Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Karel Marx
Teorie o nadhodnot� II
[Kapitola osm�]
Pan Rodbertus. Nová teorie pozemkové renty (Exkurs)[1]
[1. Mimo��dn� nadhodnota v zem�d�lstv�. Zem�d�lstv� se za kapitalizmu rozv�j� pomaleji ne� pr�mysl]
ǁIX-445ǀ Herr Rodbertus. Dritter Brief an von Kirchmann von Rodbertus. Widerlegung der Ricardoschen Lehre von der Grundrente und Begr�ndung einer neuen Rententheorie, Berl�n 1851.
Nejprve je t�eba poznamenat: ��k�me-li, �e nutn� mzda se rovn� 10 hodin�m, lze to nejjednodu�eji vysv�tlit takto: Jestli�e desetihodinov� pr�ce (tj. suma pen�z rovnaj�c� se 10 hodin�m) pr�m�rn� umo��uje zem�d�lsk�mu n�den�kovi, aby si kupoval v�echny nutn� �ivotn� prost�edky � zem�d�lsk� a pr�myslov� v�robky atd. � pak je to pr�m�rn� mzda za nekvalifikovanou pr�ci[a]. Jde tu tedy o hodnotu jeho denn�ho v�robku, kter� mu mus� p�ipadnout. Tato hodnota existuje zprvu ve form� zbo��, je� vyr�b�, tj. v ur�it�m mno�stv� tohoto zbo��, za kter� si m��e � po ode�ten� toho, co z tohoto zbo�� s�m spot�ebuje (jestli�e toto zbo�� spot�ebov�v�) � opat�it nutn� �ivotn� prost�edky. Pokud jde o jeho nutn� �d�chod�, hraje tu tedy �lohu pr�mysl, zem�d�lstv� atd., a nejen ta u�itn� hodnota, kterou s�m vyr�b�. To je v�ak obsa�eno u� v pojmu zbo��. D�ln�k vyr�b� zbo��, a ne prost� v�robek. O tom tedy nen� t�eba mluvit.
Pan Rodbertus nejprve zkoum�, jak to vypad� v zemi, kde vlastnictv� p�dy a kapit�lu nen� od sebe odd�leno, a p�ich�z� tu k d�le�it�mu z�v�ru, �e renta (pod n� rozum� celou nadhodnotu) se prost� rovn� nezaplacen� pr�ci �ili mno�stv� v�robk�, v n�m� se tato nezaplacen� pr�ce zra��.
P�edev��m je t�eba poznamenat, �e Rodbertus m� na mysli pouze r�st relativn� nadhodnoty, tj. r�st nadhodnoty, pokud je v�sledkem rostouc� produktivity pr�ce, a ne r�st nadhodnoty, pokud vypl�v� z prodlu�ov�n� pracovn�ho dne. Ka�d� absolutn� nadhodnota je ov�em v jist�m smyslu relativn�. Pr�ce mus� b�t natolik produktivn�, aby d�ln�k nepot�eboval v�echen sv�j �as k tomu, aby se udr�el na�ivu. Ale tady pr�v� za��n� rozd�l. Ostatn� je-li p�vodn� pr�ce m�lo produktivn�, jsou tak� pot�eby velmi prost� (jako u otroka) a sami p�ni ne�ij� o mnoho l�pe ne� sluhov�. Relativn� produktivita pr�ce, kter� je nutn�, aby se mohl objevit p��ivn�k shrabuj�c� zisk, je velmi mal�. Zji��ujeme-li vysokou m�ru zisku tam, kde je pr�ce je�t� velmi neproduktivn�, kde se nepou��v� stroj�, d�lby pr�ce atd., je tomu tak jen proto, �e bu� jsou pot�eby d�ln�ka, jako v Indii, absolutn� mal� a d�ln�k je je�t� stla�ov�n pod tuto n�zkou �rove� pot�eb, nebo pak proto, �e mal� produktivita pr�ce je identick� s mal�m rozsahem fixn�ho kapit�lu v pom�ru k ��sti kapit�lu vynakl�dan� na mzdu, nebo, co� je tot�, s velk�m rozsahem ��sti kapit�lu vynakl�dan� na pr�ci v pom�ru k celkov�mu kapit�lu, nebo kone�n� proto, �e pracovn� doba se mimo��dn� prodlu�uje. Posledn� p��pad se vyskytuje v takov�ch zem�ch (jako je nap��klad Rakousko a jin�), ve kter�ch u� existuje kapitalistick� v�robn� zp�sob, ale kter� mus� konkurovat zem�m mnohem vysp�lej��m. Mzda tu m��e b�t velmi n�zk� jednak proto, �e pot�eby d�ln�ka jsou m�n� rozvinut�, jednak proto, �e zem�d�lsk� produkty jsou levn�j��, nebo, co� je pro kapitalistu tot�, �e maj� men�� pen�n� hodnotu. P�i n�zk� produktivit� pr�ce je velmi mal� i to mno�stv� produktu p�ipadaj�c� na mzdu d�ln�ka, kter� se vyrob�, �ekn�me, za 10 hodin nutn� pracovn� doby. Pracuje-li v�ak d�ln�k 17 hodin m�sto 12, m��e to [kapitalistovi] nahradit n�zkou produktivitu pr�ce. V�bec, nesm�me si to p�edstavovat tak, �e proto�e v n�kter� dan� zemi relativn� hodnota pr�ce s r�stem produktivity pr�ce kles�, je mzda v r�zn�ch zem�ch nep��mo �m�rn� produktivit� pr�ce. Je tomu pr�v� naopak. ��m je na sv�tov�m trhu jedna zem� produktivn�j�� ne� druh�, t�m jsou v n� ve srovn�n� s jin�mi zem�mi vy��� mzdy. V Anglii je nejen nomin�ln� mzda, ale i re�ln� mzda vy��� ne� na kontinent�. D�ln�k j� v�c masa, uspokojuje v�t�� mno�stv� pot�eb. To v�ak neplat� o zem�d�lsk�m d�ln�kovi, n�br� jen o pr�myslov�m d�ln�kovi. Av�ak mzdy v Anglii nejsou vy��� o tolik, o kolik je vy��� produktivita anglick�ch d�ln�k� ne� produktivita d�ln�k� jin�ch zem�.
Pozemkov� renta v�bec (tj. modern� forma pozemkov�ho vlastnictv�) � sama jej� existence bez z�etele k rozd�l�m v pozemkov� rent� vypl�vaj�c�m z rozd�l� v �rodnosti pozemk� � by byla mo�n� u� proto, �e pr�m�rn� mzda zem�d�lsk�ch d�ln�k� je ni��� ne� pr�m�rn� mzda pr�myslov�ch d�ln�k�. Proto�e tu kapitalista zprvu tradi�n� (nebo� star� pacht�� se st�v� kapitalistou d��v, ne� se kapitalist� st�vaj� pacht��i) odevzd�val u� od po��tku ��st sv�ho zisku pozemkov�mu vlastn�kovi, od�kod�uje se t�m, �e stla�uje mzdu pod jej� �rove�. S �t�kem d�ln�k� z venkova musely mzdy stoupat, a tak� stoupaly. Jakmile se v�ak takov� tlak za��n� poci�ovat, zav�d�j� se stroje atd. a na venkov� se znovu vytv��� p�elidn�n� (relativn�). (Viz Anglii.) Nadhodnotu je mo�no zv��it, a�koli se neprodlou�� ani pracovn� doba, ani se nezvy�uje produktivn� s�la pr�ce, toti� tak, �e se sn�� mzda pod jej� tradi�n� �rove�. A k tomu skute�n� doch�z� v�ude, kde se zem�d�lsk� v�roba provozuje kapitalisticky. Kde toho nelze dos�hnout strojem, tam se toho dosahuje t�m, �e se orn� p�da p�em��uje v pastviny pro ovce. Zde by tedy u� byla mo�nost ǁ446ǀ pozemkov� renty, proto�e mzda zem�d�lsk�ch d�ln�k� se fakticky nerovn� pr�m�rn� mzd�. Tato mo�nost pozemkov� renty by byla zcela nez�visl� na cen� produktu, kter� se podle p�edpokladu rovn� jeho hodnot�.
Druh� zp�sob zv��en� pozemkov� renty � jestli�e se toti� z�sk�v� z v�t��ho mno�stv� v�robk� prod�van�ch za tut� cenu � zn� i Ricardo, ale nebere ho v �vahu, proto�e pozemkovou rentu po��t� z kvarteru, a ne z akru. Ne�ekl by, �e pozemkov� renta se zv��ila, proto�e 20 kvarter� po 2 �ilinc�ch je v�c ne� 10 kvarter� po 2 �ilinc�ch nebo 10 kvarter� po 3 �ilinc�ch (a t�mto zp�sobem se m��e pozemkov� renta zv��it, i kdy� cena klesne).
Ostatn�, a� se pozemkov� renta sama vykl�d� jakkoli, z�st�v� u n� d�le�it� rozd�l proti pr�myslu, a to �e v pr�myslu vznik� mimo��dn� nadhodnota t�m, �e se vyr�b� levn�ji, a v zem�d�lstv� t�m, �e se vyr�b� dr�. Je-li pr�m�rn� ceny libry p��ze 2 �ilinky a mohu-li ji vyrobit za 1 �ilink, mus�m ji nutn� prod�vat, abych z�skal trh, za 11/2 �ilinku nebo alespo� za m�n� ne� 2 �ilinky. To je dokonce absolutn� nutn�. V�dy� levn�j�� v�roba p�edpokl�d� v�robu ve v�t��m m���tku. Proti d��v�j�ku tedy trh relativn� p�epln�m. Mus�m prodat v�c ne� d��ve. Stoj�-li 1 libra p��ze pouze 1 �ilink, je tomu tak jen proto, �e vyrob�m, �ekn�me, 10 000 liber m�sto d��v�j��ch 8000. Zlevn�n� se dos�hne jen t�m, �e se fixn� kapit�l rozd�l� na 10 000 liber. Kdybych prodal jen 8000 liber, zv��ilo by u� opot�ebov�n� stroj� cenu ka�d� libry o p�tinu, tj. o 20 %. Prod�v�m tedy pod 2 �ilinky, abych mohl prodat 10 000 liber [�ekn�me po 11/2 �ilinku]. P�itom st�le je�t� dosahuji mimo��dn�ho zisku 6 penny, tj. 50 % z hodnoty sv�ho v�robku rovnaj�c� se 1 �ilinku, v �em� je u� zahrnut obvykl� zisk. Tak �i onak t�m stla��m tr�n� cenu a v�sledkem je, �e spot�ebitel v�bec dostane v�robek levn�ji. Av�ak v zem�d�lstv� prod�v�m [v analogick�m p��pad�] za 2 �ilinky, nebo� kdyby m� �rodn� p�da sta�ila, neza�ala by se obd�l�vat m�n� �rodn� p�da. Kdyby se ov�em �rodn� p�da roz���ila nebo kdyby se �rodnost chud� p�dy zv��ila tak, �e bych mohl uspokojit popt�vku, bylo by po probl�mu. To Ricardo nejen nepop�r�, n�br� v�slovn� to zd�raz�uje.
I kdy� tedy p�ipust�me, �e r�zn� �rodnost p�dy nevysv�tluje samu pozemkovou rentu, ale jen rozd�l v pozemkov�ch rent�ch, z�st�v� v platnosti z�kon, �e zat�mco v pr�myslu obvykle vznik� mimo��dn� zisk t�m, �e produkt zlevn�, v zem�d�lstv� vznik� relativn� velk� renta nejen t�m, �e produkt relativn� zdra�� (zv��� se cena produktu �rodn� p�dy nad jeho hodnotu), n�br� i t�m, �e se levn� produkt prod�v� za n�klady dra���ho produktu. To je v�ak, jak jsem u� uk�zal (Proudhon)[2], jen z�kon konkurence, kter� nevypl�v� z �p�dy�, n�br� ze sam� �kapitalistick� v�roby�.
D�le by m�l Ricardo pravdu je�t� v jin� v�ci, jen�e jako v�ichni ekonomov� d�l� z historick�ho jevu v��n� z�kon. T�mto historick�m jevem je pom�rn� rychlej�� rozvoj pr�myslu (vlastn�ho bur�oazn�ho odv�tv� v�roby) v protikladu k zem�d�lstv�. Zem�d�lstv� se stalo produktivn�j��m, ale ne o tolik jako pr�mysl. Jestli�e se produktivita pr�myslu zv��ila desetkr�t, zv��ila se produktivita zem�d�lstv� p�ibli�n� dvakr�t. Zem�d�lstv� se tedy stalo relativn� m�n� produktivn�m, a�koli absolutn� se stalo produktivn�j��m. To jen dokazuje velmi sv�r�zn� v�voj bur�oazn� v�roby a jej� vnit�n� rozpory, ale nepop�r� to spr�vnost teze, �e zem�d�lstv� se st�v� relativn� m�n� produktivn�m, tj. �e ve srovn�n� s pr�myslov�m v�robkem hodnota zem�d�lsk�ho v�robku stoup� a spolu s n� i pozemkov� renta. To, �e se zem�d�lsk� pr�ce stala vzhledem k v�voji kapitalistick� v�roby relativn� m�n� produktivn� ne� pr�ce pr�myslov�, znamen� jen tolik, �e produktivita zem�d�lstv� se nevyv�jela tak rychle a tou m�rou.
Dejme tomu, �e v�robn� odv�tv� A se m� k v�robn�mu odv�tv� B jako 1:1. P�vodn� v�ak bylo zem�d�lstv� produktivn�j��, proto�e tu spolup�sobil stroj vytvo�en� p��rodou, nejen p��rodn� s�ly; s t�mto strojem tu pracuje jednotliv� d�ln�k od sam�ho za��tku. V antick� dob� a ve st�edov�ku byly proto zem�d�lsk� v�robky relativn� mnohem levn�j�� ne� pr�myslov� v�robky, co� je vid�t u� z toho (viz Wadea)[3], v jak�m pom�ru vch�zej� do pr�m�rn� mzdy.
Dejme tomu, �e pom�r 1:1 ukazuje z�rove� produktivitu obou v�robn�ch odv�tv�. Bude-li se nyn� odv�tv� A rovnat 10, tj. zdesateron�sob�-li se jeho produktivita, kde�to v odv�tv� B se jen ztrojn�sob�, rovn� se 3, budou se nyn� ob� odv�tv�, kter� se p�edt�m k sob� m�la jako 1:1, k sob� m�t jako 10:3 �ili 1: 3/10. Produktivita odv�tv� B se relativn� sn�ila o 7/10, a�koli absolutn� stoupla o trojn�sobek. U nejvy��� renty je to � vzhledem k pr�myslu � tot�, jako kdyby vzrostla t�m, �e nejhor�� p�da se stala o 7/10 m�n� �rodnou.
Z toho ov�em nijak nevypl�v�, jak se domn�v� Ricardo, �e m�ra zisku klesla proto, �e mzda v d�sledku relativn�ho zdra�en� zem�d�lsk�ch produkt� ǁ447ǀ stoupla, nebo� pr�m�rnou mzdu neur�uje relativn�, n�br� absolutn� hodnota v�robk�, kter� do n� vch�zej�. Rozhodn� v�ak z toho vypl�v�, �e m�ra zisku (vlastn� m�ra nadhodnoty) nestoupla v t�m� pom�ru, v jak�m stoupla produktivn� s�la zpracovatelsk�ho pr�myslu, a to v d�sledku relativn� men�� produktivity zem�d�lstv� (nikoli p�dy). O tom nen� v�bec pochyby. Sn�en� nutn� pracovn� doby je ve srovn�n� s pr�myslov�m pokrokem nepatrn�. Projevuje se to v tom, �e zem�, jako je Rusko atd., mohou porazit Anglii na trhu zem�d�lsk�ch v�robk�. Ni��� hodnota pen�z v bohat��ch zem�ch (tj. relativn� ni��� v�robn� n�klady pen�z v bohat��ch zem�ch) tu nepad� v�bec na v�hu. V�dy� ot�zkou je pr�v� to, pro� p�i konkurenci bohat��ch zem� s chud��mi nem� tato okolnost vliv na pr�myslov� v�robky, n�br� jen na v�robky zem�d�lsk�. (Ostatn� to nedokazuje, �e chud�� zem� vyr�b�j� levn�ji, �e jejich zem�d�lsk� pr�ce je produktivn�j��. Dokonce i ve Spojen�ch st�tech, jak ned�vno dok�zaly statistick� v�zkumy, vzrostlo sice mno�stv� p�enice prod�van� za danou cenu, ale ne proto, �e se j� urodilo v�c na jednom akru, n�br� proto, �e se obd�lalo v�c akr�. Nelze ��ci, �e p�da je produktivn�j�� tam, kde je mnoho p�dy ve velk�ch celc�ch a kde velk� l�ny, povrchn� obd�l�van�, d�vaj� p�i vynalo�en� stejn� pr�ce absolutn� v�t�� produkt ne� mnohem men�� l�ny ve vysp�lej��ch zem�ch.)
P�echod k obd�l�v�n� m�n� produktivn� p�dy nemus� nevyhnuteln� dokazovat, �e zem�d�lstv� se stalo m�n� produktivn�m. Naopak m��e dokazovat, �e zem�d�lstv� se stalo produktivn�j��m. Ne�rodn� p�da se obd�l�v� nejen proto, �e ceny zem�d�lsk�ch v�robk� stouply tak vysoko, �e nahrazuj� vlo�en� kapit�l, n�br� tak� proto, �e v�robn� prost�edky se natolik rozvinuly, �e neproduktivn� p�da se stala �produktivn� a �e u� je s to platit nejen obvykl� zisk, ale i pozemkovou rentu. P�da, kter� je �rodn� pro dan� stupe� v�voje v�robn�ch sil, je ne�rodn� pro ni��� stupe�.
V zem�d�lstv� je absolutn� prodlu�ov�n� pracovn� doby � tj. zvy�ov�n� absolutn� nadhodnoty � mo�n� jen v nepatrn� m��e. V zem�d�lstv� se ned� pracovat p�i plynov�m osv�tlen� atd. V l�t� a na ja�e se ov�em m��e brzy vst�vat. To se v�ak vyrovn�v� krat��mi dny v zim�, kdy se v�bec d� vykon�vat jen pom�rn� mal� mno�stv� pr�ce. V tomto sm�ru je tedy absolutn� nadhodnota v�t�� v pr�myslu, nen�-li ov�em norm�ln� pracovn� den regulov�n z�konn�m p�inucen�m. Dlouh� obdob�, po kter� v�robek setrv�v� ve v�robn�m procesu, ani� se na n�j vynakl�d� pr�ce, je druhou p���inou toho, �e se v zem�d�lstv� vytv��� men�� masa nadhodnoty. A� na n�kter� odv�tv� zem�d�lstv�, jako je dobytk��stv�, chov ovc� atd., kde je obyvatelstvo absolutn� vytla�ov�no, je naproti tomu � dokonce i v nejvysp�lej�� zem�d�lsk� velkov�rob� � pom�r pou�it� lidsk� masy k pou�it�mu konstantn�mu kapit�lu st�le je�t� daleko v�t�� ne� v pr�myslu, nebo alespo� v hlavn�ch pr�myslov�ch odv�tv�ch. Z tohoto d�vodu m��e b�t m�ra zisku v zem�d�lstv� vy��� ne� v pr�myslu, dokonce i kdy� je z uveden�ch p���in masa nadhodnoty relativn� men��, ne� by byla p�i pou�it� t�ho� po�tu lid� v pr�myslu, p�i�em� tuto posledn� uvedenou okolnost z��sti op�t paralyzuje pokles mzdy zem�d�lsk�ch d�ln�k� pod pr�m�rnou �rove�. Kdyby v�ak v zem�d�lstv� byly n�jak� d�vody (jen je v�eobecn� nazna�ujeme) k zv��en� m�ry zisku (ne do�asn�mu, n�br� takov�mu, k n�mu� by do�lo v pr�m�ru ve srovn�n� s pr�myslem), pak by u� sama existence pozemkov�ho vlastn�ka zp�sobila, �e by tento mimo��dn� zisk neve�el do procesu vyrovn�v�n� v�eobecn� m�ry zisku, n�br� zkonsolidoval by se a p�ipadl pozemkov�mu vlastn�kovi.
[2. M�ra zisku a jej� pom�r k m��e nadhodnoty.
Hodnota zem�d�lsk�ch surovin jako prvek konstantn�ho kapit�lu v zem�d�lstv�]Obecn� vzato, je p�i rozboru Rodbertusovy teorie t�eba zodpov�d�t tuto ot�zku:
V�eobecn� forma z�lohovan�ho kapit�lu je:
konstantn� kapit�l variabiln� kapit�l stroje � suroviny pracovn� s�la Dva prvky konstantn�ho kapit�lu � v nejobecn�j�� form� � jsou pracovn� prost�edky a pracovn� p�edm�t. Pracovn� p�edm�t nemus� b�t zbo��m, produktem pr�ce. Nemus� tedy existovat jako prvek kapit�lu, a�koli v�dy existuje jako prvek pracovn�ho procesu. P�da je surovinou pro zem�d�lce, d�l pro t�a�e, voda pro ryb��e a les pro lovce.[4] Kapit�l v�ak vystupuje ve sv� nej�pln�j�� form� tehdy, kdy� tyto t�i prvky pracovn�ho procesu existuj� tak� jako t�i prvky kapit�lu, tj. kdy� jsou v�echny t�i zbo��m, u�itn�mi hodnotami, kter� maj� sm�nnou hodnotu a jsou produktem pr�ce. V tomto p��pad� vch�zej� v�echny tyto t�i prvky i do zhodnocovac�ho procesu, a�koli stroje do n�ho nevch�zej� v tom rozsahu, v n�m� vch�zej� do pracovn�ho procesu, n�br� jen v t� m��e, v n� se v n�m spot�ebov�vaj�.
Jde tedy o tuto ot�zku: m��e se odpadnut�m jednoho z t�chto t�� prvk� zv��it m�ra zisku (nikoli m�ra nadhodnoty) v tom pr�myslov�m odv�tv�, v n�m� tento prvek odpad�? V�eobecn� odpov�d� na tuto ot�zku sama formule:
M�ra zisku se rovn� pom�ru nadhodnoty k celkov� sum� z�lohovan�ho kapit�lu.
Cel� zkoum�n� se prov�d� za p�edpokladu, �e m�ra nadhodnoty, tj. rozd�len� hodnoty produktu mezi kapitalistu a n�mezdn�ho d�ln�ka, se nem�n�.
ǁ448ǀ M�ra nadhodnoty se rovn� m/v; m�ra zisku m/c+v. Proto�e mʼ, m�ra nadhodnoty, je dan�, je d�no i v a m/v se p�edpokl�d� jako konstantn� veli�ina. Veli�ina m/c+v se tedy m��e m�nit, jedin� kdy� se m�n� c+v, a proto�e v je d�no, m��e m/c+v vzr�stat nebo klesat, jedin� kdy� kles� nebo vzr�st� c. P�itom nebude m/c+v vzr�stat nebo klesat v pom�ru c:v, n�br� v pom�ru, v n�m� se m� c k �hrnu c + v. Kdyby se c rovnalo nule, m/c+v by se rovnalo m/v �ili m�ra zisku by se v tomto p��pad� rovnala m��e nadhodnoty, a tento p��pad je hranic�, nad kterou se m�ra zisku nem��e zv��it, proto�e veli�iny m a v se nemohou zm�nit, a� se po��t� jak�mkoli zp�sobem. Jestli�e v = 100 a m = 50, pak m/v = 5/100 = 1/2 = 50%. Kdyby se k tomu p�idal je�t� konstantn� kapit�l 100, rovnala by se m�ra zisku 50/(150 + 100) = 50/250 = 1/4 = 25%. M�ra zisku by se sn�ila o polovinu. Kdyby se p�idalo k 100v 150c, rovnala by se m�ra zisku 50/(150+100) = 50/250 = 1/5 = 20%. V prvn�m p��pad� se celkov� kapit�l rovn� v, tj. variabiln�mu kapit�lu, a proto se m�ra zisku rovn� m��e nadhodnoty. Ve druh�m p��pad� se celkov� kapit�l rovn� 2 x v, proto se m�ra zisku rovn� u� jen polovin� m�ry nadhodnoty. Ve t�et�m p��pad� se celkov� kapit�l rovn� 21/2 x 100, tj. 2 1/2 x v, tj. 5/2 x v. Zde se u� v rovn� jen 2/5 celkov�ho kapit�lu. Nadhodnota se rovn� polovin� v, polovin� ze 100, je tedy jen polovinou z 2/5 celkov�ho kapit�lu, tj. 2/10 celkov�ho kapit�lu. 250/10 = 25 a 2/10 z 250 = 50. 2/10 jsou v�ak 20%.
Tolik je tedy naprosto jasn�. Z�stanou-li v i m/v nezm�n�ny, je zcela lhostejn�, z �eho se skl�d� veli�ina c. Je-li c ur�it� veli�ina, rovn�-li se nap��klad 100, je �pln� jedno, zda se rozpad� na 50 ve form� suroviny a 50 ve form� stroje nebo na 10 ve form� suroviny a 90 ve form� stroj� nebo na 0 ve form� suroviny a 100 ve form� stroj� �i naopak, proto�e m�ru zisku ur�uje pom�r m/c+v; v jak�m pom�ru jsou prvky v�roby, z nich� se skl�d� c, jako ��sti hodnoty k cel�mu c, je p�itom lhostejn�. Nap��klad p�i t�b� uhl� lze p�edpokl�dat, �e surovina (po ode�ten� uhl�, kter� samo znovu slou�� jako pomocn� l�tka) se rovn� nule a �e cel� konstantn� kapit�l se skl�d� ze stroj� (v�etn� budov a pracovn�ch n�stroj�). Na druh� stran� se u krej��ho rovnaj� nule stroje (zejm�na tam, kde velc� krej�� je�t� nepou��vaj� �ic�ch stroj� a na druh� stran�, jak se to nyn� z��sti praktikuje v Lond�n�, kde �et�� dokonce i na budov�ch t�m, �e nech�vaj� sv� d�ln�ky pracovat doma. Je to nov� jev, kdy druh� d�lba pr�ce znovu vystupuje ve form� prvn� d�lby pr�ce[5], a cel� konstantn� kapit�l se redukuje na surovinu). Pou�ije-li t�a� 1000 na stroje a 1000 na n�mezdn� pr�ci, a krej�� rovn� 1000 na suroviny a 1000 na n�mezdn� pr�ci, bude p�i stejn� m��e nadhodnoty v obou p��padech stejn� i m�ra zisku. P�edpokl�d�me-li, �e nadhodnota se rovn� 20 %� rovnala by se m�ra zisku v obou p��padech 10 %, tj. 200/2000 = 2/20 = 1/10 = 10 %. Pom�r mezi sou��stmi c surovinami a stroji � m� tedy vliv na m�ru zisku jen ve dvou p��padech: 1. jestli�e se zm�nou v tomto pom�ru m�n� absolutn� veli�ina c; 2. jestli�e se t�mto pom�rem sou��st� c m�n� veli�ina v. Musely by se tu projevit organick� zm�ny v sam� v�rob�; nejde tu tedy jen o tautologii, �e tvo��-li ur�it� ��st c men�� d�l cel� sumy, mus� druh� ��st c tvo�it v�t�� d�l cel� t�to sumy.
Ve skute�n�m rozpo�tu jednoho anglick�ho pacht��e rovnaj� se mzdy 1690 libr�m �t., hnojivo 686 libr�m �t., osivo 150 libr�m �t. a krmivo 100 libr�m �t. Na �suroviny� tedy p�ipad� 936 liber �t., co� je v�c ne� polovina toho, co se vynakl�d� na mzdy. (Viz F. W. Newman, �Lectures on Political Economy�, Lond�n 1851, str. 166.)
�Ve Flandrech (belgick�ch) dov�� se do t�chto kraj� hnojivo a seno z Holandska� (pro p�stov�n� lnu atd. Naproti tomu vyv�ej� len, ln�n� semeno atd.)... �Odpadky v holandsk�ch m�stech jsou p�edm�tem obchodu a zpravidla se prod�vaj� za vysok� ceny do Belgie... Asi dvacet mil od Antverp, proti proudu �eldy, lze spat�it n�dr�e na hnojiva, kter� se dov�ej� z Holandska. Tento obchod provozuje jedna kapitalistick� spole�nost na holandsk�ch lod�ch� atd. (Banfield)[6].
Tak se stalo dokonce i hnojivo, oby�ejn� hn�j, p�edm�tem obchodu, a nyn� i kostn� mou�ka, guano, pota� atd. Nejde jen o form�ln� zm�nu ve v�rob�, kter� spo��v� v tom, �e prvek v�roby se oce�uje v pen�z�ch. P�d� se p�iv�d�j� nov� l�tky a jej� star� l�tky se prod�vaj� z v�robn�ch d�vod�. Nen� tu ani pouh� form�ln� rozd�l mezi kapitalistick�m a d��v�j��m v�robn�m zp�sobem. I obchod s osivem nabyl na d�le�itosti v t� m��e, v jak� se za�ala ch�pat d�le�itost st��d�n� osevu. Bylo by proto sm�n� ��kat o zem�d�lstv� ve vlastn�m smyslu, �e do n�ho nevch�z� ��dn� �surovina� a to surovina jako zbo�� � a� u� ji reprodukuje samo nebo ji nakupuje jako zbo��, dost�v� ji zven��. Stejn� sm�n� by bylo ��kat, �e ǁ449ǀ stroj, jeho� v�robce stroj� s�m pou��v�, nevch�z� do jeho kapit�lu jako prvek hodnoty.
N�meck� roln�k, kter� si rok co rok s�m vyr�b� sv� prvky v�roby (osivo, hnojivo atd.) a s�m se svou rodinou spot�ebov�v� ��st sv�ho obil�, vyd�v� pen�ze (na samu v�robu) jedin� na n�kup n�kolika zem�d�lsk�ch n�stroj� a na mzdu. Dejme tomu, �e se hodnota v�ech jeho v�daj� rovn� 100 [z �eho� polovinu mus� zaplatit v pen�z�ch]. Polovinu [produktu] spot�ebuje in natura[b] ([do toho jsou zahrnuty i] v�robn� n�klady). Druhou polovinu prod� a utr��, �ekn�me, 100. Jeho hrub� [pen�n�] d�chod se pak rovn� 100. Kdy� to p�epo��t� na kapit�l 50, je to 100 % [zisku]. Odpadne-li t�etina z t�chto 50 na rentu a t�etina na dan� (celkem 331/3), z�stane mu 162/3, co� je 331/3 % z 50. Ve skute�nosti v�ak z�skal jen 162/3 % [z vynalo�en�ch 100]. Roln�k prost� �patn� po��tal a s�m se o�idil. Kapitalistick�mu farm��i se takov�to chyby p�i po��t�n� nest�vaj�.
Podle smlouvy o pod�ln�m pachtu (nap��klad v provincii Berry), jak ��k� Mathieu de Dombasle, �Annales agricoles� atd., 4. vyd., Pa�� 1828,
�poskytuje pozemkov� vlastn�k p�du, budovy a obvykle zcela nebo z��sti dobytek a n��ad� nutn� k v�rob�; pacht�� poskytuje ze sv� strany svou pr�ci a nic nebo t�m�� nic jin�ho. Produkty p�dy se rozd�luj� na stejn� ��sti.� (Cit. d�lo, str. 301.) �Pod�ln� pacht��i jsou zpravidla lid� tonouc� v b�d�.� (Cit. d�lo, str. 302.) �Jestli�e pacht�� �na polovic� dos�hne vynalo�en�m 1000 frank� vzr�stu hrub� v�roby o 1500 frank� (tj, 500 frank� hrub�ho zisku), mus� se o n� d�lit na polovic s pozemkov�m vlastn�kem, dostane tedy pouze 750 frank� a ztr�c� tak 250 frank� z kapit�lu, kter� z�lohoval.� (Cit, d�lo, str. 304.) �P�i d��v�j��m syst�mu obd�l�v�n� se v�daje �ili v�robn� n�klady � na to, co spot�eboval dobytek a obd�lavatel p�dy se svou rodinou � t�m�� v�hradn� braly p��mo z v�robk� in natura a v�daje v pen�z�ch t�m�� neexistovaly. Jedin� tato okolnost mohla v�st k domn�nce, �e pozemkov� vlastn�k a pacht�� si mezi sebe mohou rozd�lit cel� v�nos sklizn�, kter� nebyl spot�ebov�n b�hem v�roby, to v�ak lze praktikovat jedin� u tohoto zp�sobu zem�d�lstv�, tj. u uboh�ho zem�d�lstv�; jakmile se v�ak chce v zem�d�lstv� dos�hnout n�jak�ho zlep�en�, hned se zjist�, �e to je mo�n� jedin� pomoc� ur�it�ch z�loh, jejich� �hrn je nutno od hrub�ho d�chodu ode��st, aby se mohly pou��t pro v�robu v p��t�m roce. Ka�d� d�len� [hrub�ho produktu mezi pozemkov�ho vlastn�ka a pacht��e] se tak st�v� nep�ekonatelnou p�ek�kou jak�hokoli zlep�en�.� (Cit, d�lo, str. 307.)
[3. Hodnota a cena n�klad�[7] v zem�d�lstv�. Absolutn� renta]
[a) Vyrovn�v�n� m�ry zisku v pr�myslu]
Pan Rodbertus si z�ejm� p�edstavuje regulov�n� norm�ln�ho zisku �ili pr�m�rn�ho zisku �ili v�eobecn� m�ry zisku konkurenc� tak, �e konkurence redukuje zbo�� na jejich skute�n� hodnoty,tj. �e reguluje jejich cenov� relace tak, �e se v pen�z�ch �i v n�jak�m jin�m m���tku hodnoty zra�� p��slu�n� mno�stv� pracovn� doby realizovan� v r�zn�ch zbo��ch. To se ov�em ned�je tak, �e se cena n�kter�ho zbo�� n�kdy, v n�kter�m dan�m momentu, rovn� nebo se m� rovnat jeho hodnot�. [Podle Rodbertuse se to d�je takto:] Nap��klad cena zbo�� A stoup� nad jeho hodnotu, a to tak, �e se n�jakou dobu ust�l� na t�to vysok� hladin� anebo dokonce d�l stoup�. Zisk kapitalisty A stoup� t�m nad pr�m�rn� zisk, proto�e si nep�ivlast�uje jen svou vlastn� �nezaplacenou� pracovn� dobu, n�br� i ��st nezaplacen� pracovn� doby, kterou �vyrobili� jin� kapitalist�. Tomu mus� odpov�dat pokles zisku � p�i nezm�n�n� pen�n� cen� ostatn�ho zbo�� � v t� �i on� sf��e v�roby. Vch�z�-li toto zbo�� jako v�eobecn� �ivotn� prost�edek do spot�eby d�ln�k�, vyvol� to pokles m�ry zisku ve v�ech ostatn�ch odv�tv�ch; vch�z�-li do spot�eby jako ��st konstantn�ho kapit�lu, vyvol�v� pokles m�ry zisku v t�ch v�robn�ch sf�r�ch, v nich� je prvkem konstantn�ho kapit�lu.
Posledn�m mo�n�m p��padem by bylo, �e by toto zbo�� nevch�zelo ani jako prvek do n�jak�ho konstantn�ho kapit�lu, ani by nebylo nutn�m �ivotn�m prost�edkem d�ln�k� (proto�e to zbo��, kter� si d�ln�k podle libosti m��e, ale nemus� koupit, spot�ebov�v� jako spot�ebitel v�bec, a ne jako d�ln�k), n�br� bylo by spot�ebn�m p�edm�tem, p�edm�tem individu�ln� spot�eby v�bec. Vch�z�-li zbo�� jako spot�ebn� p�edm�t do spot�eby sam�ch pr�myslov�ch kapitalist�, v ��dn�m p��pad� se zv��en� jeho ceny nedotkne sumy nadhodnoty nebo m�ry nadhodnoty. Kdyby si v�ak kapitalista cht�l udr�et d��v�j�� �rove� spot�eby, stoupla by ta ��st zisku (nadhodnoty), kterou pou��v� k individu�ln� spot�eb�, v pom�ru k t� ��sti, kterou pou��v� k pr�myslov� reprodukci. Tato posledn� ��st by se tedy sn�ila. Tak by se v d�sledku vzestupu cen v A �ili vzestupu zisku v A nad jeho pr�m�rnou m�ru sn�ila v ur�it�m obdob� (ur�en�m tak� reprodukc�) masa zisku i v B, C atd. Kdyby p�edm�t A vch�zel v�hradn� do spot�eby nepr�myslov�ch kapitalist�, spot�ebovali by � ve srovn�n� s d��v�j�kem � v�c ve zbo�� A ne� ve zbo�� B, C atd. Popt�vka po zbo�� B, C atd. by klesla; klesla by i jeho cena a v tomto p��pad� by zv��en� ceny A �ili zv��en� zisku A nad pr�m�rnou m�ru zp�sobilo pokles zisku v B, C atd. pod pr�m�rnou m�ru (na rozd�l od dosavadn�ch p��pad�, kdy pen�n� ceny B, C atd. ǁ450ǀ z�staly nezm�n�ny), a to t�m, �e by zv��en� ceny A vyvolalo sn�en� pen�n�ch cen B, C atd. Kapit�ly z B, C atd., kde by m�ra zisku klesla pod obvyklou �rove�, by se st�hly ze sv� v�robn� sf�ry a p�esunuly do v�robn� sf�ry A; to by se zejm�na t�kalo t� ��sti kapit�lu, kter� se st�le znovu objevuje na trhu; tato ��st kapit�lu by se ov�em zvl tla�ila do v�nosn�j�� sf�ry A. V d�sledku toho by cena p�edm�tu A po n�jak� dob� klesla pod jeho hodnotu a klesala by del�� �i krat�� dobu d�l, pokud by znovu nenastal obr�cen� pohyb. Ve sf�r�ch B, C atd. by do�lo k opa�n�mu zjevu, a to z��sti v d�sledku toho, �e p�esunem kapit�lu klesla nab�dka zbo�� B, C atd., tj. z��sti v d�sledku organick�ch zm�n, k nim� do�lo p��mo v t�chto sf�r�ch, z��sti pak v d�sledku zm�n, k nim� do�lo v A, kter� nyn� p�sob� v obr�cen�m sm�ru na B, C atd.
Pozn�mka mimochodem: Je mo�n�, �e p�i pr�v� vyl��en�m pohybu nedos�hnou pen�n� ceny zbo�� B, C atd. (p�edpokl�d�me, �e hodnota pen�z je st�l�) u� nikdy sv� d��v�j�� v��e, a�koli pen�n� ceny t�chto zbo�� stoupnou nad jejich hodnotu a v d�sledku toho stoupnou i m�ry zisku v B, C atd. nad v�eobecnou m�ru zisku. Zlep�en�, vyn�lezy, v�t�� hospod�rnost ve vynakl�d�n� v�robn�ch prost�edk� atd. se neuplat�uj� v dob�ch, kdy ceny stoupaj� nad svou pr�m�rnou �rove�, n�br� v dob�ch, kdy klesaj� pod svou pr�m�rnou �rove� a kdy tud� i zisk kles� pod svou obvyklou m�ru. V obdob�, kdy ceny B, C atd. klesaj�, m��e tedy klesat jejich skute�n� hodnota, �ili m��e se sni�ovat minimum pracovn� doby nutn� k v�rob� t�chto druh� zbo��. V tomto p��pad� m��e zbo�� op�t dos�hnout sv� d��v�j�� pen�n� ceny jen tehdy, kdy� se vzestup jeho ceny nad jeho hodnotu rovn� rozd�lu, diferenci mezi cenou, kter� vyjad�uje jeho novou hodnotu, a cenou, kter� vyjad�ovala jeho d��v�j�� vy��� hodnotu. V tomto p��pad� by cena zbo�� zm�nila jeho hodnotu sv�m vlivem na nab�dku, na v�robn� n�klady.
Ale v�sledek v��e popsan�ho pohybu by byl takov�to: vezme me-li pr�m�r vzestupu a poklesu cen zbo�� nad nebo pod jejich hodnotu, �ili vezmeme-li obdob�, v kter�ch se vzestupy a poklesy vyrovn�vaj� � obdob�, kter� se neust�le opakuj� � rovn� se pr�m�rn� cena[8] hodnot�, a tud� i pr�m�rn� zisk ur�it� sf�ry se rovn� v�eobecn� m��e zisku; nebo� i kdy� zisk v t�to sf��e se vzestupem nebo poklesem cen � nebo tak� se zv��en�m nebo sn�en�m v�robn�ch n�klad� p�i nem�n�c� se cen� � stoupal nebo klesal nad nebo pod svou starou m�ru, zbo�� se v pr�m�ru tohoto obdob� prod�valo za svou hodnotu, a dosa�en� zisk se tud� rovnal v�eobecn� m��e zisku. To je p�edstava A[dama] Smitha a je�t� v�c Ricardova, proto�e Ricardo se pevn�ji p�idr�uje skute�n�ho pojmu hodnoty. Od nich p�ej�m� tuto p�edstavu i pan Rodbertus. P�esto je v�ak tato p�edstava nespr�vn�.
K �emu vede konkurence kapit�l�? Pr�m�rn� cena zbo�� v kter�mkoli obdob� vyrovn�v�n� je takov�, �e tyto ceny p�in�ej� v�robc�m zbo�� v ka�d� sf��e tut� m�ru zisku, nap��klad 10 %. Co to znamen� d�le? �e cena ka�d�ho zbo�� je o desetinu vy��� ne� cena v�robn�ch n�klad�, kter� toto zbo�� st�lo kapitalistu, kter� kapipitalista vydal, aby toto zbo�� vyrobil. To v�eobecn� �e�eno znamen� jen tolik, �e kapit�ly stejn� velikosti p�in�ej� stejn� zisky, �e cena ka�d�ho zbo�� je o desetinu vy��� ne� cena kapit�lu, kter� je v n�m z�lohovan�, spot�ebovan� nebo kter� toto zbo�� p�edstavuje. Je v�ak zcela nespr�vn� tvrdit, �e kapit�ly v r�zn�ch sf�r�ch vyr�b�j� �m�rn� sv� velikosti stejnou nadhodnotu ‹zde v�bec nep�ihl��me k tomu, zda jeden kapitalista nech�v� pracovat d�le ne� jin�, n�br� p�edpokl�d�me, �e absolutn� pracovn� den je ve v�ech sf�r�ch stejn�. Rozd�l v absolutn�ch pracovn�ch dnech se v r�zn�ch pracovn�ch dnech z��sti vyrovn�v� intenzitou pr�ce atd., z��sti p�edstavuj� tyto rozd�ly �ist� n�hodn� mimo��dn� zisky, v�jimky atd.›. Nen� spr�vn� tvrdit to dokonce i za p�edpokladu, �e absolutn� pracovn� den je ve v�ech sf�r�ch stejn�, tj. za p�edpokladu, �e m�ra nadhodnoty je dan�.
P�i stejn� velikosti kapit�l� je � i za uveden�ho p�edpokladu � masa nadhodnoty, kterou vyr�b�j�, rozd�ln� a z�vis� p�edn� na pom�ru jejich organick�ch sou��st�, tj. variabiln�ho a konstantn�ho kapit�lu, za druh� na dob� jejich ob�hu, pokud je ur�ena pom�rem fixn�ho a ob�n�ho kapit�lu a r�zn�mi obdob�mi reprodukce r�zn�ch druh� fixn�ho kapit�lu, a za t�et� na pom�ru d�lky v�robn�ho obdob� ve vlastn�m slova smyslu na rozd�l od d�lky pracovn� doby sam�[9], co� zase podmi�uje podstatn� rozd�l v pom�ru mezi obdob�m v�roby a obdob�m ob�hu. (Prvn� ze zm�n�n�ch pom�r�, tj. pom�r mezi konstantn�m a variabiln�m kapit�lem, m��e vypl�vat z velmi r�zn�ch p���in, m��e b�t nap��klad jen form�ln�, je-li surovina zpracov�van� v jedn� sf��e dra��� ne� surovina zpracov�van� v jin� sf��e, nebo m��e vypl�vat z r�zn� produktivity pr�ce atd.)
