Druhý mezinárodní přehled

Karel Marx a Bedřich Engels

Druhý mezinárodní přehled

(Pro nedostatek místa nemohl být v minulém čísle uveřejněn měsíční přehled. Otiskujeme z tohoto přehledu dodatečně jen tu část, která se týká Anglie.)

Krátce před výročím únorové revoluce, když dal Carlier porazit stromy svobody, přinesl „Punch“^{^[176]} kresbu stromu svobody, na němž jsou místo listů nakresleny bodáky a místo plodů bomby; proti tomuto francouzskému stromu svobody, porostlému bodáky, opěvá se v písni anglický strom svobody, který rodí jedině solidní ovoce: pounds, shillings and pences^{^[a]}. Ale tenhle mrzutý účtárenský vtip bledne před výbuchy bezmezného vzteku, v němž „Times“ po 10. březnu plijí na triumfy „anarchie“. Reakční strana v Anglii, tak jako ve všech jiných zemích, přijímá pařížský úder, jako by byl zasáhl přímo ji.

Ale „pořádek“ v Anglii je nejvíc ohrožován nikoli nebezpečím z Paříže, nýbrž novým, přímým následkem tohoto pořádku, ovocem onoho anglického stromu svobody: obchodní krizí.

Na blízkost krize jsme poukázali už v lednovém přehledu (číslo 2)^{^[b]}. Krizi urychlily četné další okolnosti. Před poslední krizí v roce 1845 se přebytečný kapitál vrhl na železniční spekulaci. Nadvýroba a přehnaná spekulace na železnicích dosáhla mezitím takových rozměrů, že železniční podnikání se nezotavilo ani v době prosperity 1848 až 1849, a akcie i těch nejsolidnějších podniků tohoto druhu mají dodnes mimořádně nízký kurs. Ani nízké ceny obilí a vyhlídky na žně 1850 neskýtaly příznivé podmínky pro uložení kapitálu, a různým státním papírům hrozilo přílišné riziko, než aby se mohly stát předmětem nějaké rozsáhlé spekulace. Ukázalo se, že obvyklé kanály, jimiž odtékal přebytečný kapitál v období prosperity, jsou uzavřeny. Nezbývalo než vrhnout se výhradně na průmyslovou výrobu a na spekulaci s koloniálním zbožím a s důležitými průmyslovými surovinami, s bavlnou a vlnou. Protože velká část kapitálu používaného dříve jinde plynula přímo do průmyslu, musela průmyslová výroba vzrůstat neobyčejně rychle; tím se podstatně uspíšilo přeplnění trhů a tedy i propuknutí krize. Už teď se objevují v nejvýznamnějších odvětvích průmyslu a spekulace první příznaky krize. Významný průmyslový obor, bavlnářský průmysl, je už měsíc v úplné depresi, a v něm jsou na tom nejhůř nejhlavnější obory, předení a tkalcovství běžných látek. Snížení cen příze a obyčejných kartounů předběhlo už dávno pokles cen surové bavlny. Výroba se omezuje; továrny takřka bez výjimky pracují jen část pracovního dne. Počítalo se s tím, že jarní objednávky z kontinentu průmyslovou činnost dočasně oživí; zatím však byly dřívější objednávky pro vnitřní trh, pro Východní Indii, Čínu a Levantu odvolány a kontinentální objednávky, které zaručovaly práci vždy alespoň na dva měsíce, pro nejisté politické poměry skoro vůbec ustaly. — Ve vlnařském průmyslu se tu i tam objevují příznaky, které prozrazují brzký konec dosud ještě poměrně „zdravého“ podnikání. Stejně je na tom výroba železa. Producenti tuší, že co nejdřív dojde k neodvratnému klesání cen, a snaží se zadržet příliš rychlý pokles vzájemnou dohodou. Tolik o stavu průmyslu. Nyní ke spekulaci. Ceny bavlny klesají jednak stálým růstem dovozu, jednak průmyslovou depresí. Stejně je tomu s koloniálním zbožím. Dovoz vzrůstá, spotřeba na vnitřním trhu klesá. Jen čaje došlo do Liverpoolu za poslední dva měsíce pětadvacet lodí. Spotřeba koloniálního zboží se udržovala na nízké úrovni i za prosperity, protože zemědělské okresy trpěly nouzí; pokles spotřeby je čím dál tím citelnější, protože nouze se teď zmocňuje i průmyslových okresů. Jeden z nejvýznamnějších velkoobchodů koloniálním zbožím v Liverpoolu už zkrachoval.

