Vladim�r Ilji� Lenin
K charakteristice ekonomick�ho romantismu
Pr�ce �v�carsk�ho ekonoma Sismondiho (J. Ch. L. Simonde de Sismondi), kter� p�sobil na po��tku tohoto stolet�, jsou zvl d�le�it� pro �e�en� obecn�ch ekonomick�ch probl�m�, kter� se pr�v� nyn� dost�vaj� v Rusku do pop�ed�. Jestli�e k tomu dod�me, �e v d�jin�ch politick� ekonomie zauj�m� Sismondi zvl�tn� m�sto, proto�e stoj� stranou hlavn�ch proud�, �e je zan�cen�m p��vr�encem malov�roby a protestuje proti zast�nc�m a ideolog�m velkopodnik�n� (pr�v� tak jako proti nim vystupuj� i sou�asn� ru�t� narodnici), pak �ten�� pochop� n� �mysl nast�nit v hlavn�ch rysech Sismondiho u�en� a jeho vztah k jin�m � sou�asn�m i pozd�j��m � sm�r�m ekonomick� v�dy. Z�jem o studium Sismondiho vzr�st� v dne�n� dob� tak� proto, �e v �asopise Russkoje bogatstvo z minul�ho roku 1896 nach�z�me sta� v�novanou rovn� v�kladu jeho u�en� (B. Efrusi, Soci�ln� ekonomick� n�zory Simonda de Sismondi, Russkoje bogatstvo, 1896, �. 7 a 8).[a]
Spolupracovn�k �asopisu Russkoje bogatstvo prohla�uje hned na po��tku, �e neexistuje autor �hodnocen� tak nespr�vn� jako Sismondi, kter� byl pr� �nepr�vem� pova�ov�n jednou za reakcion��e a podruh� za utopistu. Pr�v� naopak. V�dy� toto hodnocen� Sismondiho je zcela spr�vn�. A sta� v �asopisu Russkoje bogatstvo, kter� sama Sismondiho podrobn� a p�esn� reprodukuje, charakterizuje jeho teorii naprosto chybn�[b], nebo� idealizuje pr�v� ty body jeho u�en�, v nich� se nejv�ce p�ibli�uje narodnik�m, a pom�j� a nespr�vn� vysv�tluje jeho pom�r k pozd�j��m proud�m ekonomick� v�dy. Proto n� v�klad a rozbor jeho u�en� bude z�rove� kritikou Efrusiho stati.
KAPITOLA I
Ekonomick� teorie romantizmuV�znamnou zvl�tnost� Sismondiho teorie je jeho u�en� o d�chodu, o pom�ru d�chodu k v�rob� a k obyvatelstvu. Tak� Sismondiho hlavn� d�lo m� stejn� n�zev: Nouveaux principes d��conomie politique ou de la richesse dans ses rapports avec la population (Seconde �dition, Paris 1827, 2 vol.). Prvn� vyd�n� vy�lo roku 1819 pod n�zvem Nov� z�sady politick� ekonomie aneb O bohatstv� ve vztahu k obyvatelstvu. Toto t�ma je t�m�� toto�n� s probl�mem, zn�m�m v rusk� narodnick� literatu�e pod n�zvem �ot�zka vnit�n�ho trhu v souvislosti s kapitalismem�. Sismondi toti� zd�raz�oval, �e rozvoj velkopodnik�n� a n�mezdn� pr�ce v pr�myslu i v zem�d�lstv� vede k tomu, �e v�roba nezbytn� p�edh�n� spot�ebu a dost�v� se p�ed ne�e�iteln� �kol naj�t spot�ebitele; ve sv� zemi nem��e spot�ebitele naj�t, nebo� p�em��uje �irok� vrstvy obyvatelstva v n�den�ky, prost� d�ln�ky a vytv��� nezam�stnan� obyvatelstvo. Hledat zahrani�n� trhy v dob�, kdy do mezin�rodn�ho d�n� zasahuj� nov� kapitalistick� zem�, je st�le obt�n�j��. �ten�� vid�, �e to jsou �pln� tyt� ot�zky, kter� zaj�maj� narodnicky orientovan� ekonomy v �ele s p�ny V. V. a N. -onem. Pod�vejme se bl�e na jednotliv� momenty Sismondiho argumentace a na jejich v�deck� dosah.
I
Zu�uje se vnit�n� trh o�ebra�ov�n�m malov�robc�?Na rozd�l od klasick�ch ekonom�, kte�� ve sv�ch teori�ch m�li na mysli u� vyvinut� kapitalistick� ��d a existenci d�lnick� t��dy brali jako danou veli�inu, jako n�co, co se rozum� samo sebou, zd�raz�uje Sismondi pr�v� proces o�ebra�ov�n� malov�robce � proces vedouc� k vytv��en� t�to t��dy. Je nespornou z�sluhou Sismondiho, �e pouk�zal na tento rozpor kapitalistick�ho ��du, ale d�le�it� je i to, �e Sismondi jako ekonom nedovedl tento jev pochopit a svou neschopnost d�kladn� anal�zy zast�ral �p��n�m v�eho dobr�ho�. O�ebra�ov�n� malov�robc� je podle Sismondiho d�kazem zu�ov�n� vnit�n�ho trhu.
�Bude-li tov�rn�k prod�vat levn�ji,� prav� Sismondi v kapitole Jak prod�vaj�c� roz�i�uje sv�j trh? (ch. III, livre IV, t. I, p. 342 et suiv.[c]) [d]� �pak prod� v�c, nebo� ostatn� prodaj� m�n�. Proto ve�ker� tov�rn�kovo �sil� sm��uje v�dy k tomu, aby n�jak�m zp�sobem u�et�il pr�ci nebo suroviny, aby mohl prod�vat levn�ji ne� ostatn�. Proto�e suroviny jsou samy tak� produktem minul� pr�ce, sna�� se tedy v�dycky vynalo�it na v�robu t�ho� produktu men�� mno�stv� pr�ce.� �Jednotliv� tov�rn�k se ov�em nesna�� sni�ovat po�et d�ln�k�, ale zvy�ovat v�robu. P�ipus�me, �e se mu poda�� p�ebrat kupce sv�mu konkurentovi t�m, �e sn�� ceny zbo��. Jak�pak to bude m�t �n�rodn� v�sledek�?� �Ostatn� tov�rn�ci zavedou jeho v�robn� metody. Pak ov�em budou jedni nebo druz� nuceni ��st d�ln�k� propustit podle toho, do jak� m�ry nov� stroj zv��� produktivitu pr�ce. Jestli�e spot�eba z�stala stejn� a jestli�e stejn� mno�stv� pr�ce vykon�v� desetkr�t men�� po�et rukou, pak tato ��st d�lnick� t��dy ztrat� dev�t desetin p��jm� a jej� spot�eba ve v�ech sm�rech stejnou m�rou poklesne... Nebude-li n�rod obchodovat se zahrani��m a nezm�n�-li se spot�eba, p�inese samoz�ejm� vyn�lez v�em ztr�tu ve form� sn�en� n�rodn�ho d�chodu, kter� v p��t�m roce povede ke sn�en� celkov� spot�eby� (I, 344). �A tak by to tak� m�lo b�t: pr�ce sama tvo�� d�le�itou ��st d�chodu� (Sismondi m� na mysli mzdu), �a proto nelze bez dal��ho ochuzov�n� n�roda zmen�ovat popt�vku po pr�ci. Proto v�hody, o�ek�van� od objeven� nov�ch v�robn�ch metod, se prakticky v�dy t�kaj� zahrani�n�ho obchodu� (I, 345).
�ten�� vid�, �e u� v t�chto slovech je obsa�ena cel� n�m tak dob�e zn�m� �teorie� �zu�ov�n� vnit�n�ho trhu� n�sledkem rozvoje kapitalismu, a tedy i nezbytnosti zahrani�n�ho trhu. Sismondi se neoby�ejn� �asto k t�to my�lence vrac� a spojuje s n� i svou teorii kriz� a popula�n� �teorii�; v jeho u�en� je stejn� dominuj�c�m bodem jako v u�en� rusk�ch narodnik�.
Sismondi ov�em nezapomn�l, �e o�ebra�ov�n� a nezam�stnanost jsou v nov�ch pom�rech doprov�zeny r�stem �obchodn�ho bohatstv�, �e je nutn� mluvit o rozvoji velkov�roby, kapitalismu. Velmi dob�e to ch�pal a zvl zd�raz�oval, �e v�voj kapitalismu zu�uje vnit�n� trh: �Pr�v� tak jako nen� pro blaho ob�an� lhostejn�, zda budou blahobyt a spot�eba v�ech p�ibli�n� stejn� nebo zda nevelk� men�ina bude m�t nadbytek v�eho, zat�mco v�t�ina bude odk�z�na jen na to nejnutn�j��, nejsou tyto dva zp�soby rozd�lov�n� d�chodu bezv�znamn� ani pro rozvoj obchodn�ho bohatstv� (richesse commerciale)[e]. Rovnost spot�eby mus� v�dy nakonec v�st k roz���en� trhu v�robc�, ne rovnost k z��en� trhu� (de le /le march�/ resserrer toujours davantage) (I, 357).
Sismondi tedy tvrd�, �e vnit�n� trh se zu�uje nerovn�m rozd�lov�n�m, kter� je vlastn� kapitalismu, a �e trh se mus� vytv��et rovnom�rn�m rozd�lov�n�m. Jak�m zp�sobem k tomu v�ak m��e doch�zet p�i obchodn�m bohatstv�, k n�mu� se Sismondi nepozorovan� dostal (a k n�mu� nemohl nedosp�t, nebo� by jinak nemohl mluvit o trhu), to nezkoum�. ��m dokazuje mo�nost zachov�n� rovnosti v�robc� p�i obchodn�m bohatstv�, tj. p�i konkurenci mezi jednotliv�mi v�robci? Nedokazuje to absolutn� ni��m. Prost� autoritativn� prohla�uje, �e to tak mus� b�t. M�sto dal�� anal�zy tohoto rozporu, na n�j� spr�vn� pouk�zal, za��n� prohla�ovat, �e ka�d� rozpor je ne��douc�. �P�i nahrazen� drobn� zem�d�lsk� malov�roby velkov�robou bude mo�n� do p�dy investov�n v�t�� kapit�l, mezi v�echny zem�d�lce bude rozd�leno v�ce bohatstv� ne� d��ve�... (tj. zv�t�il se �snad� vnit�n� trh ur�ovan� pr�v� absolutn�m mno�stv�m obchodn�ho bohatstv�? Zv�t�il se z�rove� s rozvojem kapitalismu?)... �Ale pro n�rod nem� spot�eba jedn� rodiny bohat�ch farm��� plus pades�ti rodin chud�ch n�den�k� stejn� v�znam jako spot�eba pades�ti rolnick�ch rodin, z nich� nen� ani jedna bohat�, ale zato v�echny jsou (pom�rn�) slu�n� zaji�t�ny� (une honnête aisance) (I, 358). Jin�mi slovy: rozvoj farm��stv� m��e z�rove� vytvo�it vnit�n� trh pro kapitalismus. Sismondi byl p��li� vzd�lan�m a sv�domit�m ekonomem, ne� aby tento fakt pop�ral, ale... ale zde autor sv� v�zkumy p�eru�il a m�sto pojmu �n�rod� obchodn�ho bohatstv� u��v� p��mo pojmu �n�rod� roln�k�. Ve snaze vyhnout se nep��jemn�mu faktu, kter� vyvrac� jeho malobur�oazn� stanovisko, zapom�n� dokonce na to, co s�m kr�tce p�edt�m prohl�sil: �farm��i� se vyvinuli z �roln�k�� d�ky rozvoji obchodn�ho bohatstv�. �Prvn� farm��i,� pravil Sismondi, �byli prost� or��i... Nep�est�vali b�t roln�ky... Nepou��vali t�m�� nikdy ke spolupr�ci n�den�ky, ale jen sluhy (�eled�ny � des domestiques), kter� si vyb�rali v�dy mezi sob� rovn�mi a zach�zeli s nimi jako se sob� rovn�mi, jedli s nimi u jednoho stolu... tvo�ili jednu t��du roln�k�� (I, 221). Cel� vtip je v tom, �e tito patriarch�ln� roln�ci se sv�mi patriarch�ln�mi �eled�ny jsou autorovi mnohem milej��, a tak se od zm�n, kter� v t�chto patriarch�ln�ch vztaz�ch vyvolal r�st �obchodn�ho bohatstv�, jednodu�e odvrac�.
Ale Sismondi to nechce p�iznat. Neust�le si mysl�, �e zkoum� z�kony obchodn�ho bohatstv�. Proto�e u� na sv� v�hrady pozapomn�l, p��mo tvrd�:
�Koncentrac� majetku v rukou nevelk�ho po�tu vlastn�k� se tedy vnit�n� trh st�le v�ce zu�uje (!) a pr�mysl mus� st�le �ast�ji hledat odbyt na zahrani�n�ch trz�ch, kde ho ohro�uj� velk� ot�esy� (des grandes r�volutions) (I, 361). �Proto se vnit�n� trh nem��e roz�i�ovat jinak ne� r�stem n�rodn�ho blahobytu� (I, 362). Sismondi m� na mysli blahobyt lidu, proto�e pr�v� p�iznal, �e je mo�n� dos�hnout �n�rodn�ho� blahobytu p�i farm��sk�m zp�sobu hospoda�en�.
Jak �ten�� vid�, na�i narodni�t� ekonomov� ��kaj� doslova tot�.
Sismondi se k t�to ot�zce vrac� je�t� jednou na konci sv�ho spisu v VII. knize O obyvatelstvu, v kapitole VII. O obyvatelstvu, kter� se stalo p�ebyte�n�m v d�sledku vynalezen� stroj�.
�Zaveden� syst�mu velk�ch farem na britsk�m venkov� vedlo k z�niku t��dy rolnick�ch pacht��� (fermiers paysans), kte�� sami pracovali a �ili v�ce m�n� pom�rn� slu�n�; po�et obyvatelstva zna�n� poklesl; ale jeho spot�eba poklesla mnohem v�ce ne� jeho po�et. N�den�ci, kte�� vykon�vaj� v�echny poln� pr�ce a dost�vaj� jen to nejnutn�j��, nep�edstavuj� pro pr�mysl ve m�stech zdaleka takovou podporu (encouragement), jako d��ve bohat� roln�ci� (II, 327). �Analogick� zm�na nastala i mezi m�stsk�m obyvatelstvem... Drobn� obchodn�ci i drobn� v�robci miz� a jeden velkopodnikatel jich nahrad� n�kolik set. V�ichni dohromady nebyli mo�n� tak bohat� jako on, p�esto v�ak byli v�ichni dohromady lep��mi spot�ebiteli ne� on. Jeho blahobyt d�v� pr�myslu mnohem men�� podn�ty ne� pom�rn� slu�n� zaji�t�n� stovek hospod��stv�, kter� nahradil� (ib.).
K �emu tedy vede tato Sismondiho teorie o zu�ov�n� vnit�n�ho trhu za rozvoje kapitalismu? K tomu, �e sotva se jej� autor pokusil pod�vat na v�c p��mo, zavrhl anal�zu podm�nek vlastn�ch kapitalismu (Obchodn� bohatstv� plus velkopodnik�n� v pr�myslu i v zem�d�lstv�, proto�e Sismondi slovo �kapitalismus� nezn�. Toto�nost pojm� pln� oprav�uje pou�it� tohoto slova, tak�e nap��t� budeme jednodu�e ��kat �kapitalismus�) a m�sto anal�zy uplatnil sv� malobur�oazn� hledisko a malobur�oazn� utopii. Rozvoj obchodn�ho bohatstv�, a tedy i konkurence, se nesm� dotknout stejnorod�ho st�edn�ho rolnictva s jeho �pom�rn� slu�n�m zaji�t�n�m� a s jeho patriarch�ln�m pom�rem k �eledi.
Toto zbo�n� p��n� bylo pochopiteln� pro Sismondiho a ostatn� romantiky z �ad �inteligence� p��zna�n�, a den ode dne se st�le v�ce st�et�valo se skute�nost�, prohlubuj�c� ty rozpory, jejich� hloubku neum�l Sismondi je�t� zhodnotit.
Je pochopiteln�, �e teoretick� politick� ekonomie, kter� se ve sv�m dal��m v�voji p�imkla ke klasik�m[f], potvrdila. pr�v� to, co cht�l Sismondi pop��t: celkov� rozvoj kapitalismu a zejm�na rozvoj farm��stv� vnit�n� trh nezu�uje, n�br� vytv���. Rozvoj kapitalismu prob�h� sou�asn� s rozvojem zbo�n�ho hospod��stv�. Tou m�rou, jak dom�ck� v�roba ustupuje v�rob� pro trh a dom�ck� v�robce ustupuje tov�rn�, se vytv��� i trh pro kapit�l. �N�den�ci�, kter� vypudila ze zem�d�lstv� p�em�na �roln�k�� ve �farm��e�, tvo�� pracovn� s�ly kapit�lu. Farm��i kupuj� pr�myslov� v�robky, a to nejen spot�ebn� p�edm�ty (kter� d��ve vyr�b�li roln�ci doma nebo vesni�t� �emesln�ci), ale z�rove� kupuj� v�robn� n�stroje, kter� se nemohly nezm�nit, kdy� drobn� zem�d�lstv� ustoupilo zem�d�lsk� velkov�rob�[g]. Posledn� okolnost je nutn� podtrhnout, nebo� pr�v� ji Sismondi �pln� ignoroval, kdy� na m�st�, kter� citujeme, mluv� o �spot�eb� roln�k� a farm��� v tom smyslu, jako by existovala jenom osobn� spot�eba (spot�eba chleba, od�vu atd.), jako by n�kup stroj�, n��ad� atd., stavba budov, sklad�, tov�ren apod. nebyly rovn� spot�ebou, jen�e jin�ho druhu, a to spot�ebou v�robn�, nikoli spot�ebou lid�, n�br� kapit�lu. A op�t mus�me poznamenat, �e p�esn� tut� chybu, kterou, jak hned uvid�me, Sismondi p�evzal od Adama Smitha, ud�lali i na�i narodni�t� ekonomov�.[h]
II
Sismondiho n�zory na n�rodn� d�chod a kapit�lSismondiho argumentace proti mo�nosti vzniku kapitalismu a jeho rozvoje t�m nekon��. Stejn� z�v�ry d�lal i ze sv�ho u�en� o d�chodu. Nutno ��ci, �e Sismondi �pln� p�evzal od Adama Smitha pracovn� teorii hodnoty a t�� druh� d�chodu: renty, zisku a mzdy. N�kdy se pokou�� je�t� zobec�ovat dva prvn� druhy d�chodu proti d�chodu t�et�mu: proto je n�kdy slu�uje a stav� do protikladu ke mzd� (I, 104�105); ve vztahu k nim se u n�ho dokonce vyskytuje slovo mieux-value (nadhodnota) (I, 103). Nen� v�ak t�eba zveli�ovat v�znam pou�it� tohoto slova, jak to z�ejm� �in� Efrusi, kdy� prav�, �e �Sismondiho teorie je bl�zk� teorii nadhodnoty� (Russkoje bogatstvo, �. 8, s. 41). Sismondi vlastn� neud�lal ani krok kup�edu oproti A. Smithovi, kter� tak� tvrdil, �e renta a zisk jsou �sr�kou z pr�ce�, ��st� hodnoty, kterou d�ln�k p�id�v� k v�robku (viz Pojedn�n� o podstat� a p�vodu bohatstv�, rusk� p�eklad Bibikova, sv. I, kap. VIII Mzda a kap. VI Slo�ky ceny zbo��). D�l nedo�el ani Sismondi. Ale pokou�el se spojit toto d�len� nov� vytv��en�ho produktu na nadhodnotu a mzdu s teori� spole�ensk�ho d�chodu, vnit�n�ho trhu a s realizac� produktu v kapitalistick� spole�nosti. Tyto pokusy jsou neoby�ejn� d�le�it� pro hodnocen� Sismondiho v�deck�ho v�znamu a pro ujasn�n� souvislosti jeho doktr�ny s doktr�nou rusk�ch narodnik�. Proto bychom je m�li rozebrat podrobn�ji.
Jestli�e Sismondi v�ude vyzdvihuje ot�zku d�chodu, jeho vztahu k v�rob�, ke spot�eb� a k obyvatelstvu, m�l samoz�ejm� tak� rozebrat teoretick� z�klad pojmu �d�chod�. Na sam�m za��tku d�la opravdu nach�z�me t�i kapitoly v�novan� ot�zce d�chodu (1. II, ch. IV�VI). IV. kapitola Jak vznik� d�chod z kapit�lu pojedn�v� o rozd�lu mezi kapit�lem a d�chodem. Sismondi vykl�d� tento probl�m od sam�ho po��tku ve vztahu k cel� spole�nosti. ��k�: �Proto�e v�ichni pracuj� pro v�echny, m� produkce v�ech b�t spot�ebov�na v�emi... Rozd�l mezi kapit�lem a d�chodem je pro spole�nost podstatn�� (I, 83). Ale Sismondi c�t�, �e tento �podstatn�� rozd�l nen� pro spole�nost tak jednoduch� jako pro jednotliv�ho podnikatele. Omlouv� se: �Dost�v�me se k nejabstraktn�j�� a nejsv�zeln�j�� ot�zce politick� ekonomie. Charakter kapit�lu a d�chodu se v na�� p�edstav� neust�le propl�t�: vid�me, �e d�chod pro jednoho se st�v� kapit�lem pro druh�ho, a jeden a t�� p�edm�t dost�v� p�i p�ech�zen� z jedn�ch rukou do druh�ch r�zn� n�zvy� (I, 84), tj. jednou se naz�v� �kapit�lem�, podruh� �d�chodem�. �Ale sm�ovat je,� tvrd� Sismondi, �by bylo chybn� (leur confusion est ruineuse, p. 477). �I kdy� je t�k� rozli�ovat spole�ensk� kapit�l a d�chod, o to je jejich rozli�en� d�le�it�j�� (I, 84).
�ten�� si jist� pov�iml, v �em spo��v� obt�, o n� mluv� Sismondi: jestli�e je pro jednoho podnikatele d�chodem jeho zisk vyd�van� na ty �i ony spot�ebn� p�edm�ty[i], jestli�e je pro jednotliv�ho d�ln�ka d�chodem jeho mzda, je mo�n� spojit tyto d�chody, abychom dostali �spole�ensk� d�chod�? Jak by to pak bylo s t�mi kapitalisty a deln�ky, kte�� vyr�b�j� nap�. stroje? Jejich v�robek existuje v takov� form�, �e se nehod� pro spot�ebu (tj. pro spot�ebu osobn�). Nelze ho po��tat k spot�ebn�m p�edm�t�m. Tyto v�robky pln� funkci kapit�lu. Jsou-li tedy d�chodem pro sv� v�robce (toti� tou svou ��st�, z n� se uhrazuje zisk a mzda), st�vaj� se kapit�lem pro kupuj�c�. Jak se vyznat v tomto zmatku, kter� nedovoluje vymezit pojem spole�ensk�ho d�chodu?
