradila hodnota z�lohovan�ho kapit�lu s obvyklou m�rou zisku (s obvyklou nadhodnotou). Poklesnou-li tedy v d�sledku n�jak� okolnosti anebo shluku okolnost� tr�n� ceny zbo�� (v�ech nebo v�t�iny, co� je zcela lhostejn�) hluboko pod jejich ceny n�klad�, pak se na jedn� stran� reprodukce kapit�lu co mo�n� zmen��. Je�t� v�c v�ak uv�zne akumulace. Nadhodnota nahromad�n� ve form� pen�z (zlata nebo bankovek) by se p�em�nila v kapit�l jen se ztr�tou. Bude proto le�et ladem v bank�ch bu� v podob� pokladu, nebo tak� ve form� �v�rov�ch pen�z, co� na v�ci v�bec nic nem�n�. T� nesn�z by mohla nastat i z opa�n�ch p���in, kdyby neexistovaly re�ln� p�edpoklady reprodukce (jako nap��klad p�i zdra�en� obil�, anebo proto, �e se nenahromadilo dost konstantn�ho kapit�lu in natura). Za�ne v�znout reprodukce, a tud� i plynulost ob�hu. Koup� a prodej stoj� [antagonisticky] proti sob�, a nezam�stnan� kapit�l vystupuje v podob� ladem le��c�ch pen�z. T�� jev m��e nastat (a to velmi �asto p�edch�z� kriz�m) i tehdy, kdy� v�roba nadbyte�n�ho kapit�lu prob�h� velmi rychle a jeho zp�tn� p�em�na v produktivn� kapit�l natolik zvy�uje popt�vku po v�ech jeho prvc�ch, �e skute�n� v�roba s n� nem��e dr�et krok, a tak ceny v�ech zbo��, kter� vch�zej� do tvorby kapit�lu, stoupaj�. V tomto p��pad� siln� poklesne �rokov� sazba, i kdyby zisk velmi vzrostl, a tento pokles �rokov� sazby vede pak k velmi odv�n�m spekula�n�m podnik�m. V�znut� reprodukce vede k tomu, �e se zmen�uje variabiln� kapit�l, kles� mzda a zmen�uje se masa pou�it� pr�ce. To v�echno pak zase p�sob� na ceny a vede k jejich nov�mu poklesu.
Nikdy se nesm� zapom�nat, �e u kapitalistick� v�roby nejde p��mo o u�itnou hodnotu, n�br� o sm�nnou hodnotu a zvl�t� o zv�t�eni nadhodnoty. To je hybn� motiv kapitalistick� v�roby a je moc kr�sn�, kdy� n�kdo abstrahuje od z�kladny kapitalistick� v�roby, aby sprovodil ze sv�ta jej� rozpory a ud�lal z n� v�robu, kter� je zam��ena na bezprost�edn� spot�ebu v�robc�.
D�le: proto�e proces ob�hu kapit�lu netrv� jeden den, n�br� naopak trv� del�� obdob�, ne� se kapit�l vr�t� k sob� [do sf�ry v�roby]; proto�e toto obdob� se shoduje s obdob�m, b�hem n�ho� se tr�n� ceny ǁ706ǀ vyrovn�vaj� na ceny n�klad�; proto�e b�hem tohoto obdob� doch�z� k velk�m p�evrat�m a zm�n�m na trhu, velk�mzm�n�m v produktivit� pr�ce, a proto i v re�ln� hodnot� zbo��, je �pln� jasn�, �e od v�choz�ho bodu � od p�vodn� dan�ho kapit�lu � a� do jeho n�vratu po ukon�en� jednoho z t�chto obdob� mus� doj�t k velk�m katastrof�m a �e se musej� nahromadit a rozvinout prvky krize, kter� se v ��dn�m p��pad� neodstran� ubohou fr�z�, �e produkty se sm��uj� za produkty. Srovn�v�n� hodnoty zbo�� v jednom obdob� s hodnotou t�ho� zbo�� v pozd�j��m obdob�, je� pan Bailey pova�uje za scholastick� v�mysl, je naopak z�kladn�m principem [zkoum�n�] procesu ob�hu kapit�lu.
Mluv�-li se o ni�en� kapit�lu krizemi, je t�eba rozli�ovat dvoj�:
Pokud uv�zne proces reprodukce a omez� se � nebo se m�sty �pln� zastav� � pracovn� proces, ni�� se skute�n� kapit�l. Stroje, kter�ch se nepou��v�, nejsou kapit�lem. Pr�ce, kter� se nevyko�is�uje, je jakoby ztracen� v�roba. Suroviny, kter� le�� nevyu�it�, nejsou kapit�lem. Stavby (pr�v� tak jako nov� postaven� stroje), kter� z�st�vaj� nevyu�it� nebo nedokon�en�, zbo��, kter� hnije ve skladech � to v�echno je ni�en� kapit�lu. To v�echno je jen v�razem toho, �e uv�zl proces reprodukce, �e dan� podm�nky v�roby nep�sob� fakticky jako podm�nky v�roby, �e se neuv�d�j� do �innosti. Jejich u�itn� hodnota i jejich sm�nn� hodnota jdou p�itom k �ertu.
Za druh� znamen� ni�en� kapit�lu krizemi znehodnocen� mas hodnot, kter� jim br�n�, aby pozd�ji obnovily proces sv� reprodukce jako kapit�lu ve stejn�m m���tku. Je to katastrof�ln� pokles cen zbo��. T�m se v�ak neni�� u�itn� hodnoty. Co jeden ztr�c�, druh� z�sk�v�. Masy hodnot, kter� p�sob� jako kapit�ly, nemohou se v t�ch� rukou reprodukovat jako kapit�l. Sta�� kapitalist� bankrotuj�. Jestli�e se hodnota kapitalistova zbo��, jeho� prodejem reprodukuje sv�j kapit�l, rovnala 12 000 libr�m �t., z �eho� p�ipadlo, �ekn�me, 2000 liber �t. na zisk, a jestli�e cena tohoto zbo�� klesne na 6000 liber �t., potom tento kapitalista nem��e zaplatit ani svoje smluvn� z�vazky, a i kdyby je nem�l, nem��e se se 6000 librami �t. ani znova pustit do podnik�n� v d��v�j��m m���tku, proto�e ceny zbo�� op�t stoupaj� na �rove� jejich cen n�klad�. T�m je zni�en kapit�l 6000 liber �t., a�koli kupec tohoto zbo�� � proto�e je koupil za polovinu jeho ceny n�klad� � m��e p�i op�tovn�m o�iven�obchodu dob�e pochodit, ba m��e na n�m dokonce vyd�lat. Velk� ��st nomin�ln�ho kapit�lu spole�nosti, tj. sm�nn� hodnoty existuj�c�ho kapit�lu, je jednou prov�dy zni�ena, a�koli pr�v� toto zni�en�, proto�e nepostihuje u�itnou hodnotu, m��e velmi pomoci nov� reprodukci. Je to sou�asn� obdob�, kdy se pen�n�ci obohacuj� na �kor pr�mysln�k�. Co se t�k� poklesu �ist� fiktivn�ho kapit�lu (st�tn�ch pap�r�, akci� atd.), pak � pokud nevede k bankrotu st�tu a akciov�ch spole�nost� a pokud v d�sledku toho, proto�e ot�ese �v�rem pr�myslov�ch kapitalist�, kte�� vlastn� takov� pap�ry, nezastav� v�bec reprodukci � je to jen p�enesen� bohatstv� z jedn�ch rukou do druh�ch, kter� m� na reprodukci vcelku p��zniv� vliv, nebo� zbohatl�ci, do jejich� rukou se tyto akcie nebo pap�ry levn� dostanou, jsou v�t�inou podnikav�j�� ne� sta�� majitel�.
[7. Nejapn� pop�r�n� nadv�roby zbo�� p�i sou�asn�m uzn�v�n� nadbytku kapit�lu]
Ricardo je v�dy, pokud samostatn� rozv�j� sv� u�en�, d�sledn�. Proto je u n�ho teze, �e nadv�roba (zbo��) nen� mo�n�, toto�n� s tezi, �e nen� mo�n� nadbytek nebo p�ebytek kapit�lu.[d]
�V zemi se kapit�l nem��e akumulovat v takov�m rozsahu, aby ho nebylo mo�no produktivn� pou��t, dokud mzdy v d�sledku r�stu cen nutn�ch �ivotn�ch prost�edk� nestoupnou tak vysoko a dokud na zisk z kapit�lu nezbude tak m�lo, �e zmiz� podn�t pro akumulaci.� (Cit. d�lo, str. 340.) [Srov. �es. vyd., str. 211.]
�Z toho... plyne, �e hranice popt�vky po kapit�lu, hranice jeho pou�it� neexistuj� potud, pokud p�in�� n�jak� zisk, a �e, a� je kapit�l jakkoli hojn�, jedinou skute�nou p���inou poklesu zisku je zv��en� mezd. D�le lze je�t� dodat, �e jedinou dostate�nou a trvalou p���inou vzestupu mezd je to, �e se st�te obt�n�ji obstar�vaj� potraviny a nutn� �ivotn� prost�edky ǁ707ǀ pro vzr�staj�c� po�et d�ln�k�.� (Cit. d�lo, str. 347�348.) [Srov. �es. vyd., str. 215.]
Co by pak Ricardo �ekl stupidnosti sv�ch n�sledovn�k�, kte�� pop�raj� nadv�robu v jedn� form� (ve form� v�eobecn�ho p�epln�n� trhu zbo��m) a sou�asn� ji p�ipou�t�j� v jin� form�, jako nadv�robu kapit�lu, nadbytek kapit�lu, p�ebytek kapit�lu, ba d�laj� z toho dokonce podstatn� bod sv�ch u�en�.
Ani jeden rozumn� uva�uj�c� ekonom poricardovsk�ho obdob� nepop�r� nadbytek kapit�lu. Naopak, v�ichni vysv�tluj� krize z nadbytku kapit�lu (pokud je nevyvozuj� z �v�rov�ch jev�). V�ichni tedy p�izn�vaj� nadv�robu v jedn� form�, ale pop�raj� ji v druh�. Zb�v� tedy jen ot�zka, v jak�m vz�jemn�m vztahu jsou tyto dv� formy nadv�roby, forma, v n� se nadv�roba pop�r�, k form�, vn� se p�izn�v�.
S�m Ricardo vlastn� nic nev�d�l o kriz�ch, o v�eobecn�ch kriz�ch sv�tov�ho trhu vypl�vaj�c�ch ze sam�ho procesu v�roby. Krize v letech 1800�1815 mohl vysv�tlovat zdra�en�m obil� v d�sledku ne�rod, znehodnocen�m pap�rov�ch pen�z, poklesem cen koloni�ln�ho zbo�� atd., proto�e v d�sledku kontinent�ln� blok�dy byl trh n�siln�, z politick�ch, a ne ekonomick�ch d�vod� z��en. Krize po roce 1815 si mohl rovn� vysv�tlit jednak ne�rodn�m rokem, nedostatkem obil�, jednak poklesem cen obil�, proto�e p�estaly p�sobit p���iny, kter� podle jeho vlastn� teorie b�hem v�lky a v dob� od��znut� Anglie od kontinentu nutn� vyh�n�ly ceny obili do v��e, jednak p�echodem od v�lky k m�ru a z toho vypl�vaj�c�mi �n�hl�mi zm�nami v pr�b�hu obchodu�. (Viz jeho �Principles� [�Z�sady...�], kapitola XIX �O n�hl�ch zm�n�ch v pr�b�hu obchodu�.)
Pozd�j�� historick� jevy, zvl�t� tak�ka pravideln� periodi�nost kriz� sv�tov�ho trhu, u� nedovolily poricardovsk�m ekonom�m, aby tyto skute�nosti pop�rali nebo je vysv�tlovali jako nahodil� jevy. M�sto toho vymysleli � ponech�v�me stranou takov� ekonomy, kte�� v�echno vysv�tluj� �v�rem, aby pak prohl�sili, �e sami musej� p�edpokl�dat p�ebytek kapit�lu � kr�sn� rozd�l mezi nadbytkem kapit�lu a nadv�robou. P�i pop�r�n� nadv�roby se dr�eli fr�z� a n�mitek Ricardov�ch a Smithov�ch, kde�to z nadbytku kapit�lu se sna�ili vyvodit jevy, kter� si jinak nedovedli vysv�tlit. Nap��klad Wilson vysv�tluje jedny krize nadbytkem fixn�ho kapit�lu a druh� nadbytkem ob�n�ho kapit�lu. S�m nadbytek kapit�lu p�ipou�t�j� i nejlep�� ekonomov� (jako nap��klad Fullarton) a stal se u� tak v�eobecn�m p�edsudkem, �e tato fr�ze figuruje jako n�co samoz�ejm�ho dokonce v kompendiu u�en�ho pana Roschera.
A tak je tu ot�zka: co je nadbytek kapit�lu a ��m se odli�uje od nadv�roby?
(Spravedlnost ov�em vy�aduje, abychom poznamenali, �e jin� ekonomov�, jako nap��klad Ure, Corbet atd., prohla�uj� nadv�robu za norm�ln� stav velk�ho pr�myslu, pokud jde o vnit�n� trh, tak�e podle nich nadv�roba vede ke kriz�m jen za ur�it�ch okolnost�, kdy� se zu�uje i zahrani�n� obchod.)
Podle t�ch� ekonom� je kapit�l tot� co pen�ze nebo zbo��. Nadv�roba kapit�lu je tedy nadv�robou pen�z nebo zbo��. A p�esto pr� tyto dva jevy nemaj� mezi sebou nic spole�n�ho. Podle t�chto ekonom� nelze mluvit dokonce ani o nadv�rob� pen�z, proto�e pen�ze jsou podle nich zbo��m, tak�e se cel� tento jev redukuje na nadv�robu zbo��, kterou pod jedn�m pojmenov�n�m p�ipou�t�j� pod druh�m pop�raj�. ��k�-li se pak, �e doch�z� k nadv�rob� fixn�ho nebo ob�n�ho kapit�lu, je z�kladem tohoto tvrzen� to, �e se tu na zbo�� u� nepohl�� v tomto prost�m ur�en�, n�br� v takov�m ur�en�, v n�m� zbo�� vystupuje jako kapit�l. T�m se v�ak na druh� stran� op�t p�izn�v�, �e u kapitalistick� ǁ708ǀ v�roby a jej�ch jev� � nap��klad p�i nadv�rob� � nejde jen o prost� vztah, v n�m� produkt vystupuje jako zbo��, dost�v� ur�en� zbo��, n�br� �e zde jde o takov� spole�ensk� ur�en� zbo��, v d�sledku nich� je produkt n�co v�c ne� zbo�� a n�co jin�ho ne� zbo��.
V�bec: pokud term�n �nadbytek kapit�lu� na rozd�l od term�nu �nadv�roba zbo��� nen� jen pouhou slovn� vyt��kou nebo v�razem nesv�domit� bezmy�lenkovitosti t�ch ekonom�, kte�� uzn�vaj� t�� jev za existuj�c� a nutn�, pokud se naz�v� a, ale pop�raj� ho, jakmile se naz�v� b, tak�e jejich skrupule a pochybnosti se tu t�kaj� jen pojmenov�n� jevu, a ne jevu sam�ho � anebo se sna�� vyhnout se nesn�z�m spojen�m s vysv�tlen�m tohoto jevu t�m, �e ho v jedn� form� (pod jedn�m n�zvem) pop�raj�, a to v t� form�, v n� odporuje jejich p�edsudk�m, a p�ipou�t�j� ho jen v takov� form�, kter� neobsahuje ��dnou my�lenku � kdy� toto nech�me stranou, je v p�echodu od term�nu �nadv�roba zbo��� k term�nu �nadbytek kapit�lu� skute�n� jist� krok vp�ed. V �em z�le��? V uzn�n�, �e v�robci zbo�� nestoj� proti sob� jako prost� majitel� zbo��, n�br� jako kapitalist�.
[8. Pop�r�n� v�eobecn� nadv�roby u Ricarda.
Mo�nost krize spo��vaj�c� ve vnit�n�ch rozporech zbo�� a pen�z]Je�t� n�kolik Ricardov�ch v�t:
�Mohli bychom si myslet,... �e Adam Smith tvrd�, �e jsme do ur�it� m�ry nuceni� (ve skute�nosti tomu tak je) �vyr�b�t p�ebytek obil�, vln�n�ho a kovov�ho zbo��, a �e by kapit�lu, kter� toto zbo�� vyrobil, nebylo mo�no pou��t jinak. Ve skute�nosti z�vist volba zp�sobu pou�it� kapit�lu jen na n�s, a proto nem��e b�t ��dn�ho zbo�� po del�� dobu p�ebytek, nebo� kdyby tomu tak bylo, cena zbo�� by poklesla pod jeho p�irozenou cenu a kapit�l by p�e�el do n�jak�ho v�nosn�j��ho zam�stn�n�.� (Cit. d�lo, str. 341�342, pozn.) [Srov. �es. vyd., str. 212, pozn.]
�Produkty se v�dy kupuj� za produkty nebo za slu�by; pen�ze jsou jen prost�edkem, pomoc� n�ho� se sm�na uskute��uje.�
(To znamen�, �e pen�ze jsou jen prost�edkem ob�hu a sama sm�nn� hodnota je jen pom�jivou formou sm�ny produktu za produkt � co� je nespr�vn�.)
�N�kter�ho zbo�� se m��e vyrobit p��li� mnoho a trh j�m m��e b�t p�epln�n natolik, �e se neuhrad� ani kapit�l vynalo�en� na toto zbo��. Av�ak to se nem��e st�t se v��m zbo��m.� (Cit. d�lo, str. 341�342.) [Srov. �es. vyd., str. 211�212.]
�Zda tato zv��en� v�roba a z n� vypl�vaj�c� zv��en� popt�vka sn�� nebo nesn�� zisk, to z�vist v�hradn� na vzestupu mezd, a vzestup mezd, s v�jimkou vzestupu na kr�tk� obdob�, z�vis� na tom, jak snadno lze pro d�ln�ky vyrobit potraviny a nutn� �ivotn� prost�edky.� (Cit. d�lo, str. 343.) [Srov. �es. vyd., str. 212.]
�Kdy� obchodnici vkl�daj� sv� kapit�ly do zahrani�n�ho obchodu nebo z�mo�sk� dopravy, �in� tak v�dy ze svobodn� volby, a ne z nutnosti; �in� tak proto, �e zisky v t�chto odv�tv�ch jsou o n�co vy��� ne� ve vnit�n�m obchod�.� (Cit. d�lo, str. 344.) [Srov. �es. vyd., str. 213.]
Pokud jde o krize, v�ichni auto�i, kte�� popisuj� skute�n� pohyb cen, nebo v�ichni praktikov�, kte�� p�� v jednotliv�ch momentech krize, pr�vem ignorovali zd�nliv� teoretick� masti�k��stv� a spokojili se konstatov�n�m, �e u�en� o nemo�nosti p�epln�n� trhu atd. je spr�vn� v abstraktn� teorii, ale v praxi je nespr�vn�. Pravideln� opakov�n� kriz� pak skute�n� zp�sobilo, �e �v�sty Saye a jin�ch se staly frazeologi�, kter� se pou��v� jen v dob�ch prosperity a kter� se v dob�ch krize h�z� p�es palubu.
ǁ709ǀ V kriz�ch sv�tov�ho trhu se vyb�jej� rozpory a protiklady bur�oazn� v�roby. Av�ak m�sto zkoum�n�, v �em z�le�� antagonistick� prvky, kter� p�i katastrof� vyr�ej� na povrch, spokojuj� se apologeti t�m, �e pop�raj� samu katastrofu a p�es jej� z�konitou periodi�nost trvaj� na tom, �e kdyby se v�roba ��dila podle u�ebnic, nikdy by nedo�lo ke krizi. Apologetika tu d�le z�le�� v tom, �e se fal�uj� nejprost�� ekonomick� vztahy, a zvl�t� v tom, �e se navzdory rozpor�m zd�raz�uje jednota.
P�edstavuje-li nap��klad koup� a prodej � �ili pohyb metamorf�zy zbo�� � jednotu dvou proces�, anebo sp�e prob�h�ni jednoho procesu dv�ma protikladn�mi f�zemi, je-li tud� tento pohyb v podstat� jednotou obou f�z�, pak je v podstat� pr�v� tak i rozd�len�m t�chto dvou f�z� a osamostatn�n�m jedn� v��i druh�. Proto�e jsou v�ak p�ece jen vnit�n� sv�zan�, m��e se osamostatn�n� vnit�n� sv�zan�ch moment� projevit jen n�siln�, jako ni�iv� proces. Pr�v� v krizi se projevuje jejich jednota, jednota rozd�ln�ch moment�. Samostatnost, j� v��i sob� nab�vaj� vz�jemn� sv�zan� a vz�jemn� se dopl�uj�c� momenty, se n�siln� ni��. Krize tedy odhaluje jednotu navz�jem osamostatn�n�ch moment�. Bez t�to vnit�n� jednoty zd�nliv� v��i sob� lhostejn�ch moment� by nedo�lo ke krizi. To tedy ne, ��k� apologetick� ekonom. Proto�e tu je jednota, nem��e doj�t ke krizi. A to zase neznamen� nic jin�ho, ne� �e jednota protikladn�ch moment� vylu�uje jejich protikladnost.
Aby se dok�zalo, �e kapitalistick� v�roba nem��e v�st k v�eobecn�m kriz�m, pop�raj� se v�echny podm�nky a v�echna ur�en� jej� formy, v�echny jej� principy a differentiae specificae, zkr�tka pop�r� se sama kapitalistick� v�roba; a ve skute�nosti se dokazuje, �e kdyby kapitalistick� zp�sob v�roby nebyl specificky rozvinutou, sv�r�znpu formou spole�ensk� v�roby, n�br� takov�m zp�sobem v�roby, kter� p�edch�z� nejran�j��m za��tk�m kapitalismu, neexistovaly by jemu vlastn� protiklady, rozpory, a tud� by neexistoval ani jejich bou�liv� projev v kriz�ch.
�Produkty,� opakuje Ricardo po Sayovi, �se v�dy kupuj� za produkty nebo za slu�by; pen�ze jsou jen prost�edkem, pomoc� n�ho� se sm�na uskute��uje.� (Cit. d�lo, str. 341.) [Srov. �es. vyd., str. 211.]