Kdyby se tedy zbo�� prod�vala za sv� hodnoty �ili kdyby se pr�m�rn� ceny zbo�� rovnaly jejich hodnot�m, musela by b�t m�ra zisku v r�zn�ch sf�r�ch naprosto rozd�ln�; �inila by v jednom p��pad� 50, v jin�m 40, 30, 20, 10 atd. Kdybychom vzali nap��klad celkov� mno�stv� zbo�� sf�ry A za jeden rok, rovnala by se jejich hodnota kapit�lu, kter� do n� byl z�lohov�n, plus nezaplacen� pr�ci, kter� je v n� obsa�ena. Stejn� by tomu bylo ve sf��e B a C. Proto�e v�ak mno�stv� nezaplacen� pr�ce obsa�en� v A, B a C je r�zn�, nap��klad v A je v�t�� ne� v B, a v B v�t�� ne� v C, vyneslo by zbo�� A sv�m v�robc�m nap��klad 3M (M = nadhodnota), zbo�� B 2M a zbo�� C 1M. A proto�e m�ra zisku je ur�ena pom�rem nadhodnoty k z�lohovan�mu kapit�lu, a proto�e tento kapit�l je podle p�edpokladu v A, B, C atd. stejn�, ǁ451ǀ pak by se r�zn� m�ry zisku v t�chto sf�r�ch � jestli�e z�lohovan� kapit�l ozna��me K � rovnaly 3M/K, 2M/K, M/K . Konkurence kapit�l� m��e tedy vyrovnat m�ry zisku jen tak, �e nap��klad v uveden�m p��pad� vytvo�� ve sf�r�ch A, B, C m�ry zisku 2M/K, 2M/K, 2M/K. A by sv� zbo�� prod�val o 1M levn�ji a C o 1M dr�, ne� je jeho hodnota. Pr�m�rn� cena ve sf��e A by byla pod a ve sf��e C nad hodnotou zbo�� A a C.
Jak ukazuje p��pad B, m��e se ov�em st�t, �e pr�m�rn� cena a hodnota zbo�� se kryj�. Tento p��pad nast�v� tehdy, kdy� se nadhodnota vyroben� p��mo ve sf��e B rovn� pr�m�rn�mu zisku, a kdy� tedy r�zn� ��sti kapit�lu v t�to sf��e jsou v��i sob� v takov�m pom�ru, v jak�m jsou tyto ��sti, jestli�e si celkov� mno�stv� kapit�l�, cel� kapit�l t��dy kapitalist�, p�edstav�me jako jednu veli�inu, z n� se vypo��t�v� celkov� nadhodnota, bez ohledu na to, ve kter� sf��e celkov�ho kapit�lu byla vyrobena. V tomto celkov�m kapit�lu se doby obratu atd. vyrovn�vaj�; cel� tento kapit�l se nap��klad ihned bere tak, jako by dobou jeho obratu byl jeden rok atd. Potom by se skute�n� ka�d� ��st tohoto celkov�ho kapit�lu pod�lela na celkov� nadhodnot� �m�rn� sv� velikosti, dost�vala by alikvotn� ��st z n�. A proto�e ka�d� jednotliv� kapit�l by bylo t�eba pova�ovat za pod�ln�ka na tomto celkov�m kapit�lu, vypl�valo by z toho, p�edn�, �e m�ra zisku je u tohoto kapit�lu stejn� jako u kter�hokoli jin�ho, proto�e stejn� velk� kapit�ly vyn�ej� stejn� velk� zisky, a za druh�, �e masa zisku z�vis� � co� samo sebou vypl�v� z p�edchoz�ho � na velikosti kapit�lu, na po�tu pod�l� na tomto celkov�m kapit�lu, kter� pat�� kapitalistovi. Konkurence kapit�l� se sna�� br�t ka�d� kapit�l jako ��st celkov�ho kapit�lu a podle toho i regulovat jeho pod�l na nadhodnot� a tud� i na zkku. Ve v�t�� nebo men�� m��e se to konkurenci cestou vyrovn�v�ni da��. (P���iny, pro� konkurence nar�� v jednotliv�ch sf�r�ch na zvl�tn� p�ek�ky, tu nebudeme zkoumat.) To v�ak neznamen�, prost� �e�eno, nic jin�ho, ne� �e se kapitalist� sna�� (a tato snaha je pr�v� konkurence) rozd�lit mezi sebe to mno�stv� nezaplacen� pr�ce, kter� vy�d�maj� z d�lnick� t��dy � �ili produkty tohoto mno�stv� pr�ce � ne v tom pom�ru, v n�m� jednotliv� kapit�l bezprost�edn� vyr�b� nadpr�ci, n�br� p�edn� v tom pom�ru, v n�m� se tento jednotliv� kapit�l alikvotn� pod�l� na celkov�m kapit�lu, a za druh� v pom�ru, v n�m� celkov� kapit�l vyr�b� nadpr�ci. Kapitalist� se d�l� o ko�ist, o p�ivlastn�nou ciz� pr�ci v drav��m bratrstv�, tak�e v pr�m�ru si ka�d� p�ivlast�uje tolik nezaplacen� pr�ce jako druh�.[10]
Tohoto vyrovn�v�n� dosahuje konkurence regulov�n�m pr�m�rn�ch cen. Ale tyto pr�m�rn� ceny samy jsou nad hodnotou nebo pod hodnotou zbo��, tak�e ��dn� zbo�� nep�in�� vy��� m�ru zisku ne� kter�koli jin� zbo��. Je tedy nespr�vn� tvrdit, �e konkurence kapit�l� vytv��� v�eobecnou m�ru zisku t�m, �e vyrovn�v� ceny zbo�� na jejich hodnotu. Naopak vytv��� ji t�m, �e p�em��uje hodnoty zbo�� v pr�m�rn� ceny, v nich� je ��st nadhodnoty jednoho zbo�� p�enesena na druh� zbo�� atd. Hodnota zbo�� se rovn� mno�stv� pr�ce v n�m obsa�en�, zaplacen� i nezaplacen�. Pr�m�rn� cena zbo�� se rovn� mno�stv� zaplacen� pr�ce v n�m obsa�en� (zp�edm�tn�n� nebo �iv�) plus pr�m�rn�mu pod�lu nezaplacen� pr�ce, kter� nez�vis� na tom, zda byla nebo nebyla v takov�mto rozsahu obsa�ena p��mo v tomto zbo��, jin�mi slovy, zda bylo t�to nezaplacen� pr�ce obsa�eno v hodnot� dan�ho zbo�� v�ce �i m�n�.
[b) Formulov�n� probl�mu pozemkov� renty]
Je mo�n� � ponech�v�m to dal��mu zkoum�n�, kter� nepat�� k p�edm�tu t�to knihy � �e ur�it� v�robn� sf�ry pracuj� za okolnost�, kter� p�ek�ej� tomu, aby se jejich hodnoty redukovaly na pr�m�rn� ceny v uveden�m smyslu, tj. za okolnost�, kter� nedovoluj� konkurenci toto v�t�zstv�! Kdyby tomu tak bylo nap��klad u zem�d�lsk� renty nebo u d�ln� renty (jsou renty, je� lze vysv�tlit v�hradn� jen monopolem, nap��klad rentu za pou��v�n� vody v Lombardii a v n�kter�ch ��stech Asie; rovn� rentu z dom�, pokud je rentou z pozemkov�ho vlastnictv�), pak by z toho vypl�valo, �e zat�mco cena produktu v�ech pr�myslov�ch kapit�l� se zvy�uje nebo sni�uje na pr�m�rnou cenu, cena produktu zem�d�lstv� by se rovnala jeho hodnot�, kter� by p�evy�ovala pr�m�rnou cenu. Vyskytovaly by se tu p�ek�ky, pro kter� by se z nadhodnoty vyroben� v t�to v�robn� sf��e p�ivlast�ovalo jako vlastnictv� sam� t�to sf�ry v�c, ne� by tomu m�lo b�t podle z�kon� konkurence, v�c, ne� by tomu m�lo b�t podle pod�lu kapit�lu vynalo�en�ho v tomto v�robn�m odv�tv�?
P�edstavme si pr�myslov� kapit�ly, kter� nikoli do�asn�, n�br� d�ky charakteru sv�ch v�robn�ch sf�r vyr�b�j� o 10 nebo 20 nebo 30 % v�c nadhodnoty ǁ452ǀ ne� pr�myslov� kapit�ly stejn� velikosti v jin�ch v�robn�ch sf�r�ch. Kdyby tyto kapit�ly byly s to, prav�m, udr�et si navzdory konkurenci tuto mimo��dnou nadhodnotu a zabr�nit tomu, aby ve�la do v�eobecn�ho ��tov�n� (rozd�lov�n�), kter� ur�uje v�eobecnou m�ru zisku, pak by v tomto p��pad� bylo mo�n� rozli�ovat ve v�robn�ch sf�r�ch t�chto kapit�l� dva r�zn� p��jemce d�chod�: jednoho, kter� by dost�val v�eobecnou m�ru zisku, a druh�ho, kter� by dost�val p�ebytek n�le�ej�c� v�hradn� t�to sf��e. Tomuto privilegovan�mu p��jemci by musel ka�d� kapitalista tento p�ebytek platit, odevzd�vat, aby tu mohl um�stit sv�j kapit�l, a s�m by si ponech�val v�eobecnou m�ru zisku tak jako ka�d� jin� kapitalista, s n�m� by m�l stejn� �ance. Kdyby tomu tak bylo v zem�d�lstv� atd., pak rozpad�n� nadhodnoty na zisk a rentu by tu naprosto nedokazovalo, �e pr�ce je tu sama o sob� �produktivn�j�� (ve smyslu v�roby nadhodnoty) ne� v pr�myslu; nebylo by tud� t�eba p�ipisovat n�jakou z�zra�nou s�lu p�d�, co� je ostatn� samo o sob� sm�n�, nebo� hodnota se rovn� pr�ci a nadhodnota se tud� rozhodn� nem��e rovnat p�d�. (Relativn� nadhodnota sice m��e z�viset na p�irozen� �rodnosti p�dy, ale v ��dn�m p��pad� by z toho nemohla vyplynout vy��� cena produkt� p�dy. Sp� naopak.) Nebylo by ani t�eba uchylovat se k Ricardov� teorii, kter� je sama o sob� nep��jemn� spojena s Malthusov�mi �v�sty, vede k hnusn�m z�v�r�m, a i kdy� teoreticky neodporuje m�mu u�en� o relativn� nadhodnot�, p�ece jen prakticky zna�n� sni�uje jeho v�znam.
U Ricarda je podstata ot�zky v tomto:
Pozemkov� renta (tedy nap��klad v zem�d�lstv�) m��e b�t tam, kde se na p�d� jak p�edpokl�d� Ricardo � hospoda�� kapitalisticky, kde je pacht��, jedin� p�ebytkem nad v�eobecn�m ziskem. Je zcela lhostejn�, zda to, co dost�v� pozemkov� vlastn�k, je skute�n� touto rentou v bur�oazn� ekonomick�m smyslu. M��e to b�t pouh� sr�ka ze mzdy (viz Irsko) nebo to m��e z��sti b�t sr�ka z pacht��ova zisku, kter� se v tomto p��pad� sni�uje pod pr�m�rnou �rove� zisku. V�echny tyto mo�nosti tu jsou absolutn� lhostejn�. Zvl�tn�, charakteristickou formu nadhodnoty tvo�� renta v bur�oazn�m syst�mu jen potud, pokud je p�ebytkem nad (v�eobecn�m) ziskem.
Jak je to v�ak mo�n�? P�enice jako�to zbo�� se prod�v� [podle Ricarda} jako ka�d� jin� zbo�� za svou hodnotu, tj. sm��uje se za jin� zbo�� �m�rn� pracovn� dob� v n�m obsa�en�. ˂To je prvn� nespr�vn� p�edpoklad, kter� probl�m je�t� um�le zt�uje. Zbo�� se sm��uj� jen v�jime�n� podle sv�ch hodnot. Jejich pr�m�rn� ceny jsou ur�ov�ny jinak. Viz v��e.˃ Pacht��, kter� p�stuje p�enici, dosahuje t�ho� zisku jako v�ichni ostatn� kapitalist�. To dokazuje, �e si p�ivlast�uje, jako v�ichni ostatn� kapitalist�, nezaplacenou pracovn� dobu sv�ch d�ln�k�. Odkud se tedy bere je�t� renta? Nep�edstavuje nic jin�ho ne� pracovn� dobu. Pro� by se m�la nadpr�ce v zem�d�lstv� rozpadat na zisk a rentu, kde�to v pr�myslu se rovn� jen zisku? A jak je to v�bec mo�n�, kdy� se zisk v zem�d�lstv� rovn� zisku v ka�d� jin� v�robn� sf��e? ˂Ricardovy nespr�vn� p�edstavy o zisku a jeho bezprost�edn� sm�ov�n� zisku s nadhodnotou vad� i zde. Zt�uj� mu zkoum�n� v�ci.˃
Ricardo �e�� pot� tak, �e se stav�, jako by v principu neexistovala ˂a to je skute�n� jedin� zp�sob, jak z�sadn� n�jakou pot� �e�it. To ov�em lze ud�lat dvoj�m zp�sobem: bu� se uk�e, �e rozpor s principem nen� nic jin�ho ne� zd�n�, zd�n� kter� vypl�v� z v�voje v�ci sam�, nebo jak to d�l� Ricardo, �e se pot� v jednom bod� pop�e, a tento bod se pak zvol� za v�chodisko, z n�ho� je mo�n� na jin�m m�st� vysv�tlit existenci jevu, kter� pot� vyvol�v�.˃
Ricardo p�edpokl�d� p��pad, kdy kapit�l vyn�� pacht��i jako ka�d� jin� kapit�l jen zisk ˂a� u� jde o kapit�l jednotliv�ho pachtu, kter� neplat� rentu, nebo o kapit�l t� ��sti pacht��ovy p�dy, kter� neplat� rentu, tj. o takov� kapit�l vlo�en� do zem�d�lstv�, kter� neplat� ��dnou rentu˃. Tento p�edpoklad je pro Ricarda dokonce v�chodiskem a lze je vyj�d�it i takto:
P�vodn� vyn�� kapit�l pacht��ovi jen zisk ˂tato pseudohistorick� forma je ov�em bezpodstatn� a v�eobecn� se vyskytuje u v�ech bur�oazn�ch ekonom� i v jin�ch �z�konech�˃ a ��dnou pozemkovou rentu. Neli�� se od kter�hokoli jin�ho kapit�lu �inn�ho ve v�rob�. Renta se objevuje teprve proto, �e popt�vka po obil� stoup� a v d�sledku toho se na rozd�l od ostatn�ch odv�tv� v�roby mus� p�ej�t k �m�n� �rodn� p�d�. Vzestupem cen �ivotn�ch prost�edk� trp� pacht�� (p�edpokl�dan� p�vodn� pacht��) jako ka�d� jin� kapitalistick� podnikatel, proto�e i on mus� platit sv�m d�ln�k�m v�c. Vzestupem cen sv�ho zbo�� nad jeho hodnotu v�ak pacht�� z�sk�v�, a to za prv� natolik, nakolik relativn� hodnota jin�ch zbo��, kter� vch�zej� do jeho konstantn�ho kapit�lu, ve srovn�n� s jeho zbo��m kles� a on je tud� kupuje levn�ji, za druh� natolik, nakolik m� svou nadhodnotu v dra���m zbo��. Zisk tohoto pacht��e stoup� tedy nad pr�m�rnou m�ru zisku, kter� v�ak poklesla. Za takov�ch okolnost� p�ejde jin� kapitalista na hor�� p�du II, kter� p�i t�to ni��� m��e zisku m��e poskytovat produkt za cenu produktu p�dy I anebo t�eba je�t� o n�co levn�ji. Ale a� je tomu jakkoli, m�me nyn� ǁX-445ǀ na p�d� II op�t norm�ln� pom�ry, kdy se nadhodnota redukuje jen na zisk; vysv�tlili jsme v�ak rentu pro p�du I, a to t�m, �e existuje dvoj� v�robn� cena, p�i�em� v�robn� cena pro p�du II je z�rove� tr�n� cenou pro I. Je tomu �pln� stejn� jako u tov�rn�ho zbo��, kter� se vyr�b� za p��zniv�j��ch podm�nek a dosahuje do�asn�ho mimo��dn�ho zisku. Cena p�enice, kter� zahrnuje krom� zisku i rentu, se sice skl�d� tak� jen ze zp�edm�tn�n� pr�ce, rovn� se hodnot� t�to p�enice, ale ne t� hodnot�, kter� je obsa�ena v n� sam�, n�br� hodnot� p�enice vyp�stovan� na p�d� II. Dv� tr�n� ceny [vedle sebe] nejsou mo�n�. ˂Zat�mco Ricardo uv�d� pacht��e II v souvislosti s poklesem m�ry zisku, u Stirlinga vstupuje na sc�nu proto, �e mzda klesla, �e s cenami obil� nestoupla. Tato sn�en� mzda dovoluje pacht��i II obd�l�vat p�du II p�i star� m��e zisku, a�koli p�da je m�n� �rodn�.˃ Jakmile se existence pozemkov� renty takto vysv�tl�, ostatn� se z toho u� vyvod� lehce. To, �e je rozd�l v pozemkov�ch rent�ch podle r�zn� �rodnosti atd., je ov�em spr�vn�. Ale rozd�l v �rodnosti s�m o sob� je�t� neznamen�, �e se mus� p�ech�zet k st�le hor��m p�d�m.
To je tedy Ricardova teorie. Proto�e zv��en� cena p�enice, kter� p�in�� pacht��i I mimo��dn� zisk, nep�in�� pacht��i II u� ani stejnou m�ru zisku jako d��ve, n�br� men��, je jasn�, �e produkt II obsahuje v�c hodnoty ne� produkt I, �ili �e je produktem v�t�� pracovn� doby, �e je v n�m obsa�eno v�t�� mno�stv� pr�ce, a �e tud� na v�robu t�ho� produktu, nap��klad kvarteru p�enice, je nutn� vynalo�it v�c pracovn� doby. Vzestup renty bude pak odpov�dat t�to stoupaj�c� ne�rodnosti p�dy �ili r�stu toho mno�stv� pr�ce, kter� je t�eba vynalo�it, aby se vyrobil nap��klad kvarter p�enice. Ricardo by ov�em nemluvil o �r�stu� renty, kdyby vzr�stal jen po�et kvarter�, z nich� se plat� renta; podle n�ho se renta zvy�uje tehdy, jestli�e cena jednoho a t�ho� kvarteru stoupne nap��klad z 30 �ilink� na 60 �il�nk�. N�kdy ov�em zapom�n�, �e absolutn� velikost renty m��e vzr�stat p�i poklesu m�ry renty, stejn� jako absolutn� masa zisku m��e vzr�stat p�i klesaj�c� m��e zisku.
Jin� (nap��klad Carey) se sna�� obej�t pot� t�m, �e ji � jin�m zp�sobem � p��mo pop�raj�. Pozemkov� renta je pr� jen �rokem z kapit�lu, kter� byl d��ve vlo�en do p�dy[11]. Je tedy rovn� jen formou zisku. Zde se tedy existence pozemkov� renty pop�r�, ��m� se ve skute�nosti nijak nevysv�tluje.
Jin�, nap��klad Buchanan, ji pova�uj� za pouh� d�sledek monopolu. Viz tak� Hopkinse[12]. Zde je pouze p�ir�kou nad hodnotu.
U pana Opdyka, co� je charakteristick� pro yankeeho, je pozemkov� vlastnictv� �i pozemkov� renta �legalizovan�m reflexem hodnoty kapit�lu�[13][c].
U Ricarda je zkoum�n� zt�eno dv�ma nespr�vn�mi p�edpoklady. ˂Ricardo ov�em teorii renty neobjevil. West a Malthus uve�ejnili sv� pr�ce o rent� u� p�ed n�m. Ale pramenem je Anderson. Ricardo se v�ak vyzna�uje t�m, �e u n�ho je souvislost mezi jeho teori� renty a jeho teori� hodnoty (a�koli spr�vn� ch�p�n� souvislosti nechyb� zcela ani u Westa). Malthus, jak ukazuje jeho pozd�j�� polemika o rent� s Ricardem, s�m teorii, kterou p�evzal od Andersona, nerozum�l.˃ Vych�z�me-li ze spr�vn�ho principu, �e hodnota zbo�� je ur�ena pracovn� dobou nutnou k jeho v�rob� (a �e hodnota v�bec nen� nic jin�ho ne� zp�edm�tn�n� spole�ensk� pracovn� doba), vypl�v� z toho, �e pr�m�rn� cena zbo�� je ur�ena pracovn� dobou nutnou k jeho v�rob�. Tento z�v�r by byl spr�vn�, kdyby bylo dok�z�no, �e pr�m�rn� cena se rovn� hodnot�. J� v�ak dokazuji, �e pr�v� proto, �e hodnota zbo�� je ur�ena pracovn� dobou, pr�m�rn� cena zbo�� se nikdy nem��e rovnat jeho hodnot� (vyjma jedin� p��pad, kdy� takzvan� individu�ln� m�ra zisku v n�kter� zvl�tn� sf��e v�roby, tj. zisk ur�en� nadhodnotou vyrobenou v t�to sf��e v�roby sam�, se rovn� pr�m�rn� m��e zisku celkov�ho kapit�lu), a�koli toto ur�en� pr�m�rn� ceny je jen odvozeno z hodnoty ur�en� pracovn� dobou.
Z toho vypl�v� p�edn� to, �e nad nebo pod svou hodnotou se mohou prod�vat i takov� zbo��, jejich� pr�m�rn� cena (nep�ihl��me-li k hodnot� konstantn�ho kapit�lu) se rozpad� jen na mzdu a zisk, p�i�em� jak mzda, tak zisk maj� svou norm�ln� m�ru, jsou pr�m�rnou mzdou a pr�m�rn�m ziskem. Proto pr�v� tak jako okolnost, �e nadhodnota n�jak�ho zbo�� se vyjad�uje jen v rubrice norm�ln�ho zisku, nedokazuje, �e zbo�� se prod�v� za svou hodnotu, tak ani okolnost, �e zbo�� p�in�� krom� zisku i ǁ454ǀ pozemkovou rentu, v�bec nedokazuje, �e zbo�� se prod�v� nad svou imanentn� hodnotou. M��e-li b�t pr�m�rn� m�ra zisku �ili v�eobecn� m�ra zisku z kapit�lu, kterou realizuje n�jak� zbo��, ni��� ne� jeho vlastn� m�ra zisku ur�en� nadhodnotou, kter� je v tomto zbo�� skute�n� obsa�ena, vypl�v� z toho, �e p�in��-li zbo�� n�jak� zvl�tn� v�robn� sf�ry krom� t�to pr�m�rn� m�ry zisku je�t� dal�� mno�stv� nadhodnoty, kter� m� zvl�tn� pojmenov�n�, �ekn�me pozemkov� renta, nen� je�t� nutn�, aby zisk a pozemkov� renta, sou�et zisku a pozemkov� renty, byl vy���, ne� je nadhodnota obsa�en� v tomto zbo��. Proto�e zisk m��e b�t ni��� ne� nadhodnota imanentn� dan�mu zbo��, tj. ni��� ne� mno�stv� nezaplacen� pr�ce, obsa�en� v dan�m zbo��, nemus� b�t zisk plus pozemkov� renta vy��� ne� imanentn� nadhodnota zbo��.
Zb�valo by ov�em je�t� vysv�tlit, pro� k takov�mu zjevu doch�z� v n�kter� zvl�tn� v�robn� sf��e na rozd�l od jin�ch v�robn�ch sf�r. Ale to by u� byl mnohem snaz�� probl�m. Zbo�� p�in�ej�c� rentu se odli�uje od ostatn�ch zbo�� t�mto: U jedn� ��sti t�chto ostatn�ch zbo�� je jejich pr�m�rn� cena vy��� ne� jejich imanentn� hodnota, ale jen natolik, nakolik je nutn�, aby se jejich m�ra zisku zv��ila na v�eobecnou m�ru zisku; u druh� ��sti t�chto ostatn�ch zbo�� je jejich pr�m�rn� cena ni��� ne� jejich imanentn� hodnota, av�ak jen natolik, nakolik je nutn�, aby se jejich m�ra zisku sn�ila na v�eobecnou m�ru zisku; kone�n� u t�et� ��sti t�chto zbo�� se jejich pr�m�rn� cena rovn� jejich imanentn� hodnot�, ale jen proto, �e tato zbo�� poskytuj� v�eobecnou m�ru zisku, jestli�e se prod�vaj� za svou imanentn� hodnotu. Zbo��, kter� poskytuje pozemkovou rentu, odli�uje se od v�ech t�chto t�� p��pad�. Cena, za kterou se prod�v�, je za v�ech okolnost� takov�, �e poskytuje v�c ne� pr�m�rn� zisk ur�en� v�eobecnou m�rou zisku z kapit�lu.
Vznik� nyn� ot�zka: kter� z t�chto t�� p��pad� � nebo kolik z t�chto t�� p��pad� � tu m��e nastat? Realizuje se v cen� zbo��, kter� nese rentu, cel� nadhodnota, kter� je v n�m obsa�ena? Je-li tomu tak, pak se t�m vylu�uje p��pad 3, kde se mluv� o zbo��ch, jejich� cel� nadhodnota se realizuje v jejich pr�m�rn� cen�, proto�e jedin� tak poskytuj� obvykl� zisk. Tento p��pad tedy nep�ich�z� v �vahu. Za tohoto p�edpokladu nep�ich�z� v �vahu ani prvn� p��pad, kde je nadhodnota realizovan� v cen� zbo�� vy��� ne� jeho imanentn� nadhodnota. V�dy� pr�v� p�edpokl�d�me, �e v cen� zbo�� nesouc�ho rentu �se realizuje nadhodnota v n�m obsa�en�. Tento p��pad je tedy analogick� p��padu 2, kde jde o zbo��, u nich� je imanentn� nadhodnota vy��� ne� nadhodnota realizovan� v jejich pr�m�rn� cen�. Tak jako u t�chto zbo�� je zisk formou t�to nadhodnoty � kter� kles� na �rove� v�eobecn� m�ry zisku � tak i zde, v t�to zvl�tn� sf��e, p�edstavuje nadhodnota zisk z vlo�en�ho kapit�lu. Ale na rozd�l od zbo�� 2 se v cen� tohoto v�jime�n�ho zbo�� realizuje tak� p�ebytek nadhodnoty, tomuto zbo�� imanentn�, nad t�mto ziskem, p�ipad� v�ak jin�mu vlastn�kovi ne� vlastn�kovi kapit�lu, toti� vlastn�kovi p�dy, p��rodn�ho �initele, dolu atd.
Anebo je cena tohoto zbo�� vy�roubov�na tak, �e poskytuje v�c ne� pr�m�rnou m�ru zisku? Tak je tomu nap��klad u monopoln�ch cen ve vlastn�m slova smyslu. Takov�to p�edpoklad � a� u� v kter�koli sf��e v�roby, kde lze voln� pou��vat kapit�lu a pr�ce a v n� v�roba, pokud jde o mno�stv� pou�it�ho kapit�lu, podl�h� v�eobecn�m z�kon�m � by nebyl jen petitio principii[d], n�br� p��mo by odporoval z�klad�m v�dy a kapitalistick� v�roby, jej�m� teoretick�m v�razem je tato v�da. P�i takov�m p�edpokladu by se toti� p�edpokl�dalo to, co se m� pr�v� vysv�tlit, tj. �e v n�kter� zvl�tn� sf��e v�roby mus� cena zbo�� poskytovat v�c ne� v�eobecnou m�ru zisku, v�c ne� pr�m�rn� zisk, a proto se zbo�� mus� prod�vat nad svou hodnotou. P�edpokl�dalo by se tud�, �e zem�d�lsk� produkty nepodl�haj� v�eobecn�m z�kon�m hodnoty zbo�� a kapitalistick� v�roby. A p�edpokl�dalo by se to proto, �e zvl�tn� existence renty vedle zisku prima facie[e] vyvol�v� takov� zd�n�. Takov�to p�edpoklad je tedy absurdn�.
Nezb�v� tedy nic jin�ho, ne� p�edpokl�dat, �e v t�to zvl�tn� sf��e v�roby existuj� zvl�tn� okolnosti, vlivy, v jejich� d�sledku ceny zbo�� realizuj� celou nadhodnotu, kter� je jim imanentn� tak�e na rozd�l od jin�ch zbo�� v p��padu 2, nerealizuj� ve sv� cen� ze sv� nadhodnoty jen tolik, kolik poskytuje v�eobecn� m�ra zisku, a jejich pr�m�rn� ceny neklesaj� tolik pod jejich nadhodnotu, aby vyn�ely jen v�eobecnou m�ru zisku, �ili aby jejich pr�m�rn� zisk nebyl v�t�� ne� ve v�ech ostatn�ch v�robn�ch sf�r�ch kapit�lu.
T�m u� se probl�m velmi zjednodu�il. Nejde u� o to, vysv�tlit jak to, �e cena n�jak�ho zbo�� poskytuje krom� zisku je�t� i rentu, �e tedy zd�nliv� poru�uje v�eobecn� z�kon hodnoty a zv��en�m sv� ceny nad nadhodnotu, kter� je j� imanentn�, poskytuje z kapit�lu dan� velikosti v�c ne� v�eobecnou m�ru zisku. Naopak, jde o to, vysv�tlit, jak to, �e toto zbo�� nemus� p�i procesu vyrovn�v�n� cen zbo�� na pr�m�rn� ceny odevzd�vat ze sv� imanentn� nadhodnoty jin�m zbo��m tolik, aby poskytovalo jen pr�m�rn� zisk, n�br� realizuje je�t� i tu ��st sv� vlastn� nadhodnoty, kter� tvo�� p�ebytek nad pr�m�rn�m ziskem, tak�e je pak mo�n�, �e pacht��, kter� vkl�d� kapit�l do t�to sf�ry v�roby, prod�v� sv� zbo�� za takov� ceny, �e mu poskytuj� obvykl� zisk a nadto mu umo��uj�, aby platil t�et� osob�, pozemkov�mu vlastn�kovi, realizovan� p�ebytek nadhodnoty zbo�� nad t�mto ziskem.
ǁ455ǀ Jakmile se probl�m formuluje takto, vede u� s�m sebou k vy�e�en�.
[c) Soukrom� vlastnictv� p�dy jako nutn� podm�nka existence absolutn� renty. V zem�d�lstv� se nadhodnota rozpad�
na zisk a rentu]Je to docela prost�: soukrom� vlastnictv� ur�it�ch osob k p�d�, dol�m, vod� atd. d�v� t�mto osob�m mo�nost zachytit, podchytit, uchv�tit p�ebytek nadhodnoty nad ziskem (pr�m�rn�m ziskem, ziskem ur�en�m v�eobecnou m�rou zisku), kter� je obsa�en ve zbo�� t�to zvl�tn� v�robn� sf�ry, t�to zvl�tn� sf�ry vynakl�d�n� kapit�lu, a zabr�nit tomu, aby tento p�ebytek ve�el do v�eobecn�ho procesu, v n�m� se tvo�� v�eobecn� m�ra zisku. ��st t�to nadhodnoty se zachycuje dokonce v ka�d�m pr�myslov�m podniku, proto�e za pou��vanou plochu p�dy (na kter� jsou tov�rn� budovy, d�lny atd.) se v�ude plat� renta � v�dy� i tam, kde lze p�du dostat zcela voln�, se stav�j� tov�rny jen na takov�ch m�stech, kter� jsou u� v�cem�n� hust� obydlen� a bohat� na dopravn� spoje.
Kdyby zbo��, kter� se vyr�b� na nejhor�� obd�l�van� p�d�, n�le�elo do 3. kategorie zbo��, jeho� pr�m�rn� cena se rovn� jeho hodnot�, tj. do kategorie zbo��, kter� ve sv� cen� realizuje celou svou imanentn� nadhodnotu, proto�e jedin� tak poskytuje obvykl� zisk, neplatila by tato p�da ��dnou rentu a pozemkov� vlastnictv� by tu bylo jen nomin�ln�. Kdyby se tu platilo pachtovn�, sv�d�ilo by to jen o tom, �e drobn� kapitalist�, jak je tomu z��sti v Anglii (viz Newmana)[14], jsou spokojeni, kdy� dosahuj� zisku, kter� je ni��� ne� pr�m�rn� zisk. Stejn� je tomu v�dy i v p��pad�, kdy je m�ra renty vy��� ne� rozd�l mezi imanentn� nadhodnotou zbo�� a pr�m�rn�m ziskem. Existuje dokonce p�da, jej� obd�l�v�n� sta�� nanejv�� na zaplacen� mzdy, nebo� a�koli tu d�ln�k pracuje po cel� pracovn� den pro sebe, jeho pracovn� doba p�evy�uje spole�ensky nutnou pracovn� dobu. Jeho pr�ce je tak neproduktivn� � ve srovn�n� s p�evl�daj�c� produktivitou v tomto pracovn�m odv�tv� �, �e a�koli tento �lov�k pracuje 12 hodin pro sebe, st�� vyrob� takov� produkt, jako d�ln�k pracuj�c� za p��zniv�ch v�robn�ch podm�nek za 8 hodin. Je na tom stejn� jako ru�n� tkadlec, kter� konkuroval s mechanick�m tkac�m stavem. Produkt tohoto tkalce se sice rovnal 12 pracovn�m hodin�m, av�ak rovnal se jen 8 � nebo je�t� m�n� � spole�ensky nutn�m pracovn�m hodin�m, a m�l tud� hodnotu jen 8 nutn�ch pracovn�ch hodin. Plat�-li v takov�m p��pad� domk�� pacht, je to pouze sr�ka z jeho nutn� mzdy, kter� nep�edstavuje ��dnou nadhodnotu, a t�m m�n� p�ebytek nad pr�m�rn�m ziskem.
P�edpokl�dejme, �e v n�jak� zemi, nap��klad ve Spojen�ch st�tech, je po�et farm���, kte�� si konkuruj�, je�t� tak nepatrn� a p�ev�d�n� p�dy do vlastnictv� m� je�t� tak form�ln� charakter, �e ka�d� najde voln� prostor, aby mohl vlo�it sv�j kapit�l do p�dy a obd�l�vat ji, ani� by musel m�t povolen� vlastn�k� nebo pacht���, kte�� u� tuto p�du obd�l�vali p�ed n�m. Za takov�ch okolnost� je del�� dobu mo�n� � s v�jimkou pozemk�, kter� maj� monopoln� postaven�, nebo� le�� v hust� obydlen�ch oblastech �� �e nadhodnota, kterou pacht�� vyrob� nad pr�m�rn� zisk, se nerealizuje v cen� jeho produktu, n�br� �e se o ni mus� d�lit s bratry kapitalisty, jako je tomu s nadhodnotou v�eho zbo��, kter� by d�valo mimo��dn� zisk, tj. zisk p�evy�uj�c� v�eobecnou m�ru zisku, kdyby se v jeho cen� realizovala cel� nadhodnota, kterou toto zbo�� obsahuje. V tomto p��pad� by v�eobecn� m�ra zisku stoupla, proto�e p�enice atd. by se prod�vala, stejn� jako jin� � pr�myslov� � zbo��, pod svou hodnotou. Tento prodej pod hodnotu by nebyl ��dnou v�jimkou, n�br� naopak br�nil by tomu, aby p�enice nebyla v�jimkou mezi ostatn�m zbo��m t�e kategorie.
P�edpokl�dejme, za druh�, �e v n�kter� zemi m� p�da stejnou kvalitu, a to takovou, �e kdyby se cel� nadhodnota obsa�en� ve zbo�� realizovala v jeho cen�, poskytovalo by zbo�� kapit�lu obvykl� zisk. V tomto p��pad� by se neplatila ��dn� pozemkov� renta. Fakt, �e tu pozemkov� renta odpadla, by nem�l ani ten nejmen�� vliv na v�eobecnou m�ru zisku, ani by se t�m nezv��ila, ani nesn�ila, stejn� jako na ni nem� vliv to, �e do t�e kategorie pat�� i jin�, nezem�d�lsk� produkty. V�dy� tato zbo�� pat�� do t�to kategorie pr�v� proto, �e jejich imanentn� nadhodnota se rovn� pr�m�rn�mu zisku; nemohou tedy zm�nit v��i tohoto zisku, naopak jsou s n�m v souladu a v�bec na n�j nemaj� vliv, a�koli on na n� vliv m�.
P�edpokl�dejme, za t�et�, �e v cel� zemi je jen p�da jednoho druhu, ale tak ne�rodn�, �e kapit�l do n� vlo�en� je tak neproduktivn�, �e jeho produkt pat�� do t� kategorie zbo��, jeho� nadhodnota je ni��� ne� pr�m�rn� zisk. Pak by nadhodnota (proto�e v d�sledku n�zk� produktivity zem�d�lstv� by mzda v�ude stoupala) mohla b�t vy��� jen tam, kde by mohla b�t absolutn� pracovn� doba prodlou�ena; d�le tam, kde suroviny, jako �elezo atd., by nebyly produktem zem�d�lstv� nebo by byly, jako nap�. bavlna, hedv�b� atd., dovezeny a byly by produktem �rodn�j�� p�dy. V tomto p��pad� by cena [zem�d�lsk�ho] zbo�� � aby mohla poskytovat obvykl� zisk � musela zahrnovat vy��� nadhodnotu, ne� je nadhodnota, kter� je tomuto zbo�� imanentn�. V d�sledku toho by v�eobecn� m�ra zisku poklesla, a�koli by ��dn� renta neexistovala.
Anebo p�edpokl�dejme, �e v p��pad� 2 je p�da velmi neproduktivn�. Pak by okolnost, �e nadhodnota tohoto zem�d�lsk�ho produktu se rovn� pr�m�rn�mu zisku, sv�d�ila o tom, �e pr�m�rn� zisk je v�bec n�zk�, proto�e v zem�d�lstv� je z 12 pracovn�ch hodin �ekn�me 11 nutn�ch jen k tomu, aby se vyrobila mzda, a nadhodnota by se rovnala jen 1 hodin� nebo je�t� krat�� dob�.
ǁ456ǀ Tyto r�zn� p��pady ilustruj� toto:
V prvn�m p��pad� je odpadnut� �i neexistence pozemkov� renty spojeno a existuje spolu se zv��enou m�rou zisku � zv��enou ve srovn�n� s jin�mi zem�mi, kde je pozemkov� renta u� rozvinut�.
Ve druh�m p��pad� nem� odpadnut� �i neexistence pozemkov� renty ��dn� vliv na m�ru zisku.
Ve t�et�m p��pad� je odpadnut� �i neexistence pozemkov� renty � ve srovn�n� s jin�mi zem�mi, kde pozemkov� renta existuje � spojena s n�zkou, relativn� ni��� v�eobecnou m�rou zisku, a je ukazatelem t�to jej� n�zk� �rovn�.
Z toho tedy vypl�v�, �e v�voj zvl�tn� pozemkov� renty nem� s�m o sob� absolutn� nic spole�n�ho s produktivitou zem�d�lsk� pr�ce, proto�e neexistence �i odpadnut� renty mohou b�t spojeny se stoupaj�c�, s nem�n�c� se nebo i s klesaj�c� m�rou zisku.
Probl�m tu nen�, pro� se v zem�d�lstv� atd. zachycuje p�ebytek nadhodnoty nad pr�m�rn�m ziskem; naopak, probl�mem je sp�, pro� by tomu m�lo b�t naopak.
Nadhodnota nen� nic jin�ho ne� nezaplacen� pr�ce; pr�m�rn� zisk �ili norm�ln� zisk nen� nic jin�ho ne� mno�stv� nezaplacen� pr�ce, kter� podle p�edpokladu realizuje ka�d� kapit�l dan� velikosti. Jestli�e se ��k�, �e pr�m�rn� zisk je 10 %� ne��k� se t�m nic jin�ho, ne� �e na kapit�l 100 p�ipad� 10 na nezaplacenou pr�ci, �ili �e zp�edm�tn�n� pr�ce rovnaj�c� se 100 ovl�d� nezaplacenou pr�ci ve v��i jedn� desetiny sv� velikosti. P�ebytek nadhodnoty nad pr�m�rn�m ziskem tedy znamen�, �e ve zbo�� (v jeho cen� nebo v t� ��sti jeho ceny, kterou tvo�� nadhodnota) v�z� v�t�� mno�stv� nezaplacen� pr�ce, ne� je to mno�stv� nezaplacen� pr�ce, kter� tvo�� pr�m�rn� zisk a kter� tedy v pr�m�rn� cen� zbo�� tvo�� p�ebytek ceny zbo�� nad cenou jeho v�robn�ch n�klad�. V�robn� n�klady p�edstavuj� v ka�d�m jednotliv�m zbo�� z�lohovan� kapit�l a p�ebytek nad t�mito v�robn�mi n�klady p�edstavuje nezaplacenou pr�ci, kterou z�lohovan� kapit�l disponuje; pom�r tohoto p�ebytku ceny k cen� v�robn�ch n�klad� je tedy m�rou, v n� kapit�l dan� velikosti � pou�it� v procesu v�roby zbo�� � disponuje nezaplacenou prac�, bez ohledu na to, zda se nezaplacen� pr�ce obsa�en� ve zbo�� zvl�tn� v�robn� sf�ry rovn� nebo nerovn� t�to m��e.
Co v�ak nut� jednotliv�ho kapitalistu, aby nap��klad prod�val sv� zbo�� za pr�m�rnou cenu? K t�to pr�m�rn� cen� je donucen, nedosp�v� k n� na z�klad� svobodn�ho rozhodnut�, kapitalista by rad�ji prod�val sv� zbo�� nad jeho hodnotou. Co ho tedy nut� prod�vat za takovou cenu, kter� mu poskytuje jen pr�m�rn� zisk a nedovoluje mu realizovat tolik nezaplacen� pr�ce, kolik je fakticky v jeho zbo�� obsa�eno? Je to tlak jin�ch kapit�l�, kter� vyv�j� konkurence. V�dy� p�ece ka�d� kapit�l stejn� velikosti by se tak� mohl vrhnout do v�robn�ho odv�tv� A, v n�m� je pom�r nezaplacen� pr�ce k z�lohovan�mu kapit�lu, nap��klad k 100 libr�m �t., v�t�� ne� ve v�robn�ch sf�r�ch B, C atd., jejich� produkty v�ak pr�v� tak uspokojuj� svou u�itnou hodnotou n�jakou spole�enskou pot�ebu jako zbo�� v�robn� sf�ry A.
