Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Vladim�r Ilji� Lenin



Vojenský program proletářské revoluce[51]


V Holandsku, Skandin�vii a ve �v�carsku se mezi revolu�n�mi soci�ln�mi demokraty, kte�� pot�raj� l�i soci�l�ovinist� o "obran� vlasti" v nyn�j�� imperialistick� v�lce, oz�vaj� hlasy, aby byl star� bod soci�ln� demokratick�ho minim�ln�ho programu: "milice" neboli "ozbrojen� lidu", nahrazen bodem nov�m: "odzbrojen�". Jugend-Internationale[52] o tom zah�jil diskusi a uve�ejnil v 3. ��sle redak�n� �l�nek na podporu odzbrojen�. Rovn� v nejnov�j��ch tez�ch R. Grimma[53] nal�z�me bohu�el �stupek my�lence "odzbrojen�". V �asopisech Neues Leben[54] a Vorbote byla zah�jena diskuse.

Pod�vejme se na stanovisko obh�jc� odzbrojen� bl�e.

I

Argumentuje se hlavn� t�m, �e po�adavek odzbrojen� je nejsrozumiteln�j��m, nejrozhodn�j��m a nejd�sledn�j��m v�razem boje proti ka�d�mu militarismu a proti ka�d� v�lce.

Av�ak pr�v� v tomto hlavn�m argumentu tkv� hlavn� omyl stoupenc� odzbrojen�. Maj�-li b�t socialist� i nad�le socialisty, nemohou b�t proti ka�d� v�lce.

Za prv� socialist� nikdy nebyli a nikdy nemohou b�t odp�rci revolu�n�ch v�lek. Bur�oazie "velk�ch" imperialistick�eh mocnost� je dnes ji� vesrze reak�n� a v�lku, kterou nyn� tato bur�oazie vede, pokl�d�me za reak�n�, zotro�uj�c� a zlo�innou. Ale jak je to s v�lkou proti t�to bur�oazii? Nap��klad s v�lkou, kterou vedou za sv� osvobozen� n�rody, je� tato bur�oazie utla�uje a je� jsou na n� z�visl�, nebo n�rody koloni�ln�? V tez�ch skupiny Internacion�la v 5. bodu �teme: "V ��e tohoto bezuzdn�ho imperialismu u� nemohou existovat ��dn� n�rodn� v�lky." To je evidentn� chybn�.

D�jiny 20. stolet�, tohoto stolet� "bezuzdn�ho imperialismu", jsou bohat� na koloni�ln� v�lky. Av�ak to, �emu my Evropan�, imperialisti�t� utla�ovatel� v�t�iny n�rod� sv�ta s hanebn�m, typicky evropsk�m �ovinismem ��k�me "koloni�ln� v�lky", jsou �asto n�rodn� v�lky nebo n�rodn� povst�n� t�chto utla�ovan�ch n�rod�. Jednou ze z�kladn�ch vlastnost� imperialismu je pr�v� to, �e urychluje v�voj kapitalismu v nejzaostalej��ch zem�ch, a t�m roz�i�uje a vyhrocuje boj proti n�rodnostn�mu �tlaku. Takov� je skute�nost. A z toho nezbytn� vypl�v�, �e imperialismus �asto vyvol�v� n�rodn� v�lky. Junius, kter� zm�n�n� "teze" prosazuje ve sv� bro�u�e, tvrd�, �e v imperialistick�m obdob� vede ka�d� n�rodn� v�lka proti jedn� z imperialistick�ch velmoc� k vm�ov�n� druh� velmoci, kter� s prvn� soupe�� a je rovn� imperialistick�, tak�e se ka�d� n�rodn� v�lka m�n� v imperialistickou. Av�ak ani tento argument nen� spr�vn�. M��e se to st�t, ale neb�v� tomu tak v�dy. Cel� �ada koloni�ln�ch v�lek v letech 1900-1914 prob�hala jinak. A bylo by prost� sm�n�, kdybychom tvrdili, �e nap��klad po nyn�j�� v�lce, skon��-li krajn�m vy�erp�n�m v�l��c�ch zem�, "nemohou" vypuknout "��dn�" n�rodn�, pokrokov�, revolu�n� v�lky, t�eba ��ny spole�n� s Indi�, Persi�, Siamem[a] atd., proti velmocem.

Pop�rat jakoukoli mo�nost n�rodn�ch v�lek za imperialismu je teoreticky nespr�vn�, historicky zcela chybn� a prakticky identick� s evropsk�m �ovinismem: my p��slu�n�ci n�rod�, kter� utla�uj� stamili�ny lid� v Evrop�, Africe, Asii atd., m�me utla�ovan�m n�rod�m tvrdit, �e jejich v�lka proti "na�im" n�rod�m "nen� mo�n�"!

Za druh�. Ob�ansk� v�lky jsou rovn� v�lky. Kdo uzn�v� boj t��d, mus� nutn� uzn�vat ob�ansk� v�lky, kter� jsou v ka�d� t��dn� spole�nosti p�irozen�m a za ur�it�ch okolnost� nevyhnuteln�m pokra�ov�n�m, rozvinut�m a vyhrocen�m t��dn�ho boje. Potvrzuji to v�echny velk� revoluce. Pop�rat ob�ansk� v�lky nebo na n� zapom�nat by znamenalo propadnout krajn�mu oportunismu a z��ci se socialistick� revoluce.

Za t�et� v�t�zstv� socialismu v jedn� zemi v�bec nevylu�uje v�echny v�lky bez rozd�lu. Naopak, p�edpokl�d� je. Kapitalismus se vyv�j� v r�zn�ch zem�ch zcela nerovnom�rn�. Za zbo�n� v�roby tomu jinak ani b�t nem��e. Z toho vypl�v� nezvratn� z�v�r, �e socialismus nem��e zv�t�zit sou�asn� ve v�ech zem�ch. Zv�t�z� nejprve v jedn� nebo v n�kolika zem�ch, zat�mco ostatn� z�stanou po n�jakou dobu zem�mi bur�oazn�mi nebo p�edbur�oazn�mi. To mus� vyvolat nejen t�enice, ale i p��mou snahu bur�oazie t�chto zem� rozdrtit v�t�zn� proletari�t socialistick�ho st�tu. V takov�ch p��padech by byla v�lka z na�� strany opr�vn�n� a spravedliv�. Byla by to v�lka za socialismus, za osvobozen� jin�ch n�rod� od bur�oazie. Engels m�l naprosto pravdu, kdy� v dopise Kautsk�mu z 12. z��i 1882 otev�en� uzn�val mo�nost, �e socialismus, kter� ji� zv�t�zil, povede "obrann� v�lky". Myslel t�m pr�v� obranu v�t�zn�ho proletari�tu proti bur�oazii jin�ch zem�.