Zde se tedy za prv� zbo��, v n�m� existuje rozpor mezi sm�nnou a u�itnou hodnotou, p�em��uje v pouh� produkt (u�itnou hodnotu), a sm�na zbo�� se tud� p�em��uje v pouh� v�m�nn� obchod s produkty, pouh�mi u�itn�mi hodnotami. Jde se tu zp�t, a to nejen p�ed kapitalistickou v�robu, n�br� dokonce i p�ed prostou v�robu zbo��, a nejslo�it�j�� jev kapitalistick� v�roby � krize sv�tov�ho trhu � se pop�r� t�m, �e se prost� pop�r� prvn� podm�nka kapitalistick� v�roby, tj. �e produkt mus� b�t zbo��m a �e proto mus� vystupovat jako pen�ze a proj�t procesem metamorf�zy. M�sto aby se mluvilo o n�mezdn� pr�ci, mluv� se o �slu�b�ch�; v tomto slov� se op�t vynech�v� specifick� ur�enost n�mezdn� pr�ce a jej� spot�eby, toti� vlastnost zv�t�ovat hodnotu zbo��, za kter� se sm��uje, vyr�b�t nadhodnotu � a spolu s t�m se p�ehl�� i specifick� vztah, j�m� se pen�ze a zbo�� p�em��uj� v kapit�l. Pod slovem �slu�ba� se ch�pe pr�ce jen jako u�itn� hodnota (co� je v kapitalistick� v�rob� vedlej��), stejn� jako ve slov� �produkt� se zakr�v� podstata zbo�� a v n�m skryt� rozpor. Naprosto d�sledn� se pak na pen�ze pohl�� jen jako na pouh�ho zprost�edkovatele sm�ny produkt�, a ne jako na podstatnou a nezbytnou formu existence zbo��, kter� se mus� projevit jako sm�nn� hodnota, jako v�eobecn� spole�ensk� pr�ce. Proto�e takovouto p�em�nou zbo�� v pouhou u�itnou hodnotu (produkt) se st�r� podstata ǁ710ǀ sm�nn� hodnoty, je stejn� snadno mo�n� � nebo sp�e nutn� � pop��t, �e pen�ze jsou podstatnou formou zbo��, kter� je v procesu metamorf�zy zbo�� v��i p�vodn� form� zbo�� samostatn�.
Zde se tedy krize odb�vaj� t�m, �e se p�ech�zej� nebo pop�raj� prvn� p�edpoklady kapitalistick� v�roby � existence produktu jako zbo��, rozdvojen� zbo�� na zbo�� a pen�ze, z toho vypl�vaj�c� momenty odd�len� p�i sm�n� zbo��, kone�n� vztah pen�z nebo zbo�� k n�mezdn� pr�ci.
O nic lep�� nejsou ostatn� ani ekonomov� (jako nap��klad J[ohn] St[uart] Mill), kte�� cht�j� vysv�tlit krize z t�chto prost�ch mo�nost� krize obsa�en�ch v metamorf�ze zbo�� � nap��klad z odd�len� koup� a prodeje. Tato ur�en�, kter� vysv�tluj� mo�nost krize, je�t� zdaleka nevysv�tluj� jej� skute�nost, nevysv�tluj�, pro� se f�ze procesu [reprodukce] dost�vaj� do takov�ho konfliktu, �e se jejich vnit�n� jednota m��e projevit jedin� prost�ednictv�m krize, jedin� n�siln�m procesem. Toto odd�len� se projevuje v krizi; je jej� element�rn� formou. Vysv�tlovat krizi touto jej� element�rn� formou znamen� vysv�tlovat existenci krize t�m, �e se jej� existence vyj�d�� v jej� nejabstraktn�j�� form�; tj. �e se krize vysv�tl� kriz�.
�Ka�d� �lov�k,� ��k� Ricardo, �vyr�b� jen s �myslem spot�ebovat nebo prodat a prod�v� jen s �myslem koupit si n�jak� jin� zbo��, kter� by pro n�ho mohlo b�t bezprost�edn� u�ite�n� nebo kter� by mohlo p�isp�t budouc� v�rob�. Ka�d� v�robce se tedy nutn� st�v� bu� spot�ebitelem sv�ch vlastn�ch v�robk�� (goods) �nebo kupcem a spot�ebitelem zbo�� n�kter�ho jin�ho v�robce. Nelze p�edpokl�dat, �e bude po dlouhou dobu �patn� informov�n o tom, jak� zbo�� m��e nejv�hodn�ji vyr�b�t, aby dos�hl sv�ho c�le, toti� aby z�skal jin� zbo��, a proto je t� nepravd�podobn�, �e bude neust�le� (continually) �vyr�b�t zbo��, po kter�m nen� popt�vka.� (Cit. d�lo, str. 339�340.) [Srov. �es. vyd., str. 210�211.]
Toto d�tinsk� �van�n� je hodn� takov�ho Saye, av�ak ned�stojn� Ricarda. P�edev��m ��dn� kapitalista nevyr�b� proto, aby sv�j produkt spot�eboval. A mluv�me-li o kapitalistick� v�rob�, m��eme pln�m pr�vem ��ci: ���dn� �lov�k nevyr�b� s �myslem spot�ebovat sv�j produkt� � dokonce i kdy� n�kter�ch ��st� sv�ho produktu znovu pou�ije k pr�myslov� spot�eb�. Ale u Ricarda se mluv� o soukrom� spot�eb�. P�edt�m zapomn�l, �e produkt je zbo��m. Nyn� zapom�n� dokonce na spole�enskou d�lbu pr�ce. Ve spole�ensk�ch podm�nk�ch, kdy lid� vyr�b�j� sami pro sebe, skute�n� neexistuj� krize � ale neexistuje ani kapitalistick� v�roba. Nikdy jsme tak� nesly�eli, �e by antika se svou otrok��skou v�robou n�kdy znala krize, a�koli i v antice jednotliv� v�robci zbankrotovali. Prvn� ��st alternativy [�vyr�b� jen s �myslem spot�ebovat nebo prodat�] je nesmysl. A pr�v� tak i druh�. �lov�k, kter� vyrobil v�robek, nem� [v podm�nk�ch kapitalistick� v�roby] volbu, zda chce prod�vat nebo ne. Mus� prod�vat. Ale v kriz�ch vznik� pr�v� takov� situace, �e nem��e prod�vat, nebo �e mus� prod�vat jen pod cenou n�klad�, nebo p��mo se ztr�tou. Co tedy z toho m�, a co z toho m�me my, �e vyr�b�l, aby prod�val? Jde pr�v� o to, abychom se dov�d�li, co mu br�n� uskute�nit tento jeho dobr� �mysl.
D�le:
�Prod�v� jen s �myslem koupit si n�jak� jin� zbo��, kter� by pro n�ho mohlo b�t bezprost�edn� u�ite�n� nebo kter� by mohlo p�isp�t budouc� v�rob�.� (Cit. d�lo, str. 339�340) [Srov. �es. vyd., str. 210�211.]
Jak� idylick� vyl��en� bur�oazn�ch pom�r�! Ricardo dokonce zapom�n�, �e n�kdo m��e prod�vat, aby mohl platit, a �e tyto prodeje z nutnosti hraj� velmi v�znamnou �lohu v kriz�ch. Nejbli���m c�lem kapitalisty p�i prodeji je, aby sv� zbo��, anebo, spr�vn�ji, sv�j zbo�n� kapit�l op�t p�em�nil v pen�n� kapit�l, a tak realizoval sv�j zisk. P�itom spot�eba � d�chod � nen� v�bec v�d��m momentem tohoto procesu, jako j�m je pro toho, kdo prod�v� zbo�� jen proto, aby je p�em�nil v �ivotn� prost�edky. To v�ak nen� kapitalistick� v�roba, p�i n� d�chod vystupuje jako v�sledek, a ne jako ur�uj�c� c�l. Ka�d� prod�v� p�edev��m proto, aby prodal, tj. aby p�em�nil zbo�� v pen�ze.
ǁ711ǀ B�hem krize m��e b�t �lov�k velice spokojen, kdy� prodal a na koupi zat�m ani nepomysl�. M�-li ov�em realizovan� hodnota p�sobit znovu jako kapit�l, mus� proj�t procesem reprodukce, tj. mus� se znovu sm�nit za pr�ci a zbo��. Av�ak krize je pr�v� momentem naru�en� a p�eru�en� procesu reprodukce. A toto naru�en� nelze vysv�tlit t�m, �e neexistuje v dob�ch, kdy nen� krize. Nen� nejmen�� pochybnosti, �e nikdo �nebude neust�le vyr�b�t zbo��, po kter�m nen� popt�vka�. (Cit. d�lo, str. 340.) [Srov. �es. vyd., str. 211.] Av�ak o takov�to nejapn� hypot�ze tak� nikdo nemluv�. Ostatn� nem� ani s v�c� nic spole�n�ho. C�lem kapitalistick� v�roby nen� p�edev��m �z�skat jin� zbo��, n�br� p�ivlast�ov�n� hodnoty, pen�z, abstraktn�ho bohatstv�.
Z�kladem Ricardov�ch �vah je zde i pou�ka Jamese Milla, kterou jsem objasnil v��e, o �metafyzick� rovnov�ze mezi koup�mi a prodeji�, o rovnov�ze, kter� vid� v procesech koup� a prodeje jedin� jednotu, ale nevid� jejich odd�len�. Z toho vypl�v� i Ricardovo tvrzen� (opakovan� po Jamesovi Millovi):
�N�kter�ho zbo�� se m��e vyrobit p��li� mnoho a trh j�m m��e b�t p�epln�n natolik, �e se neuhrad� ani kapit�l vynalo�en� na toto zbo��. Av�ak to se nem��e st�t se v��m zbo��m...� (Cit. d�lo, str. 341�342.) [Srov. �es. vyd., str. 211�212.]
Pen�ze nejsou jen �prost�edkem, pomoc� n�ho� se sm�na uskute��uje� (cit. d�lo, str. 341) [srov. �es. vyd., str. 211], ale z�rove� jsou i prost�edkem, pomoc� n�ho� se sm�na produktu za produkt rozpad� na dva navz�jem nez�visl�, �asov� a m�stn� odd�len� akty. Uveden� nespr�vn� pojet� pen�z se v�ak u Ricarda zakl�d� na tom, �e v�bec m� na z�eteli jen kvantitativn� ur�en� sm�nn� hodnoty, toti� to, �e sm�nn� hodnota se rovn� ur�it�mu mno�stv� pracovn� doby, a naproti tomu zapom�n� na jej� kvalitativn� ur�en�, toti� �e individu�ln� pr�ce se mus� vyj�d�it jedin� v d�sledku sv�ho zcizen� (alienation) jako abstraktn� v�eobecn� spole�ensk� pr�ce.[e]
Tvrzen�, �e �p�epln�n� trhu� mohou zp�sobit jen n�kter�, a ne v�echny druhy zbo��, �e tedy nadv�roba mus� b�t v�dy jen ��ste�n�, je jen uboh� vyt��ka. P�edev��m, m�me-li na z�eteli jen podstatu zbo��, nic nebr�n� tornu, aby byl na trhu p�ebytek v�eho zbo�� a aby tud� v�echno zbo�� nekleslo pod svou cenu [n�klad�]. Jde tu p�ece jen o moment krize. Krom� pen�z m��e b�t toti� v�eho zbo�� [nadbytek]. To, �e dan� zbo�� se mus� nutn� vyj�d�it v pen�z�ch, znamen� jen tolik, �e tato nutnost existuje pro v�echno zbo��. A tak jako existuj� pot�e s p�ekon�n�m t�to metamorf�zy pro jednotliv� zbo��, mohou existovat pro v�echna zbo��. V�eobecn� povaha metamorf�zy zbo��, kter� zahrnuje rozpadnut� koup� a prodeje stejn� jako jejich jednotu, nejen�e nevylu�uje mo�nost v�eobecn�ho p�epln�n� trhu, ale, naopak, sama je touto mo�nost� v�eobecn�ho p�epln�n�.
D�le, v pozad� ricardovsk�ch a podobn�ch �vah nen� jen vztah mezi koup� a prodejem, ale i vztah mezi popt�vkou a nab�dkou, co� mus�me rozebrat a� p�i rozboru konkurence kapit�l�. Jestli�e Mill ��k�, �e koup� je prodejem atd., pak popt�vka je nab�dkou a nab�dka popt�vkou; ale popt�vka a nab�dka se pr�v� tak od sebe odd�luj� a mohou se jedna od druh� osamostatnit. Nab�dka v�eho zbo�� m��e b�t v dan�m momentu v�t�� ne� popt�vka po v�ech zbo��ch, proto�e popt�vka po v�eobecn�m zbo��, po pen�z�ch, po sm�nn� hodnot�, je v�t�� ne� popt�vka po v�ech zvl�tn�ch zbo��ch, jin�mi slovy, proto�e moment vyj�d�en� zbo�� v pen�z�ch, realizace jeho sm�nn� hodnoty, p�evl�d� nad momentem op�tovn� p�em�ny zbo�� v u�itnou hodnotu.
Ch�peme-li vztah mezi popt�vkou a nab�dkou v �ir��m a konkr�tn�j��m smyslu, vejde tam i vztah mezi v�robou a spot�ebou. Zde by se zase musela vz�t v �vahu jednota t�chto dvou moment� � existuj�c� sama o sob� a n�siln� se prosazuj�c� pr�v� v krizi oproti pr�v� tak existuj�c�mu a pro bur�oazn� v�robu dokonce charakteristick�mu odd�len� a protikladu t�chto moment�.
Pokud jde o protiklad mezi ��ste�nou a v�eobecnou nadv�robou, pokud toti� jde jen o to, uznat ��ste�nou nadv�robu a vyhnout se tak uzn�n� v�eobecn� nadv�r�by, je k tomu t�eba poznamenat toto:
Za prv�: Kriz�m v�t�inou p�edch�z� v�eobecn� vzestup cen v�ech p�edm�t�, kter� jsou produkty kapitalistick� v�roby. Proto jsou v�echny posti�eny krachem, kter� se pak dostavuje, a p�i cen�ch, kter� m�ly p�ed krachem, vytv��ej� v�echny p�et�en� trhu. P�i klesaj�c�ch cen�ch, p�i cen�ch, kter� klesly pod ceny n�klad�, m��e trh pohltit takovou masu zbo��, jakou by nemohl pohltit p�i d��v�j��ch tr�n�ch cen�ch. P�ebytek zbo�� je v�dy relativn�, tj. je to p�ebytek zbo�� p�i ur�it�ch cen�ch. Ceny, p�i nich� se pak v tomto p��pad� zbo�� absorbuje, jsou pro v�robce nebo obchodn�ka ni�ive.
ǁ712ǀ Za druh�: Aby krize (a tud� i nadv�roba) byla v�eobecn�, sta��, aby zachv�tila hlavn� p�edm�ty obchodu.
[9. Ricard�v nespr�vn� n�zor na vztah mezi v�robou a spot�ebou za kapitalismu]
Pod�vejme se bl�e, jak se Ricardo sna�� ve sv�ch �vah�ch odb�t v�eobecn� p�epln�n� trhu:
�N�kter�ho zbo�� se m��e vyrobit p�ili� mnoho a trh j�m m��e b�t p�epln�n natolik, �e se neuhrad� ani kapit�l vynalo�en� na toto zbo��. Av�ak to se nem��e st�t se v��m zbo��m. Popt�vka po obil� je omezena po�tem �st, kter� je maj� j�st, popt�vka po obuvi a kab�tech po�tem osob, kter� je maj� nosit. Ale a�koli spole�nost nebo ��st spole�nosti m��e m�t tolik obil� a tolik klobouk� a bot, kolik m��e nebo kolik chce spot�ebovat, nelze to ��ci o ka�d�m zbo��, kter� vyr�b� p��roda nebo lidsk� dovednost. N�kte�� lid� by spot�ebov�vali v�c v�na, kdyby m�li prost�edky, aby si je mohli opat�it. Jin�, kte�� maj� dost v�na, by cht�li zv�t�it mno�stv� nebo zlep�it jakost sv�ho n�bytku. Kone�n� dal�� by cht�li zkr�lit sv� pozemky nebo zv�t�it sv� domy. Ka�d� �lov�k tou�� u�init to v�echno anebo alespo� ��st toho; pot�ebuje k tomu pouze prost�edky, a tyto prost�edky lze opat�it jen zv��enou v�robou.� (Cit. d�lo, str. 341�342.) [Srov. �es. vyd., str. 211�212.]
Lze uva�ovat d�tin�t�ji? Znamen� to: ur�it�ho zbo�� lze vyrobit v�t�� mno�stv�, ne� jak� lze spot�ebovat. To v�ak nem��e platit sou�asn� o ve�ker�m zbo��, proto�e pot�eby, kter� zbo�� uspokojuje, jsou neomezen�, a v�echny tyto pot�eby se neuspokojuj� sou�asn�. Naopak. Uspokojov�n� jedn� pot�eby p�sob�, �e druh� se st�v� tak ��kaj�c latentn�. K tomu, aby se tyto pot�eby uspokojily, nen� tedy zapot�eb� ni�eho jin�ho ne� prost�edk� k uspokojen� t�chto pot�eb, a tyto prost�edky lze opat�it jedin� zv�t�en�m v�roby. To znamen�, �e v�eobecn� nadv�roba je nemo�n�.
K �emu to v�echno? V momentech nadv�roby je velk� ��st n�roda (zvl�t� d�lnick� t��da) zabezpe�ena obil�m, obuv� atd. m�n�, ne� kdykoli jindy, o v�n� a n�bytku ani nemluv�. Kdyby mohla nadv�roba nastat teprve tehdy, kdy� v�ichni p��slu�n�ci n�roda uspokojiti aspo� nejnutn�j�� pot�eby, pak by v dosavadn�ch d�jin�ch bur�oazn� spole�nosti nikdy nebyla mohla nastat nejen v�eobecn�, ale dokonce ani ��ste�n� nadv�roba. Je-li nap��klad trh p�epln�n obuv� nebo kalikem nebo v�nem nebo koloni�ln�mi produkty, znamen� to, �e pot�eba bot, kalika atd. je snad u dvou t�etin n�roda u� p�esycena? Co v�bec m� nadv�roba spole�n�ho s absolutn�mi pot�ebami? Je spjata jedin� s koup�schopn�mi pot�ebami. Nejde o absolutn� nadv�robu � o nadv�robu samu o sob�, o nadv�robu ve vztahu k absolutn� pot�eb� nebo k p��n� vlastnit zbo��. V tomto smyslu neexistuje ani ��ste�n�, ani v�eobecn� nadv�roba. A proto v�bec nestoj� proti sob� ve vz�jemn�m protikladu.
Av�ak, �ekne Ricardo, je-li tu spousta lid�, kte�� pot�ebuj� boty a kaliko, pro� si neopat�� prost�edky, aby je z�skali t�m, �e vyrob� n�co, za co by si mohli koupit boty a kaliko? Nedalo by se ��ci je�t� jednodu�eji: pro� si nevyrob� boty a kaliko? A co je je�t� zvl�tn�j�� p�i t�to nadv�rob�: skute�n� v�robci t�ho� zbo��, j�m� je p�epln�n trh � d�ln�ci � maj� o n� nouzi. Zde nelze ��ci, �e by m�li tyto v�ci vyrobit, aby je mohli z�skat, nebo� u� je vyrobili a p�esto je nemaj�. A nelze ��ci ani to, �e toto ur�it� zbo�� p�epl�uje trh proto, �e ho nen� zapot�eb�. Jestli�e tedy u� nelze ani ��ste�nou nadv�robu vysv�tlit t�m, �e zbo��, je� p�epl�uje trh, p�es�hlo pot�ebu, pak v�eobecnou nadv�robu teprve nelze vy��dit argumentem, �e existuje pot�eba, neuspokojen� pot�eba po mnoh�m zbo��, je� je na trhu.
Z�sta�me u p��kladu s v�robcem kalika. Pokud reprodukce prob�hala bez p�eru�en� � to znamen�, �e takto prob�hala i ta f�ze t�to reprodukce, v n� se kaliko, produkt existuj�c� jako zbo��, jako zbo�� ur�en� k prodeji, znovu prom��ovalo v pen�ze podle sv� hodnoty � potud spot�ebov�vali, �ekn�me, i d�ln�ci, kte�� kaliko vyr�b�j�, jeho ��st, a p�i roz���en� reprodukce, tj. p�i akumulaci, ho spot�ebovali �m�rn� v�c, anebo p�i v�rob� kalika bylo zam�stn�no v�c d�ln�k�, kte�� byli z��sti z�rove� jeho spot�ebiteli.
[10. P�em�na mo�nosti krize ve skute�nost. Krize jako projev v�ech rozpor� bur�oazn� ekonomiky]
Ne� postoup�me o krok d�le, je�t� toto:
Rozd�len�m v�robn�ho procesu (bezprost�edn�ho) a procesu ob�hu se znovu d�le roz���ila mo�nost krize, kter� se objevila u prost� metamorf�zy zbo��. Jakmile tyto procesy nep�ejdou plynule jeden do druh�ho, ǁ713ǀ ale osamostatn� se v��i sob�, je tu krize.