Sismondi se tedy k ot�zce jen p�ibl�il, ale hned se od n� zase vzd�lil a pouk�zal pouze na jej� �obt�nost�. ��k� p��mo, �e �se obvykle uzn�vaj� t�i formy d�chodu � renta, zisk a mzda� (I, 85), a d�le reprodukuje, co o ka�d� z nich ��k� Adam Smith. Ot�zka rozli�en� spole�ensk�ho kapit�lu a d�chodu z�stala nezodpov�zena. V dal��m v�kladu u� Sismondi spole�ensk� a individu�ln� d�chod tak striktn� nerozli�uje. Ale k nevy�e�en� ot�zce se je�t� jednou vrac�. ��k�, �e podobn� jako r�zn� formy d�chodu existuj� rovn� �r�zn� formy bohatstv� (I, 93), a to fixn� kapit�l � stroje, n�stroje atd., ob�n� kapit�l � na rozd�l od p�edchoz�ho rychle spot�ebov�van� a m�n�c� svou formu (osivo, suroviny, mzda) a kone�n� d�chod z kapit�lu spot�ebov�van� bez reprodukce. Pro n�s p�itom nen� d�le�it�, �e Sismondi opakuje v�echny Smithovy chyby v u�en� o fixn�m a ob�n�m kapit�lu, �e kategorie pat��c� k procesu ob�hu sm�uje s kategoriemi vypl�vaj�c�mi z procesu v�roby (konstantn� a variabiln� kapit�l). N�s zaj�m� Sismondiho u�en� o d�chodu. A pokud jde o tuto ot�zku, vyvozuje z pr�v� uveden�ho rozd�len� t�� forem bohatstv� toto:
�Mus�me podotknout, �e tyto t�i formy bohatstv� jsou stejn� spot�ebov�ny: proto�e v�echno, co bylo vyrobeno, m� pro �lov�ka hodnotu jen potud, pokud slou�� jeho pot�eb�m, a tyto pot�eby jsou uspokojov�ny jenom spot�ebou. Ale fixn� kapit�l slou�� nep��mo (d�une manière indirecte); spot�ebov�v� se pomalu a pom�h� �lov�ku v reprodukci toho, co slou�� jeho spot�eb� (I, 94�95), kde�to ob�n� kapit�l (Sismondi jej ztoto��uje s variabiln�m) se m�n� ve �spot�ebn� fond d�ln�ka� (I, 95). Z toho tedy vypl�v�, �e spole�ensk� spot�eba m� proti individu�ln� dv� formy, kter� se od sebe velmi podstatn� li��. Nejde pochopiteln� o to, �e fixn� kapit�l je spot�ebov�v�n pomalu, n�br� o to, �e je spot�ebov�v�n, ani� vytv��� pro n�kterou spole�enskou t��du d�chod (spot�ebn� fond), nespot�ebov�vaj� jej tedy jednotlivci, ale spot�ebov�v� se ve v�rob�. To Sismondi nebere v �vahu. Proto�e v�ak c�t�, �e se p�i hled�n� rozd�lu mezi spole�ensk�m kapit�lem a d�chodem dostal op�t na scest�[j], bezmocn� prohla�uje: �Tento pohyb bohatstv� je tak abstraktn� a jeho p�esn� pochopen� (pour le bien saisir) vy�aduje tak intenz�vn� pozornost, �e pova�ujeme za u�ite�n� uv�st nejjednodu��� p��klad� (I, 95). A p��klad si bere skute�n� �nejjednodu���: osamocen� �ij�c� farm�� (un fermier solitaire) sklidil sto pytl� p�enice; ��st spot�eboval s�m, ��st vydal za osev a ��st na spot�ebu najat�ch d�ln�k�. P��t� rok sklid� ji� dv� st� pytl�. Kdo je spot�ebuje? Farm��ova rodina tak rychle neroste. Na tomto (nanejv�� nepoda�en�m) p��kladu Sismondi ukazuje rozd�l mezi kapit�lem fixn�m (osivo) a ob�n�m (mzda) a mezi fondem spot�eby farm��e. ��k�: �Rozli�ili jsme t�i druhy bohatstv� v jedn� rodin�; prozkoumejme te� ka�d� z t�chto druh� ve vztahu k cel�mu n�rodu a pozn�me, jak z tohoto rozd�len� m��e vzniknout n�rodn� d�chod� (I, 97). Ale d�le mluv� jen o tom, �e i ve spole�nosti je nezbytn� reprodukovat tyto t�i druhy bohatstv�: fixn� kapit�l (Sismondi sou�asn� zd�raz�uje, �e na n�j je nutn� vynalo�it ur�it� mno�stv� pr�ce; nevysv�tluje v�ak, jak�m zp�sobem se fixn� kapit�l m�n� ve spot�ebn� p�edm�ty nezbytn� pro kapitalisty i d�ln�ky zam�stnan� touto v�robou); d�le suroviny (zde je Sismondi uv�d� zvl); potom ob�iva d�ln�k� a zisk kapitalist�. To je cel� obsah IV. kapitoly. Jak je vid�t, ot�zka n�rodn�ho d�chodu z�stala otev�en� a Sismondi nejen�e nevy�e�il ot�zku rozd�lov�n�, ale ani pojem d�chodu. Na teoreticky nesm�rn� z�va�n� fakt, t�kaj�c� se nezbytnosti reprodukovat i fixn� kapit�l spole�nosti, okam�it� zapom�n� a v dal�� kapitole, kdy� mluv� o �rozd�lov�n� n�rodn�ho d�chodu mezi r�zn� t��dy ob�an�� (kap. V), p��mo mluv� o t�ech form�ch d�chodu, slu�uje rentu a zisk a prohla�uje, �e n�rodn� d�chod se skl�d� ze dvou slo�ek: ze zisku plynouc�ho z bohatstv� (tj. renta a zisk ve vlastn�m smyslu) a z existen�n�ch prost�edk� d�ln�k� (I, 104�105). A k tomu je�t� prohla�uje:
�Stejn� tak ro�n� v�roba, neboli v�sledek v�ech prac�, kter� n�rod vykonal v pr�b�hu roku, se skl�d� ze dvou ��st�: jedna... je � zisk plynouc� z bohatstv�; druh� schopnost pracovat (la puissance de travailler), o n� se p�edpokl�d�, �e se rovn� t� ��sti bohatstv�, za kterou se sm��uje, neboli existen�n�m prost�edk�m pracuj�c�ch t��d.� �A tak se n�rodn� d�chod a ro�n� v�roba navz�jem vyrovn�vaj� a st�vaj� se rovnocenn�mi veli�inami. Ve�ker� ro�n� v�roba je spot�ebov�na v pr�b�hu roku, ale z��sti d�ln�ky, kte�� t�m, �e ji sm��uj� za svou pr�ci, m�n� ji v kapit�l a reprodukuj� ji; z��sti kapitalisty, kte�� ji sm��uj� za sv�j d�chod a ni�� ji� (I, 105).
A tak Sismondi ot�zku rozli�en� n�rodn�ho kapit�lu a d�chodu, o jej� nesporn� d�le�itosti a obt�nosti byl pln� p�esv�d�en, zkr�tka a dob�e nechal bez pov�imnut� a docela zapomn�l, co �ekl na jedn� z p�ede�l�ch str�nek! U� ani nepozoruje, �e kdy� pomine tuto ot�zku, dostane se do �pln� nesmysln� situace; nebo� jak�m zp�sobem m��e b�t ve�ker� ro�n� v�roba spot�ebov�na d�ln�ky i kapitalisty ve form� d�chodu, kdy� je k v�rob� zapot�eb� kapit�lu, je zapot�eb� � abychom se vyj�d�ili p�esn�ji � v�robn�ch prost�edk� a n�stroj�. Mus� se vyrobit � a tak� se ka�d� rok vyr�b�j� (jak to tu s�m Sismondi p�iznal). A tu se ve�ker� v�robn� prost�edky, suroviny atd. najednou neberou v �vahu a �obt�n� ot�zka rozli�en� kapit�lu a d�chodu je �e�ena neopodstatn�n�m tvrzen�m, �e ro�n� v�roba se rovn� n�rodn�mu d�chodu.
Tuto teorii, �e ve�ker� v�roba kapitalistick� spole�nosti se skl�d� ze dvou ��st�, z ��sti d�lnick� (mzda, neboli variabiln� kapit�l podle tehdej�� terminologie) a z ��sti kapitalistick� (nadhodnota), nelze spojovat se Sismondim. Nen� jej�m autorem. P�evzal ji od Adama Smitha a dokonce se p�itom vr�til o n�kolik krok� zp�t. Cel� pozd�j�� politick� ekonomie (Ricardo, Mill, Proudhon, Rodbertus) opakovala tuto chybu, kterou odhalil teprve autor Kapit�lu v 3. odd�lu II. d�lu. Podstatu jeho n�zor� vylo��me pozd�ji.[k] Te� si v�imn�me, �e tuto chybu opakuj� i na�i narodni�t� ekonomov�. Je zvl zaj�mav� porovnat tyto ekonomy se Sismondim, proto�e z t�to chybn� teorie d�laj� stejn� z�v�ry, jak� ud�lal i s�m Sismondi[l], a to: z�v�r o nemo�nosti realizace nadhodnoty v kapitalistick� spole�nosti; o nemo�nosti rozvoje spole�ensk�ho bohatstv�; o nutnosti uchylovat se k zahrani�n�mu trhu v d�sledku toho, �e nen� mo�n� realizovat nadhodnotu uvnit� zem�; a kone�n� o kriz�ch, zd�nliv� vyvol�van�ch pr�v� touto nemo�nost� realizovat v�robek ve spot�eb� d�ln�k� a kapitalist�.
IV
Sismondiho z�v�ry z chybn�ho u�en� o dvou ��stech
ro�n� v�roby v kapitalistick� spole�nostiAby si mohl �ten�� p�edstavit Sismondiho doktr�nu jako celek, vylo��me nejprve jeho nejd�le�it�j�� z�v�ry z t�to teorie, a potom oprav�me jeho z�kladn� chybu podle Marxova Kapit�lu.
Z t�to chybn� teorie Adama Smitha Sismondi vyvozuje p�edev��m to, �e v�roba m� odpov�dat spot�eb�, �e v�roba je ur�ov�na d�chodem. Podrobn�mu roz�v�k�v�n� t�to �pravdy� (kter� sv�d�� o tom, �e charakter kapitalistick� v�roby v�bec nepochopil) je v�nov�na cel� n�sleduj�c� VI. kapitola Vz�jemn� ur�ov�n� v�roby spot�ebou a n�klad� d�chodem. Sismondi p��mo p�en�� na kapitalistickou spole�nost mor�lku spo�iv�ho roln�ka a opravdu si mysl�, �e t�m Smithovo u�en� opravil. Na sam�m za��tku d�la, v �vodn� ��sti (kn. I, D�jiny v�dy) mluv� o Adamu Smithovi a prohla�uje, �e �dopl�uje� Smitha tez�, �e �spot�eba je jedin�m c�lem akumulace� (I, 51). ��k�: �Spot�eba ur�uje reprodukci� (I, 119�120), �n�rodn� v�daje mus� regulovat n�rodn� d�chod� (I, 113), takov� a podobn� tvrzen� zpest�uj� cel� d�lo. S t�m bezprost�edn� souvis� je�t� dva charakteristick� rysy Sismondiho doktr�ny: za prv� nev��� v rozvoj kapitalismu, nech�pe, �e za kapitalismu neust�le nar�staj� v�robn� s�ly, pop�r� mo�nost tohoto r�stu � p�esn� tak, jak tomu �u�� tak� ru�t� romantikov�, �e kapitalismus vede k mrh�n� prac� apod.
�Ti, kdo volaj� po omezen� v�rob�, se dopou�t�j� chyby,� prav� Sismondi (I, 121). P�evaha v�roby nad d�chodem vyvol�v� nadv�robu (I, 106). R�st bohatstv� je prosp�n� jen tehdy, �je-li postupn�, je-li �m�rn� s�m sob�, jestli�e ani jedna z jeho slo�ek se nerozv�j� ne�m�rn� rychle� (I, 409). Dobr�k Sismondi mysl�, �e �neproporcion�ln� rozvoj nen� rozvojem (jak se domn�vaj� i na�i narodnici), �e tato neproporcion�lnost nen� z�konem dan�ho spole�enskoekonomick�ho z��zen� a jeho v�voje, ale �chybou� z�konod�rce apod., �e evropsk� vl�dy mechanicky napodobuj� Anglii, kter� se dala nespr�vnou cestou[m]. Sismondi naprosto odm�t� tezi, kterou vyslovili klasikov� a kterou beze zbytku p�ijala teorie Marxova, a to, �e kapitalismus rozv�j� v�robn� s�ly. Nav�c Sismondi doch�z� k tomu, �e ka�dou akumulaci pova�uje za uskute�nitelnou jen �postupn� a nen� v�bec s to vysv�tlit proces akumulace. To je druh� nanejv�� charakteristick� rys jeho n�- zor�. Jeho �vahy o akumulaci jsou velmi kuri�zn�:
�Nakonec se celkov� v�roba dan�ho roku v�dy sm��uje jen za celkovou v�robu p�ede�l�ho roku� (I, 121). Tady u� akumulaci �pln� pop�r�: Z toho vypl�v�, �e za kapitalismu se spole�ensk� bohatstv� nem��e rozr�stat. Rusk�ho �ten��e toto tvrzen� p��li� nep�ekvap�, proto�e tot� sly�el i od p�n� V. V. a N. -ona. Ale Sismondi byl p�ece jen ��kem Smithov�m. C�t�, �e u� ��k� �pln� nesmysl, a chce se opravit.
Pokra�uje: �Jestli�e v�roba vzr�st� postupn�, pak sm�na za ka�d� rok zp�sobuje ka�doro�n� jen nepatrnou ztr�tu (une petite perte), sou�asn� v�ak zlep�uje podm�nky pro budoucnost (en même temps qu�elle bonifie la condition future). Jestli�e je tato ztr�ta mal� a je dob�e rozd�lena, p�ijme ji ka�d� klidn�... Jestli�e vznik� zna�n� nesoulad mezi novou a p�edchoz� v�robou, kapit�ly zanikaj� (sont entam�s), doch�z� k o�ebra�ov�n� a n�rod nejde kup�edu, ale zp�t� (I, 121). Je t�k� formulovat z�kladn� tezi romantismu a malobur�oazn�ho n�zoru na kapitalismus p�esn�ji a v�sti�n�ji, ne� to u�inil v citovan� tir�d� Sismondi. ��m rychleji postupuje akumulace, tj. p�evaha v�roby nad spot�ebou, t�m l�pe, u�ili klasikov�, kte�� i kdy� se nevyznali v procesu spole�ensk� tvorby kapit�lu a nebyli s to vyhnout se chyb� Adama Smitha, tvrd�c�ho, �e spole�ensk� produkt se skl�d� ze dvou ��st�, p�ece jen vyslovili naprosto opr�vn�nou tezi, �e v�roba si sama vytv��� trh, sama ur�uje spot�ebu. A my v�me, �e tento n�zor na akumulaci p�ejal od klasik� do sv� teorie i Marx a p�iznal, �e ��m rychleji vzr�st� bohatstv�, t�m v�ce se rozv�jej� produktivn� s�ly pr�ce a stup�uje jej� zespole�en�t�n�, t�m je lep�� postaven� d�ln�ka, nakolik v�bec m��e v dan�m spole�ensk�m ��du lep�� b�t. Romantici tvrd� prav� opak a vkl�daj� ve�ker� sv� nad�je pr�v� do pomal�ho rozvoje kapitalismu, volaj� po jeho zpomalen�.
Z nepochopen� faktu, �e v�roba si vytv��� trh, vypl�v� d�le u�en� o nemo�nosti realizovat nadhodnotu. �Z reprodukce plyne d�chod, ale v�roba sama o sob� je�t� nen� d�chod: dost�v� se j� tohoto n�zvu (ce nom! A tak tedy se v�roba, tj. produkt, li�� od d�chodu jen slovem!), st�v� se j�m teprve tehdy (elle n�opère comme tel), kdy� byla realizov�na, tehdy, kdy� ka�d� vyroben� v�c na�la spot�ebitele, kter� ji pot�eboval nebo po n� tou�il� (qui en avait le besoin ou le d�sir) (I, 121). A tak ze ztoto��ov�n� d�chodu s �v�robou� (tj. se v��m, co bylo vyrobeno) vypl�v� ztoto��ov�n� realizace s osobn� spot�ebou. Na to, �e realizace takov�ch produkt�, jako je �elezo, uhl�, stroje atd., ve�ker�ch v�robn�ch prost�edk� prob�h� jinak, Sismondi zase zapomn�l, a�koli u� jednou k tomu dosp�l. Ze ztoto��ov�n� realizace a osobn� spot�eby vypl�v� p�irozen� teorie, �e kapitalist� nemohou realizovat pr�v� nadhodnotu, proto�e ze dvou ��st� spole�ensk�ho produktu realizuj� mzdu svou spot�ebou d�ln�ci. A Sismondi skute�n� do�el k tomuto z�v�ru (kter� pozd�ji podrobn�ji rozvinul Proudhon a kter� neust�le opakuj� na�i narodnici). V polemice s McCullochem poukazuje Sismondi pr�v� na to, �e pr� McCulloch (kdy� interpretuje Ricarda) nevysv�tluje, jak se realizuje zisk. McCulloch tvrdil, �e p�i d�lb� spole�ensk� pr�ce je jedna v�roba trhem pro druhou: v�robci obil� realizuj� zbo�� v produktu v�robc� od�v� a naopak.[n] �Autor p�edpokl�d�,� ��k� Sismondi, �pr�ci bez zisku (un travail sans b�n�fice), reprodukci, kter� kryje jen spot�ebu d�ln�k�) (II, 384, podtr�eno Sismondim)... �neponech�v� podnikateli ��dn� pod�l�... �my zkoum�me, co se stane s ��st� v�roby d�ln�k�, kter� p�evy�uje jejich spot�ebu� (ib.). A tak u� tento prvn� romantik p�esn� definuje tezi, �e kapitalist� nemohou realizovat nadhodnotu. Z tohoto tvrzen� vypl�v� pro Sismondiho dal�� z�v�r � op�t zcela toto�n� s narodniky � �e u� samy podm�nky realizace si za kapitalismu vynucuj� zahrani�n� trh. �Proto�e pr�ce sama o sob� tvo�� d�le�itou sou��st d�chodu, nen� mo�n� sni�ovat popt�vku po pr�ci, ani� n�rod chudne. A proto v�hody o�ek�van� od objeven� nov�ch v�robn�ch metod se t�m�� v�dy t�kaj� zahrani�n�ho obchodu� (I, 345). �N�rodu, kter� jako prvn� n�co objev�, se za n�jakou dobu poda�� roz���it sv�j trh podle toho, kolik lid� se s ka�d�m nov�m vyn�lezem uvoln�. Ihned je vyu�ije ke zv��en� mno�stv� v�robk�, kter� jeho vyn�lez umo��uje vyr�b�t levn�ji. Ale nakonec p�ijde doba, kdy ve�ker� civilizovan� sv�t vytvo�� jeden trh a kdy nebude mo�n� v ��dn�m nov�m n�rod� z�skat nov� kupce. Popt�vka na sv�tov�m trhu bude pak nem�nnou veli�inou (pr�cise), o kterou budou navz�jem soupe�it r�zn� n�rody s vysp�l�m pr�myslem. Jestli�e jeden vyrob� v�ce v�robk�, p�jde to na �kor druh�ho. Celkov� prodej m��e zv�t�it jen vzestup v�eobecn�ho blahobytu, neboli to, �e zbo��, kter� bylo dostupn� v�hradn� bohat�m, se stane sou��st� spot�eby chud�ch� (II, 316). �ten�� vid�, �e Sismondi hl�s� pr�v� tu doktr�nu, kterou si tak dob�e osvojili na�i romantici: v�chodiskem z obt�� p�i realizaci produktu a zejm�na nadhodnoty je zahrani�n� trh.
Z t�e doktr�ny o toto�nosti n�rodn�ho d�chodu a n�rodn� v�roby vyplynulo nakonec Sismondiho u�en� o kriz�ch. Po tom, co jsme u� vylo�ili, nen� asi nutn� uv�d�t cit�ty z nes�etn�ch m�st Sismondiho spisu v�novan�ch t�to ot�zce. Z jeho u�en� o nutnosti p�izp�sobit v�robu d�chodu vyplynul n�zor, �e krize je v�sledkem poru�en� tohoto souladu, v�sledkem nadm�rn� v�roby, kter� p�edstihla spot�ebu. Z uveden�ho cit�tu je jasn�, �e Sismondi pr�v� tento nesoulad mezi v�robou a spot�ebou pova�oval za z�kladn� p���inu kriz� a na prvn� m�sto kladl nedostate�nou spot�ebu lidu, d�ln�k�. Proto je Sismondiho teorie kriz� (p�evzal ji tak� Rodbertus) zn�ma v ekonomick� v�d� jako vzor teori�, kter� vyvozuj� krize z nedostate�n� spot�eby (Unterkonsumption).
IV
V �em se m�l� teorie Adama Smitha a Sismondiho
o n�rodn�m d�choduV �em tkv� z�kladn� chyba Sismondiho, kter� vedla ke v�em t�mto z�v�r�m?
Celou svou teorii o n�rodn�m d�chodu a jeho rozd�len� na dv� ��sti (��st d�lnickou a ��st kapitalistickou) p�evzal Sismondi od Adama Smitha. Sismondi nejen�e k jeho tvrzen�m nedodal nic nov�ho, ale ud�lal dokonce krok zp�t, nevzal v �vahu pokus Adama Smitha (by� i nepoda�en�) dok�zat tuto p�edstavu teoreticky. Sismondi jako by nepozoroval rozpor, do n�ho� se tato teorie dostala vzhledem k u�en� o v�rob� v�bec. Podle teorie, je� vyvozuje hodnotu z pr�ce, tvo�� ve skute�nosti hodnotu jednotliv�ho v�robku t�i ��sti: ��st, kter� kryje n�klady na suroviny a pracovn� n�stroje (konstantn� kapit�l), ��st, kter� kryje n�klady na mzdy �ili na ob�ivu d�ln�k� (variabiln� kapit�l), a �nadhodnota� (u Sismondiho mieux-value). Tento Smith�v rozbor hodnoty jednotliv�ho v�robku se opakuje i u Sismondiho. Vznik� ot�zka, jak je mo�n�, �e se spole�ensk� produkt jako souhrn jednotliv�ch v�robk� skl�d� jenom ze dvou posledn�ch ��st�? Kam se pod�la prvn� ��st � konstantn� kapit�l? Jak jsme vid�li, Sismondi chodil kolem t�to ot�zky jako kolem hork� ka�e, ale teprve Adam Smitlk na ni odpov�d�l. Dokazoval, �e tato ��st existuje samostatn� jen v jednotliv�m v�robku. Jestli�e tedy zkoum�me cel� spole�ensk� produkt, rozpad� se tato ��st zase na mzdu a nadhodnotu � pr�v� t�ch kapitalist�, kte�� vytv��ej� konstantn� kapit�l.
Svou odpov�d� v�ak Adam Smith nevysv�tlil, pro� p�i dan�m rozlo�en� hodnoty konstantn�ho kapit�lu, nap�. stroj�, nevzal v �vahu zase konstantn� kapit�l, tj. v na�em p��pad� �elezo, z n�ho� jsou vyrobeny stroje, pou�ito n�stroje atd.? Jestli�e je v hodnot� ka�d�ho v�robku obsa�ena ��st vynalo�en� na konstantn� kapit�l (a to uzn�vaj� v�ichni ekonomov�), pak by jej� vylou�en� z kter�koli oblasti spole�ensk� v�roby bylo z�ejmou sv�vol�. �Kdy� Adam Smith prohla�uje, �e se samy v�robn� prost�edky rozpadaj� na mzdu a zisk, zapom�n� dodat� (prav� autor Kapit�lu): �a na onen konstantn� kapit�l, kter� se spot�ebov�v� na jejich v�robu. Smith n�s jednodu�e pos�l� od Pontia k Pil�tovi[49], odkazuje n�s od jednoho v�robn�ho odv�tv� k druh�mu a od druh�ho zase ke t�et�mu�[50] a nepozoruje, �e ot�zka se t�mto odsunov�n�m nijak nem�n� Tato Smithova odpov�� (kterou p�ijala ve�ker� pozd�j�� p�edmarxovsk� politick� ekonomie) � je prost� uh�b�n� p�ed �kolem, v�mluva na probl�my. Ty zde opravdu existuj�. Tkv� v tom, �e pojem kapit�lu a d�chodu nelze mechanicky p�en�et z individu�ln�ho v�robku na produkt spole�ensk�. Ekonomov� to uzn�vaj�, kdy� ��kaj�, �e se ze spole�ensk�ho hlediska �kapit�l pro jednoho st�v� d�chodem pro druh�ho� (viz v��e u Sismondiho). Ale tato fr�ze probl�m jenom formuluje, ale ne�e�� jej[o].