Existuj� tedy v�robn� sf�ry, v nich� ur�it� p��rodn� podm�nky v�roby, jako nap��klad orn� p�da, lo�iska uhl�, �elezn� doly, vodn� tok atd., podm�nky, bez nich� nen� mo�no v�robn� proces uskute�nit, bez nich� se zbo�� t�to sf�ry nem��e vyr�b�t, nejsou v rukou vlastn�k� nebo dr�itel� zp�edm�tn�n� pr�ce, kapitalist�, ale vjin�ch rukou, a tato druh� skupina, skupina vlastn�k� podm�nek v�roby, pak kapitalistovi �ekne:
Jestli�e ti p�enech�m tyto podm�nky v�roby k pou��v�n�, bude� pob�rat sv�j pr�m�rn� zisk, bude� si p�ivlast�ovat norm�ln� mno�stv� nezaplacen� pr�ce. Av�ak tvoje v�roba poskytuje p�ebytek nadhodnoty, nezaplacen� pr�ce, nad m�rou zisku. Tento p�ebytek ned� do spole�n� pokladny, jak je to obvykl� mezi v�mi kapitalisty, n�br� p�ivlastn�m si ho j�, n�le�� mn�. Takov�to obchod ti m��e vyhovovat, v�dy� tv�j kapit�l ti vynese v t�to v�robn� sf��e tolik, jako v ka�d� jin�, a krom� toho je to velmi solidn� v�robn� odv�tv�. Kapit�l ti tu vynese krom� 10 % nezaplacen� pr�ce, kter� tvo�� pr�m�rn� zisk, je�t� 20 % p�ebyte�n� nezaplacen� pr�ce. T�chto 20 % zaplat� mn�. Abys to mohl u�init, p�iraz� si k cen� zbo�� t�chto 20 % nezaplacen� pr�ce a nez��tuje� je s jin�mi kapitalisty. Tak jako tob� vlastnictv� jedn� podm�nky pr�ce � kapit�lu, zp�edm�tn�n� pr�ce � umo��uje, aby sis p�ivlastnil ur�it� mno�stv� nezaplacen� pr�ce d�ln�k�, tak mn� vlastnictv� jin� podm�nky v�roby, p�dy atd., umo��uje, abych tob� a cel� t��d� kapitalist� zadr�el tu ��st nezaplacen� pr�ce, kter� p�evy�uje tv�j pr�m�rn� zisk. V� z�kon po�aduje, aby si stejn� kapit�l za norm�ln�ch okolnost� p�ivlast�oval stejn� mno�stv� nezaplacen� pr�ce, a k tomu se vy kapitalist� ǁ457ǀ m��ete vz�jemn� konkurenc� donutit. Nu, a tento z�kon pr�v� aplikuji na tebe. Z nezaplacen� pr�ce sv�ch d�ln�k� si nep�ivlastn� v�c, ne� by sis mohl s t�m� kapit�lem p�ivlastnit v kter�koli jin� v�robn� sf��e. Av�ak tento z�kon nem� nic spole�n�ho s p�ebytkem nezaplacen� pr�ce, kterou jsi �vyrobil� nad jej� norm�ln� m�ru. Kdo mi m��e zabr�nit, abych si nep�ivlastnil tento �p�ebytek�? Pro� bych jej m�l h�zet, jak je to m�dou u v�s, do spole�n�ho pytle kapit�lu, aby si ho t��da kapitalist� rozd�lila a ka�d� si vyt�hl p��slu�nou ��st tohoto p�ebytku �m�rn� pod�lu, kter� m� na celkov�m kapit�lu? Nejsem kapitalista. Podm�nka v�roby, jej� pou��v�n� ti p�enech�v�m, nen� zp�edm�tn�nou prac�, n�br� darem p��rody. M��ete vyrobit p�du nebo vodu nebo doly nebo lo�iska uhl�? V ��dn�m p��pad�. Proti mn� tedy neexistuje onen donucovac� prost�edek, jeho� m��e b�t pou�ito proti tob�, abys ��st nadpr�ce, kterou sis uchv�til, op�t navalil! Tak tedy sem s n�! To jedin�, co mohou tv� brat�i kapitalist� d�lat, je konkurovat � ale ne mn�, n�br� tob�. Zaplat�-li mi m�n� mimo��dn�ho zisku, ne� �in� rozd�l mezi nadbyte�nou pracovn� dobou, kterou sis p�ivlastnil, a tou ��st� nadpr�ce, kter� ti podle z�kona kapit�lu p�ipad�, objev� se tv� brat�i kapitalist� a svou konkurenc� t� p�inut�, abys mi poctiv� zaplatil plnou sumu, kterou jsem opr�vn�n z tebe vy�d�mat.
Nyn� by bylo t�eba prozkoumat: 1. p�echod od feud�ln�ho pozemkov�ho vlastnictv� k jin�mu, ke komer�n� pozemkov� rent�, regulovan� kapitalistickou v�robou; nebo, z druh� strany, p�echod tohoto feud�ln�ho pozemkov�ho vlastnictv� k svobodn�mu rolnick�mu pozemkov�mu vlastnictv�; 2. jak vznik� pozemkov� renta v takov�ch zem�ch, jako jsou Spojen� st�ty, kde p�da p�vodn� nebyla soukrom�m vlastnictv�m a kde, alespo� form�ln�, vl�dne od sam�ho po��tku bur�oazn� zp�sob v�roby; 3. asijsk� formy pozemkov�ho vlastnictv�, kter� je�t� existuj�. To v�echno sem nepat��.
Podle t�to teorie tedy soukrom� vlastnictv� objekt� p��rody, jako jsou p�da, voda, doly atd., vlastnictv� t�chto podm�nek v�roby, t� �i on� p��rodou dan� podm�nky v�roby, nen� zdrojem, z n�ho� pramen� hodnota, nebo� hodnota se rovn� jen zp�edm�tn�n� pracovn� dob�; nen� ani zdrojem, z n�ho� pramen� mimo��dn� nadhodnota, tj. p�ebytek nezaplacen� pr�ce nad nezaplacenou prac� obsa�enou v zisku. Ale toto vlastnictv� je zdrojem d�chodu. Je titulem, prost�edkem, kter� vlastn�kovi t�to podm�nky v�roby umo��uje, aby si p�ivlastnil ve v�robn� sf��e, do n� vch�z� p�edm�t jeho vlastnictv� jako podm�nka v�roby, tu ��st nezaplacen� pr�ce, vy�d�man� kapitalistou, kter� by byla jinak jako p�ebytek nad obvykl�m ziskem vhozena do spole�n� pokladny kapit�lu. Toto vlastnictv� je prost�edkem, aby se zabr�nilo tomuto procesu, k n�mu� doch�z� v ostatn�ch sf�r�ch kapitalistick� v�roby, a aby se v t�to zvl�tn� sf��e v�roby zadr�ela nadhodnota, kter� tam byla vyrobena, tak�e nadhodnota se pak d�l� mezi kapitalistu a pozemkov�ho vlastn�ka. T�m se st�v� pozemkov� vlastnictv� pouk�zkou na nezaplacenou pr�ci, na pr�ci zdarma, stejnou pouk�zkou, jakou je kapit�l. A tak jako v kapit�lu se zp�edm�tn�n� pr�ce d�ln�ka jev� jako moc nad n�m, tak se u pozemkov�ho vlastnictv� okolnost, �e umo��uje, aby jeho nositel od�al kapitalistovi ��st nezaplacen� pr�ce, jev� tak, jako kdyby pozemkov� vlastnictv� bylo zdrojem hodnoty.
To vysv�tluje modern� pozemkovou rentu, jej� existenci. R�znou v��i pozemkov� renty p�i stejn�m vkladu kapit�lu lze vysv�tlit jedin� r�znou �rodnost� pozemk�. R�znou v��i pozemkov� renty p�i stejn� �rodnosti lze vysv�tlit jedin� r�znou velikost� vynalo�en�ho kapit�lu. V prvn�m p��pad� vzr�st� pozemkov� renta proto, �e v pom�ru k vynalo�en�mu kapit�lu (a tak� k rozloze p�dy) vzr�st� jej� m�ra. Ve druh�m p��pad� vzr�st� pozemkov� renta proto, �e p�i stejn� nebo dokonce rozd�ln� m��e (v p��pad�, �e druh� d�vka kapit�lu nen� stejn� produktivn�) vzr�st� masa renty.
Podle t�to teorie nen� ani nutn�, aby nejhor�� p�da neposkytovala ��dnou rentu, ani aby ji poskytovala. D�le nen� nijak nutn�, aby produktivita zem�d�lstv� klesala, a�koliv rozd�l v produktivit�, nen�-li um�le odstran�n (co� je mo�n�), je v zem�d�lstv� mnohem v�t�� ne� uvnit� t�ch� v�robn�ch sf�r v pr�myslu. Mluv�-li se o v�t�� nebo men�� produktivit�, jde o produkt t�ho� druhu. V jak�m pom�ru jsou k sob� r�zn� produkty navz�jem, to je jin� ot�zka.
Pozemkov� renta vypo��tan� ze sam� p�dy je celkov� suma renty, jej� masa. M��e stoupat, ani� vzr�st� m�ra renty. Z�st�v�-li hodnota pen�z nezm�n�n�, m��e relativn� hodnota zem�d�lsk�ch produkt� stoupat ne proto, �e se zem�d�lstv� stalo m�n� produktivn�m, n�br� proto, �e a�koli se stalo produktivn�j��m, nevzrostla jeho produktivita tou m�rou, jako v pr�myslu. Naproti tomu vzestup pen�n�ch cen zem�d�lsk�ch produkt� je p�i nezm�n�n� hodnot� pen�z mo�n� jen tehdy, jestli�e stoup� sama jejich hodnota, tj. jestli�e se zem�d�lstv� st�v� m�n� produktivn�m (nep�ihl��me-li tu k do�asn�mu tlaku popt�vky na nab�dku, jako tomu b�v� i u jin�ho zbo��).
V bavln��sk�m pr�myslu cena suroviny s rozvojem tohoto pr�myslu neust�le klesala; stejn� tomu bylo i v �elez��sk�m pr�myslu atd., v uheln�m pr�myslu atd. Vzr�st renty tu byl mo�n� ne proto, �e se zvy�ovala jej� m�ra, n�br� proto, �e se vynakl�dalo v�c kapit�lu.
Ricardo se domn�v�, �e takov� s�ly p��rody jako vzduch, sv�tlo, elekt�ina, p�ra a voda jsou zdarma, kde�to p�da vzhledem k sv�mu omezen�mu mno�stv� nikoli. U� proto je tedy zem�d�lstv� podle Ricarda m�n� produktivn� ne� ostatn� odv�tv� v�roby. Kdyby byla p�da pr�v� tak spole�n�, kdyby nepat�ila nikomu a kdyby j� bylo libovoln� mno�stv�, jako je tomu s ostatn�mi prvky a silami p��rody, byla by v�roba mnohem produktivn�j��.
ǁ458ǀ P�edn�: kdyby byla p�da jako prvek p��rody ka�d�mu voln� k dispozici, chyb�l by jeden z hlavn�ch prvk� pro tvorbu kapit�lu. Jedna z nejd�le�it�j��ch podm�nek v�roby a � krom� �lov�ka a jeho pr�ce � jedin� p�vodn� podm�nka v�roby by byla nemohla b�t odcizena, p�ivlastn�na, a nemohla by tud� vystupovat proti d�ln�kovi jako ciz� vlastnictv� a prom�nit ho v n�mezdn�ho d�ln�ka. Produktivita pr�ce v ricardovsk�m, tj. v kapitalistick�m smyslu, �produkov�n� ciz� nezaplacen� pr�ce by tud� bylo nemo�n�. To by znamenalo konec kapitalistick� v�roby v�bec.
Pokud jde o p��rodn� s�ly, kter� uv�d� Ricardo, lze je ov�em v�echny z��sti m�t zdarma a nestoj� kapitalistu nic. Uhl� ho n�co stoj�, ale p�ra ho nestoj� nic, m�-li vodu zdarma. Vezm�me si tedy nap��klad p�ru. Vlastnosti p�ry existovaly v�dy. Jej� pr�myslov� vyu�it� je v�ak nov�m v�deck�m objevem, kter� si p�ivlastnil kapitalista. V d�sledku tohoto objevu vzrostla produktivita pr�ce, a t�m i relativn� nadhodnota. To znamen�, �e mno�stv� nezaplacen� pr�ce, kter� si kapitalista z jednoho pracovn�ho dne p�ivlast�uje, d�ky p��e vzrostlo. Rozd�l mezi produktivn� silou p�ry a produktivn� silou p�dy je tedy jen v tom, �e prvn� poskytuje nezaplacenou pr�ci kapitalistovi a druh� ji poskytuje pozemkov�mu vlastn�kovi, kter� ji v�ak neodn�m� [p��mo] d�ln�kovi, n�br� kapitalistovi. Odtud jeho touha po �zru�en� vlastnictv� tohoto prvku p��rody.
Spr�vn� je na tom jen toto:
P�edpokl�d�me-li kapitalistick� v�robn� zp�sob, nen� kapitalista jen nutn�m �initelem, n�br� vl�dnouc�m �initelem v�roby. Naproti tomu pozemkov� vlastn�k je v tomto v�robn�m zp�sobu naprosto zbyte�n�. Pro kapitalistick� v�robn� zp�sob je pot�eba jen to, aby p�da nebyla spole�n�m vlastnictv�m, aby st�la proti d�lnick� t��d� jako v�robn� podm�nka, kter� j� nepat��, a tohoto c�le bude pln� dosa�eno, jakmile se p�da stane st�tn�m vlastnictv�m, jakmile bude pozemkovou rentu pob�rat st�t. Pozemkov� vlastn�k, kter� je v antick�m a st�edov�k�m sv�t� podstatn�m �initelem v�roby, je v pr�myslov�m sv�t� zbyte�n�m v�r�stkem. Radik�ln� bur�oa (kter� beztak jedn�m okem �ilh� po odstran�n� v�ech dan�) doch�z� tak teoreticky k pop�r�n� soukrom�ho pozemkov�ho vlastnictv�, kter� by cht�l p�em�nit v podob� st�tn�ho vlastnictv� ve spole�n� vlastnictv� t��dy bur�oazie, kapit�lu. V praxi mu v�ak chyb� odvaha, proto�e �tok na jednu formu vlastnictv� � na jednu formu soukrom�ho vlastnictv� pracovn�ch podm�nek � by byl velmi pov�liv� i pro druhou formu. Krom� toho se bur�oa s�m teritorializoval[f].
[4. Neudr�itelnost Rodbertusovy teze, �e v zem�d�lstv� neexistuje hodnota suroviny]
Nyn� k panu Rodbertusovi.
Podle Rodbertuse se v zem�d�lstv� neza��tov�v� ��dn� surovina, proto�e n�meck� roln�k, jak Rodbertus tvrd�, semena, p�ci atd. nepo��t� jako vyd�n�, nezapo��t�v� si tyto v�robn� n�klady, tj. po��t� nespr�vn�. Podle toho by v Anglii, kde farm�� u� v�c ne� 150 let po��t� spr�vn�, nesm�la existovat ��dn� pozemkov� renta. Rodbertus by tedy z toho nem�l d�lat z�v�r, �e pacht�� plat� rentu proto, �e jeho m�ra zisku je vy��� ne� v pr�myslu, ale �pln� jin� z�v�r, �e pacht�� plat� rentu proto, �e se v d�sledku �patn�ho po��t�n� spokojuje s ni��� m�rou zisku. U dr. Quesnaye, kter� byl s�m synem pacht��e a byl dokonale obezn�men s francouzsk�m pachtovn�m syst�mem, by s t�m byl Rodbertus nepochodil. Quesnay zapo��t�v� [ve sv� �Ekonomick� tabulce�] v rubrice �z�lohy�, mezi �ka�doro�n� z�lohy� za 1000 mili�n� �surovin�, kter� pacht�� pot�ebuje, a�koli je in natura reprodukuje.
Nevyskytuje-li se v jedn� ��sti pr�myslu t�m�� ��dn� fixn� kapit�l �ili strojn� za��zen�, pak ve druh� ��sti � v cel�m dopravn�m pr�myslu, pr�myslu, kter� pomoc� voz�, �eleznic, lod� atd. zprost�edkuje p�em�s�ov�n� � se v�bec nepou��v� surovin, n�br� jen v�robn�ch n�stroj�. Poskytuj� tato odv�tv� pr�myslu krom� zisku i pozemkovou rentu? ��m se odli�uje toto odv�tv� pr�myslu t�eba od d�ln�ho pr�myslu? V obou se vyskytuje jen strojn� za��zen� a pomocn� l�tky, nap��klad uhl� pro parn�ky a lokomotivy a doly, krmivo pro kon� atd. Pro� by se m�la m�ra zisku vypo��t�vat u jednoho druhu v�roby jinak ne� u druh�ho? P�edpokl�dejme, �e z�lohy, kter� vkl�d� roln�k do v�roby in natura, se rovnaj� p�tin� celkov�ho z�lohovan�ho kapit�lu; k tomu pak p�istupuj� �ty�i p�tiny z�lohovan�ho kapit�lu, kter� byly vyd�ny na n�kup stroj� a na mzdy; dejme tomu, �e v�echny tyto v�daje se [co do hodnoty] rovnaj� 150 kvarter�m. Kdyby pak roln�k dos�hl 10 % zisku, bylo by to 15 kvarter�, hrub� produkt by se tedy rovnal 165 kvarter�m. Kdyby roln�k odpo��tal jednu p�tinu, tj. 30 kvarter�, a po��tal on�ch 15 kvarter� jen na 120, pak by jeho zisk byl 121/2 %.
Mohli bychom to ��ci i takto: Hodnota roln�kova produktu �ili jeho produkt se rovn� 165 kvarter�m (= 330 liber �t.). Roln�k po��t�, �e z�lohoval 120 kvarter� (= 240 liber �t.), 10 % z toho se rovn� 12 kvarter�m (= 24 liber �t.). Jeho hrub� produkt se v�ak rovn� 165 kvarter�m, z nich� tedy po ode�ten� 132 kvarter� [na �hradu pen�n�ch v�daj� a na 10 % zisku] z�st�v� 33 kvarter�. Z nich se v�ak 30 kvarter� vynakl�d� in natura. Zb�v� tedy mimo��dn� zisk 3 kvartery (= 6 liber �t.). Celkov� zisk roln�ka se rovn� 15 kvarter�m (= 30 liber �t.), a ne 12 kvarter�rn (= 24 liber �t.). M��e tedy zaplatit 3 kvartery �ili 6 liber �t. renty a namlouvat si, �e dos�hl zisku 10 % jako ka�d� jin� kapitalista. Av�ak t�chto 10 % existuje jen v jeho p�edstav�. Ve skute�nosti nez�lohoval 120 kvarter�, n�br� 150 kvarter�, a 10 % z toho se rovn� 15 kvarter�m �ili 30 libr�m �t. Fakticky dostal o 3 kvartery m�n�, tj. o �tvrtinu z 12 kvarter�, kter� dostal, ǁ459ǀ tj. o p�tinu z celkov�ho zisku, kter� m�t dostat, a to proto, �e p�tinu z�loh nepo��tal jako z�lohy. Jakmile by se tedy roln�k nau�il po��tat po kapitalisticku, p�estal by platit pozemkovou rentu, kter� by se rovnala jen rozd�lu mezi jeho m�rou zisku a obvyklou m�rou zisku.
Jin�mi slovy: produkt nezaplacen� pr�ce, kter� v�z� ve 165 kvarterech, se rovn� 15 kvarter�rn �ili 30 libr�m �t. �ili 30 pracovn�m t�dn�m. Kdyby se t�chto 30 pracovn�ch t�dn� �ili 15 kvarter� �iti 30 liber �t. pom��ovalo s celkov�mi z�lohami ve v��i 150 kvarter�, tvo�ily by jen 10 %; kdyby se pom��ovaly jen se 120 kvartery, tvo�ily by v�c. V�dy� 10 % ze 120 kvarter� je 12 kvarter�. A 15 kvarter� nen� 10 % ze 120 kvarter�, n�br� 121/2%. Jin�mi slovy: Kdyby roln�k sice ��st sv�ch z�loh vydal, ale nepo��tal je jako kapitalista, vypo��t�val by nadpr�ci, kterou u�et�il, z p��li� mal� ��sti sv�ch z�loh, a t�m by tato nadpr�ce p�edstavovala vy��� m�ru zisku ne� v jin�ch v�robn�ch odv�tv�ch, a proto by mohla poskytovat rentu, kter� by se tud� zakl�dala jen na po�etn� chyb�. Kdyby roln�k v�d�l, �e k tomu, aby sv� z�lohy ocenil v pen�z�ch a pova�oval je tud� za zbo��, nen� naprosto nutn�, aby je p�edt�m p�em�nil ve skute�n� pen�ze, tj. prodal, bylo by po probl�mu.
Bez t�to po�etn� chyby (kterou m��e d�lat masa n�meck�ch roln�k�, ale kterou neud�l� ani jeden kapitalistick� pacht��) by rodbertusovsk� renta nebyla mo�n�. Je mo�n� jen tam, kde surovina vch�z� do v�robn�ch n�klad�, ale ne tam, kde do nich nevch�z�. Je mo�n� jen tam, kde surovina vch�z� do v�roby, ale v�robce ji nezapo��t�v�. Nen� v�ak mo�n� tam, kde surovina nevch�z� do v�roby, a�koli pan Rodbertus ji nechce vyvodit z po�etn� chyby, n�br� z toho, �e v z�loh�ch chyb� jedna ze skute�n�ch polo�ek.
Vezm�me si d�ln� pr�mysl nebo rybolov. Zde vch�z� surovina do v�roby jen jako pomocn� l�tka, co� m��eme ponechat stranou, proto�e pou��v�n� stroj� p�edpokl�d� v�dy (a� na zcela nepatrn� v�jimky) tak� spot�ebu pomocn�ch l�tek, jak�chsi �ivotn�ch prost�edk� stroje. P�edpokl�dejme, �e v�eobecn� m�ra zisku je 10 %. 100 liber �t. nech� se vynalo�� na stroje a mzdu. Pro� by m�l b�t zisk ze 100 vy��� ne� 10 tehdy, kdy� se t�chto 100 nevynalo�ilo, �ekn�me, na suroviny, stroje a mzdy [ale pouze na stroje a mzdy], nebo tehdy, kdy� se t�chto 100 vynalo�ilo jen na surovinu a mzdu? Kdyby tu m�l b�t n�jak� rozd�l, mohl by vypl�vat jen z toho, �e vz�jemn� pom�r hodnot konstantn�ho a variabiln�ho kapit�lu se v r�zn�ch p��padech v�bec utv��el r�zn�. Tento r�zn� vz�jemn� pom�r by d�val r�znou nadhodnotu, dokonce i za p�edpokladu, �e by m�ra nadhodnoty byla konstantn�. A r�zn� nadhodnoty v pom�ru k stejn� velk�m kapit�l�m by ov�em musely d�vat nestejn� zisky. Ale na druh� stran� neznamen� p�ece v�eobecn� m�ra zisku nic jin�ho, ne� vyrovn�n� t�chto nerovnost�, abstrahov�n� od organick�ch sou��st� kapit�lu a takov� rozd�len� nadhodnoty, �e stejn� velk� kapit�ly d�vaj� stejn� zisky.
�e masa nadhodnoty z�vis� na velikosti vynalo�en�ho kapit�lu, naprosto neplat� � podle v�eobecn�ch z�kon� nadhodnoty � pro kapit�ly v r�zn�ch sf�r�ch v�roby, n�br� pro r�zn� kapit�ly v t�e sf��e v�roby, v n� se p�edpokl�d� stejn� pom�r organick�ch sou��st� kapit�lu. ��k�m-li nap��klad: Masa zisku odpov�d�, dejme tomu v p��delnictv�, velikosti vynalo�en�ch kapit�l� (co� tak� nen� zcela spr�vn�, kdybychom k tomu nep�ipojili: za p�edpokladu, �e produktivita je konstantn�), pak ve skute�nosti ��k�m jen tolik, �e p�i dan� m��e vyko�is�ov�n� p�adl�k� z�vis� suma vyko�is�ov�n� na po�tu vyko�is�ovan�ch p�adl�k�. ��k�m-li naproti tomu, �e masa zisku v r�zn�ch v�robn�ch odv�tv�ch odpov�d� velikosti vynalo�en�ch kapit�l�, znamen� to, �e m�ra zisku je pro ka�d� kapit�l dan� velikosti stejn�, tj. �e masa zisku se m��e m�nit jedin� se zm�nou velikosti tohoto kapit�lu, co�, jinak �e�eno, op�t znamen�, �e m�ra zisku nez�vis� na organick�m pom�ru sou��st� kapit�lu v t� �i on� zvl�tn� sf��e v�roby, �e naprosto nez�vis� na velikosti nadhodnoty vytv��en� v t�chto zvl�tn�ch sf�r�ch v�roby.
D�ln� pr�mysl by bylo t�eba od sam�ho po��tku po��tat do pr�myslu, a ne do zem�d�lstv�. Pro�? Proto, �e ��dn� produkt dolu nevch�z� op�t in natura � v t� podob�, jak vych�z� z dolu � jako prvek v�roby do konstantn�ho kapit�lu, jeho� se pou��v� na dolech. (Stejn� je tomu u rybolovu a lovectv�, kde se v�daje v je�t� v�t�� m��e omezuj� jen na pracovn� prost�edky a mzdu nebo na samu pr�ci.) ǁ460ǀ Tedy jin�mi slovy proto, �e ka�d� prvek v�roby v dole, dokonce i kdy� se jeho surovina t�� z dolu, m�n� nejen svou formu, ale st�v� se i zbo��m, mus� b�t koupen, ne� op�t m��e vej�t jako prvek do d�ln� v�roby. Jedinou v�jimkou je uhl�. Av�ak uhl� se objevuje jako v�robn� prost�edek teprve v tom stadiu v�voje, kdy u� je t�a� zku�en�m kapitalistou, kter� vede italsk� ��etnictv�, v n�m� nejen vede sv� v�daje jako sv�j dluh, v n�m� je nejen dlu�n�kem sv� vlastn� pokladny, ale i jeho vlastn� pokladna je dlu�n�kem v��i sob� sam�. A proto pr�v� zde, kde skute�n� do v�daj� nevstupuje ��dn� surovina, mus� od sam�ho po��tku p�evl�dat kapitalistick� ��tov�n�, a tud� takov� omyl, jak�ho se dopou�t� roln�k, je vylou�en�.
Vezm�me si nyn� [zpracovatelsk�] pr�mysl, a to tu jeho ��st, kde v�echny prvky pracovn�ho procesu figuruj� i jako prvky zhodnocovac�ho procesu, kde tedy v�echny prvky v�roby vch�zej� do v�roby nov�ho zbo�� z�rove� jako v�daje, jako u�itn� hodnoty, kter� maj� hodnotu, tj. jako zbo��. Zde je podstatn� rozd�l mezi pr�mysln�kem, kter� vyr�b� prvn� polotovar, a druh�m i v�emi dal��mi pr�mysln�ky (jak za sebou postupn� n�sleduj� podle jednotliv�ch f�z� v�roby), jejich� surovina vch�z� do v�roby nejen jako zbo��, ale je u� zbo��m druh�ho stupn�, tj. zbo��m, kter� u� dostalo formu odli�nou od natur�ln� formy prvn�ho zbo��, suroviny, a pro�lo u� druhou f�z� v�robn�ho procesu. Nap��klad p�adl�k. Jeho surovinou je bavlna, je to v�ak surovina, kter� u� je zbo��m. Naproti tomu surovinou tkalce je p��ze, produkt p�adl�ka; surovinou tiska�e nebo barv��e je tkanina, produkt tkalce; a v�echny tyto produkty, kter� se v n�kter� dal�� f�zi procesu objevuj� op�t jako suroviny, jsou z�rove� zbo��m.[15] ǀ460ǁ
ǁ461ǀ Jsme tu z�ejm� op�t u ot�zky, kter� n�s zam�stn�vala u� dvakr�t, jednou u Johna St[uarta] Milla[16], a potom p�i v�eobecn�m zkoum�n� pom�ru mezi konstantn�m kapit�lem a d�chodem.[17] To, �e se n�m tato ot�zka neust�le vrac�, sv�d�� o tom, �e v�c m� je�t� n�jak� h��ek. Tato ot�zka pat�� vlastn� do kapitoly III � o zisku.[18] Ale bude lep�� prozkoumat ji zde.
Tedy nap��klad:
4000 liber bavlny rovn� se 100 libr�m �t. 4000 liber p��ze rovn� se 200 libr�m �t.; 4000 yard� kalika rovn� se 400 libr�m �t.
Podle tohoto p�edpokladu se 1 libra bavlny rovn� 6 penny 1 libra p��ze 1 �ilinku, 1 yard kalika 2 �ilink�m.
P�edpokl�dejme, �e m�ra zisku je 10 %. V tom p��pad�
A) v 100 libr�ch �t. jsou v�daje = 9010/11 a zisk = 91/11.
B) v 200 libr�ch �t. jsou v�daje = 1819/11 a zisk = 182/11.
C) v 400 libr�ch �t. jsou v�daje = 3637/11, a zisk = 364/11.
A = bavlna, produkt roln�ka (I), B = p��ze, produkt p�adl�ka (II), C = tkanina, produkt tkalce (III).
Za tohoto p�edpokladu je zcela lhostejn�, zda 9010/11 [libry �t. produktu] A v sob� zahrnuj� zisk nebo ne. Nezahrnuj� zisk, jsou-li konstantn�m kapit�lem, kter� se s�m nahrazuje. Pr�v� tak je lhostejn� i u B, zda ve 100 libr�ch �t. [hodnoty produktu A] je obsa�en zisk nebo nen�, a stejn� je tomu i u C vzhledem k B.
Situace u p�stitele bavlny (I), p�adl�ka (II) a tkalce (III) vypad� takto:
I. V�daje = 9010/11 zisk = 91/11 celkem = 100 II. V�daje = 100 (I) + 819/11 zisk = 182/11 celkem = 200 III. V�daje = 200 (II) + 1637/11 zisk = 364/11 celkem = 400 Cel� suma se rovn� 700.
Zisk se rovn� 91/11 + 182/11 + 364/11 = 637/11.
Kapit�l z�lohovan� ve v�ech t�ech odv�tv�ch: 9O10/11 + 1819/11 + 3637/11 = 6364/11.
P�ebytek 700 nad 6361/11 = 637/11. Ale 637/11 : 6364/11 = 10:100.
Rozeb�r�me-li tuto motanici d�l, dostaneme:
I. V�daje = 9010/11 zisk = 91/11 celkem = 100 II. V�daje = 100 (I) + 819/11 zisk = 10 +82/11 celkem = 200 III. V�daje = 200 (II) + 1637/11 zisk = 20 + 164/11 celkem = 400 I [p�stitel bavlny] nemus� nikomu platit zisk, proto�e se p�edpokl�d�, �e jeho konstantn� kapit�l rovnaj�c� se 9010/11 nezahrnuje zisk a p�edstavuje jen konstantn� kapit�l. Do v�daj� II [p�adl�ka] vch�z� cel� produkt I [p�stitele bavlny] jako konstantn� kapit�l. ��st [produktu II, p�edstavuj�c�] konstantn� kapit�l, kter� se rovn� 100, nahrazuje 91/11 zisku I [p�stiteli bavlny]. Do v�daj� III [tkalce] vch�z� cel� produkt II [p�adl�ka], kter� se rovn� 200; [konstantn� kapit�l tkalce] nahrazuje tedy zisk 182/11. To v�ak nebr�n� tomu, aby zisk I [p�stitele bavlny] nebyl o nic v�t�� ne� zisk II [p�adl�ka] a III [tkalce], proto�e kapit�l, kter� m� p�stitel bavlny nahradit, je �m�rn� men��, a zisk je pom�r k velikosti kapit�lu, zcela nez�visle na tom, z jak�ch ��st� se tento kapit�l skl�d�.
P�edpokl�dejme nyn�, �e III [tkadlec] vyr�b� v�echno s�m. Pak se v�c zd�nliv� m�n�, nebo� jeho v�daje te� vypadaj� takto:
9010/11 [vlo��] do v�roby bavlny; 1819/11 do v�roby p��ze a 3637/11 do v�roby tkaniny. Kupuje v�echna t�i odv�tv� v�roby, mus� tud� vlo�it do v�ech t�chto t�� odv�tv� ur�it� konstantn� kapit�l. Se�teme-li nyn� tyto kapit�ly, dostaneme 9010/11 + 1819/11 � 3637/11 = 6364/11. 10 % z toho je p�esn� 637/11 tak jako v��e, jen�e nyn� si to v�echno str�� do kapsy jeden, kde�to d��v se on�ch 637/11 rozd�lovalo mezi I, II a III.
ǁ462ǀ ��m v�ak vznik� ono nespr�vn� zd�n� [jako by se p�itom m�nila m�ra zisku]?
Ale nejprve je�t� jednu pozn�mku.
Jestli�e od 400, z nich� 364/11 tvo�� zisk tkalce, ode�teme tento zisk, dostaneme 400 � 364/11 = 3637/11 tj. jeho v�daje. Z nich se 200 zaplatilo za p��zi. Z t�chto 200 tvo�� 182/11 zisk p�adl�ka. Ode�teme-li t�chto 182/11 od v�daj� 3637/11 dostaneme 3455/11. Ale v 200, nahrazen�ch tkalci, je krom� toho obsa�eno 91/11 zisku p�stitele bavlny. Ode�teme-li je od 3455/11 dostaneme 3364/11. A ode�teme-ii t�chto 3364/11 od 400, celkov� hodnoty tkaniny, uk�e se, �e v n� v�z� zisk 637/11
.Zisk 637/11 z 3364/11 se v�ak rovn� 1834/37 %.
P�edt�m se v�ak t�chto 637/11 po��talo z 6364/11 a to d�valo zisk 10 %. P�ebytek celkov� hodnoty 700 nad 6364/11 byl toti� 637/11.
Podle tohoto v�po�tu by tedy na 100 t�ho� kapit�lu p�ipadalo 1834/37 %, kde�to podle p�edchoz�ho jen 10 %.
Jak to jde dohromady?
P�edpokl�dejme, �e I, II a III je t� osoba, kter� v�ak nepou��v� t�� kapit�l� sou�asn� � jednoho pro p�stov�n� bavlny, druh�ho na v�robu p��ze a t�et�ho v tkalcovstv� �� n�br� �e jakmile vyp�stuje bavlnu, za�ne p��st, a jakmile dop�ede, za�ne tk�t.
Pak by se po��talo takto:
9010/11 libry �t. vlo�� do p�stov�n� bavlny a dostane 4000 liber bavlny. Aby tuto bavlnu sp�edl, mus� vynalo�it dal��ch 819/11 libry �t. na stroje, pomocn� l�tky a mzdu. S t�m vyrob� 4000 liber p��ze. Z n� nakonec utk� 4000 yard� tkaniny, co� ho stoj� dal��ch 1637/11 libry �t. Kdy� pak sv� v�daje se�te, �in� kapit�l, kter� z�lohoval, 9010/11 + 819/11 + l637/11 libry �t., tj. 3364/11 libry �t. 10 % z toho by bylo 337//11 proto�e 3364/11 : 337/11 se m� jako 100:10. Av�ak 3364/11 + 337/11 = 370 liber �t. Prodal by tedy on�ch 4000 yard� m�sto za 400 liber �t. jen za 370 liber �t., tedy o 30 liber �t. levn�ji, tj. o 71/2 % levn�ji ne� d��v. Kdyby se tedy hodnota tkanin skute�n� rovnala 400, mohl by sv� zbo�� prodat s obvykl�m ziskem 10 % a je�t� zaplatit rentu 30 liber �t., nebo� jeho m�ra zisku by nebyla 337/11, n�br� 637/11 na 3364/11 z�loh, tj. 1834/37%, jak jsme vid�li d��ve. A to je z�ejm� pr�v� zp�sob, j�m� pan Rodbertus vypo��t�v� pozemkovou rentu.
V �em je tu chyba? P�edn� se ukazuje, �e kdyby bylo p��delnictv� a tkalcovstv� spojeno, musely by [podle Rodbertuse] poskytovat pozemkovou rentu pr�v� tak, jako kdy� je p��delnictv� spojeno se zem�d�lstv�m nebo jako kdy� se zem�d�lstv� provozuje odd�len�. Jde tu z�ejm� o dv� v�ci.
Za prv� tu po��t�me 637/11 libry �t. pouze na kapit�l 3364/11 libry �t., zat�mco bychom je m�li po��tat na t�i kapit�ly v celkov� hodnot� 6364/11 libry �t.
Za druh�, v posledn�m kapit�lu (III) jsme po��tali v�daje 3364/11 libry �t. m�sto 3637/11 libry �t.
Oboj� je t�eba rozebrat odd�len�.
Za prv�: Jestli�e kapitalista, kter� v jedn� osob� spojuje p�stitele bavlny, p�adl�ka a tkalce, sp�ede cel� produkt sv� �rody bavlny, nepou�ije absolutn� ��dn� ��sti t�to �rody k tomu, aby nahradil sv�j zem�d�lsk� kapit�l. Nepou�ije [sou�asn�l jedn� ��sti sv�ho kapit�lu na v�daje ǁ463ǀ, kter� m� s p�stov�n�m bavlny � na semena, mzdu, stroje � a druh� ��sti na p�eden�, n�br� nejd��ve vlo�� ��st sv�ho kapit�lu do p�stov�n� bavlny, pak tuto ��st spolu s druhou ��st� vlo�� do p�eden� a potom ob� tyto ��sti, kter� u� existuj� ve form� p��ze, vlo�� spolu s t�et� ��st� do tkan�. Kdy� je pak on�ch 4000 yard� tkaniny hotovo, jak m� nahradit jej� prvky? Kdy� tkal, nep�edl a ani nem�l materi�l na p�eden�, a kdy� p�edl, nep�stoval bavlnu. Sv� prvky v�roby tedy nem��e nahradit. Pomozme si a �ekn�me: ano, n� chlap�k prod� t�chto 4000 yard� a pak za ��st utr�en�ch 400 liber �t. �koup� p��zi a prvky bavlny. Ale co to znamen�? �e ve skute�nosti p�edpokl�d�me t�i kapit�ly, kter� jsou sou�asn� zam�stn�ny, vlo�eny, z�lohov�ny do v�roby. Aby bylo mo�no koupit p��zi, mus� tu p��ze b�t, aby bylo mo�no koupit bavlnu, mus� tu rovn� b�t, a aby tu ob� byly, aby tedy mohly nahradit utkanou p��zi a sp�edenou bavlnu, mus� kapit�ly, kter� je vyr�b�j�, p�sobit sou�asn� s kapit�lem vlo�en�m do tkan� a mus� se m�nit v bavlnu a p��zi v t�e dob�, kdy se p��ze m�n� v tkaninu.
A� u� tedy III spojuje v�echna t�i v�robn� odv�tv�, anebo jsou rozd�lena mezi t�i v�robce, mus� tu b�t sou�asn� t�i kapit�ly. Kapitalista nem��e s t�m� kapit�lem, s n�m� provozuje tkan�, provozovat i p�eden� a p�stov�n� bavlny, chce-li vyr�b�t v t�m� m���tku. Ka�d� z t�chto kapit�l� p�sob� ve v�rob� a to, �e se vz�jemn� nahrazuj�, nem� s v�c� nic spole�n�ho. Kapit�ly, kter� se vz�jemn� nahrazuj�, jsou konstantn�m kapit�lem, kter� mus� b�t vlo�en do n�kter�ho z t�chto t�� odv�tv� a sou�asn� v n�m p�sobit. Je-li ve 400 [libr�ch �t.] obsa�en zisk 637/11 [libry �t.], je tomu tak jen proto, �e III dost�v� � p�i na�em v�po�tu � krom� sv�ho vlastn�ho zisku 364/11 libry �t. i zisk, kter� m� zaplatit v�robci II a I a kter� se � podle p�edpokladu � realizuje v jeho zbo��. T�chto zisk� v�ak nebylo dosa�eno z jeho 3637/11 libry �t., ale roln�k ho dos�hl zvl ze sv�ch 9010/11 libry �t. a p�adl�k ze sv�ch 1819/11. P�isvoj�-li si III cel� zisk, nedos�hl ho tak� ze 3637/11 libry �t., kter� vlo�il do tkalcovny, n�br� z tohoto kapit�lu a z dvou dal��ch kapit�l�, kter� vlo�il do p��delny a do p�stov�n� bavlny.
Za druh�: Po��t�me-li u III v�daje 3364/11 libry �t. m�sto 3637/11, vypl�v� to z tohoto:
Jeho v�daje na p�stov�ni bavlny po��t�me jen 9010/11 [libry �t.] m�sto 100 [liber �t.] On v�ak pot�ebuje cel� sv�j produkt, a ten se rovn� 100 [libr�m �t.], a ne 9010/11 [libry �t.]. Zisk 91/11 je v tom zahrnut. Jinak by vynakl�dal kapit�l 9010/11 [libry �t.], kter� by mu neposkytoval ��dn� zisk. P�stov�n� bavlny by mu nevyn�elo ��dn� zisk. Nahrazovalo by mu jen v�daje 9010/11 [libry �t.]. Rovn� p�eden� by mu nep�in�elo ��dn� zisk a cel� produkt p�eden� by jen nahrazoval v�daje.
V tomto p��pad� by se jeho v�daje skute�n� redukovaly na 9010/11 + 819/11 + l637/11 = 3364/11. To by pak byl jeho z�lohovan� kapit�l. 10 % z toho by bylo 337/11 libry �t. Hodnota produktu by se pak rovnala 370 [libr�m �t.]. Tato hodnota by nebyla ani o chlup vy���, proto�e podle p�edpokladu by ob� [prvn�] ��sti � I a II � nevynesly ��dn� zisk. Podle toho byl by III ud�lal mnohem l�pe, kdyby se do v�roby I a II nebyl pou�t�l a z�stal p�i star� metod� v�roby. V�dy� m�sto 637/11 [libry �t.], kter� by jinak mohli sn�st I, II a III, m��e III nyn� sn�st jen 337/11 libry �t., zat�mco d��v, kdy spolu s n�m jedli jeho spolubrat�i, mohl sn�st 364/11 libry �t. Byl by skute�n� velmi �patn� obchodn�k, budi�kni�emu. U�et�il by v II na v�daj�ch 91/11 libry �t., proto�e by v I nedos�hl ��dn�ho zisku, a v III by u�et�il na v�daj�ch l82/11, proto�e by v II nedos�hl ��dn�ho zisku. 9010/11 libry �t. z p�stov�n� bavlny a 819/11 + 9010/11 z p�eden� by nahradily jen samy sebe. Teprve t�et� kapit�l, vlo�en� do tkan�, skl�daj�c� se z 9010/11 + 819/11 + 1637/11 by vynesl zisk 10 %. To by tedy znamenalo, �e 100 [liber �t.] vyn�� 10 % zisku p�i tkan�, ale ani gro� p�i p�eden� a p�i p�stov�n� bavlny. To by sice bylo pro III velmi p��jemn�, pokud by I a II byly jin� osoby, ale v�bec ne v tom p��pad�, kdyby ve sv� v�en� osob� spojil tato t�i odv�tv�, aby si s�m p�ivlastnil tuto �sporu zisku mil�ho jeho srdci. �spora z�loh na zisk (tj. t� sou��sti ǁ464ǀ konstantn�ho kapit�lu jednoho z t�chto t�� odv�tv�, kter� je ziskem druh�ho odv�tv�) by tedy vypl�vala z toho, �e v produktech I a II by fakticky nebyl obsa�en ��dn� zisk a �e by se v I a II nevykonala ��dn� nadpr�ce; tato odv�tv� by se pova�ovala za pouh� n�mezdn� d�ln�ky, nahradila by si jen sv� v�robn� n�klady, tj. sv� v�daje na konstantn� kapit�l a mzdu. V t�chto p��padech kdyby I a II �ekn�me necht�ly pracovat pro III, v d�sledku �eho� by pak �el zisk na jeho ��et � by se v�ak v�bec pracovalo m�n�, a pro III by bylo �pln� stejn�, zda se pr�ce, za kterou mus� platit, vynakl�dala jen na mzdu, nebo na mzdu a zisk. Bylo by to pro n�ho tot�, pokud produkt, zbo��, kupuje a plat� za n�j.
Je zcela lhostejn�, nahrad�-li se konstantn� kapit�l zcela nebo z��sti in natura, tj. nahrad�-li si ho v�robci zbo��, jim� slou�il jako konstantn� kapit�l. P�edn�, ka�d� konstantn� kapit�l mus� b�t konec konc� nahrazen in natura: stroj strojem, surovina surovinou, pomocn� l�tky pomocn�mi l�tkami. Do zem�d�lstv� m��e konstantn� kapit�l vch�zet t� jako zbo��, tj. m��e b�t p��mo zprost�edkov�nkoup� a prodejem. Pokud ov�em vch�z� do reprodukce organick� l�tky, mus� b�t tento konstantn� kapit�l nahrazen produkty t�e v�robn� sf�ry. Nemus� ho v�ak nahrazovat tit� jednotliv� v�robci uvnit� t�to v�robn� sf�ry. ��m v�c se zem�d�lstv� rozv�j�, t�m v�c do n�ho vch�zej� v�echny jeho prvky jako zbo�� nejen form�ln�, n�br� re�ln�, tj. p�ich�zej� zven��, jsou produkty jin�ch v�robc� (osivo, hnojiva, dobytek, �ivo�i�n� produkty atd.). V pr�myslu nap��klad ustavi�n� putuje �elezo do stroj�rensk�ch z�vod� a stroje do �eleznorudn�ch dol�, pr�v� tak jako p�enice putuje ze s�pky do p�dy a z p�dy do farm��ovy s�pky. V zem�d�lstv� jsou produkty, kter� se nahrazuj� p��mo. �elezo nem��e nahradit ��dn� stroj. Ale �elezo v takov� hodnot�, jakou m� stroj, nahrazuje [ve sm�n� mezi v�robcem �eleza a v�robcem stroj�] jednomu stroj a druh�mu �elezo, pokud je stroj [kter� prodal v�robce stroj� v�robci �eleza] co do hodnoty nahrazen �elezem.