P�i metamorf�ze zbo�� projevuje se mo�nost krize takto:
Za prv�, zbo��, kter� existuje re�ln� jako u�itn� hodnota a ide�ln�, v cen�, jako sm�nn� hodnota, se mus� p�em�nit v pen�ze: Z�P. Je-li tato nesn�z, prodej, vy�e�ena, pak koup�, P�Z, u� nen� spojena s nesn�zemi, proto�e pen�ze jsou bezprost�edn� sm�niteln� za v�echno. U�itn� hodnota zbo��, u�ite�nost pr�ce v n�m obsa�en�, je p�itom nutn�m p�edpokladem; jinak by to nebylo v�bec zbo��. D�le se p�edpokl�d�, �e individu�ln� hodnota zbo�� se rovn� jeho spole�ensk� hodnot�, tj. �e pracovn� doba v n�m materializovan� se rovn� pracovn� dob� spole�ensky nutn� k v�rob� tohoto zbo��. Proto mo�nost krize v tom smyslu, v jak�m se jev� v prost� form� metamorf�zy, vypl�v� jen z toho, �e rozd�ly formy � f�ze, kter�mi metamorf�za zbo�� p�i sv�m pohybu proch�z� � jsou za prv� formy a f�ze, kter� se nezbytn� dopl�uji, a za druh� jsou to � bez ohledu na tuto vnit�n� nezbytnou soun�le�itost � ��sti a formy procesu, kter� jsou v��i sob� lhostejn�, �asov� a m�stn� rozd�len�, od sebe odd�liteln� a odd�len� a na sob� nez�visl�. Mo�nost krize tu tedy tkv� v�hradn� ve vz�jemn�m odd�len� prodeje a koup�. Zbo�� tu mus� p�ekonat nesn�z jedin� ve form� zbo��. Jakmile nabude formy pen�z, m� ji za sebou. D�le se v�ak i toto redukuje na roztr�en� prodeje a koup�. Kdyby zbo�� nem�lo mo�nost st�hnout se ve form� pen�z z ob�hu, �ili nemohlo odlo�it svou zp�tnou p�em�nu ve zbo��, kdyby se � jak je tomu u p��m�ho sm�nn�ho obchodu � koup� a prodej kryly, mo�nost krize by za dan�ch p�edpoklad� odpadla. P�edpokl�d� se toti�, �e zbo�� je u�itnou hodnotou pro jin� majitele zbo��. Ve form� p��m�ho sm�nn�ho obchodu nelze zbo�� sm�nit jen tehdy, nem�-li u�itnou hodnotu, anebo nejsou-li na druh� stran� jin� u�itn� hodnoty, za kter� by se sm�nilo. Tud� jen za dvou podm�nek: bu� kdy� jedna strana vyrobila n�co neu�ite�n�ho, anebo kdy� druh� strana nem� nic u�ite�n�ho, co by se mohlo sm�nit jako ekvivalent za u�itnou hodnotu, kterou m� prvn� strana. V obou p��padech by v�ak v�bec nedo�lo ke sm�n�. Pokud by v�ak ke sm�n� do�lo, jej� momenty by se od sebe neodd�lily. Kupec by byl prodava�em a prodava� kupcem. Kritick� moment, kter� vypl�v� z formy sm�ny � pokud je sm�na ob�hem � by tedy odpadl; a jestli�e ��k�me, �e prost� forma metamorf�zy v sob� skr�v� mo�nost krize, ��k�me jen to, �e v samotn� t�to form� je mo�nost vz�jemn�ho roztr�en� a odd�len� dvou moment�, kter� se podstatn� dopl�uji.
To v�echno se v�ak t�k� i obsahu. P�i p��m�m sm�nn�m obchod� je p�ev�n� v�t�ina v�roby u v�robce jednotliv�ch produkt� zam��ena na uspokojov�n� jeho vlastn� pot�eby, nebo, p�i pon�kud rozvinut�j�� d�lb� pr�ce, na uspokojov�n� pot�eby jeho spoluv�robc�, kter� je mu zn�ma. To, co se m� sm�nit jako zbo��, je p�ebytek, a zda se tento p�ebytek sm�n� nebo ne, je nepodstatn�. P�i zbo�n� v�rob� je p�em�na produktu v pen�ze, prodej conditio sine qua non. Bezprost�edn� v�roba pro uspokojov�n� vlastn�ch pot�eb odpad�. Neprod�-li se zbo��, nast�v� krize. Nesn�z spojen� s p�em�nou zbo�� � zvl�tn�ho produktu individu�ln� pr�ce � v pen�ze, v jeho protiklad, v abstraktn� v�eobecnou, spole�enskou pr�ci, z�le�� v tom, �e pen�ze nevystupuj� jako zvl�tn� produkt individu�ln� pr�ce, �e ten, kdo prodal, tj. kdo m� nyn� zbo�� ve form� pen�z, nen� nucen hned znovu kupovat, znovu p�em�nit pen�ze ve zvl�tn� produkt individu�ln� pr�ce. Ve sm�nn�m obchod� tento rozpor neexistuje. Zde nem��e b�t nikdo prodava�em, ani� je kupcem, a nikdo nem��e b�t kupcem, ani� je prodava�em. Prodava�ova nesn�z � za p�edpokladu, �e jeho zbo�� m� u�itnou hodnotu � vypl�v� jen z toho, �e kupec m��e snadno odlo�it zp�tnou p�em�nu pen�z ve zbo��. Nesn�z spojen� s p�em�nou zbo�� v pen�ze, s jeho prodejem, vypl�v� jen z toho, �e zbo�� se mus� p�em�nit v pen�ze, ale pen�ze se nemus� bezprost�edn� p�em�nit ve zbo��, tak�e prodej a koup� mohou b�t od sebe odd�leny. �ekli jsme, �e tato forma v sob� skr�v� mo�nost krize, tj. mo�nost, �e momenty, kter� pat�� k sob�, kter� jsou nerozlu�n� spojeny, se od sebe odd�l�, v d�sledku �eho� se pak jejich spojen� prosad� n�siln�, tj. tak, �e se jejich soun�le�itost prosad� n�sil�m v��i samostatnosti, ǁ714ǀ kter� navz�jem dos�hly. A krize pak nen� ni��m jin�m ne� n�siln�m prosazen�m jednoty f�z� v�robn�ho procesu, kter� se vz�jemn� osamostatnily.
V�eobecn�, abstraktn� mo�nost krize neznamen� nic jin�ho, ne� nejabstraktn�j�� formu krize, bez obsahu, bez obsahov� n�pln� motivu krize. Prodej a koup� se mohou od sebe odd�lit. Jsou tud� potenci�ln� kriz� a jejich spojen� z�st�v� v�dy pro zbo�� kritick�m momentem. Mohou v�ak tak� do sebe p�ech�zet plynule. Plat� tud�, �e nejabstraktn�j�� formou krize (a proto form�ln� mo�nost� krize) je sama metamorf�za zbo��, v n� se, jako rozvinut� pohyb, skr�v� rozpor mezi sm�nnou hodnotou a u�itnou hodnotou zahrnut� v jednot� zbo��, a d�le rozpor mezi pen�zi a zbo��m. Av�ak to, ��m se tato mo�nost krize m�n� v krizi, nen� obsa�eno v t�to form� sam�; v n� je obsa�eno jen to, �e je tu forma pro krizi.
A to je p�i zkoum�n� bur�oazn� ekonomiky d�le�it�. Krizi sv�tov�ho trhu je nutno ch�pat jako re�ln� shrnut� a n�siln� vyrovn�n� v�ech rozpor� bur�oazn� ekonomiky. Proto jednotliv� momenty, kter� se v t�chto kriz�ch shrnuj�, mus� vystupovat a rozv�jet se v ka�d� sf��e bur�oazn� ekonomiky, a ��m d�le do t�to ekonomiky pronik�me, t�m v�ce mus�me na jedn� stran� odhalovat v�echna nov� ur�en� tohoto rozporu a na druh� stran� dokazovat, jak se v konkr�tn�j��ch form�ch opakuj� a jsou obsa�eny jeho abstraktn�j�� formy.
Lze tedy ��ci: krize ve sv� prvn� form� je sama metamorf�za zbo��, vz�jemn� odd�len� koup� a prodeje.
Krize ve sv� druh� form� je spojena s funkc� pen�z jako platidla, kdy pen�ze figuruj� ve dvou rozd�ln�ch, �asov� odd�len�ch momentech, ve dvou rozd�ln�ch funkc�ch. Ob� tyto formy jsou je�t� �pln� abstraktn�, a�koli druh� je konkr�tn�j�� ne� prvn�.
P�i zkoum�n� procesu reprodukce kapit�lu (kter� se shoduje s jeho ob�hem) je tud� zapot�eb� dok�zat p�edev��m to, �e v��e uveden� formy se zde prost� opakuj�, anebo, spr�vn�ji, �e teprve zde dost�vaj� obsah, z�kladnu, na n� se mohou projevit.
Pozorujme pohyb, kter� d�l� kapit�l, od okam�iku, kdy opou�t� v�robn� proces jako zbo��, aby z n�ho jako zbo�� op�t vze�el. Abstrahujeme-li ode v�ech dal��ch obsahov�ch ur�en�, pak ka�d� celkov� zbo�n� kapit�l, stejn� jako ka�d� jednotliv� zbo��, kter� je sou��st� tohoto kapit�lu, mus� proj�t procesem Z�P�Z, metamorf�zou zbo��. V�eobecn� mo�nost krize, kter� je v t�to form� obsa�ena � odd�leni koup� a prodeje � je tedy obsa�ena v pohybu kapit�lu, pokud je kapit�l tak� zbo��m a nen� ni��m jin�m ne� zbo��m. Krom� toho ze vz�jemn� souvislosti metamorf�z r�zn�ch zbo�� vypl�v�, �e jedno zbo�� se m�n� v pen�ze proto, �e jin� zbo�� se p�em��uje zp�t z formy pen�z ve zbo��. Tud� vz�jemn� odd�len� koup� a prodeje se tu d�le jev� tak, �e p�em�n� jednoho kapit�lu ze zbo�n� formy v pen�n� formu mus� odpov�dat zp�tn� p�em�na jin�ho kapit�lu z pen�n� formy ve zbo�n� formu, �e prvn� metamorf�za jednoho kapit�lu mus� odpov�dat druh� metamorf�ze jin�ho kapit�lu, �e opu�t�n� v�robn�ho procesu jedn�m kapit�lem mus� odpov�dat n�vrat jin�ho kapit�lu do v�robn�ho procesu. Toto vz�jemn� sr�st�n� a prol�n�n� proces� reprodukce �i ob�hu r�zn�ch kapit�l� je na jedn� stran� nutn� v d�sledku d�lby pr�ce, a na druh� stran� je nahodil�, tak�e u� t�m se roz�i�uje ur�en� obsahu krize.
Za druh�, pokud v�ak jde o mo�nost krize vypl�vaj�c� z formy pen�z jako platidla, ukazuje se p�i zkoum�n� kapit�lu u� mnohem re�ln�j�� z�kladna p�em�ny t�to mo�nosti ve skute�nost. Nap��klad majitel tkalcovny m� zaplatit cel� konstantn� kapit�l, jeho� prvky dodal majitel p��delny, p�stitel lnu, v�robce stroj�, v�robce �eleza a d�eva, t�a� uhl� atd. Pokud uveden� v�robci vyr�b�j� takov� konstantn� kapit�l, kter� vch�z� jedin� do v�roby konstantn�ho kapit�lu a nevch�z� do kone�n�ho zbo��, do tkanin, potud si sm�nou kapit�lu nahrazuj� sv� v�robn� podm�nky. P�edpokl�dejme nyn�, �e ǁ715ǀ majitel tkalcovny prod� tkaninu za 1000 liber �t. obchodn�kovi, ale na sm�nku, tak�e pen�ze tu figuruj� jako platidlo. Majitel tkalcovny prod� pak sm�nku bank��i, a t�m mu t�eba zaplat� dluh, anebo u n�ho sm�nku diskontuje. P�stitel lnu prodal majiteli p��delny na sm�nku, rovn� tak majitel p��delny majiteli tkalcovny a stejn� tak v�robce stroj� tkalci, v�robcov� �eleza a d�eva v�robci stroj�, t�a� uhl� majitel�m tkalcovny a p��delny, v�robc�m stroj�, �eleza a d�eva. Krom� toho v�robce �eleza, uhl� a d�eva a p�stitel lnu si rovn� vz�jemn� zaplatili sm�nkami. Jestli�e nyn� kupec nezaplat�, nebude majitel tkalcovny moci zaplatit svou sm�nku bank��i.
P�stitel lnu vydal sm�nku na majitele p��delny, v�robce stroj� na majitele tkalcovny a majitele p��delny. Majitel p��delny nem��e zaplatit, proto�e nem��e platit majitel tkalcovny; oba nezaplat� v�robci stroj� a v�robce stroj� nezaplat� v�robc�m �eleza, d�eva a uhl�. A ti v�ichni, proto�e nerealizuj� hodnotu sv�ho zbo��, nemohou nahradit tu ��st hodnoty, kter� nahrazuje konstantn� kapit�l. Tak vznik� v�eobecn� krize. Nen� to v�bec nic jin�ho, ne� mo�nost krize, vylo�en� p�i rozboru pen�z jako platidla, av�ak zde, v kapitalistick� v�rob�, vid�me u� takovou spojitost vz�jemn�ch pohled�vek a z�vazk�, koup� a prodej�, p�i n� se mo�nost krize m��e vyvinout ve skute�nost.
Za v�ech okolnost� plat�: jestli�e koup� a prodej v��i sob� neustrnou, a tud� se nemus� n�siln� vyrovn�vat; jestli�e na druh� stran� pen�ze jako platidlo funguj� tak, �e se po�adavky vz�jemn� ru��, tj. �e se tedy neprojev� rozpor, kter� je potenci�ln� obsa�en v pen�z�ch jako platidle; jestli�e se tedy ob� tyto abstraktn� formy krize neprojev� re�ln� jako takov�, ke krizi nedojde. Nem��e b�t krize, jestli�e se koup� a prodej od sebe vz�jemn� neodd�l� a nedostanou se do rozporu, �ili jestli�e se neprojev� rozpory skryt� v pen�z�ch jako platidle, jestli�e se tud� krize neprojev� z�rove� ve sv� prost� form� � ve form� rozporu mezi koup� a prodejem, ve form� rozporu pen�z jako platidla. Av�ak to v�echno jsou jen formy, v�eobecn� mo�nosti kriz�, a tud� i formy, abstraktn� formy skute�n� krize. Existence krize v nich vystupuje ve sv�ch nejprost��ch form�ch a z�rove� ve sv�m nejprost��m obsahu, proto�e sama tato forma je jej�m nejprost��m obsahem. Av�ak to je�t� nen� zd�vodn�n� obsah. Prost� ob�h pen�z, ba dokonce ob�h pen�z jako platidla � a oba tyto ob�hy se vyskytuj� d�vno p�ed kapitalistickou v�robou, ani� doch�z� ke kriz�m � jsou mo�n� a skute�n� bez kriz�. A proto nelze vysv�tlit jedin� z t�chto forem, pro� tyto formy obracej� navenek svou kritickou str�nku, pro� se rozpor, kter� je v nich obsa�en potenci�ln�, projevuje re�ln� jako takov�.
Z toho je z�ejm�, jak bezmezn� trivi�ln� jsou ekonomov�, kte��, kdy� u� nemohli ��dn�mi argumenty sprovodit ze sv�ta jev nadv�roby a kriz�, uspokojuj� se t�m, �e v t�chto form�ch je d�na mo�nost vzniku kriz�, tak�e je v�c� n�hody, kdy� krize nenast�vaj�, a t�m i s�m jejich vznik je pouhou n�hodou.
Rozpory rozvinut� v pen�n�m ob�hu a d�le ve zbo�n�m ob�hu� a t�m i mo�nosti krize � se reprodukuj� samy sebou v kapit�lu, proto�e k rozvinut�mu zbo�n�mu a pen�n�mu ob�hu doch�z� ve skute�nosti jedin� na z�kladn� kapit�lu.
Nyn� v�ak jde o to, sledovat dal�� rozvoj potenci�ln� krize � re�lnou krizi lze vysv�tlit jen z re�ln�ho pohybu kapitalistick� v�roby konkurence a �v�ru � pokud vypl�v� z t�ch ur�en� formy kapit�lu, kter� jsou mu vlastn� jako kapit�lu a nejsou zahrnuty v jeho prost� existenci jako zbo�� a pen�z.
ǁ716ǀ Pouh� (bezprost�edn�) v�robn� proces kapit�lu nem��e zde s�m o sob� p�idat nic nov�ho. Aby proces v�roby kapit�lu v�bec existoval, p�edpokl�daj� se jeho podm�nky jako dan�. Proto v prvn�m odd�lu o kapit�lu � v odd�lu o bezprost�edn�m v�robn�m procesu � nep�istupuje ��dn� nov� prvek krize. Potenci�ln� je v n�m prvek krize obsa�en, proto�e v�robn� proces je p�ivlast�ov�n�m, a tud� i v�robou nadhodnoty. Ale v sam�m v�robn�m procesu se to nem��e projevit, proto�e v n�m je�t� nejde o realizaci reprodukovan� hodnoty, ale ani nadhodnoty.
M��e se to projevit a� teprve v procesu ob�hu, kter� je s�m osob� z�rove� procesem reprodukce.
D�le je zde t�eba poznamenat, �e proces ob�hu �i proces reprodukce mus�me rozebrat p�ed t�m, ne� rozebereme hotov� kapit�l � kapit�l a zisk, proto�e mus�me rozebrat nejen to, jak kapit�l vyr�b�, ale i to, jak se kapit�l vyr�b�. Skute�n� pohyb v�ak vych�z� z kapit�lu, kter� u� existuje � jde o skute�n� pohyb na z�kladn� rozvinut� kapitalistick� v�roby, kter� za��n� sama od sebe a sama sebe p�edpokl�d�. Proces reprodukce a z�rodky krize, kter� jsou v n�m d�le rozvinuty, lze proto v sam�m tomto odd�lu zab�vaj�c�m se reprodukc� vysv�tlit jen ne�pln� a je nutno doplnit je v kapitole �Kapit�l a zisk�.[103]
Celkov� proces ob�hu �ili celkov� proces reprodukce kapit�lu je jednotou jeho f�ze v�roby a jeho f�ze ob�hu, je to takov� proces, kter� proch�z� ob�ma uveden�mi procesy jako sv�mi f�zemi. V tom je obsa�ena d�le rozvinut� mo�nost �ili abstraktn� forma krize. Ekonomov�, kte�� pop�raj� krizi, obhajuj� proto jen jednotu obou t�chto f�z�. Kdyby tyto f�ze byly jen odd�len� a netvo�ily by jednotu, nebylo by mo�n� n�siln� obnoven� jejich jednoty, nebyla by mo�n� krize. Kdyby tvo�ily jen jednotu a nebyly od sebe odd�len�, nebylo by mo�n� jejich n�siln� odd�len�, co� je zase jen krize. Krize je n�siln� obnoven� jednoty osamostatn�n�ch moment� a n�siln� osamostatn�n� moment�, kter� jsou svou podstatou jednotn�. ǀ716ǁ
[11. O form�ch krize]
ǁ770aǀ Ke str. 716.
Tud�:
1. V�eobecn� mo�nost kriz� je d�na v sam�m procesu metamorf�zy kapit�lu, a to dvoj�m zp�sobem. Pokud pen�ze funguj� jako ob�ivo, spo��v� mo�nost krize v tom, �e se koup� a prodej od sebe odd�l�. Pokud pen�ze funguj� jako platidlo, kdy p�sob� ve dvou r�zn�ch �asov�ch momentech jako m�ra hodnot a jako realizace hodnoty, [spo��v� mo�nost krize] v tom, �e se tyto dva momenty od sebe odd�l�. Jestli�e se zm�nila hodnota v intervalu mezi t�mito dv�ma momenty a zbo�� nem� v momentu sv�ho prodeje takovou hodnotu, jakou m�lo v moment�, kdy pen�ze fungovaly jako m�ra hodnot, a tud� i vz�jemn�ch z�vazk�, nem��e se z v�t�ku prodeje zbo�� z�vazek splnit, a proto nelze vyrovnat ani celou �adu transakc�, kter� zp�tn� z�vis� na tomto z�vazku. Nem��e-li b�t zbo�� prod�no t�eba jen v ur�it�m �asov�m rozmez� � dokonce i kdy� se jeho hodnota nezm�nila � nemohou pen�ze fungovat jako platidlo, nebo� jako platidlo musej� fungovat v ur�it�, p�edem stanoven� lh�t�. Ale proto�e tu t� suma pen�z funguje pro �adu vz�jemn�ch transakc� a z�vazk�, nast�v� tu platebn� neschopnost nejen v jednom, n�br� v mnoha bodech, a z toho vypl�v� krize.
To jsou form�ln� mo�nosti krize. Prvn� je mo�n� bez druh� � tj. krize jsou mo�n� bez �v�ru, ani� by pen�ze fungovaly jako platidlo. Av�ak druh� nen� mo�n� bez prvn�, tj. bez odd�len� koup� a prodeje. P�esto v posledn�m p��pad� krize nevznik� jen proto, �e zbo�� nelze prodat, n�br� proto, �e je nelze prodat v ur�it�m �asov�m rozmez�, a krize tu vznik� a odvozuje sv�j charakter nejen z toho, �e zbo�� nelze prodat, n�br� z toho, �e se nerealizuje cel� �ada plateb, kter� se zakl�daj� na prodeji tohoto ur�it�ho zbo�� v t�to ur�it� lh�t�. To je forma pen�n�ch kriz� ve vlastn�m slova smyslu.
Nast�v�-li tud� krize, proto�e se od sebe odd�l� koup� a prodej, vyv�j� se jako pen�n� krize, jakmile pen�ze u� funguj� jako platidlo; a tato druh� forma krizi vznik� pak jako n�co, co se rozum� samo sebou, jakmile nastane prvn�. P�i zkoum�n�, pro� se v�eobecn� mo�nost krize zm�n� ve skute�nost, p�i zkoum�n� podm�nek krize, je tedy zcela zbyte�n� zab�vat se tou formou kriz�, kter� vypl�vaj� z rozvoje pen�z jako platidla. Pr�v� proto ekonomov� r�di vyd�vaj� tuto samoz�ejmou formu za p���inu kriz�. (Pokud rozvoj pen�z jako platidla souvis� s rozvojem �v�ru a s rozbujen�m �v�ru, je ov�em nutn� vysv�tlit p���iny t�chto jev�, av�ak zde to je�t� nen� nam�st�.)
2. Pokud krize vznikaj� z cenov�ch zm�n a cenov�ch revoluc�, kter� se neshoduj� se zm�nami hodnoty zbo��, nelze je ov�em rozeb�rat p�i zkoum�n� kapit�lu v�eobecn�, kdy se p�edpokl�daj� ceny toto�n� s hodnotami zbo��.
3. V�eobecn� mo�nost kriz� je sama form�ln� metamorf�za kapit�lu, �asov� a prostorov� odd�len� koup� a prodeje. Nen� v�ak nikdy p���inou krize, nebo� to nen� nic jin�ho ne� nejv�edn�j�� forma krize, tj. sama krize ve sv�m nejv�eobecn�j��m vyj�d�en�. Nelze v�ak ��ci, �e abstraktn� forma krize je p���inou krize. Pt�me-li se na jej� p���inu, chceme pr�v� v�d�t, pro� se jej� abstraktn� forma, forma jej� mo�nosti, st�v� z mo�nosti skute�nost�.
