Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Vladim�r Ilji� Lenin



O karikatuře marxismu a "imperialistickém ekonomismu"[45]




1. Marxistick� stanovisko k v�lk�m a k �obran� vlasti�
2. �Na�e pojet� nov� epochy�
3. Co je to ekonomick� rozbor?
4. P��klad Norska
5. O �monismu a dualismu�
6. Ostatn� politick� ot�zky, o nich� se P. Kijevskij zm�nil a kter� p�ekroutil
7. Z�v�r. Metody Alexinsk�ho


"Revolu�n� soci�ln� demokracii nikdo nezkompromituje, jestli�e se nezkompromituje sama." Tento v�rok je t�eba v�dy p�ipom�nat a m�t jej na pam�ti, kdy� ta �i ona d�le�it� teoretick� nebo taktick� marxistick� pou�ka v�t�z� anebo se alespo� st�v� aktu�ln�, a kdy� se na ni krom� zjevn�ch a rezolutn�ch nep��tel "vrhaj�" takov� p��tel�, kte�� ji zoufale kompromituj�, prost� ji kompromituj� t�m, �e z n� d�laj� karikaturu. To se st�valo v d�jin�ch rusk� soci�ln� demokracie nejednou. V�t�zstv� marxismu v revolu�n�m hnut� na po��tku devades�t�ch let minul�ho stolet� bylo prov�zeno vznikem karikatury marxismu v podob� tehdej��ho "ekonomismu" �ili "st�vka�en�", proti n�mu� vedli "jiskrovci" dlouholet� boj, bez n�ho� by nemohli uh�jit z�klady prolet��sk� teorie a politiky ani proti malobur�oazn�mu narodnictv�, ani proti bur�oazn�mu liberalismu. Tak tomu bylo s bol�evismem, kter� zv�t�zil v masov�m d�lnick�m hnut� v roce 1905 mimo jin� proto, �e v obdob� nejd�le�it�j��ch bitev za revoluce v Rusku na podzim roku 1905 spr�vn� uplatnil heslo "bojkotu carsk� dumy"[46], a kter� musel p�est�t � a v boji zdolat � karikaturu bol�evismu v letech 1908 � 1910, kdy Alexinskij aj.[47] halasn� protestovali proti ��asti ve III. dum�.

Podobn� je tomu i dnes. Hodnocen� nyn�j�� v�lky jako imperialistick� a poukazov�n� na jej� �zkou souvislost s imperialistick�m obdob�m kapitalismu m� vedle seri�zn�ch odp�rc� i neseri�zn� p��tele, pro n� se sl�vko imperialismus stalo "m�dn�m" a kte��, kdy� toto sl�vko nabiflovali, p�edkl�daj� d�ln�k�m nejnemo�n�j�� teoretick� galimaty�, v n�m� k��s� celou �adu b�val�ch chyb n�d kdej��ho "ekonomismu". Kapitalismus zv�t�zil � proto nen� t�eba zab�vat se politick�mi ot�zkami, soudili sta�� "ekonomist�" v letech 1894-1901 a dosp�li a� k odm�t�n� politick�ho boje v Rusku. Imperialismus zv�t�zil � proto nen� t�eba zab�vat se ot�zkami politick� demokracie, soud� dne�n� "imperialisti�t� ekonomist�". Uk�zkou takov�ho sm��len�, takov� karikatury marxismu m��e b�t �l�nek P. Kijevsk�ho, kter� je oti�t�n v��e a kter� je prvn�m pokusem o jak�tak� ucelenou publicistickou interpretaci my�lenkov�ho zmatku, jen� jsme mohli pozorovat v n�kter�ch zahrani�n�ch krou�c�ch na�� strany od po��tku roku 1915.

Roz���en� "imperialistick�ho ekonomismu" mezi marxisty, kte�� se za sou�asn� v�n� krize socialismu r�zn� postavili proti soci�l�ovinismu a p�iklonili se k revolu�n�mu internacionalismu, by zasadilo velmi t�kou r�nu na�emu sm�ru � i na�� stran� �� nebo� by ji kompromitovalo zevnit�, z jej�ch vlastn�ch �ad, u�inilo by z n� p�edstavitelku zkarikovan�ho marxismu. Mus�me proto d�kladn� probrat alespo� ty hlavn� z nespo�etn�ch chyb v �l�nku P. Kijevsk�ho, by� by to bylo samo osob� jakkoli "nezaj�mav�", by� by to v�echno vedlo k p�esp��li� element�rn�mu om�l�n� p�esp��li� samoz�ejm�ch pravd, kter� pozorn� a hloubav� �ten�� ji� d�vno zn� a kter� pochopil z na�i literatury z let 1914 a 1915.

Za�neme rovnou "�st�edn�m" bodem �vah P. Kijevsk�ho, abychom �ten��e ihned zasv�tili do "podstaty" nov�ho sm�ru � "imperialistick�ho ekonomismu".

1. Marxistick� stanovisko k v�lk�m a k "obran� vlasti"

P. Kijevskij je s�m pevn� p�esv�d�en a chce p�esv�d�it i �ten��e, �e "nesouhlas�" jedin� se sebeur�en�m n�rod�, s 9. bodem programu na�� strany. Velmi rozho��en� se pokou�� odm�tnout obvin�n�, �e v ot�zce demokracie z�sadn� opou�t� marxismus v�bec, �e ve v�ech st�ejn�ch ot�zk�ch "zrazuje" (j�zliv� uvozovky P. Kijevsk�ho) marxismus. Jenom�e jde pr�v� o to, �e jakmile n� autor za�al objas�ovat, �e pr� nesouhlas� jen s d�l�� a jednou ot�zkou, jakmile za�al argumentovat, rozeb�rat apod., hned se uk�zalo, �e se skute�n� na cel� ���e odkl�n� od marxismu. V�imn�me si v �l�nku P. Kijevsk�ho bodu b (��st 2). "Tento po�adavek" (tj. sebeur�en� n�rod�) "vede p��mo (!!) k soci�lpatriotismu," tvrd� n� autor a vysv�tluje, �e "zr�dcovsk�" heslo obrany vlasti je z�v�r, kter� "je s naprosto (!) logickou (!) z�konitost� vyvozen z pr�va n�rod� na sebeur�en�" Sebeur�en� znamen� podle jeho n�zoru "sankcionov�n� zrady francouzsk�ch a belgick�ch soci�lpatriot� h�j�c�ch tuto nez�vislost" (n�rodn� a st�tn� nez�vislost Francie a Belgie) "se zbran� v ruce � d�laj� to, o �em stoupenci �sebeur�en�' jen mluv�" "Obrana vlasti je sou��st� arzen�lu na�ich �hlavn�ch nep��tel� Kategoricky odm�t�me vz�t na v�dom�, �e lze b�t z�rove� proti obran� vlasti a pro sebeur�en�, proti vlasti i pro ni."

To p�e P. Kijevskij. Z�ejm� nepochopil na�e rezoluce proti heslu obrany vlasti v t�to v�lce. Mus�me vyj�t z toho, co stoj� v t�chto rezoluc�ch �ern� na b�l�m, a je�t� jednou vysv�tlit smysl jasn� pronesen�ch slov.

Rezoluce, kterou pod n�zvem O hesle obrany vlasti schv�lila na�e strana na bernsk� konferenci v b�eznu 1915, za��n� slovy: "Pravou podstatou nyn�j�� v�lky je" to a to.

Jde o nyn�j�� v�lku. Jasn�ji to ani ��ci nelze. Slova "prav� podstata" ukazuj�, �e je zapot�eb� odli�ovat zd�n� od skute�nosti, formu od podstaty, slova od �in�. Fr�ze o obran� vlasti v nyn�j�� v�lce nepravdiv� vyd�vaj� imperialistickou v�lku z let 1914-1916, v�lku za rozd�len� koloni�, za uloupen� ciz�ch �zem� atd. za v�lku n�rodn�. Aby byla vylou�ena sebemen�� mo�nost, �e na�e n�zory budou p�ekrouceny, m� rezoluce je�t� zvl�tn� odstavec o "skute�n� n�rodn�ch v�lk�ch", kter� "byly vedeny zvl�t� (v�imn�te si: zvl�t� neznamen� v�hradn�!) v letech 1789-1871".

V rezoluci se vysv�tluje, �e "podstatou" t�chto "skute�n�" n�rodn�ch v�lek "byl dlouhodob� proces masov�ch n�rodn�ch hnut�, boje proti absolutismu a feudalismu, odstra�ov�n� n�rodnostn�ho �tlaku�".[a]

To je snad jasn�! Za nyn�j�� imperialistick� v�lky, kter� se zrodila ze v�ech podm�nek imperialistick�ho obdob�, tj. kter� nevznikla n�hodn� a nen� v�jimkou ani odchylkou od obecn�ho a typick�ho, jsou fr�ze o obran� vlasti klam�n�m lidu, nebo� to nen� v�lka n�rodn�. Ve skute�n� n�rodn� v�lce nejsou slova "obrana vlasti" ��dn�m podvodem a my v�bec nejsme proti n�. K takov�m (skute�n� n�rodn�m) v�lk�m doch�zelo "zvl�t�" v letech 1789 - 1871 a v rezoluci, v n� se ani sl�vkem nepop�r�, �e jsou mo�n� i dnes, se vysv�tluje, jak je t�eba rozli�ovat mezi skute�n� n�rodn� v�lkou a v�lkou imperialistickou, je� je maskov�na l�iv�mi n�rodn�mi hesly. Pr�v� pro rozli�en� je t�eba prozkoumat, zda je "podstatou" "dlouhodob� proces masov�ch n�rodn�ch hnut�", proces "odstra�ov�n� n�rodnostn�ho �tlaku".

V rezoluci o "pacifismu" se otev�en� ��k�: "Soci�ln� demokrat� nesm�j� pop�rat pozitivn� v�znam revolu�n�ch v�lek, tj. v�lek nikoli imperialistick�ch, n�br� takov�ch, jak� byly vedeny nap��klad" (v�imn�me si toho "nap��klad") "v letech 1789-1871 za odstran�n� n�rodnostn�ho �tlaku�"[b] Mohla by na�e strana ve sv� rezoluci z roku 1915 mluvit o n�rodn�ch v�lk�ch v letech 1789-1871 a konstatovat, �e pozitivn� v�znam takov�ch v�lek nepop�r�me, kdyby je nepokl�dala za mo�n� i dnes? Je jasn�, �e by o nich mluvit nemohla.

Koment��em k rezoluc�m na�� strany, tj. jejich popul�rn�m v�kladem, je Leninova a Zinovjevova bro�ura Socialismus a v�lka. V t�to bro�u�e stoj� na 5. stran� �ern� na b�l�m, �e "socialist� uzn�vali a i dnes uzn�vaj� opr�vn�nost, pokrokovost a spravedlivost obrany vlasti nebo obrann� v�lky" jedin� ve smyslu "odstran�n� �tlaku uskute��ovan�ho ciz�m n�rodem". Je uveden p��klad Persie ve vztahu k Rusku "apod." a ��k� se: "Byly by to v�lky spravedliv�, obrann�, bez ohledu na to, kdo za�to�il prvn�, a ka�d� socialista by p��l v�t�zstv� utla�ovan�m, z�visl�m a nerovnopr�vn�m st�t�m nad utla�ovatelsk�mi, otrok��sk�mi a loupe�iv�mi �velmocemi'."[c]

Bro�ura vy�la v srpnu 1915, a to n�mecky a francouzsky. P. Kijevskij ji zn� velice dob�e. Ani jednou se nestalo, �e by on s�m �i n�kdo jin� n�co nam�tal proti rezoluci o hesle obrany vlasti nebo proti rezoluci o pacifismu �i proti interpretaci t�chto rezoluc� v bro�u�e � ani jednou! Oso�ujeme tedy P. Kijevsk�ho, tvrd�me-li, �e v�bec nepochopil marxismus, jestli�e tento autor, kter� od b�ezna 1915 proti n�zor�m na�� strany na v�lku nic nenam�tal, te� v srpnu 1916 v �l�nku o sebeur�en�, tj. v �l�nku pr� o d�l��m probl�mu, najednou kupodivu nech�pe obecn� probl�m?

P. Kijevskij ozna�uje heslo obrany vlasti za "zr�dcovsk�". M��eme ho klidn� ujistit, �e pro ty, kdo hesla mechanicky om�laj�, ani� ch�pou jejich v�znam, ani� o nich p�em��lej�, kdo neanalyzuj� smysl slov, ale jen je bifluj�, je a v�dycky bude "zr�dcovsk�" ka�d� heslo.

Co je to vlastn� "obrana vlasti"? Je to snad n�jak� v�deck� pojem z oblasti ekonomiky nebo politiky apod.? Nikoli. Je to prost� zcela b�n�, v�eobecn� pou��van�, n�kdy prost� malom욝�ck� v�raz, kter� znamen� ospravedl�ov�n� v�lky. Nic v�c, v�bec nic v�c! "Zr�dcovsk�" zde m��e b�t jen to, �e malom욝�ci jsou s to ospravedlnit ka�dou v�lku t�m, �e ��kaj� "my br�n�me vlast", zat�mco marxismus, kter� neupad� do malom욝�ctv�, po�aduje historickou anal�zu ka�d� jednotliv� v�lky, aby zjistil, zda je mo�n� pokl�dat tuto v�lku za pokrokovou, slou��c� z�jm�m demokracie nebo proletari�tu, a tedy za opr�vn�nou, spravedlivou apod.

Jestli�e tu chyb� schopnost historicky analyzovat v�znam a smysl ka�d� jednotliv� v�lky, pak nen� heslo obrany vlasti ni��m jin�m ne� jej�m veskrze malom욝�cky neuv�dom�l�m ospravedl�ov�n�m.

Marxismus takovou anal�zu d�l� a konstatuje, �e pokud "skute�n� podstata" v�lky spo��v� nap��klad v odstran�n� �tlaku n�jak�ho n�roda jin�m n�rodem (a to je zvl᚝ typick� pro Evropu v letech 1789-1871), pak je to pro utla�ovan� st�t nebo n�rod v�lka pokrokov�. Pokud "skute�n� podstata" v�lky spo��v� v znovurozd�len� koloni�, rozd�len� ko�isti, uloupen� ciz�ch �zem� (jako ve v�lce 1914 - l916), pak jsou �e�i o obran� vlasti "vylo�en�m klam�n�m lidu".

Jak ale zjistit "skute�nou podstatu" v�lky, jak ji ur�it? V�lka je pokra�ov�n�m politiky. Mus�me prozkoumat politiku p�ed v�lkou, politiku, kter� vedla k v�lce a vy�stila ve v�lku. Jestli�e to byla politika imperialistick�, tj. politika, kter� h�jila z�jmy finan�n�ho kapit�lu, olupovala a utla�ovala kolonie a ciz� zem�, pak i v�lka, kter� z t�to politiky vypl�v�, je v�lka imperialistick�. Jestli�e to byla politika n�rodn� osvobozeneck�, tj. politika, kter� byla projevem masov�ho hnut� proti n�rodnostn�mu �tlaku, potom v�lka, kter� z takov� politiky vypl�v�, je v�lka n�rodn� osvobozeneck�.

Malom욝�k nech�pe, �e v�lka je "pokra�ov�n�m politiky", a proto se omezuje na to, �e pr� "nep��tel �to��", "nep��tel vtrhl do m� zem�", a nezkoum�, pro� se v�lka vede, kter� t��dy a s jak�m politick�m c�lem ji vedou. A� na �rove� takov�ho malom욝�ka P. Kijevskij klesl, kdy� ��k�, �e N�mci okupovali Belgii, a tedy z hlediska sebeur�en� "maj� belgi�t� soci�lpatrioti pravdu", nebo �e ��st Francie obsadili N�mci, tud� "Guesde m��e b�t spokojen", nebo� "jde o �zem� ob�van� t�mto n�rodem" (a nikoli n�rodem ciz�m).

Pro malom욝�ka je d�le�it�, kde se vojska nach�zej�, kdo te� v�t�z�. Pro marxistu je d�le�it�, pro� se vede tato v�lka, v n� mohou zv�t�zit ty �i ony arm�dy.

Pro� se vede tato v�lka? To jsme vysv�tlili v na�� rezoluci (vych�zej�c� z politiky, kterou uskute��ovaly v�l��c� mocnosti v p�edv�le�n�ch desetilet�ch). Anglie, Francie a Rusko v�l��, aby si udr�ely uloupen� kolonie a aby mohly drancovat Turecko atd. N�mecko v�l��, aby z�skalo kolonie a samo oloupilo Turecko atd. P�ipus�me, �e N�mci dobudou dokonce Pa�� a Petrohrad. Zm�n� se t�m charakter v�lky? Nezm�n�. C�lem N�mc� a - co� je je�t� d�le�it�j�� - mo�nou re�lnou politikou v p��pad� v�t�zstv� N�mc� bude pak zabr�n� koloni�, ovl�dnut� Turecka, zabr�n� oblast� ob�van�ch jin�mi n�rody, nap��klad Polska apod., nikdy v�ak nastolen� �tlaku Francouz� nebo Rus� jin�m n�rodem. Prav� podstata t�to v�lky nen� n�rodn�, n�br� imperialistick�. Jinak �e�eno, v�lka se nevede proto, �e jedna strana chce odstranit n�rodnostn� �tlak a druh� jej chce zachovat. V�lku vedou mezi sebou dv� skupiny utla�ovatel�, dva lupi�i, kte�� soupe�� o to, jak si rozd�l� ko�ist, kdo bude drancovat Turecko a kolonie.

V�lka mezi imperialistick�mi velmocemi (tj. velmocemi, kter� utla�uj� celou �adu jin�ch n�rod�, op��daj� je s�t�mi z�vislost� na finan�n�m kapit�lu apod.), nebo ve spolku s nimi je zkr�tka v�lka imperialistick�. Tak vypad� v�lka vletech 1914-1916. "Obrana vlasti"je v t�to v�lce podvod, je to jej� ospravedl�ov�n�.

V�lka utla�ovan�ch (nap��klad koloni�ln�ch n�rod�) proti imperialistick�m, tj. utla�ovatelsk�m mocnostem je v�lka skute�n� n�rodn�. Je mo�n� i dnes. "Obrana vlasti" nen� podvod, jestli�e ji vede zem� n�rodnostn� utla�ovan� proti zemi, kter� ji n�rodnostn� utla�uje, a tak socialist� v�bec nejsou proti "obran� vlasti" v takov�to v�lce.

Sebeur�en� n�rod� je toto�n� s bojem za �pln� n�rodn� osvobozen�, za �plnou nez�vislost a proti anex�m, a takov�ho boje � v jak�koli jeho form� v�etn� povst�n� nebo v�lky � se socialist� nemohou z��ci, cht�j�-li z�stat socialisty.