Účinky právě propukající obchodní krize budou horší než účinky kterékoli krize předchozí. Obchodní krize spadá vjedno s krizí zemědělskou, která začala v Anglii už zrušením obilních cel a po několika posledních dobrých sklizních ještě vzrostla. Poprvé prožívá Anglie průmyslovou a zemědělskou krizi současně. Tato anglická dvojí krize se současnými otřesy na kontinentu urychlí, rozšíří a nabude nebezpečnějšího rázu; kontinentální revoluce nabudou zpětným působením anglické krize na světový trh mnohem výraznějšího socialistického charakteru. Jak známo, není žádná evropská země tak bezprostředně, tak široce a tak silně zasahována účinky anglické krize jako Německo. Příčina je prostá: Německo je pro Anglii největším kontinentálním odbytištěm a hlavní německé vývozní artikly, vlna a obilí, mají daleko největší odbyt právě v Anglii. Tato okolnost jako by se obrážela v epigramu na přátele pořádku; podle tohoto epigramu se pracující třídy bouří z nedostatku spotřebního zboží, vyšším třídám pak hrozí bankrot z nadbytečné výroby.

První obětí krize budou ovšem whigové. Tak jako v dobách minulých, i tentokrát pustí otěže vlády, jakmile propukne hrozící bouře. Ale nyní se rozloučí s úřadovnami na Downing Street^{^[177]} navždy. Nakrátko je vystřídá toryovská vláda; ale i pod ní se zachvěje půda a spolčí se proti ní všechny opoziční strany v čele s průmyslníky. Ale průmyslníci už nemají proti krizi tak populární universální prostředek, jako bylo zrušení obilních zákonů. Budou muset svolit aspoň k parlamentní reformě. To znamená, že politickou moc, o kterou tak jako tak nemohou přijít, získají za jediné podmínky: dveře do parlamentu se otevřou proletariátu, proletářské požadavky se dostanou na pořad dne dolní sněmovny a Anglie bude zatažena do evropské revoluce.

_______________________________

Jen málo nám zbývá dodat k těmto poznámkám o hrozící obchodní krizi, které byly napsány před měsícem. I letos se konečně dostavilo dočasné zlepšení, k němuž pravidelně dochází vždy na jaře, ovšem tentokrát v mnohem menším měřítku než obvykle. Vydělal na tom hlavně francouzský průmysl, který dodává především lehké letní látky; ovšem počet objednávek se zvýšil i v Manchesteru, Glasgowě a West-Ridingu. K tomuto dočasnému průmyslovému oživení dochází ostatně na jaře každoročně a postup krize se jím zabrzdí jen nepatrně.

Také ve Východní Indii došlo k dočasnému oživení obchodního ruchu. Příznivý stav anglického kursu prodavačům umožnil, aby se mohli části svých zásob zbavit za dosavadní ceny, a trhu v Bombaji se tím trochu ulevilo. Také toto dočasné a místní zlepšení patří k jevům, k nimž občas dochází zvláště na začátku každé krize, ale na její všeobecný vývoj mají tyto jevy vliv jen nepatrný.

Naproti tomu došly z Ameriky zprávy, že poměry na tamějším trhu jsou velmi tísnivé. A americký trh má rozhodující vliv. Přeplněním amerického trhu, váznutím obchodů a poklesem cen v Americe začíná vlastní krize, která má přímý, rychlý a nezadržitelný zpětný vliv na Anglii. Vzpomeňme jen na krizi v roce 1837. Jen jediný artikl v Americe stoupá stále v ceně: státní dluhopisy Spojených států, jediný státní papír, který skýtá bezpečné útočiště kapitálu našich evropských přátel pořádku.

Když teď i Amerika nastoupila pochod nazpět, způsobený nadvýrobou, můžeme očekávat, že v příštím měsíci postoupí krize o něco rychleji než dosud. Také politické události na kontinentě vyžadují den ze dne naléhavěji rozhodnutí, a souvislost obchodní krize s revolucí, o níž se v tomto časopise mluvilo už tolikrát, je stále jasnější. Que les destins sʼaccomplissent !^{^[c]}

Londýn 18. dubna 1850

Napsali K. Marx a B. Engels
od poloviny března do 18. dubna 1850
Otištěno v časopise „Neue Rheinische Zeitung.
Politisch-ökonomische Revue“,
č. 4, 1850

Podle textu časopisu
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a — libry, šilinky a pence. (Pozn. red.)

b Viz zde. (Pozn. red.)

c Nechť se osud naplní! (Pozn. red.)

176 „Punch“ — zkrácený název anglického humoristického týdeníku buržoazněliberálního zaměření „Punch, or the London Charivari“ [„Kašpárek aneb Londýnská kočičina“]. Vychází v Londýně od roku 1841.

177 Downing Street — ulice v centru Londýna, kde je oficiální sídlo vlády.