4. V�eobecn� podm�nky kriz�, pokud nez�vis� na v�kyvech cen (a� u� tyto v�kyvy souvis� s �v�rem nebo nesouvis�) � na rozd�l od v�kyv� hodnoty � je t�eba vyvodit ze v�eobecn�ch podm�nek kapitalistick� v�roby. ǀ770aǁ
ǁ716ǀ (Krize m��e vzniknout: 1. p�i zp�tn� p�em�n� [pen�z] v produktivn� kapit�l; 2. v d�sledku zm�n v hodnot� prvk� produktivn�ho kapit�lu, zejm�na suroviny; nap��klad, kdy� se zmen�� objem sklizn� bavlny, zv�t�� se v d�sledku toho jej� hodnota. Zde je�t� nem�me co �init s cenami, n�br� s hodnotami.) ǀ716ǁ
ǁ770aǀ Prvn� moment. Zp�tn� p�em�na pen�z v kapit�l. P�edpokl�d� se ur�it� stupe� v�roby �i reprodukce. Fixn� kapit�l se tu m��e pova�ovat za n�co dan�ho, nem�nn�ho, za n�co, co nevch�z� do zhodnocovac�ho procesu. Proto�e reprodukce suroviny nez�vis� jen na pr�ci, kter� na ni byla vynalo�ena, n�br� i na produktivit� pr�ce sv�zan� s p��rodn�mi podm�nkami, m��e se masa produktu � dokonce ǁXIV-771aǀ i masa produktu vyroben� stejn�m mno�stv�m pr�ce � zmen�it (p�i ne�rod�ch). Hodnota suroviny se tedy zv��� a jej� masa se zmen��. T�m se naru�uje pom�r, v n�m� by se m�ly pen�ze op�t p�em�nit v r�zn� sou��sti kapit�lu, aby v�roba pokra�ovala v d��v�j��m m���tku. Mus� se v�c vynalo�it na suroviny, m�n� zb�v� na pr�ci a nem��e se absorbovat stejn� mno�stv� pr�ce jako p�edt�m. Za prv� je to nemo�n� fyzicky, proto�e se zmen�ilo mno�stv� suroviny. Za druh� proto, �e se mus� p�em�nit v surovinu v�t�� ��st hodnoty produktu ne� p�edt�m, a tud� men�� ��st se m��e p�em�nit ve variabiln� kapit�l. Reprodukce se nem��e opakovat ve stejn�m m���tku. ��st fixn�ho kapit�lu z�stane nevyu�ita, ��st d�ln�k� se vyhod� na dla�bu. M�ra zisku kles�, proto�e hodnota konstantn�ho kapit�lu se ve srovn�n� s variabiln�m kapit�lem zv��ila a pou��v� se m�n� variabiln�ho kapit�lu. Fixn� sr�ky � �rok, renta, kter� byly p�edem stanoveny na z�klad� nem�n�c� se m�ry zisku a vyko�is�ov�n� pr�ce, z�st�vaj� beze zm�ny a z��sti nemohou b�t zaplaceny. Odtud krize. Krize pr�ce i krize kapit�lu. To je tedy naru�en� procesu reprodukce, vyvolan� zv��en�m hodnoty jedn� ��sti konstantn�ho kapit�lu, kter� m� b�t nahrazena z hodnoty produktu. D�le, p�esto�e se m�ra zisku sni�uje, nast�v� zdra�en� produktu. Vejde-li tento produkt jako v�robn� prost�edek do jin�ch sf�r v�roby, jeho zdra�en� v nich zp�sob� stejn� naru�en� reprodukce. Vejde-li jako �ivotn� prost�edek do v�eobecn� spot�eby, vejde bu� z�rove� tak� do spot�eby d�ln�k�, nebo ne. V prvn�m p��pad� budou ��inky stejn� jako p�i naru�en�, k n�mu� doch�z� ve variabiln�m kapit�lu, o �em� bude �e� pozd�ji. Pokud v�ak produkt v�bec vch�z� do v�eobecn� spot�eby, m��e se v d�sledku jeho zdra�en� (nezmen��-li se jeho spot�eba) zmen�it popt�vka po jin�ch produktech, tak�e se m��e znemo�nit jejich zp�tn� p�em�na v pen�n� sumu, kter� odpov�d� jejich hodnot�; tak se naru�uje druh� str�nka jejich reprodukce: nikoli zp�tn� p�em�na pen�z v produktivn� kapit�l, n�br� zp�tn� p�em�na zbo�� v pen�ze. V ka�d�m p��pad� se v tomto odv�tv� zmen�� masa zisku a masa mzdy, a t�m se zmen�� i ��st nutn�ch p��jm� z prodeje zbo�� jin�ch v�robn�ch odv�tv�.
Tento nedostatek surovin v�ak m��e nastat i nez�visle na �rod�, �ili na produktivit� pr�ce dod�vaj�c� suroviny, kter� je podm�n�na p��rodn�mi faktory. Je-li toti� v n�kter�m odv�tv� v�roby vynalo�ena na stroje atd. ne�m�rn� velk� ��st nadhodnoty, dodate�n�ho kapit�lu, pak p�i nov�m m���tku v�roby bude nedostatek surovin, kde�to p�i v�rob� ve star�m m���tku jich byl dostatek. To tedy vypl�v� z disproporcion�ln� p�em�ny dodate�n�ho kapit�lu v jeho r�zn� prvky. V tomto p��pad� m�me p�ed sebou nadv�robu fixn�ho kapit�lu, kter� vyvol�v� �pln� stejn� jevy, jako v prvn�m p��pad� [tj. p�i zdra�en� suroviny]. (Viz posledn� stranu.) ǀXIV�771aǁ
ǁXIV�861aǀ [...][f]
Anebo se [krize] zakl�daj� na nadv�rob� fixn�ho kapit�lu, a tud� na relativn� podv�rob� ob�n�ho kapit�lu.
Proto�e fixn� kapit�l, stejn� jako ob�n� kapit�l, se skl�d� ze zbo��, nen� nic sm�n�j��ho, ne� kdy� tit� ekonomov�, kte�� pop�raj� nadv�robu zbo��, p�ipou�t�j� nadv�robu fixn�ho kapit�lu.
5. Krize, kter� vznikaj� z poruch v prvn� f�zi reprodukce, tj. z naru�en� p�em�ny zbo�� v pen�ze, �ili pot�emi v prodeji. U kriz� prvn�ho druhu [kter� vznikaj� v d�sledku zdra�en� surovin] vznik� krize z poruch ve zp�tn� koupi prvk� produktivn�ho kapit�lu. ǀXIV�861aǁ
[12. Rozpory mezi v�robou a spot�ebou v podm�nk�ch kapitalismu.
P�em�na nadv�roby hlavn�ch p�edm�t� spot�eby ve v�eobecnou nadv�robu]ǁXIII-716ǀ Ne� p�ejdeme k nov�m form�m krize, vra�me se op�t k Ricardovi a k v��e uveden�mu p��kladu. ǀ716ǁ
ǁ716ǀ Dokud majitel tkalcovny reprodukuje a akumuluje, kupuj� i jeho d�ln�ci ��st jeho produktu, vyd�vaj� ��st sv� mzdy na kaliko. Proto�e majitel tkalcovny vyr�b�, maj� prost�edky, aby koupili ��st jeho produktu, z��sti mu tud� umo��uj�, aby produkt prodal. D�ln�k m��e kupovat � vystupovat jako p�edstavitel popt�vky � jedin� jde-li o takov� zbo��, kter� vch�z� do individu�ln� spot�eby, proto�e on s�m nezhodnocuje svou pr�ci, a tud� ani s�m nevlastn� podm�nky jej� realizace � pracovn� prost�edky a pracovn� materi�l. U� to tedy vylu�uje nejv�t�� ��st v�robc� (tj. samy d�ln�ky tam, kde je rozvinuta kapitalistick� v�roba) z �ad spot�ebitel�, kupc�. Nekupuj� suroviny a pracovn� prost�edky, kupuj� jedin� �ivotn� prost�edky (zbo��, kter� vch�z� bezprost�edn� do individu�ln� spot�eby). Proto nen� nic sm�n�j��ho ne� �e�i o toto�nosti v�robc� a spot�ebitel�, proto�e v neoby�ejn� velk�m po�tu v�robn�ch odv�tv� � ve v�ech odv�tv�ch, kter� nedod�vaj� p�edm�ty bezprost�edn� spot�eby � je masa ��astn�k� v�roby absolutn� vylou�ena z toho, aby si koupila sv� vlastn� produkty. Tito [��astn�ci v�roby] nejsou nikdy bezprost�edn�mi spot�ebiteli �i kupci t�to velk� ��sti sv�ch vlastn�ch produkt�, a�koli plat� ��st jejich hodnoty, kter� je obsa�ena v spot�ebn�ch p�edm�tech, kter� kupuji. Tak� zde se ukazuje, jak dvojzna�n� je slovo �spot�ebitel� a jak je nespr�vn� ztoto��ovat je se slovem �kupec�. Ve smyslu v�robn� spot�eby pr�v� d�lnici spot�ebov�vaj� stroje a suroviny, spot�ebov�vaj� je v pracovn�m procesu. Av�ak nespot�ebov�vaj� je pro sebe. Nejsou tedy ani jejich kupci. Pro d�ln�ky nejsou stroje a suroviny u�itn�mi hodnotami, zbo��m, n�br� objektivn�mi podm�nkami procesu, jeho� jsou sami subjektivn�mi podm�nkami.
ǁ717ǀ N�kdo v�ak m��e ��ci, �e jejich zam�stnavatel je reprezentuje p�i koupi pracovn�ch prost�edk� a pracovn�ho materi�lii. Ale reprezentuje je za jin�ch podm�nek, ne� by se reprezentovali sami. Jde toti� o reprezentaci na trhu. Kapitalista mus� prodat masu zbo��, kter� obsahuje nadhodnotu, nezaplacenou pr�ci. D�ln�ci by v�ak museli prodat jen takovou masu zbo��, v n� by se reprodukovala hodnota z�lohovan� ve v�rob� � ve form� hodnoty pracovn�ch prost�edk�, pracovn�ho materi�lu a mzdy. Kapitalista pot�ebuje tedy �ir�� trh, ne� by pot�ebovali d�ln�ci. Pak ale z�vis� na n�m, a ne na nich, zda pova�uje podm�nky na trhu za dost v�hodn�, aby za�al reprodukci.
D�ln�ci jsou tedy v�robci, ani� jsou spot�ebiteli � dokonce i tehdy, jestli�e v procesu reprodukce nedoch�z� k poru�e � v�ech p�edm�t�, kter� se mus� spot�ebov�vat nikoli individu�ln�, n�br� pr�myslov�.
Nen� tedy nic nejapn�j��ho ne� pop�rat krize tvrzen�m, �e spot�ebitel� (kupci) a v�robci (prodava�i) jsou v kapitalistick� v�rob� toto�ni. Jsou �pln� rozd�ln�. Jedin� kdy� proces reprodukce prob�h� hladce, lze tvrdit o jednom z 3000 v�robc�, tj. o kapitalistovi, �e tu je tato toto�nost. A pr�v� tak nespr�vn� je i opa�n� tvrzen�, �e spot�ebitel� jsou v�robci. Pozemkov� vlastn�k (p��jemce pozemkov� renty) nevyr�b�, a p�esto spot�ebov�v�. Stejn� je tomu i u v�ech pen�n�ch kapitalist�.
Apologetick� fr�ze, kter� maj� pop�rat krize, jsou d�le�it� potud, pokud dokazuj� v�dy opak toho, co cht�j� dok�zat. Aby pop�eli krizi, hl�saj� jednotu tam, kde existuje protiklad a rozpor. Jsou tedy d�le�it� potud, pokud lze ��ci: dokazuj�, �e kdyby ve skute�nosti neexistovaly rozpory, kter� auto�i t�chto fr�z� ve sv� fantazii odstranili, neexistovaly by ani krize. Ve skute�nosti v�ak krize existuj�, proto�e existuj� tyto rozpory. Ka�d� d�vod, kter� uv�d�j� proti krizi, je rozpor odstran�n� jen v jejich fantazii, tud� re�ln� rozpor, tud� d�vod krize. Snaha odstranit rozpory ve fantazii je z�rove� vyj�d�en�m skute�n� existuj�c�ch rozpor�, kter� by podle zbo�n�ch p��n� nem�ly existovat.
To, co d�ln�ci ve skute�nosti vyr�b�j�, je nadhodnota. Pokud ji vyr�b�j�, mohou ji spot�ebov�vat. Jakmile ji p�estanou vyr�b�t, p�est�v� jejich spot�eba, proto�e p�est�v� jejich v�roba. V ��dn�m p��pad� to v�ak nen� tak, �e maj� co spot�ebov�vat proto, �e vyr�b�j� ekvivalent sv� spot�eby. Naopak, pokud vyr�b�j� pouze takov� ekvivalent, jejich spot�eba p�est�v�, nemaj� ekvivalent, kter� by mohli spot�ebov�vat. Bu� jim pr�ci zastav� nebo zkr�t�, anebo, za v�ech okolnost�, jim sn�� jejich mzdu. V tomto posledn�m p��pad� � z�stane-li �rove� v�roby nezm�n�na � nespot�ebov�vaj� ekvivalent sv� v�roby. Ale pak jim tyto prost�edky nechyb�j� proto, �e dost nevyrobili, n�br� proto, �e dost�vaj� p��li� malou ��st produktu, kter� vyrobili.
Redukuje-li se tedy tento vztah pouze na vztah mezi spot�ebiteli a v�robci, zapom�n� se, �e n�mezdn� d�ln�ci, kte�� vyr�b�j�, a kapitalista, kter� vyr�b�, jsou dva v�robci zcela rozd�ln�ho druhu, nemluv� ani o takov�ch spot�ebitel�ch, kte�� v�bec nevyr�b�j�. Zde se op�t pop�r� protiklad t�m, �e se abstrahuje od protikladu, kter� skute�n� ve v�rob� existuje. U� s�m vz�jemn� vztah mezi n�mezdn�m d�ln�kem a kapitalistou zahrnuje okolnost,
1. �e nejv�t�� ��st v�robc� (d�ln�ci) nejsou spot�ebiteli (kupci) velmi zna�n� ��sti sv�ho produktu, toti� pracovn�ch prost�edk� a pracovn�ho materi�lu;
2. �e nejv�t�� ��st v�robc�, d�ln�ci, mohou spot�ebov�vat ekvivalent sv�ho produktu jedin� do t� doby, dokud vyr�b�j� v�c ne� tento ekvivalent, tj. nadhodnotu neboli nadv�robek. Musej� b�t st�le nadv�robci, musej� vyr�b�t v�c, ne� �in� jejich [koup�schopn�] pot�eba, aby mohli b�t spot�ebiteli nebo kupci v r�mci ǁ718ǀ sv�ch pot�eb.[104]
U t�to t��dy v�robc� se tedy ukazuje, �e tvrzen� o jednot� mezi v�robou a spot�ebou je v ka�d�m p��pad� prima facie nespr�vn�.
��k�-li Ricardo, �e jedinou hranic� popt�vky je Sama v�roba a v�roba �e je omezena kapit�lem, pak to � nech�me-li stranou nespr�vn� p�edpoklady � neznamen� ve skute�nosti nic jin�ho, ne� �e kapitalistick� v�roba nach�z� svou m�ru jedin� v kapit�lu, p�i�em� se v�ak kapit�lem rozum� i pracovn� s�la, kterou si kapit�l p�ivt�lil (koupil) jako jednu z podm�nek sv� v�roby. Ale ot�zka pr�v� zn�, zda kapit�l jako takov� je i hranic� pro spot�ebu. V ka�d�m p��pad� je takovou hranici v negativn�m smyslu, tj. nelze spot�ebovat v�c, ne� se vyrob�. Je v�ak ot�zka, je-li takovou hranic� v pozitivn�m smyslu, tj. zda se m��e a mus� spot�ebovat � na z�kladn� kapitalistick� v�roby � tolik, kolik se vyrob�. Rozebereme-li spr�vn� Ricardovu pou�ku, ��k� prav� opak toho, co cht�l ��ci �� toti� �e v�roba prob�h� bez ohledu na existuj�c� hranice spot�eby a �e je ohrani�ena jedin� sam�m kapit�lem. A to je vskutku pro tento zp�sob v�roby charakteristick�.
Podle p�edpokladu je tedy trh nap��klad p�epln�n bavln�n�mi tkaninami tak, �e jsou z��sti neprodejn�, nebo v�bec neprodejn�, anebo je lze prodat jen hluboko pod jejich cenou [n�klad�]. (�ekn�me prozat�m: hodnotou, proto�e p�i zkoum�n� procesu ob�hu �ili reprodukce m�me co d�lat je�t� s hodnotou, a ne s cenou n�klad�, a t�m m�n� s tr�n� cenou.)
P�i cel�m zkoum�n� se ostatn� samo sebou rozum� toto: nelze pop�rat, �e se v jednotliv�ch sf�r�ch m��e vyrobit p��li� mnoho, a proto v jin�ch sf�r�ch p��li� m�lo; �e tedy ��ste�n� krize mohou vzniknout z disproporcion�ln� v�roby (proporcion�ln� v�roba je v�ak v�dy v�sledkem disproporcion�ln� v�roby na konkuren�n� z�kladn�) a �e jednou ze v�eobecn�ch forem t�to disproporci�ln� v�roby m��e b�t nadv�roba fixniho kapit�lu, nebo, na druh� stran�, nadv�roba ob�n�ho kapit�lu.[g] Stejn� jako je podm�nkou prodeje zbo�� za jeho hodnotu to, aby obsahovalo jen spole�ensky nutnou pracovn� dobu, tak je pro celou sf�ru v�roby kapit�lu podm�nkou to, aby se na tuto zvl�tn� sf�ru vynalo�ila jen nutn� ��st celkov� pracovn� doby spole�nosti, jen ta pracovn� doba, kter� je nutn� k uspokojen� spole�ensk� pot�eby (popt�vky). Jestli�e se ji na tuto sf�ru vynalo�� v�c, pak, a�koli t�eba ka�d� jednotliv� zbo�� obsahuje jen nutnou pracovn� dobu, �hrn zbo�� obsahuje v�c ne� spole�ensky nutnou pracovn� dobu, a stejn� tak plat�, �e a�koli jednotliv� zbo�� m� u�itnou hodnotu, souhrn zbo�� za dan�ch p�edpoklad� ��st sv� u�itn� hodnoty ztr�c�.
Ale my tu nemluv�me o krizi, kter� se zakl�d� na disproporcion�ln� v�rob�, tj. na disproporci v rozd�len� spole�ensk� pr�ce mezi jednotliv� sf�ry v�roby. O tom lze mluvit jedin� potud, pokud se mluv� o konkurenci kapit�l�. Tam u� bylo �e�eno,[h] �e vzestup nebo pokles tr�n� hodnoty zp�soben� touto disproporc� m� ten n�sledek, �e se kapit�l st�hne z jednoho odv�tv� v�roby a p�enese do druh�ho, �e se kapit�l st�huje z jednoho odv�tvi v�roby do druh�ho. Av�ak u� v sam�m tomto vyrovn�v�n� je obsa�eno to, �e p�edpokl�d� opak vyrovn�v�n�, a �e tud� v sob� m��e obsahovat krizi; sama krize m��e b�t formou vyrovn�v�n�. Tento druh krize v�ak Ricardo a jin� p�ipou�t�j�.
P�i zkoum�n� procesu v�roby jsme vid�li, �e ve�ker� �sil� kapitalistick� v�roby sm��uje jedin� k tomu, aby uchv�tila co mo�n� nejv�c nadpr�ce, tj. aby s dan�m kapit�lem materializovala co mo�n� nejv�c bezprost�edn� pracovn� doby, a� u� prodlu�ov�n�m pracovn� doby, zkracov�n�m nutn� pracovn� doby, rozvojem produktivn�ch sil pr�ce, uplat�ov�n�m kooperace, d�lby pr�ce, pou��v�n�m stroj� atd., zkr�tka v�robou ve velk�m m���tku, tj. masovou v�robou. V�roba bez ohledu na hranice trhu tud� vypl�v� ze sam� podstaty kapitalistick� v�roby.
P�i [zkoum�n�] reprodukce se nejd��ve p�edpokl�d�, �e zp�sob v�roby z�st�v� nezm�n�n, a p�i roz���en� v�roby tak� skute�n� z�st�v� po ur�itou dobu nezm�n�n. Masa vyroben�ho zbo�� se zde zv�t�uje proto, �e se pou��v� v�ce kapit�lu, a ne proto, �e se kapit�lu pou��v� produktivn�ji. Av�ak ji� pouh� kvantitativn� zv�t�en� ǁ719ǀ kapit�lu zahrnuje z�rove� zv��en� jeho produktivn� s�ly. Je-li kvantitativn� zv�t�en� kapit�lu d�sledkem rozvoje produktivn� s�ly, pak i naopak � rozvoj t�to produktivn� s�ly zase p�edpokl�d� �ir��, roz���enou kapitalistickou z�kladnu. Je tu vz�jemn� p�soben�. Reprodukce na �ir�� z�kladn�, akumulace � i kdy� p�vodn� vystupuje jen jako kvantitativn� roz���en� v�roby dosa�en� t�m, �e bylo za nezm�n�n�ch podm�nek v�roby pou�ito v�ce kapit�lu � vystupuje tud� v ur�it�m bod� v�dy tak� kvalitativn�, jako vy��� produktivita podm�nek, za nich� prob�h� reprodukce. Proto se masa produkt� nezv�t�uje jen prost� �m�rn� tomu, jak vzr�st� kapit�l p�i roz���en� reprodukci, tj. p�i akumulaci.
Vra�me se tedy op�t k na�emu p��kladu s kalikem.
Stagnace na trhu, kter� je p�epln�n kalikem, naru�uje reprodukci u majitele tkalcovny. Toto naru�en� postihne nejd��ve jeho d�ln�ky. D�ln�ci budou v men�� m��e spot�ebov�vat, anebo v�bec p�estanou spot�ebov�vat jeho zbo��, kaliko, i jin� zbo��, kter� vch�zej� do jejich spot�eby. Kaliko ov�em pot�ebuj�, nemohou si je v�ak koupit, proto�e nemaj� prost�edky, a prost�edky nemaj� proto, �e nemohou pokra�ovat ve v�rob�, a pokra�ovat ve v�rob� nemohou, proto�e se vyrobilo p��li� mnoho, proto�e trh je p�epln�n kalikem. Nem��e jim pomoci ani Ricardova rada, aby �zv�t�ili svou v�robu�, ani rada, �aby vyr�b�li n�co jin�ho�. Nyn� p�edstavuj� ��st moment�ln�ho p�ebytku obyvatelstva, nadv�roby d�ln�k�, v tomto p��pad� d�ln�k� vyr�b�j�c�ch kaliko, proto�e na trhu je nadv�roba kalika.