P. Kijevskij si mysl�, �e bojuje proti Plechanovovi: Plechanov pr� pouk�zal na souvislost sebeur�en� n�rod� s obranou vlasti! P. Kijevskij uv��il Plechanovovi, �e tato souvislost je skute�n� takov�, jak ji Plechanov l���. A kdy� Plechanovovi uv��il, zalekl se a usoudil, �e mus� sebeur�en� odm�tat, aby se zachr�nil p�ed Plechanovov�mi z�v�ry� Tak moc v��il Plechanovovi, tak moc se polekal, ale aby p�em��lel, v �em se Plechanov m�l�, to ho ani nenapadlo!

Soci�l�ovinist� se dovol�vaj� sebeur�en� n�rod�, aby mohli tuto v�lku ozna�it za n�rodn�. Je jenom jeden spr�vn� zp�sob, jak jim �elit: je t�eba dok�zat, �e se tento boj nevede za osvobozen� n�rod�, ale za to, kter� z velk�ch dravc� bude utla�ovat v�c n�rod�. Dosp�je-li n�kdo a� k odm�t�n� v�lky, kter� je skute�n� vedena za osvobozen� n�rod�, pak t�m nejhor��m zp�sobem karikuje marxismus. Plechanov a francouz�t� soci�l�ovinist� poukazuj� na republiku ve Francii, aby zd�vodnili jej� "obranu" proti monarchii v N�mecku. Kdybychom v�ak uva�ovali tak, jako uva�uje P. Kijevskij, museli bychom b�t proti republice nebo proti v�lce, je� by byla skute�n� vedena na obranu republiky!! N�me�t� soci�l�ovinist� poukazuj� na v�eobecn� volebn� pr�vo a na v�eobecnou povinnou �koln� doch�zku v N�mecku, aby zd�vodnili "obranu" N�mecka proti carismu. Kdybychom v�ak uva�ovali tak, jako uva�uje Kijevskij, museli bychom b�t proti v�eobecn�mu volebn�mu pr�vu a v�eobecn� povinn� �koln� doch�zce, nebo proti v�lce, kter� by byla skute�n� vedena na obranu politick� svobody p�ed pokusy ji odstranit.

K. Kautsky byl p�ed v�lkou v letech 1914 - 1916 marxistou a cel� �ada jeho nejd�le�it�j��ch prac� a projev� z�stane nav�dy vzorem marxismu. Dne 26. srpna 1910 Kautsky v �asopisu Neue Zeit o bl��c� se a hroz�c� v�lce napsal:

"Ve v�lce mezi N�meckem a Angli� nejde o demokracii, n�br� o vl�du nad sv�tem, tj. o vyko�is�ov�n� sv�ta. Nen� to ot�zka, v n� by soci�ln� demokrat� m�li b�t na stran� vyko�is�ovatel� sv�ho n�roda" (Neue Zeit, 28. Jahrg., Bd. 2, S. 776).

To je v�te�n� marxistick� formulace, je� se pln� shoduje s na�imi formulacemi a pln� odhaluje nyn�j��ho Kautsk�ho, kter� p�e�el od marxismu k obran� soci�l�ovinismu, a je� zcela jasn� vysv�tluje z�sady marxistick�ho stanoviska k v�lk�m (k t�to formulaci se je�t� vr�t�me v tisku). V�lky jsou pokra�ov�n�m politiky: vede-li se boj za demokracii, je tedy mo�n� i v�lka kv�li demokracii; sebeur�en� n�rod� je jenom jeden z demokratick�ch po�adavk�, kter� se od jin�ch v z�sad� ni��m neli��. "Vl�da nad sv�tem" tvo�� zkr�tka obsah imperialistick� politiky, jej�m� pokra�ov�n�m je imperialistick� v�lka. Odm�tat "obranu vlasti", tj. ��ast v demokratick� v�lce, je nesmysl, kter� nem� s marxismem nic spole�n�ho. P�ikr�lovat imperialistickou v�lku term�nem "obrana vlasti", tj. vyd�vat ji za demokratickou, znamen� klamat d�ln�ky a p�ej�t na pozice reak�n� bur�oazie.

2. "Na�e pojeti nov� epochy"

P. Kijevskij, kter� je autorem v�roku v uvozovk�ch, neust�le mluv� o "nov� epo�e". Ani zde nejsou jeho �vahy bohu�el spr�vn�.

V rezoluc�ch na�� strany se mluv� o t�to v�lce, je� se zrodila z obecn�ch podm�nek imperialistick�ho obdob�. Vztah mezi "epochou" a "touto v�lkou" jsme formulovali marxisticky spr�vn�: Chceme-li b�t marxisty, mus�me hodnotit ka�dou jednotlivou v�lku konkr�tn�. Chceme-li pochopit, pro� mezi velmocemi, z nich� nejedna st�la v letech 1789-1871 v �ele boje za demokracii, mohla a musela vzniknout imperialistick� v�lka, tj. sv�m politick�m v�znamem v�lka nanejv�� reak�n�, protidemokratick�, chceme-li to pochopit, mus�me pochopit obecn� podm�nky imperialistick�ho obdob�, tj. p�em�ny kapitalismu vysp�l�ch zem� v imperialismus.

P. Kijevskij tento vztah mezi "epochou" a "touto v�lkou" �pln� p�ekroutil. Podle n�ho mluvit konkr�tn� znamen� mluvit o "epo�e"! A pr�v� to je nespr�vn�!

L�ta 1789-1871 jsou pro Evropu specifick�m obdob�m. To je nesporn�. Kdo nepochopil obecn� podm�nky tohoto obdob�, nem��e pochopit ani jednu z n�rodn� osvobozeneck�ch v�lek, kter� jsou pro tuto dobu zvl᚝ typick�. Znamen� to v�ak, �e v�echny v�lky v tomto obdob� byly n�rodn� osvobozeneck�? Samoz�ejm� �e ne. Kdybychom to tvrdili, dosp�li bychom ad absurdum a konkr�tn� studium ka�d� jednotliv� v�lky bychom nahradili sm�nou �ablonou. V letech 1789-1871 se vedly koloni�ln� v�lky i v�lky mezi reak�n�mi mocnostmi, kter� utla�ovaly celou �adu jin�ch n�rod�.

Vyvst�v� ot�zka: Vypl�v� snad z toho, �e vysp�l� evropsk� (a americk�) kapitalismus vstoupil do nov�ho, imperialistick�ho obdob�, �e dnes jsou mo�n� jedin� imperialistick� v�lky? Tvrdit to by byl nesmysl, znamenalo by to, �e nejsme s to odli�it ur�it� konkr�tn� jev od cel�ho souhrnu r�znorod�ch potenci�ln�ch jev� epochy. Epochu naz�v�me epochou pr�v� proto, �e p�edstavuje komplex r�znorod�ch jev� a v�lek, typick�ch i netypick�ch, velk�ch i mal�ch, vlastn�ch vysp�l�m i zaostal�m zem�m. Odb�v�-li n�kdo tyto konkr�tn� ot�zky obecn�mi fr�zemi o "epo�e", jako to d�l� P. Kijevskij, pak zneu��v� pojmu "epocha". Abychom nemluvili abstraktn�, uvedeme te� jeden z mnoha p��klad�. Nap�ed je v�ak t�eba p�ipomenout, �e jedna levicov� skupina, a to n�meck� skupina Internacion�la, formulovala ve sv�ch tez�ch, kter� byly publikov�ny v 3. ��sle bulletinu bernsk� v�konn� komise (z 29. �nora l916), zjevn� nespr�vn� tvrzen� v 5. bodu: "V ��e tohoto bezuzdn�ho imperialismu u� nemohou b�t ��dn� n�rodn� v�lky." Tuto tezi jsme rozebrali v �asopisu Sbornik Social-demokrata.[d] Zde jen poznamenejme, �e tuto teoretickou pou�ku dosud neopakovala, neakceptovala ani jedna skupina, t�eba�e ka�d�mu, kdo se zaj�m� o internacionalistick� hnut�, je d�vno zn�ma (kritizovali jsme ji tak� na roz���en�m zased�n� bernsk� v�konn� komise na ja�e 1916). Ani P. Kijevskij v srpnu 1916, kdy� p�ipravoval sv�j �l�nek, nenapsal nic ve smyslu t�to nebo podobn� teze.

Na to je t�eba upozornit, nebo� kdyby bylo takov� �i podobn� teoretick� tvrzen� vysloveno, bylo by mo�n� mluvit o n�zorov�ch neshod�ch v teorii. Pokud se v�ak nic podobn�ho netvrd�, mus�me ��ci: Nejde o jin� pojet� "epochy" ani o n�zorov� neshody v teorii, n�br� jen o fr�zi pronesenou nazda�b�h, jen o nespr�vn� pou�it� slova "epocha".

P��klad: "Nepodob� se" (sebeur�en�) - p�e P. Kijevskij hned na za��tku sv�ho �l�nku - "pr�vu zdarma z�skat 10 000 d�sjatin p�dy na Marsu"? Na tuto ot�zku nelze odpov�d�t jinak ne� naprosto konkr�tn�, s p�ihl�dnut�m k cel�mu nyn�j��mu obdob�; v�dy� pr�vo n�rod� na sebeur�en� v obdob� formov�n� n�rodn�ch st�t� jako nejvhodn�j��ch forem rozvoje produktivn�ch sil za jejich tehdej�� �rovn� je n�co docela jin�ho ne� toto pr�vo v dob�, kdy se tyto formy, formy n�rodn�ho st�tu, staly okovy jejich rozvoje. Obdob� konstituov�n� kapitalismu a n�rodn�ho st�tu je od obdob�, kdy n�rodn� st�t zanik� a kdy se schyluje k z�niku sam�ho kapitalismu, nesm�rn� vzd�leno. Marxista v�ak nem� mluvit pov�echn�, bez ohledu na �as a prostor."

Tato �vaha je skv�lou uk�zkou toho, jak se karikuje pojem "imperialistick� epocha". Pr�v� proto, �e jde o nov� a d�le�it� pojem, je t�eba karikov�n� pot�rat! Co je m�n�no t�m, kdy� se ��k�, �e se formy n�rodn�ho st�tu staly okovy atd.? M�n� se t�m vysp�l� kapitalistick� zem�, p�edev��m N�mecko, Francie a Anglie, jejich� ��ast ud�lala z t�to v�lky v�lku pov�tce imperialistickou. V t�chto zem�ch, kter� dosud vedly lidstvo kup�edu, zejm�na v letech 1789-1871, proces formov�n� n�rodn�ho st�tu skon�il, v t�chto zem�ch je n�rodn� hnut� nen�vratnou minulost� a k��sit je by bylo absurdn� reak�n� utopi�. N�rodn� hnut� Francouz�, Angli�an� a N�mc� je d�vno dovr�eno; tam maj� d�jiny na programu n�co jin�ho: z n�rod�, kter� se osvobozovaly, se staly n�rody utla�ovatelsk�, loupe�iv� imperialistick� n�rody, kter� pro��vaj� "p�edve�er z�niku kapitalismu".

A jin� n�rody?

P. Kijevskij opakuje nabiflovan� pravidlo, �e marxist� musej� uva�ovat "konkr�tn�", ale s�m se t�mto pravidlem ne��d�. Zat�mco my jsme ve sv�ch tez�ch z�m�rn� uvedli mal� p��klad konkr�tn� odpov�di, P. Kijevskij se neur��il uk�zat n�m na�i chybu, pokud v�bec n�jakou chybu post�ehl.

V na�ich tez�ch (6. bod) se prav�, �e pokud jde o sebeur�en�, mus�me, chceme-li b�t konkr�tn�, rozli�ovat nejm�n� t�i r�zn� typy zem�. (Je jasn�, �e ve v�eobecn�ch tez�ch by nebylo mo�n� mluvit o ka�d� zemi zvl᚝.) K prvn�mu typu pat�� ty vysp�l� zem� z�padn� Evropy (a Ameriky), v nich� je n�rodn� hnut� minulost�. Druh�m typem je v�chodn� Evropa, kde je n�rodn� hnut� p��tomnost�. T�et�m typem jsou polokolonie a kolonie, v nich� je n�rodn� hnut� do zna�n� m�ry budoucnost�[e].

Je to spr�vn�, nebo nen�? Sem by m�l P. Kijevskij zam��it svou kritiku. Jen�e ten dokonce ani nepozoruje, v �em spo��vaj� teoretick� probl�my! Nevid�, �e dokud nevyvr�t� uvedenou pou�ku (v 6. bodu) na�ich tez� � a vyvr�tit ji nelze, nebo� je spr�vn� �, bude se sv�mi �vahami o "epo�e" podobat �lov�ku, kter� "se oh�n�" me�em, ani� n�koho zas�hne.

"Na rozd�l od n�zoru V. Iljina soud�me," p�e v z�v�ru �l�nku, "�e ve v�t�in� (!) z�padn�ch (!) zem� n�rodnostn� ot�zka vy�e�ena nen�..."

Tak tedy n�rodn� hnut� Francouz�, �pan�l�, Angli�an�, Holan�an�, N�mc� a Ital� nebylo v 17., 18. a 19. stolet� ani d��ve dovr�eno? Na za��tku �l�nku je pojem "imperialistick� epocha" zkomolen tak, jako by n�rodn� hnut� u� bylo dovr�eno v�ude, nejen ve vysp�l�ch z�padn�ch zem�ch. Na konci t�ho� �l�nku se prav�, �e "n�rodnostn� ot�zka" nen� vy�e�ena pr�v� v z�padn�ch zem�ch!! Nen� to galimaty�?

V z�padn�ch zem�ch je n�rodn� hnut� d�vnou minulost�. "Vlast" v Anglii, ve Francii, v N�mecku a jinde u� dozp�vala svou p�sni�ku, dohr�la svou d�jinnou �lohu, tj. n�rodn� hnut� zde nem��e p�in�st nic pokrokov�ho, co by burcovalo dal�� masy lid� k nov�mu hospod��sk�mu a politick�mu �ivotu. Tady nemaj� d�jiny na programu p�echod od feudalismu nebo od patriarch�ln�ho barbarstv� k n�rodn�mu pokroku, ke kulturn� a politicky svobodn� vlasti, ale p�echod od p�ekonan�, kapitalisticky p�ezr�l� "vlasti" k socialismu.

Ve v�chodn� Evrop� je tomu jinak. Pokud jde nap��klad o Ukrajince a B�lorusy, mohl by jedin� �lov�k �ij�c� v my�lenk�ch na Marsu pop�rat, �e zde n�rodn� hnut� je�t� nevyvrcholilo, �e zde masy teprve procitaj�, aby zformovaly mate�sk� jazyk a jeho literaturu (a to je nezbytn� podm�nka a nezbytn� pr�vodn� jev �pln�ho rozvoje kapitalismu, �pln�ho proniknut� sm�ny do posledn� rolnick� rodiny). "Vlast" zde je�t� nedozp�vala svou d�jinnou p�sni�ku. Zde m��e b�t "obrana vlasti" je�t� obranou demokracie, mate��tiny a politick� svobody proti utla�uj�c�m n�rod�m, proti st�edov�ku, kde�to Angli�an�, Francouzi, N�mci a Italov� nyn� l�ou, mluv�-li o obran� sv� vlasti, nebo� ve skute�nosti nebr�n� mate�sk� jazyk, nebr�n� sv�j svobodn� n�rodn� rozvoj, n�br� br�n� sv� otrok��sk� pr�va, sv� kolonie, "sf�ry vlivu" vlastn�ho finan�n�ho kapit�lu v ciz�ch zem�ch aj.

V polokoloni�ch a koloni�ch je n�rodn� hnut� historicky je�t� mlad�� ne� ve v�chodn� Evrop�.

�eho se t�kaj� slova o "vysoce vysp�l�ch zem�ch" a o imperialistick� epo�e, v �em tkv� "zvl�tn�" postaven� Ruska (nadpis bodu e v 2. kapitole u P. Kijevsk�ho), a nejen Ruska; kde je n�rodn� osvobozeneck� hnut� l�ivou fr�z� a kde je �ivou a pokrokovou skute�nost� � z toho P. Kijevskij nepochopil absolutn� nic.

3. Co je to ekonomick� rozbor?"

Odp�rci sebeur�en� poukazuj� ve sv�ch �vah�ch p�edev��m na jeho "neuskute�nitelnost" za kapitalismu v�bec nebo za imperialismu. Sl�vko "neuskute�nitelnost" se �asto pou��v� v r�zn�ch, nep�esn� vymezen�ch v�znamech. Proto jsme ve sv�ch tez�ch vznesli po�adavek, kter� je v ka�d� teoretick� diskusi nezbytn�: objasnit, v jak�m smyslu se mluv� o "neuskute�nitelnosti". S t�m jsme se v�ak nespokojili a hned jsme k tomuto objasn�n� p�ikro�ili. V�echny po�adavky demokracie jsou za imperialismu "neuskute�niteln�" v tom smyslu, �e bez �ady revoluc� jsou politicky t�ko realizovateln� nebo v�bec nerealizovateln�.

Mluvit o neuskute�nitelnosti sebeur�en� z hlediska ekonomick�ho je od z�kladu nespr�vn�.

Takov� bylo na�e stanovisko. Zde je j�dro n�zorov�ch neshod v teorii a na�i odp�rci by m�li v ka�d� seri�zn�j�� diskusi v�novat t�to ot�zce ve�kerou pozornost.

Pod�vejme se v�ak, co o t�to ot�zce soud� P. Kijevskij.

Interpretovat neuskute�niteln� jako politicky "t�ko realizovateln�" kategoricky odm�t�. Odpov�d� na ot�zku p��mo v tom smyslu, �e je to nemo�n� z hlediska ekonomick�ho.

"Znamen� to snad," p�e P. Kijevskij, "�e sebeur�en� je za imperialismu stejn� neuskute�niteln� jako pracovn� pen�ze za zbo�n� v�roby?" A P. Kijevskij odpov�d�: "Ano, znamen�! Nebo� mluv�me pr�v� o logick�m rozporu mezi dv�ma soci�ln�mi kategoriemi, tj. mezi �imperialismem' a �sebeur�en�m n�rod�', o t�m� logick�m rozporu, kter� existuje mezi dv�ma jin�mi kategoriemi: mezi pracovn�mi pen�zi a zbo�ni v�robou. Imperialismus je negace sebeur�en� a slou�it sebeur�en� s imperialismem se nepoda�� ��dn�mu kejkl��i."

I kdyby toto zlolajn� slovo "kejkl��i", j�m� n�s �astuje P. Kijevskij, zn�lo sebeh��, p�ecejen ho mus�me upozornit, �e jednodu�e nech�pe, co to je ekonomick� rozbor. "Logick� rozpor" � jde-li ov�em o spr�vn� logick� my�len� � se nesm� objevit ani v ekonomick�m, ani v politick�m rozboru. Nen� proto na m�st� odvol�vat se na "logick� rozpor" v�bec, m� -li b�t uskute�n�n pr�v� ekonomick�, a nikoli politick� rozbor. Mezi "soci�ln� kategorie" pat�� kategorie jak ekonomick�, tak i politick�. Kdy� tedy P. Kijevskij odpov�d�l nejd��ve jednozna�n� a p��mo "ano, znamen�" (tj. sebeur�en� je stejn� neuskute�niteln� jako pracovn� pen�ze za zbo�n� v�roby), vykroutil se ve skute�nosti t�m, �e chodil jako ko�ka kolem hork� ka�e, av�ak ekonomick� rozbor neprovedl.