�e�en� spo��v� v tom, �e ze spole�ensk�ho hlediska u� nelze mluvit p�i posuzov�n� t�to ot�zky o v�robc�ch v�eobecn�, bez ohledu na jejich materi�ln� formu. Ve skute�nosti jde o spole�ensk� d�chod, tj. o produkt pou�it� ke spot�eb�. Ale ka�d� v�robek p�ece nelze spot�ebovat ve smyslu osobn� spot�eby: stroje, uhl�, �elezo a podobn� p�edm�ty se nespot�ebov�vaj� individu�ln�, n�br� ve v�rob�. Z hlediska jednotliv�ho podnikatele bylo toto rozli�en� zbyte�n�: jestli�e jsme prohla�ovali, �e d�ln�ci spot�ebov�vaj� variabiln� kapit�l, m�li jsme na mysli, �e na trhu sm��uj� spot�ebn� p�edm�ty za pen�ze, kter� obdr�eli kapitalist� za stroje vyroben� d�ln�ky a kter� d�ln�k�m vyplatili. Tato sm�na stroj� za chl�b n�s te� nezaj�m�. Ale ze spole�ensk�ho hlediska se u� nelze o t�to sm�n� jen dohadovat: nem��eme ��ci, �e cel� t��da kapitalist� vyr�b�j�c�ch stroje, �elezo atd. je prod�v� a t�m je realizuje. Ot�zka je zde pr�v� v tom, jak prob�h� realizace, tj. nahrazov�n� v�ech ��st� spole�ensk�ho produktu. Proto v�choz�m bodem p�i posuzov�n� spole�ensk�ho kapit�lu a d�chodu � neboli, co� je tot�, realizace produktu v kapitalistick� spole�nosti � mus� b�t rozli�en� dvou zcela odli�n�ch druh� spole�ensk�ho produktu: v�robn�ch prost�edk� a spot�ebn�ch p�edm�t�. Prvn� mohou b�t spot�ebov�ny pouze ve v�rob�, a druh� jen individu�ln�. Prvn� mohou slou�it jenom jako kapit�l, druh� se mus� st�t d�chodem, tj. pohlt� je spot�eba d�ln�k� a kapitalist�. Prvn� p�ipadnou pouze kapitalist�m, druh� se d�l� mezi d�ln�ky a kapitalisty.
Jakmile jsme si osvojili toto rozd�len� a opravili chybu Adama Smitha, kter� vylou�il ze spole�ensk�ho produktu jeho konstantn� ��st (tj. ��st nahrazuj�c� konstantn� kapit�l) � je u� ot�zka realizace produktu v kapitalistick� spole�nosti jasn�. Nelze pochopiteln� mluvit o realizaci mzdy na z�klad� spot�eby d�ln�k�, n�br� o realizaci nadhodnoty na z�klad� spot�eby kapitalist�, a t�m to kon��.[p] D�ln�ci mohou spot�ebovat mzdu a kapitalist� nadhodnotu jen tehdy, kdy� je produkt spot�ebn�m p�edm�tem, tj. jen v jedn� skupin� spole�ensk� v�roby. �Spot�ebovat� produkt, kter� je v�robn�m prost�edkem, nemohou: je nutn� jej sm�nit za spot�ebn� p�edm�ty. Ale za jakou ��st (podle hodnoty) spot�ebn�ch p�edm�t� mohou sv�j produkt sm�nit? Z�ejm� jenom za konstantn� ��st (konstantn� kapit�l), nebo� druh� dv� ��sti tvo�� spot�ebn� fond d�ln�k� a kapitalist� vyr�b�j�c�ch spot�ebn� p�edm�ty. Tato sm�na t�m, �e realizuje nadhodnotu a mzdu ve v�rob� produkuj�c� v�robn� prost�edky, sou�asn� realizuje konstantn� kapit�l ve v�rob� produkuj�c� spot�ebn� p�edm�ty. Ve skute�nosti, u kapitalisty vyr�b�j�c�ho �ekn�me cukr ta ��st produktu, kter� se m� vynalo�it na konstantn� kapit�l (tj. suroviny, pomocn� prost�edky, stroje, budovy apod.) existuje v podob� cukru. Aby bylo mo�no realizovat tuto ��st, je nutn� dostat m�sto tohoto spot�ebn�ho p�edm�tu odpov�daj�c� v�robn� prost�edky. Realizace t�to ��sti bude tedy z�le�et ve sm�n� spot�ebn�ho p�edm�tu za v�robn� prost�edky. Z�st�v� je�t� neobjasn�na realizace jedn� ��sti spole�ensk�ho produktu, a to konstantn�ho kapit�lu ve skupin� vyr�b�j�c� v�robn� prost�edky. Realizuje se z jedn� ��sti t�m, �e ��st v�robku ve sv� natur�ln� form� vstupuje znovu do v�roby (nap�. ��st dob�van�ho uhl� se znovu vynakl�d� na t�bu uhl�; zrno, kter� sklid� farm��, se zase vys�v� atd.); z druh� ��sti se pak realizuje sm�nou mezi jednotliv�mi kapitalisty t�e skupiny: nap�. p�i v�rob� �eleza je nezbytn� uhl� a p�i t�b� uhl� je nezbytn� �elezo. Kapitalist� vyr�b�j�c� oba produkty realizuj� tedy na z�klad� vz�jemn� sm�ny tu ��st v�robk�, kter� se vynakl�d� na jejich konstantn� kapit�l.
Tato anal�za (a znovu opakujeme, �e jsme ji vylo�ili z v��e uveden�ch d�vod� co nejstru�n�ji) roz�e�ila nesn�z, kterou si uv�domovali v�ichni ekonomov� a kterou vyjad�ovali v�tou: �Co je pro jednoho kapit�l, je pro druh�ho d�chod.� Tato anal�za uk�zala, jak nespr�vn� bylo redukovat spole�enskou v�robu jen na osobn� spot�ebu.
Nyn� m��eme p�istoupit k rozboru z�v�r�, ke kter�m dosp�l na z�klad� chybn� teorie Sismondi (a ostatn� romantici). Nejprve v�ak uvedeme, jak� n�zor si na Sismondiho ud�lal autor zm�n�n� anal�zy po velmi podrobn�m a v�estrann�m rozboru teorie Adama Smitha, kterou Sismondi ani v nejmen��m nedoplnil a z n� vynechal jen Smith�v pokus ospravedlnit sv� rozpory:
�Sismondi, kter� se mo�� zvl�t� s ot�zkou pom�ru kapit�lu a d�chodu a d�l� fakticky ze zvl�tn� formulace tohoto pom�ru differentia specifica[q] sv�ch Nouveaux principes, nepronesl jedin� (podtr�eno autorem) v�deck� slovo, nep�isp�l ani atomem k objasn�n� probl�mu� (Das Kapital, II, S. 385, 1-te Auflage[53]).
V
Akumulace v kapitalistick� spole�nostiPrvn� nespr�vn� z�v�r z chybn� teorie se t�k� akumulace. Sismondi v�bec nepochopil kapitalistickou akumulaci a v prudk�m sporu, kter� vedl o t�to ot�zce s Ricardem, se v podstat� uk�zalo, �e pravda je na stran� Ricardov�. Ricardo tvrdil, �e v�roba si sama vytv��� trh, kde�to Sismondi to pop�ral a na tomto pop�r�n� zalo�il svou teorii kriz�. Ani Ricardo nedok�zal ov�em opravit v��e uvedenou z�kladn� Smithovu chybu a neum�l proto ani vy�e�it ot�zku pom�ru spole�ensk�ho kapit�lu k d�chodu a ot�zku realizace produktu (Ricardo si takov� ot�zky ani nekladl), ale instinktivn� charakterizoval samu podstatu bur�oazn�ho zp�sobu v�roby a konstatoval zcela nesporn� fakt, �e akumulace je p�ebytek v�roby nad d�chodem. Z hlediska nejnov�j�� anal�zy je to skute�n� tak. V�roba si vytv��� trh opravdu sama: pro v�robu jsou nezbytn� v�robn� prost�edky a ty tvo�� zvl�tn� sf�ru spole�ensk� v�roby, je� zam�stn�v� ur�itou ��st d�ln�k� produkuj�c�ch ur�it� v�robek, kter� se realizuje z��sti p��mo uvnit� t�to sf�ry, z��sti sm�nou s jinou sf�rou � v�robou spot�ebn�ch p�edm�t�. Akumulace je skute�n� p�ebytek v�roby nad d�chodem (nad spot�ebn�mi p�edm�ty). K roz���en� v�roby (k �akumulaci� v kategorick�m v�znamu term�nu) je nezbytn� vyrobit nejd��ve v�robn� prost�edky[r], ale k tomu je ov�em nutn� roz���it sf�ru spole�ensk� v�roby produkuj�c� v�robn� prost�edky a zapojit do n� d�ln�ky, kte�� u� p�edem ur�uj� popt�vku i po spot�ebn�ch p�edm�tech. �Spot�eba� se tedy rozv�j� teprve po �akumulaci�, teprve po �v�rob� � i kdy� se to zd� divn�, ale jinak to v kapitalistick� spole�nosti ani b�t nem��e. Tyto dv� skupiny kapitalistick� v�roby se nemus� vyv�jet rovnom�rn�, vyv�jej� se naopak nutn� nerovnom�rn�. Z�kon v�voje kapit�lu tkv� nepochybn� v tom, �e konstantn� kapit�l vzr�st� rychleji ne� variabiln�, tj. �e se st�le v�t�� a v�t�� ��st nov� vytv��en�ch kapit�l� obrac� k t� skupin� spole�ensk�ho hospod��stv�, je� produkuje v�robn� prost�edky. Tato sf�ra tedy nutn� roste rychleji ne� ta, kter� produkuje spot�ebn� p�edm�ty, tj. d�je se pr�v� to, co prohl�sil Sismondi za �nemo�n�, �nebezpe�n� atd. Pod�l v�roby produkt� osobn� spot�eby v celkov� kapitalistick� v�rob� tedy neust�le kles�. A to p�esn� odpov�d� historick�mu �posl�n� kapitalismu a jeho specifick� soci�ln� struktu�e: prvn� spo��v� p�edev��m v rozvoji v�robn�ch sil spole�nosti (v�roba pro v�robu); druh� vylu�uje jejich vyu�it� obyvatelstvem.
Nyn� m��eme zcela jednozna�n� zhodnotit Sismondiho stanovisko k akumulaci. Jeho tvrzen�, �e rychl� akumulace vede k pohrom�m, jsou naprosto myln� a vypl�vaj� jen nepochopen� akumulace, stejn� tak jako mnohokr�t opakovan� prohl�en� a po�adavky, aby v�roba nep�edb�hala spot�ebu, nebo� spot�eba ur�uje v�robu. Ve skute�nosti prob�h� v�echno pr�v� naopak. Sismondi se stav� z�dy ke skute�nosti v jej� zvl�tn�, historicky ur�en� form�, proto�e si plete anal�zu s malobur�oazn� mor�lkou. Zvl kuri�zn� p�sob� Sismondiho pokusy maskovat tuto mor�lku �v�deckou� formul�. �P�nov� Say a Ricardo,� prav� v p�edmluv� k druh�mu vyd�n� Nouveaux principes, �dosp�li k doktr�n�... �e hranice spot�eby ur�uje p�edev��m v�roba, i kdy� je omezena d�chodem... M�li by upozornit v�robce, aby po��tali jen se spot�ebiteli, kte�� maj� d�chod� (I, XIII)[s]. Takov� naivita vyvol�v� v dne�n� dob� jen �sm�v. Ale co�pak podobn� v�ci nezapl�uj� �l�nky na�ich dne�n�ch romantik�, jako jsou p�nov� V. V. a N. -on? �Jen a� bankovn� podnikatel� dob�e rozv��... najde-li se trh pro zbo��? (II, l0l�l02). �Jestli�e pova�uj� r�st bohatstv� za c�l spole�nosti � pak budou v�dy ochotn� ob�tovat c�l prost�edk�m� (II, 140). �Nebudeme-li �ekat na impuls od popt�vky pr�ce (tj. impuls v�rob� ve form� popt�vky d�ln�k� po v�robku) a budeme si myslet, �e ho d� p�edchoz� v�roba, zp�sob�me t�m t�m�� tot�, co bychom zp�sobili, kdybychom u hodinek m�sto kole�ka s �et�zkem (la roue qui porte la chaînette) oto�ili zp�t jin�m kole�kem, rozbili bychom t�m a zastavili cel� mechanismus� (II, 454). To ��k� Sismondi. Te� si poslechn�me pana Nikolaje -ona. �Pustili jsme ze z�etele, na �� ��et k takov�mu v�voji (tj. k v�voji kapitalismu) doch�z�, zapomn�li jsme i na ��el ka�d� v�roby.., omyl krajn� zhoubn�.. .� (N. -on, Studie o na�em poreformn�m spole�ensk�m hospod��stv�, 298. Oba auto�i mluv� o kapitalismu, o kapitalistick�ch zem�ch; oba dokazuj�, �e podstatu kapitalistick� akumulace v�bec nepochopili. Ale pomyslel by si n�kdo, �e N. -on to p�e o 70 let pozd�ji ne� Sismondi?
Jak souvis� nepochopen� kapitalistick� akumulace s nespr�vn�m redukov�n�m ve�ker� v�roby na v�robu spot�ebn�ch p�edm�t�, ukazuje n�zorn� jeden p��klad, kter� Sismondi uv�d� v VIII. kapitole V�sledky boje za zlevn�n� v�roby (kniha IV O obchodn�m bohatstv�).
�Dejme tomu,� prav� Sismondi, ��e majitel manufaktury m� ob�n� kapit�l 100 000 frank�, kter� mu vyn�� 15 000, z nich� 6000 tvo�� �rok z kapit�lu a vrac� se kapitalistovi a 9000 tvo�� tov�rn�k�v podnikatelsk� zisk. Dejme tomu, �e zam�stn�v� 100 d�ln�k�, jejich� mzda �in� 30 000 frank�. D�le se m��e zv�t�it kapit�l a roz���it v�roba (,akumulace�). M�sto 100 000 frank� bude kapit�l p�edstavovat 200 000 frank� vlo�en�ch do fixn�ho kapit�lu a 200 000 do ob�n�ho, celkem 400 000 frank�; zisk a �rok se rovn� 32 000 + 16 000 frank�, proto�e �rok klesl ze 6 % na 4 %. Po�et d�ln�k� vzrostl na dvojn�sobek, ale mzda se sn�ila z 300 frank� na 200 frank�, �in� tedy celkem 40 000 frank�. V�roba tak vzrostla �ty�ikr�t.�[t] A Sismondi shrnuje: �d�chod� nebo-li �spot�eba� �inily na za��tku 45 000 frank� (30 000 mzda + 6000 �rok + 9000 zisk), ale nyn� u� to je 88 000 frank� (40 000 mzda +16 000 �rok + 32 000 zisk). �V�roba vzrostla na �ty�n�sobek,� � ��k� Sismondi, �kde�to spot�eba se ani nezdvojn�sobila. Nen� nutn� po��tat se spot�ebou t�ch d�ln�k�, kte�� vyrobili stroje. Je kryta 200 000 franky, kter� na ni byly vynalo�eny; tvo�� u� ��st rozpo�tu jin� manufaktury, kde vznikne stejn� situace� (I, 405�406).
Sismondiho v�po�et dokazuje pokles d�chodu p�i r�stu vyroby To je nesporn� fakt Sismondimu v�ak uniklo, �e sv�m p��kladem pot�r� vlastn� teorii realizace produktu v kapitalistick� spole�nosti. Kuri�zn� je jeho pozn�mka, �e se spot�ebou d�ln�k� vyr�b�j�c�ch stroje �nen� nutn� po��tat�. Pro�pak? Za prv� proto, �e je kryta 200 000 franky. To znamen�, �e kapit�l se p�esunul do oblasti vyrab�j�ci vyrobni prost�edky, co� Sismondi nezpozoroval. Znamen� to, �e �vnit�n� trh�, o jeho� �z��en� Sismondi mluvil, se neomezuje na spot�ebn� p�edm�ty, ale zahrnuje i v�robn� prost�edky. V�dy� tyto v�robn� prost�edky tvo�� zvl�tn� produkt, jeho� �realizace� spo��v� ne v osobn� spot�eb�; ��m rychleji prob�h� akumulace, t�m v�razn�ji se rozv�j� ta oblast kapitalistick� v�roby, kter� neprodukuje v�robky pro osobn�, n�br� pro v�robn� spot�ebu. Za druh� � odpov�d� Sismondi � u d�ln�k� druh� manufaktury zji��ujeme stejnou situaci (où les mêmes faits pourront se repr�senter). Jak vid�te, je to opakov�n� smithovsk�ho pos�l�n� �ten��e od �Pontia k Pil�tovi�. Ale v�dy� v t�to �druh� manufaktu�e� se tak� spot�ebov�v� konstantn� kapit�l a jeho v�roba rovn� vytv��� trh pro tu skupinu kapitalistick� produkce, kter� zhotovuje v�robn� prost�edky! A� tuto ot�zku jakkoli p�esouvali z jednoho kapitalisty na druh�ho, z druh�ho na t�et�ho, uveden� skupina t�m nezmiz� a �vnit�n� trh� se nezredukuje na pouh� spot�ebn� p�edm�ty. Kdy� tedy Sismondi tvrd�, �e �tento v�po�et vyvrac�.., jeden ze z�kladn�ch axiom� politick� ekonomie, �e nejsvobodn�j�� konkurence ur�uje nejv�hodn�j�� rozvoj pr�myslu� (I, 407), nepozoruje, �e �tento v�po�et� vyvrac� i jeho sam�ho. Z�st�v� nesporn�m faktem, �e zav�d�n� stroj� vytla�uje d�ln�ky a t�m zhor�uje jejich postaven�. Z�sluha Sismondiho spo��v� v tom, �e na to jako jeden z prvn�ch pouk�zal. To v�ak nic nem�n� na faktu, �e jeho teorie akumulace a vnit�n�ho trhu je zcela nespr�vn�. Jeho v�po�et dokazuje n�zorn� pr�v� to, co Sismondi nejen pop�ral, ale ��m dokonce operoval jako argumentem proti kapitalismu, kdy� ��kal, �e akumulace a v�roba mus� odpov�dat spot�eb�, jinak nastane krize. V�po�et v�ak dokazuje, �e akumulace a v�roba p�edb�h� spot�ebu a �e to tak mus� b�t, proto�e k akumulaci doch�z� hlavn� na ��et v�robn�ch prost�edk�, kter� nepat�� k �spot�eb�. To, co Sismondi pova�oval prost� za chybu, za rozpor v Ricardov� doktr�n� � toti� �e akumulace je p�ebytek v�roby nad d�chodem � vlastn� souhlas� se skute�nost�, nebo� vyjad�uje rozpor vlastn� kapitalismu. Tento p�ebytek je nezbytn� p�i ka�d� akumulaci otv�raj�c� nov� trh pro v�robn� prost�edky bez odpov�daj�c�ho roz���en� trhu spot�ebn�ch p�edm�t� a dokonce i p�i jeho zmen�en�[u]. Kdy� pak Sismondi zavrhuje u�en� o p�ednostech svobodn� konkurence, unik� mu, �e z�rove� s nem�stn�m optimismem h�z� p�es palubu nepochybnou pravdu, �e toti� svobodn� konkurence rozv�j� v�robn� s�ly spole�nosti, co� vypl�v� i z jeho v�po�tu. (Je to vlastn� jen jin� vyj�d�en� t�ho� faktu: vytv��en� zvl�tn� sf�ry pr�myslu, kter� produkuje v�robn� prost�edky, a jej� zvl rychl� rozvoj.) Bez odpov�daj�c�ho rozvoje spot�eby p�edstavuje ov�em tento rozvoj v�robn�ch sil spole�nosti rozpor, ale pr�v� takov� rozpor, kter� skute�n� existuje, kter� vypl�v� ze sam� podstaty kapitalismu a z n�bo� se nelze vykroutit sentiment�ln�mi fr�zemi.
�pln� stejn� se vykrucuj� romantikov�. Aby n�s �ten�� nepodez�ral, �e bezd�vodn� obvi�ujeme sou�asn� ekonomy z chyb tak �zastaral�ho� autora, jako byl Sismondi, uvedeme malou uk�zku �modern�ho� autora pana N. -ona. Na stran� 242 sv�ch Studi� uva�uje pan N. -on o v�voji kapitalismu v rusk�m mlyn��stv�. Poukazuje na vznik velk�ch parn�ch ml�n� s dokonal�m v�robn�m za��zen�m (na p�ebudov�n� ml�n� bylo od 70. let vynalo�eno kolem 100 mili�n� rubl�), s v�ce ne� dvojn�sobnou produktivitou pr�ce, a charakterizuje popisovan� jev takto: �Mlyn��stv� se nerozv�jelo, n�br� se jen koncentrovalo do velk�ch z�vod��; potom roz�i�uje tuto charakteristiku na v�echna pr�myslov� odv�tv� (s. 243) a doch�z� k z�v�ru, �e �ve v�ech p��padech bez v�jimky jsou d�ln�ci propou�t�ni a nenach�zej� zam�stn�n� (243) a �e �kapitalistick� v�roba se rozv�jela na ��et spot�eby �irok�ch vrstev� (241). Pt�me se �ten��e, li��-li se v�bec n���m takov�to �vaha od Sismondiho �vahy, kterou jsme pr�v� uvedli? Tento �modern� autor konstatuje dv� fakta, tat�, s kter�mi jsme se setkali i v p��kladu Sismondiho, a ob� fakta odb�v� stejnou sentiment�ln� fr�z�. Jeho p��klad za prv� dokazuje, �e kapitalismus se vyv�j� p�edev��m na ��et v�robn�ch prost�edk�. To znamen�, �e kapitalismus rozv�j� v�robn� s�ly spole�nosti. Za druh� jeho p��klad dokazuje, �e se tento v�voj ub�r� pr�v� tou specifickou cestou rozpor�, kter� je vlastn� kapitalismu: v�roba se rozv�j� (investice 100 mil. rubl� � dom�c� trh v�robk� realizovan�ch neosobn� spot�ebou) bez odpov�daj�c�ho rozvoje spot�eby (v��iva lidu se zhor�uje), tj. vznik� tedy v�roba pro v�robu. A pan N. -on mysl�, �e tento rozpor v �ivot� zmiz�, jestli�e jej bude stejn� naivn� jako sta�i�k� Sismondi pova�ovat za pouh� rozpor v doktr�n�, jenom za �tragick� omyl�: �Zapomn�li jsme na ��el v�roby�!! Co m��e b�t charakteristi�t�j�� ne� fr�ze �nerozv�jelo se, n�br� se jen koncentrovalo�? Pan N. -on z�ejm� zn� takov� kapitalismus, kter� by se mohl vyv�jet jinak ne� cestou koncentrace. �koda, �e n�s nesezn�mil s takov�m �sv�r�zn�m� kapitalismem, kter� politick� ekonomie dosud neznala!
VI
Zahrani�n� trh jako �v�chodisko z nesn�z�
p�i realizaci nadhodnotyDal�� Sismondiho chyba, vypl�vaj�c� z nespr�vn� teorie o spole�ensk�m d�chodu a spole�ensk�m produktu v kapitalistick� spole�nosti, je teorie o nemo�nosti realizovat jak�koli produkt a zejm�na nadhodnotu, a z n� vypl�vaj�c� nezbytnost zahrani�n�ho trhu. Pokud jde o realizaci produktu v�bec, pak proveden� anal�za ukazuje, �e cel� �nemo�nost� z�le�� v chybn�m vylou�en� konstantn�ho kapit�lu a v�robn�ch prost�edk�. Jestli�e tuto chybu jednou oprav�me, zmiz� i �nemo�nost�. Ale tot� mus�me ��ci mimo jin� tak� o nadhodnot�: tato anal�za vysv�tluje i jej� realizaci. Nem�me ��dn� rozumn� d�vod vylu�ovat nadhodnotu z celkov�ho produktu, pokud jde o jej� realizaci. Opa�n� tvrzen� Sismondiho (a na�ich narodnik�) je prost� v�sledkem nepochopen� z�kladn�ch z�kon� realizace jako takov�, neschopnost rozd�lit t�i (a ne dv�) ��sti produktu podle hodnoty a dva druhy v�robk� podle materi�ln� formy (v�robn� prost�edky a spot�ebn� p�edm�ty). Tvrzen�, �e kapitalist� nemohou spot�ebovat nadhodnotu, je jenom zvulgarizovan� opakov�n� Smithov�ch rozpak�, pokud jde o realizaci v�bec. Pouze ��st nadhodnoty se skl�d� ze spot�ebn�ch p�edm�t�; druh� v�ak z v�robn�ch prost�edk� (nap�. nadhodnota v�robce �eleza). �Spot�eba� t�to nadhodnoty se uskute��uje t�m, �e se vynakl�d� na v�robu; av�ak kapitalist�, kte�� vyr�b�j� produkt ve form� v�robn�ch prost�edk�, nespot�ebov�vaj� nadhodnotu, n�br� konstantn� kapit�l, kter� sm�nili s jin�mi kapitalisty. Proto i narodnici, kte�� mluv� o nemo�nosti realizovat nadhodnotu, mus� doj�t logicky k tomu, �e p�izn�vaj� nemo�nost realizovat i konstantn� kapit�l, ��m� by se ��astn� vr�tili k Adamovi... Takov� n�vrat k �otci politick� ekonomie� by ov�em byl gigantick�m pokrokem pro autory, kte�� n�m p�edkl�daj� star� chyby jako pravdy, k nim� �do�li sv�m rozumem�...