Av�ak krom� d�ln�k�, kte�� jsou p��mo zam�stn�ni kapit�lem vlo�en�m do v�roby kalika, postihne tato stagnace v reprodukci kalika i masu jin�ch v�robc� � p�adl�k�, obchodn�k� s bavlnou (nebo p�stitel� bavlny), v�robc� stroj� (v�robc� v�eten a tkalcovsk�ch stav� atd.), v�robc� �eleza, uhl� atd. U v�ech t�chto v�robc� doch�z� k poru�e v jejich reprodukci, proto�e reprodukce kalika je podm�nkou jejich vlastn� reprodukce. K tomu by do�lo dokonce i tehdy, kdyby v jejich vlastn�ch sf�r�ch nevznikla nadv�roba, tj. kdyby nebyli vyr�b�li nad m�ru, kter� byla podm�n�na a opr�vn�na plynulou v�robou bavln��sk�ho pr�myslu. V�echna tato odv�tv� pr�myslu maj� to spole�n�, �e jejich d�chody (mzda a zisk, zisk potud, pokud se neakumuluje, ale spot�ebov�v� jako d�chod) se nespot�ebov�vaj� v jejich vlastn�m produktu, n�br� v produktu t�ch sf�r, kter� vyr�b�j� spot�ebn� p�edm�ty, mezi jin�m i kaliko. Spot�eba kalika a popt�vka po n�m tedy poklesne pr�v� proto, �e je ho na trhu p��li� mnoho. Klesne v�ak spot�eba i popt�vka u v�eho ostatn�ho zbo��, na kter� se jako na spot�ebn� p�edm�ty vyd�v� d�chod t�chto nep��m�ch v�robc� kalika. Jejich prost�edky na koupi kalika a jin�ch spot�ebn�ch p�edm�t� se omezuj�, zmen�uj�, proto�e na trhu je p��li� mnoho kalika. K tomu doch�z� i u ostatn�ho zbo�� (spot�ebn�ch p�edm�t�). Najednou se objevuje jejich relativn� nadv�roba, nebo� se zmen�ily prost�edky na jejich koupi, a t�m se zmen�ila i popt�vka po nich. Dokonce i kdyby se v t�chto sf�r�ch nebylo vyrobilo p��li� mnoho, nyn� v nich je nadv�roba.
Nastane-li nadv�roba nejen u kalika, ale i u pl�tna, hedv�b� a vln�n�ho zbo��, snadno pochop�me, jak nadv�roba t�chto nemnoha, av�ak hlavn�ch p�edm�t� vyvol� v�ce nebo m�n� v�eobecnou (relativn�) nadv�robu na cel�m trhu. Na jedn� stran� � nadbytek v�ech podm�nek reprodukce a nadbytek v�ech druh� neprodejn�ho zbo�� na trhu. Na druh� stran� � zbankrotovan� kapitalist� a str�daj�c� d�lnick� masy zbaven� v�ech prost�edk�.
Tento argument je v�ak p�esto dvojse�n�. Lze-li snadno pochopit, �e nadv�roba u n�kter�ch z�kladn�ch spot�ebn�ch p�edm�t� mus� vyvolat v�ce nebo m�n� v�eobecnou nadv�robu, �e mus� vyvolat tento zjev, pak z toho je�t� v�bec nelze pochopit, jak m��e vzniknout nadv�roba u t�chto [z�kladn�ch] p�edm�t�. Tento zjev, v�eobecn� nadv�roba, se toti� odvozuje ze vz�jemn� z�vislosti nejen d�n�k� zam�stnan�ch bezprost�edn� v t�chto pr�myslov�ch odv�tv�ch, n�br� d�ln�k� v�ech pr�myslov�ch odv�tv�, kter� vyr�b�j� p�edch�zej�c� stupn� jejich produktu, r�zn� f�ze jejich konstantn�ho kapit�lu. V t�chto odv�tv�ch je nadv�roba d�sledkem. Odkud se v�ak bere v prvn�ch? V�dy� posledn� odv�tv� pokra�uj� ve v�rob�, dokud pokra�uj� ve v�rob� prvn� odv�tv�, a t�mto pokra�ov�n�m se, jak se zd�, zabezpe�uje v�eobecn� r�st d�chodu, a tud� i jejich vlastn� spot�eby.[105] ǀ719ǁ
[13. Nesoulad mezi roz�i�ov�n�m v�roby a roz�i�ov�n�m trhu.
Ricardova koncepce neomezen�ch mo�nosti r�stu spot�eby a roz�i�ov�ni vnit�n�ho trhu]ǁ720ǀ Kdyby n�kdo odpov�d�l, �e neust�le se roz�i�uj�c� v�roba ˂kter� se ka�doro�n� roz�i�uje ze dvou d�vod�: za prv� proto, �e neust�le vzr�st� kapit�l vlo�en� do v�roby, a za druh� proto, �e tohoto kapit�lu se pou��v� neust�le produktivn�ji; b�hem reprodukce a akumulace se neust�le hromad� mal� zlep�en�, kter� nakonec zm�n� cel� m���tko v�roby. Hromad� se zlep�en�, doch�z� k hromadn�mu rozvoji v�robn�ch sil˃ pot�ebuje neust�le se roz�i�uj�c� trh �e v�roba se roz�i�uje rychleji ne� trh, pak by jen jin�mi slovy vyj�d�il jev, kter� je t�eba vysv�tlit: nevyj�d�il by ho v jeho abstraktn�, n�br� v jeho re�ln� form�. Trh se roz�i�uje pomaleji ne� v�roba; jinak �e�eno, v cyklu, kter�m prob�h� kapit�l b�hem sv� reprodukce � a v tomto cyklu se nereprodukuje prost� v d��v�j��m rozsahu, n�br� v roz���en�m m���tku, neopisuje kruh, n�br� spir�lu � nastane moment, kdy se uk�e, �e trh je pro v�robu p��li� �zk�. Tento moment nastane na konci cyklu. To v�ak znamen� jen tolik, �e trh je p�epln�n�. Nadv�roba je te� o�ividn�. Kdyby bylo roz�i�ov�n� trhu dr�elo krok s roz�i�ov�n�m v�roby, nebylo by do�lo k p�epln�n� trhu, nevznikla by nadv�roba.
Av�ak u� pouh� p�izn�n�, �e trh se mus� roz�i�ovat s v�robou, by na druh� stran� op�t znamenalo p�ipu�t�n� mo�nosti nadv�roby, proto�e trh m� vn�j�� geografick� hranice, vnit�n� trh je ve srovn�n� s takov�m trhem, kter� je sou�asn� vnit�n� i zahrani�n�, omezen� a tento trh je op�t omezen� ve srovn�n� se sv�tov�m trhem, kter� je v�ak v ka�d�m okam�iku op�t omezen�, av�ak potenci�ln� je schopn� roz���en�. P�ipou�t�-li se tedy, �e trh se mus� roz�i�ovat, nem�-li doj�t k nadv�rob�, p�ipou�t� se z�rove� i to, �e k nadv�rob� m��e doj�t, proto�e pak je mo�n� � proto�e trh a v�roba jsou dva v��i sob� lhostejn� momenty � �e roz���en� jednoho neodpov�d� roz���en� druh�ho, �e hranice trhu se neroz���� pro v�robu dost rychle, anebo �e nov� trhy � nov� roz���en� trhu � mohou b�t v�robou rychle p�ekon�ny, tak�e roz���en� trh se stane pr�v� tak hranic� jako p�edt�m trh u���.
Ricardo je proto d�sledn�, kdy� pop�r� tezi, �e s roz�i�ov�n�m v�roby a s r�stem kapit�lu se mus� roz�i�ovat trh. Cel�ho kapit�lu, kter� je v n�kter� zemi, m��e b�t podle n�ho i v�hodn� pou�ito v t�to zemi. Polemizuje proto s A[damem] Smithem, kter� na jedn� stran� vystoupil s t�m� n�zorem, s n�m� vystoupil on (Ricardo), a na druh� stran� se pak se sv�m obvykl�m rozumn�m instinktem vyslovil tak� proti n�mu. Smith je�t� nezn� jev nadv�roby, kriz� z nadv�roby. Znal jen �v�rov� a pen�n� krize, kter� se samy sebou dostavuj� s �v�rov�m a bankovn�m syst�mem. V akumulaci kapit�lu vid� fakticky bezpodm�ne�n� zv�t�en� v�eobecn�ho n�rodn�ho bohatstv� a blahobytu. Na druh� stran� ch�pe u� pouh� rozvinut� vnit�n�ho trhu v zahrani�n�, koloni�ln� a sv�tov� trh jako d�kaz tak ��kaj�c relativn� (potenci�ln�) nadv�roby na vnit�n�m trhu.
Stoj� za to uv�st zde Ricardovu polemiku proti Smithovi:
�Kdy� obchodn�ci vkl�daj� sv� kapit�ly do zahrani�n�ho obchodu nebo z�mo�sk� dopravy, �in� tak v�dy ze svobodn� volby, a ne z nutnosti; �in� tak proto, �e zisky v t�chto odv�tv�ch jsou o n�co vy��� ne� ve vnit�n�m obchod�.
A[dam] Smith spr�vn� poznamenal: �Touha po potrav� je u ka�d�ho �lov�ka omezena mal�m obsahem lidsk�ho �aludku.�
˂A[dam] Smith se zde velice m�l�, proto�e vylu�uje luxusn� p�edm�ty vyr�b�n� v zem�d�lstv�>,
��ale touha po p��jemnostech a kr�s�ch obydli, po od�vu, ko��rech a bytov�m za��zen� zd� se b�t bez hranic �� ur�it�ho omezen�.�
Proto p��roda� (pokra�uje Ricardo) �nutn� omezila velikost kapit�lu, jeho� lze v dan� dob� v�nosn� pou��t v zem�d�lstv�,�
˂Proto asi existuj� n�rody, kter� zem�d�lsk� produkty vyv�ej�? Jako by nebylo mo�n� navzdory p��rod� vlo�it do zem�d�lstv� ve�ker� mo�n� kapit�l, aby se nap��klad v Anglii vyr�b�ly melouny, f�ky, v�no atd., p�stovaly kv�tiny atd. a chovala dr�be� a divok� zv�� atd. (Viz nap��klad kapit�l, kter� vkl�dali ��man� t�eba jen do um�l�ho chovu ryb.) A jako by se suroviny pro pr�mysl nevyr�b�ly pomoc� zem�d�lsk�ho kapit�tu?˃,
�ale nevymezila ��dn� hranice� (jako kdyby s t�m p��roda m�la v�bec n�co spole�n�ho) �velikosti kapit�lu, jeho� lze pou��t k v�rob� �p�edm�t�, je� �in� �ivot �p��jemn�m a kr�sn�m�. C�lem, kter� m�me na z�eteli, je opat�it si co nejv�ce t�chto p��jemnosti. A jen proto, �e zahrani�n� obchod nebo doprava vedou k tomuto c�li rychleji, zab�vaj� se lid� rad�ji jimi ne� v�robou ��dan�ho zbo�� nebo jeho n�hra�ek v tuzemsku. Kdyby n�m v�ak n�jak� zvl�tn� okolnosti br�nily vkl�dat kapit�l do zahrani�n�ho obchodu nebo dopravy, museli bychom ho pou��t doma, i kdy� m�n� v�hodn�. A proto�e touha po �p��jemnostech a kr�s�ch obydl�, po od�vu, ko��rech a ǁ721ǀ bytov�m za��zen� nem� hranic, nem��e m�t hranice ani kapit�l, kter� se vynakl�d� na jejich v�robu, krom� hran�c omezuj�c�ch na�e mo�nosti vydr�ovat d�ln�ky, kte�� tyto p�edm�ty vyr�b�j�.
A[dam] Smith nemluv� ov�em o z�mo�sk� doprav� jako o v�ci svobodn� volby, ale jako o nutnosti; jako by kapit�l, kter� by do n� nebyl vlo�en, jinak z�stal nepou�it�, jako by kapit�lu vlo�en�ho do vnit�n�ho obchodu mohlo b�t p��li� mnoho, kdyby se neomezoval na ur�itou velikost. ��k�: �Kdy� kapit�l n�jak� zem� vzrostl do takov� m�ry, �e ho nelze cel�ho pou��t k uspokojov�n� spot�eby a vydr�ov�n� produktivn� pr�ce t� kter� zem��� ˂toto m�sto cit�tu uv�d� prolo�en� s�m Ricardo˃� vl�v� se jeho p�eb�vaj�c� ��st sama nutn� do z�mo�sk� dopravy a pou��v� se ho k tomu, aby poskytoval tyt� slu�by ciz�m zem�m.�... Ale nemohlo by se t�to ��sti produktivn� pr�ce Velk� Brit�nie pou��t na v�robu n�jak�ho jin�ho zbo�, za kter� by se mohlo koupit n�co, po �em je v zemi v�t� popt�vka? A kdyby to nebylo mo�n�, nemohli bychom pou��t t�to produktivn� pr�ce, i kdy� m�n� v�hodn�, k tomu, abychom i doma vyr�b�li zbo��, po n�m� je v zemi popt�vka, nebo alespo� zbo��, kter� by je nahradilo? Kdybychom pot�ebovali samet, nemohli bychom se pokusit vyr�b�t jej sami? A kdyby se n�m to neda�ilo, nemohli bychom vyr�b�t v�c sukna nebo n��eho jin�ho, co je pro n�s ��douc�?
Vyr�b�me zbo�� a pak za n� kupujeme zbo�� v cizin�, proto�e ho m��eme dostat v�t�� mno�stv�� ˂kvalitativn� rozd�l neexistuje!> �ne� kdybychom je vyr�b�li doma. Vemte n�m tento obchod, a nepochybn� je zase hned za�neme vyr�b�t pro sebe. Ale tento n�zor A[dama] Smitha je v rozporu se v�emi jeho v�eobecn�mi z�sadami v t�to ot�zce. �M��e-li n�m ciz� zem쑓 ˂cituje te� Ricardo ze Smitha> ��dodat zbo�� lacin�ji, ne� je dovedeme vyrobit sami, je l�pe koupit je od n� za n�jakou ��st produktu na�eho vlastn�ho pr�myslu, kter� je zam�stn�n zp�sobem, z n�ho� m�me ur�itou v�hodu. Celkov� hospod��sk� �innost zem� je�to je v�dy �m�rn� kapit�lu, kter� ji zam�stn�v��� ˂ve velmi rozd�ln� proporci˃ (posledn� uvedenou v�tu Ricardo op�t podtrh�v�), � �se t�m nesn��; jen sej � ponech�, aby si na�la zp�sob, jak by mohla b�t zam�stn�na s nejv�t�� v�hodou.�
A d�le. �Ti, kte�� maj� k dispozici v�c potravin, ne� sam� mohou spot�ebovat, jsou proto v�dy ochotn� sm�nit p�ebytek, nebo, co� je tot�, jeho cenu za p��jemnosti jin�ho druhu. To, co zbude po uspokojen� omezen� pot�eby, pou�ije se k uspokojen� t�ch tu�eb, kter� nemohou b�t uspokojeny, a z�ejm� nemaj� ��dn� hranice. Chud�, aby z�skali potraviny, se sna�� uspokojit tyto rozmary bohat�ch; a aby je z�skali co nejjist�ji, z�vod� jeden s druh�m v l�ci a dokonalosti sv� pr�ce. Po�et d�ln�k� vzr�st� se vzr�staj�c�m mno�stv�m potravin �ili s pokra�uj�c�m zlep�ov�n�m a obd�l�v�n�m p�dy; a je�to povaha jejich �innosti dovoluje nejzaz�� d�lbu pr�ce, vzr�st� mno�stv� materi�l�, kter� mohou zpracovat, v mnohem v�t�� m��e ne� jejich po�et. Odtud plyne popt�vka po v�ech druz�ch materi�l�, kter�ch m��e lidsk� vynal�zavost pou�it bu� k u�itku, nebo k ozdob� budov, od�vu, ko��r� nebo bytov�ho za��zen�, po nerostech a jin�ch l�tk�ch, kter� se skr�vaj� v n�tru zem�, po drah�ch kovech a drah�ch kamenech.�
Z toho, co se tu p�izn�v�, tedy plyne, �e hranice popt�vky po kapit�lu, hranice jeho pou�it� neexistuj� potud, pokud p�in�� n�jak� zisk, a �e a� je kapit�l jakkoli hojn�, jedinou skute�nou p���inou poklesu zisku je zv��en� mezd. D�le lze je�t� dodat, �e jedinou dostate�nou a trvalou p���inou vzestupu mezd je to, �e se st�le obt�n�ji obstar�vaj� potraviny a nutn� �ivotn� prost�edky pro vzr�staj�c� po�et d�ln�k�,� (Cit, d�lo, str, 344�348.) [Srov. �es. vyd., str. 213�215.]
[14. Rozpor mezi nezadr�iteln�m rozvojem v�robn�ch sil a omezenost� spot�eby mas - z�kladna nadv�roby.
Apologetick� podstata teorie o nemo�nosti v�eobecn� nadv�roby]Slovo nadv�roba vede samo o sob� k omylu. Pokud nejsou uspokojeny nejnal�hav�j�� pot�eby velk� ��sti spole�nosti, anebo pokud jsou uspokojeny jen jej� bezprost�edn� pot�eby, nelze ov�em v�bec mluvit o nadv�rob� produkt� v tom smyslu, �e by masa produkt� byla v pom�ru k pot�eb�m p�ebyte�n�. Naopak, je nutn� ��ci, �e na z�kladn� kapitalistick� v�roby v tomto smyslu neust�le existuje podv�roba. Hranic� v�roby je zisk kapitalist�, v ��dn�m p��pad� pot�eba v�robc�. Av�ak nadv�roba produkt� a nadv�roba zbo�� jsou dv� naprosto r�zn� v�ci. Domn�v�-li se Ricardo, �e forma zbo�� je pro produkt lhostejn�, a d�le, �e ob�h zbo�� se li�� od sm�nn�ho obchodu jen form�ln�, �e sm�nn� hodnota je zde jen p�echodnou formou v�cn� sm�ny a �e pen�ze jsou proto jen form�ln�m prost�edkem ob�hu � pak to v�echno v podstat� vyv�r� z jeho p�edpokladu, �e bur�oazn� v�robn� zp�sob je absolutn� zp�sob v�roby, tj. v�robn� zp�sob bez bli���ho specifick�ho ur�en�, a �e proto v�echna jeho ur�en� jsou jen n�co form�ln�ho. Proto Ricardo ani nem��e p�ipustit, �e bur�oazn� zp�sob v�roby v sob� zahrnuje hranici svobodn�ho rozvoje v�robn�ch sil, hranici, kter� se objevuje v kriz�ch a mezi jin�m v nadv�rob�, v tomto z�kladn�m jevu krize.
ǁ722ǀ Ricardo vid�l ze Smithov�ch tvrzen�, kter� s�m citoval, schvaloval, a proto opakoval po n�m, �e bezmezn� �tu�by� po r�zn�ch u�itn�ch hodnot�ch jsou v�dy uspokojov�ny na z�kladn� takov�ho stavu spole�nosti, za n�ho� se masa v�robc� mus� v�ce m�n� omezovat na �potraviny� a �nutn� �ivotn� prost�edky�, na to, bez �eho se nelze obej�t. Vid�l tedy, �e tato nejv�t�� masa v�robc� z�st�v� v�ce nebo m�n� vylou�ena z ��asti na spot�eb� bohatstv�, pokud toto bohatstv� p�ekra�uje okruh nutn�ch �ivotn�ch prost�edk�.
S t�m, co bylo pr�v� uvedeno, se ov�em, a to je�t� ve v�t�� m��e, setk�v�me u antick� v�roby zalo�en� na otrok��stv�. Ale ve starov�ku ani nepom��leli na to, aby nadv�robek p�em��ovali v kapit�l. A jestli�e ano, tak jen v nepatrn� m��e. (Shroma��ov�n� poklad� ve vlastn�m slova smyslu, je� bylo u nich roz���eno, ukazuje, kolik nadv�robku le�elo u nich ladem.) Velkou ��st nadv�robku p�em��ovali v neproduktivn� v�daje za um�leck� d�la, n�bo�ensk� stavby a ve�ejn� pr�ce. Je�t� v men�� m��e se jejich v�roba zam��ovala na uvol�ov�n� a rozv�jen� materi�ln�ch v�robn�ch sil � na d�lbu pr�ce, stroje, pou��v�n� p��rodn�ch sil a v�dy v soukrom� v�rob�. Celkem vzato nikdy nep�ekro�ili r�mec �emeslnick� pr�ce. Bohatstv�, kter� vytvo�ili pro soukromou spot�ebu, bylo proto pom�rn� mal� a zd� se velk� jen proto, �e bylo nahromad�no v rukou mal�ho po�tu lid�, kte�� ostatn� nev�d�li, co s n�m d�lat. A tak jestli�e u starov�k�ch lid� neexistovala nadv�roba, zato tu byla nadm�rn� spot�eba u boh���, kter� v posledn�m obdob� ��ma a �ecka p�erostla v bl�zniv� mrh�n�. N�kolik m�lo obchodn�ch n�rod� mezi nimi �ilo z��sti na ��et v�ech t�chto v podstat� chud�ch n�rod�. Z�kladnou modern� nadv�roby je v�ak pr�v� nezadr�iteln� rozvoj v�robn�ch sil a z toho vypl�vaj�c� masov� v�roba prob�haj�c� za takov�ch podm�nek, kdy na jedn� stran� je masa v�robc� omezena ve sv� spot�eb� na okruh nutn�ch �ivotn�ch prost�edk�, a na druh� stran� je hranic� v�roby zisk kapitalist�.
V�echny n�mitky, kter� Ricardo a jin� uv�d�j� proti nadv�rob�, se zakl�daj� na tom, �e pova�uj� bur�oazn� v�robu za takov� zp�sob v�roby, v n�m� nen� bu� ��dn� rozd�l mezi koup� a prodejem � prov�d� se bezprost�edn� sm�nn� obchod � anebo ji pova�uj� za spole�enskou v�robu, p�i n� spole�nost rozd�luje jakoby podle pl�nu sv� v�robn� prost�edky a v�robn� s�ly v takov�m stupni a takov� m��e, jak je to nutn� k uspokojen� jej�ch r�zn�ch pot�eb, tak�e na ka�dou sf�ru v�roby p�ipadne takov� pod�l spole�ensk�ho kapit�lu, jak�ho je t�eba na uspokojen� p��slu�n� pot�eby. Tato fikce vyv�r� v�eobecn� z neschopnosti pochopit specifickou formu bur�oazn� v�roby, a tato neschopnost zase vypl�v� z toho, �e tito ekonomov� propadli p�edstav�, �e bur�oazn� v�roba je v�roba v�bec. �pln� stejn� jako �lov�k, kter� vyzn�v� ur�it� n�bo�enstv�, vid� v n�m n�bo�enstv� v�bec a krom� n�ho vid� jen neprav� n�bo�enstv�.