Nelze pochopit, jak� rozd�l v m��e zisku by m�l nastat, kdyby roln�k po��tal �ekn�me tak, �e z on�ch 9010/11 [libry �t.], kter� vynakl�d� na produkt 100 liber �t., vyd�v� 20 liber �t. na osivo atd., 20 na stroje atd. a 5010/11 na mzdu. V�dy� zisk 10 % po�aduje z celkov� sumy. 20 liber �t. produktu, kter� se podle n�ho rovnaj� osivu, nezahrnuje zisk. P�esto v�ak je to pr�v� tak 20 liber �t., jako 20 liber �t. ve stroj�ch, v nich� je obsa�eno, �ekn�me, 10 % zisku, a�koli to m��e b�t jen form�ln�. T�chto 20 liber �t. v podob� stroj� nemus� ve skute�nosti p�edstavovat ani gro� zisku pr�v� tak, jako 20 liber �t. v podob� osiva. Tak je tomu nap��klad v p��pad�, kdy t�chto 20 liber �t. je jen pouhou n�hradou za sou��sti konstantn�ho kapit�lu v�robce stroj�, sou��st�, kter� v�robce stroj� z�sk�v� nap��klad ze zem�d�lstv�.
Stejn� jako nen� pravda, �e v�echny stroje vch�zej� do zem�d�lstv� jako jeho konstantn� kapit�l, nen� pravda, �e v�echny suroviny vch�zej� do [zpracovatelsk�ho] pr�myslu. Velmi zna�n� ��st surovin z�st�v� v zem�d�lstv� a je jen reprodukc� konstantn�ho kapit�lu. Druh� ��st vch�z� p��mo jako �ivotn� prost�edek do d�chodu a z��sti � jako nap��klad plody, ryby, dobytek atd. � ani neproch�zej� �pr�myslov�m procesem�. Bylo by tedy nespr�vn� zapo��t�vat na konto pr�myslu v�echny suroviny �vyroben� v zem�d�lstv�. V t�ch odv�tv�ch [zpracovatelsk�ho] pr�myslu, do nich� vch�zej� jako z�loha i suroviny � z�rove� se mzdou a stroji � mus� ov�em b�t z�lohovan� kapit�l v�t�� ne� v t�ch odv�tv�ch zem�d�lstv�, kter� dod�vaj� tyto suroviny, je� t�mto zp�sobem vch�zej� do v�roby. Dalo by se tak� p�edpokl�dat, �e kdyby tato odv�tv� [zpracovatelsk�ho] pr�myslu m�la vlastn� m�ru zisku (odli�nou od v�eobecn�), byla by tu m�ra zisku men�� ne� v zem�d�lstv�, a to pr�v� proto, �e se tu pou��v� m�n� pr�ce. Tud� v�t�� konstantn� kapit�l a men�� variabiln� kapit�l d�v� p�i stejn� m��e nadhodnoty nutn� men�� m�ru zisku. To v�ak plat� pr�v� tak o ur�it�ch odv�tv�ch [zpracovatelsk�ho] pr�myslu vzhledem k jin�m jeho odv�tv�m, jako o ur�it�ch odv�tv�ch zem�d�lstv� (v ekonomick�m smyslu) vzhledem k jin�m jeho odv�tv�m. Nejm�n� by v�ak tomu tak bylo pr�v� ve vlastn�m zem�d�lstv�, proto�e zem�d�lstv� sice dod�v� pr�myslu suroviny, ale uvnit� sv� vlastn� sf�ry rozli�uje suroviny, stroje a mzdu jako r�zn� ��sti sv�ch v�daj�; pr�mysl v�ak v ��dn�m p��pad� neplat� zem�d�lstv� suroviny, tu ��st konstantn�ho kapit�lu, kterou si zem�d�lstv� nahrazuje z vlastn� v�roby a ne sm�nou za pr�myslov� v�robky.
[5. Nespr�vn� p�edpoklady Rodbertusovy teorie renty]
ǁ465ǀ Shr�me tedy stru�n� v�vody pana Rodbertuse.
Nejd��ve l��� stav � jak si ho s�m p�edstavuje �� v n�m� pozemkov� vlastn�k (samostatn� hospoda��c�) je sou�asn� kapitalistou i otrok��em. Pak doch�z� k odd�len�. D�ln�k�m od�at� ��st �produktu pr�ce� � �jednotn� natur�ln� renta� � se nyn� d�l� na �pozemkovou rentu a zisk z kapit�lu�. ([Rodbertus, �Sociale Briefe an von Kirchmann. Dritter Brief...�, Berl�n 1851,] str. 81�82.) (Pan Hopkins � viz se�it[19] � to vysv�tluje je�t� mnohem jednodu�eji a brut�ln�ji.) Potom pan Rodbertus rozd�luje �surov� produkt� a �pr�myslov� produkt� (cit. d�lo, str. 89) mezi pozemkov�ho vlastn�ka a kapitalistu petitio principu. [Ve skute�nosti] jeden kapitalista vyr�b� surov� produkt a druh� pr�myslov� produkty. Pozemkov� vlastn�k nevyr�b� nic, a nen� ani �majitelem surov�ho produktu�. Tato p�edstava [�e pozemkov� vlastn�k je �majitelem surov�ho produktu�] je charakteristick� pro n�meck�ho �majitele statku�, jak�m je pan Rodbertus. V Anglii za�ala kapitalistick� v�roba sou�asn� v pr�myslu i zem�d�lstv�.
Zp�sob, jak vznik� �sazba zisku z kapit�lu� (m�ra zisku), vyvozuje pan Rodbertus prost� z toho, �e nyn� m�me v pen�z�ch �m���tko� zisku, j�m� se d� �vyj�d�it pom�r zisku ke kapit�lu� (cit. d�lo, str. 94), ��m� �je d�na m�ra pro vyrovn�v�n� kapit�lov�ch zisk��. (Cit. d�lo, str. 94.) Rodbertus v�ak nem� ani zd�n� o tom, �e tato rovnost zisk� odporuje v ka�d�m v�robn�m odv�tv� rovnosti �renty� a nezaplacen� pr�ce, a �e se proto hodnoty zbo�� a pr�m�rn� ceny zbo�� mus� rozch�zet. Tato m�ra zisku se st�v� norm�lem i v zem�d�lstv�, proto�e �d�chod z majetku se nem��e vypo��tat z ni�eho jin�ho ne� z kapit�lu� (cit. d�lo, str. 95) a v pr�myslu �se pou��v� daleko v�t�� ��sti n�rodn�ho kapit�lu�. (Cit. d�lo, str. 95.) Ani slova o tom, �e s rozvojem kapitalistick� v�roby se p�etv��� i zem�d�lstv�, a to nejen form�ln�, ale i materi�ln� a �e se pozemkov� vlastn�k m�n� v pouh�ho p��jemce pen�z, �e p�est�v� plnit ve v�rob� jakoukoli funkci. Podle Rodbertuse
�v pr�myslu figuruje jako sou��st kapit�lu � jako materi�l � je�t� i hodnota cel�ho produktu zem�d�lstv�, kde�to p�i v�rob� surov�ch produkt� tomu tak b�t nem��e�. (Cit. d�lo, str. 95.)
Cel� tato ��st je nespr�vn�.
Nato si Rodbertus klade ot�zku, zb�v�-li krom� pr�myslov�ho zisku, zisku z kapit�lu, je�t� ���st renty� p�ipadaj�c� na surov� produkt, a jestli�e zb�v�, tak �z jak�ho d�vodu�. (Cit. d�lo, str. 96.)
V�dy� p�edpokl�d�,
��e surov� produkt, stejn� jako pr�myslov�, se sm��uje podle vynalo�en� pr�ce, �e hodnota surov�ho produktu se rovn� jen pr�ci vynalo�en� na jeho v�robu�. (Cit. d�lo. str. 96.)
To ov�em, jak Rodbertus poznamen�v�, p�edpokl�d� i Ricardo. Ale je to nespr�vn�, p�inejmen��m prima facie, proto�e zbo�� se nesm��uj� podle sv�ch hodnot, n�br� podle pr�m�rn�ch cen, kter� se od hodnot li��, co� vypl�v� z toho, �e hodnota zbo�� je ur�ena �pracovn� dobou�, ze z�kona, kter� tomu napohled odporuje. Vyn��-li surov� produkt krom� pr�m�rn�ho zisku je�t� pozemkovou rentu, kter� se od n�ho li��, je to mo�n� jen tehdy, kdy� se surov� produkt neprod�v� za pr�m�rnou cenu; a pro� je tomu tak, to by se tu pr�v� m�lo vysv�tlit. Pod�vejme se v�ak, jak operuje Rodbertus:
�P�edpokl�dal jsem, �e renta� (nadhodnota, nezaplacen� pracovn� doba) �se rozd�luje �m�rn� hodnot� surov�ho produktu a pr�myslov�ho produktu a �e tato hodnota je ur�ena vynalo�enou prac�� (pracovn� dobou). (Cit. d�lo, str. 96�97.)
Prozkoumejme p�edev��m tento prvn� p�edpoklad. Neznamen� to jin�mi slovy nic jin�ho, ne� �e nadhodnoty obsa�en� ve zbo��ch se maj� k sob� jako hodnoty t�chto zbo��, �ili, jinak �e�eno, �e mno�stv� nezaplacen� pr�ce obsa�en� v jednotliv�ch zbo��ch se k sob� maj� jako mno�stv� pr�ce v�bec obsa�en� ve zbo��ch. Maj�-li se k sob� mno�stv� pr�ce obsa�en� ve zbo��ch A a B jako 3:1, pak nezaplacen� pr�ce v nich obsa�en� � �ili jejich nadhodnoty � se k sob� maj� jako 3:1. Nem��e b�t nic nespr�vn�j��ho. P�edpokl�dejme, �e p�i dan� nutn� pracovn� dob�, rovnaj�c� se nap��klad 10 hodin�m, je jedno zbo�� [A] produktem 30 d�ln�k� a druh� [B] produktem 10 d�ln�k�. Pracuje-li 30 d�ln�k� jen 12 hodin denn�, rovn� se nadhodnota, kterou vytvo��, 60 hodin�m �ili 5 dn�m (5 x 12); pracuje-li 10 d�ln�k� 16 hodin denn�, rovn� se nadhodnota, kterou vytvo��, rovn� 60 hodin�m. Podle toho by se hodnota zbo�� A rovnala 30 x 12 = 120 x 3 = 360 [pracovn�m hodin�m] �ili 30 pracovn�m dn�m <12 pracovn�ch hodin 1 pracovn� den> a hodnota zbo�� B by se rovnala 160 pracovn�m hodin�m �ili 131/3 pracovn�ho dne. Hodnoty zbo�� A a B se k sob� maj� jako 360:160 �ili jako 36:16 �ili jako 9:4 �ili jako 3:11/3. Naproti tomu nadhodnoty obsa�en� ve zbo��ch se k sob� maj� jako 60:60 �ili jako 1:1. Byly by stejn�, a�koli hodnoty by se k sob� m�ly jako 3:11/3.
ǁ466ǀ Nadhodnoty jednotliv�ch zbo�� se tud� k sob� nemaj� jako jejich hodnoty p�edev��m tehdy, kdy� jsou r�zn� absolutn� nadhodnoty, tj. kdy� je r�zn� prodlou�ena pracovn� doba nad hranici nutn� pr�ce �ili kdy� jsou r�zn� m�ry nadhodnoty.
Za druh�, p�edpokl�d�me-li, �e m�ry nadhodnoty jsou stejn�, pak nadhodnoty � nep�ihl��me-li k ostatn�m okolnostem, souvis�c�m s ob�hem a s reproduk�n�m procesem � nez�vis� na relativn�ch mno�stv�ch pr�ce, kter� jsou ve dvou zbo��ch obsa�ena, n�br� na pom�ru ��sti kapit�lu vynalo�en� na mzdu k ��sti kapit�lu vynalo�en� na konstantn� kapit�l, suroviny a stroje; a tento pom�r m��e b�t u zbo��, kter� maj� stejnou hodnotu, naprosto r�zn�, a� u� jsou tato zbo�� �zem�d�lsk�mi produkty� nebo �pr�myslov�mi produkty�, co� nem� s v�c� v�bec nic spole�n�ho, p�inejmen��m prima facie.
Prvn� p�edpoklad pana Rodbertuse, podle n�ho� z toho, �e hodnoty zbo�� jsou ur�eny pracovn� dobou, vypl�v�, �e mno�stv� nezaplacen� pr�ce obsa�en� v r�zn�ch zbo��ch � �ili jejich nadhodnoty� jsou �m�rn� hodnot�m, je tedy od z�kladu nespr�vn�. Proto je nespr�vn� i to, �e
�renta se d�li �m�rn� hodnot� surov�ho produktu a pr�myslov�ho produktu�, je-li �tato hodnota ur�ena vynalo�enou prac�. (Cit. d�lo, str. 96�97.)
�T�m je ov�em �e�eno i to, �e velikost t�chto ��st� renty nen� ur�ena velikost� kapit�lu, z n�ho� se po��t� zisk, n�br� bezprost�edn� vynalo�enou prac�, a� u� zem�d�lskou nebo pr�myslovou, plus tou prac�, kterou je t�eba p�ipo��tat v d�sledku opot�ebov�n� n�stroj� a stroj�.� (Cit. d�lo, str. 97.)
To je op�t nespr�vn�. Velikost nadhodnoty (a ta se tu rozum� slovy ���st renty�, proto�e Rodbertus ch�pe rentu jako n�co v�eobecn�ho, na rozd�l od zisku a pozemkov� renty) z�vis� jedin� na bezprost�edn� vynalo�en� pr�ci, a ne na opot�ebov�n� fixn�ho kapit�lu, stejn� jako nez�vis� na hodnot� suroviny a v�bec na ��dn� ��sti konstantn�ho kapit�lu.
Toto opot�ebov�n� ur�uje ov�em pom�r, v n�m� mus� b�t reprodukov�n fixn� kapit�l. (Jeho v�roba z�vis� ov�em na nov� tvorb� kapit�lu, na jeho akumulaci.) Av�ak nadpr�ce, kter� se vynakl�d� p�i v�rob� fixn�ho kapit�lu, m� s v�robn� sf�rou, do n� tento fixn� kapit�l jako takov� vch�z�, pr�v� tak m�lo spole�n�ho jako t�eba nadpr�ce, kter� vch�z� do v�roby suroviny. Naopak, pro v�echna tato v�robn� odv�tv� � pro zem�d�lstv�, stroj�renstv�, [zpracovatelsk�] pr�mysl � plat� stejn�, �e ve v�ech je nadhodnota ur�en� jedin� mno�stv�m vynalo�en� pr�ce, je-li d�na m�ra nadhodnoty, a m�rou nadhodnoty, je-li d�no mno�stv� vynalo�en� pr�ce. Pan Rodbertus se sem sna�� ��oupnout� opot�ebov�n�, aby mohl vy�oupnout �surovinu�.
Naproti tomu, soud� pan Rodbertus, �ta ��st kapit�lu, kter� z�le�� v hodnot� materi�lu�, nem��e m�t nikdy vliv na velikost ��st� renty, proto�e �nap��klad do pr�ce vynalo�en� na zvl�tn� produkt, jak�m je p��ze nebo tkanina, nem��e vch�zet vynalo�en� pr�ce, kter� p�ipad� na vlnu jako surov� produkt�. (Cit. d�lo, str. 97.)
Pracovn� doba, kter� je nutn� k p�eden� a tkan�, pr�v� tak z�vis�, anebo spr�vn�ji, pr�v� tak nez�vis� na pracovn� dob� pot�ebn� k v�rob� stroje, tj. na jeho hodnot�, jako na pracovn� dob�, kterou stoj� surovina. Stroj i surovina vch�zej� do pracovn�ho procesu, ale ani stroj, ani surovina nevch�zej� do zhodnocovac�ho procesu.
�Naproti tomu hodnota surov�ho produktu �ili hodnota materi�lu nicm�n� figuruje jako v�daj kapit�lu v t� sum� kapit�lu, z n� mus� majitel vypo��t�vat tu ��st renty, kter� p�ipad� jako zisk na pr�myslov� produkt. V zem�d�lsk�m kapit�lu v�ak tato ��st kapit�lu chyb�. Zem�d�lstv� nepot�ebuje materi�l, jen� je produktem n�jak� p�edch�zej�c� v�roby, v�dy� zem�d�lstv�m se v�roba v�bec za��n�, a ��st� majetku, analogickou materi�lu, by v zem�d�lstv� mohla b�t sama p�da, o n� se v�ak p�edpokl�d�, �e nic nestoj�.� (Cit. d�lo, str. 97�98.)
To je p�edstava n�meck�ho roln�ka. V zem�d�lstv� (s v�jimkou dol�, rybolovu, lovu, ale naprosto u� ne dobytk��stv�) jsou osivo, krmiva, dobytek, miner�ln� hnojiva atd. materi�lem, ǁ467ǀ z n�ho� se vyr�b�, a tento materi�l je produktem pr�ce. �m�rn� tomu, jak se rozv�j� podnik�n� v zem�d�lstv�, rozv�jej� se i tyto �v�daje�. Ka�d� v�roba � od okam�iku, kdy u� nelze mluvit o prost�m uchv�cen� a p�ivlastn�n� � je reprodukc�, a pot�ebuje tud� �materi�l, kter� je produktem n�jak� p�edch�zej�c� v�roby�. V�echno, co je ve v�rob� v�sledkem, je z�rove� p�edpokladem. A ��m v�c se rozv�j� velk� zem�d�lstv�, t�m v�c kupuje produkty �n�jak� p�edch�zej�c� v�roby� a prod�v� sv� vlastn� produkty. Tyto v�daje vch�zej� do zem�d�lstv� form�ln� jako zbo�� � p�em�n�n� ve zbo�� pomoc� po��tac�ch pen�z od toho momentu, kdy se farm�� st�v� v�bec z�visl�m na prodeji sv�ho produktu a kdy se za��naj� ustalovat ceny r�zn�ch zem�d�lsk�ch produkt� (nap��klad sena), proto�e i v zem�d�lstv� nast�v� d�lba v�robn�ch sf�r. I roln�k by to musel m�t v hlav� p�kn� popleten�, kdyby kvarter p�enice, kter� prod�, po��tal jako p��jem, ale kvarter p�enice, kter� vlo�� do p�dy, nepo��tal jako �v�daj�. Ostatn� a� pan Rodbertus v�bec �za�ne� n�kde �v�robu�, nap��klad lnu nebo hedv�b� bez �produkt� n�jak� p�edch�zej�c� v�roby�. Je to hol� nesmysl.
A pr�v� tak nesmysln� jsou i v�echny dal�� Rodbertusovy v�vody:
�Zem�d�lstv� tedy sice m� s pr�myslem spole�n� ty dv� ��sti kapit�lu, kter� maj� vliv na ur�en� velikosti ��st� renty, nem� v�ak spole�nou tu ��st kapit�lu, kter� tento vliv nem�, z kter� se v�ak rovn� vypo��t�v� jako zisk ��st renty ur�ovan� t�mito ��stmi kapit�lu; tato t�et� ��st se vyskytuje jedin� u pr�myslov�ho kapit�lu. P�edpokl�dali jsme, �e hodnota surov�ho produktu se stejn� jako hodnota pr�myslov�ho produktu ur�uje vynalo�enou prac� a �e renta se �m�rn� t�to hodnot� rozd�luje mezi majitele surov�ho produktu a pr�myslov�ho produktu. I kdy� tedy ��sti renty dosahovan� ve v�rob� surov�ho produktu a v pr�myslu jsou �m�rn� mno�stv�m pr�ce, kter� st�l doty�n� prodnkt, pak p�esto kapit�ly pou�it� v zem�d�lstv� a v pr�myslu, na kter� se tyto ��sti renty rozd�luj� jako zisk � a to v pr�myslu �pln�, v zem�d�lstv� podle sazby zisku, vytvo�iv�� se v pr�myslu nejsou k sob� v t�m�e pom�ru, v jak�m jsou uveden� mno�stv� pr�ce a jimi ur�en� ��sti renty. Naopak, p�i stejn� velikosti ��st� renty p�ipadaj�c�ch na surov� a pr�myslov� produkt, je pr�myslov� kapit�l o celou hodnotu materi�lu, kter� je v n�m obsa�ena, v�t�� ne� zem�d�lsk� kapit�l. A proto�e tato hodnota materi�lu sice zv�t�uje pr�nsyslov� kapit�l, z n�ho� se vypo��t�v� p��slu�n� ��st renty jako zisk, ale s�m tento zisk u� nezv�t�uje, tak�e vyvol�v� z�rove� i sn�en� sazby zisku z kapit�lu, kter� reguluje i zisk v zem�d�lstv�, mus� z ��sti renty, kter� p�ipad� na zem�d�lstv�, nutn� zb�vat ur�it� ��st, kter� nen� pohlcena v�po�tem zisku podle t�to sazby zisku.� (Cit. d�lo, str. 98�99.)
Prvn� nespr�vn� p�edpoklad: Jestli�e se pr�myslov� produkt a zem�d�lsk� produkt sm��uj� podle sv�ch hodnot (tj. �m�rn� pracovn� dob� pot�ebn� k jejich v�rob�), poskytuj� sv�m majitel�m stejn� velk� nadhodnoty �ili mno�stv� nezaplacen� pr�ce. Nadhodnoty se k sob� nemaj� jako hodnoty p��slu�n�ch zbo��.
Druh� nespr�vn� p�edpoklad: Proto�e Rodbertus m�ru zisku u� p�edpokl�d� (pojmenov�v� ji �sazba zisku z kapit�lu�), je nespr�vn� jeho p�edpoklad, �e se zbo�� sm��uj� �m�rn� sv�m hodnot�m. Jeden p�edpoklad vylu�uje druh�. Hodnoty zbo�� u� mus� b�t p�em�n�ny na pr�m�rn� ceny, anebo mus� b�t v nep�etr�it�m procesu t�to p�em�ny, aby se mohla utvo�it m�ra zisku (v�eobecn�). V t�to v�eobecn� m��e se vyrovn�vaj� zvl�tn� m�ry zisku, kter� se v ka�d� sf��e v�roby utv��ej� pom�rem nadhodnoty k z�lohovan�mu kapit�lu. Ale pro� ne v zem�d�lstv�? To je pr�v� ot�zka. Rodbertus ji v�ak ani spr�vn� nestav�, proto�e za prv� p�edpokl�d�, �e v�eobecn� m�ra zisku je d�na, a za druh� p�edpokl�d�, �e zvl�tn� m�ry zisku (tud� i rozd�ly mezi nimi) se nevyrovn�vaj�, �e se tedy zbo�� sm��uj� za sv� hodnoty.
T�et� nespr�vn� p�edpoklad: Hodnota suroviny nevch�z� do zem�d�lstv�. Ve skute�nosti jsou z�lohy, zde na semena atd., sou��stmi konstantn�ho kapit�lu a farm�� je jako takov� zapo��t�v�. Tou m�rou, jak se zem�d�lstv� st�v� prost� jedn�m z odv�tv� podnik�n� a kapitalistick� v�roba se usazuje na venkov�, ǁ468ǀ tou m�rou jak zem�d�lstv� vyr�b� pro trh, vyr�b� zbo��, p�edm�ty pro prodej, a ne pro vlastn� spot�ebu � tou m�rou zem�d�lstv� zapo��t�v� sv� v�daje a ka�dou jejich polo�ku pova�uje za zbo��, a� u� dan� p�edm�t kupuje samo od sebe (tj. ze sv� v�roby) nebo od n�koho t�et�ho. Tou m�rou, jak se m�n� ve zbo�� produkty, m�n� se ov�em ve zbo�� i prvky v�roby, proto�e tyto prvky nejsou nakonec nic jin�ho ne� produkty. Proto�e se tedy p�enice, seno, dobytek, semena v�eho druhu atd. prod�vaj� jako zbo�� � p�i�em� podstatn� je pr�v� prodej t�chto produkt�, a ne jejich pou�it� k bezprost�edn� spot�eb� � vch�zej� tyto produkty do v�roby tak� jako zbo��, a farm�� by musel b�t opravdu hlup�k, kdyby neum�l pou��t pen�z jako po��tac�ch pen�z. Tohle je v�ak zat�m form�ln� str�nka po��t�n�. Stejnou m�rou se rozvij� i to, �e jednotliv� farm�� kupuje sv� v�daje � osivo, ciz� dobytek, hnojiva, miner�ln� l�tky atd., zat�mco sv� d�chody prod�v�, tak�e u jednotliv�ho farm��e vch�zej� tyto z�lohy do v�roby i form�ln� jako z�lohy, proto�e jsou koupen�m zbo��m. (Te� u� jsou pro n�ho v�dy zbo��m, sou��st� jeho kapit�lu, a kdy� je v natur�ln� form� vrac� v�rob�, po��t� je tak, jako by si je s�m sob� jako v�robci prod�val.) K tomu doch�z� tou m�rou, jak se zem�d�lstv� rozv�j� a jak se kone�n� produkt vyr�b� st�le v�c pr�myslov�, p�im��en� kapitalistick�mu zp�sobu v�roby.
Nen� tedy pravda, �e tu do pr�myslu vch�z� ��st kapit�lu, kter� nevch�z� do zem�d�lstv�.
Jestli�e tedy podle Rodbertusova (nespr�vn�ho) p�edpokladu jsou ���sti renty� (tj. pod�ly na nadhodnot�), kter� poskytuje zem�d�lsk� a pr�myslov� produkt, d�ny, jsou �m�rn� hodnot�m zem�d�lsk�ho a pr�myslov�ho produktu, jestli�e � jin�mi slovy � pr�myslov� produkt a zem�d�lsk� produkt o stejn� velk�ch hodnot�ch poskytuj� sv�m majitel�m stejn� velkou nadhodnotu, tj. obsahuj� stejn� mno�stv� nezaplacen� pr�ce, nevznik� [ani za tohoto p�edpokladu] ��dn� disproporce t�m, �e do pr�myslu vch�z� takov� ��st kapit�lu (vynalo�en� na surovinu), kter� pr� do zem�d�lstv� nevch�z�, tak�e nap��klad t� nadhodnota se v pr�myslu po��t� na kapit�l, kter� je o tuto ��st zv�t�en, a proto poskytuje ni��� m�ru zisku. V�dy� t� sou��st kapit�lu vch�z� i do zem�d�lstv�. Z�stalo by tedy jen ot�zkou, vch�z�-li ve stejn�m pom�ru. Ale to bychom se dostali k �ist� kvantitativn�m rozd�l�m, zat�mco pan Rodbertus tu chce naj�t �kvalitativn�� rozd�l. Takov�to kvantitativn� rozd�ly se vyskytuj� v r�zn�ch pr�myslov�ch sf�r�ch v�roby a vyrovn�vaj� se ve v�eobecn� m��e zisku. Pro� se v�ak (jestli�e takov� rozd�ly existuj�) nevyrovn�vaj� mezi pr�myslem a zem�d�lstv�m? P�ipou�t�-li pan Rodbertus, �e zem�d�lstv� se pod�l� na v�eobecn� m��e zisku, pro� je nenech�v� pod�let se na jej�m vytv��en�? T�m by byl ov�em se sv�m rozumem v konc�ch.
�tvrt� nespr�vn� p�edpoklad: Nespr�vn�m a nepodlo�en�m p�edpokladem je i to, jestli�e Rodbertus zahrnuje opot�ebov�n� stroj� atd., tuto ��st konstantn�ho kapit�lu, do variabiln�ho kapit�lu, tj. do t� ��sti kapit�lu, kter� vytv��� nadhodnotu a zejm�na ur�uje m�ru nadhodnoty, ale suroviny tam nezahrnuje. Tato po�etn� chyba se d�l� proto, aby se dos�hlo p�edem ��dan�ho v�sledku.
P�t� nespr�vn� p�edpoklad: Kdy� u� pan Rodbertus chce rozli�ovat mezi zem�d�lstv�m a pr�myslem, m�l by v�d�t, �e ten prvek kapit�lu, kter� se skl�d� ze stroj�, n�stroj�, tj. z fixn�ho kapit�lu, n�le�� zcela pr�myslu. Tento prvek kapit�lu, pokud vch�z� jako prvek do toho �i onoho kapit�lu, vch�z� v�dy jedin� do konstantn�ho kapit�lu, a nikdy nem��e ani o gro� zv�t�it nadhodnotu. Z druh� strany je jako produkt pr�myslu v�sledkem ur�it� v�robn� sf�ry. Jeho cena, �ili ta ��st hodnoty, kterou tvo�� v celkov�m kapit�lu spole�nosti, p�edstavuje tedy sou�asn� ur�it� mno�stv� nadhodnoty (zcela tak, jako je tomu v p��pad� suroviny). Tento prvek ov�em vch�z� do zem�d�lsk�ho produktu, poch�z� v�ak z pr�myslu. Bere-li pan Rodbertus p�i sv�ch v�po�tech surovinu jako prvek kapit�lu, kter� vch�z� do pr�myslu zven��, pak mus� po��tat stroje, n�stroje, n�doby, stavby atd. jako prvky kapit�lu, kter� vch�zej� zven�� do zem�d�lstv�. A pak mus� ��ci: do pr�myslu vch�z� jen mzda a surovina (proto�e fixn� kapit�l, pokud nen� surovinou, je produktem pr�myslu, jeho vlastn�m produktem); do zem�d�lstv� vch�z� naproti tomu jen mzda ǁ469ǀ a stroje atd., tj. fixn� kapit�l, proto�e surovina, pokud nen� v n�stroji atd., je produktem zem�d�lstv�. Pak by bylo nutn� zkoumat, jak by vypadal v�po�et v pr�myslu, kdyby tato jedna �polo�ka� [v�robn�ch n�klad�] odpadla.
Za �est�: Je naprosto spr�vn�, �e do d�ln�ho pr�myslu, rybolovu, lovu, t�by d�eva (pokud jde o p�irozen� r�st les�) atd., zkr�tka do t�ebn�ho pr�myslu (do t�by surovin, kde nejde o reprodukci in naturali) nevch�z� ��dn� surovina, s v�jimkou pomocn�ch l�tek. To v�ak neplat� o zem�d�lstv�.
Nen� v�ak o nic m�n� spr�vn�, �e stejn� je tomu ve velmi zna�n� ��sti pr�myslu, v dopravn�m pr�myslu. Zde se skl�daj� v�daje jen ze stroj�, pomocn�ch l�tek a mzdy.
A kone�n� je jist�, �e v jin�ch pr�myslov�ch odv�tv�ch, �e�eno relativn�, vch�zej� do v�roby jen suroviny a mzda, ale ��dn� stroje, fixn� kapit�l atd., jako je tomu nap��klad v krej�ovstv� atd.
Ve v�ech t�chto p��padech by velikost zisku, tj. pom�r nadhodnoty k z�lohovan�mu kapit�lu, nez�visela na tom, zda se z�lohovan� kapit�l � po ode�ten� variabiln� ��sti kapit�lu �ili ��sti kapit�lu vynalo�en� na mzdy� skl�d� ze stroj� nebo ze suroviny nebo z obou, n�br� na tom, jak velk� je tato ��st kapit�lu v pom�ru k t� jeho ��sti, kter� se vynakl�d� na mzdu. V d�sledku tohoto by v r�zn�ch sf�r�ch v�roby existovaly (nep�ihl��me-li ke zm�n�m vyvolan�m ob�hem) r�zn� m�ry zisku, jejich� vyrovn�v�n�m se pr�v� vytv��� v�eobecn� m�ra zisku.
Pan Rodbertus tu��, �e existuje rozd�l mezi nadhodnotou a jej�mi speci�ln�mi formami, zejm�na ziskem. St��l� v�ak vedle, proto�e mu jde od sam�ho za��tku jen o vysv�tlen� jednoho ur�it�ho jevu (pozemkov� renty), a ne o odhalen� v�eobecn�ho z�kona.
Ve v�ech odv�tv�ch v�roby doch�z� k reprodukci, av�ak tato v�robn� reprodukce je toto�n� s p�irozenou reprodukc� jen v zem�d�lstv�, ale ne v t�ebn�m pr�myslu. Proto se v tomto pr�myslu produkt ve sv� natur�ln� form� nest�v� znovu prvkem sv� vlastn� reprodukce ˂s v�jimkou p��pad�, kdy figuruje ve form� pomocn�ch l�tek˃.
Za prv�, zem�d�lstv�, dobytk��stv� atd. se neli�� od jin�ch odv�tv� v�roby t�m, �e se tu produkt st�v� v�robn�m prost�edkem, nebo� to se d�je se v�emi pr�myslov�mi v�robky, kter� nemaj� definitivn� formu individu�ln�ch �ivotn�ch prost�edk�, a i produkty, kter� maj� takovouto formu, se st�vaj� v�robn�mi prost�edky pro v�robce, kter� jejich spot�ebou reprodukuje sebe �ili udr�uje svou pracovn� s�lu; za druh�, zem�d�lsk� produkty se neli�� ani t�m, �e vch�zej� do v�roby jako zbo��, tj. jako sou��sti kapit�lu; vch�zej� do v�roby tak, jak z n� vych�zej�; vych�zej� z n� jako zbo�� a jako zbo�� do n� znovu vch�zej�; zbo�� je tak p�edpokladem i v�sledkem kapitalistick� v�roby; zb�v� tedy jen t�et� rozd�l, tj. �e vch�zej� jako prost�edky sv� vlastn� v�roby do v�robn�ho procesu, jeho� jsou produkty. Stejn� je tomu i se stroji. Stroj vyr�b� stroj. Uhl� pom�h� t�it uhl� ze �achty, uhl� dopravuje uhl� atd. V zem�d�lstv� se to jev� jako p��rodn� proces, kter� �lov�k ��d�, a�koli se na n�m tak� �trochu� pod�l�, v jin�ch odv�tv�ch v�roby se to jev� p��mo jako p�soben� v�roby.
Ale jestli�e si proto pan Rodbertus mysl�, �e zem�d�lsk� produkty nemohou vch�zet do reprodukce jako �zbo�� � pro svou zvl�tn� formu, v n� do reprodukce vch�zej� jako �u�itn� hodnoty� (v technologick�m smyslu) � je �pln� na scest� a op�r� se z�ejm� o vzpom�nku na doby, kdy zem�d�lstv� nebylo je�t� kapitalistick�m podnik�n�m, kdy se st�val zbo��m jen p�ebytek jeho produkt� nad spot�ebou sam�ho v�robce, a kdy se tyto produkty, pokud vch�zely do v�roby, nejevily zem�d�lstv� jako zbo��. To je z�kladn� nepochopen� vlivu kapitalistick�ho zp�sobu v�roby na celou v�robu. V kapitalistick�m zp�sobu v�roby se ka�d� produkt, kter� m� hodnotu � kter� je tedy an sich[g] zbo��m � tak� pova�uje za zbo��.
[6. Rodbertus nech�pe pom�r mezi pr�m�rnou cenou a hodnotou v pr�myslu a zem�d�lstv�]
P�edpokl�dejme, �e nap��klad v d�ln�m prumyslu se konstantn� kapit�l, skl�daj�c� se jen ze stroj�, rovn� 500 libr�m �t. a kapit�l vynalo�en� na mzdy rovn� 500 libr�m �t.; kdyby se nadhodnota rovnala 40 %, tj. 200 libr�m �t., rovnal by se zisk 20 %. M�li bychom tedy:
Konstantn� kapit�l Variabiln� kapit�l Nadhodnota 500 500 200 Kdyby se v odv�tv�ch zpracovatelsk�ho pr�myslu (nebo i v odv�tv�ch zem�d�lsk�ch), do nich� vch�z� surovina, vynalo�il stejn� variabiln� kapit�l a kdyby jeho pou�it� (tj. zam�stn�n� tohoto ur�it�ho po�tu d�ln�k�) vy�adovalo za 500 liber �t. stroj� atd., pak by k tomu ve skute�nosti jako t�et� prvek p�istoupila hodnota materi�lu, �ekn�me rovn� 500 liber �t. V tomto p��pad� bychom tedy m�li:
Konstantn� kapit�l Variabiln� kapit�l Nadhodnota stroje 500 500 200 suroviny 500 celkem 1000 T�chto 200 [liber �t. nadhodnoty] by se m�lo nyn� po��tat na 1500 liber �t., a to by bylo jen 131/3 %. Tento p��klad je spr�vn�, jestli�e v prvn�m p��pad� bereme za p��klad dopravn� pr�mysl. Kdyby byl naproti tomu v druh�m p��pad� takov� pom�r, �e stroje by st�ly 100 a surovina 400, z�stala by m�ra zisku stejn�.
ǁ470ǀ Pan Rodbertus si tedy p�edstavuje, �e zat�mco se v zem�d�lstv� vynakl�d� 100 na mzdu a 100 na stroje, v pr�myslu se vynakl�d� 100 na stroje, 100 na mzdu a x na surovinu. Sch�ma by vypadalo takto:
I. Zem�d�lstv�
Konstantn� kapit�l (stroje) Variabiln� kapit�l Nadhodnota M�ra zisku 500 500 200
II. Pr�mysl
Konstantn� kapit�l Variabiln� kapit�l Nadhodnota M�ra zisku surovina x 100 50 stroje 100 celkem x + 100 M�ra zisku je tedy v ka�d�m p��pad� ni��� ne� 1/4. V d�sledku toho pr� vznik� v I pozemkov� renta.
Za prv�, tento rozd�l mezi zem�d�lstv�m a zpracovatelsk�m pr�myslem je imagin�rn�, neexistuje; nem� tud� ��dn� vliv na tu formu pozemkov� renty, kter� ur�uje v�echny jej� ostatn� formy.
Za druh�, pan Rodbertus by mohl tento rozd�l naj�t mezi m�rami zisku v kter�chkoli dvou zvl�tn�ch odv�tv�ch pr�myslu; tento rozd�l z�vis� na pom�ru mezi velikost� konstantn�ho a variabiln�ho kapit�lu, na pom�ru, kter� op�t m��e, ale tak� nemus� b�t ur�en t�m, �e do dan�ho odv�tv� vch�z� surovina. V pr�myslov�ch odv�tv�ch, do nich� vch�z� surovina a z�rove� i stroje, je hodnota suroviny, tj. jej� relativn� pod�l na celkov�m kapit�lu, samoz�ejm� velmi d�le�it�, jak jsem uk�zal d��ve. S pozemkovou rentou to v�ak nem� nic spole�n�ho.
�Jedin� kdy� hodnota surov�ho produktu klesne pod vynalo�enou pr�ci, je mo�n�, �e zisk po��tan� na kapit�l pohlt� i v zem�d�lstv� celou ��st renty p�ipadaj�c� na surov� produkt, proto�e pak se tato ��st renty m��e natolik zmen�it, �e mezi n� a zem�d�lsk�m kapit�lem � p�esto�e v n�m chyb� hodnota materi�lu � p�ece jen vznikne stejn� percentu�ln� pom�r, jak� existuje mezi ��st� renty p�ipadaj�c� na pr�myslov� produkt a pr�myslov�m kapit�lem, a�koli v pr�myslov�m kapit�lu je obsa�ena hodnota materi�lu; jedin� tehdy je tud� mo�n�, �e ani v zem�d�lstv� nez�stane krom� zisku z kapit�lu ��dn� renta. Pokud v�ak skute�n� sm�na zpravidla alespo� gravituje k z�konu, podle n�ho� se hodnota rovn� vynalo�en� pr�ci, je i pozemkov� renta pravidlem; nevznikne-li ��dn� pozemkov� renta, n�br� jen zisk z kapit�lu, nen� to p�vodn� stav, jak se domn�v� Ricardo, n�br� jen abnormalita.� (Cit. d�lo, str. 100.)
Z�staneme-li tedy u v��e uveden�ho p��kladu, bude to vypadat takto (pro v�t�� n�zornost jen p�edpokl�dejme, �e se surovina rovn� 100 libr�m �t.):
I. Zem�d�lstv�
Konstantn� kapit�l
(stroje)Variabiln�
kapit�lNadhodnota Hodnota
produktuCena
produktuZisk ������������������������������������������������������� 100 100 50 250 2331/3 [331/2] = 162/3%
II. Pr�mysl
Konstantn� kapit�l Variabiln�
kapit�lNadhodnota Hodnota
produktuCena
produktuZisk ������������������������������������������������������� surovina 100 100 50 350 350 50 = 162/3% stroje 100 Zde by se m�ra zisku v zem�d�lstv� a pr�myslu vyrovnala, nezb�valo by tud� nic na rentu, proto�e zem�d�lsk� produkt se prod�v� o 162/3 libry �t. pod svou hodnotou. I kdyby byl tento p��klad pro zem�d�lstv� pr�v� tak spr�vn�, jako je nespr�vn�, i pak by okolnost, �e hodnota surov�ho produktu kles� �pod vynalo�enou pr�ci�, jen pln� odpov�dala z�konu pr�m�rn�ch cen. Ve skute�nosti je t�eba vysv�tlit, pro� tomu tak �v�jime�n�� v zem�d�lstv� z��sti nen� a pro� zde cel� nadhodnota (nebo alespo� v�t�� ��st nadhodnoty ne� v jin�ch odv�tv�ch v�roby, p�ebytek nad pr�m�rnou m�rou zisku) z�st�v� v cen� produktu tohoto zvl�tn�ho odv�tv� v�roby a nezapo��t�v� se p�i tvorb� v�eobecn� m�ry zisku. Vid�me tu, �e Rodbertus nev�, co je m�ra zisku (v�eobecn�) a co je pr�m�rn� cena.
Abychom objasnili tento z�kon, co� je mnohem d�le�it�j�� ne� rozbor Rodbertusov�ch n�zor�, vezmeme si p�t p��klad�. P�edpokl�d�me, �e m�ra nadhodnoty je v�ude stejn�.
Nen� v�bec nutn� srovn�vat zbo�� o stejn� velk� hodnot�; zbo�� sta�� srovn�vat jen podle jejich hodnoty. Pro zjednodu�en� tu srovn�v�me zbo�� vyroben� stejn� velk�mi kapit�ly.
ǁ471ǀ
Konstantn� kapit�l Variabiln� kapit�l
(mzdy)Nadhodnota M�ra
nadhodnotyZisk M�ra
ziskuHodnota
produktustroje suroviny I 100 700 200 100 50% 100 10 % 1100 II 500 100 400 200 50% 200 20 % 1200 III 50 350 600 300 50% 300 30 % 1300 IV 700 nejsou 300 150 50% 150 15 % 1150 V nejsou 500 500 250 50% 250 25 % 1250 Zde m�me v kategori�ch I, II, III, IV a V (v p�ti r�zn�ch v�robn�ch sf�r�ch) zbo��, jejich� hodnoty jsou 1100, 1200, 1300, 1150 a 1250 liber �t. To by byly pen�n� ceny, za kter� by se tato zbo�� sm��ovala, kdyby se sm��ovala podle sv�ch hodnot. Ve v�ech t�chto v�robn�ch sf�r�ch je z�lohovan� kapit�l stejn� velk� a rovn� se 1000 libr�m �t. Kdyby se tato zbo�� sm��ovala podle hodnot, byla by m�ra zisku v I jen 10 %� ve II by byla dvojn�sobn�, tj. 20 %, v III � 30 %, ve IV � 15 % a v V � 25 %. Se�teme-li tyto zvl�tn� m�ry zisku, rovn� se jejich suma 10 % + 20 % + 30% + 15% + 25%, tj.100%.
Zkoum�me-li cel� z�lohovan� kapit�l ve v�ech t�chto p�ti v�robn�ch sf�r�ch, d�v� jedna jeho ��st (I) 10 %, druh� (II) 20 % atd. Pr�m�r[n� zisk], kter� d�v� cel� kapit�l, rovn� se pr�m�ru, kter� d�v� t�chto p�t ��st�. To �in�
100 (celkov� suma m�r zisku)
5 (po�et r�zn�ch m�r zisku)tj. 20%.