V�lky budou vylou�eny teprve pot�, a� svrhneme, definitivn� poraz�me a vyvlastn�me bur�oazii na cel�m sv�t�, a nikoli jen v jedn� zemi. Z v�deck�ho hlediska by bylo naprosto nespr�vn� a naprosto nerevolu�n�, kdybychom obch�zeli nebo zast�rali pr�v� to nejd�le�it�j��: potla�en� odporu bur�oazie, co� je p�i p�echodu k socialismu to nejobt�n�j�� a co� vy�aduje nejv�t�� bojov� �sil�. "Soci�ln�" modl��i a oportunist� jsou v�dy ochotni sn�t o budouc�m pokojn�m socialismu, av�ak od revolu�n�ch soci�ln�ch demokrat� se li�� pr�v� t�m, �e necht�j� uva�ovat o urputn�m t��dn�m boji a t��dn�ch v�lk�ch, ani na n� pom��let, aby se tato kr�sn� budoucnost stala skute�nost�.

Nesm�me se nechat klamat slovy. Nap��klad term�n "obrana vlasti" se leckomu p����, proto�e zjevn� oportunist� a kautskist� j�m zast�raj� a maskuj� bur�oazn� le� v t�to loupe�iv� v�lce. Takov� je skute�nost. Z toho v�ak nevypl�v�, �e se m�me odnau�it p�em��let o smyslu politick�ch hesel. Uzn�vat "obranu vlasti" v nyn�j�� v�lce znamen� se domn�vat, �e je to v�lka "spravedliv�" a �e odpov�d� z�jm�m proletari�tu a nic v�c a nic m�n�, proto�e vp�d nen� vylou�en v ��dn� v�lce. Bylo by jednodu�e absurdn�, kdyby "obranu vlasti" odm�taly utla�ovan� n�rody ve sv� v�lce proti imperialistick�m velmocem, nebo ji odm�tal v�t�zn� proletari�t ve sv� v�lce proti n�jak�mu Gallilfetovi bur�oazn�ho st�tu.

Teoreticky by bylo naprosto nespr�vn� zapom�nat, �e ka�d� v�lka je jen pokra�ov�n�m politiky jin�mi prost�edky; nyn�j�� imperialistick� v�lka je pokra�ov�n�m imperialistick� politiky dvou skupin velmoc� a tato politika byla vyvol�na a je �ivena komplexem vztah� imperialistick�ho obdob�. Av�ak tot� obdob� mus� nutn� vyvolat a �ivit i politiku boje proti n�rodnostn�mu �tlaku a boje proletari�tu proti bur�oazii, a tedy tak� mo�nost a nevyhnutelnost za prv� revolu�n�ch n�rodn�ch povst�n� a v�lek, za druh� v�lek a povst�n� proletari�tu proti bur�oazii, za t�et� spojen� obou druh� revolu�n�ch v�lek atd.

II

S t�m souvis� je�t� tato obecn� �vaha,

Utla�ovan� t��da, kter� se nechce nau�it zach�zet se zbran�mi a ozbrojit se, takov� t��da si nezaslou�� nic jin�ho, ne� aby se s n� nakl�dalo jako s otrokem. Nechceme-li, aby se z n�s stali bur�oazn� pacifist� nebo oportunist�, nem��eme p�ece ignorovat, �e �ijeme v t��dn� spole�nosti a �e z n� nen� a nem��e b�t jin� v�chodisko ne� t��dn� boj. V ka�d� t��dn� spole�nosti � a� je zalo�ena na otroctv�, nevolnictv�, �i jako dnes na n�mezdn� pr�ci � je utla�uj�c� t��da ozbrojena. Nejen dne�n� pravideln� arm�da, ale i dne�n� milice � dokonce i v t�ch nejdemokrati�t�j��ch bur�oazn�ch republik�ch, nap��klad ve �v�carsku � je zbran� bur�oazie proti proletari�tu. To je tak element�rn� pravda, �e snad nen� t�eba se j� zvl᚝ zab�vat. Sta�� p�ipomenout, �e se ve v�ech kapitalistick�ch zem�ch pou��v� proti st�vkuj�c�m vojsko.

Ozbrojen� bur�oazie proti proletari�tu je jednou z nejz�va�n�j��ch, nejz�kladn�j��ch a nejd�le�it�j��ch skute�nost� dne�n� kapitalistick� spole�nosti. A bez ohledu na tuto skute�nost se revolu�n�m soci�ln�m demokrat�m navrhuje, aby vyty�ili "po�adavek" "odzbrojen�"! Znamenalo by to �pln� se z��ci hlediska t��dn�ho boje, vzd�t se jak�hokoli pomy�len� na revoluci. Na��m heslem mus� b�t ozbrojen� proletari�tu, aby mohl porazit, vyvlastnit a odzbrojit bur�oazii. To je jedin� mo�n� taktika revolu�n� t��dy, taktika, kter� vypl�v� z cel�ho objektivn�ho v�voje kapitalistick�ho militarismu a je t�mto v�vojem diktov�na. Teprve potom, a� proletari�t odzbroj� bur�oazii, m��e, ani� by se zpronev��il sv�mu sv�tod�jn�mu �kolu, hodit do star�ho �eleza v�echny zbran� v�bec, a proletari�t to nepochybn� ud�l�, ale teprve potom, a rozhodn� ne d��v.

Vyvol�v�-li nyn�j�� v�lka v reak�n�ch k�es�ansk�ch socialistech a uf�ukan�ch malom욝�c�ch jen hr�zu a zd�en�, jen odpor proti ka�d�mu pou�it� zbran�, proti krveprolit�, smrti apod., mus�me prohl�sit, �e kapitalistick� spole�nost v�dy byla a je hr�zou bez konce. A jestli�e te� tato v�lka, kter� je ze v�ech v�lek nejreak�n�j��, p�ipravuje t�to spole�nosti hr�zn� konec, nem�me nejmen�� d�vod propadat zoufalstv�. A "po�adavek" odzbrojen� � p�esn�ji �e�eno sen o odzbrojen� � v takov� dob�, kdy p�ed zraky v�ech p�ipravuje bur�oazie vlastn�mi silami jedinou opr�vn�nou a revolu�n� v�lku, toti� ob�anskou v�lku proti imperialistick� bur�oazii, nen� to objektivn� nic jin�ho ne� pr�v� projev zoufalstv�.