��m lze dok�zat, �e pracovn� pen�ze nemohou za zbo�n� v�roby existovat? Ekonomick�m rozborem. Objektem tohoto rozboru, kter� jako ka�d� jin� rozbor nep�ipou�t� "logick� rozpor", jsou ekonomick� a jen ekonomick� (a tedy nikoli "soci�ln�" v�bec) kategorie a z nich se vyvozuje, �e pracovn� pen�ze jsou nerealizovateln�. V prvn� kapitole Kapit�lu se o n�jak� politice, o n�jak� politick� form�, o n�jak�ch "soci�ln�ch kategori�ch" v�bec nemluv�: analyzuje se pouze ekonomick� aspekt, sm�na zbo�� a v�voj sm�ny zbo��. Ekonomick� rozbor dokazuje � ov�em "logick�mi" soudy �� �e pracovn� pen�ze jsou za zbo�n� v�roby neuskute�niteln�.

P. Kijevskij se o ekonomick� rozbor ani nepokou��. Jak je z�ejm� ji� z prvn� v�ty prvn�ho bodu jeho �l�nku, plete si ekonomickou podstatu imperialismu s jeho politick�mi tendencemi. Ta v�ta zn� takto:

"Pr�myslov� kapit�l byl synt�zou p�edkapitalistick� v�roby a obchodn� z�p�j�n�ho kapit�lu. Z�p�j�n� kapit�l slou�� pr�myslov�mu. Nyn� kapitalismus p�ekon�v� r�zn� formy kapit�lu, vznik� jeho vy��i, unifikovan� typ, finan�n� kapit�l, a proto lze celou epochu ozna�it za epochu finan�n�ho kapit�lu, jeho� adekv�tn�m syst�mem zahrani�n� politiky je pr�v� imperialismus."

Ekonomicky je cel� tato definice k ni�emu: m�sto p�esn�ch ekonomick�ch kategori� tu jsou jen sam� fr�ze. T�m se v�ak te� nem��eme zab�vat. D�le�it� je, �e P. Kijevskij ozna�uje imperialismus za "syst�m zahrani�n� politiky".

Za prv� je to v podstat� nespr�vn� opakov�n� nespr�vn� my�lenky Kautsk�ho.

Za druh� je to ryze politick�, v�lu�n� politick� definice imperialismu. Definic� imperialismu jako "syst�mu politiky" se P. Kijevskij chce vyhnout ekonomick�mu rozboru, kter� sl�bil podat, kdy� prohl�sil, �e sebeur�en� je za imperialismu "stejn�" neuskute�niteln�, tj. ekonomicky neuskute�niteln�, jako pracovn� pen�ze za zbo�n� v�roby.[f]

Kautsky ve sporu s levic� prohl�sil, �e imperialismus je "pouze syst�m zahrani�n� politiky" (toti� anexe), �e nelze naz�vat imperialismem ur�it� ekonomick� stadium, stupe� v�voje kapitalismu.

Kautsky nem� pravdu. P��t se o slova je samoz�ejm� nerozumn�. Nelze ov�em zak�zat, aby se "slovo" imperialismus pou��valo v tom nebo onom smyslu. Chceme-li v�ak diskutovat, mus�me p�esn� vymezit pojmy.

Ekonomicky je imperialismus (nebo "obdob�" finan�n�ho kapit�lu, na slov� nez�le��) nejvy��� stupe� v�voje kapitalismu, a to takov� stupe�, v n�m� se v�roba stala tak rozs�hlou a obrovskou, �e volnou konkurenci nahrazuje monopol. V tom je ekonomick� podstata imperialismu. Monopol se projevuje jak v trastech, syndik�tech atd., tak ve v�emocnosti mamut�ch bank, jak ve skupov�n� zdroj� surovin atd., tak i v koncentraci bankovn�ho kapit�lu atd. Cel� podstata v�ci tkv� v hospod��sk�m monopolu.

Politickou nadstavbou nad novou ekonomikou, nad monopoln�m kapitalismem (imperialismus je monopoln� kapitalismus) je obrat od demokracie k politick� reakci. Voln� konkurenci odpov�d� demokracie. Monopolu odpov�d� politick� reakce. "Finan�n� kapit�l usiluje o nadvl�du, nikoli o svobodu," spr�vn� konstatuje R. Hilferding ve sv�m Finan�n�m kapit�lu.

Vy�le�ovat "zahrani�n� politiku" z politiky, nebo dokonce stav�t zahrani�n� politiku do protikladu k vnit�n� politice je od z�kladu nespr�vn�, nemarxistick� a nev�deck�. Jak v zahrani�n�, tak i ve vnit�n� politice, v obou stejn�, sm��uje imperialismus k poru�ov�n� demokracie, k reakci. V tomto smyslu je nesporn�, �e imperialismus je nejen "negac�" jednoho po�adavku demokracie, a to sebeur�en� n�rod�, n�br� demokracie v�bec, ve�ker� demokracie.

Imperialismus jako "negace" demokracie stejn� "neguje" i demokracii v n�rodnostn� ot�zce (tj. sebeur�en� n�rod�): "stejn�", tj. sna�� se ji poru�it; realizovat ji za imperialismu je pr�v� v t� m��e a v t�m�e smyslu t잚�, jako je za imperialismu (ve srovn�n� s p�edmonopoln�m kapitalismem) t잚� nastolit republiku, z��dit milici, uspo��dat volby ��edn�k� lidem atd. O tom, �e to nelze uskute�nit "ekonomicky", nem��e b�t v�bec �e�.

P. Kijevsk�ho zde z�ejm� zm�tla je�t� ta okolnost (krom� celkov�ho nepochopen� po�adavk� ekonomick�ho rozboru), �e z malobur�oazn�ho hlediska je anexe (tj. p�ipojen� ciz� n�rodn� oblasti proti v�li jej�ho obyvatelstva, to znamen� poru�en� sebeur�en� n�roda) tot� jako "roz���en�" (expanze) finan�n�ho kapit�lu na rozs�hlej�� hospod��sk� �zem�.

S malobur�oazn�mi pojmy se v�ak do �e�en� teoretick�ch probl�m� pou�t�t nem��eme.

Imperialismus je z ekonomick�ho hlediska monopoln� kapitalismus. �M�-li b�t monopol �pln�, je t�eba odstranit konkurenty nejen z vnit�n�ho trhu (z trhu dan�ho st�tu), ale i z trhu zahrani�n�ho, celosv�tov�ho. Je "v ��e finan�n�ho kapit�lu" ekonomicky mo�n� odstranit konkurenci dokonce i v ciz�m st�t�? Ov�em�e je: t�mto prost�edkem je finan�n� z�vislost a skupov�n� zdroj� surovin a pot� i v�ech podnik� konkurenta.

Nejv�razn�j��m projevem ekonomiky imperialismu �ili monopoln�ho kapitalismu jsou americk� trasty. Ve snaze odstranit konkurenty se trasty neomezuj� jen na ekonomick� prost�edky, n�br� se neust�le uchyluj� k prost�edk�m politick�m, a dokonce i k trestn�m �in�m. Dopustili bychom se v�ak nejhrub�� chyby, kdybychom se domn�vali, �e uplat�uj�-li monopoly ryze ekonomick� metody boje, je jejich monopol ekonomicky neuskute�niteln�. �ivot naopak na ka�d�m kroku dokazuje, �e to je "uskute�niteln�": trasty ochromuj� konkurent�v �v�r prost�ednictv�m bank (majitel� trast� jsou majiteli bank: skupov�n� akci�); trasty ochromuj� dovoz materi�lu pro konkurenty (majitel� trast� jsou majiteli �eleznic: skupov�n� akci�); trasty sni�uj� na n�jakou dobu ceny pod v�robn� n�klady a vyd�vaj� na to mili�ny, aby zni�ily konkurenta a skoupily jeho podniky a jeho zdroje surovin (doly, p�du aj.).

To je ryze ekonomick� rozbor moci trast� a jejich rozp�navosti. To jsou ryze ekonomick� prost�edky rozp�navosti: skupov�n� podnik�, z�vod� a zdroj� surovin.

Finan�n� velkokapit�l jedn� zem� m��e v�dy skoupit konkurenty i v ciz�, politicky nez�visl� zemi a tak� to v�dy d�l�. Ekonomicky se to d� uskute�nit. Ekonomick� "anexe" se d� zcela "uskute�nit" bez politick� anexe a neust�le k tomu doch�z�. V literatu�e o imperialismu najdeme na ka�d�m kroku zm�nku nap��klad o tom, �e Argentina je ve skute�nosti "obchodn� koloni�" Anglie, �e Portugalsko je ve skute�nosti "vazalem" Anglie apod. To je pravda: jejich ekonomick� z�vislost na anglick�ch bank�ch, zadlu�enost u Anglie a to, jak Anglie skupuje jejich �eleznice, doly, p�du atd., umo��uj� Anglii "anektovat" tyto zem� ekonomicky, bez poru�en� jejich politick� nez�vislosti.

Sebeur�en�m n�rod� se rozum� jejich politick� nez�vislost. Imperialismus se sna�� ji poru�it, nebo� kdy� je zem� anektov�na politicky, je ekonomick� anexe �asto pohodln�j�� a levn�j�� (sn�ze se podpl�cej� ��edn�ci, z�sk�vaj� koncese, prosazuj� v�hodn� z�kony aj.), v�hodn�j�� a pokojn�j��; stejn� tak se imperialismus v�bec sna�� nahradit demokracii oligarchi�. Tvrdit v�ak, �e za imperialismu je sebeur�en� ekonomicky "neuskute�niteln�", je naprost� nesmysl.

P. Kijevskij se vyh�b� teoretick�m nesn�z�m jedn�m neoby�ejn� lacin�m a povrchn�m zp�sobem, kter�mu se v n�m�in� ��k� "bur�ik�zn�" mluva, tj. mluva studentsky neomalen�, obhroubl�, pou��van� (a p�irozen�) p�i studentsk�ch pitk�ch. Uvedeme p��klad:

"V�eobecn� volebn� pr�vo," p�e P. Kijevskij, "osmihodinov� pracovn� doba a dokonce i republika jsou s imperialismem logicky slu�iteln�, a�koli imperialismu se nikterak nehod� do kr�mu (!!), a proto je nanejv�� t�k� je uskute�nit."

Proti bur�ik�zn�mu vyj�d�en�, �e se republika imperialismu "nehod� do kr�mu", bychom rozhodn� nic nem�li � vtip leckdy zpest�uje u�en� pojedn�n�! �� kdyby krom� toho obsahovala �vaha o z�va�n�m probl�mu je�t� ekonomick� a politick� rozbor pojm�. P. Kijevskij nahrazuje tento rozbor bur�ik�znost�, a zast�r� tak, �e tu rozbor sch�z�.

Co znamen�, �e "republika se imperialismu nehod� do kr�mu"? A pro� je tomu tak?

Republika je jednou z mo�n�ch forem politick� nadstavby nad kapitalistickou spole�nost�, p�itom za dne�n�ch podm�nek forma nejdemokrati�t�j��. ��ci, �e republika se imperialismu "nehod� do kr�mu", je tot� jako ��ci, �e mezi imperialismem a demokraci� je rozpor. Je docela mo�n�, �e se tento n� z�v�r "nehod� do kr�mu", �i dokonce "v�bec nehod� do kr�mu" P. Kijevsk�mu, je v�ak p�esto nezvratn�.

D�l. Jak� je tento rozpor mezi imperialismem a demokraci�? Logick�, nebo nelogick�? P. Kijevskij pou��v� slova "logick�" bezmy�lenkovit�, a proto nepozoruje, �e v dan�m p��pad� mu toto slovo slou�� k tomu, aby zast�el (p�ed zraky a �sudkem �ten��e i autora) pr�v� onu ot�zku, kterou za�al rozeb�rat. Jde o vztah ekonomiky k politice; o vztah ekonomick�ch podm�nek a ekonomick�ho obsahu imperialismu k jedn� z politick�ch forem. Ka�d� "rozpor", kter� zji��ujeme v �sudc�ch lid�, je rozpor logick�; to je �ir� tautologie. Pomoc� t�to tautologie se P. Kijevskij vyh�b� podstat� ot�zky: jedn� se o "logick�" rozpor mezi dv�ma ekonomick�mi jevy nebo tezemi (1), anebo mezi dv�ma politick�mi jevy nebo tezemi (2), �i mezi tez� nebo jevem ekonomick�m a politick�m (3)?

V�dy� pr�v� v tom je podstata v�ci, kdy� u� byla nastolena ot�zka ekonomick� uskute�nitelnosti nebo neuskute�nitelnosti za t� �i on� politick� formy!

Kdyby se byl P. Kijevskij t�to podstat� nevyh�bal, asi by post�ehl, �e rozpor mezi imperialismem a republikou je rozporem mezi ekonomikou modern�ho kapitalismu (toti� monopoln�ho kapitalismu) a politickou demokraci� v�bec. Nebo� P. Kijevskij nikdy nedok�e, �e kter�koli v�znamn� a z�kladn� demokratick� opat�en� (volby ��edn�k� nebo d�stojn�k� lidem, �pln� svoboda spol�ov�n� a shroma��ov�n� aj.) je v men��m rozporu s imperialismem (v�c se mu "hod� do kr�mu", chcete-li) ne� republika.

A tak dosp�v�me pr�v� k tomu tvrzen�, na n�m� jsme my v tez�ch trvali: Imperialismus je v rozporu, v "logick�m" rozporu v�bec s ka�dou politickou demokraci�. P. Kijevsk�mu se tato na�e pou�ka "nehod� do kr�mu", nebo� bo�� jeho nelogick� konstrukce, ale co naplat? Co�pak se opravdu m�me sm��it s t�m, �e n�kdo chce �dajn� vyvr�tit jist� pou�ky, av�ak ve skute�nosti je potaj� podsouv� slovy "republika se imperialismu nehod� do kr�mu"?

D�t. Pro� se republika imperialismu nehod� do kr�mu? A jak imperialismus "slu�uje" svou ekonomiku s republikou?

O tom P. Kijevskij nep�em��lel. P�ipome�me mu tato Engelsova slova: Jde o demokratickou republiku. Ot�zka zn�, zda m��e m�t bohatstv� za takov�to formy vl�dy moc � tj. jde pr�v� o "rozpor" mezi ekonomikou a politikou.

Engels odpov�d�: "Demokratick� republika ofici�ln� u� nic nev� o majetkov�ch rozd�lech" (mezi ob�any). "V n� vykon�v� bohatstv� svou moc nep��mo, ale t�m bezpe�n�ji. Jednak ve form� p��m�ho podpl�cen� ��ednictva � klasick�m vzorem toho je Amerika �� jednak ve form� aliance mezi vl�dou a burzou�"[48]

Tady m�te skv�lou uk�zku ekonomick�ho rozboru ot�zky, zda lze za kapitalismu "uskute�nit" demokracii, ot�zky, jej� mal� d�l tvo�� i "uskute�nitelnost" sebeur�en� za imperialismu.

Demokratick� republika je v "logick�m" rozporu s kapitalismem, nebo� "ofici�ln�" stav� narove� bohat�ho a chud�ho. Je to rozpor mezi ekonomick�m ��dem a politickou nadstavbou. Mezi imperialismem a republikou existuje t�� rozpor, kter� je prohlouben �i zn�soben t�m, �e vyst��d�n� voln� konkurence monopolem je�t� v�c "zt�uje" mo�nost realizovat jak�koli politick� svobody.

Jak se v�ak slu�uje kapitalismus s demokraci�? T�m, �e kapit�l realizuje svou neomezenou moc nep��mo. M� k tomu dva ekonomick� prost�edky: 1. p��m� podpl�cen�, 2. alianci mezi vl�dou a burzou. (V na�ich tez�ch tuto skute�nost vyjad�ujeme slovy, �e finan�n� kapit�l za bur�oazn�ho z��zen� "svobodn� koup� a podplat� kteroukoli vl�du a ��edn�ky.")

Za nadvl�dy zbo�n� v�roby, bur�oazie a moci pen�z se d� podpl�cen� (p��mo nebo prost�ednictv�m burzy) "uskute�nit", a� u� je forma vl�dy, a� u� je demokracie jak�koli.

Co se ale v tomto sm�ru zm�n�, je-li kapitalismus vyst��d�n imperialismem, tj. p�edmonopoln� kapitalismus kapitalismem monopoln�m?

Jedin� to, �e se stup�uje moc burzy! V�dy� finan�n� kapit�l je pr�myslov� velkokapit�l, kter� p�erostl v monopol a splynul s bankovn�m kapit�lem. Velk� banky spl�vaj� s burzou t�m, �e ji pohlcuj�. (V literatu�e o imperialismu se mluv� o tom, �e burza ztr�c� na sv�m v�znamu, av�ak jen v tom smyslu, �e ka�d� mamut� banka je sama burzou.)

D�l. M��e-li "bohatstv�" jako takov� prost�ednictv�m korupce a burzy pln� realizovat svou nadvl�du nad kteroukoli demokratickou republikou, jak potom m��e P. Kijevskij tvrdit, ani� upad� do sm�n�ho "logick�ho rozporu", �e obrovsk� bohatstv� trast� a bank, kter� disponuj� miliardami, nem��e "uskute�nit" moc finan�n�ho kapit�lu nad ciz�, tj. politicky nez�vislou republikou??

Tak jak to je? Je podpl�cen� ��edn�k� v ciz�m st�t� "neuskute�niteln�"? Anebo je "aliance mezi vl�dou a burzou" jen alianc� s vlastn� vl�dou?

U� z toho �ten�� vid�, �e vyjasnit a popul�rn� vysv�tlit galimaty� na deseti ��dc�ch zabere asi deset tiskov�ch stran. Rozeb�rat stejn� podrobn� ka�dou �vahu P. Kijevsk�ho � a nenajde se doslova ��dn�, kter� by neobsahovala galimaty�! � nem��eme a ani nemus�me, proto�e to hlavn� bylo rozebr�no. O dal��m se zm�n�me jen stru�n�.

4. P��klad Norska

Norsko "uskute�nilo" �dajn� neuskute�niteln� pr�vo na sebeur�en� v roce 1905, v obdob� nejzb�silej��ho imperialismu. Mluvit o "neuskute�nitelnosti" je proto nejen teoreticky absurdn�, ale i sm�n�.