Zat�m by bylo t�eba se naopak zeptat: jak se na z�kladn� kapitalistick� v�roby, kde ka�d� pracuje pro sebe a kde se zvl�tn� pr�ce mus� z�rove� vyj�d�it jako sv�j protiklad, jako abstraktn� v�eobecn� pr�ce a v t�to form� spole�ensk� pr�ce � jak se na t�to z�kladn� m��e nevyhnuteln� vyrovn�v�n� a vz�jemn� souvislost mezi r�zn�mi sf�rami v�roby, stanoven� m�ry a proporce mezi nimi vytv��et n�jak jinak, ne� neust�l�m odstra�ov�n�m neust�l� disharmonie? To se je�t� p�ipou�t�, kdy� se mluv� o vyrovn�v�n� cestou konkurence, nebo� takov� vyrovn�v�n� v�dy p�edpokl�d�, �e je t�eba n�co vyrovn�vat, �e tedy harmonie je v�dy jen v�sledkem pohybu, kter� odstra�uje existuj�c� disharmonii.
Proto t� Ricardo p�ipou�t�, �e jednotliv� zbo�� mohou p�eplnit trh. Nemo�n� je podle jeho n�zoru pouze sou�asn� v�eobecn� p�epln�n� trhu. Mo�nost nadv�roby v ur�it� zvl�tn� sf��e v�roby tud� nepop�r�. Nemo�nost [v�eobecn�] nadv�roby a tud� v�eobecn�ho p�epln�n� trhu (tento v�raz je t�eba br�t v�dy cum grano salis[i], proto�e v momentech v�eobecn� nadv�roby je nadv�roba v n�kter�ch sf�r�ch v�dy jen v�sledkem, n�sledkem nadv�roby z�kladn�ch p�edm�t� obchodu; je v�dy jen relativn� a je nadv�robou jen proto, �e existuje nadv�roba v jin�ch sf�r�ch) pr� spo��v� v tom, �e k tomuto jevu nem��e doj�t sou�asn� ve v�ech sf�r�ch v�roby.
Apologetika to p�evrac� vzh�ru nohama. Nadv�roba z�kladn�ch p�edm�t� obchodu, v nich� se jedin� projevuje aktivn� nadv�roba � jsou to v�eobecn� takov� p�edm�ty, kter� se mohou vyr�b�t jedin� v masov�m m���tku a po tov�rensku (i v zem�d�lstv�) � je podle tvrzen� t�chto apologet� nadv�robou jen proto, �e existuje nadv�roba takov�ch p�edm�t�, u nich� se projevuje relativn� �i pas�vn� nadv�roba. Podle toho existuje nadv�roba jedin� proto, �e nadv�roba nen� univerz�ln�. Relativnost nadv�roby � fakt, �e skute�n� nadv�roba v jedn�ch sf�r�ch vyvol�v� nadv�robu v jin�ch sf�r�ch� se vyjad�uje takto: neexistuje univerz�ln� nadv�roba, nebo� kdyby nadv�roba byla univerz�ln�, v�echny sf�ry v�roby by si mezi sebou zachovaly t�� vz�jemn� pom�r; univerz�ln� nadv�roba se tedy rovn� proporcion�ln� v�rob�, co� vylu�uje nadv�robu. A to m� b�t argumentem proti univerz�ln� nadv�rob�. ǁ723ǀ Proto�e toti� univerz�ln� nadv�roba v absolutn�m smyslu by nebyla nadv�robou, n�br� jen v�t��m rozvinut�m � v�t��m ne� obvykl�m � v�robn�ch sil ve v�ech sf�r�ch v�roby, neexistuje pr� skute�n� nadv�roba, kter� pr�v� nen� touto neexistuj�c�, sebe samu ru��c� nadv�robou. P�itom ve skute�nosti existuje jen proto, �e nen� takov�.
Pod�v�me-li se na tuto ubohou sofistiku bl�e, zbude z n� toto:
Existuje-li., dejme tomu, nadv�roba �eleza, bavln�n�ch l�tek, pl�tna, hedv�b�, sukna atd., nelze nap��klad ��ci, �e se vyrobilo p��li� m�lo uhl� a to �e je p���inou uveden� nadv�roby; v�dy� tato nadv�roba �eleza atd. zahrnuje v sob� pr�v� tak nadv�robu uhl�, jako t�eba nadv�roba tkanin nadv�robu p��ze. ˂Byla by mo�n� nadv�roba p��ze ve srovn�n� s tkaninami, �eleza ve srovn�n� se stroji atd. To by v�dy byla relativn� nadv�roba konstantn�ho kapit�lu.˃ Nelze tud� mluvit o podv�rob� t�ch p�edm�t�, jejich� nadv�roba je u� zahrnuta, proto�e vch�zej� jako sou��sti � jako surovina, pomocn� l�tka nebo v�robn� prost�edky � do t�ch p�edm�t�, jejich� pozitivn� nadv�roba je pr�v� faktem, kter� je t�eba vysv�tlit (vch�zej� tu do �n�kter�ho zbo��, kter�ho se vyrobilo p��li� mnoho, tak�e m��e natolik p�eplnit trh, �e se neuhrad� ani kapit�l vynalo�en� na toto zbo��[j]). Jde tedy o jin� p�edm�ty, kter� pat�� p��mo do takov�ch sf�r v�roby, je� nemohou b�t zahrnuty mezi hlavn� p�edm�ty obchodu, kde doch�z� podle p�edpokladu k nadv�rob�, ani do takov�ch sf�r, kde (proto�e jsou zprost�edkuj�c� v�robou pro v�robu hlavn�ch p�edm�t� obchodu) mus� v�roba dos�hnout p�inejmen��m takov�ho rozsahu, jakov kone�n�ch f�z�ch produktu, a�koli nic nestoj� v cest� tomu, aby tu v�roba nepokra�ovala je�t� d�le, a tak do�lo k nadv�rob� uvnit� nadv�roby. Nap��klad: a�koli mus� b�t vyrobeno tolik uhl�, aby mohla pracovat v�echna odv�tv� v�roby, do nich� vch�z� uhl� jako nutn� podm�nka v�roby, a tud� nadv�roba uhl� je u� zahrnuta v nadv�rob� �eleza, p��ze atd. (a to i tehdy, jestli�e se uhl� vyrobilo jen takov� mno�stv�, kter� je �m�rn� v�rob� �eleza a p��ze), p�esto se m��e st�t i to, �e se vyrobilo v�c uhl�, ne� bylo zapot�eb� pro nadv�robu �eleza, p��ze atd. To je nejen mo�n�, ale i velmi pravd�podobn�. Nebo� v�roba uhl� a p��ze i v�roba v ka�d� jin� sf��e, kter� je jen podm�nkou �i prvn� f�z� v�roby produktu, kter� se m� dokon�it v n�jak� jin� sf��e, ne��d� se bezprost�edn� popt�vkou, bezprost�edn� v�robou nebo reprodukc�, n�br� stupn�m, m�rou, pom�rem (proporc�), v n�m� doch�z� k jejich roz���en�. A �e p�i tomto v�po�tu lze c�l p�est�elit, je samoz�ejm�. Z toho se d�l� z�v�r, �e se nevyrobilo dost jin�ch p�edm�t�, nap��klad pian, drahokam� atd., �e v jejich oblasti je podv�roba. ˂M��e doj�t ov�em i k takov�mu p��padu nadv�roby, �e nadv�roba p�edm�t�, kter� nepat�� do kategorie hlavn�ch p�edm�t�, nen� n�sledkem, a kde p���inou nadv�roby je naopak podv�roba, jako nap��klad p�i ne�rod� obil� nebo p�i ne�rod� bavlny atd.˃
Jak nesmysln� je tato fr�ze [pokud jde o podv�robu], se ukazuje zvl�t jasn�, uplat�uje-li se v mezin�rodn�m m���tku, jak to d�l� nap��klad Say a po n�m jin�. Tak se nap��klad tvrd�, �e v Anglii nedo�lo k nadv�rob�, n�br� �e v It�lii do�lo k podv�rob�. Kdyby It�lie 1) m�la dost kapit�lu, aby nahradila anglick� kapit�l vyvezen� do It�lie ve form� zbo��, a 2) tohoto sv�ho kapit�lu pou�ita tak, �e by vyr�b�l ty zvl�tn� p�edm�ty, kter� pot�ebuje anglick� kapit�l jednak k tomu, aby nahradit s�m sebe, a jednak k tomu, aby nahradil d�chod, kter� z n�ho plyne, nebylo by do�lo k nadv�rob�. Neexistoval by tedy fakt skute�n� � ve vztahu ke skute�n� v�rob� v It�lii � existuj�c� nadv�roby v Anglii, n�br� pouze fakt imagin�rn� podv�roby It�lii; imagin�rn� proto, �e p�edpokl�d� ǁ724ǀ v It�lii takov� kapit�l a takov� rozvoj v�robn� s�ly, jak� tam neexistuje, a �e za druh� vych�z� ze stejn� utopick�ho p�edpokladu, �e by se tohoto v It�lii neexistuj�c�ho kapit�lu pou�ilo p�esn� tak, jak by to bylo nutn�, aby se anglick� nab�dka a italsk� popt�vka vz�jemn� dopl�ovaly. Jin�mi slovy, neznamen� to nic jin�ho, ne� toto: nedo�lo by k nadv�rob�, kdyby si popt�vka a nab�dka vz�jemn� odpov�daly, kdyby byl kapit�l rozd�len mezi v�echny v�robn� sf�ry v takov� proporci, �e by v�roba jednoho p�edm�tu zahrnovala spot�ebu druh�ho, tud� svou vlastn� spot�ebu. Nebyla by nadv�roba, kdyby nebyla nadv�roba. Proto�e si v�ak kapitalistick� v�roba za dan�ch podm�nek m��e voln� popustit uzdu jen v ur�it�ch sf�r�ch, nebyla by kapitalistick� v�roba v�bec mo�n�, kdyby se musela rozv�jet ve v�ech sf�r�ch sou�asn� a rovnom�rn�. Proto�e v t�chto jednotliv�ch sf�r�ch existuje nadv�roba absolutn�, existuje relativn� i v t�ch sf�r�ch, v nich� [absolutn�] nadv�roba nen�.
Vysv�tlovat takto nadv�robu na jedn� stran� podv�robou na druh� stran� neznamen� tedy nic jin�ho ne� ��kat: kdyby byla v�roba proporcion�ln�, nebyla by nadv�roba. Stejn� by tomu bylo, kdyby si popt�vka a nab�dka vz�jemn� odpov�daly. Stejn� by tomu bylo, kdyby v�echny sf�ry m�ly tyt� mo�nosti kapitalistick� v�roby a jej�ho roz�i�ov�n� � d�lbu pr�ce, stroje, v�voz na vzd�len� trhy atd., masovou v�robu �� kdyby v�echny zem�, kter� vz�jemn� obchoduj�, m�ly stejnou zp�sobilost k v�rob�, p�i�em� v�roba t�chto zem� by byla r�zn� a vz�jemn� se dopl�ovala. Nadv�roba tud� nast�v� proto, �e se v�echna tato zbo�n� p��n� nespl�uj�. Anebo je�t� abstraktn�ji: nedo�lo by k nadv�rob� na jednom m�st�, kdyby byla rovnom�rn� nadv�roba na v�ech stran�ch; jen�e kapit�l nen� dost velk�, aby nadv�roba m�la tak univerz�ln� charakter, a proto doch�z� k ��ste�n� nadv�rob�.
P�i bli���m zkoum�n� vypad� tato fantazie takto:
P�ipou�t� se, �e v ka�d�m zvl�tn�m odv�tv� v�roby m��e nastat nadv�roba. Jedin� okolnost, kter� by mohla zabr�nit sou�asn� nadv�rob� ve v�ech odv�tv�ch, z�le�� podle uveden�ho v�kladu v tom, �e zbo�� se sm��uje za zbo�� � tj. zast�nci tohoto n�zoru se ut�kaj� k tomu, �e p�edpokl�daj� podm�nky sm�nn�ho obchodu. Av�ak cestu k tomuto v�chodisku maj� od��znutou pr�v� t�m, �e obchod nen� p��mou sm�nou, a proto prodava� jednoho zbo�� nen� nutn� sou�asn� kupcem jin�ho zbo��. Cel� toto v�chodisko spo��v� tedy v tom, �e abstrahuj� od pen�z a �e abstrahuj� od toho, �e tu nejde o sm�nu produkt�, n�br� o ob�h zbo��, pro kter� je vz�jemn� odd�len� koup� a prodeje podstatn�.
˂Ob�h kapit�lu v sob� zahrnuje mo�nosti poruch. Nap��klad p�i zp�tn� p�em�n� pen�z v podm�nky v�roby kapit�lu nejde jen o to, aby se pen�ze op�t p�em�nily v tyt� u�itn� hodnoty (co do druhu), n�br� pro opakov�n� procesu reprodukce je podstatn�, aby tyto u�itn� hodnoty bylo mo�no z�skat op�t za jejich starou hodnotu (anebo za ni��� hodnotu, co� by samoz�ejm� bylo je�t� lep��). Av�ak u velmi zna�n� ��sti t�chto prvk� reprodukce, kter� se skl�d� ze surovin, se m��e zv��it hodnota ze dvou d�vod�: za prv�, jestli�e se mno�stv� v�robn�ch n�stroj� zv�t�� rychleji ne� mno�stv� surovin, kter� lze v dan� dob� vyrobit; za druh� v d�sledku prom�nliv�ho charakteru �rody. Proto hraje po�as�, jak spr�vn� poznamen�v� Tooke, tak velkou �lohu v modern�m pnimyslu. (Tot� plat� i o �ivotn�ch prost�edc�ch vzhledem ke mzd�.) Zp�tn� p�em�na pen�z ve zbo�� m��e tedy narazit na t�kosti a vytvo�it mo�nosti krize stejn�, jako p�em�na zbo�� v pen�ze. Pokud jde o prost� ob�h, a ne o ob�h kapit�lu, tyto t�kosti neexistuj�.˃ (Existuje je�t� mnoho moment�, podm�nek, mo�nost� krize, kter� lze prozkoumat teprve p�i rozboru konkr�tn�ch pom�r�, zejm�na konkurence kapit�l� a �v�ru.)
ǁ725ǀ Nadv�roba zbo�� se pop�r� a naproti tomu se p�izn�v� nadv�roba kapit�lu. Ale kapit�l se skl�d� ze zbo��, �ili pokud se skl�d� z pen�z, mus� se t�m �i on�m zp�sobem op�t p�em�nit ve zbo��, aby mohl fungovat jako kapit�l. Co je tedy nadv�roba kapit�lu? Nadv�roba takov�ch mas hodnot, kter� jsou ur�eny k tomu, aby vyr�b�ly nadhodnotu (anebo, pohl��me-li na kapit�l z hlediska jeho v�cn�ho obsahu, nadv�roba zbo��, kter� je ur�eno pro reprodukci) � tud� reprodukce v p��li� velk�m m���tku, co� je tot� jako nadv�roba v�bec.
�ekneme-li to ur�it�ji, nadv�roba kapit�lu neznamen� nic jin�ho, ne� to, �e se vyr�b� p��li� mnoho za ��elem obohacen�, �ili �e p��li� velk� ��st produktu je ur�ena ne k tomu, aby byla spot�ebov�na jako d�chod, n�br� k tomu, aby se nad�lalo (akumulovalo) v�c pen�z; ne k tornu, aby uspokojila soukrom� pot�eby sv�ho majitele, n�br� aby mu vytvo�ila abstraktn� spole�ensk� bohatstv�, pen�ze a v�c moci nad ciz� prac� � kapit�l � �ili aby tuto moc zv�t�ila. To ��kaj� p�edstavitel� jedn� strany. (Ricardo to pop�r�.) A jak vysv�tluj� nadv�robu zbo�� p�edstavitel� druh� strany? T�m, �e v�roba nen� dost rozmanit�, �e se ur�it� p�edm�ty spot�eby nevyr�b�j� dost masov�. Je jasn�, �e zde nem��e j�t o pr�myslovou spot�ebu, nebo� tov�rn�k, kter� vyr�b� p��li� mnoho pl�tna, zvy�uje t�m nutn� svou popt�vku po p��zi, stroj�ch, pr�ci atd. Jde tedy o soukromou spot�ebu. Vyrobilo se p��li� mnoho pl�tna, ale snad p��li� m�lo pomeran��. Nejprve pop�rali pen�ze, aby uk�zali, �e [neexistuje] odd�len� mezi koup� a prodejem. Nyn� pop�raj� kapit�l, aby z kapitalist� ud�lali lidi, kte�� uskute��uj� prostou operaci Z�P�Z a vyr�b�j� pro individu�ln� spot�ebu, a ne jako kapitalist� s c�lem obohatit se, p�em�nit ��st nadhodnoty zp�t v kapit�l. Av�ak fr�ze, �e je tu p��li� mnoho kapit�lu, neznamen� nic jin�ho ne� to, �e se p��li� m�lo produkt� spot�ebov�v� � a za dan�ch podm�nek m��e spot�ebovat � jako d�chod. (Sismondi.)[106] Pro� klade v�robce pl�tna po�adavek na v�robce obil�, aby spot�ebov�val v�c pl�tna, anebo v�robce obil� na v�robce pl�tna, aby spot�ebov�val v�ce obil�? Pro� nerealizuje s�m v�robce pl�tna v�t�� ��st sv�ho d�chodu (nadhodnoty) v pl�tn� a farm�� v obil�? U ka�d�ho jednotliv� se uzn�v�, �e (nemluv� o tom, �e ka�d� pot�eba m� sv� hranice) tomu stoj� v cest� jejich pot�eba kapitalizovat. U v�ech dohromady se to v�ak neuzn�v�.
(Zde �pln� abstrahujeme od toho prvku kriz�, kter� vypl�v� z toho, �e se zbo�� reprodukuje lacin�ji, ne� bylo vyrobeno. Odtud znehodnocov�n� zbo��, kter� je na trhu.)
Ve v�eobecn�ch kriz�ch sv�tov�ho trhu se vyb�jej� v�echny rozpory bur�oazn� v�roby hromadn�, v ��ste�n�ch kriz�ch (��ste�n�ch sv�m obsahem a roz���en�m) jen rozpt�len�, izolovan�, jednostrann�.
Podm�nkou nadv�roby speci�ln� je v�eobecn� z�kon v�roby kapit�lu � vyr�b�t �m�rn� produktivn�m sil�m (tj. �m�rn� mo�nosti vyko�is�ovat s danou masou kapit�lu co nejv�t�� masu pr�ce) bez ohledu na existuj�c� hranice trhu �ili placen� schopn�ch pot�eb. To se d�je neust�l�m roz�i�ov�n�m reprodukce a akumulace, tud� i neust�lou zp�tnou p�em�nou d�chodu v kapit�l, zat�mco ǁ726ǀ na druh� stran� u masy v�robc� z�st�v� popt�vka omezena a, v souladu s podstatou kapitalistick� v�roby, mus� z�stat omezena na pr�m�rnou �rove� pot�eb.
[15. Ricardovy n�zory na r�zn� druhy akumulace kapit�lu a na ekonomick� d�sledky akumulace]
V kapitole VIII (�O dan�ch�) Ricardo ��k�:
�Kdy� je ro�n� v�roba zem� zna�n� vy��� ne� jej� ro�n� spot�eba, ��k� se, �e jej� kapit�l vzr�st�; kdy� jej� ro�n� v�roba nekryje ani jej� ro�n� spot�ebu, ��k� se, �e se jej� kapit�l zmen�uje. Kapit�l se tedy m��e zv�t�it bu� zv��en�m v�roby, anebo sn�en�m neproduktivn� spot�eby.� (Cit dilo, str. 162�163.) [Srov. �es. vyd., str. 113.]
�Neproduktivn� spot�ebou� zde Ricardo rozum�, jak ��k� v pozn�mce k citovan�mu m�stu (str. 163) [srov. �es. vyd., str. 113], spot�ebu neproduktivn�ch d�ln�k�, takov�ch, �kte�� nereprodukuj� hodnotu spot�ebovan�ch produkt��. Zv��en�m ro�n� v�roby se tedy rozum� zv��en� ro�n� pr�myslov� spot�eby. Tato spot�eba se m��e zv�t�it bu� t�m, �e se p��mo zv��� p�i nezm�n�n� anebo dokonce rostouc� nepr�myslov� spot�eb�, nebo t�m, �e se zmen�� nepr�myslov� spot�eba.
��ekneme-ti,� uv�d� se v t�e pozn�mce, ��e se d�chod u�et�� a �e se p�id�v� ke kapit�lu, mysl�me t�m to, �e tu ��st d�chodu, o kter� se ��k�, �e se p�id�v� ke kapit�lu, spot�ebov�vaj� produktivn� d�ln�ci, a ne neproduktivn�.�
Uk�zal jsem[k], �e p�em�na d�chodu v kapit�l nen� v ��dn�m p��pad� tot�, jako p�em�na d�chodu ve variabiln� kapit�l �ili jeho vynalo�en� na mzdu. Ricardo se to v�ak domn�v�. V t�e pozn�mce
�Kdyby cena pr�ce stoupla tak vysoko, �e by se p�es ve�ker� vzr�st kapit�lu nemohlo zam�stnat v�c pr�ce, �ekl bych, �e se takov� p��r�stek kapit�lu spot�ebov�v� neproduktivn�.�
�Produktivn� se tedy tato spot�eba d�chodu nest�v� t�m, �e ho spot�ebov�vaj� produktivn� d�ln�ci, n�br� t�m, �e ho spot�ebov�vaj� d�ln�ci, kte�� vyr�b�j� nadhodnotu. Podle tohoto n�zoru se kapit�l zv�t�uje jen tehdy, kdy� ovl�d� v�c pr�ce.
V kapitole VII (�O zahrani�n�m obchod��) Ricardo ��k�:
�Kapit�l m��e b�t akumulov�n dvoj�m zp�sobem: m��e se u�et�it bu� t�m, �e se zv��� d�chod, nebo t�m, �e se sn�� spot�eba. Zv���-li se m� zisky z 1000 liber �t. na 1200 liber �t., zat�mco m� v�daje z�stanou stejn� jako d��ve, budu ro�n� akumulovat o 200 liber �t. v�c ne� d��ve. U�et��m-li 200 liber �t. ze sv�ch vyd�n�, zat�mco m� zisky z�stanou stejn�, dos�hnu t�ho� v�sledku: k m�mu kapit�lu p�ibude ro�n� 200 liber �t.� (Cit. d�lo, str. 135.) [Srov. �es. vyd., str. 100.]