�ekne-li n�kdo, �e je to teorie odtr�en� od �ivota, p�ipomeneme mu dv� sv�tod�jn� skute�nosti: jednak �lohu trast� a pr�ci �en v tov�rn�ch, jednak Komunu z roku 1871 a prosincov� povst�n� 1905 v Rusku.

Posl�n�m bur�oazie je rozv�jet trasty, hn�t �eny a d�ti do tov�ren, tr�znit je tam, demoralizovat a odsuzovat ke krajn� b�d�. My takov� v�voj "ne��d�me" a "nepodporujeme", my proti n�mu bojujeme. Ale jak bojujeme? V�me, �e trasty a pr�ce �en v tov�rn�ch jsou pokrokov� jev. Nechceme se vracet k �emesl�m, k p�edmonopoln�mu kapitalismu, k dom�ck� pr�ci �en. Kup�edu p�es trasty aj. a d�le k socialismu!

S p��slu�n�mi zm�nami plat� tato �vaha i o nyn�j�� militarizaci lidu. Imperialistick� bur�oazie dnes militarizuje nejen v�echen lid, ale i ml�de�. Z�tra patrn� p�ikro�� k militarizaci �en. K tomu mus�me ��ct: T�m l�pe! Rychleji kup�edu! ��m rychleji, t�m v�c se p�ibl��me k ozbrojen�mu povst�n� proti kapitalismu. Jestli�e soci�ln� demokrat� nezapom�naj� na p��klad Komuny, jak se mohou d�t zastra�it militarizac� ml�de�e apod.? To nen� "teorie odtr�en� od �ivota", to nen� sen, ale skute�nost. A bylo by opravdu velice zl�, kdyby soci�ln� demokrat� navzdory v�em hospod��sk�m a politick�m fakt�m za�ali pochybovat, �e imperialistick� obdob� a imperialistick� v�lky mus� nutn� v�st k opakov�n� takov�ch skute�nost�.

Jist� bur�oazn� pozorovatel Komuny napsal v kv�tnu 1871 do jednoho anglick�ho listu: "Kdyby se francouzsk� n�rod skl�dal jen z �en, jak� by to byl stra�n� n�rod!" �eny a d�ti od t�in�cti let bojovaly za Komuny po boku mu��. Jinak tomu nem��e b�t ani v p��t�ch bitv�ch za svr�en� bur�oazie. Prolet��sk� �eny nebudou pas�vn� p�ihl�et, jak dob�e ozbrojen� bur�oazie bude st��let do �patn� ozbrojen�ch nebo neozbrojen�ch d�ln�k�. Chop� se zbran� jako v roce 1871 a z dne�n�ch zastra�en�ch n�rod� � l�pe �e�eno z dne�n�ho d�lnick�ho hnut�, kter� dezorganizuj� v�c oportunist� ne� vl�dy � nepochybn� d��v nebo pozd�ji vyroste, ale naprosto jist� vyroste internacion�ln� svazek "stra�n�ch n�rod�" revolu�n�ho proletari�tu.

Dnes je zmilitarizov�n ve�ker� �ivot spole�nosti. Imperialismus znamen� urputn� boj velmoc� za rozd�len� a znovurozd�len� sv�ta, proto mus� nutn� v�st k dal�� militarizaci ve v�ech zem�ch, a to i v zem�ch neutr�ln�ch a mal�ch. A co proti tomu budou d�lat prolet��sk� �eny?? Budou jen prokl�nat ka�dou v�lku a v�echno, co s v�lkou souvis�, budou jen po�adovat odzbrojen�? �eny utla�ovan� t��dy, kter� je skute�n� revolu�n�, se s takovou potupnou �lohou nikdy nesm���. �eknou sv�m syn�m: "Brzy bude� velk�. Daj� ti pu�ku. Vezmi ji a dob�e se u� vojensk�mu �emeslu! To mus� prolet��i um�t � ne proto, aby st��leli do tv�ch bratr�, do d�ln�k� jin�ch zem�, jak se to d�je v nyn�j�� v�lce a jak ti to rad� zr�dci socialismu, ale proto, aby bojovali proti bur�oazii sv� vlastn� zem�, aby definitivn� skoncovali s vyko�is�ov�n�m, b�dou a v�lkami nikoli za pomoci zbo�n�ch p��n�, ale t�m, �e bur�oazii poraz�, �e ji odzbroj�."

Vzd�me-li se takov� propagandy, pr�v� takov�to propagandy v souvislosti s nyn�j�� v�lkou, pak rad�ji v�bec nepron�ejme velk� slova o mezin�rodn� revolu�n� soci�ln� demokracii, o socialistick� revoluci a o v�lce proti v�lce.

III

Stoupenci odzbrojen� nesouhlas� s �l�nkem na�eho programu o "ozbrojen� lidu" mimo jin� proto, �e pr� tento po�adavek vede k �stupk�m oportunismu. Rozebrali jsme ji� v��e to nejd�le�it�j��: vztah odzbrojen� k t��dn�mu boji a k soci�ln� revoluci. Pod�vejme se te�, jak� je vztah mezi po�adavkem odzbrojen� a oportunismem. Jedn�m z hlavn�ch d�vod�, pro� je tento po�adavek nep�ijateln�, je pr�v� okolnost, �e samotn� po�adavek a iluze, kter� vyvol�v�, nutn� oslabuj� a ochromuj� n� boj proti oportunismu.

