Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Vladim�r Ilji� Lenin



Jugend-Internationale
(Noticka)



Pod t�mto n�zvem vych�z� ve �v�carsku od 1. z��� 1915 v n�meck�m jazyce "bojov� a propagandistick� org�n Mezin�rodn�ho svazu socialistick�ch organizac� ml�de�e". Celkem vy�lo ji� �est ��sel tohoto listu, kter� je t�eba vcelku uv�tat a mimoto jej nal�hav� doporu�it v�em �len�m na�� strany, kte�� maj� mo�nost se st�kat se zahrani�n�mi soci�ln� demokratick�mi stranami a s ml�de�nick�mi organizacemi.

V�t�ina ofici�ln�ch soci�ln� demokratick�ch stran v Evrop� zast�v� dnes stanovisko nejni�emn�j��ho a nejhanebn�j��ho soci�l�ovinismu a oportunismu. Takov�mi stranami jsou strana n�meck�, francouzsk�, fabi�nsk�[96] a "labouristick�"[97] v Anglii, �v�dsk�, holandsk� (strana Troelstrova), d�nsk�, rakousk� aj. Ve �v�carsk� stran� sice krajn� oportunist� (k velk�mu prosp�chu d�lnick�ho hnut�) ode�li do spolku Gr�tli, stoj�c�ho mimo stranu, p�esto v�ak v soci�ln� demokratick� stran� z�stali �etn� oportunisti�t�, soci�l�ovinisti�t� a kautskisti�t� v�dcov�, kte�� zna�n� ovliv�uj� jej� �innost.

Za t�to situace v Evrop� p�ipad� svazu socialistick�ch organizac� ml�de�e obrovsk� a vd��n� � av�ak tak� obt�n� � �kol bojovat za revolu�n� internacionalismus, za opravdov� socialismus proti velmi roz���en�mu oportunismu, kter� p�e�el k imperialistick� bur�oazii. V listu Jugend-Internationale bylo oti�t�no mnoho dobr�ch �l�nk� na obranu revolu�n�ho internacionalismu. Cel� list je prodchnut skv�l�m duchem stra�liv� nen�visti ke zr�dc�m socialismu "br�n�c�m" v t�to v�lce "vlast", nejup��mn�j�� snahou o�istit mezin�rodn� d�lnick� hnut� od rozkladn�ho vlivu �ovinismu a oportunismu.

Teoretickou jasnost a d�slednost org�n ml�de�e ov�em dosud postr�d� a snad j� ani nikdy nedos�hne pr�v� proto, �e je to org�n impuls�vn�, bou�liv� a hledaj�c� ml�de�e. Av�ak nedostate�nou teoretickou jasnost bychom m�li u t�chto lid� posuzovat zcela jinak, ne� posuzujeme � a mus�me posuzovat � teoretick� zmatek v hlav�ch a nedostate�nou revolu�n� d�slednost v srdc�ch na�ich �len� a stoupenc� organiza�n�ho v�boru, "soci�lrevolucion���", tolstojovc�, anarchist�, kautskist� ("centrist�") apod. v cel� Evrop�. N�co jin�ho jsou dosp�l� lid�, kte�� matou proletari�t a p�itom by cht�li v�st a u�it ostatn�: proti t�m mus�me v�st nel�tostn� boj. A n�co jin�ho jsou organizace ml�de�e, kter� jasn� prohla�uj�, �e se je�t� u��, �e jejich hlavn�m �kolem je vychov�vat funkcion��e socialistick�ch stran. Takov�m lidem mus�me v�emo�n� pom�hat, mus�me jejich chyby posuzovat co nejtrp�liv�ji a sna�it se je postupn� napravovat, a to zejm�na p�esv�d�ov�n�m, a nikoli bojem. �asto se st�v�, �e se p��slu�n�ci star�� a star� generace nedovedou n�le�it� p�ibl�it k ml�de�i, kter� nutn� dosp�v� k socialismu jinak, jinou cestou, v jin� form� a za jin� situace ne� jej� otcov�. Proto jsme mimo jin� povinni bezpodm�ne�n� prosazovat organiza�n� samostatnost svazu ml�de�e, a to nejen proto, �e se t�to samostatnosti oportunist� boj�, ale i ze z�sadn�ch d�vod�. Nebo� bez �pln� samostatnosti se z mlad�ch lid� nemohou st�t dob�� socialist�, a ani se nemohou p�ipravit tak, aby se pod jejich veden�m dostal socialismus kup�edu.

Jsme pro �plnou samostatnost svaz� ml�de�e, jsme v�ak tak� pro �plnou svobodu soudru�sk� kritiky jejich chyb! Lichotit ml�de�i nesm�me.

Tento v�te�n� org�n, o n�m� mluv�me, se dopou�t� p�edev��m t�chto t�� chyb:

1. K odzbrojen� (neboli k "odstran�n� zbran�") zaujal nespr�vn� stanovisko, kter� kritizujeme v��e ve zvl�tn�m �l�nku.[a] M�me d�vody domn�vat se, �e zdrojem chyby byla v�lu�n� dobr� snaha zd�raznit, �e je nutn� usilovat o "�plnou likvidaci militarismu" (a to je naprosto spr�vn�) a �e se p�itom zapomn�lo na �lohu ob�ansk�ch v�lek v socialistick� revoluci.

