Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Karel Marx
Noticka proti A. Bartelsovi[193]
Pan Adolphe Bartels tvrd�, �e zanechal ve�ejn�ho �ivota. A opravdu, nadobro se st�hl do �stran�. Omezuje se na to, �e kdykoli dojde k n�jak� politick� ud�losti, vyrukuje s protestem a hlu�n� prohla�uje, �e on, pan Bartcls, je s�m pro sebe, �e hnut� vzniklo bez n�ho a proti jeho v�li, proti v�li pana Adolpha Bartelse, a �e m� pr�vo odep��t mu sv� nejvy��� schv�len�. Jist� mi d�te za pravdu, �e to je zp�sob jako ka�d� jin�, jak se ��astnit ve�ejn�ho �ivota, a �e se za v�emi t�mi prohl�en�mi, deklaracemi a protesty pod pokorn�m zd�n�m soukrom�ho �lov�ka skr�v� �lov�k ve�ejn�. Takhle se projevuje nepochopen� a zneuznan� g�nius.
Pan A. Bartels velmi dob�e v�, �e kdy� demokrat� r�zn�ch n�rodnost� vytvo�ili spolek s n�zvem Demokratick� sdru�en�, nem�li jin� c�l ne� vym��ovat si my�lenky a dohodnout se o z�sad�ch, kter� by pomohly uskute�nit jednotu a sbrat�en� n�rod�. Je samoz�ejm�, �e ve spole�nosti, kter� si vytkla takov�to c�l, je povinnost� v�ech cizinc� otev�en� vylo�it sv� n�zory, a je skute�n� sm�n� vyt�kat jim mentorov�n� poka�d�, kdy� se ujmou slova, aby splnili tuto povinnost v��i sdru�en�, jeho� jsou �leny. Obvi�uje-li pan A. Bartels cizince, �e cht�j� pou�ovat druh�, pak je to proto, �e nejsou ochotni d�t se pou�ovat od n�ho.
Pan A. Bartels si bezpochyby vzpomene, �e v p��pravn�m v�boru, jeho� byl �lenem, dokonce navrhoval, aby se n�meck� d�lnick� spolek[194] stal j�drem nov� zakl�dan� spole�nosti. Byl jsem nucen tento n�vrh jm�nem n�meck�ch d�ln�k� odm�tnout. Necht�l n�m snad pan A. Bartels n�hodou nastra�it l��ku, aby se m�l �eho chytit, a� n�s bude cht�t pozd�ji denuncovat?
Nem��eme panu Bartelsovi br�nit, aby rozhla�oval, �e na�e n�zory jsou �hnusn� a barbarsk�. Nekritisuje, nedokazuje, on zatracuje a svou pravov�rnost prokazuje t�m, �e p�edem zatracuje, co nech�pe.
My jsme sn�enliv�j�� ne� pan A. Bartels. Prom�j�me mu jeho �mouchy�, kter� jsou ostatn� docela nevinn�.