Tento boj je nesporn� hlavn�m aktu�ln�m probl�mem internacion�ly. Boj proti imperialismu, kter� nen� �zce spjat s bojem proti oportunismu, je planou fr�z� nebo podvodem. Jedn�m z hlavn�ch nedostatk� Zimmerwaldu a Kienthalu[55] a jednou z hlavn�ch p���in mo�n�ho fiaska t�chto z�rodk� III. internacion�ly je pr�v� okolnost, �e ot�zka boje proti oportunismu nebyla dokonce ani otev�en� formulov�na, nemluv� ji� o tom, �e by byla vy�e�ena v tom smyslu, �e je nutn� se s oportunisty rozej�t. Oportunismus v evropsk�m d�lnick�m hnut� � do�asn� � zv�t�zil. Ve v�ech v�t��ch zem�ch vykrystalizovaly dva hlavn� odst�ny oportunismu: za prv� zjevn�, cynick�, a proto m�n� nebezpe�n� soci�limperialisnsus p�n� Plechanov�, Scheidemann�, Legien�, Albert� Thomas� a Sembat�, Vanderveld�, Hyndman�, Henderson� a dal��ch. Za druh� zast�en� kautskistick� oportunismus: Kautsky � Haase a Soci�ln� demokratick� pracovn� souru�enstv�[56] v N�mecku; Longuet, Pressemane, May�ras aj. ve Francii; Ramsay MacDonald aj. v�dcov� Nez�visl� labouristick� strany[57] v Anglii; Martov, �cheidze aj. v Rusku; Treves a dal�� takzvan� levicov� reformist� v It�lii.

Zjevn� oportunismus vystupuje otev�en� a p��mo proti revoluci a proti vznikaj�c�m revolu�n�m hnut�m a v�buch�m, v p��m�m spojen� s vl�dami, i kdy� jsou formy tohoto spojen� seberozmanit�j��: od ��asti ve vl�d� a� po ��ast ve v�borech pro ��zen� v�le�n�ho pr�myslu (v Rusku)[58]. Zast�en� oportunist�, kautskist�, jsou pro d�lnick� hnut� mnohem �kodliv�j�� a nebezpe�n�j��, nebo� l�biv�mi, r�doby "marxistick�mi" fr�zemi a pacifistick�mi hesly zast�raj� skute�nost, �e obhajuj� spojenectv� se zjevn�mi oportunisty. Ob�ma t�mto form�m p�evl�daj�c�ho oportunismu je nutn� �elit na v�ech �sec�ch prolet��sk� politiky: a� u� jde o �innost v parlamentu, o odbory, st�vky, nebo o vojensk� ot�zky atd. Hlavn�m charakteristick�m rysem obou t�chto forem p�evl�daj�c�ho oportunismu je to, �e se konkr�tn� ot�zka, jak souvis� nyn�j�� v�lka s revoluc�, a jin� konkr�tn� ot�zky revoluce zaml�uj�, zast�raj�, nebo i interpretuj� s ohledem na policejn� z�kazy. A d�je se to p�esto, �e p�ed touto v�lkou se na souvislost pr�v� t�to bl��c� se v�lky s prolet��skou revoluc� mnohokr�t neofici�ln� a v basilejsk�m manifestu[59] ofici�ln� upozor�ovalo. Hlavn�m nedostatkem po�adavku odzbrojen� je pr�v� to, �e se v n�m v�echny konkr�tn� ot�zky revoluce obch�zej�. Nebo snad stoupenci odzbrojen� prosazuj� zcela nov� druh neozbrojen� revoluce?

D�l. Nejsme rozhodn� proti boji za reformy. Nechceme ignorovat smutn� vyhl�dky, �e lidstvo pro�ije � v nejhor��m p��pad� je�t� druhou imperialistickou v�lku, jestli�e z t�to v�lky p�es �etn� v�buchy rozho��en� a nespokojenosti mas a p�es na�e �sil� nevzejde revoluce. Jsme pro takov� program reforem, kter� mus� b�t z�rove� nam��en proti oportunist�m. Oportunist� by jen uv�tali, kdybychom boj za reformy p�enechali v�hradn� jim a sami se uch�lili do nadobla�n�ch v��in n�jak�ho "odzbrojen�", abychom se tak �t�kem zachr�nili p�ed smutnou skute�nost�. V�dy� "odzbrojen�" nen� nic jin�ho ne� �t�k p�ed neradostnou skute�nost�, a rozhodn� ne boj proti n�.

V takov�m programu bychom �ekli p�ibli�n� toto: "Heslo a uzn�n� obrany vlasti v imperialistick� v�lce 1914-1916 nen� nic jin�ho ne� korupce d�lnick�ho hnut� bur�oazn� l��." Takov� konkr�tn� odpov�� na konkr�tn� ot�zky by byla teoreticky spr�vn�j��, proletari�tu mnohem u�ite�n�j�� a oportunist�m nep��jemn�j�� ne� po�adavek odzbrojen� a odm�tnut� "ka�d�" obrany vlasti! A mohli bychom dodat: "Bur�oazie v�ech imperialistick�ch velmoc�, Anglie, Francie, N�mecka, Rakouska, Ruska, It�lie, Japonska a Spojen�ch st�t�, se stala tak reak�n� a tak prahne po sv�tovl�d�, �e ka�d� v�lka bur�oazie t�chto zem� m��e b�t pouze reak�n�. Proletari�t mus� b�t nejen proti ka�d� takov� v�lce, ale tak� si mus� p��t, aby byla �jeho' vl�da v takov�ch v�lk�ch pora�ena, a vyu��t tuto por�ku k revolu�n�mu povst�n�, jestli�e se povst�n�, kter� by m�lo v�lce zabr�nit, nezda��."

Pokud jde o milici, museli bychom ��ct: Nejsme pro bur�oazn� milici, jsme jedin� pro milici prolet��skou. Proto ned�me "ani hal��, ani mu�e" nejen pro pravidelnou arm�du, ale ani pro bur�oazn� milici, dokonce ani v takov�ch zem�ch, jako jsou Spojen� st�ty nebo �v�carsko, Norsko apod. A to t�m sp�e, �e i v nejsvobodn�j��ch republik�ch (nap��klad ve �v�carsku) vid�me, �e se milice st�le v�ce popru���uje, zejm�na vletech 1907-1911, �e je zneu��v�na k vojensk�m z�krok�m proti st�vkuj�c�m. M��eme ��dat, aby byli d�stojn�ci voleni lidem, aby bylo zru�eno ve�ker� vojensk� soudnictv�, aby byli zahrani�n� d�ln�ci zrovnopr�vn�ni s dom�c�mi (to je zvl᚝ d�le�it� bod pro ty imperialistick� st�ty, kter� jako �v�carsko st�le ve v�t��m po�tu a st�le nestoudn�ji vyko�is�uj� zahrani�n� d�ln�ky a udr�uj� je v bezpr�vn�m postaven�); d�le, aby ka�d�ch �ekn�me sto obyvatel dan� zem� m�lo pr�vo zakl�dat dobrovoln� organizace pro vojensk� v�cvik se svobodn� volen�mi instruktory, kte�� by byli placeni ze st�tn�ch prost�edk� atd. Jen za t�chto podm�nek by mohl proletari�t absolvovat vojcnsk� v�cvik skute�n� ve sv�m z�jmu, a ne v z�jmu sv�ch zotro�ovatel�, a takov� v�cvik z�jmy proletari�tu rozhodn� vy�aduj�. Revoluce v Rusku dok�zala, �e ka�d� �sp�ch, t�eba i d�l�� �sp�ch revolu�n�ho hnut� � nap��klad zv�t�z�-li v n�jak�m m�st�, v n�jak� d�lnick� kolonii, nad n�jakou ��st� arm�dy � nezbytn� p�im�je v�t�zn� proletari�t, aby uskute�nil pr�v� tento program.