2. Pokud jde o rozd�ln� vztah socialist� a anarchist� ke st�tu, soudruh Nota-Bene se ve sv�m �l�nku (v �. 6) dopustil velmi hrub� chyby (stejn� jako v n�kolika jin�ch ot�zk�ch, nap��klad ve zd�vodn�n� na�eho boje proti heslu "obrany vlasti"). Autor chce podat "jasnou p�edstavu o st�tu v�bec" (z�rove� s obrazem imperialistick�ho lupi�sk�ho st�tu). Cituje n�kolik Marxov�ch a Engelsov�ch v�rok� a dosp�v� mimo jin� k t�mto dv�ma z�v�r�m:

a) "Je naprosto nespr�vn� hledat rozd�l mezi socialisty a anarchisty v tom, �e socialist� jsou stoupenci st�tu a anarchist� jeho odp�rci. Rozd�l je ve skute�nosti v tom, �e revolu�n� soci�ln� demokracie chce zorganizovat novou spole�enskou v�robu jako�to v�robu centralizovanou, tj. technicky nejvysp�lej��, zat�mco decentralizovan� anarchick� v�roba by znamenala jedin� krok zp�t ke star� technice a ke star� form� podnik�." Toje nespr�vn�. Autor se pt�, v �em se vztah socialist� a anarchist� ke st�tu li��, av�ak odpov�d� nikoli na tuto, n�br� na jinou ot�zku, toti� v �em se li�� jejich vztah k ekonomick� z�kladn� budouc� spole�nosti. To je ov�em ot�zka velmi d�le�it� a nezbytn�. Av�ak z toho nevypl�v�, �e na to hlavn�, ��m se vztah socialist� a anarchist� ke st�tu li��, by bylo mo�n� zapomenout. Socialist� po�aduj�, aby byl soudob� st�t a jeho instituce vyu�ity v boji za osvobozen� d�lnick� t��dy, a pova�uji rovn� za nutn� vyu��t st�t jako specifickou formu p�echodu od kapitalismu k socialismu. Touto p�echodnou formou je diktatura proletari�tu, tedy rovn� st�t.

Anarchist� cht�j� st�t "zru�it", "rozmetat" ("sprengen") ho, jak se vyjad�uje na jednom m�st� soudruh Nota-Bene, kter� myln� p�isuzuje tento n�zor socialist�m. Socialist� � autor citoval bohu�el p��slu�n� Engelsova slova p��li� ne�pln� � uzn�vaj� "odum�r�n�", pozvoln� "uhas�n�n�" st�tu po vyvlastn�n� bur�oazie.

b) "Soci�ln� demokracie, kter� je �i alespo� m� b�t vychovatelkou mas, pot�ebuje dnes v�c ne� kdykoli d��ve zd�raz�ovat sv�j z�sadn� nep��telsk� postoj ke st�tu� Nyn�j�� v�lka uk�zala, jak hluboko pronikly do du�� d�ln�k� ko�eny st�tnosti." To p�e soudruh Nota-Bene. Chceme-li "zd�raz�ovat" "z�sadn� nep��telsk� postoj" ke st�tu, mus�me jej opravdu "jasn�" pochopit, av�ak autorovi pr�v� jasnost sch�z�. Teze o "ko�enech st�tnosti" je u� docela zmaten�, nemarxistick� a nesocialistick�. St�etla se nikoli "st�tnost" s odm�t�n�m st�tnosti, ale oportunistick� politika (tj. oportunistick�, reformistick�, bur�oazn� vztah ke st�tu) s revolu�n� soci�ln� demokratickou politikou (tj. s revolu�n�m soci�ln� demokratick�m vztahem k bur�oazn�mu st�tu a k vyu�it� st�tu proti bur�oazii, k jej�mu svr�en�). To jsou dv� naprosto odli�n� v�ci. Ve zvl�tn�m �l�nku se snad k t�to nesm�rn� d�le�it� ot�zce je�t� vr�t�me.[98]

3. V "z�sadn�m prohl�en� Mezin�rodn�ho svazu socialistick�ch organizac� ml�de�e", oti�t�n�m v 6. ��sle jako "n�vrh sekretari�tu", je spousta nep�esnost� a v�bec tu nen� to hlavni: jasn� konfrontace on�ch t�� z�kladn�ch sm�r� (soci�l�ovinismus; "centrismus"; levice), kter� nyn� mezi sebou soupe�� v socialistick�m hnut� na cel�m sv�t�.

Je�t� jednou opakujeme, �e tyto cbyby mus�me vyvracet a vysv�tlovat, mus�me usilovn� vyhled�vat kontakty a usilovat o sbli�ov�n� s organizacemi ml�de�e a v�emo�n� jim pom�hat, zejm�na v�ak mus�me um�t k nim p�istupovat.



Oti�t�no v prosinci 1916
v �asopisu Sborn�k Social-demokrata, �. 2
Podeps�n N. Lenin
  Podle textu �asopisu



__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)

a Viz O hesle "odzbrojen�" v tomto svazku. Red.