A zahrani�n� trh? Co�pak my pop�r�me nutnost zahrani�n�ho trhu pro kapitalismus? Ov�em�e ne. Jen�e ot�zka zahrani�n�ho trhu nem� naprosto nic spole�n�ho s ot�zkou realizace a pokus spojit je v jeden celek charakterizuje jen romantick� p��n� �zadr�et� kapitalismus a romantickou neschopnost logick�ho my�len�. Teorie objas�uj�c� ot�zku realizace to dok�zala velmi p�esn�. Romantik tvrd�, �e kapitalist� nemohou spot�ebovat nadhodnotu, a proto se j� mus� zbavovat v zahrani��. A my se pt�me, d�vaj� snad kapitalist� sv� v�robky cizinc�m zdarma nebo je h�zej� do mo�e? Prod�vaj� je, to znamen�, �e dostanou protihodnotu; vyvezou-li jedny v�robky, dovezou pochopiteln� jin�. Jestli�e mluv�me o realizaci spole�ensk�ho produktu, pak t�m u� odstra�ujeme pen�n� ob�h a p�edpokl�d�me pouze sm�nu v�robk� za v�robky, nebo� ot�zka realizace spo��v� pr�v� v anal�ze nahrazov�n� v�ech ��st� spole�ensk�ho produktu, pokud jde o hodnotu i materi�ln� formu. Proto za��t uva�ovat o realizaci a kon�it t�m, �e �se p�ece zbav� v�robku za pen�ze�, je stejn� sm�n�, jako kdyby se na ot�zku realizace konstantn�ho kapit�lu ve spot�ebn�ch p�edm�tech odpov�d�lo: �prodaj� je�. Je to prost� hrub� logick� omyl: lid� se dost�vaj� od ot�zky realizace cel�ho spole�ensk�ho produktu na stanovisko jednotliv�ho podnikatele, kter�ho krom� �prodeje zahrani�n�mu obchodn�kovi� nic dal��ho nezaj�m�. Sm�ovat zahrani�n� obchod a v�voz s ot�zkou realizace � to znamen� vyh�bat se t�to ot�zce, p�esouvat ji jen do �ir��ch souvislost�, ale v�bec ji nevysv�tlovat.[v] Ot�zka realizace se ani o kr��ek nepohne vp�ed, jestli�e m�sto trhu jedn� zem� budeme br�t v �vahu trh ur�it� skupiny zem�. Kdy� narodnici uji��uj�, �e zahrani�n� trh je �v�chodiskem z nesn�z�[w], do kter�ch se dost�v� kapitalismus p�i realizaci produktu, zast�raj� touto fr�z� jen tu velice nep��jemnou okolnost, �e pro n� je �zahrani�n� trh� �v�chodiskem z nesn�z�, do nich� se dost�vaj� proto, �e nepochopili teorii... To nen� v�echno. Teorie, kter� spojuje zahrani�n� trh s ot�zkou realizace celkov�ho spole�ensk�ho produktu, dokazuje nejen nepochopen� t�to realizace, ale znamen� je�t� nav�c krajn� povrchn� ch�p�n� rozpor� j� vlastn�ch. �D�ln�ci spot�ebov�vaj� mzdu, ale kapitalist� nemohou spot�ebovat nadhodnotu.� Vmyslete se do t�to �teorie� ze stanoviska zahrani�n�ho trhu. Odkud v�me, �e �d�ln�ci spot�ebov�vaj� mzdu�? Z jak�ho d�vodu se m��eme domn�vat, �e v�robky ur�en� celou t��dou kapitalist� dan� zem� k spot�eb� v�ech d�ln�k� t�to zem� se budou skute�n� hodnotov� rovnat jejich mzd� a nahrad� ji, tak�e tyto v�robky nebudou pot�ebovat zahrani�n� trh? Rozhodn� nejsou ��dn� d�vody si to myslet, a ve skute�nosti to v�bec tak nen�. Nejen v�robky (nebo ��sti v�robk�) nahrazuj�c� nadhodnotu, ale i v�robky nahrazuj�c� variabiln� kapit�l; nejen v�robky nahrazuj�c� variabiln� kapit�l, ale i v�robky nahrazuj�c� konstantn� kapit�l (na kter� na�i �ekonomov�, ani� si jsou v�domi sv� p��buznosti... s Adamem, zapom�naj�), nejenom v�robky existuj�c� ve form� spot�ebn�ch p�edm�t�, ale i v�robky existuj�c� ve form� v�robn�ch prost�edk�, se realizuj� jen �s nesn�zemi�, za neust�l�ch v�kyv�, kter� jsou st�le prud�� podle toho, jak se kapitalismus rozv�j�, v podm�nk�ch zb�sil� konkurence nut�c� ka�d�ho podnikatele, aby se sna�il neomezen� roz�i�ovat v�robu, p�ekra�ovat hranice dan�ho st�tu a vyhled�vat nov� trhy v zem�ch, kter� je�t� nebyly vta�eny do kapitalistick�ho ob�hu zbo��. Te� jsme se dostali tak� k ot�zce, pro� je zahrani�n� trh pro kapitalistickou zemi nutn�. Rozhodn� ne proto, �e v kapitalistick�m z��zen� nem��e b�t produkt v�bec realizov�n. To je nesmysl. Zahrani�n� trh je nezbytn� proto, �e pro kapitalistickou v�robu je na rozd�l od v�ech star�ch zp�sob� v�roby, omezen�ch hranicemi ob�iny, d�di�n�ho statku, kmene, �zemn�ho okruhu nebo st�tu typick� snaha neomezen� se roz�i�ovat. Zat�mco za v�ech star�ch hospod��sk�ch syst�m� se v�roba obnovovala poka�d� v d��v�j�� podob� i rozsahu, v kapitalistick�m z��zen� je obnova v t�e podob� nemo�n� a z�konem v�roby se st�v� jej� neomezen� roz�i�ov�n� a neust�l� pohyb vp�ed.[x]
R�zn� pojet� realizace (p�esn�ji jej� ch�p�n� na jedn� stran� ajej� �pln� nepochopen� romantiky na stran� druh�) vede tedy ke dv�ma diametr�ln� protich�dn�m n�zor�m na v�znam zahrani�n�ho trhu. Pro jedny (romantiky) je zahrani�n� trh ukazatelem �nesn�z�, kter� stav� kapitalismus do cesty spole�ensk�mu v�voji. Druh�m naopak zahrani�n� trh ukazuje, jak kapitalismus odstra�uje spole�ensk�mu v�voji z cesty nesn�ze, kter� vznikly historicky ve form� r�zn�ch p�ehrad, jako jsou ob�iny, kmeny, �zemn� celky a n�rody.[y]
Jak vid�te, li�� se pouze �hledisko�... Ano, �pouze�! Odli�nost romantick�ch soudc� kapitalismu od ostatn�ch spo��v� celkov� �pouze� v �hledisku�, �pouze� v tom, �e jedni jej posuzuj� zezadu, druz� zp�edu, jedni z hlediska z��zen�, kter� kapitalismus odstra�uje, a druz� z hlediska toho z��zen�, kter� kapitalismus vytv���.[z]
Nespr�vn� ch�p�n� zahrani�n�ho trhu spojuj� obvykle romantici s poukazov�n�m na �zvl�tnosti� mezin�rodn�ho postaven� kapitalismu v dan� zemi, na nemo�nost naj�t trh atp.; v�echny tyto argumenty maj� kapitalisty �odradit� od hled�n� zahrani�n�ho trhu. Kdy� ale ��k�me �poukazov�n�, vyjad�ujeme se nep�esn�, nebo� romantik nepod�v� faktickou anal�zu zahrani�n�ho obchodu zem�, jej�ho postupn�ho pronik�n� na nov� trhy, jej� kolonizace atd. Studium skute�n�ho procesu a jeho vysv�tlen� ho absolutn� nezaj�m�; pot�ebuje proti tomuto procesu jen mor�lku. Aby se �ten�� mohl p�esv�d�it o naprost� toto�nosti t�to mor�lky u soudob�ch rusk�ch romantik� a romantika francouzsk�ho, uvedeme uk�zky jeho �vah. Jak Sismondi hrozil kapitalist�m, �c nenajdou trh, jsme u� vid�li. Nez�st�val v�ak jen p�i tom. Aby dok�zal nemo�nost kapitalistick� cesty a nutnost zvolit jinou cestu, tvrdil, �e �sv�tov� trh je u� dostate�n� z�soben� (II, 328)... Tvrdil anglick�m podnikatel�m, �e kapitalismus nem��e zam�stnat v�echny d�ln�ky, kter� uvol�uje farm��sk� hospoda�en� v zem�d�lstv� (I, 255�256). �Bude to pro ty, jim� jsou zem�d�lci ob�tov�ni, v�bec v�hodn�? V�dy� zem�d�lci jsou prvn�mi a nejspolehliv�j��mi spot�ebiteli anglick�ch manufaktur. Omezen� jejich spot�eby by pro pr�mysl znamenalo mnohem hor�� r�nu ne� uzav�en� n�kter�ho z nejv�t��ch zahrani�n�ch trh�� (I, 256). P�esv�d�oval anglick� farm��e, �e neobstoj� v konkurenci s chud�m polsk�m roln�kem, kter�ho obil� skoro nic nestoj� (II, 257), a �e jim hroz� je�t� v�t�� konkurence rusk�ho obil� z �ernomo�sk�ch p��stav�. Volal: �Ameri�an� p�ijali novou z�sadu: vyr�b�t bez ohledu na trh (produire sans calculer le march�) a vyr�b�t co mo�n� nejv�ce.� Toje �charakteristick� rys obchodu cel�ch Spojen�ch st�t� bez v�jimky, �e zbo�� v�eho druhu p�evy�uje po�adavky spot�eby... v�sledkem tohoto p�ebytku obchodn�ho kapit�lu, kter� nelze sm�nit za d�chod, je jeden �padek za druh�m� (I, 455, 456). Dobr�k Sismondi! Co by �ekl o sou�asn� Americe � o Americe, kter� dos�hla tak kolos�ln�ho rozvoje na ��et t�ho� �vnit�n�ho trhu�, kter� se m�l podle teorie romantik� �zu�ovat�!
VII
KrizeT�et�m chybn�m z�v�rem Sismondiho z nespr�vn� teorie p�evzat� od Adama Smitha je u�en� o kriz�ch. Ze Sismondiho n�zoru, �e akumulace (r�st v�roby v�bec) je ur�ov�na spot�ebou, a z nespr�vn�ho v�kladu realizace celkov�ho spole�ensk�ho produktu (redukovan�ho na pod�l d�ln�k� a pod�l kapitalist� na d�chodu) vyplynulo p�irozen� a nevyhnuteln� u�en�, �e krize se vysv�tluj� disproporc� mezi v�robou a spot�ebou. T�to teorie se d�sledn� dr�el i Sismondi. P�evzal ji i Rodbertus, jen pon�kud pozm�nil formulaci: vysv�tloval krizi t�m, �e se p�i r�stu v�roby pod�l d�ln�k� na v�robku zmen�uje, p�i�em� celkov� spole�ensk� produkt d�lil stejn� nespr�vn� jako Adam Smith na mzdu a �rentu� (podle jeho terminologie je �renta� nadhodnota, tj. zisk spolu s pozemkovou rentou). V�deck� anal�za akumulace v kapitalistick� spole�nosti[aa] a realizace produktu podkopala podstatu t�to teorie a sou�asn� uk�zala, �e zvl�t� v obdob�ch p�edch�zej�c�ch kriz�m se spot�eba d�ln�k� zvy�uje a �e nedostate�n� spot�eba (kter� pr� vysv�tluje krize) existovala za nejr�zn�j��ch hospod��sk�ch syst�m�, kde�to krize jsou charakteristick�m znakem jenom jednoho syst�mu kapitalistick�ho. Tato teorie vysv�tluje krize jin�m rozporem, a to rozporem mezi spole�ensk�m charakterem v�roby (zespole�en�t�n� kapitalismem) a mezi soukrom�m, individu�ln�m zp�sobem p�ivlast�ov�n�. Zd�lo by se, �e hlubok� rozd�l mezi t�mito teoriemi je naprosto jasn�, ale mus�me se u n�ho zdr�et d�le, nebo� zvl�t� ru�t� p��vr�enci Sismondiho se sna�� tento rozd�l set��t a v�c zamotat. Ob� teorie kriz�, o nich� mluv�me, vysv�tluj� krize zcela odli�n�. Prvn� teorie je vysv�tluje rozporem mezi v�robou a spot�ebou d�lnick� t��dy, druh� rozporem mezi spole�ensk�m charakterem v�roby a soukrom�m charakterem p�ivlast�ov�n�. Prvn� tedy vid� ko�en jevu mimo v�robu (odtud nap�. u Sismondiho v�eobecn� v�pady proti klasik�m, �e ignoruj� spot�ebu a zaj�maj� se jen o v�robu); druh� � pr�v� v podm�nk�ch v�roby. Kr�tce �e�eno, prvn� vysv�tluje krize nedostate�nou spot�ebou (Unterkonsumption), druh� anarchi� v�roby. A tak se ob� teorie, vysv�tluj�c� krize rozporem v hospod��sk�m z��zen� sam�m, ve v�kladu tohoto rozporu naprosto rozch�zej�. Vznik� v�ak ot�zka: pop�r� druh� teorie fakt rozporu mezi v�robou a spot�ebou, fakt nedostate�n� spot�eby? Ov�em�e ne. Jednozna�n� tento fakt uzn�v�, p�isuzuje mu v�ak p��slu�n�, pod��zen� m�sto jako faktu, kter� se vztahuje jen k jedn� skupin� celkov� kapitalistick� v�roby. Podle n� tento fakt nem��e vysv�tlit krize vyvol�van� jin�m, hlub��m, z�kladn�m rozporem sou�asn� hospod��sk� soustavy, a to rozporem mezi spole�ensk�m charakterem v�roby a soukrom�m charakterem p�ivlast�ov�n�. Co tedy ��ci o lidech, kte�� se v podstat� p�idr�uj� prvn� teorie a ospravedl�uj� se odvol�v�n�m na to, �e stoupenci druh� teorie konstatuj� rozpor mezi v�robou a spot�ebou? Tito lid� se z�ejm� nezamysleli nad z�kladn�m rozd�lem mezi ob�ma teoriemi a nepochopili n�le�it� druhou teorii. K t�mto lidem pat�� nap�. pan N. -on (nemluv� u� o panu V. V.). Na jejich p��slu�nost k Sismoridiho stoupenc�m pouk�zal v na�� literatu�e u� pan Tugan-Baranovskij (Pr�myslov� krize, s. 477, s podivnou v�hradou t�kaj�c� se pana N. -ona: �patrn�). Kdy� se v�ak pan N. -on pou�t� do v�klad� o �zu�ov�n� vnit�n�ho trhu� a o �poklesu spot�ebn� schopnosti lidu� (t�i�t� jeho n�zor�), odvol�v� se nicm�n� na stoupence druh� teorie, kte�� konstatuj� fakt rozporu mezi v�robou a spot�ebou, fakt nedostate�n� spot�eby. Takov� odvol�n� jsou pochopiteln� jen uk�zkou schopnosti, tak p��zna�n� pro tohoto autora, uv�d�t nevhodn� cit�ty a nic v�c. Nap�. v�ichni �ten��i, kte�� znaj� jeho Studie, se jist� pamatuj� na �cit�ty� o tom, �e �d�ln�ci jsou jako odb�ratel� zbo�� pro trh d�le�it�, ale kapitalistick� spole�nost m� snahu ohodnotit je co nejn�e, kdy� prod�vaj� vlastn� zbo�� � pracovn� s�lu� (Studie, s. 178), pamatuj� se rovn�, �e pan N. -on chce z toho vyvozovat i �zu�ov�n� vnit�n�ho trhu� (ibidem, s. 203n.) a krize (s. 298n.). Kdy� n� autor uv�d� tento cit�t (kter�, jak jsme vysv�tlili, nic nedokazuje), vynech�v� nav�c je�t� konec pozn�mky, z n� vzal sv�j cit�t. Cit�t byl vlastn� pozn�mkou vepsanou do rukopisu druh�ho odd�lu II. d�lu Kapit�lu s t�m, �aby byla pozd�ji podrobn�ji rozvedena�, a vydavatel rukopisu ji tedy uvedl v Pozn�mk�ch. Po uveden�ch slovech se v t�to pozn�mce prav�: �Av�ak toto v�e pat�� a� do p��t� ho odd�lu�[bb], tj. do t�et�ho odd�lu. A o �em pojedn�v� t�et� odd�l? Pr�v� tento odd�l kritizuje teorii Adama Smitha o dvou ��stech celkov�ho spole�ensk�ho produktu (z�rove� s v��e uveden�m odvol�n�m na Sismondiho) a anal�zu �reprodukce a ob�hu celkov�ho spole�ensk�ho kapit�lu�, tj. realizace produktu. A tak n� autor na potvrzen� sv�ch n�zor�, kter� opakuje po Sismondim, cituje pozn�mku vztahuj�c� se �jen k odd�lu�, v n�m� Sismondiho vyvrac�, �jen k odd�lu�, v n�m� se vysv�tluje, �e kapitalist� mohou realizovat nadhodnotu a �e za�len�n� zahrani�n�ho trhu do anal�zy realizace je nesmysl...
Druh� pokus set��t rozd�l mezi ob�ma teoriemi a obh�jit star� romantick� balast odvol�n�m se na nov� u�en� obsahuje sta� Efrusiho. Efrusi uv�d� Sismondiho teorii kriz� a poukazuje na jej� nespr�vnost (Russkoje bogatstvo, �. 7, s. 162). D�l� to krajn� nep�esn� a rozporupln�. Na jedn� stran� opakuje argumenty opa�n� teorie a ��k�, �e n�rodn� popt�vka se neomezuje na p�edm�ty bezprost�edn� spot�eby. Na druh� stran� tvrd�, �e Sismondiho v�klad kriz� �uv�d� jen jednu z mnoha okolnost�, kter� znesnad�uj� rozd�lov�n� n�rodn� v�roby v souladu s popt�vkou obyvatelstva a s jeho koup�schopnost�. �ten��i se p�edkl�d� my�lenka, �e vysv�tlen� kriz� spo��v� pr�v� v �rozd�lov�n� a �e Sismondiho chyba je pouze v ne�pln�m v��tu p���in znesnad�uj�c�ch toto rozd�lov�n�! Ale to nen� to hlavn�... �Sismondi,� prav� Efrusi, �nez�stal p�i v��e uveden�m v�kladu. U� v prvn�m vyd�n� Nouveaux principes nach�z�me velice pou�nou kapitolu nadepsanou De la connaissance du march�[cc], v n� n�m Sismondi odhaluje z�kladn� p���iny poru�en� rovnov�hy mezi v�robou a spot�ebou (toho si v�imn�te!) s takovou jasnost�, s jakou se p�i t�to ot�zce setk�v�me jen u mal�ho po�tu ekonom�� (ib.). Efrusi uv�d� cit�ty o tom, �e tov�rn�k nem��e zn�t trh, a tvrd�: �T�m�� tot� ��k� Engels� (s. 163). Pak n�sleduje cit�t o tom, �e tov�rn�k nem��e zn�t popt�vku. Efrusi uv�d� je�t� cit�ty o �dal��ch p�ek�k�ch p�i vytvo�en� rovnov�hy mezi v�robou a spot�ebou� (s. 164) a dokazuje, �e �obsahuj� to vysv�tlen� kriz�, kter� st�le v�ce p�evl�d�! A nejen to. Efrusi soud�, �e �v ot�zce p���in n�rodohospod��sk�ch kriz� m��eme pln�m pr�vem pova�ovat Sismondiho za praotce n�zor�, kter� jsou v n�sleduj�c�ch letech propracov�v�ny d�kladn�ji a jasn�ji� (s. 168).
Ale t�m v��m Efrusi odhaluje, �e tuto ot�zku v�bec nepochopil! Co jsou to krize? Nadv�roba, v�roba zbo��, kter� nem��e b�t realizov�no, po n�m� nen� popt�vka. Jestli�e po zbo�� nen� popt�vka � znamen� to, �e kdy� je tov�rn�k vyr�b�l, neznal popt�vku. Pt�me se: co�pak krizi lze vysv�tlit poukazem na podm�nku, kter� m��e ke krizi v�st? Co�pak Efrusi nech�pal rozd�l mezi poukazov�n�m na mo�nost a vysv�tlen�m nutnosti jevu? Sismondi prav�:krize jsou mo�n�, proto�e tov�rn�k nezn� popt�vku; jsou nutn�, proto�e v kapitalistick� v�rob� nem��e existovat rovnov�ha mezi v�robou a spot�ebou (tj. produkt nem��e b�t realizov�n). Engels ��k�: krize jsou mo�n�, proto�e tov�rn�k nezn� popt�vku; v�bec nejsou nutn� proto, �e by produkt nemohl b�t realizov�n. To je nespr�vn�. Produkt m��e b�t realizov�n. Krize jsou nutn� proto, �e kolektivn� charakter v�roby se dost�v� do rozporu s indiv�du�ln�m charakterem p�ivlast�ov�n�. A najednou se najde ekonom, kter� tvrd�, �e Engels ��k� �skoro tot鞓; �e Sismondi �vysv�tluje krize �pln� stejn�! �Proto m� udivuje,� p�e Efrusi, ��e pan Tugan-Baranovskij... opomenul v Sismondiho u�en� to nejd�le�it�j�� (s. 168). Ale pan Tugan-Baranovskij nic neopomenul.[dd] Naopak docela p�esn� vystihl z�kladn� rozpor, na n�j� redukuje celou ot�zku nov� teorie (s. 455n.), a vysv�tlil v�znam Sismondiho, kter� ji� d��ve upozornil na rozpor projevuj�c� se v kriz�ch, ale neum�l jej spr�vn� vysv�tlit (s. 457: Sismondi u� p�ed Engelsem pouk�zal na to, �e krize vypl�vaj� ze sou�asn� organizace hospod��stv�; s. 491: Sismondi vylo�il, za jak�ch podm�nek jsou krize mo�n�, ale �ne ka�d� mo�nost se opravdu st�v� skute�nost�). Efrusi to absolutn� nepochopil, h�z� v�echno do jednoho pytle a pak �se div�, �e mu vych�z� nesmysl! Ekonom �asopisu Russkoje bogatstvo prav�: �Je pravda, �e u Efrusiho nenach�z�me v�razy, kter� te� v�eobecn� zdom�cn�ly, jako je �anarchie v�roby� a �bezpl�novitost (Planlosigkeit) v�roby�, ale podstatu skr�vaj�c� se pod t�mito v�razy postihl zcela jasn� (s. 168). Jak snadno restauruje soudob� romantik romantika minulosti! Ot�zka je redukov�na na rozd�l ve slovech! Ve skute�nosti se ot�zka redukuje na to, �e Efrusi nech�pe slova, kter� opakuje. �Anarchie v�roby�, �bezpl�novitost v�roby� co vyjad�uj� tyto v�razy? Rozpor mezi spole�ensk�m charakterem v�roby a individu�ln�m charakterem p�ivlast�ov�n�. A pt�me se ka�d�ho, kdo zn� analyzovanou ekonomickou literaturu: uzn�val tento rozpor Sismondi nebo Rodbertus? Vyvozovali krize z tohoto rozporu? Ne, nevyvozovali a nemohli vyvozovat, nebo� ani jeden z nich tomuto rozporu v�bec nerozum�l. Absolutn� ciz� jim byla sama my�lenka, �e kritiku kapitalismu nen� mo�no zalo�it na fr�z�ch o v�eobecn�m blahobytu[ee] nebo o nespr�vnosti �ob�hu ponechan�ho sob� sam�mu�[ff], ale �e je nutn� zalo�it ji na charakteru v�voje v�robn�ch vztah�.
Je n�m zcela jasn�, pro� se na�i ru�t� romantikov� ze v�ech sil sna�� set��t rozd�l mezi dv�ma uveden�mi teoriemi kriz�. Je to proto, �e s uveden�mi teoriemi jsou p��mo a �zce spojeny z�sadn� r�zn� vztahy ke kapitalismu. Vysv�tlujeme-li opravdu krize nemo�nost� realizovat produkt, rozporem mezi v�robou a spot�ebou, dosp�v�me k pop�r�n� re�lnosti a vhodnosti cesty, po n� se ub�r� kapitalismus, prohla�ujeme ji za cestu �mylnou� a za��n�me hledat �jin� cesty�. Vyvozujeme-li krize z tohoto rozporu, mus�me p�edpokl�dat, �e ��m d�le se rozpor vyv�j�, t�m nesnadn�j�� je z n�j v�chodisko. Zat�m jsme vid�li, jak Sismondi nanejv�� naivn� vyjad�oval pr�v� toto m�n�n�, kdy� prohla�oval, �e pomal� akumulace kapit�lu je je�t� snesiteln�, ale rychl� akumulace je neudr�iteln�. Naopak, vysv�tlujeme-li krize rozporem mezi spole�ensk�m charakterem vyroby a individu�ln�m charakterem p�ivlast�ov�n� prizn�v�me t�m re�lnost a pokrokovost kapitalistick� cesty a zavrhujeme hled�n� �jin�ch cest� jako nesmysln� romantismus. T�m uzn�v�me, �e ��m d�le se tento rozpor rozv�j�, t�m leh�� je z n�ho v�chodisko, a �e v�chodisko je pr�v� v rozvoji dan�ho z��zen�.