A kone�n� je samoz�ejm�, �e oportunismu nelze �elit pouh�mi programy, ale jedin� tak, �e se bude d�sledn� db�t, aby byly skute�n� realizov�ny. Nejv�t��, osudnou chybou zkrachoval� II. internacion�ly bylo, �e se jej� slova rozch�zela s �iny, �e jej� �lenov� byli vychov�v�ni k pokrytectv� a nestoudn�mu revolu�n�mu fraz�rstv� (viz dne�n� stanovisko Kautsk�ho a spol. k basilejsk�mu manifestu). Odzbrojen� jako soci�ln� idea � tj. idea, kter� vznik� v ur�it�ch soci�ln�ch pom�rech, m��e p�sobit na ur�it� soci�ln� prost�ed� a nen� tedy vrtochem jednotlivce � vze�la z�ejm� ze zvl�tn�ch a v�jime�n� "klidn�ch" pom�r� v jednotliv�ch mal�ch st�tech, kter� st�ly dost dlouho stranou krvav�ch sv�tov�ch v�lek a doufaj�, �e z�stanou stranou i nad�le. Chceme-li se o tom p�esv�d�it, sta�� zamyslet se nap��klad nad argumentac� norsk�ch stoupenc� odzbrojen�: "Jsme p�ece mal� zem�, m�me malou arm�du, proti velmocem nic nezm��eme" (a proto jsme tak� bezmocn� proti n�siln�mu zavle�en� do imperialistick�ho spolku s tou �i onou skupinou velmoc�)� "chceme ��t v klidu ve sv�m zapadl�m kout� a pokra�ovat ve sv� provinci�ln� politice, po�adovat odzbrojen�, z�vazn� rozhod�� soudy, st�lou neutralitu apod." ("st�lou" � snad takovou, jako je belgick�?).

P��zemn� snaha mal�ch st�t� z�stat stranou, malobur�oazn� touha st�t rad�ji d�l od velk�ch z�pas� sv�tov�ch d�jin, vyu��t sv�ho pom�rn� monopoln�ho postaven� a tvrdo��jn� setrv�vat v pasivit� � to je objektivn� spole�ensk� situace, kter� m��e my�lence odzbrojen� zajistit v n�kter�ch mal�ch st�tech ur�it� �sp�ch a ur�it� roz���en�. Tato snaha je ov�em reak�n� a iluzorn�, nebo� imperialismus tak �i onak zavl�k� mal� st�ty do v�ru sv�tov�ho hospod��stv� a sv�tov� politiky.

Nap��klad postaven�m �v�carska mezi imperialisty jsou objektivn� determinov�ny dv� linie d�lnick�ho hnuti: oportunist� se ve spolku s bur�oazi� sna�� ud�lat ze �v�carska republik�nsko-demokratick� monopolistick� svaz, kter� by t�il z turist� imperialistick� bur�oazie, a vyu��t tohoto "pokojn�ho" monopoln�ho postaven� co nejv�hodn�ji a v klidu.

Opravdov� soci�ln� demokrat� ve �v�carsku se sna�� vyu��t pom�rn� svobody a "mezin�rodn�ho" postaven� �v�carska k tomu, aby p�ibl�ili v�t�zstv� t�sn�ho svazku revolu�n�ch sil evropsk�ch d�lnick�ch stran. Ve �v�carsku se d�ky bohu nemluv� "vlastn�m samostatn�m" jazykem, ale t�emi sv�tov�mi jazyky, a to pr�v� t�mi, kter�mi se mluv� v sousedn�ch v�l��c�ch zem�ch.

Kdyby 20 000 �len� �v�carsk� strany platilo t�dn� dva centimy jako "mimo��dnou v�le�nou da�", dost�vali bychom ro�n� 20 000 frank�. To by �pln� sta�ilo, abychom mohli p�es z�kazy gener�ln�ch �t�b� pravideln� tisknout a roz�i�ovat mezi d�ln�ky a voj�ky v�l��c�ch zem� ve t�ech jazyc�ch v�echno, co pravdiv� informuje o tom, �e se d�ln�ci za��naj� bou�it, �e se sbrat�uj� v z�kopech a doufaj�, �e pou�ij� zbran� v revoluci proti imperialistick� bur�oazii sv�ch "vlastn�ch" zem� atd.

Na tom v�em nen� nic nov�ho. Pr�v� to d�laj� nejlep�� �asopisy jako La Sentinelle, Volksrecht[60], Berner Tagwacht, bohu�el v�ak v nedostate�n� m��e. Jedin� tato �innost m��e zajistit, �e se dobr� usnesen� sjezdu strany v Aarau[61] stane n���m v�c ne� pouh�m dobr�m usnesen�m.

Dnes n�s zaj�m�, zda po�adavek odzbrojen� odpov�d� revolu�n�mu sm�ru �v�carsk�ch soci�ln�ch demokrat�? Z�ejm� neodpov�d�. Objektivn� je "odzbrojen�" ryze nacion�ln�, specificky nacion�ln� program mal�ch st�t�, rozhodn� to v�ak nen� internacion�ln� program internacion�ln� revolu�n� soci�ln� demokracie.



Naps�no n�mecky v z��� 1916
Poprv� oti�t�no v z��� a ��jnu 1917
v listu Jugend-Internationale, �. 9 a 10
Podeps�n N. Lenin
Rusky poprv� oti�t�no roku 1929
So�in�nija V. L Lenina
sv. XIX, 2. a 3. vyd�n�
  P�elo�eno z n�m�in�
podle textu listu



__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)

a � Thajsko. �es. red.