P. Kijevskij to chce vyvr�tit, a proto n�m rozho��en� sp�l� "racionalist�" (Pro�? Racionalista se omezuje na �vahy, a to abstraktn�, my jsme v�ak uvedli nanejv�� konkr�tn� skute�nost! Nepou��v� snad P. Kijevskij ciz� slovo "racionalista" stejn�... jak to ��ci taktn�ji?... stejn� "v�sti�n�", jako pou�il na za��tku sv�ho �l�nku slovo "extraktivn�", kdy� p�edkl�dal sv� �vahy v "extraktivn� form�"?).

P. Kijevskij n�m vyt�k�, �e pro n�s je "d�le�it� vn�j�� str�nka jev�, a ne jejich skute�n� podstata". Prozkoumejme tedy skute�nou podstatu.

Ve sv�ch n�mitk�ch za��n� P. Kijevskij p��kladem: Vyd�-li se protitrastov� z�kon, nedokazuje to, �e se z�kaz trast� d� uskute�nit. To je pravda. Jen�e p��klad byl zvolen �patn�, nebo� mluv� proti P. Kijevsk�mu. Z�kon je politick� opat�en�, je to politika. Ekonomiku nelze zak�zat ��dn�m politick�m opat�en�m. ��dnou politickou formou Polska, a� u� bude sou��st� carsk�ho Ruska, �i N�mecka, anebo autonomn� oblast� nebo politicky nez�visl�m st�tem, nelze ani zak�zat, ani zru�it jeho z�vislost na finan�n�m kapit�lu imperialistick�ch mocnost�, nelze zak�zat, aby tento kapit�l skupoval akcie polsk�ch podnik�.

V roce 1905 byla "uskute�n�na" pouze politick� nez�vislost Norska. Ekonomick� z�vislost Norska se t�m nem�la ani nemohla zm�nit. Pr�v� o tom se mluv� v na�ich tez�ch. Poukazovali jsme pr�v� na to, �e sebeur�en� se t�k� pouze politiky, a �e je proto chyba t�eba jen polo�it ot�zku ekonomick� neuskute�nitelnosti. Av�ak P. Kijevskij "vyvrac�" na�e teze t�m, �e uv�d� p��klad, jak jsou politick� z�kony v��i ekonomice bezmocn�. To je v�ru p�kn� "vyvr�cen�"!

D�l.

"Jeden nebo dokonce �ada p��klad�, kdy mal� podniky zv�t�zily nad velk�mi, nesta��, aby by�a vyvr�cena Marxova spr�vn� teze, �e v�eobecn� v�voj kapitalismu je prov�zen jak koncentrac�, tak centralizac� v�roby."

Tento argument se op�t zakl�d� na nevhodn�m p��kladu, kter� je zvolen proto, aby odvr�til pozornost (�ten��e i autora) od skute�n� podstaty sporu.

Na�e teze prav�, �e je nespr�vn� mluvit o ekonomick� neuskute�nitelnosti sebeur�en� v onom smyslu, v jak�m jsou neuskute�niteln� pracovn� pen�ze za kapitalismu. Na takovou uskute�nitelnost nem��e existovat ani jedin� "p��klad". P. Kijevskij ml�ky uzn�v�, �e m�me v tomto bodu pravdu, nebo� p�ech�z� k jin� interpretaci "neuskute�nitelnosti".

Pro� nepostupuje p��mo�a�e? Pro� neformuluje otev�en� a p�esn� svou tezi: "Sebeur�en�, kter� by bylo za kapitalismu ekonomicky uskute�niteln�, odporuje v�voji, a je proto reak�n�, nebo je pouhou v�jimkou."

Je tomu tak proto, �e p��mo formulovan� antiteze by autora ihned odhalila, kde�to on se mus� maskovat.

Z�kon ekonomick� koncentrace, v�t�zstv� velkov�roby nad malov�robou uzn�v� jak n�, tak erfurtsk� program. P. Kijevskij utajuje skute�nost, �e se nikde neuzn�v� z�kon politick� �i st�tn� koncentrace. Pokud je to t�� z�kon, existuje-li v�bec takov� z�kon, pro� by jej P. Kijevskij nevysv�tlil a nenavrhl, abychom j�m doplnili n� program? Jedn� spr�vn�, nech�v�-li n�s setrv�vat p�i �patn�m, ne�pln�m programu, kdy� objevil tento nov� z�kon st�tn� koncentrace, z�kon maj�c� praktick� v�znam, kter�m by oprostil n� program od chybn�ch z�v�r�?

P. Kijevskij z�kon v�bec neformuluje a nenavrhuje, abychom n� program doplnili, nebo� podv�dom� tu��, �e by se t�m zesm�nil. Kdyby s takov�m n�zorem vystoupil a paraleln� se z�konem vytla�ov�n� malov�roby velkov�robou formuloval "z�kon" (v souvislosti s n�m nebo z�rove� s n�m) vytla�ov�n� mal�ch st�t� velk�mi, v�ichni by se tomuto kuri�zn�mu "imperialistick�mu ekonomismu" vysm�li!

Abychom to vysv�tlili, polo��me P. Kijevsk�mu jedinou ot�zku: Pro� ekonomov� nemluv� o "rozpadu" dne�n�ch trast� nebo velk�ch bank? O tom, �e je takov� rozpad mo�n� a uskute�niteln�? Pro� dokonce i "imperialistick� ekonomista" je nucen p�iznat, �e rozpad velk�ch st�t�, a nejen rozpad v�bec, ale nap��klad i odd�len� "mal�ch n�rodnost�" (toho si pov�imn�te!) od Ruska (�l�nek P. Kjjevsk�ho, 2. kapitola, bod e), je mo�n� a uskute�niteln�?

Nakonec, abychom je�t� n�zorn�ji objasnili, kam a� dosp�v� n� autor, a abychom ho varovali, p�ipom�n�me. O z�konu vytla�ov�n� malov�roby velkov�robou mluv�me v�ichni otev�en� a nikdo se neboj� ozna�it jednotliv� "p��klady, kdy mal� podniky zv�t�zily nad velk�mi", za reak�n� jev. Ozna�it odd�len� Norska od �v�dska za reak�n� jev se dosud je�t� nikdo z odp�rc� sebeur�en� neodv�il, t�eba�e jsme psali o t�to ot�zce v tisku ji� v roce 1914.[g]

Velkov�roba je neuskute�niteln�, setrv�v�-li se nap��klad u ru�n�ch soustruh�; my�lenka, �e se zmechanizovan� tov�rna "rozpadne" na �emeslnick� d�lny, je naprosto naivn�. Imperialistick� tendence vytv��et velk� ��e je pln� uskute�niteln� a v praxi se nez��dka realizuje ve form� imperialistick� aliance politicky samostatn�ch st�t�. Takov� aliance je mo�n� a vyskytuje se nejen ve form� hospod��sk�ho sr�st�n� finan�n�ho kapit�lu dvou zemi, ale tak� jako vojensk� "spolupr�ce" v imperialistick� v�lce. N�rodn� boj, n�rodn� povst�n� a n�rodn� odd�len� za imperialismu jsou pln� "uskute�niteln�" a v praxi k nim doch�z�, ba dokonce se st�le v�t�� intenzitou, nebo� imperialismus nezastavuje v�voj kapitalismu a r�st demokratick�ch tendenc� mezi obyvatelstvem, n�br� zost�uje antagonismus mezi t�mito demokratick�mi snahami a protidemokratickou tendenc� trast�.

Jedin� z hlediska "imperialistick�ho ekonomismu", tj. zkarikovan�ho marxismu, je mo�n� ignorovat nap��klad tento specifick� jev imperialistick� politiky: Na jedn� stran� n�m nyn�j�� imperialistick� v�lka d�v� p��klady, jak je mo�n� finan�n�m spojen�m a hospod��sk�mi z�jmy zat�hnout mal�, politicky nez�visl� st�t do velmocensk�ho boje (Anglie a Portugalsko). Na druh� stran� nedemokratick� postoj k mal�m n�rod�m, kter� jsou mnohem slab�� (hospod��sky i politicky) ne� jejich imperialisti�t� "ochr�nci", m� za n�sledek bu� povst�n� (Irsko), nebo p�echod cel�ch pluk� k nep��teli (�e�i). Za takov� situace je z hlediska finan�n�ho kapit�lu nejen "uskute�niteln�", ale mnohdy pro trasty, pro jejich imperialistickou politiku, pro jejich imperialistickou v�lku p��mo v�hodn� poskytnout jednotliv�m mal�m n�rod�m co nejv�t�� demokratickou svobodu v�etn� st�tn� nez�vislosti, aby nemusely riskovat, �e u�kod� "jejich vlastn�m" vojensk�m operac�m. Zapom�nat na specifi�nost politick�ch a strategick�ch vz�jemn�ch vztah� a p�i ka�d� vhodn� i nevhodn� p��le�itosti om�lat jen jedin� nabiflovan� sl�vko "imperialismus", to rozhodn� nen� marxistick�.

O Norsku n�m P. Kijevskij pod�v� za prv� informaci, �e "bylo v�dy samostatn�m st�tem". To nen� pravda a vysv�tlit si takovou nepravdu nelze jinak ne� bur�ik�zn� ledabylost� autora a jeho nez�jmem o politick� ot�zky. Do roku 1905 nebylo Norsko samostatn�m st�tem, m�lo jen neoby�ejn� rozs�hlou autonomii. �v�dsko uznalo st�tn� samostatnost Norska teprve pot�, kdy� se Norsko od n�ho odd�lilo. Kdyby Norsko "b�valo v�dy samostatn�m st�tem", nebyla by mohla �v�dsk� vl�da 26. ��jna 1905 ciz�m mocnostem ozn�mit, �e od nyn�j�ka uzn�v� Norsko za nez�vislou zemi.

Za druh� P. Kijevskij uv�d� �adu cit�t�, aby dok�zal, �e Norsko se orientovalo na z�pad, kde�to �v�dsko na v�chod, �e v jedn� zemi "se uplat�oval" hlavn� anglick� finan�n� kapit�l, kde�to v druh� n�meck� aj. Z toho pak v�t�zoslavn� vyvozuje, �e "tento p��klad" (Norsko) "dokonale zapad� do na�ich sch�mat".

To je skv�l� uk�zka logiky "imperialistick�ho ekonomismu"! V na�ich tez�ch se prav�, �e finan�n� kapit�l m��e vl�dnout v "kter�koli", "t�eba i nez�visl� zemi", a �e proto v�echny �vahy o tom, �e vzhledem k finan�n�mu kapit�lu je sebeur�en� "neuskute�niteln�", nejsou nic ne� galimaty�. Uv�d�j� n�m fakta, kter� potvrzuj� na�i tezi o �loze ciz�ho finan�n�ho kapit�lu v Norsku jak p�ed odd�len�m, tak i po n�m, a tv��� se p�itom, jako by n�s vyvraceli!!

��ci p�r slov o finan�n�m kapit�lu, a zapomenout proto na politick� ot�zky � co�pak to je politick� �vaha?

Nikoli. Logick�mi chybami "ekonomismu" se politick� ot�zky neodstranily. V Norsku "se uplat�oval" anglick� finan�n� kapit�l p�ed odd�len�m i po n�m. V Polsku "se uplat�oval" n�meck� finan�n� kapit�l p�ed jeho odd�len�m od Ruska a bude se v n�m "uplat�ovat" za ka�d� politick� situace. To je n�co tak element�rn�ho, �e je trapn� to opakovat, ale co se d� d�lat, kdy� n�kdo zapomene i abecedu?

Odstranila se t�m snad politick� ot�zka t�kaj�c� se postaven� Norska? Pat�� snad Norsko ke �v�dsku? Jak� stanovisko maj� zaujmout d�ln�ci, jde-li o odd�len�?

P. Kijevskij se t�mto ot�zk�m vyhnul, nebo� jsou to ot�zky pro "ekonomisty" velmi nep��jemn�. �ivot je v�ak p�in�el a p�in��. �ivot nastolil ot�zku, zda m��e b�t soci�ln�m demokratem �v�dsk� d�ln�k, kter� neuzn�v� pr�vo Norska odd�lit se. Nem��e.

�v�d�t� aristokrati byli pro v�lku proti Norsku, pasto�i rovn�. Tato skute�nost nep�estala b�t skute�nost� proto, �e si P. Kijevskij o n� "zapomn�l" p�e��st v d�jin�ch norsk�ho n�roda. �v�dsk� d�ln�k mohl z�stat soci�ln�m demokratem, i kdy� radil Nor�m, aby hlasovali proti odd�len� (plebiscit o odd�len� se konal v Norsku 13. srpna 1905 a skon�il v�sledkem 368 200 hlas� pro odd�len� a 184 hlasy proti; p�itom se ho z��astnilo asi 80% osob, kter� m�ly pr�vo hlasovat). Av�ak tento �v�dsk� d�ln�k, kter� by podobn� jako �v�dsk� aristokracie a bur�oazie up�ral Nor�m pr�vo, aby o tom rozhodli sami bez �v�d�, nez�visle na jejich v�li, by byl soci�l�ovinista a ni�ema, kter�ho nelze v soci�ln� demokratick� stran� trp�t.

Tak tedy vypad� aplikace 9. �l�nku stanov na�� strany, kter� se n� "imperialistick� ekonomista" pokou�el p�esko�it. Ten se, p�nov�, p�esko�it ned�, nem�te-li padnout do n�ru�e �ovinismu!

A co norsk� d�ln�k? Byl snad z hlediska internacionalismu povinen hlasovat pro odd�len�? V�bec ne. Mohl hlasovat proti a p�itom z�stat soci�ln�m demokratem. Sv� povinnosti �lena soci�ln� demokratick� strany by poru�il jedin� tehdy, kdyby podal p��telskou ruku takov�mu zp�te�nick�mu �v�dsk�mu d�ln�kovi, kter� by se vyslovil proti pr�vu Norska svobodn� se odd�lit.

Tento element�rn� rozd�l v postaven� norsk�ho a �v�dsk�ho d�ln�ka necht�j� n�kte�� lid� vid�t. Sami se t�m v�ak demaskuj�, kdy� tuto nanejv�� konkr�tn� politickou ot�zku, kterou ustavi�n� zd�raz�ujeme, obch�zej�. Ml��, vyt��ej� se, a tedy ustupuj� ze sv�ch pozic.

Abychom dok�zali, �e "norsk�" ot�zka m��e vyvstat i v Rusku, z�m�rn� jsme formulovali tezi: Za podm�nek ryze vojensk�ho a strategick�ho charakteru je i dnes samostatn� polsk� st�t pln� uskute�niteln�. P. Kijevskij chce "diskutovat", ale ml��!!

Dodejme, �e za ur�it�ho v�sledku t�to imperialistick� v�lky (p�id�-li se nap��klad �v�dsko k N�mc�m a dobudou-li N�mci polovi�n�ho v�t�zstv�) se tak� Finsko m��e z ryze vojensk�ch a strategick�ch d�vod� st�t �pln� samostatn�m st�tem, ani� t�m podlom� "uskute�nitelnost" kter�koli operace finan�n�ho kapit�lu, ani� t�m p�isp�je k "neuskute�nitelnosti" skupov�n� akci� finsk�ch �eleznic a jin�ch podnik�.[h]

P. Kijevskij se uchyluje od politick�ch ot�zek, kter� jsou mu nep��jemn�, pod ochranu velkolep� fr�ze, kter� v�sti�n� charakterizuje celou jeho "�vahu": "V kteroukoli chv�li" (doslova toto p�e v 1. kapitole na konci bodu c) "m��e dopadnout Damokl�v me� a zni�it existenci �samostatn�' d�lny" ("nar�ka" na mal� �v�dsko a Norsko).

A to pr� m� b�t skute�n� marxismus: samostatn� norsk� st�t, jeho� odd�len� od �v�dska ozna�ila �v�dsk� vl�da za "revolu�n� opat�en�", existuje v�eho v�udy deset let. M� v�ak smysl rozeb�rat politick� ot�zky, kter� z toho vypl�vaj�, jestli�e jsme si p�e�etli Hilferding�v Finan�n� kapit�l a "pochopili" jej tak, �e "v kteroukoli chv�li" � kdy� u�, tak u�! � m��e mal� st�t zaniknout? Vyplat� se upozor�ovat na to, �e jsme marxismus zdeformovali v "ekonomismus" a svou politiku zm�nili v om�l�n� �e�� prav�ch rusk�ch �ovinist�?

Jak se v�ru m�lili ru�t� d�ln�ci v roce 1905, kdy� usilovali o republiku: v�dy� finan�n� kapit�l u� proti n� zmobilizoval ve Francii a v Anglii i jinde sv� s�ly, a kdyby byla vznikla, "v kteroukoli chv�li" by na ni mohl dopadnout jako "Damokl�v me�"!


"Po�adavek sebeur�en� n�rod� nen� v minim�ln�m programu utopick�: neodporuje spole�ensk�mu v�voji, nebo� jeho uskute�n�n� by tento v�voj nezastavilo." S t�mto cit�tem z Martova polemizuje P. Kijevskij v t�m�e bodu sv�ho �l�nku, v n�m� uvedl "cit�ty" o Norsku, kter� znovu a znovu dokazuj� onu v�eobecn� zn�mou skute�nost, �e "sebeur�en�" a odd�len� Norska nezastavilo ani v�voj v�bec, ani r�st operac� finan�n�ho kapit�lu, ani skupov�n� Norska Angli�any!

Byli mezi n�mi nejednou bol�evici, nap��klad Alexinskij v letech 1908-1910, kte�� polemizovali s Martovem pr�v� tehdy, kdy� m�l Martov pravdu! Chra� n�s, bo�e, p�ed takov�mi "spojenci"!

5. O "monismu a dualismu"

P. Kijevskij n�m vyt�k� "dualistick� v�klad po�adavk�" a p�e:

"Monistickou akci internacion�ly nahrazuje dualistick� propaganda."

To zn� naprosto marxisticky, materialisticky: akce, kter� je jednotn�, je stav�na do protikladu k propagand�, kter� je "dualistick�". Pod�v�me-li se na to bl�e, mus�me bohu�el ��ci, �e je to stejn� verb�ln� "monismus", jak�m byl "monismus" D�hring�v. "Zahrnu-li kart�� na boty do jednoty �savec', pak t�m je�t� zdaleka nedostane ml��n� �l�zy,"[49] napsal Engels proti D�hringov� "monismu".

To znamen�, �e je mo�n� ozna�ovat jako "jednotn�" pouze takov� v�ci, vlastnosti, jevy a akce, kter� jsou jednotn� v objektivn� realit�. Pr�v� na tuto "mali�kost" n� autor zapomn�l!

P. Kijevskij spat�uje n� "dualismus" za prv� v tom, �e na d�ln�c�ch utla�ovan�ch n�rod� nepo�adujeme p�edev��m to - jde jen o n�rodnostn� ot�zku -� co po�adujeme na d�ln�c�ch utla�uj�c�ch n�rod�.

Abychom si ov��ili, zda tu "monismus" P. Kijevsk�ho nen� "monismem" D�hringov�m, mus�me se pod�vat, jak vypad� objektivn� realita.