Jak �ten�� vid�, i zde se setk�v�me s r�zn�mi �hledisky�...
Je zcela p�irozen�, �e na�i romantici hledaj� teoretick� zd�vodn�n� sv�ch n�zor�. Je zcela p�irozen�, �e p�i tomto hled�n� nal�zaj� star� balast, kter� z�padn� Evropa odvrhla u� velice d�vno. Je zcela p�irozen�, �e romantikov� to c�t� a pokou�ej� se restaurovat tento balast bu� t�m, �e prost� p�ikra�luj� romantiky z�padn� Evropy, nebo ���� romantismus pod vlajkou nevhodn�ch a p�ekroucen�ch cit�t�. Ale krut� se m�l�, kdy� si mysl�, �e takov� pa�er�ctv� z�stane utajeno.
T�m kon��me v�klad z�kladn� teoretick� Sismondiho doktr�ny a hlavn�ch teoretick�ch z�v�r�, kter� z n� vyvodil, ale mus�me dodat je�t� mali�kost, t�kaj�c� se op�t Efrusiho. Ve sv� druh� stati o Sismondim (pokra�ov�n� prvn�) prav�: �Je�t� zaj�mav�j�� (v porovn�n� s u�en�m o d�chodu z kapit�lu) jsou Sismondiho n�zory na r�zn� druhy d�chod�� (Russkoje bogatstvo, �. 8, s. 42). Sismondi pr� stejn� jako Rodbertus d�l� n�rodn� d�chod na dv� ��sti: �jednu dost�vaj� vlastn�ci p�dy a majitel� v�robn�ch prost�edk�, druhou � p�edstavitel� pr�ce� (ib.). N�sleduj� cit�ty, v nich� Sismondi mluv� o stejn�m d�len� nejen n�rodn�ho d�chodu, ale i celkov�ho produktu: �Ro�n� v�roba �ili v�sledek v�ech prac�, kter� n�rod vykonal pr�b�hu roku, se rovn� skl�d� ze dvou ��st� atd. (Nouveaux principes I, 105, cit. v �asopise Russkoje bogatstvo, �. 8, s. 43). N� ekonom uzav�r�: �Citovan� m�sta jasn� dokazuj�, �e Sismondi bezv�hradn� p�ejal (!) tut� klasifikaci n�rodn�ho d�chodu, kter� hraje u modern�ch ekonom� tak d�le�itou �lohu, a to d�len� n�rodn�ho d�chodu na d�chod zalo�en� na pr�ci a na bezpracn� d�chod � arbeitsloses Einkommen. �e�eno v�eobecn�, i kdy� nebyly Sismondiho n�zory na ot�zku d�chodu v�dy jasn� a ur�it�, p�ece jen v�ak v nich probleskuje v�dom� rozd�lnosti mezi soukromohospod��sk�m a n�rodohospod��sk�m d�chodem� (s. 43).
Citovan� m�sto je podle na�eho n�zoru jasn�m d�kazem toho, �e Efrusi si dokonale osvojil moudrost n�meck�ch u�ebnic, ale p�esto (a mo�n� pr�v� d�ky tomu) �pln� p�ehl�dl teoretickou obt�nost ot�zky n�rodn�ho d�chodu na rozd�l od d�chodu individu�ln�ho. Efrusi se vyjad�uje velmi neopatrn�. Vid�li jsme, �e v prvn� polovin� sv� stati naz�val �modern�mi ekonomy� teoretiky jedn� ur�it� �koly. �ten�� se bude pr�vem domn�vat, �e i tentokr�t se mluv� o nich. Ve skute�nosti zde m� autor na mysli n�co �pln� jin�ho. Ve funkci modern�ch ekonom� te� u� figuruj� n�me�t� katedrov� socialist�[57]. Obhajoba Sismondiho spo��v� v tom, �e autor p�ibli�uje svou teorii jejich u�en�. V �em z�le�� u�en� t�chto Efrusiho �modern�ch� autorit? V tom, �e n�rodn� d�chod se d�l� na dv� ��sti.
Ale v�dy� to je u�en� Adama Smitha, a v�bec ne �modern�ch ekonom��! Kdy� Adam Smith d�lil d�chod na mzdu, zisk a rentu (kn. I, kap. VI Bohatstv� n�rod�; kn. II, kap. II), kladl dv� posledn� ��sti proti prvn� jako bezpracn� d�chod a naz�val je ob� sr�kou z pr�ce (kn. I, kap. VIII) a pop�ral n�zor, �e zisk je tat� mzda za pr�ci zvl�tn�ho druhu (kn. I, kap. VI). Jak Sismondi, tak i Rodbertus a �modern� auto�i n�meck�ch u�ebnic toto Smithovo u�en� prost� opakuj�. Je mezi nimi jen jedin� rozd�l: Adam Smith si uv�domoval, �e se mu nepoda�� odd�lit dokonale n�rodn� d�chod od n�rodn�ho produktu; byl si v�dom toho, �e se dost�v� do rozporu, kdy� z n�rodn�ho produktu vylu�uje konstantn� kapit�l (podle sou�asn� terminologie), kter� v�ak pro n�ho byl sou��st� jednotliv�ho v�robku. �Modern� ekonomov� opakovali chybu Adama Smitha, halili jeho u�en� do nabub�elej�� formy (�klasifikace n�rodn�ho d�chodu�) a p�itom jim unikl rozpor, p�ed n�m� se zastavil Adam Smith. Jsou to snad zp�soby u�en�, ale v�bec ne v�deck�.
VIII
Kapitalistick� renta a kapitalistick� p�elid�n�Pokra�ujeme v p�ehledu Sismondiho teoretick�ch n�zor�. V�echny jeho hlavn� my�lenky, je� jsou pro n�j na rozd�l od v�ech ostatn�ch ekonom� charakteristick�, jsme ji� rozebrali. Ostatn� bu� nemaj� pro cel� jeho u�en� tak velk� v�znam, nebo jsou shrnut�m p�edchoz�ch.
Poznamenejme, �e Sismondi pr�v� tak jako Rodbertus nesouhlasil s Ricardovou teori� renty. Nep�edlo�il v�ak ��dnou vlastn� teorii a sna�il se ot��st Ricardov�m u�en�m d�vody v�ce ne� slab�mi. Vystupuje tu jako v�lu�n� ideolog mal�ho roln�ka; ani tak nevyvrac� Ricarda, jako sp�e zavrhuje jak�koli p�en�en� kategori� zbo�n�ho hospod��stv� a kapitalismu na zem�d�lstv�. V obou sm�rech je jeho hledisko velmi charakteristick� pro romantika. XIII. kap. 3. knihy[gg] je v�nov�na �teorii pana Ricarda o pozemkov� rent�. Sismoridi ji� na po��tku prohl�sil, �e Ricardova doktr�na je v �pln�m rozporu s jeho vlastn� teori�, a uv�d� takov�to n�mitky: v�eobecn� m�ra zisku (na n� je zalo�ena Ricardova teorie) se nikdy nestabilizuje, k voln�mu p�el�v�n� kapit�lu v zem�d�lstv� nem��e doj�t. V zem�d�lstv� je nutn� rozezn�vat vnit�n� hodnotu produktu (la valeur intrinsèque), nez�vislou na v�kyvech trhu a p�edstavuj�c� pro majitele ��ist� produkt� (produit net), �pr�ci p��rody� (I, 306). �Pr�ce p��rody je silou, pramenem �ist�ho produktu p�dy, zkouman�m v jeho vnit�n� hodnot� (intrinsèquement) (I, 310). �D�vali jsme se na rentu (le fermage), �ili spr�vn�ji na �ist� produkt, jakoby vznikal bezprost�edn� z p�dy pro u�itek vlastn�ka; nep�ipravuje o nic farm��e ani spot�ebitele� (I, 312). A toto opakov�n� star�ch fyziokratick�ch p�edsudk� kon�� je�t� pou�en�m: �V politick� ekonomii se mus�me vyst��hat (se d�fier) jak�chkoli absolutn�ch hypot�z pr�v� tak jako abstrakc� (I, 312)! V takov�to �teorii� nen� ani co rozeb�rat, nebo� jedin� stru�n� Ricardova pozn�mka proti �pr�ci p��rody� je v�c ne� dosta�uj�c�.[hh] Je to prost� odm�tnut� anal�zy a v porovn�n� s Ricardem obrovsk� krok zp�t. Zcela n�zorn� se tu projevuje Sismondiho romantismus, kter� sp�ch� odsoudit dan� proces z obavy, aby ho nemusel by� jen ��ste�n� rozebrat. V�imn�te si, �e Sismondi ani nepop�r�, �e se v Anglii vyv�j� zem�d�lstv� kapitalistickou cestou, �e roln�ky vyst��dali farm��i a n�den�ci a �e na kontinent� prob�h� v�voj stejn�m sm�rem. Odvrac� se prost� od t�chto fakt (kter� m�l prozkoumat, kdy� uva�oval o kapitalistick�m hospod��stv�) a d�v� p�ednost sentiment�ln�m rozprav�m o v�hodnosti syst�mu patriarch�ln� exploatace p�dy. Navlas stejn� postupuj� i na�i narodnici: ani jeden z nich se nepokusil vyvr�tit fakt, �e zbo�n� hospod��stv� pronik� do zem�d�lstv�, �e nem��e nezp�sobit radik�ln� zm�ny ve spole�ensk�m charakteru zem�d�lstv� � ale sou�asn� ��dn� narodnik, kdy� posuzuje kapitalistick� hospod��stv�, neklade ot�zku r�stu tr�n�ho zem�d�lstv� a rad�ji v�c odb�v� sentencemi o �lidov� v�rob�. Proto�e nyn� rozeb�r�me pouze ekonomickou teorii Sismondiho, podrobn� se s touto �patriarch�ln� exploatac� sezn�m�me pozd�ji.
Druhou teoretickou ot�zkou, kolem n� se to�� Sismondiho v�klad, je u�en� o populaci. V�imn�me si Sismondiho stanoviska k Malthusov� teorii a k p�elidn�n�, kter� je produktem kapitalismu.
Podle Efrusiho se Sismondi ztoto��uje s Malthusem jen v tom, �e obyvatelstvo se m��e rozmno�ovat neoby�ejn� rychle a st�v� se zdrojem neoby�ejn�ho str�d�n�. �D�le je v�ak jejich pozice zcela protich�dn�. Sismondi p�istupuje k cel� ot�zce populace soci�ln� historicky� (Russkoje bogatstvo, �. 7, s. 148). Tak� v t�to formulaci Efrusi dokonale maskuje charakteristick� stanovisko Sismondiho (toti� malobur�oazn�) a jeho romantismus.
Co znamen� �p�istupovat k ot�zce populace soci�ln� historicky�? Zkoumat popula�n� z�kon v ka�d�m historick�m syst�mu hospod��stv� zvl a pak studovat jeho souvislost a spjatost s dan�m syst�mem. Jak� syst�m studoval Sismondi? Kapitalistick�. Z toho spolupracovn�k �asopisu Russkoje bogatstvo usuzuje, �e Sismondi prostudoval popula�n� z�kon vlastn� kapitalismu. V tomto tvrzen� je ��st pravdy, ale pr�v� jen ��st. Proto�e v�ak Efrusi ani nepomyslel na to rozebrat, co v �vah�ch o populaci Sismondimu chyb�lo, a proto�e tvrd�, �e �Sismondi je tu p�edch�dcem nejv�znamn�j��ch modern�ch ekonom��[ii] (s. 148), p�ikr�luje t�m malobur�oazn�ho romantika stejn�, jak jsme toho byli sv�dky v ot�zce kriz� a n�rodn�ho d�chodu. V �em se v t�chto ot�zk�ch podobalo Sismondiho u�en� nov� teorii? V tom, �e Sismondi pouk�zal na rozpory vlastn� kapitalistick� akumulaci. Tuto podobnost Efrusi konstatoval. ��m se Sismondiho n�zor od nov� teorie li�il? Za prv� t�m, �e neud�lal ani kr��ek vp�ed ve v�deck� anal�ze t�chto rozpor� a v n�kter�ch sm�rech dokonce ud�lal v porovn�n� s klasiky krok zp�t. Za druh� v tom, �e svou neschopnost analyzovat (z��sti nechu� prov�st anal�zu) zast�ral malobur�oazn�m k�z�n�m o nutnosti p�izp�sobit n�rodn� d�chod v�daj�m, v�robu spot�eb� apod. Tento rozd�l Efrusi ani v jednom z uveden�ch bod� nezaznamenal, a t�m zcela nespr�vn� vyl��il Sismondiho skute�n� p��nos a jeho pom�r k nov� teorii. Je tomu tak i v dan� ot�zce. Sismondiho shoda s touto teori� se i zde omezuje jen na to, �e upozornil na rozpor. Rozd�l i zde tkv� v tom, �e nepodal v�deckou anal�zu a nahradil ji malobur�oazn�m moralizov�n�m. Vysv�tl�me si to.
Rozvoj kapitalistick�ho strojov�ho pr�myslu na konci minul�ho stolet� vedl k p�elidn�n� a politick� ekonomii p�ipadl �kol tento jev vysv�tlit. Jak je zn�mo, Malthus se pokou�el vysv�tlit jej p��rodn� historick�mi p���inami, jednozna�n� pop�el vznik tohoto jevu v jist�m, historicky podm�n�n�m spole�enskoekonomick�m z��zen� a zav�ral ob� o�i p�ed rozpory, je� tento fakt odhaluje. Sismondi pouk�zal na tyto rozpory a na vytla�ov�n� obyvatelstva stroji. V tom je jeho nesporn� z�sluha, nebo� v jeho dob� to byla novinka. Pod�vejme se v�ak, jak se zachoval k tomuto faktu.
Sedm� kapitola sedm� knihy (o obyvatelstvu) pojedn�v� p�edev��m �o obyvatelstvu, kter� se stalo p�ebyte�n�m v d�sledku vynalezen� stroj��. Sismondi konstatuje, �e �stroje vytla�uj� lidi� (p. 315, II, VII), a z�rove� klade ot�zku, p�in�ej�-li tyto vyn�lezy n�rodu u�itek nebo ne�t�st�? ��e�en� t�to ot�zky pro v�echny zem� a doby v�bec, a ne pro jednotlivou kapitalistickou zemi, se pochopiteln� zakl�d� na zcela bezobsa�n� banalit�: u�ite�n� je to tehdy, kdy� �popt�vka po spot�ebn�ch p�edm�tech p�evy�uje mo�nosti v�robn�ch prost�edk� v rukou obyvatelstva� (les moyens de produire de la population) (II, 317) a ne�t�st�m, �kdy� v�roba sta�� spot�eb�. Jin�mi slovy: konstatov�n� rozporu je pro Sismondiho jen podn�tem k �vah�m o jak�si abstraktn� spole�nosti, v n� u� nejsou ��dn� rozpory a na ni� lze aplikovat mor�lku rozv�n�ho roln�ka! Sismondi se ani nepokou�� tento rozpor v dan� kapitalistick� spole�nosti analyzovat, zjistit, jak vznikl, k �emu vede atd. Tento rozpor je pro n�ho jen d�vodem, aby se nad n�m mravn� rozho��oval. N�sleduj�c� text kapitoly danou teoretickou ot�zku nijak ne�e��, d�v� se un�st n��ky, st�nostmi a naivn�mi p��n�mi. Vytla�en� d�ln�ci byli spot�ebiteli... zu�uje se vnit�n� trh... pokud jde o zahrani�n�, je u� sv�t dostate�n� z�soben... ur�it� blahobyt roln�k� by l�pe zaru�oval odbyt... neexistuje p�ekvapiv�j��, �d�sn�j�� p��klad ne� Anglie, za n� jdou kontinent�ln� st�ty. A takov�hle sentence uv�d� Sismondi m�sto anal�zy jevu! Jeho pom�r k p�edm�tu je navlas stejn� jako pom�r na�ich narodnik�. Narodnici se tak� omezuj� na konstatov�n� faktu p�ebyte�n�ho obyvatelstva a vyu��vaj� tohoto faktu jen k n��k�m a stesk�m na kapitalismus (srov. N. -on, V. V. atd.). Pr�v� tak jako Sismondi se ani nepokou�� analyzovat, jak� vztah m� p�ebyte�n� obyvatelstvo k pot�eb�m kapitalistick� v�roby, ani narodnici si nikdy nepolo�ili podobnou ot�zku.
Absolutn� nespr�vnost takov� metody byla dok�z�na v�deckou anal�zou dan�ho rozporu. Tato anal�za prok�zala, �e p�ebyte�n� obyvatelstvo, kter� samo nepochybn� p�edstavuje rozpor (spolu s nadbyte�nou v�robou a nadbyte�nou spot�ebou) a kter� je nezbytn�m d�sledkem kapitalistick� akumulace, je sou�asn� nezbytnou sou��st� kapitalistick�ho mechanismu[jj]. ��m v�ce se rozv�j� velk� pr�mysl, t�m v�t��m v�kyv�m podl�h� popt�vka po d�ln�c�ch, kter� je z�visl� na kriz�ch �i obdob�ch prosperity ve�ker� n�rodn� v�roby nebo ka�d�ho jej�ho jednotliv�ho odv�tv�. Tyto v�kyvy jsou z�konem kapitalistick� v�roby, kter� by nemohla existovat bez p�ebyte�n�ho obyvatelstva (tj. bez obyvatelstva p�evy�uj�c�ho pr�m�rnou popt�vku kapitalismu, po d�ln�c�ch), proto�e pot�ebuje m�t neust�le k dispozici pracovn� s�ly pro kter�koli pr�myslov� odv�tv� nebo kter�koli podnik. Anal�za uk�zala, �e p�ebyte�n� obyvatelstvo vznik� ve v�ech pr�myslov�ch odv�tv�ch, jakmile tam pronikne kapitalismus, v zem�d�lstv� stejn� jako v pr�myslu, a �e existuje v r�zn�ch form�ch. Hlavn� formy jsou t�i[kk]: 1. P�elidn�n� plynul�. K n�mu pat�� nezam�stnan� pr�myslov� d�ln�ci. S rozvojem pr�myslu nezbytn� roste i jejich po�et. 2. P�elidn�n� skryt�. K n�mu pat�� vesnick� obyvatelstvo, kter� s rozvojem kapitalismu ztr�c� sv� hospod��stv� a nenach�z� zam�stn�n� mimo zem�d�lstv�. Toto obyvatelstvo m��e v�dycky poskytnout pracovn� s�ly kter�mukoli podniku. 3. P�elidn�n� v�znouc�. Obyvatelstvo je zam�stn�no �naprosto nepravideln�[60] za podm�nek pod obvyklou �rovn�. Sem pat�� p�edev��m ti, kte�� pracuj� doma pro tov�rn�ky a pro obchody, jak obyvatelstvo na vesnici, tak ve m�st�. Souhrn v�ech t�chto vrstev obyvatelstva tvo�� relativn� p�ebyte�n� obyvatelstvo neboli rezervn� arm�du. Tento term�n jasn� ukazuje, o jak� obyvatelstvo jde. Jsou to d�ln�ci, kte�� jsou pro kapitalismus nezbytn�, aby mohly b�t roz�i�ov�ny podniky, ale kte�� nikdy nemohou b�t zam�stn�ni trvale.
I v t�to ot�zce tedy dosp�la teorie k z�v�ru, kter� se diametr�ln� li�� od z�v�ru romantik�. Podle nich je p�ebyte�n� obyvatelstvo d�kazem, �e kapitalismus je bu� nere�ln�, nebo �pochyben��. Ve skute�nosti je tomu pr�v� naopak: p�ebyte�n� obyvatelstvo jako nutn� dopln�k p�ebyte�n� v�roby tvo�� nezbytnou sou��st kapitalistick�ho hospod��stv�, bez kter� by nemohlo ani existovat, ani se rozv�jet. Efrusi i zde prezentuje tuto z�le�itost zcela nespr�vn� a zaml�uje tuto tezi nov� teorie.
Pouhou konfrontac� obou uveden�ch hledisek m��eme zjistit, ke kter�mu z nich se p�ipojuj� na�i narodnici. V��e vylo�en� kapitola ze Sismondiho by mohla pln�m pr�vem figurovat ve Studi�ch o na�em poreformn�m spole�ensk�m hospod��stv� od pana N. -ona.
Narodnici konstatovali, �e v poreformnfm Rusku vznik� p�ebyte�n� obyvatelstvo, ale nikdy se nezab�vali ot�zkou, zda kapitalismus rezervn� arm�du d�ln�k� nutn� pot�ebuje. Mohly by se snad stav�t �eleznice, kdyby ustavi�n� nedoch�zelo k p�elidn�n�? V�dy� je zn�mo, �e popt�vka po pr�ci tohoto druhu v jednotliv�ch letech zna�n� kol�s�.. Mohl by se bez t�to podm�nky rozv�jet pr�mysl? (V obdob�ch p�ekotn� v�stavby je zapot�eb� velk� mno�stv� d�ln�k�, kte�� budou stav�t nov� vznikaj�c� tov�rny, budovy, sklady atd. a vykon�vat nejr�zn�j�� pomocn� n�denick� pr�ce, kter� p�edstavuj� velkou ��st tzv. odch�zen� za nezem�d�lskou prac�.) Mohlo by se bez t�to podm�nky vytvo�it kapitalistick� zem�d�lstv� v na�ich okrajov�ch oblastech, kter� pot�ebuj� statis�ce a mili�ny n�den�k�, p�i�em� popt�vka po t�to pr�ci, jak zn�mo, zna�n� kol�s�? Mohli by d�eva��t� podnikatel� tak fenomen�ln� rychle k�cet lesy pro pot�eby tov�ren, kdyby nevzniklo p�ebyte�n� obyvatelstvo? (Lesn� pr�ce pat�� tak� k nejh��e placen�m a s nejhor�� p��� o d�ln�ky, stejn� jako ostatn� formy pr�ce vesnick�ho obyvatelstva pro podnikatele.) Mohl by se bez t�to podm�nky rozvinout syst�m zad�v�n� pr�ce dom�, kter� ve m�stech i na vesnic�ch zav�d�j� kupci, tov�rn�ci a obchodn� firmy a jen� je tak roz���en�m jevem v tzv. dom�ck� v�rob�? Ve v�ech t�chto pracovn�ch odv�tv�ch (je� se rozvinula hlavn� po reform�) popt�vka po n�mezdn� pr�ci zna�n� kol�s�. Ale v�dy� rozsah kol�s�n� t�to popt�vky ur�uje mno�stv� p�ebyte�n�ho obyvatelstva, kter� kapitalismus pot�ebuje. Narodni�t� ekonomov� nikde neprok�zali znalost tohoto z�kona. Nem�me v�ak v �myslu zab�vat se rozborem podstaty t�chto ot�zek.[ll] Nen� to toti� na��m �kolem. P�edm�tem na�� �vahy je z�padoevropsk� romantismus a jeho vztah k rusk�mu narodnictv�. I v dan�m p��pad� je tento vztah t�� jako ve v�ech p�edchoz�ch: v ot�zce p�ebyte�n�ho obyvatelstva stoj� narodnici d�sledn� na stanovisku romantismu, kter� se diametr�ln� rozch�z� se stanoviskem nov� teorie. Tvrd�, �e kapitalismus nezam�stn�v� propu�t�n� d�ln�ky, �a proto� je nere�ln�, �pochyben�� atd. �Proto� to je�t� v�bec nen�. Rozpor nen� nere�lnost (Widerspruch nen� tot� co Widersinn). Kapitalistick� akumulace, tato skute�n� v�roba pro v�robu, je tak� rozporem. A p�esto m��e existovat a b�t pro ur�it� syst�m hospod��stv� z�konem. Tot� mus�me ��ci o v�ech ostatn�ch rozporech kapitalismu. Uveden� narodnick� n�zor �znamen� jen to, �e mezi ruskou inteligenc� je hluboko zako�en�n� zlozvyk odb�vat v�echny tyto rozpory fr�zemi.