A skute�n� zji��ujeme, �e 5000 [liber �t.] kapit�lu z�lohovan�ho v p�ti sf�r�ch d�v� zisk rovnaj�c� se 100 + 200 + 300 + 150 + 250 = 1000, tj. 1000 na 5000, co� je 1/5 �ili 20 %. Pr�v� tak, jako kdy� se�teme hodnotu celkov�ho produktu, dostaneme 6000 [liber �t.]; p�ebytek nad 5000 [liber �t.] z�lohovan�ho kapit�lu se rovn� 1000 [libr�m �t.] �ili 20 % ze z�lohovan�ho kapit�lu, co� jest 1/ �ili 162/3 % z cel�ho produktu. (To je op�t jin� v�po�et.)
Aby v�ak nyn� v�echny z�lohovan� kapit�ly (I, II, III atd.) � nebo, co� je tot�, aby stejn� velk� kapit�ly �ili kapit�ly posuzovan� jedin� vzhledem ke sv� velikosti, tj. jen z hlediska pom�ru, v n�m� p�edstavuj� ��st celkov�ho z�lohovan�ho kapit�lu � skute�n� dostaly sv�j pod�l z nadhodnoty, kter� p�ipad� na celkov� kapit�l, m��e na ka�d� z t�chto kapit�l� p�ipadnout jen 20 % zisku; tolik v�ak na n�j tak� mus� ǁ472ǀ p�ipadnout. Aby to v�ak bylo mo�n�, mus� se produkty r�zn�ch sf�r prod�vat jednou nad svou hodnotou, jednou v�ce nebo m�n� pod svou hodnotou. Jin�mi slovy, celkov� nadhodnota mus� b�t mezi n� rozd�lena ne �m�rn� tomu, jak se v jednotliv�ch v�robn�ch sf�r�ch vytv���, n�br� �m�rn� velikosti z�lohovan�ch kapit�l�. V�echny v�robn� sf�ry mus� sv�j produkt prod�vat po 1200 libr�ch �t., aby se tak p�ebytek hodnoty produktu nad z�lohovan�m kapit�lem rovnal 1/5 z�lohovan�ho kapit�lu, tj. 20 %.
T�mto rozd�len�m dostaneme:
Hodnota
produktuNadhodnota Pr�m�rn�
cena[Pom�r mezi pr�m�rnou
cenou a hodnotou][Pomer mezi ziskem
a nadhodnotu v %]Vypo��tan�
ziskI 1100 100 1200 P�ebytek pr�m�rn�
ceny nad hodnotou
100P�ebytek zisku nad
nadhodnotou
100 %200 II 1200 200 1200 Hodnota se rovn� cen�
00 200 III 1300 300 1200 Pokles pr�m�rn�
ceny pod hodnotu
100Pokles zisku pod
nadhodnotu
331/3 %200 IV 1150 150 1200 P�ebytek ceny nad
hodnotou
50P�ebytek zisku nad
nadhodnotu
331/3 %200 V 1250 250 1200 P�ebytek hodnoty
nad cenou
50P�ebytek nadhodnoty
nad ziskem
25 %200 Pokles zisku
pod nadhodnotu
20%Zde vid�me, �e jen v jedin�m p��pad� (II) se rovn� pr�m�rn� cena hodnot� zbo��, proto�e nadhodnota se zde n�hodou rovn� norm�ln�mu pr�m�rn�mu zisku 200. Ve v�ech ostatn�ch p��padech se z nadhodnoty jedn� sf�ry jednou v�ce jednou m�n� ub�r� a d�v� jin� atd.
M�l-li pan Rodbertus n�co uk�zat, pak to bylo to, pro� tomu tak v zem�d�lstv� nen�, pro� se tu zbo�� mus� prod�vat za svou hodnotu, a ne za pr�m�rnou cenu.
Vlivem konkurence se vyrovn�vaj� zisky, tj. hodnoty zbo�� se redukuj� na pr�m�rn� ceny. Tak jako ka�d� kapitalista o�ek�v�, jak ��k� pan Malthus, od ka�d� ��sti sv�ho kapit�lu stejn� zisk � co� jin�mi slovy neznamen� nic jin�ho, ne� �e ka�dou ��st kapit�lu (bez ohledu na jej� organickou funkci) pova�uje za samostatn� zdroj zisku, �e se mu ka�d� ��st kapit�lu takto jev� �� pr�v� tak ka�d� kapitalista pova�uje, v��i t��d� kapitalist�, sv�j kapit�l za zdroj stejn� velk�ho zisku, jak�ho dosahuje ka�d� jin� kapit�l stejn� velikosti; to znamen�, �e ka�d� kapit�l v ka�d� jednotliv� sf��e v�roby se pova�uje jen za ��st celkov�ho kapit�lu z�lohovan�ho na celkovou v�robu; ka�d� kapit�l po�aduje sv�j pod�l z celkov� nadhodnoty, z �hrnu nezaplacen� pr�ce �ili z produktu nezaplacen� pr�ce, �m�rn� sv� velikosti, sv� ��asti, �m�rn� pod�lu, kter� tvo�� v celkov�m kapit�lu. Toto zd�n� utvrzuje kapitalistu �jemu� se v konkurenci v�bec v�echno jev� obr�cen� � v t�to p�edstav�, utvrzuje ho � nejen jeho, n�br� i n�kter� z jeho nejdev�tn�j��ch farizej� a u�en�ch pis�lk� � v p�esv�d�en�, �e kapit�l je zdrojem d�chodu, kter� nez�vis� na pr�ci, proto�e zisk z kapit�lu se skute�n� v ��dn� jednotliv� sf��e v�roby neur�uje jen mno�stv�m nezaplacen� pr�ce, kter� �vyr�b�� p��mo tento kapit�l; tento zisk se h�z� do spole�n�ho pytle na zisk, z n�ho� si pak jednotliv� kapitalist� vyb�raj� pod�ly �m�rn� sv�m pod�l�m na celkov�m kapit�lu.
Rodbertus tedy ��k� hlouposti. Mimochodem je je�t� t�eba poznamenat, �e v n�kter�ch odv�tv�ch zem�d�lstv� � jako nap��klad v samostatn�m dobytk��stv� � je variabiln� kapit�l, tj. kapit�l vynalo�en� na mzdu, ve srovn�n� s konstantn� ��st� neoby�ejn� mal�.
�Pachtovn� je ve sv� podstat� v�dy pozemkovou rentou�. (Cit, d�lo, str. 113.)
To je omyl. Pachtovn� se v�dy plat� pozemkov�mu vlastn�kovi; to je v�echno. Je-li v�ak, jak to v praxi velmi �asto b�v�, z��sti nebo cel� sr�kou z norm�ln�ho zisku nebo z norm�ln� mzdy ˂skute�n� nadhodnota, tj. zisk plus renta, nen� nikdy sr�kou ze mzdy, n�br� tou ��st� d�ln�kova produktu, kter� z tohoto produktu z�stane po sr�ce mzdy˃, pak z ekonomick�ho hlediska nen� pozemkovou rentou, a to se tak� ihned prakticky dok�e, jakmile ǁ473ǀ podm�nky konkurence obnov� norm�ln� mzdu a norm�ln� zisk.
U pr�m�rn�ch cen, na kter� se konkurence neust�le sna�� redukovat hodnoty zbo��, doch�z� tedy � s v�jimkou p��padu II v ho�ej�� tabulce � neust�le k p�ir�ce k hodnot� produktu jedn� v�robn� sf�ry a k sr�ce z hodnoty produktu jin� v�robn� sf�ry, aby tak vy�la v�eobecn� m�ra zisku. U zbo�� t� zvl�tn� sf�ry v�roby, kde pom�r variabiln�ho kapit�lu k celkov� sum� z�lohovan�ho kapit�lu ˂za p�edpokladu, �e m�ra nadpr�ce je dan�, stejn�> odpov�d� pr�m�rn�mu pom�ru spole�ensk�ho kapit�lu, se hodnota rovn� pr�m�rn� cen�; nedoch�z� tu tedy ani k p�ir�ce k hodnot�, ani k sr�ce z hodnoty. Ale kdy� uvnit� ur�it�ch sf�r v�roby hodnota zbo�� (i kdy� p�evy�uje pr�m�rnou cenu) v d�sledku zvl�tn�ch okolnost�, kter� tu nen� t�eba vysv�tlovat, nepodl�h� ��dn� sr�ce, a to v pr�m�ru a nejen jako p�echodn� zjev, pak tento fakt, �e cel� nadhodnota z�st�v� v ur�it� sf��e v�roby � i kdy� se t�m [realizovan�] hodnota zbo�� zvy�uje nad pr�m�rnou cenu, a proto se dost�v� v�t�� ne� pr�m�rn� m�ra zisku � je t�eba pokl�dat za v�sadu takov�chto sf�r v�roby. Jako zvl�tnost, jako v�jimku je tu t�eba prozkoumat a vysv�tlit ne to, �e pr�m�rn� cena zbo�� kles� pod jejich hodnotu � to je v�eobecn� zjev a nutn� p�edpoklad vyrovn�v�n� � n�br� to, pro� se tato zbo�� na rozd�l od jin�ch prod�vaj� pr�v� za svou hodnotu, kter� p�evy�uje pr�m�rnou cenu.
Pr�m�rn� cena zbo�� se rovn� jeho v�robn�m n�klad�m (kapit�lu ve zbo�� z�lohovan�mu, a� u� ve form� mzdy, suroviny, stroj� nebo �ehokoli jin�ho) plus pr�m�rn�mu zisku. Proto [jestli�e je pr�m�rn� zisk dan�] (v uveden�m p��kladu se pr�m�rn� zisk rovn� 20 %, tj. 1/5) se pr�m�rn� cena ka�d�ho zbo�� rovn� K (z�lohovan�mu kapit�lu) + Z/K (pr�m�rn� m��e zisku). Jestli�e se K + Z/K rovn� hodnot� tohoto zbo��, tj. jestli�e se nadhodnota M vytvo�en� v t�to sf��e v�roby rovn� Z, rovn� se hodnota zbo�� jeho pr�m�rn� cen�. Je-li K + Z/K men�� ne� hodnota zbo��, tj. je-li nadhodnota M vytvo�en� v t�to sf��e v�t�� ne� Z, pak se [realizovan�] hodnota zbo�� sn�� na jeho pr�m�rnou cenu a ��st jeho nadhodnoty se p�id� k hodnot� jin�ch zbo��. Kone�n�, je-li K + Z/K v�t�� ne� hodnota zbo��, tj. je-li M men�� ne� Z, [realizovan�] hodnota zbo�� se zv��� na jeho pr�m�rnou cenu a p�id� se k n� nadhodnota vytvo�en� v jin�ch sf�r�ch v�roby.
Vyskytuj�-li se kone�n� takov� zbo��, kter� se prod�vaj� za svou hodnotu, a�koli jejich hodnota je v�t�� ne� K + Z/K, nebo jejich� [realizovan�] hodnota se alespo� nesn�� tak, �e by se redukovala na jejich norm�ln� pr�m�rnou cenu K + Z/K, mus� zde p�sobit okolnosti, kter� d�vaj� t�mto zbo��m v�jime�n� postaven�. V tomto p��pad� zisk realizovan� v t�chto sf�r�ch v�roby p�evy�uje v�eobecnou m�ru zisku. Dost�v�-li zde kapitalista v�eobecnou m�ru zisku, m��e pozemkov� vlasn�k dostat mimo��dn� zisk ve form� pozemkov� renty.
[7. Rodbertusovy omyly v ot�zce faktor�, kter� ur�uj� m�ru zisku a m�ru pozemkov� renty]
To, co j� naz�v�m m�rou zisku, �rokovou m�rou a m�rou pozemkov� renty, naz�v� Rodbertus �v��� zisku z kapit�lu a v��� �rok�� (cit. d�lo, str. 113) [a �v��� pozemkov� renty�].
�V��e zisku z kapit�lu a v��e �roku vypl�v� z jejich pom�ru ke kapit�lu... V�echny civilizovan� n�rody p�ijaly za jednotku, kter� je m���tkem k vypo��t�n� t�to v��e, kapit�l 100. ��m v�t�� je tedy relativn� ��slo, kter� vyjad�uje sumu zisku nebo �roku p�ipadaj�c� na kapit�l 100, jin�mi slovy, ��m �v�c procent� kapit�l vyn��, t�m vy��� je zisk a �rok.� (Cit, d�lo, str. 113�114.)
�V��e pozemkov� renty a pachtovn�ho vypl�v� z jejich pom�ru k ur�it�mu pozemku.� (Cit. dilo, str. 114.)
To nen� spr�vn�. M�ru pozemkov� renty je p�edev��m t�eba po��tat na kapit�l, tj. jako p�ebytek ceny zbo�� nad cenou jeho v�robnich n�klad� plus tou ��st� ceny, kter� tvo�� zisk. Pan Rodbertus po��t� z akru nebo jitra, ��m� se ztr�c� vnit�n� souvislost, ǁ474ǀ bere vnei�� formu v�ci, proto�e mu vysv�tluje n�kter� jevy. Renta, kterou vyn�� akr, je suma renty, absolutn� masa renty. Suma renty m��e stoupat, i kdy� m�ra renty z�st�v� stejn� nebo dokonce kles�.
V��e hodnoty p�dy vypl�v� z kapitalizace pozemkov� renty z ur�it�ho pozemku. ��m vy��� je suma kapit�lu, kterou d�v� kapitalizace pozemkov� renty z pozemku ur�it� plo�n� v�m�ry, t�m vy��� je hodnota p�dy.� (Cit. d�lo, str. 114.)
Slovo �v��e� je tu nesmysln�. V�dy� jak� pom�r vyjad�uje? �e [kapitalizace p�i �rokov� m��e] 10 % d�v� v�t�� sumu ne� [p�i �rokov� m��e] 20 %� je jasn�; zde je v�ak jednotkou m�ry 100. Cel� �v��e hodnoty p�dy� je pr�v� takov� v�eobecn� fr�ze jako vysok� nebo n�zk� �rove� cen zbo�� v�bec.
Pan Rodbertus v�ak chce prozkoumat:
�Co vlastn� rozhoduje o v��i zisku z kapit�lu a o v��i pozemkov� renty?� (Cit, d�lo, str. 115.)
[a) Rodbertusova prvn� teze]
Nejd��ve zkoum�: Co rozhoduje o �v��i renty v�bec�, tj. co ur�uje m�ru nadhodnoty?
�I. P�i dan� hodnot� produktu �ili p�i produktu dan�ho mno�stv� pr�ce, nebo, co� je op�t tot�, p�i dan�m n�rodn�m produktu je v��e renty v�bec nep��mo �m�rn� v��i mzdy a p��mo �m�rn� v��i produktivity pr�ce v�bec. ��m ni��� je mzda, t�m vy��� je renta; ��m vy��� je produktivita pr�ce v�bec, t�m ni��� je mzda a t�m vy��� je renta,� (Cit. d�lo, str. 115�116.)
�V��e� renty � m�ra nadhodnoty �� ��k� Rodbertus, z�vis� na �velikosti t�to ��sti, kter� zb�v� na rentu� (cit d�lo, str. 117), toti� ��sti, kter� zb�v� po ode�ten� mzdy od celkov�ho produktu, p�i�em� �tu ��st hodnoty produktu, kter� slou�� k nahrazen� kapit�lu... lze ponechat stranou�. (Cit. d�lo, str. 117.)
To je spr�vn� (toti� �e p�i tomto zkoum�n� nadhodnoty �se ponech�v� stranou� konstantn� ��st kapit�lu).
Pon�kud divn� je v�ak n�zor, �e
�kles�-li mzda, tj, tvo��-li neust�le men�� pod�l na cel� hodnot� produktu, zmen�uje se i celkov� kapit�l, z kter�ho se m� vypo��t�vat jako zisk druh� ��st renty, ˂tj. pr�myslov� zisk>. V��i zisku a pozemkov� renty ur�uje v�ak jedin� pom�r mezi hodnotou, kter� se m�n� v zisk z kapit�lu nebo v pozemkovou rentu, a kapit�lem respektive plochou p�dy, z nich� se m� tato hodnota jako zisk nebo pozemkov� renta vypo��tat. Ponech�v�-li tedy mzda na rentu v�t�� hodnotu, pak dokonce i na zmen�en� kapit�l a stejn� velkou plochu p�dy vyjde p�i v�po�tu v�t�� hodnota jako zisk z kapit�lu a pozemkov� renta; z toho vypl�vaj�c� pom�rn� velikost obou bude v�t��, a tedy ob� dv� dohromady �ili renta v�bec se zv���... p�edpokl�d� se, �e hodnota produktu se v�bec nezm�n�... Proto, �e se zmen�� mzda vynalo�en� na pr�ci, nezmen�� se je�t� pr�ce vynalo�en� na produkt.� (Cit. d�lo, str. 117�118.)
To, co ��k� nakonec, je spr�vn�. Nen� v�ak spr�vn�, �e zmen�uje-li se variabiln� kapit�l, tj. kapit�l vynalo�en� na mzdu, mus� se zmen�ovat i konstantn� kapit�l; jin�mi slovy, nen� spr�vn�, �e m�ra zisku (ponech�v�me tu stranou, �e se tu nadhodnota naprosto nevhodn� uv�d� do vztahu k plo�e p�dy atd.) mus� stoupat proto, �e se zvy�uje m�ra nadhodnoty. Mzda kles� nap��klad proto, �e pr�ce se st�v� produktivn�j��, a toto zv��en� produktivity se ve v�ech p��padech projevuje t�m, �e t�� d�ln�k zpracuje v t�e dob� v�c suroviny � tato ��st konstantn�ho kapit�lu tedy vzr�st�; tot� plat� o stroj�ch a jejich hodnot�. M�ra zisku m��e tud� klesnout i p�i sn�en� mzdy. M�ra zisku z�vis� na velikosti nadhodnoty, kter� nen� ur�ena jen m�rou nadhodnoty, n�br� i po�tem zam�stnan�ch d�ln�k�.
Rodbertus spr�vn� definuje, �e nutn� mzda se rovn�
�sum� nutn�ho �ivobyt� [d�ln�ka], tj. ur�it�mu re�ln�mu mno�stv� produktu, kter� je pro ur�itou zemi a ur�itou dobu p�ibli�n� stejn�.� (Cit. d�lo, str. 118.)
ǁ475ǀ Ale pou�ky, kter� formuloval Ricardo, �e toti� zisk a mzda jsou si nep��mo �m�rn� a �e pom�r mezi nimi je ur�en produktivitou pr�ce, vykl�d� pan Rodbertus nanejv�� zmaten�, popleten� a nev� si s nimi v�bec rady. Tento zmatek vypl�v� z��sti z toho, �e je �ulpas, a m�sto aby vzal za m�ru pracovn� dobu, bere za ni mno�stv� produktu a nesmysln� rozli�uje mezi �v��� hodnoty produktu� a �velikost� hodnoty produkt��.
N� jun�k nerozum� pod �v��� hodnoty produktu� nic jin�ho ne� pom�r produktu k pracovn� dob�. Vytvo��-li se za tou� pracovn� dobu mnoho produkt�, je hodnota produktu, tj. hodnota ka�d� jednotliv� ��sti produktu n�zk�; v opa�n�m p��pad� je tomu naopak. Kdyby se v jednom pracovn�m dni vyrobilo zprvu 100 liber p��ze a pozd�ji 200 liber, byla by ve druh�m p��pad� hodnota p��ze dvakr�t men�� ne� v prvn�m. V prvn�m p��pad� by se hodnota libry p��ze rovnala 1/100 pracovn�ho dne, ve druh�m 1/200 pracovn�ho dne. Proto�e d�ln�k dostane tot� mno�stv� produktu, a� je jeho hodnota vysok� nebo n�zk�, tj. a� produkt obsahuje v�ce pr�ce nebo m�n� pr�ce, jsou pr�ce a mzda veli�iny nep��mo �m�rn�, a mzda tvo�� v z�vislosti na produktivit� pr�ce v�t�� nebo men�� ��st celkov�ho produktu. Rodbertus to vyjad�uje v t�chto popleten�ch v�t�ch:
�...jestli�e mzda jako nutn� �ivobyt� d�ln�ka je ur�it�m re�ln�m mno�stv�m produktu, mus� p�edstavovat, je-li hodnota produktu vysok�, velkou hodnotu, je-li hodnota produktu n�zk�, malou hodnotu; proto, i kdy� p�edpokl�d�me, �e se rozd�luje stejn� velk� hodnota produktu, mus� z n� mzda pohltit, je-li hodnota produktu velk�, velkou ��st, je-li hodnota produktu mal�, malou ��st; takto tedy mus� ponechat i na rentu velkou respektive malou ��st hodnoty produktu. Plat�-li v�ak pravidlo, �e hodnota produktu se rovn� mno�stv� pr�ce, kter� na n�j byla vynalo�ena, rozhoduje o v��i hodnoty produktu op�t v�hradn� produktivita pr�ce �ili pom�r mezi mno�stv�m produktu a mno�stv�m pr�ce vynalo�en�m na jeho v�robu... jestli�e stejn� mno�stv� pr�ce vytvo�� v�c produktu, jin�mi slovy, jestli�e stejn� mno�stv� pr�ce vytvo�� v�c produktu, jin�mi slovy, jestli�e produktivita stoupne, je ve stejn�m mno�stv� produktu obsa�eno m�n� pr�ce; a naopak, jestli�e stejn� mno�stv� pr�ce vytvo�� m�n� produktu, jin�mi slovy, jestli�e produktivita klesne, je ve stejn�m mno�stv� produktu obsa�eno m�n� pr�ce. Av�ak mno�stv� pr�ce ur�uje hodnotu produktu a pom�rn� hodnota ur�it�ho mno�stv� produktu ur�uje v��i hodnoty produktu... �Renta v�bec� mus� tud� b�t t�m vy���, ��m vy��� je produktivita pr�ce v�bec.� (Cit. d�lo, str. 119 a� 120.)
To je v�ak spr�vn� jen tehdy, jestli�e produkt, kter� d�ln�k vyr�b�, pat�� do kategorie t�ch produkt�, kter� vch�zej� do jeho spot�eby jako �ivotn� prost�edky, a� u� podle tradice nebo z nutnosti. Jestli�e produkt do t�to kategorie nepat��, je produktivita t�to pr�ce pro relativn� v��i mzdy a zisku naprosto lhostejn�, stejn� jako pro velikost nadhodnoty v�bec. D�ln�kovi p�ipadne ve form� mzdy t� ��st hodnoty cel�ho produktu, a� je po�et nebo mno�stv� produkt�, v n�m� se tato ��st hodnoty zra��, velk� nebo mal�. Na rozd�len� hodnoty produktu se v tomto p��pad� nic nezm�n�, a� dojde v produktivit� pr�ce k jak�koli zm�n�.
[b) Rodbertusova druh� teze]
�II. Je-li p�i dan� hodnot� produktu d�na v��e renty v�bec, jsou v��e pozemkov� renty respektive v��e zisku z kapit�lu nep��mo �m�rn�, a to jak sob� navz�jem, tak i produktivit� pr�ce p�i v�rob� surov�ch produkt� a v�rob� pr�myslov�ch produkt�. ��m vy��� nebo ni��� je pozemkov� renta, t�m ni��� nebo vy��� je zisk z kapit�lu a naopak; ��m vy��� nebo ni��� je produktivita pr�ce p�i v�rob� surov�ch nebo pr�myslov�ch produkt�, t�m ni��� nebo vy��� je pozemkov� renta nebo zisk z kapit�lu, a tud� � vym�n�-li si zisk z kapit�lu a pozemkov� renta m�sto � t�m vy��� nebo ni��� je i zisk z kapit�lu nebo pozemkov� renta.� (Cit. d�lo, str. 116.)
Nejprve jsme m�li (v tezi I) Ricardovu pou�ku, �e mzda a zisk jsou si nep��mo �m�rn�.
Nyn� tu m�me druhou Ricardovou pou�ku � jinak rozvinutou nebo sp� �zamotanou� Rodbertusem �� �e zisk a renta jsou si nep��mo �m�rn�.
Je naprosto jasn�, �e d�l�-li se dan� nadhodnota mezi kapitalistu a pozemkov�ho vlastn�ka, je d�l jednoho t�m v�t��, ��m je d�l druh�ho men�� a vice versa[h]. Jen�e pan Rodbertus tu p�in�� je�t� n�co vlastn�ho, a to je t�eba prozkoumat bl�e.
Pan Rodbertus pova�uje p�edev��m za nov� objev to, �e nadhodnota v�bec <�ta hodnota produktu pr�ce, kter� se rozd�luje jako renta v�bec�>, tj. cel� nadhodnota vy�d�man� kapitalisty, �se skl�d� z hodnoty surov�ho produktu plus hodnoty pr�myslov�ho produktu.� (Cit. d�lo, str. 120.)
Pan Rodbertus n�m nejd��ve znovu opakuje sv�j �objev�, �e v ǁ476ǀ zem�d�lstv� �hodnota materi�lu� chyb�. Tentokr�t v t�to z�plav� slov:
�Ta ��st renty, kter� p�ipad� na pr�myslov� produkt a ur�uje sazbu zisku z kapit�lu, se rozvrhuje jako zisk nejen na kapit�l, kter� byl skute�n� vynalo�en p�i v�rob� tohoto produktu, n�br� tak� na celou hodnotu surov�ho produktu, kter� rovn� figuruje, jako hodnota materi�lu, v podnikatelsk�m fondu tov�rn�ka; naproti tomu takov�to hodnota materi�lu chyb� u t� ��sti renty, kter� p�ipad� na surov� produkt a z kter� se podle dan� sazby zisku v pr�myslu (ano! podle dan� sazby!) odpo��t�v� zisk z kapit�lu vynalo�en�ho p�i v�rob� surov�ch produkt�, zat�mco zbytek z�stane na pozemkovou rentu.� (Cit. d�lo, str. 121.)
My opakujeme: nikoli!
Dejme tomu � co� pan Rodbertus nedok�zal a tak, jak to d�l�, nem��e dok�zat � �e existuje pozemkov� renta, tj, �e ur�it� ��st nadhodnoty surov�ho produktu p�ipad� pozemkov�mu vlastn�kovi.
D�le dejme tomu, �e �v��e renty v�bec� (m�ra nadhodnoty) �je u dan� hodnoty produktu rovn� d�na.� (Cit. d�lo str. 121.) To znamen�, �e na p��klad ve zbo�� o hodnot� 100 liber �t. je �ekn�me 50 liber �t., tj. polovina, nezaplacen� pr�ce; tato polovina tvo�� tud� fond, z n�ho� se plat� v�echny polo�ky nadhodnoty � renta, zisk atd. V tomto p��pad� je naprosto z�ejm�, �e jeden z pod�ln�k� na t�chto 60 libr�ch �t. dostane t�m v�c, ��m druh� dostane m�n� a vice versa, �ili �e zisk a pozemkov� renta jsou nep��mo �m�rn�. Nyn� vznik� ot�zka: co ur�uje rozd�len� nadhodnoty na tyto dv� ��sti?
Rozhodn� z�st�v� spr�vn�, �e d�chod podnikatele (a� u� je zem�d�lcem nebo tov�rn�kem) se rovn� nadhodnot�, kterou dost�v� z prodeje vyroben�ho produktu (kterou vy�d�mal z d�ln�k� ve sv� sf��e v�roby) a �e pozemkov� renta (tam, kde nepoch�z� p��mo z pr�myslov�ho produktu, jako nap��klad u vodop�du, kter� se prod� pr�mysln�kovi; je tomu tak i s rentou z obytn�ch dom� atd., v�dy� domy p�ece nejsou surov�m produktem) poch�z� jedin� z mimo��dn�ho zisku (z t� ��sti nadhodnoty, kter� nevch�z� do v�eobecn� m�r� zisku), kter� v�z� v surov�ch produktech a kter� plat� pacht�� pozemkov�mu vlastn�kovi.
Je zcela spr�vn�, �e jestli�e hodnota surov�ho produktu stoup� [nebo kles�], m�ra zisku v pr�myslov�ch odv�tv�ch, kter� pou��vaj� suroviny, stoup� nebo kles� nep��mo �m�rn� k hodnot� surov�ho produktu. Jestli�e se hodnota bavlny zdvojn�sob�, pak m�ra zisku p�i dan� mzd� a dan� m��e nadhodnoty klesne, jak jsem to u� uk�zal d��ve na p��klad�.[20] Tot� plat� v�ak o zem�d�lstv�. Kdyby byla sklize� slab� a m�lo by se d�le vyr�b�t v d��v�j��m rozsahu (p�edpokl�d�me tu, �e zbo�� se prod�v� za svou hodnotu), musela by se v�t�� ��st celkov�ho produktu �ili jeho hodnoty vr�tit p�d�, a po ode�ten� mzdy (v p��pad�, �e by z�stala stejn�) by tvo�ilo pacht��ovu nadhodnotu men�� mno�stv� produktu, a z�stalo by tud� i men�� mno�stv� hodnoty k rozd�len� mezi pacht��e a pozemkov�ho vlastn�ka. A�koli by m�l jednotliv� produkt vy��� hodnotu ne� d��ve, bylo by men�� nejen mno�stv� produktu, ale i zb�vaj�c� ��st hodnoty. N�co jin�ho by bylo, kdyby se produkt v d�sledku popt�vky prod�val nad svou hodnotou, a to tak vysoko, �e men�� mno�stv� produktu by m�lo vy��� cenu ne� d��ve velk� mno�stv� produktu. To by v�ak odporovalo na�emu p�edpokladu, �e produkty se prod�vaj� za svou hodnotu.
P�edpokl�dejme opa�n� p��pad: sklize� bavlny je dvojn�sobn�, a ta jej� ��st, kter� se p��mo vrac� zemi � nap��klad jako hnojivo a osivo �� stoj� m�n� ne� d��ve. V tomto p��pad� bude ��st hodnoty, kter� zbude p�stiteli bavlny po ode�ten� mzdy, v�t�� ne� d��ve. M�ra zisku by tu stoupla stejn� jako v bavln��sk�m pr�myslu. Je sice zcela spr�vn�, �e v jednom loktu kalika by byla nyn� ta ��st hodnoty, kter� p�ipad� na surov� produkt, men�� ne� p�edt�m, a ta ��st, kter� p�ipad� na zpracov�n�, v�t�� ne� d��ve. Dejme tomu, �e loket kalika stoj� 2 �ilinky, zat�mco hodnota bavlny v n�m obsa�en� se rovn� 1 �ilinku. Klesne-li cena bavlny (co� je za p�edpokladu, �e hodnota bavlny se rovn� jej� cen�, mo�n� jedin� proto, �e se p�stov�n� bavlny stalo produktivn�j��) z 1 �ilinku na 6 penc�, rovn� se hodnota loktu kalika 18 penc�m. Klesla o �tvrtinu, tj. o 25 %. Av�ak tam, kde p�stitel bavlny prod�val d��ve 100 liber po 1 �ilinku, mus� nyn� prodat 200 liber po 6 penc�ch. P�edt�m se hodnota [ve�ker� bavlny] rovnala 100 �ilink�m, nyn� se rovn� rovn� 100 �ilink�m. A�koli p�edt�m tvo�ila bavlna v�t�� ��st hodnoty produktu, dostal p�stitel bavlny za sv�ch 100 �ilink�, jestli�e 1 libra st�la 1 �ilink, pouze 50 lokt� kalika; nyn� i kdyby z�rove� m�ra nadhodnoty p�i p�stov�n� bavlny klesla �� prod�v�-li libru bavlny za 6 penc�, dostane za sv�ch 100 �ilink� 662/3 loktu.
P�edpokl�d�me-li, �e se zbo�� prod�vaj� za svou hodnotu, je nespr�vn� tvrdit, �e d�chod v�robc�, kte�� se pod�lej� na v�rob� produktu, nutn� z�vis� na tom, jak� sou��sti hodnoty ǁ477ǀ p�edstavuj� jejich produkty v celkov� hodnot� produktu.
Dejme tomu, �e hodnota celkov�ho produktu tvo�� v jednom odv�tv� 300 liber �t., ve druh�m 900 liber �t. a ve t�et�m 1800 liber �t.; p�itom bereme v�echny druhy pr�myslov�ho zbo�� v�etn� stroj�.
Kdyby bylo pravda, �e pom�r, podle n�ho� se d�l� hodnota cel�ho produktu mezi hodnotu surov�ho produktu a hodnotu pr�myslov�ho produktu, ur�uje pom�r, v n�m� se nadhodnota � renta, jak ��k� Rodbertus � d�l� na zisk a pozemkovou rentu, pak by to muselo platit i pro r�zn� produkty r�zn�ch sf�r v�roby, na nich� se suroviny a pr�myslov� produkt pod�lej� v r�zn�ch proporc�ch.
P�ipad�-li z hodnoty 900 liber �t. 300 liber �t. na pr�myslov� produkt a 600 liber �t. na surov� produkt; rovn�-li se 1 libra �t. 1 pracovn�mu dni; je-li d�le d�na m�ra nadhodnoty, nap��klad 2 hodiny na 10 p�i 12hodinov�m norm�ln�m pracovn�m dnu, je v 300 libr�ch �t. [pr�myslov�ho produktu] obsa�eno 300 pracovn�ch dn� a v 600 libr�ch �t. [surov�ho produktu] dvakr�t tolik (2 x 300). Suma nadhodnoty se v prvn�m produktu rovn� 600 hodin�m, ve druh�m produktu 1200 hodin�m. To neznamen� nic jin�ho, ne� �e p�i dan� m��e nadhodnoty z�vis� jej� velikost na po�tu d�ln�k�, tj. na po�tu sou�asn� zam�stnan�ch d�ln�k�. Proto�e se d�le p�edpokl�d� (av�ak nen� dok�z�no), �e z nadhodnoty, kter� vch�z� do hodnoty zem�d�lsk�ch produkt�, p�ipad� ��st pozemkov�mu vlastn�kovi jako pozemkov� renta, vypl�valo by z toho d�le, �e velikost pozemkov� renty skute�n� vzr�st� p��mo �m�rn� tomu, jak roste hodnota zem�d�lsk�ho produktu vzhledem k �pr�myslov�mu produktu�.
V uveden�m p��klad� se m� zem�d�lsk� produkt k pr�myslov�mu produktu jako 2 : 1, tj. 600 : 300. P�edpokl�dejme te�, �e jejich pom�r je 300 : 600. Proto�e pozemkov� renta z�vis� na nadhodnot� obsa�en� v zem�d�lsk�m produktu, je jasn�, �e rovn�-li se nadhodnota v prvn�m p��pad� 1200 hodin�m, ve druh�m p��pad� se rovn� jen 600 hodin�m, a pozemkov� renta, kter� tvo�� ur�itou ��st t�to nadhodnoty, mus� tedy b�t v prvn�m p��pad� v�t�� ne� ve druh�m. �ili ��m v�t�� ��st hodnoty tvo�� zem�d�lsk� produkt v hodnot� cel�ho produktu, t�m v�t�� ��st nadhodnoty cel�ho produktu na n�j p�ipad�, proto�e v ka�d� ��sti hodnoty produktu je obsa�ena ur�it� ��st nadhodnoty, a ��m v�t�� je ten pod�l nadhodnoty cel�ho produktu, kter� p�ipad� na zem�d�lsk� produkt, t�m v�t�� je pozemkov� renta, proto�e pozemkov� renta p�edstavuje ur�itou proporcion�ln� ��st nadhodnoty zem�d�lsk�ho produktu.
Dejme tomu, �e pozemkov� renta se rovn� 1/10 nadhodnoty vyroben� v zem�d�lstv�; v tomto p��pad� se pozemkov� renta rovn� 120 hodin�m, jestli�e � p�i celkov� hodnot� 900 liber �t. � se hodnota zem�d�lsk�ho produktu rovn� 600 libr�m �t., a jen 60 hodin�m, jestli�e se hodnota zem�d�lsk�ho produktu rovn� 300 libr�m �t. Velikost pozemkov� renty by se tedy skute�n� m�nila s velikost� hodnoty zem�d�lsk�ho produktu, a tud� i s relativn� velikost� hodnoty zem�d�lsk�ho produktu v pom�ru k pr�myslov�mu produktu. Av�ak �v��e� pozemkov� renty a zisku � tj. jejich m�ry � by s t�m nem�ly absolutn� nic spole�n�ho. V prvn�m p��pad� se hodnota produktu rovn� 900 libr�m �t., z �eho� p�ipad� 300 liber �t. na pr�myslov� produkt a 600 liber �t. na zem�d�lsk� produkt. Z toho p�ipad� 600 hodin nadhodnoty na pr�myslov� produkt a 1200 hodin na zem�d�lsk� produkt. Celkem 1800 hodin. Z nich p�ipad� na pozemkovou rentu 120 hodin, na zisk 1680 hodin. Ve druh�m p��pad� se hodnota produktu rovn� 900 libr�m �t.; z nich p�ipad� 600 liber �t. na produkt pr�myslu a 300 liber �t. na produkt zem�d�lstv�. Celkem 1800 hodin. Z nich p�ipad� na pozemkovou rentu 60 hodin, na zisk pak v pr�myslu 1200 hodin a v zem�d�lstv� 540 hodin. Celkem 1740 hodin. Ve druh�m p��pad� je pr�myslov� produkt dvakr�t v�t�� ne� zem�d�lsk� produkt (co do hodnoty), v prvn�m p��pad� je tomu naopak. Ve druh�m p��pad� se pozemkov� renta rovn� 60 hodin�m, v prvn�m 120 hodin�m. Prost� vzrostla v tom pom�ru jako hodnota zem�d�lsk�ho produktu. Kolikr�t vzrostla hodnota zem�d�lsk�ho produktu, tolikr�t vzrostla i velikost zem�d�lsk� renty. Z celkov� nadhodnoty 1800 hodin tvo�� pozemkov� renta v prvn�m p��pad� 1/15, v druh�m 1/30.
Jestli�e zde s velikost� ��sti hodnoty p�ipadaj�c� na zem�d�lsk� produkt vzr�st� i velikost pozemkov� renty a s touto jej� velikost� vzr�st� i jej� proporcion�ln� pod�l na celkov� nadhodnot� � jestli�e tedy vzr�st� i pod�l nadhodnoty p�ipadaj�c� na pozemkovou rentu ve srovn�n� s pod�lem, kter� z n� p�ipad� na zisk � je tomu tak jen proto, �e Rodbertus p�edpokl�d�, �e pozemkov� renta se pod�l� na nadhodnot� zem�d�lsk�ho produktu v ur�it� proporci. Mus� tomu tak skute�n� b�t, je-li tento fakt d�n nebo p�edpokl�d�-li se. Ale tento fakt v�bec nevypl�v� z t�ch nesmysl�, kter� n�m Rodbertus vykl�d� o �hodnot� materi�lu� a kter� jsem uvedl v��e.
V��e pozemkov� renty v�ak nevzr�st� ani v pom�ru k [nadhodnot� obsa�en� v tom] produktu, na kter�m participuje, proto�e [tento pom�r] je stejn� jako d��ve jedna desetina; jej� velikost vzr�st� proto, �e vzr�st� tento produkt, a proto�e jej� velikost vzr�st�, ani� vzrostla jej� �v��e�, vzr�st� � ve srovn�n� s mno�stv�m zisku nebo jeho pod�lu na ǁ478ǀ hodnot� tohoto celkov�ho produktu � i jej� �v��e�. Proto�e se p�edpokl�d�, �e rentu nyn� poskytuje v�t�� ��st hodnoty celkov�ho produktu, �e se v�t�� ��st nadhodnoty m��e p�em�nit v rentu, je ov�em ��st nadhodnoty, kter� se p�em�nila v rentu, v�t��. Ale to nem� absolutn� nic spole�n�ho s �hodnotou materi�lu�. A kdy� Rodbertus tvrd�, �e
�v�t�� renta� je z�rove� �vy����, �proto�e plocha p�dy, tj. po�et jiter, na kter� se tato plocha po��t�, z�stala stejn�, a tud� na jednotliv� jitro p�ipad� v�t�� suma hodnoty� (cit. d�lo, str. 122),
je to hloupost. Je to m��en� �v��e� renty takov�m �m���tkem�, j�m� se obt�nost vlastn� ot�zky obch�z�.
Uveden� p��klad jsme m�li postavit jinak � v�dy� je�t� nev�me, co je renta. Kdybychom u zem�d�lsk�ho produktu ponechali tut� m�ru zisku, jakou m� pr�myslov� produkt, a jen bychom p�ipo��tali jednu desetinu na rentu, vypadalo by to jinak a bylo by jasn�j��, co je vlastn� zapot�eb� [k vy�e�en� ot�zky], proto�e se p�edpokl�d� t� m�ra zisku.
Pr�myslov�
produktZem�d�lsk�
produktI 600 £
[7200 hodin]300 £
[3600 hodin]1200 [hodin] nadhodnoty p�ipad� pr�myslu,
600 [hodin] zem�d�lstv� a 60 [hodin] na rentu.
Celkem 1860 [hodin; z toho] 1800 tvo�� zisk.II 300 £
[3600 hodin]600 £
[7200 hodin]600 [hodin] nadhodnoty p�ipad� pr�myslu,
1200 [hodin] zem�d�lstv� a 120 [hodin] na rentu.
Celkem 1920 [hodin; z toho] 1800 tvo�� zisk.Pozemkov� renta je v p��pad� II dvakr�t v�t�� ne� v p��pad� I, proto�e ta ��st hodnoty [celkov�ho] produktu, na n� sed� jako ve�, tj. zem�d�lsk� produkt, ve srovn�n� s pr�myslov�m produktem vzrostla. Masa zisku z�st�v� v obou p��padech t� a rovn� se 1800 [hodin�m]. V prvn�m p��pad� tvo�� pozemkov� renta 1/31, ve druh�m 1/16 celkov� nadhodnoty.
Chce-li Rodbertus za ka�dou cenu vyhradit �hodnotu materi�lu� v�lu�n� pr�myslu, m�l by p�edev��m uvalit v�lu�n� na bedra zem�d�lstv� tu ��st konstantn�ho kapit�lu, kter� se skl�d� ze stroj� atd. Tato ��st kapit�lu vch�z� do zem�d�lstv� jako produkt, kter� mu dodal pr�mysl jako �pr�myslov� produkt�, kter� je v�robn�m prost�edkem pro �surov� produkt�.
Pokud jde o pr�mysl, ta ��st hodnoty stroj�, kter� se skl�d� ze �suroviny�, je u� na jeho ��tu p�ips�na na vrub pod polo�kou �surovina� nebo �hodnota materi�lu�, proto�e tu jde o z��tov�n� mezi dv�ma firmami. Tato ��st tedy nem��e b�t zaps�na dvakr�t. Druh� ��st hodnoty stroj� pou��van�ch v pr�myslu se skl�d� z p�idan� �pr�myslov� pr�ce� (minul� i p��tomn�) a tato pr�ce se rozpad� na mzdu a zisk (zaplacenou a nezaplacenou pr�ci). Ta ��st kapit�lu, kter� je tu z�lohov�na (krom� t� ��sti, kter� je obsa�ena v surovin� stroj�) se tedy skl�d� jen ze mzdy; zv�t�uje tud� nejen velikost z�lohovan�ho kapit�lu, ale i masu nadhodnoty, kter� se po��t� z tohoto z�lohovan�ho kapit�lu, tj. zv�t�uje zisk.
(Nespr�vnost, k n� doch�z� p�i tomto v�po�tu, je v�dy [v nepochopen� toho], �e a�koli nap��klad opot�ebov�n� stroj� nebo n�stroj� obsa�en� v sam�m stroji, v jeho hodnot�, se konec konc� d� redukovat na pr�ci, a� u� na pr�ci, kter� je obsa�ena v surovin�, nebo na pr�ci, kter� p�em�nila surovinu v stroj atd., p�esto tato minul� pr�ce nevch�z� u� nikdy ani do zisku, ani do mzdy, n�br� p�sob�, pokud se pracovn� doba nutn� k reprodukci nezm�n�, u� jen jako vyroben� podm�nka v�roby, kter� figuruje ve zhodnocovac�m procesu, a� je jej� u�itn� hodnota v pracovn�m procesu jak�koli, jen jako hodnota konstantn�ho kapit�lu. To je velmi d�le�it� a u� jsem to vysv�tlil p�i rozboru sm�ny mezi konstantn�m kapit�lem a d�chodem.[21]1 Krom� toho je v�ak tuto ot�zku t�eba vylo�it v odd�lu o akumulaci kapit�lu.)