Je snad re�ln� postaven� d�ln�k� utla�uj�c�ch a utla�ovan�ch n�rod� stejn� z hlediska n�rodnostn� ot�zky?

Ne, nen� stejn�.

1. Ekonomicky je rozd�l v tom, �e ��st d�lnick� t��dy v utla�uj�c�ch zem�ch dost�v� drobty z mimo��dn�ch zisk�, kter�ch dosahuj� bur�oov� utla�uj�c�ch n�rod� t�m, �e od�raj� k��i z d�ln�k� utla�ovan�ch n�rod�. Ekonomick� fakta mimoto vypov�daj� o tom, �e z d�ln�k� utla�uj�c�ch n�rod� se jich dost�v� mezi "par��ky" v�t�� procento ne� z d�ln�k� utla�ovan�ch n�rod� a �e se v�t�� procento on�ch d�ln�k� vy�vihne mezi aristokracii d�lnick� t��dy.[i] To je pravda. D�ln�ci utla�uj�c�ho n�roda se do jist� m�ry pod�lej� spolu se svou bur�oazi� na olupov�n� d�ln�k� (a masy obyvatelstva) utla�ovan�ho n�roda.

2. Politicky je rozd�l v tom, �e d�ln�ci utla�uj�c�ch n�rod� maj� v porovn�n� s d�ln�ky utla�ovan�ho n�roda v cel� �ad� oblast� politick�ho �ivota privilegovan� postaven�.

3. Ideov� neboli duchovn� je rozd�l v tom, �e d�ln�ci utla�uj�c�ch n�rod� jsou v�dy vychov�v�ni �kolou i �ivotem k tomu, aby p�ez�rali d�ln�ky utla�ovan�ch n�rod� nebo jimi opovrhovali. To nap��klad poznal ka�d� Velkorus, kter� byl vychov�n nebo �il mezi Velkorusy.

V objektivn� realit� je tu tedy po v�ech str�nk�ch rozd�l, tj. "dualismus" v objektivn�m sv�t�, kter� je nez�visl� na v�li a v�dom� jednotlivc�.

Jak tedy po tom v�em reagovat na slova P. Kijevsk�ho o "monistick� akci internacion�ly"?

Nen� to nic v�c ne� plan�, zvu�n� fr�ze.

Aby akce internacion�ly, kterou fakticky tvo�� d�ln�ci roz�t�pen� na p��slu�n�ky n�rod� utla�uj�c�ch a n�rod� utla�ovan�ch, byla jednotn�, je nezbytn�, aby se propaganda v prvn�m i v druh�m p��pad� vedla rozd�ln�: tak je t�eba uva�ovat z hlediska skute�n�ho (a ne d�hringovsk�ho) "monismu", z hlediska Marxova materialismu.

Chcete p��klad? Ten jsme ji� uvedli (v leg�lnim tisku p�ed v�ce ne� dv�ma lety!): �lo o Norsko a nikdo se nepokusil vyvr�tit na�e �vahy. Akce norsk�ch a �v�dsk�ch d�ln�k� byla v tomto konkr�tn�m p��pad�, kter� byl vzat ze �ivota, "monistick�", jednotn�, internacionalistick� jen proto a potud, pokud �v�d�t� d�ln�ci bezv�hradn� obhajovali svobodu Norska odd�lit se, kde�to Norov� p�istupovali k tomuto odd�len� s v�hradami. Kdyby se �v�d�t� d�ln�ci nestav�li bezv�hradn� za svobodu Nor� odd�lit se, byli by �ovinisty, p��vr�enci �ovinismu �v�dsk�ch statk���, kte�� cht�li "udr�et" Norsko n�sil�m, pomoc� v�lky. Kdyby nor�t� d�ln�ci nep�istupovali k odd�len� s v�hradami, tj. tak, �e proti odd�len� mohou hlasovat a v�st propagandu, pak by se nor�t� d�ln�ci zpronev��ili povinnosti internacionalist� a propadli by omezen�mu, bur�oazn�mu norsk�mu nacionalismu. Pro�? Proto, �e odd�len� uskute��ovala bur�oazie, a ne proletari�t! Proto, �e norsk� (stejn� jako ka�d� jin�) bur�oazie se v�dy sna�� roz�t�pit d�ln�ky sv� a "ciz�" zem�! Proto, �e uv�dom�l� d�ln�ci pod�izuj� ka�d� demokratick� po�adavek (a tedy i sebeur�en�) vy���m z�jm�m socialismu. Kdyby nap��klad odd�len� Norska od �v�dska znamenalo ur�it� nebo pravd�podobn� v�lku Anglie proti N�mecku, museli by b�t nor�t� d�ln�ci z tohoto d�vodu proti odd�len�. Av�ak �v�d�t� d�ln�ci by pak, ani� by p�estali b�t socialisty, m�li pr�vo a mo�nost agitovat v takov�m p��pad� proti odd�len� jedin� tehdy, kdyby soustavn�, d�sledn� a ustavi�n� bojovali proti �v�dsk� vl�d� za svobodu Norska odd�lit se. Jinak by nor�t� d�ln�ci a norsk� lid neuv��ili a nemohli uv��it, �e jim �v�d�t� d�ln�ci rad� up��mn�.

Ve�ker� sv�zel odp�rc� sebeur�en� prameni z toho, �e odb�vaj� v�c mrtv�mi abstrakcemi a boj� se d�sledn� rozebrat t�eba jen jeden konkr�tn� p��pad z re�ln�ho �ivota. Na�e konkr�tn� p�ipom�nka v tez�ch, �e nov� polsk� st�t je nyn�, p�i jist� souh�e podm�nek v�lu�n� vojensk�ch, strategick�ch pln� "uskute�niteln�"[j], se nesetkala s n�mitkami ani u Pol�k�, ani u P. Kijevsk�ho. Nikomu se v�ak necht�lo zamyslet nad t�m, co vlastn� vypl�v� z tohoto tich�ho p�izn�n�, �e m�me pravdu. A z toho jasn� vypl�v�, �e propaganda inernacionalist� mezi Rusy a mezi Pol�ky, pokud m� vychovat jedny i druh� k "jednotn� akci", nem��e b�t stejn�. Velkorusk� (i n�meck�) d�ln�k se mus� bezv�hradn� stav�t za pr�vo Polska odd�lit se, nebo� jinak by nyn� fakticky byl lokajem Mikul�e II. nebo Hinden burga. Polsk� d�ln�k by mohl b�t pro odd�len� jen s v�hradami, nebo� spekulovat (jako fraci) s v�t�zstv�m t� nebo on� imperialistick� bur�oazie znamen� st�t se jej�m lokajem. Nepochopit tento rozd�l, kter� je podm�nkou "monistick� akce" internacion�ly, je tot� jako nepochopit, pro� by kv�li "monistick� akci" proti carsk� arm�d� t�eba u Moskvy muselo revolu�n� vojsko z Ni�n�ho Novgorodu t�hnout na z�pad a ze Smolenska na v�chod.


Za druh�, n� nov� stoupenec d�hringovsk�ho monismu n�m vyt�k�, �e nepe�ujeme o "co neju��� organiza�n� semknut� r�zn�ch n�rodn�ch sekc� internacion�ly" za soci�ln�ho p�evratu.

Za socialismu sebeur�en� odpad�, p�e P. Kijevskij, nebo� pak odpad� i st�t. To p�e, aby na�e tvrzen� �dajn� vyvr�til. Jen�e my ve t�ech ��dc�ch � ve t�ech posledn�ch ��dc�ch prvn�ho bodu na�ich tez� � p�esn� a jasn� ��k�me, �e "demokracie je samoz�ejm� tak� forma st�tu, kter� nutn� zanikne, jakmile zanikne st�t"[k]. Pr�v� tuto pravdu � samoz�ejm� proto, aby na�e tvrzen� "vyvr�til"! � opakuje P. Kijevskij na n�kolika str�nk�ch sv�ho bodu c (I. kapitola) a p�itom ji p�ekrucuje. "P�edstavujeme si," p�e, "a v�dy jsme si p�edstavovali socialistick� z��zen� jako p��sn� demokraticky (!!?) centralizovan� hospod��sk� syst�m, v n�m� st�t jako n�stroj nadvl�dy jedn� ��sti obyvatelstva nad druhou zanik�." To je galimaty�, nebo� demokracie je rovn� nadvl�da "jedn� ��sti obyvatelstva nad druhou", je to rovn� st�t. V �em tkv� odum�r�n� st�tu po v�t�zstv� socialismu a jak� jsou podm�nky tohoto procesu, to autor zjevn� nepochopil.

Av�ak to hlavn� jsou autorovy "n�mitky", kter� se t�kaj� obdob� soci�ln� revoluce. Kdy� n�m vysp�lal "talmudist� sebeur�en�", co� zn�lo hroziv�, prohl�sil: "Tento proces (soci�ln� p�evrat) si p�edstavujeme jako jednotnou akci prolet��� v�ech (!!) zem�, kte�� ru�� hranice bur�oazn�ho (!!) st�tu, strh�vaj� hrani�n� sloupy (nez�visle na "odstran�n� hranic"?) � rozmet�vaj� (!!) n�rodn� pospolitost a nastoluj� pospolitost t��dn�."

A� se p��sn� soudce "talmudist�" nezlob�, ale je tu mnoho fr�z�, a po "my�lence" ani stopy.

Soci�ln� p�evrat nem��e b�t jednotnou akc� prolet��� v�ech zem� u� z toho prost�ho d�vodu, �e v�t�ina zem� a v�t�ina obyvatelstva sv�ta nen� dosud ani na kapitalistick�m stupni v�voje, anebo je teprve na jeho po��tku. O tom jsme mluvili v 6. bodu na�ich tez�[l] a P. Kijevskij zkr�tka z nepozornosti nebo neschopnosti uva�ovat "nepost�ehl", �e jsme do nich tento bod neza�adili jen tak pro nic za nic, ale pr�v� proto, abychom vyvr�tili karikaturn� p�ekrucov�n� marxismu. Pro socialismus dozr�ly pouze vysp�l� z�padn� zem� a vysp�l� zem� Severn� Ameriky; krom� toho v Engelsov� dopisu Kautsk�mu (Sborn�k Social-demokrata) si P. Kijevskij m��e p�e��st konkr�tn� ilustraci t�to � skute�n�, a ne pouze slibovan� � "my�lenky", �e sn�t o "jednotn� akci prolet��� v�ech zem�" znamen� odkl�dat socialismus ad Kalendas Graecas, tj. "na svat�ho Dyndy".

Socialismus uskute�n� jednotn�mi akcemi prolet��i ne v�ech, n�br� men�iny zem�, kter� dosp�ly k v�vojov�mu stupni vysp�l�ho kapitalismu. P. Kijevskij se dopustil chyby pr�v� proto, �e to nepochopil. V t�chto vysp�l�ch zem�ch (v Anglii, ve Francii, v N�mecku a jinde) byla n�rodnostn� ot�zka u� d�vno vy�e�ena, n�rodn� pospolitost se tam u� d�vno p�e�ila, "celon�rodn� �koly" v nich objektivn� neexistuj�. Proto je mo�n� jen v t�chto zem�ch "rozmetat" u� te� n�rodn� pospolitost a vytvo�it pospolitost t��dn�.

Jinak je tomu v zem�ch nerozvinut�ch, v zem�ch, kter� jsme za�adili (v 6. bodu na�ich tez�) do druh� a t�et� skupiny, tj. v cel� v�chodn� Evrop� a ve v�ech koloni�ch a polokoloni�ch. Tady obvykle dosud existuj� utla�ovan� a kapitalisticky nerozvinut� n�rody. Takov� n�rody je�t� objektivn� maj� celon�rodn� �koly, a to �koly demokratick�, �koly zam��en� na svr�en� �tlaku vyvolan�ho jin�mi n�rody.

Jako p��klad pr�v� takov�ch n�rod� uv�d� Engels Indii a ��k� o n�, �e m��e uskute�nit revoluci proti v�t�zn�mu socialismu; Engelsovi byl toti� ciz� onen sm�n� "imperialistick� ekonomismus", kter� si p�edstavuje, �e v�t�zn� proletari�t ve vysp�l�ch zem�ch "automaticky", bez konkr�tn�ch demokratick�ch opat�en� v�ude odstran� n�rodnostn� �tlak. V�t�zn� proletari�t p�ebuduje ty zem�, v nich� zv�t�z�. To nelze uskute�nit r�zem, v�dy� nelze ani r�zem "zv�t�zit" nad bur�oazi�. Ve sv�ch tez�ch jsme to z�m�rn� zd�raznili, ale P. Kijevskij se zase nezamyslel, pro� to zd�raz�ujeme v souvislosti s n�rodnostn� ot�zkou.

Zat�mco se proletari�t vysp�l�ch zem� bude sna�it svrhnout bur�oazii a bude odr�et jej� kontrarevolu�n� pokusy, nerozvinut� a utla�ovan� n�rody nebudou �ekat, nep�estanou ��t, nezaniknou. Jestli�e tyto n�rody (kolonie, Irsko) vyu��vaj� k povst�n� dokonce i takovou � v porovn�n� se soci�ln� revoluc� docela malou � krizi imperialistick� bur�oazie, jakou je v�lka v letech 1915-1916, je nepochybn�, �e t�m sp�e vyu�ij� pro povst�n� velkou krizi ob�ansk� v�lky ve vysp�l�ch zem�ch,

Soci�ln� revoluce se nem��e uskute�nit jinak ne� jako obdob�, v n�m� se spoj� ob�ansk� v�lka proletari�tu proti bur�oazii ve vysp�l�ch zem�ch s celou �adou demokratick�ch a revolu�n�ch hnut� v�etn� n�rodn� osvobozeneck�ch hnut� nerozvinut�ch, zaostal�ch a utla�ovan�ch n�rod�.

Pro�? Proto, �e kapitalismus se vyv�j� nerovnom�rn� a objektivn� realita n�m ukazuje, �e vedle vysoce vysp�l�ch kapitalistick�ch n�rod� existuje cel� �ada n�rod� hospod��sky velmi m�lo vysp�l�ch nebo naprosto nevysp�l�ch. P. Kijevskij v�bec neuv�il, jak� jsou objektivn� podm�nky soci�ln� revoluce z hlediska hospod��sk� vysp�losti r�zn�ch zem�, a proto svou v�tkou, �e pr� my si "vym��l�me", kde v�ude by bylo mo�n� sebeur�en� uplatnit, opravdu svaluje vlastn� vinu na jin�.

S horlivost� hodnou lep�� v�ci cituje P. Kijevskij st�le znovu Marxovy a Engelsovy v�roky o tom, �e prost�edky, jak zbavit lidstvo toho �i onoho soci�ln�ho zla, si nesm�me "vym��let, n�br� je mus�me objevovat logick�m uva�ov�n�m v existuj�c�ch materi�ln�ch podm�nk�ch". �tu-li tyto st�le se opakuj�c� cit�ty, bezd�ky se mi vybavuj� "ekonomist�" neblah� pam�ti, kte�� stejn� monot�nn� om�lali sv�j "nov� objev", �e v Rusku zv�t�zil kapitalismus. P. Kijevskij n�s chce t�mito cit�ty "omr��it", nebo� my si pr� podm�nky, v nich� je mo�n� v imperialistick�m obdob� uplatnit sebeur�en� n�rod�, vym��l�me! Av�ak u t�ho� P. Kijevsk�ho �teme toto "neopatrn� p�izn�n�":

"Ji� jen to, �e jsme proti (podtr�eno autorem) obran� vlasti, dokazuje nad slunce jasn�ji, �e budeme aktivn� vystupovat proti ka�d�mu potla�ov�n� n�rodn�ho povst�n�, nebo� t�m budeme bojovat proti sv�mu �hlavn�mu nep��teli � imperialismu" (�l�nek P. Kijevsk�ho 2. kapitola, bod r).

Samoz�ejm� nem��eme autora kritizovat, nem��eme mu odpov�d�t, jestli�e neuvedeme v pln�m zn�n� alespo� z�kladn� teze jeho �l�nku. Jakmile v�ak ocitujeme t�eba jen jednu tezi P. Kijevsk�ho, v�dy se v ka�d� jeho v�t� najdou dv� t�i chyby nebo nedomy�len� z�v�ry, kter� marxismus p�ekrucuj�!

1. P. Kijevskij nepost�ehl, �e n�rodn� povst�n� je tak� "obrana vlasti"! A p�ece ka�d�, kdo jen trochu uva�uje, mus� doj�t k p�esv�d�en�, �e je tomu skute�n� tak, nebo� ka�d� "povst�vaj�c� n�rod" se "br�n�" proti n�rodu utla�uj�c�mu, br�n� sv�j jazyk, sv� �zem�, svou vlast.

Ka�d� n�rodnostn� �tlak vzbuzuje odpor v �irok�ch mas�ch lidu a ka�d� odpor n�rodnostn� utla�ovan�ho obyvatelstva sm��uje k n�rodn�mu povst�n�. I kdy� nez��dka (zejm�na v Rakousku a v Rusku) vid�me, �e bur�oazie utla�ovan�ch n�rod� o n�rodn�m povst�n� pouze �van�, ale ve skute�nosti se za z�dy vlastn�ho n�roda a proti n�mu paktuje s bur�oazi� utla�uj�c�ho n�roda, p�esto v�ak nesm� v takov�ch p��padech kritika revolu�n�ch marxist� sm��ovat proti n�rodn�mu hnut�, n�br� proti tomu, aby se st�valo povrchn�m, vulgarizovalo se, zvrhlo se v malichern� handrkov�n�. Mimochodem �e�eno, velmi mnoho rakousk�ch a rusk�ch soci�ln�ch demokrat� na to zapom�n� a ve sv� opr�vn�n� nen�visti k malichern�m, trivi�ln�m a p��zemn�m n�rodnostn�m t�enic�m, jako jsou spory a h�dky o to, v jak�m jazyce m� b�t uveden n�zev ulice na tabulce na prvn�m a v jak�m na druh�m m�st�, ve sv� opr�vn�n� nen�visti k t�mto t�enic�m odm�t� podporovat n�rodn� boj. Nebudeme "podporovat" komediantskou hru na republiku kdesi v Monack�m kni�ectv� nebo "republik�nsk�" dobrodru�stv� "gener�l�" v mal�ch st�tech Ji�n� Ameriky �i na n�jak�m ostrov� v Tich�m oce�n�, z toho v�ak nevypl�v�, �e sm�me zapomenout na heslo republiky, jestli�e jde o z�va�n� demokratick� a socialistick� hnut�. Jsou a mus� n�m b�t k sm�chu p��zemn� n�rodnostn� t�enice a n�rodnostn� �achry v Rusku a Rakousku, z toho v�ak nevypl�v�, �e sm�me odm�tnout podporu n�rodn�mu povst�n� nebo jak�mukoli z�va�n�mu, celon�rodn�mu boji proti n�rodnostn�mu �tlaku.