A tak Sismondi k teoretick� anal�ze p�elidn�n� v�bec ni��m nep�isp�l. A jak se na n� v�bec d�val? Jeho n�zor se zakl�d� na origin�ln�m spojen� malobur�oazn�ch sympati� s malthuzi�nstv�m. Prav�: �Velikou chybou sou�asn� soci�ln� struktury je to, �e chud�k nem��e nikdy v�d�t, s jakou popt�vkou po pr�ci m��e po��tat� (II, 261). A Sismondi vzdych� po t�ch �asech, kdy �vesnick� �vec� a mal� roln�k p�esn� znali sv�j d�chod. ���m v�ce je chud�k zbavov�n jak�hokoli vlastnictv�, t�m v�t�� je nebezpe��, �e nespr�vn� stanov� sv�j p��jem a p�isp�je tak k r�stu obyvatelstva (contribuer à accroître une population...), kter� nenajde prost�edky na �ivobyt�, nebude-li nar�stat v souladu s popt�vkou po pr�ci� (II, 263�264).Tak vid�te: tomuto ideologovi malobur�oazie nesta��, �e by si p��l zadr�et ve�ker� spole�ensk� v�voj, aby zachr�nil patriarch�ln� pom�ry polodivok�ho obyvatelstva. Je svoln� s jak�mkoli mrza�en�m lidsk� p�irozenosti, jen kdy� p�isp�je k z�chran� malobur�oazie. A je�t� n�kolik cit�t�, kter� nenech�vaj� nikoho na pochyb�ch, pokud jde o tento posledn� bod:
T�denn� v�plata v tov�rn� nau�ila �ivo��c�ho d�ln�ka nehled�t do budoucnosti d�le ne� do p��t� soboty: �tak se v n�m otupily mravn� hodnoty a pocit sympatie� (II, 266), kter�, jak hned uvid�me, spo��vaj� v �man�elsk� uv�livosti� ! ... � �jeho rodina bude t�m po�etn�j��, ��m v�ce bude na obt� spole�nosti; a n�rod bude �p�t (g�mira) pod b�emenem obyvatelstva, kter� nebude nar�stat v souladu (disproportion�e) s prost�edky nutn�mi k jeho ob�iv� (II, 267). Heslem Sismondiho je zachovat drobn� vlastnictv� za ka�dou cenu, dokonce za cenu sn�en� �ivotn� �rovn� a deformace lidsk� p�irozenosti! Kdy� se Sismondi tv��� jako st�tn�k a hovo�� o tom, kdy je ���douc� r�st obyvatelstva, �to�� ve zvl�tn� kapitole na n�bo�enstv�, proto�e neodsoudilo �neuv�en� man�elstv�. A jakmile se n�kdo dotkne jeho ide�lu mal�ho bur�oy, st�v� se z n�j v�t�� malthuzi�n ne� s�m Malthus. �D�ti, kter� se rod� jen do b�dy,� pou�uje Sismondi p�edstavitele n�bo�enstv�, �rod� se z�rove� pro h��ch... Neznalost probl�m� spole�ensk�ho z��zen� je (p�edstavitele n�bo�enstv�) p�inutila, aby vy�krtli z man�elsk�ch ctnost� cudnost a to se stalo jednou z trval�ch p���in, poru�uj�c�ch p�irozenou rovnov�hu mezi obyvatelstvem a jeho existen�n�mi prost�edky� (II, 294). �N�bo�ensk� mor�lka by m�la lidi u�it tomu, �e kdy� obnov� rodinu, jsou povinni ��t se sv�mi �enami stejn� cudn� jako svobodn� mu�i se �enami, kter� jim nepat�� (II, 298). A Sismondi, kter� si d�l� n�rok nejen na to, aby byl naz�v�n dobr�m teoretikem, ale i moudr�m hospod��em, okam�it� tak� vypo��t�v�, �e k �obnoven� rodiny� jsou ��douc� �pr�m�rn� celkem t�i porody�, a d�v� vl�d� radu, �aby neklamala lidi nad�j� na nez�visl� postaven�, kter� by jim dovolilo zalo�it rodinu, zat�mco toto iluzorn� z��zen� (cet �tablissement illusoire) je ponech� na pospas str�d�n�, b�d� a �mrtnosti� (II, 299). �Kdy� soci�ln� organizace neodd�lovala t��du pracuj�c�ch od t��dy vlastn�c� n�jak� majetek, sta�ilo pouh� ve�ejn� m�n�n�, aby byl odvr�cen bi� (le fl�au) chudoby. Pro zem�d�lce byl prodej d�dictv� po otc�ch a pro �emesln�ka utracen� jeho nevelk�ho kapit�lu v�dycky n���m zahanbuj�c�m... Ale v sou�asn�m spole�ensk�m z��zen� v Evrop�... nemohou se lid�, odsouzen� nav�ky k nemajetnosti, v�bec styd�t za to, �e je �ek� �ebr�ck� h�l� (II, 306�307). Bylo by sotva mo�n� n�zorn�ji vyj�d�it tupost a bezcitnost drobn�ho vlastn�ka! Teoretik Sismondi se zde st�v� praktick�m r�dcem hl�saj�c�m mor�lku, kter� se, jak zn�mo, tak �sp�n� dr�� francouzsk� roln�k. To nen� jen Malthus, ale nav�c Malthus p�ist�i�en� zcela podle vzoru mal�ho bur�oy. Kdy� �te tyto Sismondiho kapitoly, mimod�k si vzpomene na prudk� a zlostn� v�pady Proudhona, kter� dokazoval, �e malthuzi�nstv� je hl�s�n� man�elsk� praxe... jak�hosi h��chu proti p�irozenosti.[mm]
IX
Stroje v kapitalistick� spole�nostiS ot�zkou p�ebyte�n�ho obyvatelstva souvis� ot�zka v�znamu stroj� jako takov�ch.
Efrusi se nadchl Sismondiho �skv�l�mi pozn�mkami� o stroj�ch a ��k�, �e �je nespravedliv� pova�ovat ho za odp�rce technick�ho pokroku� (�. 7, s. 155), proto�e �Sismondi nebyl nep��telem stroj� a vyn�lez�� (s. 156). �Sismondi nejednou zd�raz�oval my�lenku, �e stroje a vyn�lezy samy o sob� nejsou nep��teli d�lnick� t��dy, ale �e se jimi st�vaj� jen v podm�nk�ch sou�asn�ho hospod��stv�, za n�ho� nevede zvy�ov�n� produktivity pr�ce ani k zv��en� spot�eby d�lnick� t��dy, ani ke zkr�cen� pracovn� doby� (s. 155).
V�echna tato tvrzen� jsou �pln� spr�vn�. A p�ece takov�to hodnocen� Sismondiho je dal�� p�esv�d�ivou uk�zkou toho, �e narodnik nebyl v�bec s to pochopit romantika, pochopit romantismu vlastn� stanovisko ke kapitalismu a jeho naprostou odli�nost od stanoviska v�deck� teorie. Narodnik to ani nemohl pochopit, proto�e samo narodnictv� nep�ekonalo romantismus. Ale jestli�e Sismondiho upozor�ov�n� na protikladn� charakter pou��v�n� stroj� za kapitalismu bylo v 20. letech 19. stol. velk�m pokrokem, je dnes u� p��mo neodpustiteln� omezit se na podobnou primitivn� kritiku a nech�pat jej� malobur�oazn� omezenost.
V tomto sm�ru (tj. pokud jde o rozd�l mezi Sismondiho u�en�m a novou teori�)[nn] trval Efrusi pevn� na sv�m. Neum� dokonce ani formulovat ot�zku. Spokojil se s konstatov�n�m, �e Sismondi si byl v�dom rozpor�. Jakoby historie nenab�zela nejr�zn�j�� zp�soby a metody kritiky rozpor� za kapitalismu. Kdy� Efrusi ��k�, �e Sismondi nepova�oval za nebezpe�n� stroje samy o sob�, n�br� n�sledky jejich p�soben� v dan�m spole�ensk�m z��zen�, nepozoruje, jak primitivn�, povrchn� sentiment�ln� hledisko vyjad�uje u� jen tato �vaha. Sismondi skute�n� uva�oval o tom, zda stroje jsou nebezpe�n� nebo ne, a �vy�e�il� ot�zku sentenc�: stroje jsou u�ite�n� jen tehdy, kdy� v�roba odpov�d� spot�eb� (srov. cit�ty v �asopise Russkoje bogatstvo, �. 7, s. 156). Po v�em, co jsme u� vylo�ili, nemus�me u� dokazovat, �e podobn� ��e�en� nen� nic jin�ho ne� z�m�na v�deck� anal�zy kapitalismu malobur�oazn� utopi�. Nem��eme d�vat Sismondimu vinu za to, �e takovouto anal�zu neprovedl. Historick� z�sluhy se neposuzuj� podle toho, co historick� osobnosti nevykonaly ve srovn�n� se sou�asn�mi po�adavky, n�br� podle toho, jak� byl jejich p��nos ve srovn�n� s jejich p�edch�dci. Ale my zde neposuzujeme Sismondiho a jeho primitivn� sentiment�ln� hledisko, n�br� ekonoma �asopisu Russkoje bogatstvo, kter� dodnes nech�pe rozd�l mezi t�mto hlediskem a hlediskem nov�m. Nech�pe[oo], �e pro charakteristiku tohoto rozd�lu nen� d�le�it�, zda Sismondi byl �i nebyl nep��telem stroj�, ale zda ch�pal v�znam stroj� v kapitalistick�m z��zen�, zda ch�pal �lohu stroj� v tomto z��zen� jako �initele pokroku. A tu by si snad mohl ekonom �asopisu Russkoje bogatstvo v�imnout, �e p�i sv�m malobur�oazn�m, utopick�m stanovisku Sismondi ani nemohl takovou ot�zku kl�st a �e nov� teorie se odli�uje od p�edchoz�ch pr�v� t�m, �e ji polo�ila a roz�e�ila. Pak by mohl Efrusi pochopit, �e kdy� Sismondi zam�nil ot�zku historick� �lohy stroj� v dan� kapitalistick� spole�nosti za ot�zku, v jak�ch podm�nk�ch jsou stroje v�bec �v�hodn� a �u�ite�n�, do�el p�irozen� k u�en� o �nebezpe�nosti� kapitalismu a kapitalistick�ho vyu��v�n� stroj�, volal po nutnosti �zadr�et�, �zm�nit�, �usm�rnit� r�st kapitalismu, a stal se proto reakcion��em. Sismondi nepochopil historickou �lohu stroj� jako �initele pokroku, a to je jednou z p���in, pro� nov� teorie zhodnotila Sismondiho u�en� jako reak�n�.
Nebudeme zde ov�em vysv�tlovat nov� u�en� (tj. u�en� Marxovo) o strojov� v�rob�. Odkazujeme �ten��e p��padn� na v��e uvedenou studii N. Zibera, na X. kapitolu s n�zvem Stroje a velkopr�mysl a zvl�t� na XI. kapitolu nazvanou Rozbor teorie strojov� v�roby.[pp] V�imn�me si jen v nejstru�n�j��ch rysech jej� podstaty. Omezuje se na dva body: za prv� na historickou anal�zu, kter� ur�uje strojov� v�rob� m�sto mezi ostatn�mi stadii v�voje kapitalismu a vztah strojov� v�roby k p�edchoz�m stadi�m (ke kapitalistick� prost� kooperaci a kapitalistick� manufaktu�e); za druh� na anal�zu �lohy stroj� v kapitalistick�m hospod��stv� a zvl�t� na anal�zu zm�n v�ech �ivotn�ch podm�nek obyvatelstva, kter� ovliv�uje strojov� pr�mysl. K prvn�mu bodu teorie prav�, �e strojov� pr�mysl je pouze jedn�m stadiem (a to vy���m) kapitalistick� v�roby, a poukazuje na jeho vznik z manufaktury. Pokud jde o druh� bod, teorie prav�, �e strojov� pr�mysl je gigantick�m pokrokem v kapitalistick� spole�nosti nejen proto, �e n�kolikr�t zn�sobuje v�robn� s�ly a zespole�en��uje pr�ci cel� spole�nosti,[qq] ale tak� proto, �e odstra�uje manufakturn� d�lbu pr�ce, nut� d�ln�ky p�ech�zet od jednoho zam�stn�n� k druh�mu, definitivn� likviduje zaostal� patriarch�ln� pom�ry p�edev��m na vesnici[rr] a d�v� velice siln� impuls pokrokov�mu hnut� spole�nosti jak z uveden�ch p���in, tak v d�sledku koncentrace pr�myslov�ho obyvatelstva. Tento pokrok, jako i ve�ker� ostatn� pokrok kapitalismu, je sou�asn� prov�zen i �pokrokem� rozpor�, tj. jejich zost�ov�n�m a prohlubov�n�m.
�ten�� se mo�n� zept�, jak� smysl m� rozbor Sismondiho n�zor� na takov� v�eobecn� zn�m� ot�zky a pro� se neust�le dovol�v�me nov� teorie, kterou v�ichni �znaj� a s n� v�ichni �souhlas�?
Abychom se mohli na tento �souhlas� pod�vat, vezmeme si nejv�znamn�j��ho narodnick�ho ekonoma pana N. -ona, kter� si �in� n�rok na d�slednou aplikaci nov� teorie. Jak v�me, pan N. -on si ve sv�ch Studi�ch vyty�il jako jeden ze speci�ln�ch �kol� zkoumat kapitalizaci rusk�ho textiln�ho pr�myslu, pro kter� je charakteristick� velmi intenz�vn� zav�d�n� stroj�.
Pt�te se, jak� stanovisko zast�v� v t�to ot�zce pan N. -on? Stanovisko Sismondiho (s n�m�, jak jsme vid�li, se shoduje v n�zorech na �adu ot�zek kapitalismu), nebo stanovisko nov� teorie? Chov� se v takov� z�va�n� ot�zce jako romantik, nebo... jako realista?[ss]
Vid�li jsme, �e prvn�m znakem nov� teorie je historick� anal�za vzniku strojov�ho pr�myslu z kapitalistick� manufaktury. Zab�val se pan N. -on vznikem rusk�ho strojov�ho pr�myslu? Nikoli. Pouk�zal sice na to, �e mu p�edch�zela dom�ck� pr�ce pro kapitalistu a rukod�ln� �tov�rna�[tt], ale vztah strojov�ho pr�myslu k p�edchoz�mu stadiu nejen�e nevysv�tlil, ale ani si �nev�iml�, �e podle v�deck� terminologie nebylo mo�no nazvat tov�rnou p�edchoz� stadium (rukod�ln� v�roba doma nebo v d�ln� kapitalisty), kter� by m�lo b�t nesporn� charakterizov�no jako kapitalistick� manufaktura.[uu]
A� si �ten�� nemysl�, �e tato �mezera� nen� d�le�it�. Naopak, je velice d�le�it�. Za prv�, pan N. -on t�m ztoto��uje kapitalismus a strojov� pr�mysl. To je hrub� chyba. V�znam v�deck� teorie tkv� v tom, �e vysv�tlila skute�n� m�sto strojov�ho pr�myslu jako jednoho stadia kapitalismu. Co�pak by mohl pan N. -on, kdyby st�l na stanovisku t�to teorie, l��it r�st a v�t�zstv� strojov�ho pr�myslu jako �boj dvou hospod��sk�ch forem�: jak�si nezn�m� �formy zalo�en� na tom, �e roln�ci vlastn� v�robn� prost�edky,�[vv] a �kapitalismu� (s. 2, 3, 66, l98n.), zat�mco ve skute�nosti jde o boj strojov�ho pr�myslu s kapitalistickou manufakturou? O tomto boji se pan N. -on ani nezm�nil, t�eba�e podle toho, co u� nazna�il v��e, pr�v� v textiln�m pr�myslu, kter� si speci�ln� vybral ke studiu (s. 79), se vyst��daly dv� formy kapitalismu, kter� pan N. -on nespr�vn� vylo�il jako vyst��d�n� �lidov� v�roby� �kapitalismem�. Nen� snad z�ejm�, �e ho v podstat� v�bec nezaj�mal skute�n� v�voj strojov�ho pr�myslu a �e za �lidovou v�robu� se skr�v� utopie à la Sismondi? Za druh�, kdyby se pan N. -on nezab�val ot�zkou historick�ho v�voje rusk�ho strojov�ho pr�myslu, mohl by mluvit o �zav�d�n� kapitalismu� (331, 283, 323n.) a op�rat se o konkr�tn� pomoc a podporu ze strany vl�dy � o fakta, kter� existovala i v Evrop�? Pt�me se, zda napodobuje Sismondiho, kter� p�ece tak� hovo�il o �zav�d�n�, nebo p�edstavitele nov� teorie, kter� v�decky prozkoumal vyst��d�n� manufaktury strojov�m pr�myslem. Za t�et�, kdyby pan N. -on vyty�il ot�zku historick�ho v�voje forem kapitalismu v Rusku (v textiln�m pr�myslu), mohl by nechat bez pov�imnut� existenci kapitalistick� manufaktury v rusk� �dom�ck� v�rob�?[ww] Kdyby se v�ak skute�n� ��dil teori� a pokusil se v�decky analyzovat t�eba jen nepatrn� zlomek t�to rovn� �lidov� v�roby�, co by se stalo s jeho primitivn� vyl��en�m obr�zkem rusk�ho spole�ensk�ho hospod��stv� zobrazuj�c�m jakousi mlhavou �lidovou v�robu� a od n� odtr�en� �kapitalismus�, dot�kaj�c� se jen �hrstky� d�ln�k� (s. 326n.)?
Shrnujeme: podle prvn�ho bodu, kter�m se nov� teorie strojov�ho pr�myslu li�� od romantick�, nem��e b�t pan N. -on v ��dn�m p��pad� nazv�n p��vr�encem nov� teorie, nebo� nech�pe ani to, �e je nutn� polo�it ot�zku vzniku strojov�ho pr�myslu jako zvl�tn�ho stadia kapitalismu, a zaml�uje existenci kapitalistick� manufaktury, toho stadia kapitalismu, kter� p�edch�zelo stroj�m. M�sto historick� anal�zy n�m p�edkl�d� utopii �lidov� v�roby�.
Druh� bod se t�k� u�en� nov� teorie o p�etv��en� spole�ensk�ch vztah� zp�soben�m vlivem strojov�ho pr�myslu. Pan N. -on se ani nepokusil tuto ot�zku rozebrat. Velmi si st�oval na kapitalismus, truchlil pro tov�rnu (navlas tak, jak pro ni truchlil Sismondi), ale ani se nepokusil prostudovat zm�ny spole�ensk�ch podm�nek, k nim� v tov�rn�[xx] do�lo. K tomu by bylo p�ece t�eba p�edev��m srovnat strojov� pr�mysl s p�edchoz�mi stadii, kter� panu N. -onovi chyb�j�. Stejn� tak je mu naprosto ciz� stanovisko nov� teorie ke stroj�m jako k faktoru pokroku dan� kapitalistick� spole�nosti. Ale ani tuto ot�zku si v�bec nepolo�il[yy], a ani si ji polo�it nemohl, nebo� tato ot�zka je jen v�sledkem historick�ho studia nahrazen� jedn� formy kapitalismu druhou, kde�to u pana N. -ona �kapitalismus� tout court[zz] nahrazuje... �lidovou v�robu�.
Kdybychom se na z�klad� �studie� pana N. -ona o kapitalizaci textiln�ho pr�myslu v Rusku zeptali, jak se d�v� pan N. -on na stroje, nemohli bychom dostat jinou odpov�� ne� tu, kterou zn�me u� od Sismondiho. Pan N. -on uzn�v�, �e stroje zvy�uj� produktivitu pr�ce (je�t� to aby nep�iznal!), jako to p�izn�val i Sismondi. Pan N. -on ��k�, �e �kodliv� nejsou stroje, n�br� jejich kapitalistick� vyu��v�n� � jak to tvrdil i Sismondi. Podle pana N. -ona �jsme� p�i zav�d�n� stroj� pustili ze z�etele, �e v�roba mus� odpov�dat �spot�ebn� schopnosti lidu� � jak to p�edpokl�dal i Sismondi.
A to je v�e. Nic jin�ho pan N. -on nep�edpokl�d�. O t�ch ot�zk�ch, kter� si polo�ila a roz�e�ila nov� teorie, pan N. -on nechce nic v�d�t, proto�e se nepokusil prozkoumat ani historick� st��d�n� r�zn�ch forem kapitalistick� v�roby v Rusku (pop��pad� na uveden�m p��kladu textiln�ho pr�myslu), ani �lohu stroj� jako �initele pokroku v dan�m kapitalistick�m z��zen�.
A tak i v ot�zce stroj� � v t�to velmi v�znamn� ot�zce teoretick� ekonomie � stoj� pan N. -on na Sismondiho stanovisku. Pan N. -on uva�uje �pln� jako romantik, co� mu ov�em v�bec nebr�n�, aby neust�le jen citoval.
To se vztahuje jak k p��kladu textiln�ho pr�myslu, tak ke v�em �vah�m pana N. -ona. Vzpome�te si t�eba jen na v��e uveden� p��klad mlyn��sk� v�roby. Pan N. -on poukazuje na zav�d�n� stroj� jen proto, aby mohl spustit sentiment�ln� n��ky na to, �e toto zv��en� produktivity pr�ce neodpov�d� �spot�ebn� schopnosti lidu�. P�em�ny spole�ensk�ho z��zen�, kter� s sebou p�in�� strojov� pr�mysl (a kter� v Rusku skute�n� p�inesl), ho ani nenapadlo rozeb�rat. Ot�zku, zda tyto stroje byly v dan� kapitalistick� spole�nosti pokrokem, absolutn� nepochopil.[aaa]
Ale co bylo �e�eno o panu N. -onovi, se a fortiori[bbb] vztahuje i na ostatn� narodnick� ekonomy: narodnictv� stoj� dosud v ot�zce stroj� na stanovisku malobur�oazn�ho romantismu a zam��uje ekonomickou anal�zu sentiment�ln�mi tu�bami.
X
Protekcionismus[61]Posledn� teoretick� ot�zka, kter� n�s zaj�m� v syst�mu Sismondiho n�zor�, je protekcionismus. V Nouveaux principes se t�to ot�zce v�nuje dost m�sta, ale rozeb�r� se tam sp�e z praktick� str�nky � podn�t k n� dalo hnut� proti obiln�m z�kon�m v Anglii. Tuto posledn� ot�zku rozebereme pozd�ji, nebo� v sob� zahrnuje je�t� jin�, mnohem �ir�� probl�my. Zat�m n�s zaj�m� jen Sismondiho postoj k protekcionismu. Z�jem o tuto ot�zku netkv� v n�jak�m nov�m ekonomick�m pojet� Sismondiho, kter� je�t� nebylo uvedeno v p�edchoz�m v�kladu, n�br� v jeho ch�p�n� souvislosti mezi �ekonomikou� a �nadstavbou�. Efrusi uji��uje �ten��e �asopisu Russkoje bogatstvo, �e Sismondi je �jedn�m z prvn�ch a velmi talentovan�ch p�edch�dc� sou�asn� historick� �koly� a �e se stav� �proti izolovan� ekonomick�ch jev� od v�ech ostatn�ch soci�ln�ch faktor��. �V Sismondiho prac�ch se uplat�uje n�zor, �e hospod��sk� jevy nelze izolovat od ostatn�ch soci�ln�ch faktor�, ty maj� b�t zkoum�ny v souvislosti s fakty soci�ln� politick�ho charakteru� (Russkoje bogatstvo, �. 8, 30�39). Uk�eme si tedy na jednom p��klad�, jak Sismondi ch�pal souvislost jev� hospod��sk�ch a soci�ln� politick�ch.
V kapitole O clech (kniha IV, kap. XI) Sismondi ��k�, �e �z�kaz dovozu je stejn� nerozumn� a stejn� zhoubn� jako z�kaz v�vozu: byl vynalezen proto, aby n�rod dostal manufaktury, kter� dosud nem�l. A nelze pop�rat, �e znamenaj� pro rod�c� se pr�mysl nejv�ce povzbuzuj�c� pr�mii. Tyto manufaktury vyr�b�j� snad sotva setinu ve�ker�ho mno�stv� zbo�� ur�it�ho druhu, kter� n�rod pot�ebuje: sto kupuj�c�ch bude muset spolu navz�jem soupe�it, aby dostali zbo�� od jedin�ho prod�vaj�c�ho, a devades�t dev�t, kter�m od�ekne, bude nuceno se spokojit s pa�ovan�m zbo��m. V tomto p��pad� se bude ztr�ta pro n�rod rovnat stu, kde�to zisk bude roven jedn�. A� u� by tyto nov� manufaktury poskytovaly n�rodu jak�koli v�hody, je jist�, �e pro ospravedln�n� tak velk�ch ob�t� je jich p��li� m�lo. V�dycky by bylo mo�n� naj�t �sporn�j�� prost�edky, kter� by umo�nily uv�st takov�to manufaktury do provozu� (I, 440�441).