51 �l�nek Vojensk� program prolet��sk� revoluce (v korespondenci jej Lenin naz�v� Entwanung) byl naps�n n�mecky a m�l b�t uve�ejn�n v listech �v�carsk�ch. �v�dsk�ch a norsk�ch levicov�ch soci�ln�ch demokrat�. Tehdy v�ak oti�t�n nebyl. Lenin jej brzy nato ��ste�n� p�epracoval pro vyd�n� v ru�tin�; v prosinci 1916 vy�el tento �l�nek pod n�zvem O hesle "odzbrojen�" ve 2. ��sle �asopisu Sborn�k Social-demokrata (viz tento svazek, s. 175-185).

P�vodn� n�meck� text �l�nku byl uve�ejn�n v org�nu Mezin�rodn�ho svazu socialistick�ch organizac� ml�de�e Jugend-Internationale, v 9. a 10. ��sle ze z��� a ��jna 1917, pod n�zvem Das Milit�rprogramm der proletarischen Revolution. Redakce �asopisu p�ipojila k �l�nku tento �vod: "Dnes, kdy je Lenin jedn�m z t�ch �initel� rusk� revoluce, o nich� se nejv�ce hovo��, je n�sleduj�c� �l�nek tohoto star�ho, nezlomn�ho revolucion��e, v n�m� vsv�tluje v�znamnou ��st sv�ho politick�ho programu, zvl᚝ zaj�mav�. �l�nek odevzdal na�i redakci kr�tce p�ed sv�m odjezdem z Curychu v dubnu 1917." P�vodcem n�zvu �l�nku je patrn� redakce listu Jugend-Internationale.

52 Jugend-Internationale � org�n Mezin�rodn�ho svazu socialistick�ch organizac� ml�de�e, kter� se p�ikl�n�l k zimmerwaldsk� levici. Vych�zel od z��� 1915 do kv�tna 1918 v Curychu za redakce W. M�nzenberga. Hodnocen� tohoto �asopisu viz v Leninov� �l�nku Jugend-Internationale (v tomto svazku).

53 Mysl� se teze o v�lce, kter� napsal R. Grimm; byly oti�t�ny ve 162. a 164. ��sle listu Gr�tlianer ze 14. a 17. �ervence 1916.

Proto�e vzr�stalo nebezpe��, �e �v�carsko bude zata�eno do v�lky, rozvinula se ve �v�carsk� soci�ln� demokratick� stran� diskuse o stanovisku k v�lce. V dubnu 1916 ulo�ilo veden� t�to strany sv�m v�zna�n�m �initel�m R. Grimmovi, H. M�llerovi, Ch. Nainovi, P. Pfl�gerovi a dal��m, aby vyj�d�ili v tisku sv�j n�zor na tuto ot�zku. V�ichni napsali �l�nek nebo teze, kter� byly uve�ejn�ny v listech Berner Tagwacht, Volksrecht a Gr�tlianer.

V. L Lenin diskusi pozorn� sledoval, studoval materi�ly a psal si pozn�mky k tez�m. V�echen tento materi�l je oti�t�n v publikaci Leninskij sbornik XVII.

54 Neues Leben � m�s��n�k, org�n �v�carsk� soci�ln� demokratick� strany; vych�zel v Bernu od ledna 1915 do prosince 1917. Hl�sal n�zory pravicov�ch zimmerwaldovc� a na za��tku roku 1917 zaujal soci�l�ovinistick� stanovisko.

55 Jde o mezin�rodn� socialistick� konference v Zimmerwaldu a Kienthalu.

Zimmerwaldsk� neboli prvn� mezin�rodn� socialistick� konference se konala ve dnech 5. � 8. z��� 1915. Z��astnilo se j� 38 deleg�t� zastupuj�c�ch socialisty z 11 evropsk�ch zem�: z N�mecka, Francie, It�lie, Ruska, Polska, Rumunska, Bulharska, �v�dska, Norska, Holandska a �v�carska. Delegaci �V SDDSR vedl V. I. Lenin.

Na po�adu konference byly tyto ot�zky: 1. refer�ty z�stupc� jednotliv�ch zem�; 2. spole�n� prohl�en� z�stupc� N�mecka a Francie; 3. n�vrh zimmerwaldsk� levice, aby byla schv�lena z�sadn� rezoluce; 4. schv�len� manifestu; 5. volby do mezin�rodn� socialistick� komise (ISK); 6. schv�len� rezoluce o solidarit� s ob�mi v�lky a s pron�sledovan�mi.

Konference schv�lila provol�n� Prolet���m Evropy, kter� vypracovala komise a do n�ho� se na nal�h�n� Lenina a levicov�ch soci�ln�ch demokrat� poda�ilo za�lenit �adu z�kladn�ch tezi revolu�n�ho marxismu. Krom� toho schv�lila konference spole�n� prohl�en� n�meck� a francouzsk� delegace a rezoluci o solidarit� s ob�mi v�lky a s pron�sledovan�mi za politickou �innost a zvolila mezin�rodn� socialistickou komisi.

Na konferenci vznikla zimmerwaldsk� levicov� skupina, kterou tvo�ili z�stupci �V SDDSR v �ele s Leninem, z�stupci zemsk�ho veden� Soci�ln� demokracie Kr�lovstv� polsk�ho a Litvy, �V Soci�ln� demokracie Loty�sk�ho kraje, �v�dsk� levice (K. H�glund), norsk� levice (T. Nerman), �v�carsk� levice (F. Platten) a skupiny Internacionalisti�t� socialist� N�mecka (J. Borchardt). Zimmerwaldsk� levicov� skupina na konferenci aktivn� bojovala proti centristick� v�t�in� konference. Naprosto d�sledn� stanovisko v n� zauj�mali pouze z�stupci bol�evick� strany.

Lenin zhodnotil zimmerwaldskou konferenci a taktiku bol�evik� na n� v �l�nc�ch Prvn� krok a Revolu�n� marxist� na mezin�rodn� socialistick� konferenci 5.�8. z��� 1915 (viz Sebran� spisy 27, Praha 1986, s. 56-61 a 62-66).