Naproti tomu pokud jde o zem�d�lstv� � tj. o pouhou v�robu surov�ch produkt� �ili takzvanou prvov�robu � nelze p�i vz�jemn�m z��tov�n� firem �prvov�roba� a �zpracuj�c� v�roba�, tu ��st hodnoty kapit�lu, kter� vch�z� do zem�d�lstv� a reprezentuje stroje, n�stroje atd., tuto ��st konstantn�ho kapit�lu, ch�pat v ��dn�m p��pad� jinak ne� jako polo�ku, kter� vch�z� do zem�d�lsk�ho kapit�lu, ani� zv�t�uje jeho nadhodnotu. Stane-li se zem�d�lsk� pr�ce v d�sledku pou��v�n� stroj� atd. produktivn�j��, vzr�st jej� produktivity bude t�m men��, ��m vy��� je cena t�chto stroj� atd. Produktivitu zem�d�lsk� nebo kter�koli jin� pr�ce zvy�uje p�ece u�itn� hodnota stroj�, a ne jejich hodnota. Krom� toho by se tak� dalo ��ci, �e produktivita pr�myslov� pr�ce je podm�n�na p�edev��m existenc� surovin a jejich vlastnostmi. Zde je v�ak op�t podm�nkou v�roby v pr�myslu u�itn� hodnota suroviny, a ne jej� hodnota. Hodnota je sp� p�ek�kou. ǁ479ǀ Mutatis mutandis[i] plat� tedy o stroj�ch atd. [pou��van�ch v zem�d�lstv�] doslovn� to, co ��k� pan Rodbertus o �hodnot� materi�lu� v souvislosti s pr�myslov�m kapit�lem:
�Nap��klad do n�klad� pr�ce vynalo�en� na zvl�tn� produkt, jako je p�enice nebo bavlna, nemohou vch�zet n�klady pr�ce p�ipadaj�c� na pluh nebo gin[j] jako stroj� (�ili ani n�klady pr�ce, kter� p�ipadaj� na odvod�ovac� kan�l nebo na st�j). �Naproti tomu hodnota stroje �ili strojov� hodnota figuruje v t� sum� kapit�lu, z n� majitel po��t�, jako zisk, ��st renty p�ipadaj�c� na surov� produkt jako zisk� (cit, d�lo, str. 97)[22].
Jin�mi slovy: ta ��st hodnoty p�enice a bavlny, kter� p�edstavuje hodnotu opot�ebovan�ho pluhu nebo ginu, nen� v�sledkem pr�ce vynalo�en� na or�n� nebo odzr�ov�n� bavln�kov�ch vl�ken, n�br� je v�sledkem pr�ce, kter� vyrobila pluh a gin. Tato sou��st hodnoty vch�z� sice do zem�d�lsk�ho produktu, ale nebyla vyrobena v zem�d�lstv�. Proch�z� jen jeho rukama, proto�e prost�ednictv�m t�to ��sti hodnoty si zem�d�lstv� jen nahrazuje nov� pluhy a giny, kter� kupuje u v�robce stroj�.
Tyto stroje, n�stroje, stavby a jin� pr�myslov� v�robky pou��van� v zem�d�lstv� se skl�daj� ze dvou sou��st�: 1. ze surovin t�chto pr�myslov�ch v�robk�; [2. z pr�ce p�idan� k surovin�m]. Tyto suroviny jsou sice produktem zem�d�lstv�, ale jsou tou ��st� jeho produktu, kter� nikdy nevch�z� ani do mzdy, ani do zisku. I kdyby v zem�d�lstv� neexistoval ��dn� kapitalista, p�esto by si zem�d�lec stejn� jako d��v nemohl zapsat tuto ��st sv�ho produktu na sv�j ��et jako mzdu. Musel by tyto suroviny d�t fakticky zdarma v�robci stroj�, aby mu z nich ud�lal stroj, a krom� toho by musel zaplatit pr�ci p�idanou k t�mto surovin�m (rovnaj�c� se mzd� plus zisku). Ve skute�nosti se to tak� tak d�je. V�robce stroj� kupuje surovinu, ale zem�d�lec mus� tuto surovinu p�i koupi stroje op�t odkoupit. Je to tedy tot�, jako kdyby ji v�bec neprod�val, n�br� v�robci stroj� pouze p�j�il, aby j� dal formu stroje. Ta ��st hodnoty stroj� pou��van�ch v zem�d�lstv�, kter� p�edstavuje surovinu � a�koli je produktem zem�d�lsk� pr�ce a je ��st� hodnoty vytvo�en� touto prac� �� pat�� tud� v�rob�, a ne v�robci a figuruje v jeho n�kladech stejn� jako osivo. Naproti tomu druh� ��st, kter� p�edstavuje pr�myslovou pr�ci vlo�enou do stroje, je �pr�myslov�m produktem�, kter� vch�z� do zem�d�lstv� jako v�robn� prost�edek pr�v� tak jako surovina vch�z� jako v�robn� prost�edek do pr�myslu.
Je-li tedy spr�vn�, �e firma �v�roba surovin� dod�v� firm� �pr�mysl� �hodnotu materi�lu�, kter� vch�z� jako zvl�tn� polo�ka do sumy tov�rn�kova kapit�lu, je nem�n� spr�vn�, �e firma �pr�mysl� dod�v� firm� �v�roba surovin� hodnotu stroj�, kter� cel� (v�etn� ��sti, kterou tvo�� surovina) vch�z� do sumy farm��ova kapit�lu, ani� mu tato �sou��st hodnoty kapit�lu� poskytuje nadhodnotu. Je to jedna z okolnost�, pro� se v high agriculture[k], jak mu ��kaj� Angli�an�, m�ra zisku jev� ni��� ne� v zem�d�lstv� m�lo vysp�l�m, a�koli m�ra nadhodnoty je ve vysp�l�m zem�d�lstv� vy���.
Zde m� pan Rodbertus z�rove� p�esv�d�iv� d�kaz o tom, jak je pro podstatu z�lohy kapit�lu lhostejn�, nahrazuje-li se ��st hodnoty produktu, kter� se vyd�v� na konstantn� kapit�l, in natura, a proto se jen po��t� jako zbo�� � jako pen�n� hodnota �� nebo byla-li skute�n� zcizena a pro�la procesem koup� a prodeje. Kdyby nap��klad v�robce surovin dal �elezo, m��, d�evo atd., kter� je obsa�eno v zakoupen�m stroji, v�robci stroj� zdarma, tak�e by mu v�robce stroj� p�i prodeji stroje po��tal jen p�idanou pr�ci a opot�ebov�n� sv�ch stroj�, st�l by tento stroj zem�d�lce p�esn� tolik, kolik ho stoj� nyn�, a v jeho v�rob� by figurovala jako konstantn� kapit�l, jako z�loha, t� sou��st hodnoty; pr�v� tak jako je �pln� jedno, zda roln�k celou svou sklize� prod� a za ��st jej� hodnoty, kter� p�edstavuje semeno (surovinu), koup� ciz� semeno � aby t�eba prost��dal, co� je u�ite�n�, druh semena a p�ede�el degeneraci, k n� doch�z� p�stov�n�m st�le t�ho� druhu � nebo zda tuto ��st hodnoty p��mo ode�te od sv�ho produktu a vr�t� ji p�d�.
Ale pan Rodbertus, aby mu vy�el jeho v�po�et, nespr�vn� charekterizuje onu ��st konstantn�ho kapit�lu, kter� se skl�d� ze stroj�.
Druh� aspekt, kter�ho je si t�eba p�i rozboru p��padu II u pana Rodbertuse pov�imnout, z�le�� v tomto: Pan Rodbertus mluv� o t�ch pr�myslov�ch a zem�d�lsk�ch produktech, z nich� se skl�d� d�chod, co� je n�co docela jin�ho, ne� kdyby mluvil o t�ch pr�myslov�ch a zem�d�lsk�ch produktech, z nich� se skl�d� celkov� ro�n� produkt. I kdyby bylo z hlediska celkov�ho ro�n�ho produktu spr�vn� ��ci, �e po ode�ten� cel� t� ��sti zem�d�lsk�ho kapit�lu, kter� se skl�d� ze stroj� atd., ǁ480ǀ i po ode�ten� t� ��sti zem�d�lsk�ho produktu, kter� se p��mo vrac� do zem�d�lsk� v�roby, mus� b�t rozd�len� nadhodnoty mezi farm��e a pr�mysln�ka (a tud� i rozd�len� nadhodnoty, kter� p�ipad� farm��i, mezi n�ho a pozemkov�ho vlastn�ka) ur�eno velikost� t� ��sti, kterou se na celkov� hodnot� produkt� pod�l� pr�mysl a zem�d�lstv� � i kdyby to tak bylo, bylo by je�t� velmi sporn�, zda je spr�vn�, kdy� se mluv� o produktech, kter� tvo�� spole�ensk� fond d�chodu. D�chod (��st, je� se op�t p�em�n� v nov� kapit�l, se tu vylu�uje) se skl�d� z produkt�, kter� vch�zej� do individu�ln� spot�eby, a tu vznik� ot�zka, kolik si z tohoto spole�n�ho pytle vyt�hnou pr�myslov� kapitalist�, farm��i a pozemkov� vlastn�ci. Je ka�d� z t�chto ��st� ur�ena pod�lem, kter� maj� na hodnot� produkt�, je� tvo�� d�chod, [zpracovatelsk�] pr�mysl a v�roba surovin? Jin�mi slovy: je ur�ena t�mi pod�ly, na kter� se hodnota cel�ho produktu tvo��c�ho d�chod d�l� mezi zem�d�lskou a pr�myslovou pr�ci?
Masa produkt�, z n� se skl�d� d�chod, vylu�uje, jak jsem uk�zal d��ve,[23] v�echny produkty, kter� vch�zej� do v�roby jako pracovn� n�stroje (stroje), pomocn� l�tky, polotovary a suroviny pro tyto polotovary, a kter� tvo�� ��st ro�n�ho produktu pr�ce. Vylu�uje nejen konstantn� kapit�l pou��van� ve v�rob� surovin, ale i konstantn� kapit�l v�robc� stroj� a cel� konstantn� kapit�l farm��� a kapitalist�, kter� sice vch�z� do pracovn�ho procesu, ale nevch�z� do zhodnocovac�ho procesu. D�le vylu�uje nejen konstantn� kapit�l, n�br� i ��st t�ch nespot�ebiteln�ch produkt�, kter� p�edstavuj� d�chod sv�ch v�robc� a kter� vch�zej� do kapit�lu v�robc� t�ch produkt�, kter� lze spot�ebovat jako d�chod n�hradou za spot�ebovan� konstantn� kapit�l.
Masu produkt�, kter� se spot�ebov�v� jako d�chod a kter� tedy fakticky p�edstavuje tu ��st bohatstv�, kter� tvo�� d�chod jak svou u�itnou hodnotou, tak i svou sm�nnou hodnotou � tuto masu produkt� lze pova�ovat, jak jsem uk�zal d��ve, za masu, kter� se skl�d� jen z nov� p�idan� pr�ce (b�hem roku), tak�e se tak� rozpad� jen na d�chod, tj. na mzdu a zisk (kter� se op�t rozpad� na zisk, rentu, dan� atd.), p�i�em� ��dn� ��ste�ka t�to masy neobsahuje ani hodnotu suroviny vch�zej�c� do v�roby, ani hodnotu opot�ebov�n� stroj� vch�zej�c�ho do v�roby, zkr�tka [hodnotu] pracovn�ch prost�edk�. Zkoum�me-li tedy tento d�chod (p�i�em� odvozen� formy d�chodu nech�v�me �pln� stranou, nebo� neukazuj� nic jin�ho, ne� �e majitel d�chodu postupuje sv�j pod�l na uveden� mase produkt� n�komu jin�mu, a� u� za slu�by, nebo na zaplacen� dluhu atd.) a p�edpokl�d�me-li, �e mzda tvo�� 1/3 tohoto d�chodu, zisk 1/3 a pozemkov� renta 1/3, a �e produkt se co do hodnoty rovn� 90 libr�m �t., pak si ka�d� [z p�edstavitel� t�chto t�� forem d�chodu] m��e vz�t ze spole�n� masy za 30 liber �t. produkt�.
Proto�e se masa produkt�, kter� tvo�� d�chod, skl�d� jen z nov� p�idan� pr�ce (p�idan� b�hem roku), zd� se, �e v�c je velmi prost�: jestli�e zem�d�lsk� pr�ce vch�z� do masy produkt� dv�ma t�etinami a pr�myslov� pr�ce jednou t�etinou, rozd�l� si pr�mysln�ci a zem�d�lci hodnotu v tomto pom�ru. Jedna t�etina hodnoty by p�ipadla pr�mysln�k�m, dv� t�etiny zem�d�lc�m a proporcion�ln� velikost nadhodnoty, realizovan� v pr�myslu a zem�d�lstv� (za p�edpokladu, �e v obou je stejn� m�ra nadhodnoty), by odpov�dala t�mto pod�l�m pr�myslu a zem�d�lstv� na hodnot� celkov�ho produktu: pozemkov� renta by v�ak op�t vzr�stala �m�rn� tomu, jak vzr�st� masa pacht��ova zisku, na n�m� sed� renta jako ve�. Av�ak p�esto je takov�to v�klad nespr�vn�. Jedna ��st hodnoty skl�daj�c� se ze zem�d�lsk� pr�ce tvo�� toti� d�chod t�ch tov�rn�k�, kte�� vyr�b�j� fixn� kapit�l atd., jen� nahrazuje v zem�d�lstv� opot�ebovanou ��st tohoto kapit�lu. Pom�r mezi sou��stmi hodnoty produkt�, kter� tvo�� d�chod, mezi zem�d�lskou prac� a pr�myslovou prac�, neukazuje tedy v�bec pom�r, v n�m� se hodnota t�to masy produkt� nebo sama tato masa produkt� rozd�luje mezi pr�mysln�ky a farm��e, a neukazuje ani pom�r, j�m� se pr�mysl a zem�d�lstv� pod�lej� na celkov� v�rob�.
Rodbertus ��k� d�le:
�Ale op�t jedin� produktivita pr�ce p�i v�rob� surov�ch produkt� respektive v pr�myslu ur�uje p��slu�nou v��i hodnoty surov�ho respektive pr�myslov�ho produktu, �ili pod�ly, kter� p�edstavuj� na celkov� hodnot� produktu. Hodnota surov�ho produktu bude t�m vy���, ��m ni��� je produktivita pr�ce p�i v�rob� surov�ch produkt� a naopak. Stejn� tak i hodnota pr�myslov�ho produktu bude t�m vy���, ��m ni��� je produktivita [pr�ce] v pr�myslu a naopak. Proto�e vysok� hodnota surov�ho produktu vyvol�v� vysokou pozemkovou rentu a n�zk� zisk z kapit�lu, a vysok� hodnota pr�myslov�ho produktu vyvol�v� vysok� zisk z kapit�lu � i kdy� je v��e renty v�bec dan� � nejen prost� nep��mo �m�rn� sob� navz�jem, ale i produktivit� p��slu�n� pr�ce, tj. pr�ce p�i v�rob� surov�ch produkt� a pr�ce v pr�myslu.� (Cit. d�lo, str. 123.)
Srovn�v�-li se produktivita dvou r�zn�ch sf�r v�roby, m��e se srovn�vat jen relativn�. To znamen�, �e se vyjde z libovoln� zvolen�ho bodu, kdy se nap��klad hodnoty konop� a pl�tna, tj. odpov�daj�c� mno�stv� pracovn� doby v nich obsa�en�, maj� k sob� jako 1 : 3. Zm�n�-li se tento pom�r, bude spr�vn�, �ekneme-li, �e produktivita t�chto dvou r�zn�ch prac� se zm�nila. Nen� v�ak spr�vn�, �ekneme-li, �e v�roba zlata je �m�n� produktivn�, ne� v�roba �eleza, proto�e pracovn� doba pot�ebn� k v�rob� jedn� unce zlata ǁ481ǀ se rovn� 3 a pracovn� doba pot�ebn� k v�rob� jedn� tuny �eleza se rovn� rovn� 3.
Pom�r mezi hodnotami dvou zbo�� ukazuje, �e v�roba jednoho z nich stoj� v�c pracovn� doby ne� v�roba druh�ho; proto v�ak je�t� nelze ��ci, �e jedno odv�tv� v�roby je �produktivn�j�� ne� druh�. To by bylo spr�vn� jedin� tehdy, kdyby se pracovn� doba v obou p��padech vynakl�dala na v�robu t�e u�itn� hodnoty.
M�-li se tedy hodnota surov�ho produktu k hodnot� pr�myslov�ho produktu jako 3 : 1, nelze je�t� v�bec ��kat, �e pr�mysl je t�ikr�t produktivn�j�� ne� zem�d�lstv�. Jedin� kdyby se tento pom�r zm�nil, nap��klad na 4 : 1 nebo 3: 2 �i 2 : 1 atd., bylo by mo�no ��ci, �e se relativn� produktivita v obou odv�tv�ch zm�nila. Dalo by se to tedy tvrdit jen tehdy, kdyby produktivita stoupala nebo klesala.
[c) Rodbertusova t�et� teze]
�III. V��e zisku z kapit�lu je ur�ena v�hradn� v��� hodnoty produktu v�bec a v��i hodnoty surov�ho a pr�myslov�ho produktu zvl�t�, �ili stupn�m produktivity pr�ce v�bec a pr�ce ve v�rob� surov�ch produkt� v pr�myslov� v�rob� zvl�t�; v��e pozemkov� renty z�vis� krom� toho tak� na velikosti hodnoty produktu, tj. na mno�stv� pr�ce �ili produktivn� s�ly pou��van� ve v�rob� p�i dan�m stupni produktivity.� (Cit. d�lo, str. 116�117.)
Jin�mi slovy: m�ra zisku z�vis� jedin� na m��e nadhodnoty, a ta je ur�ov�na jedin� produktivitou pr�ce; naproti tomu m�ra pozemkov� renty z�vis� tak� na mase pou�it� pr�ce (na po�tu d�ln�k�) p�i dan� produktivit� pr�ce.
V tomto tvrzen� je t�m�� tolik nespr�vnost� co slov.
P�edn�, m�ru zisku naprosto neur�uje jedin� m�ra nadhodnoty, a o tom si ihned pohovo��me. P�edev��m v�ak je nespr�vn�, �e m�ra nadhodnoty z�vis� jedin� na produktivit� pr�ce. P�i dan� produktivit� pr�ce se m�ra nadhodnoty m�n� podle d�lky nadbyte�n� pracovn� doby. M�ra nadhodnoty tud� nez�vis� jen na produktivit� pr�ce, n�br� i na mno�stv� pou�it� pr�ce, proto�e mno�stv� nezaplacen� pr�ce m��e vzr�stat (p�i nezm�n�n� produktivit�), ani� vzr�st� mno�stv� zaplacen� pr�ce, tj. ��st kapit�lu vynalo�en� na mzdu. Nadhodnota � absolutn� nebo relativn� (a Rodbertus zn�, stejn� jako Ricardo, jedin� relativn� nadhodnotu) � nen� mo�n�, jestli�e pr�ce nen� alespo� tak produktivn�, �e po ode�ten� pracovn� doby pot�ebn� pro vlastn� reprodukci d�ln�ka z�stane z pracovn�ho dne je�t� nadbyte�n� pracovn� doba. Ale jakmile p�edpokl�d�me, �e nadbyte�n� pracovn� doba existuje, pak se � p�i dan�m minimu produktivity � m�ra nadhodnoty m�n� s d�lkou nadbyte�n� pracovn� doby.
Je tedy za prv� nespr�vn�, �e m�ra zisku �ili �v��e zisku z kapit�lu� je ur�ov�na jedin� produktivitou pr�ce vyko�is�ovan� kapit�lem � proto�e pr� je tak ur�ov�na m�ra nadhodnoty. Za druh�: P�edpokl�dejme, �e m�ra nadhodnoty, m�n�c� se p�i dan� produktivit� pr�ce s d�lkou pracovn�ho dne a p�i dan�m norm�ln�m pracovn�m dnu s produktivitou pr�ce, je dan�. Sama nadhodnota bude pak r�zn� podle po�tu d�ln�k�, z jejich� ka�d�ho pracovn�ho dne se vy�d�m� ur�it� mno�stv� nadhodnoty; jinak �e�eno, bude z�viset na velikosti variabiln�ho kapit�lu vynalo�en�ho na mzdu. M�ra zisku v�ak z�vis� na pom�ru t�to nadhodnoty k variabiln�mu kapit�lu plus konstantn�mu kapit�lu. Velikost nadhodnoty sice p�i dan� m��e nadhodnoty z�vis� na velikosti variabiln�ho kapit�lu, ale v��e zisku, tj. m�ra zisku, z�vis� na pom�ru t�to nadhodnoty k celkov�mu z�lohovan�mu kapit�lu. Zde tedy bude ov�em m�ru zisku ur�ovat cena suroviny (jestli�e se v dan�m odv�tv� pr�myslu pou��v�) a hodnota stroj� ur�it� v�konnosti.
Proto je od z�kladu nespr�vn� to, co ��k� Rodbertus:
�V t�m� pom�ru, v n�m� se v d�sledku zv�t�en� hodnoty produktu zv�t�uje suma zisku z kapit�lu, zv�t�uje se tedy i suma hodnoty kapit�lu, z ni� se m� po��tat zisk, a dosavadn� pom�r mezi ziskem a kapit�lem se t�mto zv�t�en�m zisku z kapit�lu v�bec nem�n�.� (Cit. d�lo, str. 125.)
Toto tvrzen� je spr�vn� jen v tom p��pad�, jde-li o tautologii: p�i dan� m��e zisku ˂a m�ra zisku se velmi li�� od m�ry nadhodnoty a sam� nadhodnoty˃ je velikost pou�it�ho kapit�lu lhostejn�, a to pr�v� proto, pon�vad� se p�edpokl�d�, �e m�ra zisku je konstantn�. Jinak v�ak m��e m�ra zisku vzr�stat, a�koli produktivita pr�ce je konstantn�, nebo m��e klesat, a�koli produktivita pr�ce vzr�st�, a p�itom vzr�st� v ka�d� sf��e.
A pak se znovu opakuje �patn� vtip (cit. d�lo, str. 125�126) s pozemkovou rentou: jej� prost� zv�t�en� pr� zvy�uje jej� m�ru, proto�e se v ka�d� zemi po��t� z �nezm�niteln�ho po�tu jiter� (cit. d�lo, str. 126). Vzr�st�-li masa zisku (p�i dan� m��e zisku), vzr�st� i masa kapit�lu, z n�ho� se zisk dosahuje; vzr�st�-li naproti tomu pozemkov� renta, m�n� se [podle Rodbertuse] pouze jeden �initel, sama renta, zat�mco jej� m���tko, �po�et jiter�, z�st�v� nezm�n�n� st�l�.
ǁ482ǀ �Proto m��e pozemkov� renta v d�sledku zjevu, k n�mu� doch�z� v�ude v hospod��sk�m v�voji spole�nosti � v d�sledku toho, �e se rozmno�uje pr�ce, j� se pou��v� k v�rob�, jin�mi slovy, v d�sledku toho, �e vzr�st� obyvatelstvo � stoupat, ani� mus� sou�asn� stoupat hodnota surov�ho produktu, proto�e u� ta okolnost, �e pozemkov� renta se z�sk�v� z v�t��ho mno�stv� surov�ho produktu, mus� m�t takov� ��inek.� (Cit. d�lo, str. 127.)
Na str. 128 doch�z� Rodbertus k podivn�mu objevu, �e i kdyby pozemkov� renta v d�sledku poklesu [ceny] surov�ho produktu pod jeho norm�ln� hodnotu �pln� odpadla, nebylo by mo�n�,
�aby zisk z kapit�lu n�kdy �inil 100 %� (toti� kdy� se zbo�� prod�v� za svou hodnotu); �i kdyby byl zisk jakkoli vysok�, mus� b�t v�dy zna�n� ni���. (Cit. d�lo, str. 128.)
A pro�?
�Proto�e� (zisk z kapit�lu) �vypl�v� v�hradn� z pom�ru, v n�m� se d�l� hodnota produktu. M��e tedy b�t v�dy jen zlomkem t�to hodnoty.� (Cit. d�lo, str. 127� 128.)
To, pane Rodbertus, z�vis� zcela na zp�sobu Va�eho v�po�tu.
P�edpokl�dejme, �e se z�lohovan� konstantn� kapit�l rovn� 100, z�lohovan� mzda se rovn� 50 a produkt pr�ce nad t�chto 50 se rovn� 150. M�li bychom pak takov� v�po�et:
Konstantn� kapit�l
(stroje)Variabiln�
kapit�lNadhodnota Hodnota V�robn�
n�kladyZisk % ������������������������������������������������������� 100 50 150 300 150 150 100 Aby tento p��pad nastal, nen� zapot�eb� nic jin�ho, ne� p�edpokl�dat, �e d�ln�k pracuje t�i �tvrtiny sv�ho pracovn�ho dne na sv�ho p�na, a �e tedy k jeho vlastn� reprodukci sta�� �tvrtina jeho pracovn� doby. Bere-li ov�em pan Rodbertus celkovou hodnotu produktu, tj. 300, a nevyd�luje z n� p�ebytek nad v�robn�mi n�klady, n�br� ��k�: tento produkt se m� rozd�lit mezi kapitalistu a d�ln�ka, pak m��e skute�n� kapitalist�v pod�l b�t jen ��st� tohoto produktu, i kdyby se rovnal Ale to je nespr�vn� v�po�et, nebo p�inejmen��m naprosto neu�ite�n�. Kdy� n�kdo vyd� 150 a z�sk� 300, ne��k� obvykle, �e dos�hl 50 % zisku, proto�e t�chto 150 nevypo��t�v� z 300, n�br� ze 150.
P�edpokl�dejme, �e ve v��e uveden�m p��klad� pracoval d�ln�k 12 hodin: 3 na sebe, 9 pro kapitalistu. Nech� nyn� pracuje 15 hodin, tj. 3 na sebe a 12 pro kapitalistu; podle d��v�j��ho pom�ru ve v�rob� [mezi v�robn�mi prost�edky a mno�stv�m �iv� pr�ce] by se pak muselo ke konstantn�mu kapit�lu p�idat 25 (ve skute�nosti m�n�, proto�e v�daje na stroje by nevzrostly tou m�rou jako mno�stv� pr�ce). Tud�:
Konstantn� kapit�l
(stroje)Variabiln�
kapit�lNadhodnota Hodnota V�robn�
n�kladyZisk % ������������������������������������������������������� 125 50 200 375 175 200 1142/7 Potom p�ich�z� Rodbertus zase se vzr�stem �pozemkov� renty donekone�na�, proto�e za prv� prost� zv�t�en� jej� velikosti ch�pe jako jej� vzr�st�n�, a mluv� tedy o jej�m vzr�stu i tehdy, kdy� se t� m�ra pozemkov� renty plat� z v�t��ho mno�stv� produkt�. D�le, proto�e rentu po��t� na �1 jitro�, kter� pova�uje za jej� m���tko. Jsou to dv� v�ci, kter� nemaj� navz�jem nic spole�n�ho.
*
Dal�� body sta�� poznamenat zcela stru�n�, proto�e nemaj� nic spole�n�ho s �kolem, kter� jsem si vytkl.
�Hodnota p�dy� je �kapitalizovan� pozemkov� renta�. Toto jej� pen�n� vyj�d�en� z�le�� proto na v��i vl�dnouc� �rokov� sazby. Kdyby byla pozemkov� renta kapitalizov�na p�i 4 %, musela by se n�sobit 25 (proto�e 4 % = 1/25 ze 100), kdyby byla kapitalizov�na p�i 5 %, musela by se n�sobit 20 (proto�e 5 % = 1/20 ze 100). V hodnot� p�dy by to byl rozd�l 20 % (cit. d�lo, str. 131). Dokonce i v d�sledku poklesu hodnoty pen�z by pozemkov� renta a tud� i hodnota p�dy nomin�ln� stoupla, proto�e zde pr� nedoch�z� k tomu, k �emu doch�z� u kapit�lu. Vyjad�uje-li se �rok nebo i zisk v�t��m mno�stv�m pen�z, z�rove� se rovnom�rn� zvy�uje ve sv�m pen�n�m vyj�d�en� i kapit�l. Naproti tomu pozemkov� renta vyj�d�en� ve v�t��m mno�stv� pen�z se pr� mus� rozd�lit na �nezm�n�n� po�et jiter pozemku�. (Cit. d�lo, str. 132.)
Pokud jde o Evropu, shrnuje pan Rodbertus svou moudrost takto:
1. �... u evropsk�ch n�rod� produktivita pr�ce v�bec � pr�ce ve v�rob� surov�ch produkt� i v pr�myslu � stoupla... V d�sledku toho se zmen�il pod�l n�rodn�ho produktu, kter� p�ipad� na mzdu, a zv�t�il se pod�l, kter� zb�v� na rentu... tud� renta v�bec stoupla.� (Cit. d�lo, str. 138�139.)
2 produktivita v pr�myslu se zv�t�ila v�c ne� produktivita ve v�rob� surov�ch produkt�... Proto je dnes p�i stejn� velikosti n�rodn�ho produktu pod�l renty, kter� p�ipad� na surov� produkt, v�t�� ne� pod�l, kter� p�ipad� na produkt pr�myslu; proto, p�esto�e se renta v�bec zv��ila, stoupla jen pozemkov� renta, kde�to zisk z kapit�lu poklesl.� (Cit. d�lo, str. 139.)
Pan Rodbertus tu tedy vysv�tluje, pr�v� tak jako Ricardo, zv��en� pozemkov� renty a pokles m�ry zisku jedno z druh�ho; pokles jednoho se rovn� vzestupu druh�ho, a zv��en� pozemkov� renty se vysv�tluje relativn� neproduktivnost� ǁ483ǀ zem�d�lstv�. Ricardo kdesi dokonce v�slovn� ��k�, �e nejde o absolutn�, n�br� o �relativn� neproduktivnost. Ale i kdyby byl �ekl prav� opak, nevypl�valo by to z principu, kter� stanovuje, proto�e skute�n� autor Ricardova n�zoru, Anderson, v�slovn� prohla�uje, �e ka�d� p�da je absolutn� zp�sobil� k zlep�en�.
Jestli�e �nadhodnota� v�bec (zisk a renta) stoupla, pak m�ra cel� renty v pom�ru ke konstantn�mu kapit�lu nejen�e m��e klesnout, n�br� skute�n� klesne, proto�e produktivita pr�ce stoupla. A�koli po�et zam�stnan�ch d�ln�k� vzrostl a vzrostl i stupe� jejich vyko�is�ov�n�, kapit�l vynalo�en� na mzdu v�bec � i kdy� absolutn� vzrostl � relativn� p�ece jen klesl, proto�e [konstantn�] kapit�l, kter� tito d�ln�ci jako z�lohu � produkt minul� pr�ce � uv�d�j� do pohybu a kter� vch�z� do v�roby jako jej� p�edpoklad, tvo�� st�le rostouc� ��st celkov�ho kapit�lu. Proto m�ra zisku a pozemkov� renty dohromady klesla, a�koli stoupla nejen jejich suma (jejich absolutn� velikost), n�br� i m�ra vyko�is�ov�n� pr�ce. To pan Rodbertus nem��e vid�t, proto�e u n�ho je konstantn� kapit�l vyn�lezem pr�myslu, o n�m� zem�d�lstv� nic nev�.
Pokud v�ak jde o relativn� velikost zisku a pozemkov� renty, pak z toho, �e zem�d�lstv� je relativn� m�n� produktivn� ne� [zpracovatelsk�] pr�mysl, nijak nevypl�v�, �e proto m�ra zisku mus� absolutn� klesnout. Byl-li nap��klad jej� pom�r k pozemkov� rent� 2 : 3 a nyn� je 1: 3, tvo�il [zisk] p�edt�m 2/3 pozemkov� renty a nyn� tvo�� u� jen 1/3; jin�mi slovy, tvo�il-li zisk d��ve 2/5 �ili 8/20 celkov� nadhodnoty, tvo�� nyn� u� jen 1/4 �ili 5/20, klesl tedy o 3/20 �ili o 15 % (ze 40 % na 25 %).
P�edpokl�dejme, �e hodnota libry bavlny, kter� se rovnala 2 �ilink�m, klesne na 1 �ilink. 100 d�ln�k�, kte�� d��ve up�edli 100 liber za den, up�edou nyn� 300. N�klady na 300 liber [bavlny] �inily d��ve 600 �ilink�, nyn� �in� u� jen 300 �ilink�. P�edpokl�dejme d�le, �e [hodnota] stroj� se v obou p��padech rovn� 1/10 [sumy vydan� na bavlnu v prvn�m p��pad�], tj. 60 �ilink�m. Kone�n� d��ve se za up�eden� 300 liber bavlny platilo 300 d�ln�k�m 300 �ilink�, te� se plat� u� jen 100 d�ln�k�m 100 �ilink�. Proto�e produktivita [pr�ce] d�ln�k� se �zv�t�ila� a mus�me p�edpokl�dat, �e jsou zde placeni produktem sv� vlastn� pr�ce, dejme tomu, �e d��ve se nadhodnota rovnala 20 % mzdy a nyn� se rovn� 40 %.
300 liber [p��ze] tedy stoj�:
V prvn�m p��pad�:
suroviny 600, stroje 60, mzda 300, nadhodnota 60, celkem 1020 �ilink�;
ve druh�m p��pad�:
suroviny 300, stroje 60, mzda 100, nadhodnota 40, celkem 500 �ilink�.
V prvn�m p��pad�: v�robn� n�klady 960, zisk 60, m�ra zisku 61/4 %.
Ve druh�m p��pad�: v�robn� n�klady 460, zisk 40, m�ra zisku 816/23 %.
Za p�edpokladu, �e renta tvo�ila 1/3 ka�d� libry [bavlny], rovnala se v prvn�m p��pad� 200 �ilink�m, tj. 10 libr�m �t., ve druh�m 100 �ilink�m, tj. 5 libr�m �t. Renta zde klesla, proto�e surov� produkt o 50 % zlevnil. Ale cel� produkt zlevnil o v�c ne� 50 o. Nov� p�idan� pr�myslov� pr�ce m� se v p��pad� I [k hodnot� suroviny] jako 360 : 600 = 6 : 10 = 1: 12/3; v p��pad� II jako 140 : 300 = 1: 21/7. Produktivita pr�myslov� pr�ce vzrostla v�c ne� produktivita zem�d�lsk� pr�ce; p�esto je v�ak v prvn�m p��pad� m�ra zisku ni��� a renta vy��� ne� ve druh�m. V obou p��padech tvo�� renta 1/3 suroviny.
P�edpokl�dejme, �e v p��pad� II se masa suroviny zdvojn�sob�, tak�e se up�ede 600 liber [bavlny]; pom�r by pak byl takov�to:
II. 600 liber [bavlny] = 600 �ilink� suroviny, 120 �ilink� stroje, 200 �ilink� mzda, 80 �ilink� nadhodnota. Celkem 920 �ilink� v�robn� n�klady, 80 �ilink� zisk, m�ra zisku 816/23 %.
M�ra zisku by ve srovn�n� s p��padem I stoupla. Renta by byla p�esn� takov� jako v p��pad� I. 600 liber [p��ze] by st�lo jen 1000 [�ilink�], zat�mco d��ve st�lo 2040 [�ilink�].
ǁ484ǀ Z toho, �e zem�d�lsk� produkt je relativn� drah�, nikterak nevypl�v�, �e poskytuje [vy���] rentu. Kdy� v�ak p�edpokl�d�me, �e renta se jako procento p�imyk� ke ka�d� ��sti hodnoty zem�d�lsk�ho produktu � jak to p�edpokl�d� Rodbertus, proto�e jeho �dajn� d�kaz je hloup� �� pak z toho ov�em vypl�v�, �e renta se vzr�staj�c� drahotou zem�d�lsk�ho produktu stoup�.
Proto�e stoupl po�et obyvatelstva, zv�t�ila se neoby�ejn� i suma hodnoty n�rodn�ho produktu... Proto dnes n�rod dost�v� v�c mzdy, v�c zisku, v�c pozemkov� renty... T�mto zv�t�en�m sumy pozemkov� renty se zv��ila i jej� �rove�, zat�mco zv�t�en� celkov� sumy mzdy a zisku nemohlo v�st k takov�mu ��inku.� (Cit. d�lo, str. 139.)
[8. Skute�n� smysl z�kona, jej� Rodbertus p�ekroutil]
Nechme nyn� stranou v�echny nesmysly pana Rodbertuse (nemluv� u� o takov�ch nedomy�lenostech, kter� jsem podrobn� rozebral v��, nap��klad, �e m�ra nadhodnoty (�v��e renty�) m��e stoupat jedin� tehdy, kdy� se zvy�uje produktivita pr�ce, co� znamen�, �e p�ehl�� absolutn� nadhodnotu atd.):
toti� prvn� nesmysl, �e v zem�d�lstv� ve vlastn�m slova smyslu (v kapitalistick�m zem�d�lstv�) nevch�z� do z�loh ��dn� �hodnota materi�lu�;
druh� nesmysl, �e druhou ��st konstantn�ho kapit�lu, kter� vch�z� do zem�d�lstv� a pr�myslu, stroje atd., nech�pe jako �sou��st hodnoty�, kter� � stejn� jako �hodnota materi�lu� nen� v�sledkem pr�ce t� v�robn� sf�ry, do n� vch�z� ve form� stroj� a z n� se tedy tak� mus� po��tat zisk dosa�en� v ka�d� v�robn� sf��e, a�koli hodnota stroj�, pr�v� tak jako �hodnota� materi�lu, nep�id�v� k tomuto zisku ani gro�, a�koli jak stroje, tak suroviny jsou v�robn� prost�edky a jako takov� vch�zej� do pracovn�ho procesu;
t�et� nesmysl, �e nepo��t� na vrub zem�d�lstv� jako z�lohu celou �sou��st hodnoty�, kterou tvo�� �stroje� atd., kter� vch�zej� do zem�d�lstv�, a �e tu ��st t�to �sou��sti hodnoty�, kterou netvo�� surovina, nech�pe jako dluh zem�d�lstv� v��i pr�myslu, za ni� zem�d�lstv� plat� tak, �e mus� pr�myslu dodat zdarma ��st suroviny, kter� tedy nepat�� do z�loh pr�myslu, ch�peme-li. ho jako jedin� celek;
�tvrt� nesmysl, �e si mysl�, �e do v�ech odv�tv� pr�myslu vch�z� krom� stroj� a jejich pomocn�ch l�tek �hodnota materi�lu�, a�koli k tomu nedoch�z� v cel�m dopravn�m pr�myslu a ani v t�ebn�m pr�myslu;
p�t� nesmysl, �e nevid�, �e do mnoha odv�tv� [zpracovatelsk�ho] pr�myslu (a to t�m v�t�� m�rou, ��m v�c dod�vaj� hotov� v�robky pro spot�ebu) vch�z� sice krom� variabiln�ho kapit�lu i �surovina�, ale druh� sou��st konstantn�ho kapit�lu v nich bu� t�m�� �pln� odpad�, nebo je minim�ln�, nepom�rn� men�� ne� ve velk�m pr�myslu a zem�d�lstv�;
�est� nesmysl, �e sm�uje pr�m�rn� ceny zbo�� s jejich hodnotami.
Kdy� odvrhneme v�echny ty nesmysly, na jejich� z�klad� Rodbertus vyvozuje sv�j v�klad pozemkov� renty z nespr�vn�ho v�po�tu, kter� d�l� farm�� i on s�m, v d�sledku �eho� by pozemkov� renta musela mizet tou m�rou, jak by farm�� skute�n� zapo��t�val sv� v�daje, z�stane n�m jako j�dro jen toto tvrzen�:
Prod�vaj�-li se surov� produkty za sv� hodnoty, p�evy�uje jejich hodnota pr�m�rn� ceny jin�ch druh� zbo�� �ili jejich vlastn� pr�m�rnou cenu, tj. je vy��� ne� v�robn� n�klady plus pr�m�rn� zisk, a d�v� tedy mimo��dn� zisk, kter� tvo�� pozemkovou rentu. To d�le znamen�, �e variabiln� kapit�l (za p�edpokladu, �e je m�ra nadhodnoty stejn�) je ve srovn�n� s konstantn�m kapit�lem v�t�� ve v�rob� surov�ch produkt� ne� � v pr�m�ru � v t�ch v�robn�ch sf�r�ch, kter� pat�� k pr�myslu (co� nebr�n� tomu, aby nebyl v n�kter�ch odv�tv�ch pr�myslu vy��� ne� v zem�d�lstv�). Nebo je�t� v�eobecn�ji: zem�d�lstv� pat�� do t�e kategorie, do n� pat�� ty pr�myslov� sf�ry v�roby, v nich� je pom�r variabiln�ho kapit�lu ke konstantn�mu kapit�lu vy���, ne� je v pr�m�ru v pr�myslov�ch sf�r�ch. Proto mus� b�t nadhodnota v zem�d�lstv�, po��tan� na jeho v�robn� n�klady, vy��� ne� pr�m�rn� nadhodnota v pr�myslov�ch sf�r�ch. To op�t znamen�, �e zvl�tn� m�ra zisku v zem�d�lstv� je vy��� ne� pr�m�rn� �ili v�eobecn� m�ra zisku. A to op�t znamen�, �e zvl�tn� m�ra zisku v ka�d� sf��e v�roby z�vis� � je-li m�ra nadhodnoty stejn� a sama nadhodnota je dan� � na tom, jak� je v jednotliv�ch sf�r�ch pom�r variabiln�ho kapit�lu ke konstantn�mu kapit�lu.
To by tedy byla jen aplikace z�kona, kter� jsem vylo�il obecn�, na zvl�tn� odv�tv� v�roby.
ǁ485ǀ Pak
1. by bylo t�eba dok�zat, �e zem�d�lstv� pat�� k t�m zvl�tn�m sf�r�m v�roby, kde hodnoty zbo�� p�evy�uj� jejich pr�m�rn� ceny a kde zisk, jestli�e si ho samy p�ivlast�uj� a neodevzd�vaj� ho na vyrovn�v�n� v�eobecn� m�ry zisku, p�evy�uje tedy pr�m�rn� zisk, tak�e dosahuj� krom� pr�m�rn�ho zisku je�t� i mimo��dn�ho zisku. Toto tvrzen� je z�ejm� spr�vn� pro zem�d�lstv� v pr�m�ru, proto�e v zem�d�lstv� je�t� relativn� p�evl�d� ru�n� pr�ce a pro bur�oazn� zp�sob v�roby je charakteristick�, �e rychleji rozv�j� pr�mysl ne� zem�d�lstv�. Je to ov�em historick� rozd�l, kter� m��e zmizet. V tom je i p���ina toho, �e hodnota v�robn�ch prost�edk�, kter� pr�mysl dod�v� zem�d�lstv�, vcelku kles�, kde�to hodnota surovin, kter� zem�d�lstv� dod�v� pr�myslu vcelku stoup�; proto m� konstantn� kapit�l ve velk� ��sti [zpracovatelsk�ho] pr�myslu relativn� v�t�� hodnotu ne� v zem�d�lstv�. To p�ev�n� neplat� o t�ebn�m pr�myslu.
2. Nen� spr�vn�, kdy� Rodbertus ��k�: Jestli�e se zem�d�lsk� produkt � podle v�eobecn�ho z�kona � prod�v� v pr�m�ru za svou hodnotu, mus� poskytovat mimo��dn� zisk alias[l] pozemkovou rentu � jako kdyby tento prodej za hodnotu zbo��, nad jeho pr�m�rnou cenou byl v�eobecn�m z�konem kapitalistick� v�roby. Je t�eba naopak dok�zat, pro� ve v�rob� surovin v�jime�n� a na rozd�l od t� kategorie pr�myslov�ch v�robk�, jejich� hodnota rovn� p�evy�uje jejich pr�m�rnou cenu � hodnoty neklesaj� na �rove� pr�m�rn�ch cen, a proto poskytuj� mimo��dn� zisk, alias pozemkovou rentu. To se vysv�tluje prost� existenc� pozemkov�ho vlastnictv�. K vyrovn�n� doch�z� jen mezi kapit�lem a kapit�lem, proto�e jedin� p�sob�-li kapit�l v��i kapit�lu, mohou se prosazovat imanentn� z�kony kapit�lu. Potud maj� pravdu ti, kte�� vyvozuji pozemkovou rentu z monopolu; stejn� jako jedin� monopol kapit�lu umo��uje kapitalistovi vytloukat z d�ln�ka nadpr�ci, tak i monopol pozemkov�ho vlastnictv� umo��uje pozemkov�mu vlastn�kovi vytlouci z kapitalisty tu ��st nadpr�ce, kter� by tvo�ila st�l� mimo��dn� zisk. Ti, kte�� odvozuj� pozemkovou rentu z monopolu, se m�l� v tom, �e mysl�, �e monopol umo��uje pozemkov�mu vlastn�kovi vyhnat cenu zbo�� nad jeho hodnotu. Naopak, monopol tu z�le�� v tom, �e udr�uje hodnotu zbo�� nad jeho pr�m�rnou cenou, v tom, �e umo��uje, aby se zbo�� prod�valo ne nad svou hodnotou, n�br� za svou hodnotu.