�Kdyby zaveden�m stroj� hodnota v�eho zbo��, za kter� se d�chod vynakl�d�, klesla o 20 %, mohl bych �et�it pr�v� tak �sp�n�, jako kdyby se m�j d�chod zv��il o 20 %, ale v jednom p��pad� se m�ra zisku nezm�n�, v druh�m se zv��� o 20 %. � Mohu-li dovozem levn�ho zahrani�n�ho zbo�� u�et�it 20 % sv�ch v�daj�, bude v�sledek �pln� stejn�, jako kdyby stroje sn�ily v�robn� n�klady tohoto zbo��, ale zisk by se nezv��il.� (Cit. d�lo, atr. 136.) (Srov. �es. vyd., str. 100.]
(To znamen�, �e by se nezv��il, kdyby levn�j�� zbo�� neve�lo ani do variabiln�ho, ani do konstantn�ho kapit�lu.)
Tud� p�i nezm�n�n�m vyd�v�n� d�chodu je akumulace d�sledkem vzestupu m�ry zisku ˂av�ak akumulace nez�vis� jen na v��i, n�br� i na mase zisku˃; p�i nezm�n�n� m��e zisku je akumulace d�sledkem zmen�en� v�daj�, kter� pak, jak tu Ricardo p�edpokl�d�, nast�v� v d�sledku zlevn�n� �zbo��, za kter� se d�chod vynakl�d� (a� u� k zlevn�n� do�lo zaveden�m stroj� nebo d�ky zahrani�n�mu obchodu).
V kapitole XX (�Hodnota a bohatstv�, jejich rozli�ovac� znaky�) Ricardo ��k�:
�Bohatstv� (bohatstv�m rozum� Ricardo u�itn� hodnoty) �zem� m��e vzr�stat dvoj�m zp�sobem: lze je zv�t�it pou��v�n�m v�t�� ��sti d�chodu k vydr�ov�n� produktivn� pr�ce, ��m� se zv�t�uje nejen mno�stv�, ale i hodnota ve�ker� masy zbo��, nebo je lze zv�t�it bez vynalo�eni dal��ho mno�stv� pr�ce, stane-li se tot� mno�stv� pr�ce produktivn�j��m; t�m se v�ak zv��� jen mno�stv� zbo��, ale ne jejich hodnota.
V prvn�m p��pad� by vzrostlo nejen bohatstv� zem�, ale zv��ila by se i hodnota jej�ho bohatstv�. Zem� by zbohatla spo�ivost�, omezov�n�m v�daj� na luxusn� p�edm�ty a po�itky a t�m, �e by t�chto �spor pou�ila k reprodukci.
ǁ727ǀ V druh�m p��pad� by se ani nutn� nesn�ily v�daje na luxusn� p�edm�ty a po�itky, ani by se nezv��ilo mno�stv� pou��van� produktivn� pr�ce. Tot� mno�stv� pr�ce by v�ak vyr�b�lo v�c produkt�; bohatstv� by vzrostlo, ale hodnota ne. Z t�chto dvou zp�sob� zvy�ov�ni bohatstv� je nutno d�t p�ednost druh�mu, nebo� odsahuje t�ho� v�sledku i bez str�d�ni a omezov�n� po�itk�, co� je nutn� spojeno prvn�m zp�sobem. Kapit�l je ��st bohatstv� zem�, kter� se vynakl�d� za ��elem budouc� v�roby, a kterou lze zv�t�ovat t�m� zp�sobem jako bohatstv�. Dodatebi� kapit�l bude p�i v�rob� budouc�ho bohatstv� stejn� ��inn�, a� u� je z�sk�n t�m, �e se zdokonaluj� pracovn� metody a stroje, nebo t�m, �e se pou��v� v�t�� ��sti d�chodu na reprodukci. V�dy� bohatstv� v�dy z�vis� na mno�stv� vyroben�ho zbo�� bez ohledu na to, jak snadno lze vyrobit n�stroje pou��van� p�i v�rob�. Ur�it� mno�stvi �atstva a potravin bude vydr�ovat a zam�stn�vat t�� po�et lidi, kte�� vykonaj� tot� mno�stv� pr�ce, a� u� tyto p�edm�ty byly vyrobeny prac� 100 nebo 200 osob; kdyby v�ak p�i jejich v�rob� bylo zam�stn�no 200 osob, budou m�t dvojn�sobnou hodnotu.� (Cit. d�lo, str. 327�328.) (Srov. �es. vyd., str. 203.]
Ricardova prvn� teze zn�la:
Akumulace vzr�st� p�i nezm�n�n�ch v�daj�ch, jestli�e vzr�st� m�ra zisku, anebo, p�i nezm�n�n� m��e zisku, jestli�e v�daje (co do hodnoty) klesaj�, proto�e se zlev�uje zbo��, za n� se d�chod vyd�v�.
Nyn� vyzdvihuje jin� protiklad:
Akumulace vzr�st�, kapit�l se akumuluje co do masy i hodnoty, jestli�e se v�t�� ��st d�chodu odn�m� individu�ln� spot�eb� a v�nuje se na pr�myslovou spot�ebu, jestli�e se pomoc� takto u�et�en� ��sti d�chodu uv�d� do pohybu v�c produktivn� pr�ce. V tomto p��pad� vznik� akumulace ze spo�ivosti.
Anebo v�daje [na individu�ln� spot�ebu] z�st�vaj� beze zm�ny nepou��v� se ani v�t��ho mno�stv� produktivn� pr�ce, ale t� pr�ce vyr�b� v�c produkt� ne� p�edt�m, jej� produktivn� s�la se zvy�uje. Prvky, z nich� se skl�d� produktivn� kapit�l � suroviny, stroje atd. ˂p�edt�m Ricardo mluvil o zbo��ch, za n� se vyd�v� d�chod; nyn� jde o zbo��, jich� se pou��v� jako v�robn�ch n�stroj�˃ � vyr�b�j� se nyn� p�i vynalo�en� stejn� pr�ce ve v�t��m mno�stv�, l�pe, a tud� levn�ji. Akumulace v tomto p��pad� nez�vis� ani na tom, zda stoup� m�ra zisku, ani na tom, �e velk� ��st d�chodu se v d�sledku spo�ivosti p�em��uje v kapit�l, ani na tom, �e v d�sledku zlevn�n� zbo��, za n� se vyd�v� d�chod, se men�� ��st d�chodu vyd�v� neproduktivn�. Akumulace zde z�vis� na tom, �e v t�ch sf�r�ch v�roby, kter� vyr�b�j� prvky sam�ho kapit�lu, se pr�ce stala produktivn�j��, tud� na tom, �e se zlevnila zbo��, kter� vch�zej� do v�robn�ho procesu jako suroviny, n�stroje atd.
Zv���-li se produktivn� s�la pr�ce v d�sledku vzr�stu v�roby fixn�ho kapit�lu ve srovn�n� s variabiln�m kapit�lem, zv��� se nejen masa, ale i hodnota reprodukce, proto�e ��st hodnoty fixn�ho kapit�lu vch�z� do ro�n� reprodukce. K tomu m��e doj�t sou�asn� se vzr�stem obyvatelstva a zv�t�en�m po�tu zam�stnan�ch d�ln�k�, a�koli relativn�, v pom�ru ke konstantn�mu kapit�lu, kter� uv�d� tyto d�ln�ky do pohybu, se jejich po�et neust�le zmen�uje. Tak vzr�st� nejen bohatstv�, n�br� i hodnota, a do pohybu se uv�d� v�t�� masa �iv� pr�ce, a�koli se pr�ce stala produktivn�j�� a masa pr�ce se v pom�ru k mase vyroben�ho zbo�� zmen�ila. A kone�n�, variabiln� i konstantn� kapit�l m��e vzr�stat stejnom�rn� s p�irozen�m ro�n�m vzr�stem obyvatelstva, i kdy� produktivita pr�ce z�st�v� beze zm�ny. I v tomto p��pad� se kapit�l akumuluje jak co do masy, tak co do hodnoty. V�echny tyto posledn� body nech�v� Ricardo bez pov�imnut�.
V t�e kapitole Ricardo ��k�:
�Pr�ce jednoho mili�nu lidi v pr�myslu vyrob� v�dy stejnou hodnotu, ale nevyrob� v�dy stejn� bohatstv�.�
(To je �pln� nespr�vn�. Hodnota produktu mili�nu lid� nez�vis� jen na jejich pr�ci, n�br� i na hodnot� kapit�lu, s n�m� pracuj�; bude tedy velmi rozd�ln� podle toho, s jakou masou vyroben�ch v�robn�ch sil pracuj�.)
�D�ky vyn�lez�m nov�ch stroj�, zdokonalov�ni pracovn�ch metod, lep�i d�lb� pr�ce a objevov�n� nov�ch trh�, kde lze v�hodn�ji sm��ovat zbo��, m��e jeden mili�n lid� za ur�it�ho stavu spole�nosti vyrobit dvojn�sobn� nebo trojn�sobn� mno�stvi bohatstv�, �v�c� nezbytn�ch pro �ivot, pohodl� a z�bavu�, ne� by tito lid� mohli vyrobit za jin�ho stavu spole�nosti. Av�ak proto by je�t� nic nep�idali k hodnot�,�
(ur�it� by p�idali, proto�e jejich minul� ǁ728ǀ pr�ce vch�z� do nov� reprodukce v mnohem v�t�� m��e),
�nebo� hodnota ka�d�ho p�edm�tu kles� nebo stoup� �m�rn� snadnosti nebo obt�nosti, s n� jej lze vyrobit, neboli, jinak �e�eno, �m�rn� mno�stv� pr�ce vynalo�en� na jeho v�robu.�
(Ka�d� jednotliv� zbo�� se m��e zlevnit, av�ak hodnota celkov� zv�t�en� masy zbo�� stoupne.)
�Dejme tomu, �e pr�ce ur�it�ho po�tu lid� vyrobila s dan�m kapit�lem 1000 p�r� pun�och a �e diky vyn�lezu nov�ch stroj� m��e t�� po�et lidi vyrobit 2000 p�r� nebo �e m��e d�le vyr�b�t 1000 p�r� a krom� toho 500 klobouk�. Pak nebude hodnota 2000 p�r� pun�och nebo 1000 p�r� pun�och a 500 klobouk� ani v�t��, ani men�� ne� hodnota 1000 p�r� pun�och p�ed zaveden�m stroj�, proto�e jsou produktem t�ho� mno�stv� pr�ce.�
(Notabene: jestli�e nov� zaveden� stroje nic nestoj�.)
�Av�ak hodnota celkov� masy produkt� by p�esto poklesla, nebo� a�koli hodnota zv�t�en�ho mno�stv� v�robk� vyroben�ho v d�sledku zdokonalen� stroj� by byla p�esn� t� jako hodnota men��ho mno�stv�, kter� by se vyrobilo, kdyby nedo�lo k ��dn�mu zlep�eni, p�ece jen by tato zm�na zap�sobila i na tu ��st dosud nespot�ebovan�ho zbo��, kter� bylo vyrobeno p�ed zdokonalen�m stroj�. Hodnota tohoto zbo�� se sn��, nebo� mus� klesnout na �rove� hodnoty zbo�� vyroben�ho p�i v�ech v�hod�ch vypl�vajic�ch ze zdokonalen� a spole�nost bude disponovat men�� sumou hodnoty, p�esto�e vzrostlo mno�stv� zbo��, p�esto�e se zv�t�ilo jej� bohatstv� a p�esto�e vzrostlo mno�stv� jej�ch po�itk�. T�m, �e neust�le usnad�ujeme v�robu, sni�ujeme sou�asn� hodnotu n�kter�ch druh� zbo��, kter� byly vyrobeny d��ve, i kdy� t�m zv�t�ujeme nejen n�rodn� bohatstv�, n�br� i mo�nosti budouc� v�roby.� (Cit. d�lo, str. 320�322.) [Srov. �es. vyd., str. 199�200.]
Ricardo zde mluv� o znehodnoceni, kter� vyvol�v� progres�vn� rozvoj v�robn�ch sil u zbo��, je� bylo vyrobeno za m�n� p��zniv�ch podm�nek, bez ohledu na to, zda toto zbo�� je je�t� na trhu nebo p�sob� jako kapit�l ve v�robn�m procesu. Z toho v�ak v�bec nevypl�v�, �e �hodnota celkov� masy zbo�� poklesne�, i kdy� poklesne hodnota n�kter� ��sti t�to masy. K tomu by do�lo jedin� tehdy, kdyby 1) hodnota nov� zaveden�ch stroj� a zbo�� byla v d�sledku technick�ho pokroku men�� ne� znehodnocen�, k n�mu� do�lo u d��ve existuj�c�ho zbo�� t�ho� druhu; 2) kdybychom nebrali v �vahu, �e s rozvojem v�robn�ch sil se neust�le zv�t�uje i po�et sf�r v�roby, to znamen�, �e se pro vynakl�d�n� kapit�lu otev�raj� nov� sf�ry, kter� p�edt�m v�bec neexistovaly. V�roba se s rozvojem nejen zlev�uje, ale st�v� se i mnohem rozmanit�j��.
V kapitole IX (�Dan� ze surov�ho produktu�) Ricardo p�e:
�Pokud jde o t�et� n�mitku proti dan�m ze surov�ho produktu, �e toti� zv��en� mezd a pokles zisku odrazuje od akumulace a p�sob� stejn� jako p�irozen� ne�rodnost p�dy, sna�it jsem se v jin� ��sti tohoto d�la uk�zat, �e lze pr�v� tak ��inn� dos�hnout �spory z v�daj� jako z v�roby, sn�en�m hodnoty zbo�� jako zv��en�m m�ry zisku. Jestli�e se m�j zisk zv��� z 1000 liber �t. na 1200 liber �t. a ceny z�stanou stejn�, zv�t�i se i m� schopnost zv�t�ovat kapit�l �sporami, ale ne o tolik, o kolik by vzrostla, kdyby m�j zisk z�stal stejn� jako d��ve, zat�mco by ceny zbo�� klesly tak zna�n�, �e bych si mohl koupit za 800 liber �t. tot�, co d��ve za 1000 liber �t.� (Cit. d�lo, str. 183�184.) [Srov. �es. vyd., str. 124.]
Cel� hodnota produktu (anebo, p�esn�ji, t� ��sti produktu, kter� se rozd�luje mezi kapitalistu a d�ln�ka) se m��e zmen�it, ani� se zmen�� �ist� d�chod co do sv� hodnoty. (Jeho proporcion�ln� pod�l se m��e dokonce zv�t�it.) O tom se mluv� v kapitole XXXII (�N�zory pana Malthuse na rentu�.)
�Cel� argumentace pana Malthuse je vybudov�na na nepevn�m z�klad�: je zalo�ena na p�edpokladu, �e kdy� se hrub� d�chod zem� sn��, mus� se n�sledkem toho sn�it i �ist� d�chod v t�m� pom�ru. V tomto d�le bylo jedn�m z m�ch �kol� uk�zat, �e p�i ka�d�m sn�eni skute�n� hodnoty nutn�ch �ivotn�ch prost�edk� klesne mzda a stoupne zisk z kapit�lu. Jinak �e�eno, �e z ka�d� dan� ro�n� hodnoty p�ipadne d�lnick� t��d� m�n�, a t�m, jejich� fondy tuto t��du zam�stn�vaj�, p�ipadne v�ce. P�edpokl�dejme, �e zbo��, kter� se vyr�b� v ur�it� tov�rn�, m� hodnotu 1000 liber �t. a �e se d�l� mezi zam�stnavatele a jeho d�ln�ky tak, �e d�lnici dostanou 800 liber �t. a zam�stnavatel 200 liber �t. ǁ729ǀ Kdyby hodnota tohoto zbo�� klesla na 900 liber �t. a 100 liber �t. se u�et�ilo na mzd�ch n�sledkem poklesu cen nutn�ch �ivotn�ch prost�edk�, �ist� d�chod zam�stnavatele by se nijak nezmen�il, a mohl by proto platit tut� sumu dan� pr�v� tak snadno jako p�ed poklesem ceny.� (Cit, d�lo, str. 511�512.) [Srov. �es. vyd., str. 302.]
V kapitole V (�O mzd��) Ricardo ��k�:
�P�esto�e mzdy maj� tendenci p�izp�sobovat se sv� p�irozen� m��e, jejich tr�n� m�ra m��e b�t ve spole�nosti, kter� se rozv�j�, po neur�itou dobu neust�le vy��� ne� jejich p�irozen� m�ra, nebo� sotva�e se projev� ��inek podn�tu, kter� zv�t�en� kapit�l d�v� nov� popt�vce po pr�ci, a u� dal�� r�st kapit�lu m��e vyvolat t�� ��inek. Jestli�e tedy kapit�l postupn� a neust�le roste, m��e popt�vka po pr�ci poskytovat neust�l� podn�t k r�stu obyvatelstva.� (Cit. d�lo, str. 88.) [Srov. �es. vyd., str. 74.]
Z kapitalistick�ho hlediska se v�echno jev� obr�cen�. Masa d�lnick�ho obyvatelstva a stupe� produktivity pr�ce ur�uj� jak reprodukci kapit�lu, tak i reprodukci obyvatelstva. Zde se to jev� naopak � �e kapit�l ur�uje velikost obyvatelstva.
V kapitole IX (�Dan� ze surov�ho produktu�) Ricardo p�e:
�Akumulace kapit�lu p�irozen� vyvol�v� zes�lenou konkurenci mezi t�mi, kdo pou��vaj� n�mezdn� pr�ce, a z toho vypl�v� i zv��en� jej� ceny.� (Cit. d�lo, str, 178.) [Srov. �es. vyd., str. 121.]
To z�vis� na tom, v jak�m pom�ru rostou p�i akumulaci kapit�lu jeho r�zn� sou��sti. Kapit�l se m��e akumulovat, a popt�vka po pr�ci se m��e absolutn� nebo relativn� zmen�ovat.
Proto�e podle Ricardovy teorie renty m� m�ra zisku s akumulac� kapit�lu a vzr�stem po�tu obyvatelstva tendenci klesat � jeliko� vzr�st� hodnota nutn�ch �ivotn�ch prost�edk� �ili zem�d�lstv� se st�v� m�n� produktivn�m � vypl�v� z toho, �e akumulace m� tendenci brzdit akumulaci a �e se nad bur�oazn� v�robou vzn�� � proto�e �m�rn� tomu, jak se rozv�j� pr�mysl, zmen�uje se produktivita zem�d�lstv� � jako neblah� osud z�kon klesaj�c� m�ry zisku. A[dam] Smith naproti tomu pohl�� na pokles m�ry zisku s uspokojen�m. Jeho vzorem je Holandsko. Podle n�ho pokles m�ry zisku nut� v�t�inu kapitalist� � s v�jimkou nejv�t��ch � k tomu, aby ne�ili z �roku, n�br� aby sv�ho kapit�lu pou��vali ve v�rob�; je tedy pob�dkou v�roby. U Ricardov�ch ��k� nab�v� hr�za z t�to neblah� tendence tragikomick� formy.
Uve�me tu v�echna m�sta z Ricarda, kter� se vztahuj� k tomuto p�edm�tu.
Kapitola V (�O mzd��):
�Na r�zn�ch stupn�ch spole�ensk�ho v�voje prob�h� akumulace kapit�lu neboli prost�edk� k zam�stn�v�n� pr�ce v�ce �i m�n� rychle a ve v�ech p��padech mus� z�viset na produktivn�ch sil�ch pr�ce. Produktivn� s�ly pr�ce jsou zpravidla nejv�t�� tehdy, existuje-li nadbytek �rodn� p�dy; v takov�ch obdob�ch akumulace �asto postupuje tak rychle, �e d�ln�ky nelze opat�it tak rychlejako kapit�l.
Bylo vypo�teno, �e za p��zniv�ch podm�nek se m��e obyvatelstvo zdvojn�sobit za 25 let, ale za t�ch� p��zniv�ch podm�nek se m��e cel� kapit�l zem� zdvojn�sobit v krat�� dob�. V takov�m p��pad� budou mzdy b�hem cel�ho tohoto obdob� m�t vzestupnou tendenci, proto�e popt�vka po pr�ci poroste je�t� rychleji ne� nab�dka.
V nov�ch osad�ch, do nich� se zav�d�j� v�robn� zku�enosti a znalosti ze zem� daleko pokro�ilej�� civilizac�, m� kapit�l pravd�podobn� tendenci vzr�stat rychleji ne� po�et lid�; a kdyby nebyl nedostatek d�ln�k� kryt jejich p��livem z lidnat�j��ch zem�, zv��ila by tato tendence velmi rychle cenu pr�ce. Tou m�rou, jak se tyto zem� zalid�uj� a jak se za��n� obd�l�vat p�da hor�� jakosti, tendence k r�stu kapit�lu se zmen�uje; je tomu tak proto, �e p�ebytek produkt�, kter� z�stane po uspokojen� pot�eb existuj�c�ho obyvatelstva, mus� b�t nutn� �m�rn� snadnosti v�roby, tj. men��mu po�tu osob zam�stnan�ch ve v�rob�. Tedy a�koli je pravd�podobn�, �e za nejp��zniv�j��ch okolnost� m��e b�t r�st v�robn�ch sil v�t��, ne� je schopnost obyvatelstva rozmno�ovat se, nem��e takov� stav trvat dlouho, nebo p�i omezen�m mno�stv� a p�i nestejn� jakosti p�dy bude se m�ra jej� produktivity sni�ovat s ka�d�m nov�m zv�t�en�m kapit�lu, kter�ho se na ni pou��v�, zat�mco popula�n� s�la obyvatelstva z�stane st�le stejn�.� (Cit. d�lo, str. 92�93.) [Srov. �es. vyd., str. 76�77.]
(Posledn� tvrzen� je kn�oursk� v�mysl. Popula�n� s�la se s poklesem produktivn� s�ly pr�ce zmen�uje.)
Zde je t�eba p�edev��m poznamenat, �e Ricardo p�izn�v�, �e �akumulace kapit�lu... ve v�ech p��padech mus� z�viset na produktivn�ch sil�ch pr�ce�, tak�e prim�t m� pr�ce, a ne kapit�l.