Kientalsk� neboli druh� mezin�rodn� socialistick� konference se konala ve �v�carsk�m m�ste�ku Kienthalu ve dnech 24.�30. dubna 1916. Z��astnilo se j� 43 deleg�t�, kte�� zastupovali socialisty z 10 zem�: z Ruska, N�mecka, Francie, It�lie, �v�carska, Polska, Norska, Rakouska, Srbska a Portugalska. Krom� toho byli jako host� p��tomni deleg�t z Anglie a deleg�t sekretari�tu Jugend-Internationale. Z�stupci britsk� Nez�visl� labouristick� strany a socialist� z USA, Bulharska, Rumunska, �ecka a �v�dska nedostali pasy, a proto nep�ijeli; n�kte�� p�edstavitel� levice p�enechali svou plnou moc jin�m stran�m: Soci�ln� demokracie Loty�sk�ho kraje p�enechala sv�j mand�t �st�edn�mu v�boru SDDSR, p�edstavitelka holandsk� levice H. Rolandov�-Holstov� zemsk�mu veden� Soci�ln� demokracie Kr�lovstv� polsk�ho a Litvy. Za �V SDDSR by]i na konferenci p��tomni t�i z�stupci v �ele s V. L. Leninem.

Konference projednala tyto ot�zky: 1. boj za ukon�en� v�lky; 2. stanovisko proletari�tu k ot�zk�m m�ru; 3. agitace a propaganda; 4. parlamentn� �innost; 5. masov� boj; 6. svol�n� mezin�rodn�ho socialistick�ho byra.

Zimmerwaldsk� levicov� skupina v �ele s Leninem zast�vala na kientalsk� konferenci pevn�j�� stanovisko ne� v Zimmerwaldu. Sdru�ovala 12 deleg�t� a v n�kter�ch ot�zk�ch hlasovalo pro jej� n�vrhy a� 20 osob, tj. t�m�� polovina ��astn�k� konference. Odr�elo to zm�n�n� pom�r sil v mezin�rodn�m d�lnick�m hnut� ve prosp�ch internacionalismu.

Konference schv�lila provol�n� O�ebra�ovan�m a vyvra��ovan�m n�rod�m a rezoluce kritizuj�c� pacifismus a mezin�rodn� socialistick� byro. Lenin hodnotil usnesen� konference jako dal�� krok vp�ed ve sjednocov�n� internacionalist� k boji proti imperialistick� v�lce.

Zimmerwaldsk� a kientalsk� konference p�isp�ly k tomu, �e se na ideov�m z�klad� marxismu-leninismu semkly levicov� s�ly z�padoevropsk� soci�ln� demokracie, kter� pozd�ji sehr�ly aktivn� �lohu v boji za vytvo�en� komunistick�ch stran ve sv�ch zem�ch a p�i zakl�d�n� III., Komunistick� internacion�ly.

56 Soci�ln� demokratick� pracovn� souru�enstv� (Arbeitsgemeinschaft � Pracovn� souru�enstv�) � organizace n�meck�ch centrist�; vytvo�ili ji v b�eznu 1916 poslanci ��sk�ho sn�mu, kte�� se od�t�pili od soci�ln� demokratick� frakce v tomto sn�mu. V �ele skupiny st�li H. Haase, G. Ledebour a W. Dittmann. Skupina vyd�vala Lose Bl�tter a do dubna 1916 m�la p�evahu v redakci listu Vorw�rts. Kdy� byli centrist� z Vorw�rtsu propu�t�ni, vytvo�ila si sv�j �st�edn� org�n z listu Mitteilungsbl�tter, kter� vych�zel v Berl�n�. Na jej� stran� st�la v�t�ina berl�nsk� organizace. Soci�ln� demokratick� pracovn� souru�enstv� se stalo hlavn�m j�drem Nez�visl� soci�ln� demokratick� strany N�mecka, zalo�en� v dubnu 1917, kter� obhajovala zjevn� soci�l�ovinisty a hl�sala zachov�n� jednoty s nimi.

57 Nez�visl� labouristick� strana (Independent Labour Party) - anglick� reformistick� organizace. Zalo�ili ji p�ed�ci "nov�ch tradeunion�" v roce 1893, v dob� zes�len�ho st�vkov�ho boje a hnut� za nez�vislost anglick� d�lnick� t��dy na bur�oazn�ch stran�ch. Do strany vstoupili �lenov� "nov�ch tradeunion�" a mnoho star�ch tradeunionist�, p��slu�n�ci inteligence a malobur�oazie ovlivn�ni fabi�ny. V �ele strany st�li Keir Hardie a R. MacDonald. Od sam�ho po��tku zauj�mala tato strana bur�oazn� reformistick� stanovisko; hlavn� d�raz kladla na parlamentn� formu boje a parlamentn� dohody s liber�ln� stranou. Lenin o Nez�visl� labouristick� stran� napsal, �e "ve skute�nosti je to oportunistick� strana, kter� byla v�dycky z�visl� na bur�oazii" (Spisy 29, Praha 1962, s. 488).

Na po��tku prvn� sv�tov� v�lky vydala Nez�visl� labouristick� strana manifest proti v�lce a na konferenci konan� 5. � 6. dubna 1915 schv�lila �adu pacifistick�ch rezoluc�, av�ak brzy p�e�la na pozice soci�l�ovinismu.

58 V�bory pro ��zen� v�le�n�ho pr�myslu vytvo�ila v Rusku v kv�tnu 1915 imperialistick� velkobur�oazie, aby pomohla carismu v�st v�lku. P�edsedou �st�edn�ho v�boru pro ��zen� v�le�n�ho pr�myslu byl v�dce ok�abrist� velkokapitalista A. I. Gu�kov. �leny v�boru byli tov�rn�k A. I. Konovalov, bank�� a cukrovarn�k M. I. T�re��enko a jin� podnikatel�. Bur�oazie ve snaze ovliv�ovat d�lniky a z�skat je pro "obranu vlasti" se rozhodla ustavovat p�i t�chto v�borech "d�lnick� skupiny", a tak uk�zat, �e v Rusku zavl�dl mezi bur�oazi� a proletari�tem "t��dn� m�r". Bol�evici v�bory pro ��zen� v�le�n�ho pr�myslu za podpory v�t�iny d�lnik� �sp�n� bojkotovali. Na sch�zi zmocn�nc� petrohradsk�ch d�ln�k� 27. z��� (10. ��jna) 1915 hlasovalo pro bol�evickou rezoluci vyz�vaj�c� k bojkotu uveden�ch v�bor� a k revolu�n�mu ukon�en� v�lky 95 ��astn�k�, pro rezoluci men�evik� 81. Teprve na dal�� sch�zi d�ln�k�, ze kter� stoupenci bol�evik� ode�li, se men�evik�m poda�ilo zvolit do d�lnick� skupiny deset lid� v �ele s K. A. Gvozd�vem.