Sismondi �e�� tuto ot�zku zcela prost�: protekcionismus je �nerozumn��, proto�e p�in�� �n�rodu� ztr�ty!
O jak�m �n�rodu� to n� ekonom mluv�? S jak�mi hospod��sk�mi pom�ry srovn�v� dan� soci�ln� politick� fakt? Nebere v �vahu ��dn� ur�it� pom�ry, uva�uje o n�rodu v�eobecn�, uva�uje o tom, jak� by m�l b�t n�rod podle jeho ide�ln�ch p�edstav. Ale tyto p�edstavy jsou, jak v�me, vybudov�ny na vylou�en� kapitalismu a na p�evaze individu�ln� malov�roby.
Ale to je p�ece �pln� hloupost � srovn�vat soci�ln� politick� faktor, kter� se vztahuje jen k dan�mu hospod��sk�mu z��zen�, a k ��dn�mu jin�mu, s jak�msi vymy�len�m nov�m z��zen�m. Protekcionismus je �soci�ln� politick� faktor� kapitalismu, ale Sismondi jej nesrovn�v� s kapitalismem, n�br� s jak�msi n�rodem v�eobecn� (neboli s n�rodem samostatn�ch malov�robc�). To by mohl tak� srovn�vat protekcionismus s indickou ob�inou a dosp�l by k je�t� markantn�j��mu �nesmyslu� a v�t�� �zhoubnosti�, ale tento �nesmysl� by se t�kal jen jeho srovn�v�n�, a nikoli protekcionismu. Sismondi uv�d� naivn� v�po�et, aby dok�zal, �e celn� ochrana je v�hodn� jen pro n�kolik m�lo lid� na �kor v�t�iny. To v�ak nemus� ani dokazovat, proto�e u� to vypl�v� ze sam�ho pojmu protekcionismus (a� u� jde o p��m� vypl�cen� pr�mi�, nebo o vy�azov�n� zahrani�n�ch konkurent�). Protekcionismus u� s�m o sob� nesporn� vyjad�uje spole�ensk� rozpor. Ale co�pak v hospod��sk�m �ivot� z��zen�, kter� protekcionismus vytvo�il, nejsou rozpory? Naopak, je pln� rozpor� a Sismondi na n� s�m v cel�m sv�m v�kladu poukazoval. M�sto aby vyvodil dan� rozpor z rozpor� hospod��sk�ho ��du, na kter� s�m upozor�oval, ekonomick� rozpory ignoruje, ��m� se jeho kritika m�n� v pouh� �zbo�n� p��n�. M�sto aby srovn�val toto z��zen�, p�in�ej�c� podle n�ho prosp�ch mal� skupin�, s postaven�m, kter� m� tato skupina v celkov�m hospod��stv� zem�, a s jej�mi z�jmy, srovn�v� je s abstraktn� tez� o �obecn�m prosp�chu�. Vid�me tedy, �e v protikladu s Efrusiho z�v�ry Sismondi hospod��sk� jevy izoluje od ostatn�ch (proto�e zkoum� protekcionismus mimo souvislost s hospod��sk�m ��dem) a v�bec nech�pe spojitost mezi ekonomick�mi a soci�ln� politick�mi fakty. Tir�da, kterou jsme uvedli, obsahuje v�echno, co n�m m��e Sismondi jako teoretik ��ci k ot�zce protekcionismu: ostatn� je jen ml�cen�m pr�zdn� sl�my. �Vl�dy si snad ani neuv�domuj�, jakou cenu plat� za tuto v�hodu (rozvoj manufaktur), ty stra�n� ob�ti, kter� po�aduj� od spot�ebitel�� (I, 442�443). �Evropsk vl�dy cht�ly zn�sil�ovat p��rodn� z�kony� (faire violence à la nature). Jak� p��rodn� z�kony? �Nezn�sil�uje� snad protekcionismus z�konitosti kapitalismu? �N�rod byl tak��kaj�c (en quelque sorte) p�inucen k jak�si nezdrav� �innosti� (1,448). �N�kter� vl�dy dosp�ly a� k tomu, �e sv�m obchodn�k�m plat�, aby jim umo�nily levn�ji prod�vat; ��m je tato ob� podivn�j�� a v�ce odporuje nejprost��m v�po�t�m, t�m v�ce je pova�ov�na za sou��st vy��� politiky... Vl�dy plat� sv�m obchodn�k�m na �kor ostatn�ch ob�an�� (I, 421) atd., atd. Vid�te, jak� �vahy n�m Sismondi p�edkl�d�! Jakoby d�lal z�v�ry z t�chto �vah, naz�v� kapitalismus na jin�ch m�stech �um�l�m� a �zav�d�n�m� (I, 379, opulence factice), �sklen�kov�m� (II, 456) atp. Za�al t�m, �e na m�sto anal�zy dan�ch rozpor� stav� zbo�n� p��n�, a aby mohl t�mto p��n�m vyhov�t, zkresluje skute�nost. Z toho vypl�v�, �e kapitalistick� pr�mysl, kter� tak usilovn� �podporuj�, je slab�, neopodstatn�n� apod., nem� rozhoduj�c� �lohu v hospod��stv� zem�, �e tato rozhoduj�c� �loha tedy pat�� malov�rob� atd. Tento nepochybn� a nesporn� fakt, �e protekcionismus vznik� jenom v ur�it� hospod��sk� soustav� a p�i ur�it�ch rozporech t�to soustavy, �e vyjad�uje re�ln� z�jmy re�ln� t��dy, kter� m� rozhoduj�c� �lohu v n�rodn�m hospod��stv�, se obrac� n�kolika citupln�mi fr�zemi vnive�, ba dokonce ve sv�j protiklad! A je�t� uk�zka (k zem�d�lsk�mu protekcionismu � I, 265, kapitola o obiln�ch z�konech):
�Angli�an� n�m p�edv�d�j� sv� velk� farmy jako jedin� prost�edek k zveleben� zem�d�lstv�, tj. z�sk�n� v�t��ho mno�stv� zem�d�lsk�ch produkt� levn�ji � ale ve skute�nosti je pr�v� naopak vyr�b�j� dr�e...�
Jak pozoruhodn� charakteristick� je tento �ryvek a jak p�esv�d�iv� odhaluje zp�soby romantick�ch formulac�, kter� do p�smene ru�t� narodnici p�evzali! Rozvoj farm��stv� a s n�m spojen� technick� pokrok je l��en jako �mysln� zav�d�n� syst�m. Angli�an� (tj. angli�t� ekonomov�) pova�uj� tento syst�m zvelebov�n� zem�d�lstv� za jedin� prost�edek. Sismondi chce ��ci, �e k jeho pozvednut� �by mohly b�t� vyu�ity i jin� prost�edky, krom� farm��stv�, tj. �by mohly b�t� uplatn�ny v jak�si abstraktn� spole�nosti, ale ne v re�ln� spole�nosti ur�it�ho historick�ho obdob�, �spole�nosti� zalo�en� na zbo�n�m hospod��stv�, o kter�m mluv� angli�t� ekonomov� a o kter�m by m�l mluvit i Sismondi. �Pozvednout zem�d�lstv�, to jest z�skat (n�rodu?) v�t�� hojnost v�robk�.� V�bec ne �to jest�. Pozvednut� zem�d�lstv� a zlep�en� podm�nek v��ivy v�t�iny lid� nen� v�bec jedno a tot�; nesoulad mezi jedn�m a druh�m je nejen mo�n�, ale i nezbytn� v takov� hospod��sk� soustav�, ze kter� se sna�� Sismondi tak horliv� vykroutit. Nap�. zv��en� sadby brambor m��e znamenat zv��en� produktivity pr�ce v zem�d�lstv� (zaveden� okopanin) a zv��en� nadhodnoty � sou�asn� se zhor�en�m v��ivy d�lnictva. Je to st�le t� man�ra narodnika... chci ��ci romantika � vykrucovat se z rozpor� skute�n�ho �ivota fr�zemi.
�Ve skute�nosti,� pokra�uje Sismondi, �tito farm��i, tak bohat�, tak inteligentn� a tak podporovan� (second�s) ve�ker�m v�deck�m pokrokem, kte�� maj� tak kr�sn� sp�e�en�, tak pevn� ohrady a pole tak p�kn� vy�i�t�n� od plevele � nemohou �elit konkurenci uboh�ho polsk�ho roln�ka, nevzd�lan�ho a zotro�en�ho, hledaj�c�ho �t�chu jen v pit�, jeho� zem�d�lstv� je je�t� v plenk�ch. Obil� sklizen� ve st�edn�m Polsku je po uhrazen� dopravy na stovky mil po �ek�ch, sou�i i mo�i a po zaplacen� dovozn�ch cel ve v��i 30 a� 40 % jeho hodnoty p�ece jen levn�j�� ne� obil� z t�ch nejbohat��ch hrabstv� v Anglii� (I, 265). �Anglick� ekonomy uv�d� tento kontrast do rozpak�.� Poukazuj� na dan� atd. Ale v tom to nen�. �S�m syst�m exploatace je �patn�, je zalo�en na nebezpe�n�m z�klad�... Tento syst�m l��ili ned�vno v�ichni auto�i jako hodn� na�eho obdivu, ale my se s n�m naopak mus�me dob�e sezn�mit, abychom se vyvarovali jeho napodoben� (I, 266).
Nen� tento romantik nekone�n� naivn�, kdy� l��� anglick� kapitalismus (farm��stv�) jako nespr�vn� syst�m vytvo�en� ekonomy a kdy� se domn�v�, �e �rozpaky� ekonom� zav�raj�c�ch o�i p�ed rozpory farm��stv� jsou dostate�n�m argumentem proti farm���m? Jak povrchn� je jeho koncepce nehledaj�c� vysv�tlen� hospod��sk�ch proces� v z�jmech r�zn�ch skupin, n�br� v omylech ekonom�, publicist� a vl�d! Dobr�k Sismondi chce zahanbit anglick� farm��e a p�iv�st je na spr�vnou cestu, a z�rove� i farm��e na kontinent�, aby �nenapodobovali� takov� �stupidn� syst�my!
Nezapom�nejme v�ak, �e to bylo naps�no p�ed sedmdes�ti lety a �e Sismondi pozoroval prvn� kr��ky t�chto, tehdy je�t� �pln� nov�ch jev�. Jeho naivita je je�t� odpustiteln�, nebo� i klasi�t� ekonomov� (jeho sou�asn�ci) pova�ovali stejn� naivn� tyto nov� jevy za produkt v��n�ch a p�irozen�ch vlastnost� lidsk� povahy. My se v�ak pt�me, p�ipojili-li na�i narodnici ve sv�ch �n�mitk�ch� proti rozv�jej�c�mu se kapitalismu v Rusku k Sismondiho argument�m jedin� vlastn� slovo?
Sismondiho �vahy o protekcionismu tedy sv�d�� o tom, �e mu je historick� hledisko �pln� ciz� Naopak, podobn� jako filozofov� a ekonomov� 18. stolet� uva�uje zcela abstraktn� a li�� se od nich jen t�m, �e za norm�ln� a p�irozenou neprohla�uje spole�nost bur�oazn�, n�br� spole�nost samostatn�ch malov�robc�. Proto v�bec nech�pe souvislost mezi protekcionismem a ur�itou hospod��skou soustavou a odb�v� tento rozpor v soci�ln� politick� oblasti stejn� sentiment�ln�mi fr�zemi o �nepravdivosti�, �nebezpe�nosti�, nespr�vnosti, nerozumnosti atd., jak�mi odb�v� i rozpory v hospod��sk�m �ivot�. Proto l��� v�c krajn� povrchn�, stav� ot�zku protekcionismu a svobodn�ho obchodu (freetradismus[62]) jako ot�zku �chybn� �i �spr�vn� cesty (podle jeho terminologie jako ot�zku kapitalismu �i nekapitalistick� cesty).
Nov� teorie tyto omyly �pln� odhalila, nebo� pouk�zala na spojitost protekcionismu s ur�itou historickou soustavou spole�ensk�ho hospod��stv� a se z�jmy vl�dnouc� t��dy t�to soustavy, podporovan�mi vl�dami. Uk�zala, �e ot�zka protekcionismu a svobody obchodu je ot�zkou vz�jemn�ch vztah� mezi podnikateli (bu� mezi podnikateli r�zn�ch zem�, nebo mezi r�zn�mi skupinami podnikatel� jedn� zem�).
Kdy� s t�mito dv�ma n�zory na protekcionismus porovn�v�me postoj narodnick�ch ekonom�, vid�me, �e i v t�to ot�zce stoj� jednozna�n� na stanovisku romantik� a nespojuj� protekcionismus s kapitalistickou, ale s jakousi abstraktn� zem�, se �spot�ebiteli� tout court, a prohla�uj� jej za �chybnou� a �nerozumnou� podporu �sklen�kov�ho� kapitalismu atd. Nap�. v ot�zce bezceln�ho dovozu zem�d�lsk�ch stroj�, kter� vyvolal konflikt mezi pr�myslov�mi a zem�d�lsk�mi podnikateli, stoj� pochopiteln� narodnici jednozna�n� za zem�d�lsk�mi... podnikateli. Nechceme ��ci, �e by nem�li pravdu. Ale je to ot�zka faktu, ot�zka ur�it�ho historick�ho momentu, ot�zka toho, kter� skupina podnikatel� vyjad�uje obecn�j�� z�jmy rozvoje kapitalismu. A i kdy� maj� narodnici pravdu, pak samoz�ejm� ne proto, �e uvalen� cel znamen� �um�lou� �podporu kapitalismu� a jejich odbour�n� podporu �odv�k� lidov� v�roby, ale prost� proto, �e rozvoj zem�d�lsk�ho kapitalismu (trp�c�ho nedostatkem stroj�) urychluje odum�r�n� st�edov�k�ch pom�r� na vesnici a vznik dom�c�ho trhu pro pr�mysl, a znamen� proto pronikav�j��, svobodn�j�� a rychlej�� v�voj kapitalismu.
V tomto bod� o�ek�v�me je�t� n�mitku t�kaj�c� se za�azen� narodnik� mezi romantiky. N�kdo m��e nam�tnout, �e to nelze vztahovat na pana N. -ona, kter� p�ece p��mo ��k�, �e ot�zka svobody obchodu a protekcionismu je ot�zkou kapitalistickou, ��k� to nejednou a dokonce �cituje�... Ano, ano, pan N. -on dokonce cituje! Jestli�e n�m v�ak n�kdo uvede toto m�sto z jeho Studi�, pak my uvedeme jin� pas�e, kde prohla�uje podporov�n� kapitalismu za �zav�d�n� (a to ve V�sledc�ch a z�v�rech, s. 331, 323 a tak� 283), vysv�tluje stimulov�n� kapitalismu jako �tragick� omyl�, jako n�co, co �jsme pustili ze z�etele�, �na� jsme zapomn�li�, ���m n�s omr��ili� atd. (s. 298. Srovnejte se Sismondim!). Jak to srovnat s tvrzen�m, �e podpora kapitalismu (v�vozn�mi pr�miemi) je �jedn�m z mnoha rozpor�, jimi� n� hospod��sk� �ivot opl�v�[ccc]; tento rozpor, jako� i v�echny ostatn�, vd��� za svou existenci form�, kterou akceptuje ve�ker� v�roba� (s. 286)? V�imn�te si: ve�ker� v�roba! Pt�me se v�ech nestrann�ch lid�, jak� stanovisko zast�v� tento autor, kter� vysv�tluje podporu �formy akceptovan� ve�kerou v�robou� jako � �omyl�? Sismondiho stanovisko, nebo stanovisko v�deck� teorie? �Cit�ty� pana N. -ona se i zde (stejn� jako v p�edchoz�ch ot�zk�ch) jev� jako ned�le�it�, neobratn� vsuvky, kter� nikterak nevyjad�uj� opravdov� p�esv�d�en� o pou�itelnosti t�chto �cit�t�� na ruskou skute�nost. �Cit�ty� pana N. -ona jsou pouze v�v�sn�m �t�tem nov� teorie, kter� jen �ten��e uv�d� v omyl. Je to � ne�ikovn� navle�en� h�v �realisty�, pod n�m� se skr�v� �istokrevn� romantik.[ddd]
XI
V�eobecn� v�znam Sismondiho v d�jin�ch politick� ekonomiePr�v� jsme se sezn�mili se v�emi hlavn�mi Sismondiho tezemi z oblasti ekonomick� teorie. Ze z�v�r� vid�me, �e Sismondi ve v�em z�st�v� absolutn� v�rn� s�m sob�, �e jeho n�zory se nem�n�. Ve v�ech bodech se li�� od klasik� t�m, �e poukazuje na rozpory kapitalismu. To na jedn� stran�. Na druh� stran� nem��e (a ani nechce) ani v jednom bodu pokra�ovat v anal�ze klasik�, a proto se omezuje na sentiment�ln� kritiku kapitalismu ze stanoviska drobn�ho bur�oy. Takov�to z�m�na v�deck� anal�zy za sentiment�ln� stesky a n��ky ho dov�d� k neoby�ejn� povrchn�mu pojet� v�ci. Nov� teorie akceptuj�c� zd�raz�ov�n� rozpor� za kapitalismu provedla jejich v�deckou anal�zu a dosp�la ve v�ech bodech k z�v�r�m, kter� se z�sadn� rozch�zej� se z�v�ry Sismondiho, a proto vedou k diametr�ln� protikladn�mu n�zoru na kapitalismus.
V Kritice n�kter�ch tez� politick� ekonomie (Zur Kritik[64], rusk� p�eklad, Moskva 1896) je v�eobecn� v�znam Sismondiho v d�jin�ch v�dy charakterizov�n takto:
�Sismondi u� nen� v zajet� Boisguillebertov�ch p�edstav, �e pr�ce vytv��ej�c� sm�nnou hodnotu je fal�ov�na pen�zi, ale odsuzuje velk� pr�myslov� kapit�l tak, jako Boisguillebert odsuzuje pen�ze� (s. 36).
Autor chce ��ci: jako se Boisguillebert povrchn� d�val na sm�nu zbo�� jako na p�irozen� za��zen� a horlil proti pen�z�m, v nich� vid�l �ciz� element� (s. 30 ibid.), tak se d�val Sismondi na malov�robu jako na p�irozen� za��zen� a horlil proti velkokapit�lu, v n�m� vid�l ciz� element. Boisguillebert nech�pal nerozlu�nou a p�irozenou spojitost pen�z se sm�nou zbo��, nech�pal, �e proti sob� stav� jako ciz� prvky dv� formy �bur�oazn� pr�ce� (ibid. 30�31). Sismondi nech�pal nerozlu�nou a p�irozenou spojitost mezi velkokapit�lem a samostatnou malov�robou, nech�pal, �e jde o dv� formy zbo�n�ho hospod��stv�. Boisguillebert �se rozhorluje proti bur�oazn� pr�ci v jedn� form�, �zat�mco ji z�rove� utopicky veleb� v jin� form� (ibid.). Sv�m postojem proti velkokapit�lu, tj. proti zbo�n�mu hospod��stv� v jedn� jeho form�, a to v t� nejrozvinut�j��, Sismondi utopicky veleb� malov�robce (zejm�na rolnictvo), tj. zbo�n� hospod��stv� v jin�, teprve z�rode�n� form�.
Autor Kritiky pokra�uje: �Jestli�e v Ricardovi politick� ekonomie bezohledn� vyvozuje sv�j posledn� z�v�r a t�m vrchol�, dopl�uje Sismondi toto vyvrcholen� t�m, �e s�m zt�les�uje jej� pochybnosti� (s. 36).
A tak autor Kritiky redukuje Sismondiho v�znam na to, �e p�ed1o�il ot�zku rozpor� kapitalismu, a t�m vyty�il �kol pro dal�� anal�zu. V�echny samostatn� n�zory Sismondiho, kter� cht�l rovn� odpov�d�t na tuto ot�zku, ozna�uje citovan� autor za nev�deck�, povrchn�, odr�ej�c� jeho reak�n� malobur�oazn� hledisko (viz p�edchoz� odkazy a jeden odkaz d�le v souvislosti s �cit�tem� Efrusiho).
Kdy� srovn�v�me Sismondiho doktr�nu s narodnictv�m, vid�me t�m�� ve v�ech bodech (s v�jimkou toho, �e odm�t� Ricardovu teorii renty a malthuzi�nsk� pou�ov�n� roln�k�) p�ekvapuj�c� shodu, kter� se n�kdy projevuje dokonce ve volb� v�raz�. Narodni�t� ekonomov� stoj� d�sledn� na stanovisku Sismondiho. P�esv�d��me se o tom je�t� d�kladn�ji, a� p�ejdeme od teorie k Sismondiho n�zor�m na praktick� ot�zky.
Efrusi koneckonc� neocenil Sismondiho spr�vn� ani v jednom bod�. I kdy� poukazoval na to, �e Sismondi zd�raz�oval rozpory za kapitalismu a odsuzoval je, Efrusi nepochopil ani pronikav� rozd�l mezi jeho teori� a teori� v�deck�ho materialismu, ani diametr�ln� protikladnost romantick�ho a v�deck�ho postoje ke kapitalismu. Sympatie narodnika k romantikovi a doj�mav� shoda v n�zorech br�nily autoru stat� v �asopise Russkoje bogatstvo spr�vn� charakterizovat tohoto klasick�ho p�edstavitele ekonomick�ho romantismu.
Pr�v� jsme uvedli �sudek o Sismondim, �e toti� �s�m zt�les�uje pochybnosti� klasick� ekonomie.
Sismondi se v�ak necht�l omezovat na takovou �lohu (kter� ho stav� na �estn� m�sto mezi ekonomy). Jak jsme vid�li, pokou�el se roz�e�it pochybnosti, ale krajn� ne�sp�n�. A nejen to, neobvinil klasiky a jejich u�en� z toho, �e se zastavili p�ed anal�zou rozpor�, n�br� z toho, �e pr� pracovali �patnou metodou. �Star� u�en� n�s neu�� ani ch�pat� nov� pohromy, �ani p�edch�zet� jim (I, XV), prav� Sismondi v p�edmluv� k 2. vyd�n� sv� knihy a vysv�tluje tento fakt nikoli t�m, �e anal�za tohoto u�en� je ne�pln� a ned�sledn�, n�br� t�m, �e pr� �zab�edla do abstrakce� [I, 55: nov� ��ci Adama Smitha v Anglii zab�edli (se sont jet�s) do abstrakce a zapomn�li na ��lov�ka�] a �ub�r� se po nespr�vn� cest� (II, 448). Z �eho obvi�uje Sismondi klasiky, �e m��e doj�t k takov�mu z�v�ru?
�Nejv�zna�n�j�� ekonomov� si p��li� m�lo v��mali spot�eby a odbytu� (I, 124).