D�le, podle Ricarda by to vypadalo tak, �e v d�vno os�dlen�ch pr�myslov� rozvinut�ch zem�ch se zab�v� zem�d�lstv�m v�c lid� ne� v koloni�ch, kde�to ve skute�nosti je tomu pr�v� naopak. K v�rob� t�ho� mno�stv� produktu pou��v� ǁ730ǀ nap��klad Anglie m�n� zem�d�lsk�ch d�ln�k� ne� kter�koli jin� zem�, nov� nebo star�. Nep��mo se tu ov�em zem�d�lsk� v�roby ��astn� v�t�� ��st nezem�d�lsk�ho obyvatelstva. Av�ak ani to nen� zdaleka v takov�m pom�ru, v jak�m p�evy�uje obyvatelstvo, kter� se p��mo ��astn� zem�d�lsk� v�roby v m�n� vysp�l�ch zem�ch, zem�d�lsk� obyvatelstvo ve vysp�lej��ch zem�ch. P�edpokl�dejme dokonce, �e v Anglii je obil� dra���, �e v�robn� n�klady jsou vy���. Pou��v� se v�ce kapit�lu. Do zem�d�lsk� v�roby vch�z� v�ce minul�, i kdy� m�n� �iv� pr�ce. Av�ak reprodukce tohoto kapit�lu stoj� v d�sledku u� existuj�c� v�robn� z�kladny m�n� pr�ce, a�koli se hodnota tohoto kapit�lu nahrazuje v produktu.
Kapitola VI (�O zisku�.)
P�edev��m je�t� n�kolik pozn�mek. Nadhodnota nez�vis�, jak jsme vid�li, jen na m��e nadhodnoty, n�br� i na po�tu sou�asn� zam�stnan�ch d�ln�k�, tud� na velikosti variabiln�ho kapit�lu,
Akumulace se zase neur�uje � bezprost�edn� � m�rou nadhodnoty, n�br� pom�rem nadhodnoty k celkov� mase z�lohovan�ho kapit�lu, tj. m�rou zisku, a ani ne tak m�rou zisku jako celkovou masou zisku, kter� je u celkov�ho kapit�lu spole�nosti, jak jsme vid�li, toto�n� s celkovou masou nadhodnoty; u jednotliv�ch kapit�l� v r�zn�ch odv�tv�ch se v�ak m��e velmi zna�n� odli�ovat od masy nadhodnoty, kterou vyrobily. D�v�me-li se na akumulaci kapit�lu en bloc, rovn� se zisk nadhodnot� a m�ra zisku se rovn� nadhodnot� d�len� kapit�lem, �ili, p�esn�ji, nadhodnot� vy��slen� na ka�d�ch 100 jednotek kapit�lu.
Je-li m�ra zisku (v procentech) d�na, z�vis� celkov� masa zisku na velikosti z�lohovan�ho kapit�lu; na tom z�vis� i akumulace, pokud ji ur�uje zisk.
Je-li d�na suma kapit�lu, z�vis� celkov� masa zisku na v��i m�ry zisku.
Mal� kapit�l m��e tud� p�i vysok� m��e zisku poskytovat v�t�� masu zisku ne� v�t�� kapit�l p�i ni��� m��e zisku.
Nap��klad:
1
Kapit�l M�ra zisku v % Masa zisku ��������������������������������� 100 10 10 100 x 2 = 200 10/2 �ili 5 10 100 x 3 = 300 10/2 �ili 5 15 100 x 11/2 = 150 5 71/2
2
Kapit�l M�ra zisku v % Masa zisku ��������������������������������� 100 10 10 2 x 100 = 200 4
8 21/2 x 100 = 250 4 10 3 x 100 = 300 4 12
3
Kapit�l M�ra zisku v % Masa zisku ������������������������������� 500 10 50 5000 1 50 3000 1 30 10 000 1 100 Jsou-li si n�sobitel kapit�lu a d�litel m�ry zisku rovni, tj. zv�t�uje-li se velikost kapit�lu v t�m� pom�ru, v jak�m kles� m�ra zisku, suma masy zisku se nem�n�. 100 p�i 10 % d�v� 10 a 2 x 100 p�i 10/2 % (tj. p�i 5 %) d�v� rovn� 10. Jin�mi slovy to tedy znamen�: kles�-li m�ra zisku v t�m� pom�ru, v jak�m se kapit�l akumuluje (vzr�st�), masa zisku se nem�n�.
Kles�-li m�ra zisku rychleji, ne� vzr�st� kapit�l, suma masy zisku se zmen�uje. 500 p�i 10 % d�v� masu zisku 50. Av�ak �estin�sobn� suma, 6 x 500 (�ili 3000) p�i 10/10 % (�ili 1 %) d�v� jen 30.
Kone�n� vzr�st�-li kapit�l rychleji, ne� kles� m�ra zisku, vzr�st� masa zisku, a�koli m�ra zisku kles�. Tak 100 p�i 10 % zisku d�v� masu zisku 10. Av�ak 300 (3 x 100) p�i 4 % (klesne-li tedy m�ra zisku 21/2 kr�t) d�v� masu zisku 12.
A nyn� se vra�me k Ricardov�m tez�m.
V kapitole VI (�O zisku�) Ricardo ��k�:
�Zisk tedy vykazuje p�irozenou tendenci k poklesu, proto�e s v�vojem spole�nosti a bohatstv� je nutno ob�tovat st�le v�c a v�c pr�ce, aby se z�skalo dal�� mno�stv� pot�ebn�ch potravin. Na�t�st� je tato tendence, toto t�hnut� zisku brzd�no v opakuj�c�ch se intervalech zdokonalov�n�m stroj�, jich� se pou��v� p�i v�rob� nutn�ch �ivotn�ch prost�edk�, jako� i objevy v agronomii, je� n�m umo��uj� ��st pr�ce, kter� bylo d��ve zapot�eb�, a ǁ731ǀ sn�it tak cenu p�edm�t�, kter� d�ln�k k sv�mu �ivotu nezbytn� pot�ebuje. Vzestup cen nutn�ch �ivotn�ch prost�edk� a mzdy je v�ak omezen: jakmile by se mzda rovnala... 720 libr�m �t., tj. cel�mu pacht��ovu p�ijmu, musela by pak ustat akumulace; kapit�l by pak toti� nemohl vyn�et ��dn� zisk, nemohla by b�t popt�vka po dal�� pr�ci, a tedy po�et obyvatelstva by dos�hl sv�ho nejvy���ho bodu. Ve skute�nosti ji� d�vno p�ed t�mto obdob�m zastav� velmi n�zk� m�ra zisku ve�kerou akumulaci a po zaplaceni mzdy d�ln�k�m se t�m�� cel� produkt zem� stane vlastnictv�m majitel� p�dy a p��jemc� des�tk� a dani.� (Cit. d�lo, str. 120�121.) [Srov. �es. vyd., str. 92.]
To je bur�oazn� �soumrak boh�� v Ricardov� p�edstav�, den posledn�ho soudu.
D�vno p�edt�m, ne� se takov� stav cen stane trval�m, odpadne jak�koli podn�t k akumulaci, proto�e nikdo neakumuluje jinak, ne� s �myslem produktivn� pou��vat akumulovan�ho kapit�lu; a ... proto se takov� stav cen nikdy nem��e vytvo�it. Pacht�� a pr�mysln�k nemohou �it bez zisku pr�v� tak jako d�ln�k bez mzdy. Jejich podn�t k akumulaci se bude p�i ka�d�m poklesu zisku zmen�ovat. A ustane �pln�, bude-li jejich zisk tak n�zk�, �e jim p�im��en� nenahrad� jejich n�mahu a riziko, jemu� se nutn� p�i produktivn�m pou�iv�n� sv�ho kapit�lu vystavuj�.� (Cit. d�lo, str. 123.) [Srov. �es. vyd., str. 93.]
�Op�t mus�m poznamenat, �e m�ra zisku bude klesat mnohem rychleji..., nebo� p�i hodnot� produktu, kterou jsem za uveden�ch okolnost� p�edpokl�dal, by se hodnota pacht��ova kapit�lu zna�n� zv��ila, proto�e se nutn� skl�d� z mnoha zbo��, jejich� hodnota stoupla. D��ve ne� by se mohla cena obil� zv��it ze 4 liber �t. na 12 liber �t., sm�nn� hodnota pocht��ova kapit�lu by se pravd�podobn� zdvojn�sobila a byla by 6000 liber �t. m�sto 3000 liber �t. A kdyby tedy zisk z jeho p�vodn�ho kapit�lu byl 180 liber �t., tj, 6 %� nebyla by nyn� m�ra zisku ve skute�nosti vy��� ne� 3 %� proto�e 3 % ze 6000 liber �t. d�v� 180 liber �t., a jen za t�chto podm�nek by se mohl nov� pacht�� se 6000 librami �t. v kapse za��t zab�vat zem�d�lstv�m.� (Cit. d�lo, str. 124.) [Srov. �es. vyd., str. 94.]
�O�ek�vali bychom tak�, �e jakkoli by se m�ra zisku z kapit�lu v d�sledku akumulace kapit�lu v zem�d�lstv� a zvy�en� mezd zmen�ila, p�ece celkov� suma zisku vzroste. Tedy za p�edpokladu, �e p�i akumulaci, poka�d� po 100 000 libr�ch �t., m�ra zisku klesne z 20 % na 19 %, 18 %� 17 %� tj. �e se neust�le sni�uje, lze o�ek�vat, �e celkov� suma zisku, kterou tito po sob� n�sleduj�c� majitel� kapit�lu dostanou, bude st�le vy���; �e bude v�t��, bude-li kapit�l 200 000 liber �t,, ne� kdy� byl 100 000 liber �t., je�t� v�t��, vzroste-li kapit�l na 300 000 liber �t. atd., �e tedy poroste s ka�d�m zv��en�m kapit�lu, i kdy� m�ra zisku bude klesat, Tato progrese je v�ak spr�vn� jen po ur�itou dobu; tak 19 % z 200 000 liber �t. je v�c ne� 20 % ze 100 000 liber �t., 18 % z 300 000 liber �t. je v�c ne� 19 % z 200 000 liber �t., ale kdy� akumulovan� kapit�l dos�hne velmi zna�n� sumy a zisky klesnou, ka�d� dal�� akumulace zmen�� celkovou sumu zisku. P�edpokl�dejme tedy, �e akumulace by byla 1 000 000 liber �t. a zisk 7 %; celkov� suma zisku bude 70 000 liber �t. jestli�e nyn� k mili�nu p�ibude je�t� 100 000 liber �t. kapit�lu a zisk klesne na 6 %� majitel� kapit�lu dostanou 66 000 liber �t. �ili o 4000 liber �t. m�n�, a�koli celkov� suma kapit�lu vzrostla z 1 000 000 liber �t. na 1 100 000 liber �t.
Av�ak dokud kapit�l je�t� v�bec vyn�� n�jak� zisk, nem��e se kapit�l akumulovat, ani� t�m dojde nejen ke zv�t�en� produktu, n�br� i k zv��en� jeho hodnoty. P�i pou�it� dal��ho kapit�lu 100 000 liber �t. se ��dn� ��st d��v�j��ho kapit�lu nestane m�n� produktivn�. Produkt p�dy a pr�ce zem� se mus� zv�t�it, a jeho hodnota se zv��� nejen o hodnotu produkt� p�idanou k d��v�j��mu mno�stv� produkt�, n�br� i o novou hodnotu, kter� k cel�mu produktu p�dy p�ibude proto, �e vzrostla obt�nost v�roby jeho posledn� ��sti. Bude-li v�ak akumulace kapit�lu p��li� velk�, rozd�l� se produkt bez ohledu na toto zv��en� hodnoty tak, �e na zisk p�ipadne men�� hodnota ne� d��ve a na rentu a mzdy v�t�i.� (Cit. d�lo, str. 124�126.) [Srov. �es. vyd., str. 94�95.]
�A�koli se vyr�b� v�t�� hodnota, v�robci spot�ebuj� v�t�� ��st toho, co z t�to hodnoty zbude po zaplacen� renty, a pr�v� to, a jedin� to ur�uje zisk. Pokud p�da d�v� hojnou �rodu, m��e mzda do�asn� stoupat a v�robci mohou spot�ebov�vat v�c ne� sv�j obvykl� pod�l, ale podn�t, kter� se t�m d� r�stu obyvatelstva, brzy zase omez� d�ln�ky na jejich obvyklou spot�ebu. Za�ne-li se v�ak obd�l�vat �patn� p�da nebo se na star� p�d� vynalo�� v�c kapit�lu a pr�ce, a mno�stv� produkt� se zmen�uje, mus� b�t tento ��inek trval�.� (Cit. d�lo, str. 127.) (Srov. �es. vyd., str. 96.)
ǁ732ǀ ���inky akumulace budou tedy v r�zn�ch m�stech r�zn� a budou z�viset hlavn� na �rodnosti p�dy. A� je zem�, kde m� p�da �patnou jakost a kde je zak�z�n dovoz potravin, jakkoli velk�, bude tu i sebemen�� akumulace kapit�lu prov�zena zna�n�m poklesem m�ry zisku a rychl�m r�stem renty. A naopak mal�, ale �rodn� zem�, zvl povoluje-li voln� dovoz potravin, m��e akumulovat zna�n� kapit�l bez velk�ho sn�eni m�ry zisku nebo bez zna�n�j��ho zv��en� pozemkov� renty.� (Cit. d�lo, str. 128�129.) [Srov. �es. vyd., str. 96.]
Tak� dan� (��k� se v kapitole XII, �Pozemkov� da��) mohou v�st k tomu, ��e nezbude dostate�n� nadprodukt kter� by podn�coval �sil� t�ch, kte�� obvykle sv�mi �sporami zv�t�uj� kapit�l ve st�t�. (Cit. d�lo, str. 206.) [Srov. �es. vyd., str. 138.]
�Existuje jen jeden p��pad� (kapitola XXI, �Vliv akumulace na zisk a na �rok�> �a i ten je do�asn�, kdy m��e b�t akumulace p�i n�zk� cen� potravin prov�zena poklesem zisku. B�v� to tehdy, kdy� fondy ur�en� k vydr�ov�n� pr�ce rostou mnohem rychleji ne� obyvatelstvo: pak bude mzda vysok� a zisk n�zk�. Kdyby se v�ichni lid� z�ekli spot�eby luxusn�ch p�edm�t� a mysleli jen na akumulaci, mohlo by se vyrobit tolik nutn�ch �ivotn�ch prost�edk�, �e by je nebylo mo�no ihned spot�ebovat. U t�chto n�kolika m�lo druh� zbo�� by nepochybn� mohlo nastat v�eobecn� p�epln�n� trhu, a v d�sledku toho by nevznikla popt�vka po dal��m mno�stv� tohoto zbo�� a pak by ani pou�iti dal��ho kapit�lu nep�in�elo zisk. Kdyby lid� p�estali spot�ebov�vat, p�estali by vyr�b�t.� (Cit. d�lo, str. 343.) [Srov. �es. vyd., str. 212�213.]
Tolik Ricardo o akumulaci a o z�konu sestupn� m�ry zisku.
__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)a � do pismene, doslovn�. (Pozn. red.)
b � tajn�, v z�sob�. (Pozn. red.)
c � indi�t� rolnici, kte�� odv�d�j� statk��i natur�ln� d�vky. (Pozn. red.)
d Zde je t�eba rozli�ovat: kdy� Smith vysv�tluje pokles m�ry zisku p�ebytkem kapit�lu, akumulac� kapit�lu, jde o trval� ��inek, a to je nespr�vn�; naproti tomu p�echodn� p�ebytek kapit�lu, nadv�roba, krize � to je n�co jin�ho. Permanentn� krize neexistuj�.
e ǁ718ǀ (�e Ricardo pova�uje pen�ze jen za ob�ivo, je toto�n� s t�m, �e i na sm�nnou hodnotu pohl�� jen jako na pom�jivou formu, v�bec jako na n�co, co pro bur�oazn� �ili kapitalistickou v�robu je jen form�ln�; proto tak� tato v�roba pro n�ho nen� specificky ur�en�m v�robn�m zp�sobem, n�br� jedinou v�robou v�bec.) ǀ718ǁ
f V rukopisu je lev� horn� roh t�to strany utr�en. T�m se z prvn�ch dev�ti ��dk� textu zachovaly jen konce �esti ��dk� na prav� stran�, kter� neumo��uj� rekonstruovat cel� text, av�ak oprav�uj� k domn�nce, �e tu Marx mluv� o kriz�ch, kter� vznikaj� �z revoluce v hodnot� variabiln�ho kapit�lu�. �Zdra�en� nutn�ch �ivotn�ch prost�edk�� vyvolan� nap��klad ne�rodou vede k zv��eni n�klad� na d�ln�ky, kter� �variabiln� kapit�l uv�d� do pohybu�. �Tento vzestup� vede �z�rove� k tomu, �e kles� popt�vka po �ve�ker�m ostatn�m zbo��, po ve�ker�m zbo��, kter� nevch�z� do spot�eby� d�ln�k�. Proto je nemo�n� �prod�vat tato zbo�� za jejich hodnotu; prvn� f�ze jejich reprodukce�, p�em�na zbo�� v penize se t�m naru�uje. Zdra�en� �ivotn�ch prost�edk� vede tud� ke �krizi v jin�ch odv�tv�ch� v�roby.
Dva posledn� ��dky po�kozen�ho textu na t�to stran� obsahuj� my�lenku, kter� shrnuje celou tuto �vahu, tj, �e krize vyvolan� zdra�en�m surovin mohou vzniknout, �a� tyto suroviny vch�zej� jako materi�l do konstantn�ho kapit�lu nebo jako �ivotn� prost�edky� do spot�eby d�ln�k�. (Pozn. red.)
g ǁ720ǀ (Kdy� byly vynalezeny sp��dac� stroje, do�lo k nadv�rob� p��ze ve srovn�n� s kapacitou tkalcoven. Tento nepom�r byl odstran�n, jakmile byly zavedeny v tkalcovn�ch mechanick� stavy.) ǀ720ǁ
h Viz kapitola 10. ods. [b] zde. (Pozn. red.)
i � s v�hradou, ne doslova. (Pozn. red.)
j �pln� cit�t viz tento svazek zde, zde a zde. (Pozn. red.)
96 Viz Karel Marx, �Teorie o nadhodnot�, ��st 1, zde a zde.
98 Tento p��klad se zakl�d� na p�edpokladu, �e p�i rostouc� produktivit� pr�ce dostaneme z 20 kvarter� p�enice pou�it�ch na osivo o polovinu vy��� sklize� ne� d��ve. Sklidilo-li se p�edt�m nap��klad 100 kvarter�, sklid� se nyn� p�i vynalo�en� stejn�ho mno�stv� pr�ce jako d��ve 150 kvarter�. Av�ak t�chto 150 kvarter� stoj� p�esn� tolik jako d��ve 100 kvarter�, tj. 300 liber �t. D��ve tvo�ilo osivo (jak co do po�tu kvarter�, tak i co do sv� hodnoty) 20 %� nyn� u� jen 131/3 %.
99 Slova �Viz McCullocha� uveden� v z�vorce p�ipsal Marx dodate�n� tu�kou. V dopise Engelsovi z 24. srpna 1867 uvedl (p�i�em� se odvol�val na sv�j dopis Engelsovi z 20. srpna 1862, v n�m� poprv� vyslovil my�lenku o vyu�it� amortiza�n�ho fondu k ��el�m akumulace), �e pozd�ji na�el n�kter� n�znaky o t�to v�ci u McCullocha. Marx tu m� na mysli McCullochovu knihu �The Principles of Political Economy...� (Edinburgh 1825, str. 181�182). K t�to ot�zce se Marx vrac� ve 3. ��sti �Teori� o nadhodnot�, na stran�ch 777 a 781 sv�ho rukopisu.
100 Viz Karel Marx, �Teorie o nadhodnot�, ��st 1, zde, zde a zde.
101 Marx zde m� na mysli sv�j spis �Ke kritice politick� ekonomie. Se�it prvn�, Marx-Engels, Spisy 13, zde, zde a zde.
102 Marx m� na mysli �vahy Jamese Milla o st�l� a nutn� rovnov�ze mezi v�robou a spot�ebou, mezi nab�dkou a popt�vkou, mezi �hrnem prodej� a �hrnem koupi, obsa�en� ve 3. odd�lu 4. kapitoly jeho knihy �Elements of Political Economy� (Lond�n 1821, str. 186�195.) Podrobn�ji zkoum� Marx tento n�zor Jamese Milla (jen� ho poprv� vyslovil ve sv� bro�u�e �Commerce Defended...�, vydan� v Lond�n� roku 1808) ve sv�m spise �Ke kritice politick� ekonomie. Se�it prvn� (kter� vy�el v Berl�n� v �ervnu 1859), a to v odd�lu �Metamorf�zy zbo��. (Viz zde.)
103 Marx m� na mysli tu ��st sv�ch v�zkum�, kter� se postupn� rozrostla v t�et� d�l �Kapit�lu�. Viz pozn. 12 v �Teori�ch o nadhodnot�, ��st 1.
104 V rukopise tu n�sleduje mal� vsuvka o Ricardov�ch n�zorech na pen�ze a sm�nnou hodnotu. Tato vsuvka je v z�vork�ch a je u n� pozn�mka, �e m� b�t uvedena na jin�m m�st�, proto�e zde ru�� bezprost�edn� souvislost v�kladu. V tomto vyd�n� byla proto za�azena jako pozn�mka pod �arou [e].
105 V rukopise tu n�sleduje v z�vork�ch mal� vsuvka, v n� je uveden p��klad ��ste�n� krize � nadv�roba p��ze vyvolan� zaveden�m sp��dac�ho stroje. V tomto vyd�n� je za�azena jako pozn�mka pod �arou [g].
106 Sismondi vysv�tloval krizi jako �rostouc� disproporci mezi v�robou a spot�ebou� (�Nouveaux principes dʼ�conomie politique ou de la richesse dans ses rapports avec la population�, sv. 1, 2. vyd., Pa�� 1827, str. 371; 3. vyd., Pa�� 1951, str. 279.) Ve sv� knize �B�da filosofie Marx ��k�, �e podle Sismondiho u�en� �p��jem se zmen�uje tou m�rou, kterou se v�roba zvy�uje� (viz zde). Ke zkoum�n� Sismondiho n�zor� na krize vrac� se Marx ve 3. ��sti �Teori� o nadhodnot�, kde zd�raz�uje jak hodnotn� prvky v Sismondiho koncepci, tak i jej� z�kladn� nedostatky (viz zejm�na stranu 775 rukopisu).