Proto�e pan Bartels je sp�e theokrat ne� demokrat, je docela p�irozen�, �e si na�el spojence v �Journal de Bruxelles�[195]. Tento list n�s obvi�uje, �c pr� chceme �zdokonalovat lidsk� rod�. ��dn� strachy! My N�mci na�t�st� velmi dob�e v�me, �e od roku 1640 m� na zdokonalov�n� lidsk�ho rodu monopol jedin� Kongregace �de propaganda fide�[196] .Jsmc pi�li� skromn� a p��li� mal�, ne� abychom cht�li konkurovat se ctihodn�mi otci v tomto lidumiln�m �emesle. A� se p�nov� obt�uj� a srovnaj� zpr�vu v �Deutsche-Br�sseler-Zeitung� se zpr�vou v �Northern Star� a p�esv�d�� se, �e �Northern Star� mi jen omylem vkl�d� do �st slova: �Chartist�... budou v�s pozdravovat jako spasitele lidsk�ho rodu.�[197]
�Journal de Bruxelles� je prodchnut je�t� v�t��m milosrdenstv�m, kdy� n�m p�ipom�n� p��klad Anacharsise Clootse, kter� skon�il na popravi�ti, proto�e cht�l b�t je�t� vlastene�t�j�� ne� vlastenci z roku 1793 a 1794. V tomto sm�ru nelze ctihodn�m otc�m nic vy��tat. Nebyli nikdy vlastene�t�j�� ne� vlastenci. Naopak kdekdo si na n� v�dy st�oval, �e cht�j� b�t reak�n�j�� ne� reakcion��i, a co je je�t� hor��, �e cht�j� b�t v�c vl�dou ne� n�rodn� vl�da. Pomysl�me-li na smutn� zku�enosti, kter� ned�vno ud�lali ve �v�carsku, jsme ochotni uznat, �e jejich v�strahy n�m, abychom se vyvarovali opa�n� krajnosti a obdobn�ch nebezpe��, jsou diktov�ny velkomyslnost� hodnou prvn�ch k�es�an�. D�kujeme jim za to.
Napsal K. Marx kolem 17. prosince 1847
Oti�t�no francouzsky
v �Deutsche-Br�sseler-Zeitung�,
��s. 101 z 19. prosince 1847
Podpis: K a r e l M a r xPodle textu novin
P�elo�eno z francouz�tiny__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�.)193 Tuto noticku napsal Marx jako odpov�� na pomlouva�nou kampa� proti revolu�n�m emigrant�m usazen�m v Belgii, kterou zah�jil belgick� malobur�oasn� publicista Adolphe Bartels a kter� vyu�ily reak�n� klerik�ln� kruhy.
Nadpis �l�nku poch�z� od Institutu marxismu-leninismu p�i �V KSSS.
194 N�meck� d�lnick� spolek v Bruselu zalo�ili koncem srpna 1847 Marx a Engels s c�lem politicky vychov�vat n�meck� d�ln�ky �ij�c� v Belgii a propagovat mezi nimi my�lenky v�deck�ho komunismu. Pod veden�m Marxe, Engelse a jejich spolubojovn�k� stal se tento spolek leg�ln�m centrem sjednocuj�c�m revolu�n� prolet��sk� s�ly v Belgii. Nejlep�� �lenov� spolku vstoupili do bruselsk� obce Svazu komunist�. Spolek m�l v�znamnou �lohu p�i zakl�d�n� bruselsk�ho Demokratick�ho sdru�en�. N�meck� d�lnick� spolek v Bruselu se rozpadl kr�tce po �norov� bur�oasn� revoluci roku 1848 ve Francii, kdy belgick� policie pozat�kala a vypov�d�la mnoho jeho �len�.
195 �Journal de Bruxelles� [�Bruselsk� noviny�] � belgick� konservativn� klerik�ln� noviny, org�n katolick�ch kruh�; vych�zely od roku 1820.
196 Congregatio de propaganda fide [Kongregace pro ���en� v�ry] � katolick� organisace zalo�en� v 17. stolet� pape�em pro ���en� katolicismu ve v�ech zem�ch a pro boj proti kac���m. Byla jedn�m z n�stroj� reak�n� politiky pape�e a katolick�ch kruh�.
197 Marx m� na mysli zpr�vu o lond�nsk�m shrom�d�n� 29. listopadu 1847 na oslavu v�ro�� polsk�ho povst�n� v roce 1830; tato zpr�va byla uve�ejn�na 4. prosince 1847 v �Northern Star� a Marxova �e� na uveden�m shrom�d�n� v n� byla reprodukov�na zkr�cen� a nep�esn�. �pln�j�� a p�esn�j�� text �e�i byl oti�t�n v �Deutsche-Br�sseler-Zeitung� 9. prosince 1847 (viz O Polsku zde).