Lamartine a komunismus

Karel Marx

Lamartine a komunismus

Brusel 24. prosince. Francouzsk� listy p�in�ej� zase jednou dopis od pana Lamartina. Tentokr�t se tento poetick� socialista na Cabetovo vyzv�n� kone�n� vyslovuje otev�en� o komunismu. Z�rove� slibuje, �c co nejd��ve promluv� o tomto �d�le�it�m p�edm�tu� podrobn�. Prozat�m se spokojuje n�kolika stru�n�mi v�teck�mi v�roky:

�M�j n�zor na komunismus,� prav�, �se d� shrnout v jedin� pocit (!)� a to takov�to: kdyby mi B�h sv��il spole�nost divoch�, abych je civilisoval a ud�lal z nich kulturn� lidi, prvn� instituc�, kterou bych jim dal, by bylo vlastnictv�.�

��e si �lov�k p�isvojuje �ivly,� pokra�uje d�le pan Lamartine, �to je z�kon p��rody a podm�nka �ivota. �lov�k si p�isvojuje vzduch t�m, �e d�ch�, prostor t�m, �e j�m kr��, p�du t�m, �e ji obd�l�v�, dokonce i �as t�m, �e se zv��uje ve sv�ch d�tech; vlastnictv� je organisac� �ivotn�ho principu ve vesm�ru; komunismus by znamenal smrt pr�ce a cel�ho lidstva.�

�V� sen,� ut�uje nakonec pan Lamartine pana Cabeta, �je p��li� kr�sn� pro tuto zemi.�

Pan Lamartine tedy bojuje proti komunismu, ale bojuje nejen proti komunistick�mu syst�mu, n�br� bije se za �v��nost soukrom�ho vlastnictv�. Nebo� jeho �pocit� mu prav� troj�: 1) �e vlastnictv� �lov�ka civilisuje, 2) �e je organisac� �ivotn�ho principu ve sv�t� a 3) �e jeho opak, komunismus, je p��li� kr�sn�m snem pro tento �patn� sv�t.

Pan Lamartine nesporn� �c�t� lep�� sv�t, v n�m� je ��ivotn� princip� jinak �organisov�n�. Ale v tomto zka�en�m sv�t� je �p�isvojov�n� �ivotn� podm�nkou, to se ned� nic d�lat.

Nen� nutno rozeb�rat zmaten� pocit pana Lamartina, aby se uk�zaly jeho rozpory. Chceme poznamenat jen jedno. Pan Lamartine se domn�v�, �e dok�zal v��nost bur�oasn�ho vlastnictv�, kdy� pouk�zal na to, �e vlastnictv� v�eobecn� tvo�� p�echod ze stavu divo�stv� k civilisaci, a kdy� nazna�il, �e d�ch�n� a plozen� d�t�, stejn� jako soukrom� vlastnictv� ve spole�nosti, p�edpokl�d� vlastnick� pr�vo.

Pan Lamartine nevid� rozd�l mezi obdob�m p�echodu od divo�stv� k civilisaci a na�� dobou, pr�v� tak jako nevid� rozd�l mezi �p�isvojov�n�m� vzduchu a �p�isvojov�n�m� spole�ensk�ch v�robk�; oboj� je p�ece �p�isvojov�n�, stejn� jako ob� epochy jsou �obdob�mi p�echodu�!

Pan Lamartine bude bezpochyby m�t ve sv� �podrobn� polemice proti komunismu p��le�itost z t�chto v�eobecn�ch fr�z�, je� pramen� z jeho �pocitu�, �logicky� vyvodit mno�stv� fr�z� je�t� v�eobecn�j��ch. � Snad potom budeme m�t i my p��le�itost posv�tit si �podrobn�ji� na jeho fr�ze. � Zat�m se spokoj�me s t�m, �e na�im �ten��m sd�l�me �pocity�, je� stav� proti �pocit�m� pana Lamartina jeden monarchisticko-katolick� list. Ve sv�m v�erej��m ��sle se toti� �Union monarchique� pou�t� do p�n� Lamartinov�ch pocit� takto:

�Tady to vid�me, jak tito buditel� lidstva nech�vaj� lidstvo bez veden�. Ne��astn�ci! Vzali chud�kovi Boha, jen� mu byl �t�chou; vzali mu nebe; nechali �lov�ka samotn�ho s jeho str�d�n�m, s jeho b�dou. A pak p�ijdou a �eknou: Chce�, aby ti pat�ila zem�; nen� tvoje. Chce� u��vat dar� �ivota; pat�� jin�m. Chce� m�t ��ast na bohatstv�; to nejde; z�sta� chud�, z�sta� nah�, z�sta� opu�t�n� � zem�i!�

�Union monarchique� ut�uje prolet��e bohem. �Bien public�, �asopis pana Lamartina, je ut�uje ��ivotn�m principem�.

Napsal K. Marx 24. prosince 1847
Oti�t�no v �Deutsche-Br�sseler-Zeitung�,
��s. 103 z 26. prosince 1847

Podle textu novin
P�elo�eno z n�m�iny