2. Nejsou-li n�rodn� povst�n� v "imperialistick� epo�e" mo�n�, nem� P. Kijevskij pr�vo o nich mluvit. Jestli�e jsou mo�n�, pak se v�echny jeho nekone�n� fr�ze o "monismu" a o tom, �e si "vym��l�me" p��klady sebeur�en� za imperialismu aj. apod., pak se v�echny tyto fr�ze hrout�. P. Kijevskij vyvrac� sv� vlastn� argumenty.

Jestli�e "my" "aktivn� vystupujeme proti potla�ov�n�" "n�rodn�ho povst�n�" � co� je p��pad, kter� pokl�d� za mo�n� "s�m" P. Kijevskij �� co to znamen�?

Znamen� to, �e jde o akci dvojakou, "dualistickou", pou�ijeme-h tohoto filozofick�ho term�nu stejn� nevhodn� jako n� autor: (a) Za prv�, jde o "akci" n�rodnostn� utla�ovan�ho proletari�tu a rolnictva spolu s n�rodnostn� utla�ovanou bur�oazii proti utla�uj�c�mu n�rodu; (b) za druh�, jde o "akci" proletari�tu utla�uj�c�ho n�roda nebo uv�dom�l� ��sti tohoto proletari�tu proti bur�oazii utla�uj�c�ho n�roda a v�em sil�m, kter� ji podporuj�.

Nes�etn� fr�ze proti "n�rodn�mu bloku", proti n�rodn�m "iluz�m", proti "jedu" nacionalismu, proti "rozn�cov�n� n�rodnostn� nen�visti" a podobn�, v�echny ty fr�ze, kter�ch P. Kijevskij tolik napov�dal, jsou k ni�emu, nebo� t�m, �e doporu�uje proletari�tu utla�uj�c�ch zem� (nezapome�me, �e autor pokl�d� tento proletari�t za v�znamnou s�lu), aby "aktivn� vystupoval proti potla�ov�n� n�rodn�ho povst�n�", podn�cuje n�rodnostn� nen�vist, podporuje "blok" d�ln�k� utla�ovan�ch zem� "s bur�oazi�".

3. Pokud jsou za imperialismu mo�n� n�rodn� povst�n�, jsou mo�n� i n�rodn� v�lky. V politick�m smyslu mezi nimi nen� ��dn� podstatn� rozd�l. Vojen�t� historikov� maj� naprostou pravdu, �e za�azuj� mezi v�lky i povst�n�. P. Kijevskij tak bezd��n� pot�el nejen sebe, ale i Junia a skupinu Internacion�la; ti v�ichni pop�raj�, �e za imperialismu jsou n�rodn� v�lky mo�n�. Tato negace je v�ak jedin� mo�n� teoretick� zd�vodn�n� n�zoru, kter� pop�r� sebeur�en� n�rod� za imperialismu.

4. V�dy� co to je "n�rodn�" povst�n�? To je povst�n�, kter� usiluje o politickou nez�vislost utla�ovan�ho n�roda, tj. o samostatn� n�rodn� st�t.

Jestli�e proletari�t utla�uj�c�ho n�roda p�edstavuje v�znamnou s�lu (jak autor p�edpokl�d� a mus� p�edpokl�dat), pokud jde o imperialistick� obdob�, neznamen� pak odhodl�n� tohoto proletari�tu "aktivn� vystupovat proti potla�ov�n� n�rodn�ho povst�n�", �e podporuje vytvo�en� samostatn�ho n�rodn�ho st�tu? Ov�em�e ano!

N� autor, kter� hrdinsky pop�r� "uskute�nitelnost" sebeur�en�, dosp�l a� k tomu, �e uv�dom�l� proletari�t vysp�l�ch zem� mus� napom�hat realizaci tohoto "neuskute�niteln�ho" opat�en�!

5. Pro� "my" m�me "aktivn� vystupovat proti" potla�ov�n� n�rodn�ho povst�n�? P. Kijevskij uv�d� pouze jeden argument: "Nebo� t�m budeme bojovat proti sv�mu �hlavn�mu nep��teli � imperialismu." Ve�ker� p�dnost tohoto argumentu se omezuje na p�dn� sl�vko "�hlavn�", stejn� jako autor v�bec nahrazuje p�dnost sv�ch argument� p�dnost� sil�ck�ch a bombastick�ch fr�z�, "nar�en�m chv�j�c�ho se t�la bur�oazie na k�l" a podobn�m stylistick�m vy�perkov�n�m v duchu Alexinsk�ho.

Tento argument P. Kijevsk�ho je v�ak chybn�. Imperialismus je stejn� tak na��m "�hlavn�m" nep��telem jako kapitalismus. To je pravda. ��dn� marxista ale nezapomene, �e kapitalismus je ve srovn�n� s feudalismem pokrokov�, stejn� jako je imperialismus pokrokov� ve srovn�n� s p�edmonopoln�m kapitalismem. Nem�me tedy pr�vo podporovat ka�d� boj proti imperialismu. Nebudeme podporovat boj reak�n�ch t��d proti imperialismu, nebudeme podporovat povst�n� reak�n�ch t��d proti imperialismu a kapitalismu.

Pokud tedy autor p�ipou�t�, �e povst�n� utla�ovan�ch n�rod� je nutn� podpo�it ("aktivn� vystupovat" proti potla�ov�n� znamen� napom�hat povst�n�), pak t�m uzn�v� pokrokovost n�rodn�ho povst�n�, pokrokovost vytvo�en� nov�ho samostatn�ho st�tu, vyty�en� nov�ch hranic atd., jestli�e se toto povst�n� zda��.

Autor nedok�zal logicky domyslet doslova ��dnou svou politickou �vahu!

Mimochodem, irsk� povst�n� v roce 1916, kter� propuklo a� po uve�ejn�n� na�ich tez� v 2. ��sle �asopisu Vorbote, dok�zalo, �e o mo�nosti n�rodn�ch povst�n� se dokonce ani v Evrop� nemluvilo do v�tru.

6. Ostatni politick� ot�zky, o nich� se p. Kijevskij zm�nil a kter� p�ekroutil

Ve sv�ch tez�ch jsme prohl�sili, �e osvobozen� koloni� nen� nic jin�ho ne� sebeur�en� n�rod�. Evropan� �asto zapom�naj�, �e koloni�ln� n�rody jsou rovn� n�rody, av�ak tolerovat takovou "zapomn�tlivost" je tot� jako tolerovat �ovinismus.

P. Kijevskij "nam�t�":

V koloni�ch �ist�ho typu "neexistuje proletari�t v prav�m smyslu slova" (2. kapitola, konec bodu r). "Pro koho ale potom m�me po�adovat �sebeur�en�'? Pro koloni�ln� bur�oazii? Pro fel�hy? Pro roln�ky? Ov�em�e nikoli. Pokud jde o kolonie, nem� smysl, aby socialist� (podtrhl P. Kijevskij) vyty�ovali heslo sebeur�en�, nebo� nem� ��dn� smysl vyty�ovat hesla d�lnick� strany v zem�ch, v nich� nejsou d�ln�ci."

A� se P. Kijevskij, kter� ozna�uje na�e stanovisko za "nesmysln�", sebev�c rozho��uje, p�ece jen se odv��me zdvo�ile mu p�ipomenout, �e jeho argumenty jsou chybn�. Jedin� "ekonomist�" neblah� pam�ti se domn�vali, �e se "hesla d�lnick� strany" raz� pouze pro d�ln�ky.[m] Nikoli, tato hesla se raz� pro ve�ker� pracuj�c� obyvatelstvo, pro v�echen lid. Demokratickou ��st� na�eho programu � nad jeho� v�znamem se P. Kijevskij "v�bec" nezamyslel � se speci�ln� obrac�me ke v�emu lidu, a proto mluv�me v t�to ��sti programu o "lidu".[n]

Mezi koloni�ln� a polokoloni�ln� n�rody jsme za�adili jednu miliardu obyvatel, ale P. Kijevskij se ani trochu nenam�hal, aby toto na�e nanejv�� konkr�tn� konstatov�n� vyvr�til. Z jedn� miliardy obyvatel �ije p�es 700 mili�n� v zem�ch (��na, Indie, Persie, Egypt), kde d�ln�ci jsou. Av�ak dokonce i v koloni�ln�ch zem�ch, v nich� d�ln�ci nejsou, v nich� jsou jen otrok��i a otroci apod., nejen�e m� smysl razit heslo "sebeur�en�", n�br� je to dokonce povinnost� ka�d�ho marxisty. Bude-li P. Kijevskij alespo� trochu p�em��let, pravd�podobn� to pochop�, stejn� jako pochop� i to, �e "sebeur�en�" se v�dy raz� "pro" dva n�rody: pro n�rod utla�ovan� a utla�uj�c�.

Druh� "n�mitka" P. Kijevsk�ho:

"Proto se omezujeme, pokud jde o kolonie, na negativn� heslo, tj. na po�adavek, kter� p�edkl�daj� socialist� sv�m vl�d�m: Pry� z koloni�! Tento po�adavek, kter� nelze realizovat v r�mci kapitalismu, zost�uje boj proti imperialismu, av�ak neodporuje v�voji, nebo� socialistick� spole�nost nebude vlastnit kolonie."

Autorova neschopnost �i nechu� alespo� trochu se zamyslet nad teoretick�m obsahem politick�ch hesel je a� zar�ej�c�. Co�pak se na podstat� v�c� n�co zm�n�, pou�ijeme-li m�sto teoreticky p�esn�ho politick�ho term�nu agita�n� fr�ze? ��ci Pry� z koloni�! nen� nic jin�ho ne� prchnout p�ed teoretick�m rozborem a schovat se za agita�n� fr�zi! Ka�d� agit�tor na�� strany, kdy� mluv� o Ukrajin�, Polsku, Finsku a dal��ch zem�ch, m� pr�vo ��ci carismu ("sv� vl�d�") Pry� z Finska! atd., av�ak fundovan� agit�tor pochop�, �e nen� mo�n� jen kv�li "zost�ov�n� boje" razit ani pozitivn�, ani negativn� hesla. Jedin� lid� typu Alexinsk�ho mohli trvat na tom, �e "negativn�" heslo Pry� z �ern�[o] dumy! je mo�n� zd�vodnit snahou "zost�it" boj proti ur�it�mu zlu.

Zost�ov�n� boje je plan� fr�ze subjektivist�, kte�� zapom�naj�, �e marxismus vy�aduje, aby ka�d� heslo bylo podlo�eno p�esn�m rozborem jak ekonomick� reality, tak i politick� situace a politick�ho v�znamu tohoto hesla. Je trapn� to donekone�na om�lat, ale co d�lat, kdy� jsme k tomu nuceni?

P�eru�ovat teoretickou diskusi o teoretick� ot�zce halasnou agitac� - t�to man��e Alexinsk�ho jsme u� p�ivykli, ale je to nep�kn� man�ra. Heslo Pry� z koloni�! m� pouze jeden hospod��sk� a politick� obsah: svobodu odd�len� pro koloni�ln� n�rody, svobodu vytvo�it samostatn� st�t. Jestli�e jsou obecn� z�kony imperialismu, jak se domn�v� P. Kijevskij, brzdou sebeur�en� n�rod�, d�laj� z n�ho utopii, iluzi aj. aj., jak je potom mo�n� z t�chto obecn�ch z�kon� d�lat bez uva�ov�n� v�jimku pro v�t�inu n�rod� sv�ta? Je jasn�, �e "teorie" P. Kijevsk�ho je karikaturou teorie.

Zbo�n� v�roba a kapitalismus, spojovac� nitky finan�n�ho kapit�lu, existuj� ve velk� v�t�in� koloni�ln�ch zem�. Jak je tedy mo�n� vyz�vat st�ty, vl�dy imperialistick�ch zem�, aby se klidily "pry� z koloni�", kdy� je to z hlediska zbo�n� v�roby, kapitalismu a imperialismu "nev�deck�", "utopick�" po�adavek, kter� "vyvr�til" s�m Lensch, Cunow aj.?

V autorov�ch �vah�ch nenajdeme ani n�znak n�jak� my�lenky!

Autor se nezamyslel nad t�m, �e osvobozen� koloni� je "nerealizovateln�" jedin� v tom smyslu, �e je "nerealizovateln� bez �ady revoluc�". Nezamyslel se nad t�m, �e je realizovateln� v souvislosti se socialistickou revoluc� v Evrop�. Nezamyslel se nad t�m, �e "socialistick� spole�nost nebude vlastnit" nejen kolonie, ale ani utla�ovan� n�rody v�bec. Nezamyslel se nad t�m, �e pokud jde o analyzovavanou ot�zku, nen� ani ekonomick�, ani politick� rozd�l mezi t�m, zda Rusko "m� v rukou" Polsko, �i Turkest�n. Nezamyslel se nad t�m, �e "socialistick� spole�nost" m�n� odej�t "pry� z koloni�" pouze v tom smyslu, �e jim poskytne pr�vo svobodn� se odd�lit, av�ak v�bec ne v tom smyslu, �e jim doporu��, aby se odd�lily.

Za to, �e odli�ujeme pr�vo odd�lit se od ot�zky, zda odd�len� doporu�ujeme, n�s P. Kijevskij vypeskoval jako "kejkl��e", a aby p�ed d�ln�ky "v�decky zd�vodnil", pro� si to mysl�, p�e:

"Copak si pomysl� d�ln�k, kter� se zept� propagandisty, jak� stanovisko m� zaujmout prolet�� k �samostijnosti' (tj. politick� samostatnosti Ukrajiny), kdy� dostane odpov��: Socialist� se sice dom�haj� pr�va na odd�len�, ale vedou propagandu proti odd�len�?"

Mysl�m, �e mohu na tuto ot�zku odpov�d�t dost p�esn�.

Podle m�ho se ka�d� soudn� d�ln�k dovt�p�, �e P. Kijevskij nedovede myslet.

Ka�d� soudn� d�ln�k "se dovt�p�": V�dy� t�� P. Kijevskij n�s d�ln�ky u��, abychom k�i�eli Pry� z koloni�! To tedy znamen�, �e my, velkoru�t� d�ln�ci, m�me na sv� vl�d� po�adovat, aby se klidila z Mongolska, z Turkest�nu a z Persie, angli�t� d�ln�ci maj� ��dat, aby se anglick� vl�da klidila z Egypta, z Indie, z Persie atd. Co�pak to ale znamen�, �e my, prolet��i, se chceme distancovat od egyptsk�ch d�ln�k� a fel�h�, od mongolsk�ch nebo turkest�nsk�ch �i indick�ch d�ln�k� a roln�k�? Co�pak to znamen�, �e my rad�me mas�m pracuj�c�ch v koloni�ch, aby "se distancovaly" od uv�dom�l�ho evropsk�ho proletari�tu? Nic takov�ho. V�dy jsme byli, jsme a budeme pro neju��� sbl�en� a semknut� uv�dom�l�ch d�ln�k� vysp�l�ch zem� s d�ln�ky, roln�ky a otroky v�ech utla�ovan�ch zem�. V�dy jsme radili a v�dy budeme radit v�em utla�ovan�m t��d�m v�ech utla�ovan�ch zem� v�etn� koloni�, aby se od n�s nedistancovaly, n�br� pokud mo�no co nejt�sn�ji se s n�mi sbli�ovaly a spl�valy.

Jestli�e po�adujeme na sv�ch vl�d�ch, aby se klidily z koloni�, tj. vyj�d��me to nikoli halasnou agitac�, ale p�esn�m politick�m term�nem � aby daly koloni�m plnou svobodu odd�lit se, skute�n� pr�vo na sebeur�en� �, jestli�e toto pr�vo sami bezpodm�ne�n� uskute�n�me a d�me jim tuto svobodu ihned, jakmile se chop�me moci, pak to po�adujeme na nyn�j�� vl�d� a uskute�n�me to, a� bude vl�da v na�ich rukou, ov�em v�bec ne proto, abychom "doporu�ili" odd�len�, n�br� naopak: abychom usnadnili a urychlili demokratick� sbl�en� a splynut� n�rod�. Ud�l�me v�echno pro to, abychom se sbl�ili a splynuli s Mongoly, Per�any, Indy a Egyp�any, soud�me, �e je to na�e povinnost a �e je to v na�em z�jmu, nebo� jinak socialismus v Evrop� nebude bezpe�n� zaji�t�n. Vynasna��me se poskytnout t�mto n�rod�m, kter� jsou zaostalej�� a utla�ovan�j�� ne� my � podle kr�sn�ho vyj�d�en� polsk�ch soci�ln�ch demokrat� � "nezi�tnou kulturn� pomoc", tj. vynasna��me se pomoci jim, aby pro usnadn�n� pr�ce za�aly pou��vat stroje, vynasna��me se pomoci jim p�ej�t k demokracii, k socialismu.

Jestli�e po�adujeme pro Mongoly, Per�any, Egyp�any a v�echny utla�ovan� a nerovnopr�vn� n�rody bez v�jimky pr�vo odd�lit se, ned�l�me to v�bec proto, �e jsme pro jejich odd�len�, n�br� jedin� proto, �e jsme pro sbl�en� a splynut� svobodn� a dobrovoln�, nikoli n�siln�. Jedin� proto!

A v tomto sm�ru vid�me rozd�l mezi mongolsk�m nebo egyptsk�m roln�kem a d�ln�kem a mezi polsk�m nebo finsk�m roln�kem a d�ln�kem jedin� v tom, �e pol�t� a fin�t� roln�ci a d�ln�ci jsou lid� ideov� vysp�l�, politicky zku�en�j�� ne� Velkorusov�, ekonomicky l�pe p�ipraven� apod., a proto sv� n�rody, kter� te� pr�vem nen�vid� Velkorusy za to, �e hraj� �lohu katana, jist� velmi brzy p�esv�d��, �e je nerozumn� p�en�et tuto nen�vist na socialistick� d�ln�ky a na socialistick� Rusko, �e ekonomick� d�vody stejn� jako instinkt a internacionalistick� a demokratick� v�dom� vy�aduj�, aby se v�echny n�rody co nejrychleji sbl�ily a splynuly v socialistick� spole�nosti. Proto�e Pol�ci a Finov� jsou velmi kulturn� lid�, s ve�kerou pravd�podobnost� se velmi brzy p�esv�d�� o spr�vnosti t�chto �vah, tak�e odd�len� Polska a Finska po v�t�zstv� socialismu m��e trvat jen velmi kr�tkou dobu. Nesrovnateln� m�n� kulturn� fel�hov�, Mongolov� a Per�an� se mohou odd�lit na del�� dobu, kterou se v�ak budeme sna�it zkr�tit � jak ji� bylo �e�eno � nezi�tnou kulturn� pomoc�.

��dn� jin� rozd�l v na�em vztahu k Pol�k�m a Mongol�m nen� a ani b�t nem��e. ��dn� "rozpor" mezi propagov�n�m svobody n�rod� odd�lit se a pevn�m odhodl�n�m tuto svobodu uskute�nit, a� my budeme vl�dnout, a mezi propagov�n�m sbl�en� a splynut� n�rod� nen� a ani b�t nem��e.