Kdy� si [Rodbertusovy n�zory] takto pooprav�me, je u� v�klad spr�vn�. Tak se vysv�tl� existence pozemkov� renty, zat�mco Ricardo vysv�tluje pouze existenci rozd�ln�ch pozemkov�ch rent a pozemkov�mu vlastnictv� fakticky nep�izn�v� ��dn� ekonom�ck� v�znam. Takto se d�le odstran� � ostatn� u� u sam�ho Ricarda jen libovoln� pro jeho v�klad nepot�ebn� � nadstavba, �e se zem�d�lsk� v�roba st�v� neust�le m�n� produktivn�, a naopak se uzn�v�, �e se st�v� produktivn�j��. Zem�d�lstv� je relativn� m�n� produktivn�, �ili rozv�j� produktivn� s�ly pr�ce pomaleji ne� pr�mysl jedin� na bur�oazn� z�kladn�. Ricardo m� pravdu, jestli�e �mimo��dnou nadhodnotu� zem�d�lstv� nevyvozuje z v�t�� �rodnosti, n�br� z v�t�� ne�rodnosti.
[9. Diferenci�ln� renta a absolutn� renta jejich vz�jemn� vztah]
Pokud jde o rozd�l mezi rentami, vysv�tluje se p�i stejn�m vkladu kapit�lu na stejn� velk�ch pozemc�ch rozd�lem v p�irozen� �rodnosti, speci�ln� p�edev��m u t�ch produkt�, z nich� se vyr�b� chl�b, hlavn� potravina; p�i stejn� velk�ch pozemc�ch se stejnou �rodnost� se rozd�l vysv�tluje nestejn�m vkladem kapit�lu. Prvn�, p�irozen� rozd�l vytv��� nejen rozd�l ve velikosti, n�br� i ve v��i �ili m��e pozemkov� renty ve srovn�n� s vynalo�en�m kapit�lem; druh�, pr�myslov� rozd�l vede pouze k zv�t�en� pozemkov� renty �m�rn� velikosti vynalo�en�ho kapit�lu. Rozd�l ve v�sledku m��e nastat i p�i postupn�ch vkladech kapit�lu na t�m� pozemku. T�m, �e existuj� rozd�ln� mimo��dn� zisky �ili rozd�ln� pozemkov� renty na pozemc�ch r�zn� �rodnosti, se zem�d�lstv� neli�� od pr�myslu. Zem�d�lstv� se li�� od pr�myslu t�m, �e se tyto mimo��dn� zisky fixuj�, proto�e v n�m spo��vaj� na p�irozen� z�kladn� (kter� se ov�em m��e v�ce nebo m�n� vyrovnat), kde�to v pr�myslu se � p�i stejn�m pr�m�rn�m zisku � objevuj� v�dy jen do�asn� a vznikaj� v�dy jedin� proto, �e se p�ech�z� k v�konn�j��m stroj�m a pracovn�m metod�m. V pr�myslu poskytuje mimo��dn� zisk v�dy jen posledn�, nejproduktivn�j�� kapit�l t�m, �e sn�� pr�m�rn� ceny. V zem�d�lstv� m��e a velmi �asto mus� b�t p���inou mimo��dn�ho zisku nikoli absolutn� zv��en� �rodnosti nejlep��ch pozemk�, n�br� relativn� zv��en� jejich �rodnosti, proto�e se p�ech�z� k obd�l�v�n� m�n� �rodn� p�dy. V pr�myslu mus� b�t vy��� relativn� produktivita, mimo��dn� zisk (kter� rychle miz�) v�dy v�sledkem absolutn�ho zv��en� produktivity nov� vlo�en�ho kapit�lu ve srovn�n� s d��v�j��m kapit�lem. V pr�myslu nem��e ��dn� kapit�l poskytovat mimo��dn� zisk (nemluv�me zde o kr�tkodob�m zv��en� popt�vky) proto, �e do dan�ho pr�myslov�ho odv�tv� p�ijdou nov�, m�n� produktivn� kapit�ly.
ǁ486ǀ Av�ak i v zem�d�lstv� se m��e st�t (jak Ricardo p�ipou�t�), �e �rodn�j�� p�da � p�da, kter� je bud �rodn�j�� od p��rody, anebo se stane �rodn�j�� ne� star� p�da za star�ch podm�nek d�ky nov�m �sp�ch�m techniky � se za�ne obd�l�vat pozd�ji, co� m��e dokonce zp�sobit (jako se to st�v� v d�ln�m pr�myslu a p�i p�stov�n� koloni�ln�ch produkt�), �e se ��st star� p�dy p�estane obd�l�vat, anebo se na n� zavede jin� druh zem�d�lsk� kultury, kter� poskytuje jin� produkt.
T�m, �e se rozd�ly mezi pozemkov�mi rentami (mimo��dn�mi zisky) v�ce nebo m�n� fixuj�, se zem�d�lstv� li�� od pr�myslu. Ale to, �e pr�m�rn� v�robn� podm�nky ur�uj� tr�n� cenu a t�m zvy�uj� cenu produktu, kter� je pod t�mto pr�m�rem, nad jeho cenu, ba dokonce nad jeho hodnotu, nevypl�v� v�bec z p�dy, n�br� z konkurence, z kapitalistick� v�roby, a nen� tud� ��dn�m p��rodn�m z�konem, n�br� z�konem spole�ensk�m.
Podle t�to teorie nen� nutn� ani to, aby se z nejhor�� p�dy platila pozemkov� renta, ani to, aby se z n� neplatila ��dn� pozemkov� renta. A pr�v� tak je mo�n�, �e i tam, kde nen� ��dn� pozemkov� renta, kde se dosahuje jen obvykl�ho zisku, ba kde dokonce nevznik� ani takov�to zisk, se p�esto plat� pachtovn�, tj. pozemkov� vlastn�k dost�v� pozemkovou rentu, a�koli tu ekonomicky ��dn� neexistuje.
Za prv�. Tam, kde se pozemkov� renta (mimo��dn� zisk) plat� jen z lep�� (�rodn�j��) p�dy, tam pozemkov� renta �jako takov� neexistuje. V takov�ch p��padech vystupuje i mimo��dn� zisk z��dkakdy fixov�n v podob� pozemkov� renty, podobn� jako nen� mimo��dn� zisk fixov�n v pr�myslu (jako nap��klad na z�pad� Spojen�ch st�t� severoamerick�ch).[24] ǀ486ǁ
ǁ486ǀ Tak je tomu tam, kde na jedn� stran� relativn� velik� masa pou�iteln� p�dy nebyla je�t� p�em�na v soukrom� vlastnictv� a kde na druh� stran� je p�irozen� �rodnost p�dy dost velk�, aby se p�es mal� rozvoj kapitalistick� v�roby � tud� p�es vysok� pom�r variabiln�ho kapit�lu ke konstantn�mu kapit�lu � hodnoty zem�d�lsk�ch produkt� rovnaly jejich pr�m�rn�m cen�m (ba n�kdy st�ly i pod nimi). Kdyby byly vy���, konkurence by je na tuto �rove� sn�ila. Naproti tomu je hloup� ��kat, jak to d�l� nap��klad Rodbertus, �e [pozemkovou rentou] je to, kdy� si st�t d� zaplatit nap��klad dolar nebo podobn� nepatrnou, tak�ka nomin�ln� cenu za akr. Je to, jako kdyby cht�l n�kdo ��kat, �e st�t si d�v� platit za provozov�n� ka�d�ho odv�tv� pr�myslu �pr�myslovou da�. V tomto p��pad� p�sob� Ricard�v z�kon. Pozemkov� renta tu existuje jedin� na relativn� �rodn�j��ch pozemc�ch, av�ak v�t�inou je�t� nen� fixovan�, n�br� pohybliv� jako mimo��dn� zisk v pr�myslu. P�da, kter� neplat� ��dnou pozemkovou rentu, neplat� ji nikoli proto, �e je ne�rodn�, n�br� proto, �e je �rodn�. Lep�� druhy p�dy plat� rentu proto, �e maj� vy��� ne� pr�m�rnou �rodnost, proto�e jsou relativn� �rodn�j��.
Av�ak i v zem�ch, v nich� pozemkov� vlastnictv� existuje, by mohl nastat na z�klad� opa�n�ch d�vod� t�� p��pad � �e by toti� p�da, kter� p�e�la do obd�l�v�n� jako posledn�, neplatila ��dnou pozemkovou rentu. Do�lo by k tomu tehdy, kdyby hodnota nap��klad obil� byla tak n�zk� (a jej� n�zk� �rove� by nem�la nic spole�n�ho s t�m, �e se plat� pozemkov� renta), �e by se u p�dy, kter� by se obd�l�vala naposled, rovnala pouze pr�m�rn� cen�. Byl by to d�sledek jej� relativn� mal� �rodnosti; to tedy znamen�, �e kdyby se tu vynalo�ila stejn� pr�ce jako na p�d�, kter� vyn�� rentu, byl by nap��klad po�et kvarter� (p�ipadaj�c�ch na vynalo�en� kapit�l) tak mal�, �e p�i pr�m�rn� hodnot� chlebovin by se nap��klad u p�enice dos�hlo jen pr�m�rn� ceny.
ǁ487ǀ P�edpokl�dejme nap��klad, �e posledn� p�da, kter� d�v� rentu (a p�da, kter� d�v� nejmen�� rentu, p�edstavuje �istou rentu, ostatn� u� p�edstavuj� diferencovanou rentu), vyrob� p�i vynalo�en� kapit�lu 100 liber �t. produkt rovnaj�c� se 120 libr�m �t. �ili 360 kvarter�m p�enice, kvarter po 1/3 libry �t. V tomto p��pad� stoj� 3 kvartery p�enice 1 libru �t. Dejme tomu, �e 1 libra �t. se rovn� pr�ci 1 t�dne. 100 liber �t. rovn� se 100 pracovn�m t�dn�m a 120 liber �t. rovn� se 120 pracovn�m t�dn�m. 1 kvarter se rovn� 1/3 t�dne, tj. 2 dn�m, a z t�chto 2 dn� �ili 24 hodin (jestli�e se norm�ln� pracovn� den rovn� 12 hodin�m) 1/5, tj. 44/5 hodiny, p�edstavuje nezaplacenou pr�ci rovnaj�c� se nadhodnot� obsa�en� v 1 kvarteru. 1 kvarter rovn� se 1/3 libry �t. �ili 6 2/3 �ilinku neboli 6 6/9 �ilinku.
Rovn�-li se pr�m�rn� zisk 10 %, bude se pr�m�rn� cena 360 kvarter� rovnat 110 libr�m �t. a pr�m�rn� cena 1 kvarteru 61/9 �ilinku. Kdyby se tedy kvarter p�enice prod�val za svou hodnotu, hodnota cel�ho produktu by byla o 10 liber �t. vy��� ne� pr�m�rn� cena. A proto�e se pr�m�rn� zisk rovn� 10 %, rovnala by se renta polovin� nadhodnoty, tj. 10 libr�m �t. �ili 5/9 �ilinku na 1 kvarter. Vy��� druhy p�dy, kter� vyn�ej� p�i vynalo�en� t�ch� 120 pracovn�ch t�dn� (z �eho� v�ak jen 100 t�dn� p�edstavuje zaplacenou pr�ci, a� u� zp�edm�tn�nou nebo �ivou), v�t�� mno�stv� kvarter�, poskytovaly by p�i cen� 66/9 �ilinku za kvarter vy��� rentu. Nejchud�� z obd�l�van�ch p�d by vyn�ela rentu 10 liber �t. na 100 liber �t. kapit�lu �ili 5/9 �ilinku na kvarter p�enice.
Dejme tomu, �e se za�ne obd�l�vat nov� p�da, kter� p�i vynalo�en� 120 pracovn�ch t�dn� vynese jen 330 kvarter�. Rovn�-li se hodnota 3 kvarter� 1 lib�e �t., hodnota 330 kvarter� se rovn� 110 libr�m �t. Nyn� by se v�ak 1 kvarter rovnal 2 dn�m a 22/11 hodiny, kde�to d��ve se rovnal jen 2 dn�m. Hodnota 1 kvarteru se d��ve rovnala 66/9 �ilinku �ili 6 �ilink�m 8 penc�m 11/11 farthingu. Nyn� by se jeden kvarter musel prod�vat o 7 penc� 11/11 farthingu dr�, aby se prod�val za svou hodnotu, p�i n� by tak� poskytoval rentu 5/9 �ilinku na kvarter. Hodnota p�enice vyroben� na lep�� p�d� je zde ni��� ne� hodnota p�enice vyroben� na nejhor�� p�d�; prod�v�-li tato nejhor�� p�da sv�j produkt za cenu kvarteru nejbli��� lep�� p�dy, �ili p�dy, kter� vyn�� rentu, prod�v� ho pod jeho hodnotou, av�ak za jeho pr�m�rnou cenu, tj. za takovou cenu, p�i n� [nejchud�� p�da] poskytuje obvykl� zisk 10 %. M��e se tedy obd�l�vat a m��e vyn�et kapitalistovi obvykl� pr�m�rn� zisk.
Ve dvou p��padech by tu nejhor�� p�da vyn�ela krom� zisku i rentu.
Za prv�, kdyby hodnota 1 kvarteru p�enice p�evy�ovala 66/9 �ilinku (jeho cena by mohla b�t vy��� re� 66/9 �ilinku, tj. vy��� ne� jeho hodnota, v d�sledku zv��en� popt�vky, av�ak tento p��pad zde nezkoum�me; 66/9 �ilinku, cena kvarteru, kter� vyn�ela rentu 10 liber �t. na nejhor�� p�d� d��ve obd�l�van�, by se rovnala hodnot� p�enice vyp�stovan� na t�to p�d�, kter� vyn�� nediferencovanou pozemkovou rentu), tj. v tom p��pad�, kdyby nejhor�� z d��ve obd�l�van�ch p�d i v�echny ostatn� p�dy byly � aby vyn�ely tut� rentu � relativn� m�n� �rodn�, tak�e hodnota jejich produkt� by ve v�t�� m��e p�evy�ovala jejich pr�m�rnou cenu i pr�m�rnou cenu jin�ch druh� zbo��. Tud� to, �e nov� nejhor�� p�da nevyn�� ��dnou rentu, nen� d�sledkem jej� ne�rodnosti, n�br� relativn� �rodnosti ostatn�ch pozemk�. Nejhor�� z obd�l�van�ch p�d, kter� d�v� rentu, p�edstavuje v��i nov�mu druhu p�dy, do n�ho� se vkl�d� nov� kapit�l, rentu v�bec, nediferencovanou rentu. A renta na t�to nejhor�� p�d� nen� vy��� pr�v� pro �rodnost t�to p�dy vyn�ej�c� rentu.
Dejme tomu, �e krom� posledn� p�dy, kter� nese rentu, existuj� je�t� t�i kategorie p�dy. Kategorie II; (vy��� ne� I, tj. posledn� p�da, kter� d�v� rentu) d�v� o 1/5 v�c renty, proto�e tato p�da je 1/5 �rodn�j�� ne� p�da kategorie I; kategorie III d�v� op�t o 1/5 v�c, proto�e je o 1/5 �rodn�j�� ne� kategorie II; a stejn� i kategorie IV, proto�e je o 1/5 �rodn�j�� ne� kategorie III. Proto�e se renta v kategorii I rovn� 10 libr�m �t., rovn� se v kategorii II 10 + 1/5 = 12 liber �t., v kategorii III se rovn� 12 + 1/5 = 142/5 libry �t. a v kategorii IV se rovn� 142/5 + 1/5 = 177/25 libry �t.[25]
Kdyby byla �rodnost kategorie IV men��, byla by renta z kategori� III�I v�etn� ǁ488ǀ v�t�� a renta z kategorie IV by byla i absolutn� vy��� (z�stal by v�ak mezi nimi t�� pom�r?). To lze ch�pat dvoj�m zp�sobem. Kdyby byla kategorie I �rodn�j��, byla by renta v kategori�ch II, III, IV pom�rn� men��. Na druh� stran� se m� kategorie I k II, kategorie II k III, kategorie III ke IV jako se m� nov� zaveden� druh p�dy, kter� ned�v� rentu, ke kategorii I. Nov� druh p�dy ned�v� rentu, proto�e hodnota p�enice z kategorie I nep�evy�uje pr�m�rnou cenu [produktu] nov� p�dy. P�evy�ovala by ji, kdyby kategorie I byla m�n� �rodn�. V tom p��pad� by nov� p�da rovn� poskytovala rentu. Stejn� je tomu i u I. Kdyby byla II �rodn�j��, I by neposkytovala ��dnou rentu, anebo by poskytovala men�� rentu; stejn� je tomu i ve vztahu II v��i III a III v��i IV. Nakonec tu tedy je opa�n� postup: absolutn� �rodnost kategorie IV ur�uje rentu kategorie III. Kdyby byla kategorie IV je�t� �rodn�j��, poskytovaly by kategorie III, II, I men�� rentu nebo by neposkytovaly ��dnou rentu. Renta, kterou poskytuje kategorie I, nediferencovan� renta, je tedy ur�ena �rodnost� kategorie IV, podobn� jako okolnost, �e nov� p�da neposkytuje ��dnou rentu, je ur�ena �rodnost� kategorie I. Zde tedy plat� Storch�v z�kon, podle n�ho� renta nej�rodn�j�� p�dy ur�uje rentu posledn� p�dy, kter� v�bec poskytuje rentu, tud� ur�uje rozd�l mezi p�dou, kter� poskytuje nediferencovanou rentu, a p�dou, kter� neposkytuje v�bec ��dnou rentu.[26]
Tud� jev, �e zde p�t� kategorie, nov� obd�l�van� p�da I', neposkytuje (na rozd�l od I) ��dnou rentu, nen� d�sledkem jej� vlastn� ne�rodnosti, n�br� jej� relativn� ne�rodnosti ve srovn�n� s kategori� I, tj. relativn� �rodnosti kategorie I ve srovn�n� s I'.
[Za druh�.] Hodnota produktu kategori� p�dy I, II, III a IV, kter� d�vaj� rentu, je 6 �ilink� 8 penc� za kvarter (pro v�t�� pravd�podobnost lze m�sto kvarteru dosadit bu�l); rovn� se pr�m�rn� cen� produktu kategorie I' a je ni��� ne� vlastn� hodnota produktu t�to kategorie. Zde v�ak m��e existovat mnoho mezistup��. Kdyby kategorie I' d�vala na kapit�lov� vklad 100 liber �t. n�jak� mno�stv� kvarter� pohybuj�c� se mezi jej�m skute�n�m v�nosem 330 bu�l� a v�nosem I rovnaj�c�m se 360 bu�l� � nap��klad 333, 340, 356 a� do 360-x bu�l� �� byla by hodnota 1 kvarteru, rovnaj�c� se 6 �ilink�m 8 penc�m, vy��� ne� pr�m�rn� cena (za bu�l) v I', a tato p�da, kter� se za�ala obd�l�vat naposled, by poskytovala rentu. �e v�bec poskytuje pr�m�rn� zisk, to je d�sledek relativn� ne�rodnosti kategorie I, tud� i v�ech kategori� I � IV. �e neposkytuje ��dnou rentu, to je d�sledek relativn� �rodnosti kategorie I a jej� vlastn� relativn� ne�rodnosti. P�da I', kter� se za�ala obd�l�vat naposled, by mohla poskytovat rentu, kdyby hodnota 1 bu�lu byla vy��� ne� 6 �ilink� 8 penc�, tj. kdyby I, II, III, IV byly m�n� �rodn�, proto�e pak by byla hodnota p�enice vy���. Mohla by v�ak poskytovat rentu i tehdy, kdyby se hodnota 1 bu�lu rovnala 6 �ilink�m 8 penc�m, tj. kdyby �rodnost I, II, III, IV byla stejn�, dan�, a sama p�da I' by byla �rodn�j�� a d�vala v�c ne� 330 bu�l�, tj. kdyby hodnota 6 �ilink� 8 penc� za bu�l p�evy�ovala pr�m�rnou cenu za bu�l, jin�mi slovy, kdyby jeho pr�m�rn� cena byla nyn� ni��� ne� 6 �ilink� 8 penc�, tj. ni��� ne� hodnota p�enice p�stovan� na p�d�ch I, II, III, IV. Je-li hodnota vy��� ne� pr�m�rn� cena, je tu mimo��dn� zisk p�evy�uj�c� pr�m�rn� zisk, a tud� i mo�nost renty.
A tak vid�me: fakt, �e v r�zn�ch sf�r�ch v�roby nap��klad � pr�myslu a zem�d�lstv� � hodnota p�evy�uje pr�m�rnou cenu, sv�d�� o v�t�� ne�rodnosti t� sf�ry v�roby, kter� poskytuje mimo��dn� zisk, p�ebytek hodnoty nad pr�m�rnou cenou. Naproti tomu v r�mci t�e sf�ry sv�d�� tento fakt o v�t�� produktivit� dan�ho kapit�lu ve srovn�n� s jin�mi kapit�ly t�e sf�ry v�roby. Ve v��e uveden�m p��klad� d�v� p�da kategorie I v�bec pozemkovou rentu proto, �e v zem�d�lstv� je pom�r variabiln�ho kapit�lu ke konstantn�mu kapit�lu vy��� ne� v pr�myslu � tj. mus� se k zp�edm�tn�n� pr�ci p�id�vat v�c nov� pr�ce � a proto, �e v d�sledku pozemkov�ho vlastnictv� se tento p�ebytek hodnoty nad pr�m�rnou cenou nevyrovn�v� konkurenc� kapit�l�. Av�ak p�da kategorie I d�v� v�bec pozemkovou rentu je�t� tak� proto, �e hodnota 6 �ilink� 8 penc� za bu�l nen� ni��� ne� pr�m�rn� cena produktu t�to p�dy, tj. proto, �e tato p�da nen� tak ne�rodn�, �e by hodnota jej�ho vlastn�ho produktu p�evy�ovala 6 �ilink� 8 penc� za bu�l, p�i�em� cenu tohoto produktu neur�uje jeho vlastn� hodnota, n�br� hodnota p�enice p�stovan� na p�d�ch II, III, IV, nebo p�esn�ji na p�d� II. Bude-li se nyn� tato tr�n� cena pouze rovnat pr�m�rn� cen� vlastn�ho produktu t�to p�dy, nebo bude-li tuto pr�m�rnou cenu p�evy�ovat, jin�mi slovy, bude-li hodnota produktu p�dy I p�evy�ovat jeho pr�m�rnou cenu, to z�vis� na vlastn� produktivit� t�to p�dy.
Proto je nespr�vn� i Rodbertus�v n�zor, �e ka�d� kapit�l, kter� poskytuje v zem�d�lstv� pr�m�rn� zisk, mus� poskytovat i pozemkovou rentu. Tento nespr�vn� z�v�r vypl�v� z ǁ489ǀ nespr�vn�ho z�kladu jeho teorie. Rodbertus uva�uje takto: kapit�l vyn�� v zem�d�lstv� nap��klad 10 liber �t.; proto�e v�ak do zem�d�lstv�, na rozd�l od pr�myslu, nevch�z� surovina, po��t� se t�chto 10 liber �t. na men�� sumu, p�edstavuje tedy v�c ne� 10 %. Vtip je v�ak v tom: hodnota
zem�d�lsk�ch produkt� p�evy�uje pr�m�rnou cenu (jejich vlastn�ho i ostatn�ho zbo��) ne proto, �e sem nevch�z� surovina (kter� do zem�d�lstv� ve vlastn�m smyslu naopak vch�z�; a i kdyby nevch�zela, bylo by to lhostejn�, kdyby bylo v zem�d�lstv� relativn� v�c stroj� atd.), ale proto, �e pom�r variabiln�ho kapit�lu ke kapit�lu konstantn�mu je v zem�d�lstv� vy���, ne� je tento pom�r ne ve zvl�tn�ch sf�r�ch pr�myslov� v�roby, n�br� v pr�m�ru v cel�m pr�myslu. Tento v�eobecn� rozd�l ur�uje svou velikost� velikost a existenci pozemkov� renty na p�d� I � absolutn�, nediferencovan�, a proto i nejmen�� pozemkov� renty. Cena p�enice na p�d� I', tj. na nov� obd�l�van� p�d�, kter� neposkytuje ��dnou pozemkovou rentu, v�ak nen� ur�ena hodnotou vlastn�ho produktu t�to p�dy, n�br� hodnotou produktu p�dy I, tud� pr�m�rnou tr�n� cenou p�enice, kterou dod�v� p�da I, II, III, IV.
V�sada zem�d�lstv� (podm�n�n� pozemkov�m vlastnictv�m), �e sv�j produkt neprod�v� za pr�m�rnou cenu, n�br� za hodnotu sv�ho produktu, je-li tato hodnota vy��� ne� pr�m�rn� cena, v�bec neplat� pro produkty vyp�stovan� na r�zn�ch druz�ch p�dy v��i sob� navz�jem, pro produkty vyroben� za r�zn� hodnoty uvnit� t�e sf�ry v�roby. V��i pr�myslov�m produkt�m maj� jen ten n�rok, aby se prod�valy za sv� hodnoty. V��i ostatn�m produkt�m t�e sf�ry jsou ur�eny tr�n� cenou, a na �rodnosti p�dy I z�vis�, zda hodnota � kter� se zde rovn� pr�m�rn� tr�n� cen� � je dostate�n� vysok� nebo n�zk�, tj. zda �rodnost p�dy I je dostate�n� vysok� nebo n�zk�, aby p�da I', prod�v�-li se jej� produkt za tuto hodnotu, m�la na v�eobecn�m rozd�lu mezi hodnotou a pr�m�rnou cenou p�enice mal�, velk� nebo v�bec ��dn� pod�l. Av�ak pan Rodbertus v�bec nerozli�uje hodnoty a pr�m�rn� ceny, proto�e pova�uje za v�eobecn� z�kon, �e se v�echny druhy zbo�� prod�vaj� za sv� hodnoty, a nech�pe, �e je to v�sada zem�d�lsk�ch produkt�, a proto si ov�em mus� myslet, �e se i produkt nejhor�� p�dy mus� prod�vat za svou individu�ln� hodnotu. Ale tento produkt v konkurenci s produkty t�ho� druhu tuto v�sadu ztr�c�.
Mohlo by se v�ak st�t, �e pr�m�rn� cena produktu I' by p�evy�ovala hodnotu produktu I � 6 �ilink� 8 penc� za bu�l. M��eme p�ipustit (a�koli to nen� docela spr�vn�), �e mus� stoupnout popt�vka, aby se p�da I' v�bec obd�l�vala. Cena p�enice z p�dy I tedy mus� stoupnout nad jej� hodnotu, nad 6 �ilink� 8 penc�, a to na del�� dobu. V tomto p��pad� se p�da I', bude obd�l�vat. M��e-li tato p�da d�vat p�i cen� 6 �ilink� 8 penc� pr�m�rn� zisk � a�koli hodnota jej�ho produktu je vy��� ne� 6 �ilink� 8 penc� � a uspokojit popt�vku, sn�� se cena na 6 �ilink� 8 penc�, proto�e popt�vka nyn� op�t odpov�d� nab�dce; p�da I mus� nyn� op�t prod�vat sv�j produkt za 6 �ilink� 8 penc�, stejn� jako p�da II, III, IV, a tud� i p�da I'. Naproti tomu kdyby pr�m�rn� cena produktu p�dy I' byla 7 �ilink� 8 penc�, tak�e by tato p�da poskytovala obvykl� zisk jen p�i t�to cen� (kter� by byla hluboko pod individu�ln� hodnotou jej�ho produktu), pak, kdyby se popt�vka nedala jinak uspokojit, by se hodnota 1 bu�lu musela ust�lit na 7 �ilinc�ch 8 penc�ch a cena 1 bu�lu z p�dy I, odpov�daj�c� popt�vce, by stoupla nad jeho [individu�ln�] hodnotu. Cena 1 bu�lu z p�dy II, III, IV ji� p�evy�uje jeho individu�ln� hodnotu. Stoupala by je�t� v��e. Kdyby se v�ak p�edv�dal dovoz obil�, kter� by za ��dn�ch okolnost� nedovolil, aby se cena ust�lila na 7 �ilinc�ch 8 penc�ch, mohla by se p�da I' obd�l�vat jen tehdy, kdyby se na�li drobn� farm��i, kte�� by se spokojili s ni���m ziskem ne� pr�m�rn�m. K tomu neust�le doch�z� jak v zem�d�lstv�, tak v pr�myslu. I v tomto p��pad�, stejn� jako v p��pad�, kdy p�da I' poskytuje pr�m�rn� zisk, by se mohla platit pozemkov� renta, byla by v�ak jen sr�kou z farm��ova zisku. Kdyby se v�ak nedalo ud�lat ani to, mohl by pozemkov� vlastn�k pronajmout p�du domk���m, jim� jde � podobn� jako ru�n�m tkalc�m � hlavn� o to, aby dos�hli sv� mzdy, a p�ebytek, velk� nebo mal�, plat� ve form� renty pozemkov�mu vlastn�kovi. Tento p�ebytek m��e b�t, jak to b�v� u ru�n�ho tkalce, pouhou sr�kou nejen z produktu pr�ce, n�br� i z odm�ny za pr�ci. Ve v�ech t�chto p��padech by se mohla pozemkov� renta platit. V jednom p��pad� by byla sr�kou z kapitalistova zisku. Ve druh�m by si pozemkov� vlastn�k p�ivlastnil d�ln�kovu nadpr�ci, kterou si jinak p�ivlast�uje kapitalista. A v posledn�m p��pad� by pozemkov� vlastn�k �il na �kor d�ln�kovy mzdy, jak to �ast�ji d�laj� i kapitalist�. Kapitalistick� v�roba ve velk�m je v�ak mo�n� jen tam, kde p�da, kter� se za�ala obd�l�vat naposledy, poskytuje alespo� pr�m�rn� zisk, tj. jen tam, kde hodnota produktu p�dy I zabezpe�uje p�d� I', p�inejmen��m pr�m�rnou cenu.
Vid�me, jak rozli�ov�n� hodnoty a pr�m�rn� ceny p�ekvapiv� �e�� ot�zku a ukazuje, �e m� pravdu Ricardo i jeho odp�rci.[27]
ǁXI � 490ǀ Kdyby byla p�da I, kter� poskytuje absolutn� rentu, jedinou obd�l�vanou p�dou, prod�vala by bu�l p�enice za jeho hodnotu, tj. za 6 �ilink� 8 penc� �ili 66/9 �ilinku a nesn�ila by ji na pr�m�rnou cenu 61/9 �ilinku �ili 6 �ilink� 11/3 pence. Kdyby vzrostla popt�vka, kdyby ve�ker� p�da v zemi byla t�ho� druhu a kdyby se obd�l�van� plocha zdesetin�sobila, vzrostla by renta � za p�edpokladu, �e p�da I nese rentu 10 liber �t. ze 100 liber �t. � na 100 liber �t., a�koli by existoval jen jedin� druh p�dy. Ale m�ra �i v��e renty by nevzrostla ani v pom�ru k z�lohovan�mu kapit�lu, ani v pom�ru k obd�l�van� p�d�. Obd�l�valo by se desetkr�t v�c akr� a z�lohovalo by se desetkr�t v�c kapit�lu. Zv�t�ila by se tud� pouze suma renty, masa renty, a ne jej� v��e. M�ra zisku by neklesla, proto�e hodnota a cena zem�d�lsk�ch produkt� by se nezm�nily. Je samoz�ejm�, �e desetkr�t v�t�� kapit�l m��e d�t desetkr�t v�t�� rentu ne� kapit�l desetkr�t men��. Naproti tomu, kdyby se na t�e plo�e p�dy vynalo�ilo desetkr�t v�c kapit�lu s t�m� v�sledkem, z�stala by m�ra renty ve srovn�n� s vynalo�en�m kapit�lem t�; stoupla by v pom�ru k plo�e p�dy, av�ak na m��e zisku by rovn� nic nezm�nila.
Nyn� v�ak p�edpokl�dejme, �e obd�l�van� p�da I se stala �rodn�j��, ne proto, �e se zm�nila jakost p�dy, n�br� proto, �e se vynalo�ilo v�c konstantn�ho a m�n� variabiln�ho kapit�lu, v�c kapit�lu v podob� stroj�, kon�, um�l�ch hnojiv atd., a m�n� v podob� mzdy; za tohoto p�edpokladu by se hodnota p�enice p�ibl�ila k jej� pr�m�rn� cen� a k pr�m�rn� cen� pr�myslov�ch produkt�, proto�e by se sn�il nadm�rn� pod�l variabiln�ho kapit�lu proti pod�lu konstantn�ho kapit�lu. V tomto p��pad� by renta klesla a m�ra zisku by se nezm�nila. Kdyby tu do�lo k takov� zm�n� ve zp�sobu v�roby, �e by se pom�r variabiln�ho kapit�lu ke konstantn�mu kapit�lu vyrovnal s jejich pr�m�rn�m pom�rem v pr�myslu, odpadl by p�ebytek hodnoty p�enice nad jej� pr�m�rnou cenou, a s n�m by odpadla i renta, mimo��dn� zisk. P�da I by u� neplatila rentu a pozemkov� vlastnictv� by se stalo nomin�ln�m (pokud by se se zm�nou zp�sobu v�roby neza�alo s dodate�n�mi vklady kapit�lu do p�dy, tak�e po ukon�en� pachtu by vlastn�k pozemku dost�val �roky z kapit�lu, kter� nez�lohoval; toje tak� jedn�m z hlavn�ch prost�edk� obohacov�n� pozemkov�ch vlastn�k� a kolem toho se to�� spor o pachtovn� pr�vo v Irsku). Kdyby v�ak krom� p�dy I existovaly je�t� p�dy II, III a IV, na nich� by se tak� roz���il tento zp�sob v�roby, pak by tyto p�dy v d�sledku sv� v�t�� p�irozen� �rodnosti ve srovn�n� s p�dou I poskytovaly rentu, a to �m�rn� tomu, o� by byly �rodn�j��. P�da I by v tomto p��pad� p�estala poskytovat pozemkovou rentu a renty z p�d II, III a IV by �m�rn� tomu poklesly, proto�e v�eobecn� �rove� produktivity v zem�d�lstv� by se vyrovnala se v�eobecnou �rovn� produktivity v pr�myslu. Renta z p�d II, III a IV by odpov�dala Ricardovu z�konu; rovnala by se pouze mimo��dn�mu zisku z �rodn�j�� p�dy ve srovn�n� s p�dou m�n� �rodnou a existovala by jen jako mimo��dn� zisk, podobn� jako existuj� mimo��dn� zisky v pr�myslu, pouze s t�m rozd�lem, �e v pr�myslu nemaj� takovou p�irozenou z�kladnu, aby se fixovaly.
Ricard�v z�kon by pr�v� tak vl�dl i v tom p��pad�, kdyby v�bec neexistovalo pozemkov� vlastnictv�. Kdyby bylo odstran�no pozemkov� vlastnictv� a zachov�na kapitalistick� v�roba, pak by tento mimo��dn� zisk, vypl�vaj�c� z rozd�lu v �rodnosti, z�stal. Kdyby si st�t p�ivlastnil pozemkov� vlastnictv� a kapitalistick� v�roba by z�stala, platila by se renta z p�d II, III a IV st�tu, ale renta sama by z�stala. Kdyby se pozemkov� vlastnictv� zm�nilo v lidov� vlastnictv�, p�estala by v�bec existovat z�kladna kapitalistick� v�roby, z�kladna, na n� spo��v� osamostatn�n� pracovn�ch podm�nek v��i d�ln�kovi.
Pozd�ji p�i zkoum�n� pozemkov� renty bude t�eba vysv�tlit ot�zku, jak m��e pozemkov� renta r�st co do hodnoty i masy p�i intenz�vn�j��m obd�l�v�n�, a�koli p�itom m�ra pozemkov� renty v pom�ru k z�lohovan�mu kapit�lu kles�. To je z�ejm� mo�n� jen proto, �e se zv�t�uje masa z�lohovan�ho kapit�lu. Tvo��-li pozemkov� renta 1/5 a klesne-li na 1/10, pak 20 x 1/5 = 4 a 50 x 1/10 = 5. V tom je cel� vtip. Kdyby se v�ak p�i intenz�vn�j��m obd�l�v�n� vytvo�il v zem�d�lstv� mezi prvky v�roby t�� pom�r, jak� je v pr�m�ru v pr�myslu � m�sto aby se mu jen p�ibli�oval �� renta z nejm�n� �rodn� p�dy by odpadla a na �rodn�j�� p�d� by se redukovala na pouhou diferenciaci p�d. Absolutn� renta by odpadla. P�edpokl�dejme nyn�, �e by se v d�sledku stoupaj�c� popt�vky p�e�lo od p�dy I k p�d� II. P�da I plat� absolutn� rentu, p�da II by platila diferencovanou rentu, ale cena p�enice (hodnota pro I, p�ebyte�n� hodnota pro II) by z�stala t�. Pr�v� tak by se nezm�nila ani m�ra zisku. Tak by to pokra�ovalo a� do IV. Kdybychom tedy spo��tali v�echen kapit�l vynalo�en� na p�d�ch I, II, III a IV, stoupla by i v��e renty, jej� m�ra. Av�ak pr�m�rn� m�ra zisku z p�d II, III a IV by se i nad�le rovnala pr�m�rn� m��e zisku z p�dy I, kter� se rovn� m��e zisku v pr�myslu, v�eobecn� m��e zisku. Kdy� se tedy p�ech�z� H 491 I k �rodn�j�� p�d�, m��e masa i m�ra renty vzr�stat, i kdy� se m�ra zisku nem�n� a z�st�v� nezm�n�na i cena p�enice. Vzestup v��e a masy renty by tu byl vyvol�n vzr�stem produktivity kapit�lu na p�d�ch II, III a IV, a ne jej�m poklesem na p�d� I. Tento vzr�st produktivity by ov�em nezp�sobil, jak k tomu nutn� doch�z� v pr�myslu, zv��en� zisku a sn�en� jak ceny zbo��, tak i mzdy.
Kdyby v�ak tento proces prob�hal opa�n�m sm�rem, tj. od p�dy IV k p�d� III, II, I, cena by stoupala a� na 6 �ilink� 8 penc�, na �rove�, p�i n� p�enice na p�d� I je�t� poskytuje rentu 10 liber �t. na 100 liber �t. [vynalo�en�ho kapit�lu]. Pak renta z p�enice na p�d� IV �in� 177/25 libry �t. na 100 liber �t. [vynalo�en�ho kapit�lu], z �eho� je v�ak 77/25 libry �t. p�ebytek jej� ceny nad hodnotou produktu p�dy I. P�da I by d�vala na kapit�l 100 liber �t. (p�i rent� 10 liber �t. a hodnot� 1 bu�lu 6 �ilink� 8 penc�) 360 bu�l� p�enice, p�da II 432 bu�l�, p�da III 5182/5 bu�lu a p�da IV 6222/25 bu�lu. Av�ak cena 6 �ilink� 8 penc� za 1 bu�l by d�vala p�d� IV mimo��dnou rentu 77/25 libry �t. na 100 liber �t. P�da IV prod�v� 3 bu�ly za 1 libru �t. �ili 6222/25 bu�lu za 2079/25 libry �t. [Individu�ln�] hodnota jej�ho produktu je v�ak jen 120 liber �t. jako na p�d� I; co je nav�c, je p�ebytek jeho ceny nad jeho hodnotou. P�da IV by prod�vala bu�l za jeho hodnotu, kdyby ho prod�vala po 3 �ilinc�ch 108/27 pence, a p�i t�to cen� by dost�vala rentu 10 liber �t. na 100 liber �t. [vynalo�en�ho kapit�lu]. P�ejde-li se nyn� ze IV na III, ze III na II a z II na I, cena bu�lu stoup� (a t�m i renta), a� nakonec �in� 6 �ilink� 8 penc� na p�d� I, kde nyn� tato cena poskytuje tut� pozemkovou rentu, kterou d��ve poskytovala na p�d� IV. P�i vzestupu ceny [zem�d�lsk�ho produktu] by m�ra zisku klesla, z��sti proto, �e by se zv��ila hodnota �ivotn�ch prost�edk� a surovin. P�echod ze IV na III by se mohl uskute�nit n�sleduj�c�m zp�sobem. T�m, �e se zv��� popt�vka, stoup� cena produktu p�dy IV nad jeho hodnotu, tak�e tato p�da neposkytuje u� jen rentu, ale i mimo��dnou rentu. V d�sledku toho se za�ne obd�l�vat p�da III, kter� p�i t�to cen� a p�i obvykl�m pr�m�rn�m zisku nem� poskytovat ��dnou rentu. Jestli�e v d�sledku vzestupu ceny produktu p�dy IV neklesne m�ra zisku, n�br� mzda, bude p�da III poskytovat pr�m�rn� zisk. Ale v d�sledku dodate�n� nab�dky ze strany III mus� mzda znovu stoupnout na norm�ln� v��i; pak u p�dy III klesne m�ra zisku atd.
P�i tomto sestupn�m pohybu tedy m�ra zisku kles� za dan�ch p�edpoklad�, to znamen�, �e p�da III nem��e d�vat rentu p�i cen� p�dy IV a �e m��e obd�l�vat a poskytovat starou m�ru zisku jen proto, �e mzda do�asn� klesla pod svou �rove�.
Za t�chto p�edpoklad� je Ricard�v z�kon op�t mo�n�. Ale nen� nutn�, ani podle jeho pojet�. Je mo�n� jen tehdy, dojde-li k ur�it� shod� okolnost�. Ve skute�nosti se pohyby k���.
T�m je teorie renty v podstat� vy��zena.
Podle pana Rodbertuse vypl�v� renta v d�sledku jeho pojet� �hodnoty materi�lu� z v��n� p�irozenosti, p�inejmen��m z v��n� p�irozenosti kapitalistick� v�roby. Podle n�s je d�sledkem historick�ho rozd�lu v pom�ru organick�ch sou��st� kapit�lu, rozd�lu, kter� se z��sti vyrovn�v�, a s rozvojem zem�d�lstv� m��e �pln� zmizet. Ov�em rozd�l, kter� vypl�v� pouze z rozd�ln� p�irozen� �rodnosti p�dy, z�stane, i kdyby absolutn� renta odpadla. Av�ak � i kdy� zcela ponech�me stranou mo�n� vyrovn�n� p�irozen�ch rozd�l� � tato diferenci�ln� renta souvis� s regulov�n�m tr�n�ch cen, a tud� odpadne s cenou a s kapitalistickou v�robou. Z�stane jen to, �e spole�ensk� pr�ce obd�l�v� p�dy r�zn� �rodnosti, p�i�em� bez ohledu na rozd�ly v mno�stv� pou�it� pr�ce se tato pr�ce m��e st�t na v�ech p�d�ch produktivn�j��. Av�ak to, �e produkt na hor�� p�d� stoj� v�t�� masu pr�ce, nezp�sob�, jak je tomu za bur�oazn�ho z��zen�, �e se i za produkt lep�� p�dy bude muset platit v�t��m mno�stv�m pr�ce. Naopak, pr�ce u�et�en� na p�d� IV by se pou�ilo ke zlep�en� p�dy III, pr�ce u�et�en� na p�d� III by se pou�ilo ke zlep�en� p�dy II a kone�n� pr�ce u�et�en� na p�d� II by se pou�ilo ke zlep�en� p�dy I; tud� cel�ho kapit�lu, kter� nyn� po��raj� pozemkov� vlastn�ci, by se pou�ilo k tomu, aby se vyrovnala pr�ce na r�zn�ch p�d�ch a aby se zmen�ilo celkov� mno�stv� pr�ce vynakl�dan� v zem�d�lstv�.