96 Lenin m� na mysli Fabi�nskou spole�host � anglickou reformistickou organizaci zalo�enou roku 1884. Byla pojmenov�na podle ��msk�ho vojev�dce z 3. stolet� p�ed n. 1. Quinta Fabia Maxima Verrucosa zvan�ho Cunctator [V�havec], proto�e volil ve v�lce s Hannibalem vy�k�vac� taktiku a vyh�bal se rozhoduj�c�m boj�m. �leny Fabi�nsk� spole�nosti byli p�ev�n� p�edstavitel� bur�oazn� inteligence � v�dci, spisovatel� a politikov� (jako nap��klad S. a B. Webbovi, G. B. Shaw, R. MacDonald aj.); pop�rali nutnost t��dn�ho boje proletari�tu a socialistick� revoluce a tvrdili, �e p�echod od kapitalismu k socialismu je mo�n� pouze pomoc� drobn�ch reforem a postupn�ch p�em�n spole�nosti. V. I. Lenin charakterizoval fabianismus jako "sm�r krajn�ho oportunismu" (Sebran� spisy 16, Praha 1984, s. 348). V roce 1900 vstoupila Fabi�nsk� spole�nost do Labouristick� strany. "Fabi�nsk� socialismus" je jedn�m ze zdroj� labouristick� ideologie.

Za prvn� sv�tov� v�lky zauj�mali fabi�ni soci�l�ovinistick� stanovisko. Charakteristiku fabi�n� viz v �l�nku V. I. Lenina Anglick� pacifismus a anglick� odpor k teorii (Sebran� spisy 26, Praha 1986, s. 287-293).

97 Labouristick� strana (Labour Party) � byla zalo�ena v Anglii v roce 1900 jako federace odborov�ch svaz� (tradeunion�), socialistick�ch organizac� a skupin, jej�m� c�lem bylo prosadit d�lnick� z�stupce do parlamentu (V�bor d�lnick�ho zastoupen�). V roce 1906 se V�bor p�ejmenoval na Labouristickou stranu. �lenov� tradeunion� se automaticky st�vaj� �leny strany, jestli�e plat� �lensk� p��sp�vky. V �ele strany stoji v�konn� v�bor, kter� spolu s Gener�ln� radou tradeunion� a v�konn�m v�borem Dru�stevn�ho svazu tvo�� takzvanou N�rodn� radu pr�ce. K Labouristick� stran� se t�sn� p�imyk� Dru�stevn� svaz, kter� je jej�m kolektivn�m �lenem, a Nez�visl� labouristick� strana.

Labouristick� strana, je� p�vodn� vznikla jako strana slo�en� z d�ln�k� (pozd�ji v�ak do n� vstoupil zna�n� po�et p��slu�n�k� malobur�oazie), je svou ideologi� a taktikou oportunistick� organizace. Jej� v�dcov� od sam�ho po��tku uskute��uj� politiku t��dn� spolupr�ce s bur�oazi�.

Za prvn� sv�tov� v�lky zauj�mali v�dcov� Labouristick� strany soci�l�ovinistick� stanovisko. V letech 1924, 1929, 1945, 1964 a 1974 sestavili labourist� vl�du, kter� v�dy pokra�ovala v politice britsk�ho imperialismu. Nespokojenost anglick�ch pracuj�c�ch s reak�n� politikou veden� t�to strany vedla ke vzniku levicov�ho proudu ve stran�, nam��en�ho proti ofici�ln� politice jejiho veden�. Konference Labouristick� strany v �noru 1916 schv�lila ��ast v koali�n� vl�d�.

98 Koncem roku 1916 a za��tkem roku 1917 se Lenin intenz�vn� zab�val ot�zkou st�tu, studoval Marxovy a Engelsovy pr�ce a dal�� materi�ly. V�pisky z Marxov�ch a Engelsov�ch prac� se sv�mi pozn�mkami a z�v�ry shrom�dil v se�it� s modrou ob�lkou (proslul� "modr� se�it"), kter� nadepsal Marxismus o st�tu. 4. (17.) �nora 1917 napsal A. M. Kollontajov�: "Chyst�m (u� m�m p�ipraven� materi�l) �l�nek o stanovisku marxismu ke st�tu" (Spisy 35, Praha 1962, s. 251). �l�nek o st�tu cht�l Lenin uve�ejnit ve 4. ��sle �asopisu Sbornik Social-demokrata. Z�ejm� pr�v� tehdy sestavil osnovu �l�nku K ot�zce �lohy st�tu (viz Leninskij sbornik XXI, s. 13-14). �l�nek v�ak v t� dob� nenapsal. Materi�l shrom�d�n� v se�it� Marxismus o st�tu se stal z�kladem Leninova d�la St�t a revoluce, kter� napsal v l�t� 1917.

Pr�ce Marxismus o st�tu, osnova �l�nku K ot�zce �lohy st�tu a dal�� materi�ly k t�to problematice jsou spolu s d�lem St�t a revoluce za�azeny do 33. svazku Sebran�ch spis� V. I. Lenina.