Po agitaci bol�evik� byly uspo��d�ny volby do "d�lnick�ch skupin" pouze v 70 oblastn�ch a m�stn�ch v�borech pro ��zen� v�le�n�ho pr�myslu a pouze v 36 v�borech byli d�lni�t� z�stupci zvoleni.

59 Basilejsk� manifest � manifest o v�lce, schv�len� mimo��dn�m mezin�rodn�m socialistick�m kongresem v Basileji, kter� se konal ve dnech 24. - 25. listopadu 1912. Kongres byl svol�n, aby projednal ot�zku boje proti hroz�c�mu nebezpe�� sv�tov� imperialistick� v�lky, kter� po vypuknut� prvn� balk�nsk� v�lky je�t� v�c vzrostlo. Kongresu se z��astnilo 555 deleg�t�. �V SDDSR zastupovalo 6 deleg�t�. V den zah�jen� kongresu se konala mohutn� protiv�le�n� demonstrace a mezin�rodn� protestn� shrom�d�n� proti v�lce.

25. listopadu byl na kongresu jednomysln� schv�len manifest o v�lce, kter� varoval n�rody p�ed nebezpe��m bl��c� se sv�tov� v�lky. Pravilo se v n�m: "Velk� evropsk� n�rody mohou b�t kdykoli vr�eny proti sob�, p�i�em� takov� zlo�in proti lidskosti a rozumu nem��e b�t ospravedln�n ��dn�m poukazov�n�m na n�jak� z�jmy lidu� Bylo by ��lenstv�m, kdyby vl�dy nepochopily, �e u� pouh� pomy�len� na obludnost sv�tov� v�lky mus� vyvolat v d�lnick� t��d� rozho��eni a pobou�en�. Proletari�t pova�uje za zlo�in navz�jem se st��let pro zisky kapitalist�, pro cti��dost dynasti� a pro spln�n� tajn�ch diplomatick�ch smluv" (viz Ausserordentlicher Internationaler Sozialistenkongress zu Basel am 24. und 25. November 1912, Berlin 1912, S. 23, 26).

Manifest odhaloval loupe�iv� c�le v�lky p�ipravovan� imperialisty a vyz�val d�ln�ky v�ech zem�, aby "proti kapitalistick�mu imperialismu postavili s�lu mezin�rodn� solidarity proletari�tu". Pro p��pad, �e by imperialistick� v�lka vypukla, doporu�oval manifest socialist�m, aby vyu�ili hospod��sk� a politick� krize vyvolan� v�lkou k boji za socialistickou revoluci.

V�dcov� II. internacion�ly (Kautsky, Vandervelde aj.) hlasovali na kongresu pro schv�len� manifestu proti v�lce. Av�ak jakmile sv�tov� imperialistick� v�lka vypukla, zapomn�li na basilejsk� manifest i na ostatn� usnesen� mezin�rodn�ch socialistick�ch kongres� o boji proti v�lce a postavili se na stranu sv�ch imperialistick�ch vl�d.

60 La Sentinelle � den�k, org�n �v�carsk� soci�ln� demokratick� organizace v kantonu Neuchâtel. Byl zalo�en roku 1890 v La Chaux-de-Fonds a vych�z� s p�est�vkou v letech 1906 -1910 dodnes. Za prvn� sv�tov� v�lky zauj�mal intcrnacionalistick� stanovisko. Dne 13. listopadu 1914 byl ve 265. ��sle tohoto listu uve�ejn�n ve zkr�cen�m zn�n� manifest �V SDDSR V�lka a soci�ln� demokracie Ruska.

Volksrecht � den�k, org�n �v�carsk� soci�ln� demokratick� strany. Vych�z� od roku 1898 v Curychu. Za prvn� sv�tov� v�lky jej redigoval E. Nobs; list uve�ej�oval �l�nky levicov�ch zimmerwaldovc�. Byly v n�m oti�t�ny Leninovy �l�nky Dvan�ct stru�n�ch tez� o Greulichov� obran� obrany vlasti, O �kolech SDDSR v rusk� revoluci, Pletichy republik�nsk�ch �ovinist� aj.

61 Lenin m� na mysli sjezd �v�carsk� soci�ln� demokratick� strany v Aarau, kter� se konal ve dnech 20. -21. listopadu 1915. Hlavn�m bodem sjezdov�ho jedn�n� byl postoj �v�carsk� soci�ln� demokracie k zimmerwaldsk�mu sdru�en� internacionalist�. Kolem t�to ot�zky se ve �v�carsk� soci�ln� demokracii rozpoutal boj t�� sm�r�: 1. protizimmerwaldovc� (H. Greulich, P. Pfl�ger aj.), 2. stoupenc� zimmerwaldsk� pravice (R. Grimm, P. Graber aj.) a 3. stoupenc� zimmerwaldsk� levice (F. Platten, E. Nobs aj.). R. Grimm p�edlo�il rezoluci, v n� se �v�carsk� soci�ln� demokratick� stran� navrhovalo, aby se p�ipojila k zimmerwaldsk�mu sdru�en� a schv�lila politickou linii zimmerwaldsk� pravice. �v�car�t� levicov� soci�ln� demokrat� p�edlo�ili jm�nem lausannsk� sekce ke Grimmov� rezoluci pozm��ovac� n�vrh; doporu�ovali v n�m, aby byla uzn�na nutnost rozv�jet masov� revolu�n� boj proti v�lce, a prohla�ovali, �e imperialistickou v�lku m��e ukon�it pouze v�t�zn� prolet��sk� revoluce. Kdy� byl pozm��ovac� n�vrh lausannsk� sekce na Grimm�v n�tlak odvol�n, p�edlo�il jej znovu bol�evik M. M. Charitonov, kter�ho vyslala na sjezd jako deleg�ta s rozhoduj�c�m hlasem jedna �v�carsk� soci�ln� demokratick� organizace. Grimm a jeho stoupenci byli nuceni z taktick�ch d�vod� tento pozm��ovac� n�vrh podporovat. Sjezd jej v�t�inou hlas� (258 proti 141) schv�lil.