To "se dovt�p�", jak jsme p�esv�d�eni, ka�d� soudn� d�ln�k, skute�n� socialista a skute�n� internacionalista, pokud jde o n� spor s P. Kijevsk�m.[p]

Cel� �l�nek P. Kijevsk�ho se vyzna�uje nepochopen�m z�kladn� ot�zky: Pro� m�me propagovat a � a� uchop�me moc � realizovat svobodu n�rod� odd�lit se, jestli�e cel� v�voj sm��uje k splynut� n�rod�? Proto � odpov�d�me � pro� propagujeme a po uchopen� moci uskute�n�me diktaturu proletari�tu, a�koli cel� v�voj sm��uje k odstran�n� n�siln� nadvl�dy jedn� ��sti spole�nosti nad druhou. Diktatura je nadvl�da ��sti spole�nosti nad celou spole�nost� a p�itom vl�da, kter� se op�r� p��mo o n�sil�. Diktatura proletari�tu jako jedin� d�sledn� revolu�n� t��dy je nezbytn�, aby mohla b�t svr�ena bur�oazie a odra�eny jej� kontrarevolu�n� pokusy. Diktatura proletari�tu je tak d�le�it�, �e ten, kdo ji odm�t� anebo ji uzn�v� jen slovy, nem��e b�t �lenem soci�ln� demokratick� strany. Nelze v�ak pop�rat, �e v jednotliv�ch p��padech, nap��klad v n�jak�m mal�m st�t�, je pot�, kdy sousedn� velk� st�t u� uskute�nil soci�ln� revoluci, v�jime�n� mo�n�, �e bur�oazie postoup� moc pokojn�, jestli�e se p�esv�d��, �e odpor je beznad�jn�, a rad�ji si zachr�n� krk. Je ov�em mnohem pravd�podobn�j��, �e se ani v mal�ch st�tech socialismus neuskute�n� bez ob�ansk� v�lky, a proto jedin�m programem mezin�rodn� soci�ln� demokracie mus� b�t uzn�n� takov� v�lky, t�eba�e se n�sil� v��i lidem neslu�uje s na��m ide�lem. Tot� lze aplikovat � mutatis mutandis � (s p��slu�nou obm�nou) - na n�rody. Jsme pro jejich splynut�, ale bez svobody odd�len� nyn� nelze p�ej�t od n�siln�ho splynut�, od anex� k dobrovoln�mu splynut�. Uzn�v�me � a to naprosto opr�vn�n� �, �e ekonomick� faktor je prvotn�, ale vykl�dat jej à la P. Kijevskij znamen� karikovat marxismus. Dokonce ani trasty, dokonce ani banky, stejn� nezbytn� ve vysp�l�m kapitalismu, nejsou za soudob�ho imperialismu ve sv� konkr�tn� form� v r�zn�ch zem�ch stejn�. T�m sp�e nejsou p�es svou homogennost stejn� v tom z�kladn�m politick� formy ve vysp�l�ch imperialistick�ch zem�ch � v Americe, v Anglii, ve Francii a v N�mecku. Stejn� rozmanitost se objev� i na cest�, kterou projde lidstvo od nyn�j��ho imperialismu k socialistick� revoluci z�t�ka. V�echny n�rody dosp�j� k socialismu, to je nevyhnuteln�, ale v�echny k n�mu nedosp�j� �pln� stejn�, ka�d� vnese do t� �i on� formy demokracie, do t� �i on� formy diktatury proletari�tu, do toho �i onoho tempa socialistick�ch p�em�n r�zn�ch str�nek �ivota spole�nosti n�co specifick�ho. V teorii nen� nic ubo�ej��ho a v praxi nic sm�n�j��ho ne� malovat si "ve jm�nu historick�ho materialismu" budoucnost v tomto sm�ru f�dn� �edivou barvou: nebylo by to nic v�c ne� suzdalsk� mazanice[q]. A i kdyby skute�nost uk�zala, �e p�ed prvn�m v�t�zstv�m socialistick�ho proletari�tu se osvobod� a odd�l� jen 1/500 nyn� utla�ovan�ch n�rod�, �e p�ed posledn�m v�t�zstv�m socialistick�ho proletari�tu na sv�t� (tj. v dob� peripeti� ji� zah�jen� socialistick� revoluce) se odd�l� tak� jen 1/500 utla�ovan�ch n�rod� a p�itom jen na velmi kr�tkou dobu, dokonce i v tomto p��pad� bychom postupovali jak teoreticky, tak i v politick� praxi spr�vn�, kdybychom u� te� radili d�ln�k�m, aby nepou�t�li p�es pr�h sv�ch soci�ln� demokratick�ch stran takov� socialisty utla�uj�c�ch n�rod�, kte�� neuzn�vaj� a nepropaguj� svobodu v�ech utla�ovan�ch n�rod� odd�lit se. V�dy� ve skute�nosti nev�me a nem��eme v�d�t, kolik utla�ovan�ch n�rod� bude v praxi pot�ebovat odd�lit se, aby svou h�iv�ou p�isp�ly k rozmanitosti forem demokracie i forem p�echodu k socialismu. A �e pop�rat svobodu odd�lit se je nyn� teoreticky nesm�rn� fale�n� prakticky se t�m p�isluhuje �ovinist�m utla�uj�c�ch n�rod�, to v�me, vid�me a ka�dodenn� hmatateln� poci�ujeme.

"Zd�raz�ujeme," p�e P. Kijevskij v pozn�mce k citovan�mu m�stu, "�e pln� podporujeme po�adavek boje �proti n�siln�m anex�m'..."

Na na�e zcela jednozna�n� prohl�en�, �e takov� "po�adavek"je tot� jako uznat sebeur�en�, �e pojem "anexe" nen� mo�n� spr�vn� definovat bez spojitosti s pojmem sebeur�en�, autor v�bec nereaguje! Z�ejm� si mysl�, �e k diskusi posta�� teze a po�adavky pouze formulovat, ale u� ne dokazovat jejich spr�vnost.

"V�bec �adu po�adavk�," pokra�uje P. Kijevskij, "kter� vyhra�uj� uv�dom�n� proletari�tu proti imperialismu, pln� akceptujeme v jejich, negativn� formulaci, ov�em dosp�t k pat�i�n�m pozitivn�m formulac�m m�me-li z�stat na p�d� dan�ho ��du, nen� v�bec mo�n�. ,Proti v�lce' nikoli v�ak pro demokratick� m�r�"

To je nespr�vn� od prvn�ho do posledn�ho slova. Autor �etl na�i rezoluci Pacifismus a heslo m�r (bro�ura Socialismus a v�lka[r], s. 44-45), a dokonce ji mysl�m i schvaloval, ale z�ejm� ji nepochopil. Jsme pro demokratick� m�r a d�ln�ky jen varujeme p�ed iluz�, �e je snad demokratick� m�r za nyn�j��ch, bur�oazn�ch vl�d mo�n� "bez �ady revoluc�", jak se prav� v rezoluci. "Abstraktn�" hl�s�n� m�ru, tj. hl�s�n� m�ru, je� nepo��t� se skute�nou t��dn� povahou, p�esn�ji �e�eno: s imperialistickou povahou nyn�j��ch vl�d v�l��c�ch zem�, jsme ozna�ili za balamucen� d�ln�k�. V tez�ch listu Social-demokrat (�. 47) jsme jasn� prohl�sili, �e kdyby revoluce dala v nyn�j�� v�lce moc do rukou na�� strany, navrhli bychom neprodlen� v�em v�l��c�m zem�m demokratick� m�r.[s]

P. Kijevskij, kter� uji��uje sebe i jin�, �e je "pouze" proti sebeur�en�, ale v�bec ne proti demokracii jako takov�, dosp�l ov�em k n�zoru, �e my "nejsme pro demokratick� m�r". Nen� to v�ru kuri�zn�?

Nen� t�eba zab�vat se v�emi ostatn�mi p��klady P. Kjjevsk�ho, nebo� nem� cenu pl�tvat m�stem na vyvracen� stejn� naivn�ch logick�ch chyb, nad nimi� se ka�d� �ten�� zasm�je. Soci�ln� demokracie nem� a nem��e m�t ani jedno "negativn�" heslo, kter� by slou�ilo jen "vyhra�ov�n� uv�dom�n� proletari�tu proti imperialismu" a ned�valo z�rove� pozitivn� odpov�� na to, jak soci�ln� demokratice vy�e�� p��slu�nou ot�zku, a� p�evezme moc. Pokud nen� "negativn�" heslo spojeno s ur�it�m pozitivn�m �e�en�m, "nevyhra�uje", n�br� otupuje uv�dom�n�, nebo� takov� heslo je nafouknut� bublina, pust� pok�ik, plan� kraso�e�n�n�.

Rozd�l mezi hesly, kter� "neguj�" anebo pran��uj� politick� a hospod��sk� pot�e, P. Kijevskij nepochopil. Tento rozd�l tkv� v tom, �e ur�it� hospod��sk� pot�e jsou typick� pro kapitalismus v�bec, a� u� je jeho politick� nadstavba jak�koli, �e tyto pot�e se bez odstran�n� kapitalismu ekonomicky odstranit nedaj� a �e nelze uv�st ani jeden p��klad jejich odstran�n�. Podstata politick�ch pot�� tkv� naopak v �stupu od demokratismu, kter� je ekonomicky zcela mo�n� "na p�d� dan�ho ��du", tj. za kapitalismu, a v�jime�n� se za kapitalismu tak� uskute��uje, v jednom st�t� jeden jeho aspekt, v druh�m jin�. Autor znovu a znovu nepochopil pr�v� obecn� podm�nky uskute�nitelnosti demokracie v�bec!

Tot� plat� o rozvodu. P�ipom�n�me �ten��i, �e se t�to z�le�itosti v diskusi o n�rodnostn� ot�zce poprv� dotkla Rosa Luxemburgov�. Vyslovila spr�vn� n�zor, �e kdy� obhajujeme autonomii uvnit� st�tu (oblasti nebo kraje apod.), mus�me jako soci�ln� demokrat� centralist� prosazovat po�adavek, aby v nejd�le�it�j��ch st�tn�ch z�le�itostech, k nim� pat�� z�kony o rozvodu, rozhodoval celost�tn� mocensk� org�n, celost�tn� parlament. P��klad rozvodu n�zorn� dokazuje, �e demokratem a socialistou nem��e b�t �lov�k, kter� nepo�aduje okam�it� svobodu rozvodu, nebo� pokud tato svoboda neexistuje, je to projev vrcholn�ho omezov�ni utla�ovan�ho pohlav�, �eny, a�koli nen� v�bec t�k� se dovt�pit, �e p�iznat �en� pr�vo svobodn� odej�t od mu�e neznamen� vyz�vat k tomu v�echny �eny!

P. Kijevskij "nam�t�":

"Jak by vypadalo toto pr�vo (na rozvod), kdyby je v t�chto p��padech (kdy� �ena chce odej�t od mu�e) �ena nemohla realizovat? Anebo kdyby tato realizace z�visela na v�li je�t� dal��ch osob, anebo � co� je je�t� hor�� � na v�li uchaze�� o �ruku' t�to �eny? Dom�hali bychom se toho, aby takov� pr�vo bylo proklamov�no? Samoz�ejm� �e ne!"

Tato n�mitka sv�d�� o tom, �e P. Kijevskij v�bec nepochopil vztah mezi demokraci� jako takovou a kapitalismem. Za kapitalismu jsou obvykl� ne jako jednotliv� p��pady, ale jako typick� jevy takov� podm�nky, kdy utla�ovan� t��dy nemohou "realizovat" sv� demokratick� pr�va. Pr�vo na rozvod je za kapitalismu v�t�inou nerealizovateln�, nebo� utla�ovan� pohlav� je zotro�eno ekonomicky, nebo� �ena za kapitalismu z�st�v� bez ohledu na stupe� demokracie "dom�c� otrokyn�", otrokyn� zav�enou v lo�nici, v d�tsk�m pokoji a v kuchyni. Pr�vo volit "sv�" lidov� soudce, ��edn�ky, u�itele, porotce atd. je za kapitalismu v�t�inou stejn� neuskute�niteln� pr�v� proto, �e d�ln�ci a roln�ci jsou ekonomicky zotro�eni. Tot� plat� o demokratick� republice: n� program ji "proklamuje" jako "neomezenou moc lidu", t�eba�e v�ichni soci�ln� demokrat� velmi dob�e v�d�, �e i ta nejdemokrati�t�j�� republika vede za kapitalismu jedin� k podpl�cen� ��edn�k� bur�oazi� a k alianci burzy s vl�dou.

Pouze lid�, kte�� jsou naprosto neschopni uva�ovat anebo v�bec neznaj� marxismus, mohou z toho vyvozovat, �e republika nen� k ni�emu, pr�vo na rozvod nen� k ni�emu, demokracie nen� k ni�emu, sebeur�en� n�rod� nen� k ni�emu! Marxist� v�ak v�d�, �e demokracie neodstra�uje t��dn� �tlak, n�br� jen p�isp�v� k tomu, aby t��dn� boj byl �ist��, rozs�hlej��, otev�en�j�� a ost�ej��; a to pr�v� pot�ebujeme. ��m v�t�� je svoboda rozvodu, t�m jasn�ji si �ena uv�domuje, �e zdrojem jej�ho "dom�c�ho otroctv�" je kapitalismus, a nikoli bezpr�v�. ��m demokrati�t�j�� je st�tn� z��zen�, t�m jasn�ji si d�ln�ci uv�domuj�, �e ko�enem zla je kapitalismus, a nikoli bezpr�v�. ��m v�t�� je rovnopr�vnost mezi n�rody (nen� �pln� bez svobody odd�lit se), t�m jasn�ji si d�ln�ci utla�ovan�ho n�roda uv�domuj�, �e p���ina tkv� v kapitalismu, a nikoli v bezpr�v�. A tak d�le.

Znovu a znovu zd�raz�ujeme, �e je trapn� om�lat abecedu marxismu, co v�ak d�lat, kdy� ji P. Kijevskij nezn�?

P. Kijevskij uva�uje o rozvodu tak, jak uva�oval - tu��m v pa��sk�m Golosu[50] � jeden ze zahrani�n�ch tajemn�k� organiza�n�ho v�boru, Semkovskij. Je pravda, uva�oval Semkovskij, �e pr�vo na rozvod neznamen� v�zvu ke v�em �en�m, aby ode�ly od mu�e, av�ak dokazujeme-li �en�, �e v�ichni mu�i, milostiv�, jsou lep�� ne� v�, je to nakonec tot�!!

P�i t�chto �vah�ch Semkovskij zapomn�l, �e kdy� si n�kdo po��n� podiv�nsky, neznamen� to, �e poru�uje povinnosti socialisty a demokrata. Kdyby Semkovskij za�al p�esv�d�ovat tu �i onu �enu, �e v�ichni mu�i jsou lep�� ne� ten jej�, nikdo by v tom nespat�oval poru�ov�n� povinnost� demokrata; nanejv�� by mu �ekl: Velk� strana se neobejde bez velk�ch podiv�n�! Kdyby si v�ak Semkovskij usmyslel obhajovat a pokl�dat za demokrata �lov�ka, kter� by pop�ral svobodu rozvodu, nap��klad by se proti �en�, kter� od n�ho chce odej�t, dovol�val soudu nebo policie �i c�rkve, jsme p�esv�d�eni, �e dokonce i v�t�ina koleg� Semkovsk�ho ze zahrani�n�ho sekretari�tu by se Semkovsk�m nesouhlasila, a�koli jsou to velmi �patn� socialist�!

Jak Semkovskij, tak i P. Kijevskij "pojednali" o rozvodu, p�edvedli, �e ot�zku nepochopili a obe�li podstatu v�ci: pr�vo na rozvod, stejn� jako v�echna demokratick� pr�va bez v�jimky, je za kapitalismu t�ko uskute�niteln�, je relativn�, omezen�, �zce form�ln�, a p�ece nebude ��dn� slu�n� soci�ln� demokrat pokl�dat ty, kdo toto pr�vo pop�raj�, za socialisty, ba ani za demokraty. V tom je cel� podstata. Ve�ker� "demokracie" spo��v� v tom, �e se deklaruj� a uskute��uj� "pr�va", kter� jsou za kapitalismu uskute�niteln� velmi omezen� a velmi relativn�, av�ak bez takov�ho deklarov�n�, bez pohotov�ho a okam�it�ho boje za pr�va, bez v�chovy mas pro takov� boj nen� socialismus mo�n�.

Proto�e to P. Kijevskij nepochopil, obe�el ve sv�m �l�nku nejd�le�it�j�� ot�zku, kter� se vztahuje k jeho speci�ln�mu t�matu, toti� ot�zku, jak my soci�ln� demokrat� odstran�me n�rodnostn� �tlak. P. Kijevskij to odbyl fr�zemi, �e sv�t bude "zbrocen krv�" apod. (co� s t�m nem� nic spole�n�ho). V podstat� v�e zredukoval jen na jedno: V�echno vy�e�� socialistick� revoluce! Anebo, jak n�kdy ��kaj� stoupenci n�zor� P. Kijevsk�ho: Sebeur�en� za kapitalismu nen� mo�n�, za socialismu je zbyte�n�.

Teoreticky je to nesmysln� a v politick� praxi �ovinistick� n�zor. Takov� n�zor sv�d�� o nepochopen� v�znamu demokracie. Socialismus bez demokracie nen� mo�n� v dvoj�m smyslu: 1. proletari�t nem��e uskute�nit socialistickou revoluci, jestli�e se na ni nep�ipravuje bojem za demokracii; 2. v�t�zn� socialismus si nebude moci udr�et sv� v�t�zstv� a dov�st lidstvo k odum�r�n� st�tu, jestli�e se demokracie neuskute�n� v pln� m��e. Pokud tedy n�kdo ��k�, �e sebeur�en� je za socialismu zbyte�n�, je to stejn� nesmysl, stejn� bezradn� zmatek, jako kdyby n�kdo �ekl, �e za socialismu je zbyte�n� demokracie.

Sebeur�en� za kapitalismu nen� o nic v�c nemo�n� a za socialismu je stejn� tak zbyte�n� jako ka�d� demokracie.

Ekonomick� p�evrat vytv��� nezbytn� p�edpoklady pro odstran�n� v�ech forem politick�ho �tlaku. Pr�v� proto je nelogick� a nespr�vn� spokojovat se poukazov�n�m na ekonomick� p�evrat, jestli�e jde o to, jak odstranit n�rodnostn� �tlak. Nen� mo�n� jej odstranit bez ekonomick�ho p�evratu. To je nesporn�. Av�ak omezit se na to znamen� upadat do sm�n�ho a uboh�ho "imperialistick�ho ekonomismu''.