ǁ492ǀ {Jak jsme vid�li v��e,[28] A[dam] Smith zpo��tku spr�vn� ch�pe hodnotu a vztah mezi ziskem, mzdou atd. jako sou��stmi t�to hodnoty, potom v�ak postupuje obr�cen�: p�edpokl�d� ceny mzdy, zisku a pozemkov� renty jako n�co dan�ho a sna�� se je samostatn� ur�it, aby pak z nich sestavil cenu zbo��. Tento obrat m� tento smysl: Smith nejd��ve bere v�ci v jejich vnit�n� souvislosti a potom v p�evr�cen� podob�, jak se jev� v konkurenci. Tyto dva zp�soby ch�p�n� se u n�ho naivn� prol�naj�, ani� si je v�dom, �e je mezi nimi rozpor. Naproti tomu Ricardo v�dom� abstrahuje od formy konkurence, od zd�n� konkurence, aby zkoumal z�kony jako takov�. Na jedn� stran� se mu mus� vytknout, �e v abstrakci nejde dost daleko, �e neabstrahuje d�sledn�, tak�e nap��klad kdy� zkoum� hodnotu zbo��, bere p�i jej�m ur�en� od sam�ho za��tku z�etel na r�zn� konkr�tn� vztahy; na druh� stran� mu je t�eba vytknout, �e ch�pe jevovou formu bezprost�edn�, p��mo jako d�kaz, jako v�raz v�eobecn�ch z�kon� a nijak ji nerozvij�. Vzhledem k prvn�mu z t�chto moment� je jeho abstrakce p��li� ne�pln�, vzhledem k druh�mu momentu je to abstrakce form�ln�, kter� je sama o sob� nespr�vn�.}
[10. M�ra renty a m�ra zisku.
Vztah mezi produktivitou v zem�d�lstv� a produktivitou v pr�myslu na r�zn�ch stupn�ch historick�ho v�voje]Nyn� se kr�tce vra�me k tomu, co n�m je�t� zb�v� probrat z Rodbertuse.
�Zv�t�en�m mzdy, zisku z kapit�lu a pozemkov� renty vypl�vaj�c�m ze zv�t�en� hodnoty n�rodn�ho produktu se nem��e v n�rod� zv��it ani mzda, ani zisk z kapit�lu, proto�e v�t�i mzda se nyn� rozd�luje mezi v�t�� po�et d�ln�k� a v�t�� zisk z kapit�lu p�ipad� na kapit�l, kter� se rovn� v tomt� pom�ru zv�t�il; naproti tomu pozemkov� renta se v�ak v ka�d�m p��pad� mus� zv��it, proto�e v�dy p�ipad� na pozemky, kter� z�staly stejn� velk�. Tak moje teorie m��e uspokojiv� vysv�tlit velk� vzestup hodnoty p�dy � tato hodnota nen� nic jin�ho ne� pozemkov� renta kapitalizovan� podle obvykl� �rokov� sazby � ani� se mus� ut�kat k rostouc� neproduktivnosti zem�d�lsk� pr�ce, kter� p��mo odporuje my�lence o schopnosti lidsk� spole�nosti k zdokonalov�n�, stejn� jako v�em zem�d�lsk�m a statistick�m fakt�m.� (Cit. d�lo, str. 160�161.)
P�edn� je t�eba poznamenat, �e Ricardo [proti n�mu� je nam��ena tato Rodbertusova �vaha] se nikde nesna�� vysv�tlit �velk� vzestup hodnoty p�dy�. To pro n�ho nen� ��dn� probl�m. D�le s�m Ricardo ��k�, a v�slovn� to zd�raz�uje (viz pozd�ji p�i rozboru Ricardov�ch n�zor�), �e p�i nem�n�c� se hodnot� obil� nebo zem�d�lsk�ch produkt� v�bec se renta � p�i dan� m��e renty � m��e zv�t�it. Toto zv�t�en� pro n�ho op�t nen� ��dn� probl�m. Vzestup sumy renty p�i nezm�n�n� m��e renty nen� pro Ricarda probl�mem. Probl�mem je pro n�ho vzestup m�ry renty, tj. renty v pom�ru k z�lohovan�mu zem�d�lsk�mu kapit�lu; a proto tak� nen� pro n�ho probl�mem vzestup hodnoty cel� masy zem�d�lsk�ho produktu, n�br� vzestup hodnoty t�ho� mno�stv� zem�d�lsk�ho produktu, nap��klad kvarteru p�enice, vzestup, s n�m� sou�asn� vzr�st� p�ebytek hodnoty produktu nad jeho pr�m�rnou cenou, a t�m i p�ebytek renty nad m�rou zisku. Pan Rodbertus tu p�ech�z� Ricard�v probl�m (nemluv� u� o jeho nespr�vn� koncepci �hodnoty materi�l��).
Ov�em, m��e stoupat i m�ra renty v pom�ru k z�lohovan�mu kapit�lu, tj. relativn� hodnota zem�d�lsk�ho produktu ve srovn�n� pr�myslov�m produktem, i kdy� se zem�d�lstv� st�v� st�le �rodn�j��m. A m��e se to st�t ze dvou d�vod�:
Za prv�, vezm�me si v��e uveden� p��klad, kde se p�ech�z� od p�dy I k p�d�m II, III a IV, tj. k st�le �rodn�j��m p�d�m (p�i�em� mno�stv� produkt�, kter� tyto �rodn�j�� p�dy dod�vaj�, nen� dost velk�, aby vy�adilo z obd�l�v�n� p�du I, �ili aby sn�ilo rozd�l mezi hodnotou a pr�m�rnou cenou natolik, �e by p�dy IV, III a II nesly �m�rn� ni��� renty a p�da I nenesla ��dnou rentu). Je-li renta na p�d� I 10 liber �t., na p�d� II 20 liber �t., na p�d� III 30 liber �t., na p�d� IV 40 liber �t., a je-li do v�ech �ty� druh� p�dy vlo�eno 100 liber �t., pak �in� renta na p�d� I � 1/10 �ili 10 % z�lohovan�ho kapit�lu, na p�d� II � 2/10 �ili 20 %, na p�d� III � 3/10 �ili 30 % a na p�d� IV � 4/10 �ili 40 %. Celkem 100 liber �t. na 400 liber �t. z�lohovan�ho kapit�lu, co� d�v� pr�m�rnou m�ru renty 100/4, tj. 25 %. Vezmeme-li cel� kapit�l, vlo�en� do zem�d�lstv�, �in� nyn� renta 25 %. Kdyby se d�le obd�l�vala pouze p�da I (p�da nejm�n� �rodn�), �inila by renta 40 liber �t. na 400 liber �t., tj. stejn� jako d��ve 10 %� a nevzrostla by o 15 %. V prvn�m p��pad� by se v�ak bylo vyrobilo (p�ipad�-li na v�daje 100 liber �t. na p�d� I 330 bu�l�) pouze 1320 bu�l� p�i cen� 6 �ilink� 8 penc� za bu�l; ve druh�m p��pad� [kdy se obd�l�v� p�da v�ech �ty� druh�] se vyrob� p�i t�e cen� 177111/25; bu�lu. V obou p��padech se z�lohuje stejn� kapit�l.
Vzestup v��e renty je tu v�ak jen zd�nliv�. P�epo��t�me-li toti� v�daj kapit�lu na produkt, uk�e se, �e na p�d� I bylo nutn� vydat 100 liber �t., aby se vyrobilo 330 bu�l�, a 400 liber �t., aby se vyrobilo 1320 bu�l�. Nyn� je v�ak t�eba vydat jen 100+90 + 80 + 70, tj. celkem 340 liber �t.,[29] aby se vyrobilo 1320 bu�l�. 90 liber �t. vyrob� na p�d� II tolik, jako 100 liber �t. na p�d� I, 80 liber �t. na p�d� III tolik, jako 90 liber �t. na p�d� II a 70 liber �t. na p�d� IV tolik, jako 80 liber �t. na p�d� III. M�ra pozemkov� renty na p�d�ch II, III a IV ve srovn�n� s p�dou I stoupla.
Bereme-li spole�nost jako celek, pou�ilo by se nyn� na v�robu t�ho� produktu kapit�lu 340 liber �t. m�sto 400 liber �t., tj. 85 % [d��v�j��ho] kapit�lu.
ǁ493ǀ 1320 bu�l� by se nyn� jen jinak rozd�lovalo ne� v prvn�m p��pad�. Pacht�� mus� nyn� z 90 liber �t. [z�lohovan�ho kapit�lu] odevzdat tolik [renty], jako d��ve ze 100 liber �t.; z 80 liber �t. tolik, jako d��ve z 90 liber �t., ze 70 liber �t. tolik, jako d��ve z 80 liber �t. Av�ak p�i v�daj�ch kapit�lu 90, 80, 70 liber �t. dostane p�esn� tolik produktu, jako d��ve p�i v�daji 100 liber �t. Odevzd�v� v�c ne proto, �e mus� vynalo�it v�t�� kapit�l, aby dostal t�� produkt, n�br� proto, �e pou��v� m�n� kapit�lu; ne proto, �e se jeho kapit�l stal m�n� produktivn�m, n�br� proto, �e se stal produktivn�j��m; a p�itom i nad�le prod�v� sv�j produkt za cenu produktu p�dy I, jako kdyby k v�rob� t�ho� mno�stv� produktu pot�eboval t�� kapit�l jako d��v.
[Za druh�.] Krom� tohoto vzestupu m�ry renty, kter� se shoduje s nestejn�m vzestupem mimo��dn�ho zisku v jednotliv�ch odv�tv�ch pr�myslu, i kdy� v pr�myslu se tento vzestup nefixuje, je mo�n� je�t� jeden p��pad, kdy m��e m�ra renty stoupnout, a�koli hodnota produktu z�stane nezm�n�n�, tud� pr�ce se nestane m�n� produktivn�. Tento p��pad nastane bu� tehdy, kdy� produktivita v zem�d�lstv� z�stane stejn� jako d��ve, av�ak zv��� se produktivita v pr�myslu a toto zv��en� se projev� sn�en�m m�ry zisku, tj. kdy� se sn�� pom�r variabiln�ho kapit�lu ke kapit�lu konstantn�mu. Anebo se to m��e st�t tehdy, kdy� produktivita stoup� i v zem�d�lstv�, ale ne tou m�rou jako v pr�myslu, n�br� m�n�. Stoupne-li produktivita v zem�d�lstv� jako 1: 2 a v pr�myslu jako 1:4, je to relativn� tot�, jako kdyby v zem�d�lstv� z�stala stejn� jako d��v a v pr�myslu se zdvojn�sobila. V tomto p��pad� by se variabiln� kapit�l v pom�ru ke konstantn�mu kapit�lu zmen�il v pr�myslu dvakr�t rychleji ne� v zem�d�lstv�.
V obou p��padech by poklesla m�ra zisku v pr�myslu a v d�sledku tohoto poklesu by se zv��ila m�ra pozemkov� renty. V jin�ch p��padech nekles� m�ra zisku absolutn� (naopak, z�st�v� konstantn�), n�br� kles� relativn� v��i pozemkov� rent�, ne proto, �e sama kles�, n�br� proto, �e stoup� pozemkov� renta, m�ra pozemkov� renty v pom�ru k z�lohovan�mu kapit�lu.
Ricardo tyto p��pady nerozli�uje. S v�jimkou t�chto p��pad� (tj. kdy� m�ra zisku, a�koli je konstantn�, v d�sledku diferenci�ln�ch rent p�ipadaj�c�ch na kapit�l pou�it� na �rodn�j��ch p�d�ch, relativn� kles�, anebo kdy� se v d�sledku zv�t�en� produktivity pr�myslu m�n� v�eobecn� pom�r mezi konstantn�m a variabiln�m kapit�lem, a proto se zv�t�uje p�ebytek hodnoty zem�d�lsk�ho produktu nad jeho pr�m�rnou cenou) m��e se m�ra pozemkov� renty zv��it jedin� tehdy, kdy� m�ra zisku klesne, ani� se zv�t�� produktivita pr�myslu. To je v�ak mo�n� jedin� tehdy, stoupne-li mzda nebo zv���-li se v d�sledku v�t�� neproduktivnosti zem�d�lstv� hodnota suroviny. V tomto p��pad� je pokles m�ry zisku a vzestup v��e pozemkov� renty v�sledkem t�e p���iny � sn�en� produktivity zem�d�lstv�, kapit�lu vynalo�en�ho v zem�d�lstv�. Tak si to p�edstavuje Ricardo. P�i nezm�n�n� hodnot� pen�z se to pak mus� projevit vzestupem cen surov�ch produkt�. Je-li vzestup cen relativn�, jak jsme to vid�li v��e, nem��e ��dn� zm�na ceny pen�z absolutn� zv��it pen�n� ceny zem�d�lsk�ch produkt� proti produkt�m pr�myslov�m. Kdyby hodnota pen�z klesla o 50 %� st�l by 1 kvarter [p�enice], kter� dosud st�l 3 libry �t., 6 liber �t., av�ak 1 libra p��ze, kter� st�la 1 �ilink, by st�la 2 �ilinky. Zm�nou [hodnoty] pen�z nelze tedy nikdy vysv�tlit absolutn� vzestup pen�n�ch cen zem�d�lsk�ch produkt� ve srovn�n� s pr�myslov�mi produkty.
Vcelku je t�eba p�iznat, �e za primitivn�j��ho, p�edkapitalistick�ho v�robn�ho zp�sobu je zem�d�lstv� produktivn�j�� ne� pr�mysl, proto�e p��roda tu spolupracuje jako stroj a organismus, kde�to v pr�myslu je�t� t�m�� �pln� nahrazuje p��rodn� s�ly lidsk� s�la (jako nap��klad v �emesln� v�rob� atd.); v bou�liv�m obdob� kapitalistick� v�roby se produktivita pr�myslu rozv�j� ve srovn�n� se zem�d�lstv�m velice rychle, a�koli rozvoj pr�myslu p�edpokl�d�, �e v zem�d�lstv� do�lo ji� k zna�n� zm�n� v pom�ru mezi konstantn�m a variabiln�m kapit�lem, tj. p�edpokl�d�, �e masa lid� byla ze zem�d�lstv� vyhn�na. Pozd�ji se zvy�uje produktivita v pr�myslu i v zem�d�lstv�, i kdy� ne stejn�m tempem. Ale na ur�it�m stupni v�voje pr�myslu se mus� tato disproporce zmen�ovat, tj. produktivita zem�d�lstv� se mus� zvy�ovat relativn� rychleji ne� produktivita pr�myslu. K tomu je t�eba: 1. nahrazen� t�kop�dn�ho farm��e podnikatelem, kapitalistick�m pacht��em, p�em�na roln�k� v �ist� n�mezdn� d�ln�ky, zem�d�lstv� ve velk�m m���tku, tj. s koncentrovan�mi kapit�ly; 2. zejm�na v�ak: vlastn� v�deckou z�kladnou velk�ho pr�myslu je mechanika, kter� dos�hla v 18. stolet� v jist�m smyslu sv�ho vrcholu. Teprve v 19. stolet�, zvl�t� v jeho pozd�j��ch desetilet�ch[m], se rozv�jej� v�dy, kter� jsou p��mo specifickou z�kladnou v�c pro zem�d�lstv� ne� pro pr�mysl ǁ494ǀ � chemie, geologie a fyziologie.
Je nesmysl mluvit o v�t�� nebo men�� produktivit� dvou r�zn�ch odv�tv� pr�myslu jen na z�klad� srovn�n� hodnoty jejich zbo��. Jestli�e libra bavlny st�la v roce 1800 2 �ilinky a libra p��ze 4 �ilinky a jestli�e se hodnota bavlny v roce 1830 rovnala 2 �ilink�m, nebo, �ekn�me, 18 penc�m a hodnota p��ze 3 �ilink�m, nebo, �ekn�me, 1 �ilinku 8 penc�m, bylo by mo�n� srovn�vat pom�r, v n�m� v obou odv�tv�ch vzrostla produktivita. Ale jen proto, �e za z�klad bereme �rove� z roku 1800. Naproti tomu by byl nesmysl ��kat na z�klad� toho, �e libra bavlny stoj� 2 �ilinky a libra p��ze 3 �ilinky, tj. na z�klad� toho, �e pr�ce vyr�b�j�c� bavlnu je dvakr�t tak velk� jako [nov� p�idan�] pr�ce p�adl�ka, �e jedna z nich je dvakr�t tak produktivn� jako druh�; byl by to stejn� nesmysl, jako kdyby se �eklo, �e pr�ce mal��e je m�n� produktivn� ne� pr�ce pl�ten�ka, proto�e pl�tno se d� zhotovit levn�ji, ne� m��e mal�� namalovat obraz na pl�tn�.
Bereme-li v �vahu i kapitalistick� smysl pojmu �produktivn��, tj. vyr�b�j�c� nadhodnotu � a z�rove� i relativn� masy produktu, je spr�vn� jen toto:
Jestli�e je t�eba v pr�m�ru vydat � podle podm�nek v�roby � 500 liber �t., na suroviny astroje atd. ˂p�i jejich dan� hodnot�˃, aby se zam�stnalo 100 d�ln�k� v bavln��sk�m pr�myslu, kte�� stoj� 100 liber �t., jestli�e je na druh� stran� t�eba vydat na suroviny a stroje 150 liber �t., aby se zam�stnalo ve v�rob� p�enice 100 d�ln�k�, kte�� stoj� rovn� 100 liber �t., pak v prvn�m p��pad� by variabiln� kapit�l tvo�il 1/6 celkov�ho kapit�lu 600 liber �t. a 1/5 konstantn�ho kapit�lu, kde�to ve druh�m p��pad� by variabiln� kapit�l tvo�il 2/5 z celkov�ho kapit�lu 250 liber �t. a 2/3 konstantn�ho kapit�lu. Ka�d�ch 100 liber �t., vlo�en�ch do bavln��sk�ho pr�myslu, m��e tud� obsahovat jen 162/3 libry �t. variabiln�ho kapit�lu a mus� obsahovat 831/3 libry �t. konstantn�ho kapit�lu; ve druh�m p��pad� naproti tomu 40 liber �t. variabiln�ho kapit�lu a 60 liber �t. konstantn�ho kapit�lu. V prvn�m p��pad� tvo�� variabiln� kapit�l 1/6 celkov�ho kapit�lu, tj. 162/3 %� ve druh�m 40 %. Jak uboh� jsou nyn�j�� pr�ce o d�jin�ch cen, je jasn�. Ale ani nemohou neb�t uboh�, dokud jim teorie neuk�e, co vlastn� maj� zkoumat. Kdyby byla m�ra nadhodnoty dan� a rovnala se nap��klad 20 %� �inila by nadhodnota v prvn�m p��pad� 31/3 libry �t. (a zisk tedy 31/3 %). Naproti tomu v druh�m p��pad� by �inila 8 liber �t. (a zisk tedy 8 %). Pr�ce v bavln��sk�m pr�myslu by nebyla tak produktivn� jako p�i v�rob� p�enice, a to pr�v� proto, �e by byla produktivn�j�� (tj. nebyla by tak produktivn� ve smyslu v�roby nadhodnoty, proto�e by byla produktivn�j�� ve smyslu v�roby produktu. Mimochodem �e�eno, je jasn�, �e nap��klad v bavln��sk�m pr�myslu je pom�r 1:1/6 [mezi celkov�m kapit�lem a variabiln�m kapit�lem] mo�n� jen v tom p��pad�, jestli�e byl vynalo�en konstantn� kapit�l, �ekn�me ve v��i 10 000 liber �t. (to z�vis� na stroj�ch atd.) a mzda ve v��i 2000 liber �t., tak�e celkov� kapit�l by �inil 12 000 liber �t. Kdyby se bylo vynalo�ilo jen 6000 liber �t., p�i�em� mzda by se rovnala 1000 libr�m �t., byly by stroje m�n� produktivn� atd. P�i 100 libr�ch �t. by se v�bec nemohlo vyr�b�t. Na druh� stran� je mo�n�, �e vynalo��-li se 23 000 liber �t., dojde k takov�mu zv��en� v�konnosti stroj�, dos�hne se takov� �spory [po jin�ch str�nk�ch] atd., �e na konstantn� kapit�l snad nep�ipadne cel�ch 19 1662/3 libry �t., ale v�t�� mno�stv� suroviny a stejn� masa pr�ce budou pot�ebovat m�n� stroj� atd. (co do hodnoty), tak�e se na nich u�et�� 1000 liber �t. Pak tedy znovu vzroste pom�r variabiln�ho kapit�lu ke konstantn�mu kapit�lu, ale jen proto, �e kapit�l vzrostl absolutn�. To je jeden z �initel� br�n�c�ch poklesu m�ry zisku. Dva kapit�ly po 12 000 libr�ch �t. vyrob� tot� mno�stv� zbo�� jako jeden kapit�l ve v��i 23 000 liber �t., av�ak p�itom by, za prv�, bylo zbo�� dra���, proto�e se na n� vynalo�ilo o 1000 liber �t. v�c, a za druh�, m�ra zisku by byla ni���, proto�e v kapit�lu 23 000 liber �t. je pod�l variabiln�ho kapit�lu v�t�� ne� 1/6 celkov�ho kapit�lu, tud� v�t�� ne� v sum� dvou kapit�l� po 12 000 libr�ch �t. ǀ494ǁ
ǁ494ǀ (Na jedn� stran� se s pokrokem v pr�myslu st�vaj� stroje efektivn�j�� a levn�j��, a tud� tato ��st konstantn�ho kapit�lu zem�d�lstv� se zmen�uje, jestli�e se tu stroj� pou��v� jen v t�m� mno�stv�, v jak�m se jich pou��valo d��ve; mno�stv� stroj� roste v�ak rychleji ne� jejich zlevn�n�, proto�e tento prvek je v zem�d�lstv� je�t� slab� rozvinut�. Na druh� stran� se zvy�ov�n�m produktivity zem�d�lstv� kles� cena surovin � viz bavlnu �� tak�e suroviny jako sou��st zhodnocovac�ho procesu nerostou tou m�rou, jakou rostou jako sou��st pracovn�ho procesu.)[30]
*
U� Petty n�m ��k�, �e landlordi se sv�ho �asu ob�vali zlep�en� v zem�d�lstv�, proto�e v d�sledku takov�hoto zlep�en� klesaj� ceny zem�d�lsk�ch produkt� i pozemkov� renta (co do v��e); z t�ho� d�vodu se ob�vali zv�t�en� plochy p�dy a obd�l�v�n� d��ve neu��van� p�dy, co� se rovn� zv�t�en� plochy p�dy. (V Holandsku je t�eba takov�to zv�t�en� plochy p�dy ch�pat je�t� doslovn�ji.) Petty ��k�:
�Landlordi reptaj� proti vysu�ov�n� ba�in, klu�en� les�, ohrazov�n� obecn� p�dy, vys�v�n� vi�ence a jetele, proto�e se pr� takto sni�uj� ceny potravin.� (�Political Arithmetick�, Lond�n 1699, str. 230.)
(�Renta z cel� Anglie, Walesu a skotsk�ch n�in �in� asi 9 mili�n� liber �t. ro�n�.�) (Cit. d�lo, str. 231.)
Petty pot�r� tento n�zor a DʼAvenant ǁ495ǀ d�le rozv�j� my�lenku, �e v��e renty se m��e zmen�ovat, av�ak masa renty �ili celkov� suma renty se p�itom m��e zv�t�ovat. DʼAvenant ��k�:
�Renty mohou na n�kter�ch m�stech a v n�kter�ch hrabstv�ch klesat, a p�esto se m��e p�da n�roda� (m� na mysli hodnotu p�dy) �neust�le zlep�ovat, nap��klad kdy� se zru�� parky a lesy a zaberou a ohrad� se obecn� pozemky: kdy� se odvodn� ba�iny a kdy� se mnoh� ��sti� (zem�) �zlep�uj� obd�l�v�n�m a hnojen�m, mus� to jist� znehodnotit p�du, kter� u� byla d��ve dokonale zlep�ena a ned� se d�l zlep�ovat. Tak kles� d�chod z renty soukromn�k�, av�ak p�itom se takov�mito zlep�en�mi zvy�uje celkov� renta kr�lovstv�.� (DʼAvenant, �Discourses on the Publick Revenues etc.�, ��st II, Lond�n 1698, str. 26�27.) �V letech 1666 a� 1686 klesaly soukrom� renty, av�ak vzestup celkov� sumy renty v kr�lovstv� byl v t�to dob� relativn� vy��� ne� v p�edchoz�ch letech, proto�e se p�da mezi t�mito dv�ma obdob�mi zlep�ila v�c a v�eobecn�ji ne� kdykoli p�edt�m.� (Cit. d�lo, str. 28.)
Zde tak� vid�me, �e v��� renty Angli�an v�dy rozum� rentu v pom�ru ke kapit�lu, ale nikdy ne v pom�ru k celkov� zem�d�lsk� plo�e kr�lovstv� (nebo k akru v�bec, jako pan Rodbertus).
__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)a � v origin�lu: unskilled labour. (Pozn. red.)
b � v p��rodn�m stavu. (Pozn. red.)
c ǁ486ǀ (Tak jako Opdyke naz�v� pozemkov� vlastnictv� �legalizovan�m reflexem hodnoty kapit�lu�, je �kapit�l legalizovan�m reflexem pr�ce jin�ch lid��.) ǀ486ǁ
d � logick� chyba spo��vaj�c� v tom, �e teze, kter� m� b�t dok�z�na, se dokazuje argumentem, kter� p�edpokl�d�, �e tato teze je dok�z�na. (Pozn. red.)
e � na prvn� pohled. (Pozn. red.)
f � tj. opat�il si p�du. (Pozn. red.)
g � o sob�, potenci�ln�. (Pozn. red.)
h � naopak. (Pozn. red.)
i � s p��slu�n�mi zm�nami. (Pozn. red.)
j � stroj na �i�t�n� bavlny. (Pozn. red.)
k � ve vysp�l�m zem�d�lstv�. (Pozn. red.)
l � �ili, jin�mi slovy. (Pozn. red.)
m � tj. v �ty�ic�t�ch a pades�t�ch letech. (Pozn. red.)
1 Po ukon�en� rozs�hl� kapitoly �Teorie o produktivn� a neproduktvin� pr�ci� a po naps�n� dal��ch t�� kapitol, kter� maj� charakter dopl�k� k odd�lu o fyziokratech (o Neckerovi, o Quesnayov� �Ekonomick� tabulce� a o L�nguetovi) m�l Marx podle sv�ho pl�nu za��t odd�l o Ricardovi. P�esto v�ak nep�e�el k t�to pr�ci ihned. Po kapitole o Linguetovi za�al ps�t kapitolu o Brayovi. Z�ejm� se tak stalo v souvislosti s t�m, �e v kapitole o Linquetovi pouk�zal na �t�ch n�kolik socialistick�ch spisovatel��, o nich�, jak uvedl, �budu mluvit v tomto p�ehledu�. (Viz �Teorie o nadhodnot�, ��st 1, �es. vyd, 1958, str. 353.) Proto �krtl v pl�nu obsahu rukopisu na ob�lce se�itu X v nadpisu kapitoly �f)� (tento nadpis n�sleduje bezprost�edn� za nadpisem kapitoly �e) Linguet�) p�vodn� napsan� jm�no �Ricardo� a napsal m�sto n�ho �Bray�. (Cit. d�lo, str. 33.) P�esto v�ak z�stala kapitola o Brayovi nedokon�ena. Nakonec se Marx rozhodl p�esunout anal�zu Brayov�ch n�zv� do kapitoly �Odp�rci ekonom��. (Cit. d�lo, str. 35.)
Kdy� Marx za�al ps�t kapitolu o Brayovi, zam��lel za��t odd�l o �Ricardovi� dal�� kapitolou, a to kapitolou �g)�. Av�ak i tentokr�t jm�no �Ricardo� v nadpisu �krtl. Jako kapitola �g)� vznikl pak �Exkurs� nazvan� �Pan Rodbertus. Nov� teorie pozemkov� renty.�
Na kapitole o Rodbertusovi za�al Marx pracovat v �ervnu 1862. Ferdinand Lassalle upom�nal Marxe v dopisu z 2. �ervna 1862: �Tak� knihy, kter� jsem Ti dal s sebou (Rodbertus, Roscher etc.) mi mus� . . . zaslat po��tkem ��jna...� (viz : �Aus dem literarischen Nachlass von Karl Marx, Friedrich Engels und Ferdinand Lassalle. Herausgegehen von Franz Mehring� [�Z liter�rn� poz�stalosti Karla Marxe, Bed�icha Engelse a Ferdinanda Lassalla. Vydal Franz Mehring�], sv. IV, Stuttgart 1902, str. 355). To byl pro Marxe z�ejm� vn�j�� podn�t, aby se ihned pustil do kapitoly o Rodbertusovi. Byly zde v�ak i v�n� vnit�n� d�vody, pro n� bylo nutn� kriticky prozkoumat p�edev��m Rodbertusovu teorii pozemkov� renty.
Jak je vid�t z Marxov�ch dopis� (viz Marx-Engels; Dopisy o �Kapit�lu�, �es. vyd., 1958), bylo mu u� v t�to dob� naprosto jasn�, v �em pr�v� z�le�� nespr�vnost Ricardovy teorie renty. Marx spat�oval jeden ze z�kladn�ch nedostatk� Ricardovy teorie renty v tom, �e v n� chyb� pojem absolutn� renty. Pokus o v�klad tohoto pojmu u�inil Rodbertus ve sv�m t�et�m �Soci�ln�m dopise von Kirchmannovi�. Marx p�istoupil k speci�ln�mu rozboru Ricardovy teorie renty, a� kdy� v �Exkursu� podrobil tento Rodbertus�v pokus podrobn� kritick� anal�ze.
2 Marx m� na mysli sv�j spis proti Proudhonovi �Misère de la Philosophie...� - (�4 druh� kapitoly �Vlastnictv� �ili renta�). (Viz Karel Marx, �B�da filosofie�, Marx�Engels, Spisy 4.)
3 M�n� se kniha Johna Wadea, �History of the Middle and Working Classes...�, Lond�n 1833.
4 Pod �surovinou� rozum� Marx na tomto m�st� takov� pracovn� p�edm�t, kter� nen� produktem pr�ce, n�br� je dan� p��rodou. Ve v�ech ostatn�ch p��padech pou��v� Marx ve sv�m rukopisu z let 1861�1863 term�nu �surovina� ve v�znamu, kter� formuloval v p�t� kapitole I. d�lu �Kapit�lu�, toti� �e je to takov� pracovn� p�edm�t, kter� �je s�m ji� produktem pr�ce� (viz �Kapit�l�, d�l I, zde). �Surovinou je pracovn� p�edm�t jen tehdy, jestli�e ji� pro�el jistou zm�nou zprost�edkovanou prac� (cit. d�lo, zde).
Odchylka od p�esn�ho v�znamu term�nu �surovina� vysv�tluje se v dan�m p��pad� t�m, �e Marx p�i sv� kritice Rodbertuse pou��v� z polemick�ch d�vod� ob�as Rodbertusova zp�sobu vyjad�ov�n�.
5 Ve IV. se�itu sv�ho rukopisu z let 1861�1863 (viz str. 149 a n�sl.) ozna�uje Marx za �prvn� d�lbu pr�ce� d�lbu pr�ce uvnit� spole�nosti mezi vz�jemn� nez�visl�mi v�robci zbo�� a za �druhou d�lbu pr�ce� d�lbu pr�ce uvnit� kapitalistick�ho podniku, zvl�t� uvnit� manufakturn� d�lny. (Viz �Kapit�l�, d�l I, zde.)
6 Tyto cit�ty jsou z knihy Thomase Charlese Banf�elda, �The Organisation of Industry.. .�, 2. vyd., Lond�n 1848, str. 40 a 42.
7 K term�nu �cena n�klad�� viz pozn�mku [35] v �Teori�ch o nadhodnot�, ��st I, �es. vyd. 1958, str. 431�432.
8 K term�nu �pr�m�rn� cena� viz pozn�mku [35] v �Teori�ch o nadhodnot�, ��st I, �es. vyd. 1958, str. 431�432.
9 Pojmy �v�robn� obdob� (ve smyslu obdob�, kter� zahrnuje krom� pracovn� doby i tu dobu, b�hem n� je pracovn� p�edm�t vystaven pouze p�soben� p��rodn�ch proces�) a �pracovn� obdob� resp. �v�robn� doba� a �pracovn� doba� vylo�il Marx podrobn� v �Kapit�lu�, d�l II, kniha II, kap. 13: �V�robn� doba�. K rozd�lu mezi pracovn� dobou a v�robn� dobou v zem�d�lstv� viz t� �Grundrisse der Kritik der politischen �konomie�, Berl�n 1953, str. 560�562.
10 Tuto charakteristiku kapitalist� jako znep��telen�ch konkurent� a z�rove� �spolubrat�� zd�vodnil Marx ve t�et�m d�lu �Kapit�lu�. Kdy� zkoumal vyrovn�v�n� r�zn�ch m�r zisku, p�i n�m� �ka�d� jednotliv� kapitalista i v�ichni kapitalist� ka�d� jednotliv� v�robn� sf�ry jako celek se pod�lej� na vyko�is�ov�n� cel� d�lnick� t��dy celkov�m kapit�lem a na stupni tohoto vyko�is�ov�n�...�, napsal: �M�me tu tedy matematicky p�esn� vysv�tlen� toho, pro� kapitalist�, kte�� p�i vz�jemn� konkurenci projevuj� k sob� tak m�lo bratrsk�ch cit�, tvo�� p�itom prav� zedn��sk� bratrstvo v boji proti d�lnick� t��d� jako celku�. (Viz �Kapit�l�, d�l III, ��st 1, zde.)
11 O vulg�rn� koncepci Careyho, kter� prohl�sil, �e pozemkov� renta �je pouze �rokem kapit�lu, kter� byl vlo�en do p�dy�, mluv� Marx, ani� Careyho v�slovn� jmenuje, na stran� 523 sv�ho rukopisu (viz tento svazek zde) a v �Kapit�lu�, d�l III, ��st 2, zde a zde.
12 O Buchananov� koncepci monopoln� ceny zem�d�lsk�ch produkt� hovo�� Marx ve sv�m rukopisu na stran�ch 523 a 644 (viz tento svazek zde a zde). Rozbor Hopkinsov�ch n�zor� na pozemkovou rentu pod�v� Marx na stran�ch 508�510 sv�ho rukopisu (viz zde).
13 Viz George Opdyke, �A Treatise on Political Eeonomy�, New York 1851, str. 60.
14 M�n� se tu kniha Francise Williama Newmana �Lectures on Political Eeonomy�, Lond�n 1851. Newman p�e na str. 155 sv� knihy: �...usuzujeme-li podle v�t�iny on�ch pacht���, kte�� nejsou chud� a kter� mus�me nutn� ozna�it za kapitalisty, mus�me doj�t k tomu z�v�ru, �e se z l�sky k venkovsk�mu �ivotu (v trval�m pr�m�ru) spokojuj� s ni���m ziskem, ne� by mohli o�ek�vat ze stejn�ho kapit�lu v jin�ch odv�tv�ch�.
15 V rukopise n�sleduje pak koncept, v n�m� Marx uv�d� p��klad s p�stitelem bavlny, p�adl�kem a tkalcem. Od zisku, kter� ka�d� z nich jednotliv� dostane, p�ech�z� Marx ke zkoum�n� v��e zisku za p�edpokladu, �e tkadlec je z�rove� p�adl�kem a p�stitelem bavlny. Marx v�ak nebyl s t�m, co napsal, spokojen. P�eru�il za�at� koncept, �krtl jej a up�esnil pak formulaci sv� my�lenky tak, jak je uvedena v textu.
16 Marx m� na mysli sv�j rozs�hl� exkurs o Johnu Stuartu Millovi v se�it� VII a VIII (str. 319�345 rukopisu z let 1861�1863). V souladu s obsahem, kter� sestavil Marx, a podle pokynu, kter� uvedl v VII. se�it� rukopisu (str. 319), za�azuje se odd�l o Johnu Stuartu Millovi do 3. ��sti �Teori� o nadhodnot�, do kapitoly o rozkladu ricardovsk� �koly.
17 Viz Karel Marx �Teorie o nadhodnot�, ��st 1, �es. vyd. 1958, str. 139�140 a 222 a odd�l �.[10.] Sm�na d�chodu a kapit�lu�, str. 233�256.
18 Marx zde m� na mysli t�et� ��st sv�ho zkoum�n� o �Kapit�lu v�eobecn�, z n� se nakonec vyvinul t�et� d�l �Kapit�lu�. Viz pozn�mka [12] k �Teori�m o nadhodnot�, ��st 1.
19 Marx se tu odvol�v� na sv�j XII. se�it v�pisk� k politick� ekonomii. Na ob�lce se�itu je Marxovou rukou naps�no: �Lond�n. 1851, �ervenec�. M�sto z knihy Thomase Hopkinse, �Economical Enquiries relative to the Laws which regulate Rent, Profit, Wages and the Value of Money�, Lond�n 1822, kter� tu m� Marx na z�eteli a kter� pozd�ji uvedl na ob�lce XIII. se�itu sv�ho rukopisu z let 1861�1863 (str. 669 b), je na �trn�ct� stran� XII. se�itu. V tomto vyd�n� je toto m�sto uvedeno v �P��loh�ch� zde.
20 Marx m� na mysli p��klad, kter� uvedl v rozs�hl�m exkursu o Johnu Stuartu Millovi v VIII. se�it� sv�ho rukopisu (str. 335�336). K tomuto exkursu viz pozn�mku [16].
21 Viz Karel Marx, �Teorie o nadhodnot�, ��st 1, �es. vyd. 1958, str. 233�256.
22 Do tohoto cit�tu z Rodbertuse vnesl Marx �nutn� zm�ny�, kter� vypl�vaj� z okolnosti, kterou nevzal Rodbertus v �vahu, toti� �e hodnota stroj� a jin�ch v�robn�ch prost�edk� vch�z� do produktu zem�d�lstv� s tou� nutnost�, s jakou vch�z� hodnota zem�d�lsk�ch surovin do produktu pr�myslu. V t� podob�, jak toto m�sto uv�d� Rodbertus, cituje ho Marx v��e (zde). Term�n �strojov� hodnota� (�Maschinenwer��, �hodnota stroje�) uv�d� Marx, aby do ur�it� m�ry karikoval Rodbertus�v term�n �materi�ln� hodnota� (�Materialwert�, �hodnota materi�lu�). V�echna slova poch�zej�c� od Marxe jsou v textu vys�zena prolo�en�.
23 Viz Karel Marx, �Teorie o nadhodnot�, ��st 1, �es. vyd. 1958, str. 233�256.
24 V rukopise pak n�sleduje mal� vsuvka o kapit�lu jako �o legalizovan�m reflexu pr�ce jin�ch lid�, kterou dal Marx do hranat�ch z�vorek a opat�il pozn�mkou, �e se m� uv�st na jin�m m�st�, proto�e zde ru�� bezprost�edn� souvislost v�kladu. V tomto vyd�n� uv�d�me tuto vsuvku jako pozn�mku [c].
25 V tomto odstavci, v n�m� Marx za��n� zkoumat z�vislost sumy renty (absolutn� renty a diferenci�ln� renty) na relativn� �rodnosti p�dy, vych�z� z p�edb�n�ho p�edpokladu, �e suma renty je p��mo �m�rn� �rodnosti p�dy (v tom smyslu, �e je-li n�kter� kategorie p�dy o p�tinu �rodn�j�� ne� jin�, je i suma renty z t�to kategorie o p�tinu vy��� ne� renta, kterou d�v� m�n� �rodn� p�da). P�i dal��m zkoum�n� u� se Marx tohoto p�edpokladu nedr�� a pod�v� p�esn�j�� formulaci z�vislosti sumy renty na relativn� �rodnosti p�dy.
S��t�me-li podle t�chto dal��ch Marxov�ch vysv�tlivek sumu renty z kategori� II, III a IV a vych�z�me-li p�itom z po�tu kvarter�, kter� byly v t�chto kategori�ch vyrobeny a kter� se prod�vaj� u ka�d� kategorie za stejnou cenu, za 1/3 libry �t. za kvartet, dostaneme pro kategorii II 34 liber �t., pro kategorii III 624/5 libry �t. a pro kategorii IV 979/25 libry �t. V�po�et se prov�d� takto: proto�e kategorie II je o 1/5 �rodn�j�� ne� kategorie I, vynese 360 + 72, tj. 432 kvarter�, kter� se prodaj� za 432/3 libry �t., tj. za 144 liber �t. Z t�chto 144 liber �t. p�ipad� 110 liber �t. na v�robn� n�klady plus pr�m�rn� zisk; na pozemkovou rentu (absolutn� a diferenci�ln�) zb�v� 34 liber �t. Stejn� se prov�d� v�po�et pro kategorie III a IV.
Zp�esn�n� metody v�po�tu pou��v� Marx ve velk�m m���tku v kapitole XII (�Tabulky diferenci�ln� renty s vysv�tlen�m�), av�ak tato metoda se objevuje u� i v t�to kapitole, v kapitole VIII. Tak zde, Marx opakuje sumu 177/25 libry �t., tj. sumu renty s kategorie IV uvedenou v tomto odstavci, uv�d� 177/25 libry �t. jako diferenci�ln� rentu t�to kategorie, ��m� ukazuje spr�vnou cestu k ur�en� diferenci�ln� renty kategorie IV, a to: 2079/25 libry �t. minus 120 liber �t. = 879/25 libry �t. P�ipo��t�me-li k t�to sum� 10 liber �t. absolutn� renty, dostaneme celkovou rentu kategorie IV 979/25 libry �t., co� pln� souhlas� s dal��mi Marxov�mi v�vody.
26 Tuto tezi formuluje Storch na str. 78�79 druh�ho svazku sv�ho d�la �Cours dʼ�conomie politique. . .�, Petrohrad 1815. Tento Storch�v n�zor p�ipom�n� Marx rovn� ve III. d�lu �Kapit�lu� (viz �es. vyd. 1956, zde a zde).
27 Marx p�e v pozn�mce 30 k druh�mu odd�lu III. d�lu �Kapit�lu� (viz �es. vyd. 1956, zde), �e v ot�zce tr�n� hodnoty zem�d�lsk�ch produkt� �oba [Ricardo i Storch] maj� i nemaj� pravdu a oba si v�bec nev��maj� st�edn�ho p��padu�.
28 Viz Karel Marx, �Teorie o nadhodnot�, ��st 1, �es. vyd. 1958, str. 63�73 a str. 91�93.
29 Marx zde nepod�v� p�esn� v�po�et. Pro v�eobecnou ilustraci teze, �e v�roba produktu, kter� je �ty�ikr�t tak velk� jako produkt kategorie I, vy�aduje p�i sou�asn� v�rob� ve v�ech �ty�ech kategori�ch men�� n�klady ne� p�i v�rob� jen v kategorii I, dosta�uje, kdy� ��sla, kter� vyjad�uj� n�klady v ka�d� ze �ty� kategori� jednotliv�, maj� sestupnou linii. Marx bere pro zjednodu�en� zaokrouhlen� ��sla 100, 90, 80 a 70.
P�i p�esn�m v�po�tu bychom dostali jin� ��sla. Nap��klad p�edpokl�d�me-li, �e se mno�stv� produktu v kategorii I rovn� 330 bu�l�m, bude se produkt v kategorii II, kter� je o 1/5 �rodn�j��, p�i v�daji kapit�lu 100 liber �t. rovnat 396 bu�l�m; vyroba 330 bu�l� na p�d� II bude pak st�t (100 x 330)/396 = 831/3 libry �t.
30 V rukopise je tento odstavec, jej� dal Marx do z�vorek, o dva odstavce n�e (na t�e str. 494), kde je vsunut do mal�ho historick�ho exkursu, v n�m� Marx uv�d� Pettyho a D�Avenantovy n�zory o prom�nliv� velikosti pozemkov� renty. Sv�m obsahem v�ak tento odstavec uveden� v z�vork�ch pat�� k p�edchoz� Marxov� �vaze o pom�ru mezi protuktivitou v zem�d�lstv� a produktivitou v pr�myslu.