Je t�eba realizovat rovnopr�vnost mezi n�rody; deklarovat, formulovat a uskute��ovat rovn� "pr�va" v�ech n�rod�. S t�m souhlas� v�ichni, a� snad jedin� na P. Kijevsk�ho. Jen�e pr�v� tady vyvst�v� ot�zka, kter� se obch�z�: Nen� pop�r�n� pr�va na vlastn� n�rodn� st�t pop�r�n�m rovnopr�vnosti?

Samoz�ejm� �e je. A d�sledn�, to znamen� socialistick� demokracie toto pr�vo, bez n�ho� nelze postupovat k �pln�mu a dobrovoln�mu sbl�eni a splynut� n�rod�, deklaruje, formuluje a uskute��uje.

7. Z�v�r. Metody Alexinsk�ho

Nerozebrali jsme ani zdaleka v�echny �vahy P. Kijevsk�ho. Rozebrat je v�eckny by znamenalo napsat sta� p�tkr�t del��, ne� je tato, nebo� ani jedin� jeho �vaha nen� spr�vn�. Spr�vn� je � pokud nejsou chyby v ��slech � jen jedna jeho pozn�mka, v n� uv�d� ��seln� �daje o bank�ch. V�echno ostatn� se podob� jak�musi nemo�n� zamotan�mu klubku, oko�en�n�mu fr�zemi jako "nar�en� chv�j�c�ho se t�la na k�l", "v�t�zn� hrdiny budeme nejen soudit, ale i odsuzovat k smrti a z�niku", "nov� sv�t se bude rodit v hrozn�ch k�e��ch", "nep�jde o listiny a pr�va ani o vyhl�en� svobody n�rod�, n�br� o vytvo�en� opravdu svobodn�ch vztah�, o odstran�n� odv�k�ho otroctv�, o odstran�n� soci�ln�ho, a zejm�na n�rodnostn�ho �tlaku" atd. apod.

Tyto fr�ze jednak zast�raj� a jednak vyjad�uj� dv� "v�ci". Za prv�, jejich z�kladem je "idea" "imperialistick�ho ekonomismu" � stejn� znetvo�en� karikatury marxismu a naprosto stejn�ho nepochopen� vztahu mezi socialismem a demokraci�, jako byl nechvaln� zn�m� "ekonomismus" v letech 1894-1902.

Za druh�, v t�chto fr�z�ch z�eteln� pozorujeme opakov�n� metod Alexinsk�ho, ��m� se mus�me zvl᚝ zab�vat, nebo� P. Kijevskij uplatnil v cel�m zvl�tn�m bodu sv�ho �l�nku (kap. II, bod f: Zvl�tn� postaven� �id�) v�lu�n� tyto metody.

Kdysi, je�t� na lond�nsk�m sjezdu v roce 1907, se bol�evici od Alexinsk�ho distancovali, kdy� se v odpov�di na teoretick� argumenty stav�l do p�zy agit�tora a zcela nev�cn� vyk�ikoval bombastick� fr�ze proti jak�koli form� vyko�is�ov�n� a �tlaku. "A zase za��n� povyk," ��kali v takov�m p��pad� na�i deleg�ti. Jen�e "povyk" nep�inesl Alexinsk�mu nic dobr�ho.

Stejn� "povykuje" i P. Kijevskij. Proto�e nev�, co by odpov�d�l na �adu teoretick�ch ot�zek a �vah, kter� jsou obsa�eny v tez�ch, stav� se do p�zy agit�tora a za��n� vyk�ikovat fr�ze o �tlaku �id�, t�eba�e ka�d� jen trochu soudn� �lov�k dob�e v�, �e ani �idovsk� ot�zka obecn�, ani v�echno to "vyk�ikov�n�" P. Kijevsk�ho nem� s v�c� co d�lat.

Alexinsk�ho metody nep�inesou nic dobr�ho.



Naps�no v srpnu - ��jnu 1916
Poprv� oti�t�no roku 1924
ve Zv�zd�, �. 1 a 2
Podeps�n V. Lenin
  Podle rukopisu porovnan�ho
se strojopisnou kopi�
opravenou Leninem



__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)

a Viz Sebran� spisy 26, Praha 1986, s. 185-186. Red.

b Viz Sebran� spisy 26, Praha 1986, s. 188-189. (Red.)

c Viz Sebran� spisy 26, Praha 1986, s. 332-333. (Red.)

d Viz "O Juniov� bro�u�e" - zde. Red.

e Viz Sebran� spisy 27, Praha 1986, s. 280-281. Red.

f V� P. Kijevskij, jak nezdvo�ile naz�val Marx takov� "logick� metody"? Nem�n�me se stejn� nezdvo�ile vyj�d�it o P. Kijevsk�m, ale mus�me p�ipomenout, �e Marx je ozna�oval za "�ejd��sk� metody": do definice ur�it�ho pojmu se sv�voln� vkl�d� jednou to, o �em se polemizuje, podruh� to, co je t�eba teprve dok�zat.

Opakujeme, �e neu��v�me Marx�v nezdvo�il� v�raz pro P. Kijevsk�ho, pouze odhalujeme zdroj jeho chyby. (Tento text je v rukopisu �krtnut. Red.)

g Viz Sebran� spisy 25, Praha 1985, s. 306-312. Red.

h Je-li vznik nov�ch st�t� v Evrop�, st�tu polsk�ho, finsk�ho apod., pln� "uskute�niteln�" za ur�it�ho v�sledku nyn�j�� v�lky, ani� se v nejmen��m poru�� podm�nky v�voje imperialismu a jeho moci � ba naopak, za zes�len�ho vlivu, spojeni a n�tlaku finan�n�ho kapit�lu, pak za jin�ho v�sledku v�lky je stejn� tak "uskute�niteln�" vznik nov�ho st�tu ma�arsk�ho, �esk�ho apod. Angli�t� imperialist� u� te� po��taj� touto druhou mo�nost� v p��pad�, �e zv�t�z�. Imperialistick� obdob� nema�� ani snahy n�rod� o politickou nez�vislost, ani "uskute�nitelnost" t�chto snah v mez�ch sv�tov�ch imperialistick�ch vz�jemn�ch vztah�. Mimo tyto meze nen� bez �ady revoluc� "uskute�niteln�" a bez socialismu nem��e b�t jist� ani republika v Rusku, ani v�bec ��dn� pronikav� demokratick� p�em�na nikde na sv�t�. P. Kijevskij v�bec, ale v�bec nepochopil vztah mezi imperialismem a demokraci�.

i Viz nap��klad anglicky psanou Gurvi�ovu knihu o p�ist�hovalectv� a o postaven� d�lnick� t��dy v Americe, nazvanou P�ist�hovalectv� a pr�ce. Red.

j Viz Sebran� spisy 27, Praha 1986, s. 273-274. Red.

k Viz Sebran� spisy 27, Praha 1986, s. 272. Red.

l Viz Sebran� spisy 27, Praha 1986, s. 280-281. Red.

m Rad�me P. Kijevsk�mu, aby si p�e�etl, co napsali A. Martynov a spol. v letech 1899-1901. Najde tam mnoho "sv�ch" argument�.

n N�kte�� podivn� odp�rci "sebeur�en� n�rod�" n�m oponuj� t�m, �e "n�rody" jsou rozd�leny na t��dy. T�mto marxist�m, kte�� marxismus karikuj�, oby�ejn� p�ipom�n�me, �e se v demokratick� ��sti na�eho programu mluv� o "neomezen� moci lidu".

o - reak�n�. �es. red.

p P. Kijevkij z�ejm� po n�kolika n�meck�ch a holandsk�ch marxistech prost� papou�koval heslo Pry� z koloni�! Neuva�oval ale p�itom nejen o teoreitck�m obsahu a v�znamu tohoto hesla, n�br� ani o konkr�tn� specifi�nosti Ruska. Holandsk�mu a n�meck�mu marxistovi se m��e � do jist� m�ry � prominout, kdy� se omezuje na heslo Pry� z koloni�!, nebo� za prv� pro v�t�inu z�padoevropsk�ch zem� je typick�m p��kladem n�rodnostn�ho �tlaku pr�v� �tlak koloni�ln� a za druh� v z�padoevropsk�ch zem�ch je pojem "kolonie" mimo��dn� jasn�, n�zorn� a �iv�.

Ale v Rusku? Jeho specifi�nost je pr�v� v tom, �e rozd�l mezi "na�imi" "koloniemi" a "na�imi" utla�ovan�mi n�rody je nejasn�, nekonkr�tn� a ne�iv�!

Marxistovi p��c�mu t�eba n�mecky by se dalo prominout, �e zapomn�l na tuto specifi�nost Ruska, ale P. Kijevsk�mu se to prominout ned�. Rusk�mu socialistovi, kter� nechce jen papou�kovat, ale i myslet, mus� b�t jasn�, �e pokud jde o Rusko, nem�lo by u� v�bec ��dn� smysl pokou�et se stanovit n�jak� podstatn� rozd�l mezi utla�ovan�nti n�rody a koloniemi.

q - neum�l�, �patn� malba, podle rusk�ho m�sta Suzdalu, kde se vyr�b�ly ikony n�zk� um�leck� hodnoty. �es. red.

r Viz Sebran� spisy 26, Praha 1986, s. 188-189. Red.

s Viz Sebran� spisy 27, Praha 1986, s. 69. Red.


45 �l�nek O karikatu�e marxismu a "inperialistick�m ekonomismu" napsal Lenin jako odpov�� na �l�nek P. Kijevsk�ho Proletari�t a "pr�vo n�rod� na sebeur�en�" v obdob� finan�n�ho kapit�lu. Oba �l�nky m�ly b�t oti�t�ny ve 3. ��sle �asopisu Sbornik Social-demokrata. V prosinci 1916 bylo ve 2. ��sle oti�t�no ozn�men� o materi�lech, kter� do�ly do redakce pro 3. ��slo �asopisu, a mezi nimi byly jmenov�ny i tyto dva �l�nky. Pro nedostatek finan�n�ch prost�edk� 3. ��slo �asopisu tehdy nevy�lo a �l�nky nebyly uve�ejn�ny. Mezi bol�eviky �ij�c�mi v cizin� a n�kter�mi levicov�mi soci�ln�mi demokraty byl �l�nek O karikatu�e marxismu a "imperialistick�m ekonomismu" velmi roz���en v rukopisu. V dopisu A. G. �ljapnikovovi, napsan�m na za��tku ��jna 1916 je�t� p�ed jeho odjezdem do Ruska, Lenin sd�luje: "Bude nesm�rn� �koda, jestli�e Belenin u� nebude ��st m�j �l�nek, j�m� odpov�d�m Kijevsk�mu (pr�v� v�era byl posl�n k ops�n� a teprve za n�kolik dn� bude hotov)" (Spisy 35, Praha 1962, s. 204). Kdy� prob�hala v zahrani�� diskuse o n�rodnostn� ot�zce, pos�lal Lenin tento �l�nek bol�evik�m, aby "se teoreticky sladili". V odpov�di na dopis N. D. Kiknadzeho, kter� Lenina informoval o �enevsk�ch sporech s A. V. Luna�arsk�m a jin�mi bol�eviky o n�rodnostn� ot�zku, Lenin konstatuje:

"Kdy� u� s nimi chcete diskutovat, pos�l�m V�m sv�j �l�nek z 3. (nebo 4.) ��sla �asopisu Sborn�k Social-demokrata na toto t�ma" (Spisy 35, Praha 1962, s. 209). Lenin poslal tento �l�nek rovn� V. A. Karpinsk�mu, I. F. Armandov� a dal��m bol�evik�m.

Leninovy �l�nky o n�rodnostn� ot�zce pomohly bol�evik�m, kte�� v t�to ot�zce kol�sali, zaujmout spr�vn� stanovisko. "D��ve jsem byl celkov� proti �pr�vu na sebeur�en�', a te� jsem celkov� pro toto �pr�vo'," napsal N. D. Kiknadze Leninovi v listopadu 1916. "Za tento obrat vd���m bezesporu Va�im �l�nk�m, kter� shrnuj� (po Va�ich �l�nc�ch ve 4., 5. a 6. ��sle �asopisu Prosv��enije z roku 1914) v�echno, co je mo�n� uv�st proti Pol�k�m, a vykl�daj� ot�zku zevrubn�... Tyto �l�nky pokl�d�m p��mo za vzor aplikace dialektick� metody p�i �e�en� politick�ch probl�m� na�eho hnut�" (�st�edn� stranick� arch�v Institutu marxismu-leninismu p�i �V KSSS).

46 Dne 6. (19.) srpna 1905 byl uve�ejn�n car�v manifest, z�kon o svol�n� St�tn� dumy a na��zen� o volb�ch do tohoto org�nu. N�vrh na svol�n� dumy vypracoval na car�v p��kaz ministr vnitra A. G. Bulygin, dum� se proto ��kalo Bulyginova duma. Bol�evici vyz�vali d�ln�ky a roln�ky k aktivn�mu bojkotu Bulyginovy dumy a ve�kerou agita�n� kampa� soust�edili na hesla: ozbrojen� povst�n�, revolu�n� arm�da a prozat�mn� revolu�n� vl�da. Kampa� za bojkot Bulyginovy dumy vyu�ili bol�evici k mobilizaci v�ech revolu�n�ch sil, k po��d�n� masov�ch politick�ch st�vek a k p��prav� ozbrojen�ho povst�n�. Volby do Bulyginovy dumy se nakonec nekonaly a vl�d� se nepoda�ilo ji svolat; nar�staj�c� revolu�n� vlna a celorusk� ��jnov� politick� st�vka v roce 1905 ji smetly. O Bulyginov� dum� viz Leninovy �l�nky Kup�en� s �stavou, Bojkot Bulyginovy dumy a povst�n�, "Jednota cara s lidem a lidu s carem", Ve vleku monarchistick� bur�oazie, nebo v �ele revolu�n�ho proletari�tu a rolnictva? (Sebran� spisy 10, Praha 1982, s. 86-90; Sebran� spisy 11, Praha l982, s.l89-l97, 203-211 a 219-231) a jin� pr�ce.

47 Jde o otzovisty a ultlmatisty.

Otzovist� � oportunistick� skupina, kter� vznikla mezi bol�eviky v roce 1908. Otzovist� (A. A. Bogdanov, G. A. Alexinskij, A. V. Sokolov /S. Volskij/, A. V. Luna�arskij, M. N. Ljadov aj.) se maskovali revolu�n�mi fr�zemi a ��dali odvol�n� soci�ln� demokratick�ch poslanc� z III. st�tn� dumy a p�eru�en� pr�ce v leg�ln�ch organizac�ch. Prohla�ovali, �e v obdob� reakce m� strana pracovat pouze ileg�ln�, a proto odm�tali pr�ci v dum�, v d�lnick�ch odborov�ch organizac�ch i v dru�stevn�ch a jin�ch masov�ch leg�ln�ch a pololeg�ln�ch organizac�ch a pova�ovali za nutn� soust�edit ve�kerou stranickou �innost v ileg�ln� organizaci. Odr�dou otzovismu byl ultimatismus.

Ultimalist� se li�ili od otzovist� pouze form�ln�. Neuzn�vali, �e je nutn� soci�ln� demokratick� poslance trp�liv� vychov�vat v revolu�n�m duchu a v�st je k p�ekon�v�n� chyb, ale navrhovali p�edlo�it soci�ln� demokratick� frakci v dum� ultim�tum, podle n�ho� se m�la frakce bezpodm�ne�n� pod�izovat usnesen�m �st�edn�ho v�boru strany a v p��pad�, �e by se soci�ln� demokrati�t� poslanci nepod��dili, m�li b�t z dumy odvol�ni. Ultimatismus byl fakticky zast�en� otzovismus. Lenin naz�val ultimatisty "stydliv�mi otzovisty". Otzovist� p�sobili stran� obrovskou �kodu. Jejich politika sm��ovala k odtr�en� strany od mas, k p�em�n� strany v sekt��skou organizaci, neschopnou shrom�dit s�ly k nov�mu rozmachu revolu�n�ho hnut�.

Kritice otzovismu v�noval Lenin tyto �l�nky: Ke dv�ma dopis�m, O �l�nku K aktu�ln�m ot�zk�m, Karikatura bol�evismu, Likvidace likvid�torstv�, O frakci stoupenc� otzovismu a bohostr�jcovstv� aj. (viz Sebran� spisy 17, Praha 1984, s. 305-321, 379-382 a 406-417; Sebran� spisy 19, Praha 1984, s. 65-73, 96-129).

48 B. Engels, P�vod rodiny, soukrom�ho vlastnictv� a st�tu (viz K. Marx-B. Engels, Spisy 21, Praha 1967, s. 198).

49 B. Engels, "Anti-D�hring", (viz K. Marx-B. Engels, Spisy 20).

50 Golos - men�evick� den�k; vych�zel v Pa��i od z��� 1914 do ledna 1915. Vedouc� postaven� m�l v listu L. Trockij. Prvn�ch p�t ��sel vy�lo pod n�zvem Na� golos. List zast�val centristick� stanovisko. V prvn�ch dnech v�lky p�inesl �l�nky L. Martova proti soci�l�ovinist�m. Kdy� Martov p�e�el k pravici, den�k st�le v�ce obhajoval soci�l�ovinisty a d�val p�ednost "jednot� se soci�l�ovinisty p�ed sbl�en�m s lidmi, kte�� zauj�maj� k soci�l�ovinismu nesmi�iteln� postoj" (Sebran� spisy 26, Praha 1986, s. 139). Od ledna 1915 za�al m�sto Golosu vych�zet list Na�e slovo.

Organiza�n� v�bor (OV) - ��d�c� �st�ed� men�evik�; byl ustaven na srpnov� konferenci likvid�tor� v roce 1912. Za prvn� sv�tov� v�lky zast�vat soci�l�ovinistick� stanovisko, schvaloval v�lku vedenou carismem a ���il nacionalistick� a �ovinistick� n�zory. Vyd�val �asopis Na�a zarja a po jeho zastaven� Na�e d�lo, pozd�ji D�lo a list Rabo�eje utro, pozd�ji Utro. Vyv�jel �innost a� do zvolen� �st�edn�ho v�boru men�evick� strany v srpnu 1917. Krom� organiza�n�ho v�boru, kter� p�sobil v Rusku, existoval zahrani�n� sekretari�t organiza�n�ho v�boru, slo�en� z p�ti tajenm�k� (P. B. Axelrod, I. S. Astrov-Poves, J. O. Martov, A. S. Martynov a S. J. Semkovskij), kter� se p�ikl�n�l k centrismu, a a�koli se oh�n�l internacionalistick�mi fr�zemi, podporoval ve skute�nosti rusk� soci�l�ovinisty. Tento sekretari�t vyd�val sv�j org�n, list Izv�stija zagrani�nogo sekretariata organizacionnogo komit�ta Rossijskoj social-demokrati�eskoj rabo�ej partii, kter� vych�zel od �nora 1915 do b�ezna 1917.

�l�nek S. Semkovsk�ho Rozpad Ruska?, kter� m� patrn� Lenin na mysli, vy�el 21. b�ezna 1915 v 45. ��sle listu Na�e slovo.