Toto obvin�n� bylo od dob Sismondiho nes�etn�kr�t opakov�no. Pova�ovalo se za nutn� odd�lovat �spot�ebu� od �v�roby� jako zvl�tn� v�dn� obor; ��kalo se, �e v�roba z�vis� na p��rodn�ch z�konech, kde�to spot�eba je ur�ov�na rozd�lov�n�m z�visl�m na v�li lid� atp. atp. Na�i narodnici zast�vaj�, jak zn�mo, tyt� ideje a na prvn� m�s to kladou rozd�lov�n�.[eee]
Jak� m� tedy toto obvin�n� smysl? Je zalo�eno jen na zcela nev�deck�m ch�p�n� sam�ho p�edm�tu politick� ekonomie. Jej�m p�edm�tem rozhodn� nen� �v�roba materi�ln�ch hodnot�, jak se �asto ��k� (to je p�edm�tem technologie), n�br� jsou j�m spole�ensk� vztahy lid� ve v�rob�. Jen tehdy, ch�peme-li �v�robu� v prvn�m smyslu, je mo�n� od n� zvl odd�lit �rozd�lov�n�, a pak v �odd�le� o v�rob� m�sto kategori� historicky ur�en�ch forem spole�ensk�ho hospod��stv� figuruj� kategorie vztahuj�c� se k pracovn�mu procesu v�bec: takov� bezobsa�n� ban�lnosti obvykle slou�� jen k zamaskov�n� historick�ch a soci�ln�ch podm�nek (nap��klad pojem kapit�lu). Budeme-li se tedy d�sledn� d�vat na �v�robu� jako na spole�ensk� vztahy ve v�rob�, pak i �rozd�lov�n� i �spot�eba� ztrat� ve�ker� sv�j samostatn� v�znam. Vyjasn�-li se vztahy ve �v�rob� � bude z�rove� vyjasn�n pod�l, kter� maj� na produktu jednotliv� t��dy, a tedy i �rozd�lov�n� a �spot�eba�. A naopak, nevyjasn�-li se v�robn� vztahy (nap�. nebude-li proces v�roby ve�ker�ho spole�ensk�ho kapit�lu ch�p�n ve sv�m celku), zvrhnou se v�echny �vahy o spot�eb� a rozd�lov�n� v ban�lnosti nebo v zbo�n� romantick� p��n�. Sismondi je praotcem podobn�ch v�klad�. Tak� Rodbertus �asto mluvil o �rozd�lov�n� n�rodn�ho produktu�, �modern� autority Efrusiho zakl�daly dokonce zvl�tn� ��koly�, jejich� jednou z�sadou bylo v�novat pozornost rozd�lov�n�.[fff] A v�ichni tito teoretikov� �rozd�lov�n� a �spot�eby� neum�li roz�e�it dokonce ani z�kladn� ot�zku rozd�lu mezi spole�ensk�m kapit�lem a spole�ensk�m d�chodem a d�le se zapl�tali do rozpor�, p�ed nimi� se zastavil Adam Smith.[ggg] Tento probl�m se poda�ilo roz�e�it teprve ekonomovi, kter� nikdy nepova�oval rozd�lov�n� za izolovan� fakt a co nejenergi�t�ji protestoval proti �vulg�rn�m� �vah�m o �rozd�lov�n� (viz Marxovy pozn�mky ke gothajsk�mu programu, kter� cituje P. Struve v Kritick�ch pozn�mk�ch, s. 129, epigraf ke IV. kap.[65]). To je�t� nic nen�. Vlastn� vy�e�en� probl�mu z�le�elo na anal�ze reprodukce spole�ensk�ho kapit�lu. Autor se zvl nezab�val spot�ebou ani rozd�lov�n�m; ale ob� ot�zky se dostate�n� vyjasnily samy sebou, jakmile byla dovedena do konce anal�za v�roby.
�V�deck� rozbor kapitalistick�ho v�robn�ho zp�sobu dokazuje, �e... vztahy, za nich� se rozd�luje, jsou v podstat� toto�n� s v�robn�mi vztahy, jsou jejich rubem, tak�e jedny i druh� maj� t�� historicky p�echodn� charakter.� �Mzda p�edpokl�d� n�mezdn� pr�ci, zisk kapit�l. Tyto ur�it� formy rozd�lov�n� tedy p�edpokl�daj� ur�it� spole�ensk� charakter (Charaktere) v�robn�ch podm�nek a ur�it� spole�ensk� vztahy �initel� v�roby. Ur�it� vztah rozd�lov�n� je tedy jen v�razem historicky ur�it�ho v�robn�ho vztahu...� �Ka�d� forma rozd�lov�n� miz� s ur�itou formou v�roby, z n� poch�z� a j� odpov�d�.�
�N�zor, kter� pova�uje za historick� jen vztahy rozd�lov�n�, ale ne v�robn� vztahy, je jednak jen n�zor za��naj�c�, ale je�t� nesm�l� (ned�sledn�, befangen) kritiky bur�oazn� ekonomie. Je v�ak t� zalo�en na zam��ov�n� a ztoto��ov�n� spole�ensk�ho v�robn�ho procesu s prost�m pracovn�m procesem, kter� mus� vykon�vat i um�le izolovan� �lov�k bez jak�koli pomoci spole�nosti. Pokud je pracovn� proces jen pouh� proces mezi �lov�kem a p��rodou, z�st�vaj� jeho z�kladn� prvky spole�n� v�em jeho spole�ensk�m v�vojov�m form�m. Ale ka�d� ur�it� historick� forma tohoto procesu rozv�j� d�le jeho materi�ln� z�klady a spole�ensk� formy� (Das Kapital, Bd. III, 2., S. 415, 419, 420[66]).
O nic l�pe se neda�ilo Sismondimu ani v jin�ch �toc�ch zam��en�ch proti klasik�m, kter� zauj�maj� je�t� v�ce m�sta v jeho Nouveaux principes. �Nov� ��ci A. Smitha v Anglii zab�edli do abstrakce a zapomn�li na �lov�ka...� (I, 55). Pro Ricarda je �bohatstv� v��m a lid� � ni��m� (II, 331). ��asto (ekonomov� h�j�c� svobodu obchodu) ob�tuj� lidi a re�ln� z�jmy abstraktn� teorii� (II, 457) atd.
Jak star� jsou tyto �koly a jak jsou p�itom nov�! M�m na mysli narodniky, kte�� je obnovili, kdy� nad�lali tolik hluku kv�li tomu, �e kapitalistick� v�voj Ruska byl otev�en� uzn�n opravdov�m, skute�n�m a nevyhnuteln�m pro Rusko. Co�pak neopakovali v r�zn�ch obm�n�ch tot�, kdy� se roz�ilovali nad �apologi� vl�dy pen�z�, �soci�ln� bur�oazn�mi tendencemi� atp.?[67] Na n� se je�t� ve v�t�� m��e ne� na Sismondiho hod� pozn�mka adresovan� sentiment�ln� kritice kapitalismu jako takov�: Man schreie nicht zu sehr �ber den Zynismus! Der Zynismus liegt in der Sache, nicht in den Worten, welche die Sache bezeichnen! Ale neroz�ilujme se p��li� nad t�mto cynismem! Cynismus je ve v�cech, a ne ve slovech, kter� tyto v�ci popisuj�![68]
Ano, �je�t� ve v�t�� m��e�. To proto, �e z�padoevrop�t� romantikov� nem�li k dispozici v�deckou anal�zu rozpor� kapitalismu, �e prvn� poukazovali na tyto rozpory, �e tepali (ostatn� jen �bezmocn�mi slovy�) lidi, kte�� tyto rozpory nevid�li.
Sismondi se nejednou obo�il na Ricarda proto, �e nemilosrdn� a otev�en� vyvozoval v�echny z�v�ry ze zkoum�n� a studia bur�oazn� spole�nosti: �e otev�en� formuloval jak existenci v�roby pro v�robu, tak i p�em�nu pracovn� s�ly ve zbo��, na n� se pohl�� jako na ka�d� jin� zbo�� � i to, �e pro �spole�nost� je d�le�it� �ist� d�chod, tj. jen v��e zisku[hhh]. Ale Ricardo ��kal naprostou pravdu: ve skute�nosti je to p�esn� tak. Jestli�e se tato pravda zd�la Sismondimu �nestoudnou pravdou�, pak by byl nem�l hledat p���inu t�to nestoudnosti v Ricardov� teorii a rozhodn� nem�l �to�it proti �abstrakci�; jeho v��itky na adresu Ricarda se beze zbytku vztahuj� k oblasti �povzn�ej�c�ho n�s klamu�.
A co na�i sou�asn� romantikov�? Maj� snad v �myslu pop�rat �vl�du pen�z�? Maj� snad v �myslu pop�rat, �e tato vl�da je v�emocn� nejen mezi pr�myslov�m obyvatelstvem, ale i mezi obyvatelstvem zem�d�lsk�m, v kter�koli �ob�inov�, v kter�koli zapadl� vesni�ce? Maj� snad v �myslu pop�rat nezbytnou spojitost mezi t�mto faktem a zbo�n�m hospod��stv�m? Ani se nepokou�eli o tom pochybovat. Sna�� se prost� o tom nemluvit. Boj� se nazvat v�ci prav�m jm�nem.
Docela jejich strach ch�peme: kdyby otev�en� p�iznali skute�nost, z�stala by viset sentiment�ln� (narodnick�) kritika kapitalismu ve vzduchu. Nen� divu, �e se tak v�niv� vrhaj� do boje, ani� sta�ili vy�istit zreziv�l� zbran� romantismu. Nep�ekvapuje, �e si nevyb�raj� prost�edky a cht�j� nevra�ivost v��i sentiment�ln� kritice prezentovat jako nevra�ivost ke kritice v�bec. V�dy� se dom�haj� sv�ho pr�va na existenci.
Sismondi se dokonce pokou�el pov��it svou sentiment�ln� kritiku na zvl�tn� metodu spole�ensk� v�dy. Jak jsme vid�li, nevyt�kal Ricardovi, �e se jeho objektivn� anal�za zastavila p�ed rozpory kapitalismu (tato v�tka by byla opr�vn�n�), ale pr�v� to, �e to je anal�za objektivn�. Sismondi tvrdil, �e Ricardo �zapom�n� na �lov�ka�. V p�edmluv� k druh�mu vyd�n� Nouveaux principes �teme takovouto tir�du:
�Pova�uji za nutn� protestovat proti obvykl�m, tak �asto lehkomysln�m a tak fale�n�m zp�sob�m kritizov�n� d�la z oblasti spole�ensk�ch v�d. Probl�m, kter� maj� roz�e�it, je nesrovnateln� slo�it�j�� ne� v�echny probl�my v�d p��rodn�ch; tento probl�m apeluje sou�asn� jak na srdce, tak na rozum� (I, XVI). Rusk� �ten�� dob�e zn� tyto my�lenky o protikladu p��rodn�ch a spole�ensk�ch v�d, o tom, �e spole�ensk� v�dy apeluj� na �srdce� ![jjj]
Sismondi zde vyslovuje tyt� my�lenky, kter�m bylo souzeno, aby je o n�kolik des�tilet� pozd�ji �znovu objevila� na dalek�m v�chod� Evropy �rusk� sociologick� �kola� a aby figurovaly jako zvl�tn� �subjektivn� metoda v sociologii�... Sismondi samoz�ejm� apeluje � jako na�i dom�c� sociologov� � �jak na srdce, tak na rozum�[kkk]. Ale my jsme u� vid�li, �e ve v�ech d�le�it�j��ch probl�mech v�t�zilo �srdce� drobn�ho bur�oy nad �rozumem� teoretika zab�vaj�c�ho se ekonomi�.
Postskriptum[lll]
Spr�vnost tohoto hodnocen� sentiment�ln�ho Sismondiho v jeho pom�ru k v�decky �objektivn�mu� Ricardovi je pln� potvrzena Marxov�m v�rokem v druh�m d�le Teori� o nadhodnot�, kter� vy�el v roce 1905 (Theorien �ber den Mehrwert, II. B., I. T., S. 304 u. ff. Bemerkungen �ber die Geschichte der Entdeckung des sogenannten Ricardoschen Gesetzes)[mmm]. Marx pova�uje Malthuse za uboh�ho plagi�tora, podplacen�ho advok�ta bohat�ch, nestydat�ho vyd�ra�e a srovn�v� ho s Ricardem jako �lov�kem v�dy:
�Ricardo pova�uje � ve sv� dob� pln�m pr�vem � kapitalistick� v�robn� zp�sob za nejv�hodn�j�� pro v�robu v�bec, za nejv�hodn�j�� pro vytv��en� bohatstv�. Chce v�robu pro v�robu, a to pr�vem. Kdyby n�kdo tvrdil, jak to d�lali Ricardovi sentiment�ln� odp�rci, �e v�roba jako takov� nen� samo��elem, pak by zapom�nal, �e v�roba pro v�robu neznamen� nic jin�ho ne� rozvoj v�robn�ch sil lidstva, tj. rozvoj bohatstv� lidsk� p��rody jako samo��el. Stav�-li n�kdo proti tomuto c�li, jak to d�l� Sismondi, blaho jednotlivc�, tvrd�, �e se mus� zadr�et rozvoj druhu, aby se zabezpe�ilo blaho jednotlivc�, �e se tedy nap��klad nesm� v�st ��dn� v�lka, nebo� ve v�lce jednotlivci hynou. Sismondi m� pravdu jen oproti takov�m ekonom�m, kte�� tento protiklad zast�raj� a pop�raj� (S. 309). Ze sv�ho stanoviska m� Ricardo pln� pr�vo p�irovn�vat prolet��e ke stroj�m, ke zbo�� v kapitalistick� v�rob�. �Es ist dieses stoisch, objektiv, wissenschaftlich�, �je to stoick�, objektivn�, v�deck� (S. 313). Toto hodnocen� se ov�em vztahuje jen k ur�it� epo�e, a� k po��tku 19. stolet�.
__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)a Efrusi zem�el roku 1897. Nekrolog k jeho �mrt� je oti�t�n v b�eznov�m ��sle �asopisu Russkoje bogatstvo z roku 1897.
b Je pravda, �e Sismondi nen� socialista, jak na to poukazuje Efrusi na za��tku �l�nku, kde opakuje to, co �ekl Lippert. (Viz P��ru�n� slovn�k st�tov�dy, sv. V, Lippert�v �l�nek Sismondi, s. 678. Red.
c Kap. III., kniha IV, sv. I, s. 342n. Red.
d Nen�-li uveden jin� pramen, vztahuj� se v�echny dal�� cit�ty k v��e uveden�mu vyd�n� Nouveaux principes.
e V tomto i v ostatn�ch p��padech podtr�eno n�mi, pokud nen� uvedeno jinak.
f Jde o marxismus. (Autorova pozn�mka k vyd�n� z roku 1908. Red.)
g Tak se sou�asn� vytv��ej� prvky jak kapit�lu variabiln�ho (�svobodn�� d�ln�k), tak konstantn�ho; ke konstantn�mu pat�� ty v�robn� prost�edky, od nich� je osvobozov�n drobn� v�robce.
h Efrusi o t�to ��sti Sismondiho doktr�ny � o zu�ov�n� vnit�n�ho trhu n�sledkem rozvoje kapitalismu � nic ne��k�. Je�t� mnohokr�t uvid�me, �e vynechal pr�v� to, co nejv�razn�ji charakterizuje Sismondiho hledisko a vztah narodnictv� k jeho u�en�.
i P�esn�ji: ta ��st zisku, kter� se neakumuluje.
j Konkr�tn�: Sismondi te� jen odd�lil kapit�l od d�chodu. Prvn� slou�� v�rob� a druh� spot�eb�. Ale v�dy� se mluv� o spole�nosti. A spole�nost �spot�ebov�v� i fixn� kapit�l. Uveden� rozli�en� pad� a spole�enskohospod��sk� proces m�n�c� �kapit�l jednoho� v �d�chod druh�ho� z�st�v� nevyjasn�n.
k Viz tento svazek, s. 148�152. Red. (D�le v t�to stati zde)
l A kter�ch se moud�e vyvarovali ostatn� ekonomov� opakuj�c� chybu A. Smitha.
m Viz nap�. II, 456�457 a mnoh� dal�� m�sta. Je�t� z nich uvedeme p��klady a �ten�� uvid�, �e ani zp�sob vyjad�ov�n� na�ich romantik�, jako je pan N. -on, se v ni�em od Sismondiho neli��.
n Viz dodatek v Nouveaux principes, 2. vyd., sv. II: Eclaircissements relatifs à la balance des consommations avec les productions (Vysv�tlivky k bilanci spot�eby a v�roby � Red.), v nich� Sismondi p�ekl�d� a kritizuje sta� Ricardova ��ka (McCullocha), oti�t�nou v �asopise Edinburgh Review pod titulem Zkoum�n� ot�zky, zda z�rove� se schopnost� v�roby vzr�st� v�dy schopnost spot�eby ve spole�nosti[48].
o Uv�d�me zde pouze j�dro nov� teorie pod�vaj�c� toto �e�en� a vymi�ujeme si, �e ji na jin�m m�st� vylo��me podrobn�ji. Viz Kapit�l, II. d�l, 3. odd�l.[51] Red. (Podrobn�j�� v�klad viz ve V�voji kapitalismu, kap. I.[52].)
p Zcela stejn� uva�uj� tak� na�i narodni�t� ekonomov� p�nov� V. V. a N. -on. �mysln� jsme se zdr�eli zvl podrobn� u Sismondiho omyl� v ot�zce v�robn� a osobn� spot�eby, spot�ebn�ch p�edm�t� a v�robn�ch prost�edk� (A. Smith se k jejich rozli�en� p�ibl�il je�t� v�ce ne� Sismondi). Cht�li jsme �ten��i uk�zat, �e klasi�t� p�edstavitel� chybn� teorie c�tili jej� neuspokojivost, post�ehli v n� rozpor a pokou�eli se z n�ho dostat. Ale na�i �samorostl� teoretikov� nejen�e nic nevid� a nec�t�, dokonce neznaj� ani teorii, ani historii ot�zky, o n� jen vedou nekone�n� �e�i.
q � osobit� znak. Red.
r P�ipom�n�me �ten��i, jak k ot�zce p�istoupil Sismondi, kter� p�edn� vy�lenil v�robn� prost�edky pro jednotlivou rodinu a pokusil se aplikovat toto rozd�len� na spole�nost. P�esn�ji �e�eno �p�i�el na to� Smith, a ne Sismondi, kter� jeho pojet� pouze reprodukuje.
s Nov� teorie se v t�to ot�zce jak zn�mo shoduje (vytv��� si v�roba sama trh?) s klasiky, kte�� na ni odpov�daj� kladn� na rozd�l od romantismu, kter� na ni odpov�d� z�porn�. �Skute�nou hranic� kapitalistick� v�roby je s�m kapit�l� (Das Kapital, III, I, S. 231[54]).
t �Prvn�m v�sledkem konkurence,� ��k� Sismondi, �je sn�en� mzdy a sou�asn� zv��en� po�tu d�ln�k�� (I, 403). Nebudeme se zde zdr�ovat s nespr�vn�m Sismondiho odhadem: po��t� nap�., �e zisk bude �init 8 % z fixn�ho kapit�lu a 8 % z ob�n�ho, �e po�et d�ln�k� stoupne �m�rn� ke zv��en�mu ob�n�mu kapit�lu (kter� nen� s to spr�vn� odd�lit od kapit�lu variabiln�ho), �e fixn� kapit�l pln� p�ech�z� do ceny v�robku. To v�e nen� v dan�m p��pad� d�le�it�, nebo� z�v�r je spr�vn�: zmen�en� pod�lu variabiln�ho kapit�lu v celkov�m slo�en� kapit�lu jako nutn� rezult�t akumulace.
u Z dan�ho rozboru logicky vypl�v�, �e i takov� p��pad je mo�n�; z�le�� na tom, do jak� m�ry se nov� kapit�l rozd�luje na konstantn� a variabiln� ��st a v jak� m��e se zmen�ov�n� relativn� ��sti variabiln�ho kapit�lu dot�k� d��v�j�� v�roby.
v To je tak jasn�, �e dokonce i Sismondi uzn�val p�i anal�ze realizace nutnost abstrahovat od zahrani�n�ho obchodu. �Abychom prozkoumali tyto v�po�ty p�esn�ji,� ��k� o souladu v�roby se spot�ebou, �a zjednodu�ili ot�zku, abstrahovali jsme dosud od zahrani�n�ho obchodu; p�edpokl�dali jsme izolovan� n�rod; lidsk� spole�nost sama je takov� izolovan� n�rod a v�echno, co se vztahuje k n�rodu, kter� neobchoduje se zahrani��m, se vztahuje stejn�m zp�sobem k ve�ker�mu lidsk�mu rodu� (I, 115).
w N. -on, s. 205.
x Srov. Ziber, David Ricardo atd., Petrohrad 1885, s . 466 , pozn�mka.
y Srov. n�e: �e� o svobod� obchodu [55].
z Mluv�m zde jen o hodnocen� kapitalismu, nikoli o jeho ch�p�n�. V ot�zce jeho pochopen� nedosp�li romantikov� d�l ne� klasici.
aa V souvislosti s u�en�m, �e celkov� produkt v kapitalistick�m hospod��stv� se skl�d� ze dvou ��st�, nach�z�me u Smitha a pozd�j��ch ekonom� chybn� pojet� �akumulace individu�ln�ho kapit�lu�. U�ili toti�, �e se ve�ker� akumulovan� ��st zisku vynakl�d� na mzdu, a�koli se ve skute�nosti vyd�v�: 1) na konstantn� kapit�la 2) na mzdu. Sismondi opakuje i tuto chybu klasik�.
bb Das Kapital, II. Band, S. 304. Rusk� p�eklad, s. 232[56]). Podtr�eno n�mi.
cc Poznatky o trhu. Red.
dd Ve V�voji kapitalismu (s. 16 a 19) jsem u� kritizoval nep�esnosti a chyby pana Tugana-Baranovsk�ho, kter� ho pozd�ji zavedly do t�bora bur�oazn�ch ekonom�, (Autorova pozn�mka k vyd�n� z r. 1908, viz Spisy 3, kapitola I, podkapitola VI, s. 40�47. Red.)
ee Srov. Sismondi, 1. c., I, 8.
ff Rodbertus. P�i t�to p��le�itosti poznamen�v�me, �e Bernstein, kter� celkov� restauroval p�edsudky bur�oazn� ekonomie, vnesl zmatek i do t�to ot�zky, proto�e tvrdil, �e Marxova teorie kriz� se p��li� neli�� od teorie Rodbertusovy (Die Voraussetzungen etc., Stuttg. 1899, S. 67 [P�edpoklady atd. Stuttgart 1899, s. 67. Red.]) a �e Marx si odporuje, kdy� za z�kladn� p���inu kriz� uzn�v� omezenou spot�ebu mas. (Autorova pozn�mka k vyd�n� z r. 1908. Red.)
gg Charakteristick� je ji� s�m syst�m v�kladu: 3. kniha pojedn�v� o �bohatstv� �zemn�m� (richesse territoriale), pozemkov�m, tj. o zem�d�lstv�. Dal��, 4. kniha o �bohatstv� obchodn�m� (de la richesse commerciale) � o pr�myslu a obchodu. Jakoby zem�d�lsk� v�robek a sama p�da nebyly za kapitalismu rovn� zbo��m! Proto tyto dv� knihy spolu nesouvis�. O pr�myslu se pojedn�v� jen v jeho kapitalistick� form�, v jak� existovala za Sismondiho �ivota. Zem�d�lstv� v�ak popisuje jako nesourodou sm�s nejr�zn�j��ch soustav exploatace p�dy: patriarch�ln�, nevolnickou, pacht��skou za polovinu sklizn�, robotn�, obro�n�, farm��skou, emfyteutickou (pron�jem do trval�ho d�di�n�ho pachtu). V�sledkem je naprost� zmatek: autor nevykl�d� ani historii zem�d�lstv�, nebo� v�echny tyto �soustavy� nejsou navz�jem spojeny, ani neanalyzuje zem�d�lstv� v kapitalistick�m hospod��stv�, i kdy� kapitalistick� hospod��stv� je vlastn�m p�edm�tem jeho spisu a pr�myslem se zab�v� jen v jeho kapitalistick� form�.
hh Ricardo, Spisy, Ziber�v p�eklad, s. 35: �Co�pak v pr�myslu p��roda ned�l� nic pro �lov�ka? Co�pak s�ly v�tru a vody, kter� uv�d�j� do pohybu na�e stroje a lodi, nejsou ni��m? Co� tlak vzduchu a pru�nost p�ry, je� n�m umo��uj� uv�d�t do pohybu nejd�le�it�j�� stroje, nejsou dary p��rody, nemluv� o ��inc�ch tepla p�i zm�k�ov�n� a taven� kov�, o p�soben� rozkladu vzduchu p�i procesech barven� a kva�en�? Nelze se zm�nit ani o jednom pr�myslov�m odv�tv�, v n�m� by p��roda �lov�ku nepom�hala, a p�itom �t�d�e a bezplatn�.� [David Ricardo: Z�sady politick� ekonomie a zdan�n�. Praha 1956, s. 60. �es. red.]
ii Nicm�n� se omlouv�me, �e nem��eme s ur�itost� v�d�t, kdo je pro Efrusiho �nejv�znamn�j��m modern�m ekonomem�, zda je to p�edstavitel zn�m�, romantismu �pln� ciz� �koly, �i autor t� nejtlust�� p��ru�ky.
jj Poprv� vyslovil tento n�zor na p�ebyte�n� obyvatelstvo, pokud je zn�mo, Engels v knize Die Lage der arbeitenden Klasse in England (1845) (Postaven� d�lnick� t��dy v Anglii. Red.). Autor popsal obvykl� pr�myslov� cyklus anglick�ho pr�myslu a prav�:
�Z toho vypl�v�, �e a� na kr�tk� obdob� nejv�t�� konjunktury mus� m�t anglick� pr�mysl neust�le rezervu nezam�stnan�ch d�ln�k�, aby mohl vyrobit mno�stv� zbo�� po�adovan� trhem pr�v� v nej�iv�j��ch m�s�c�ch. Tato rezerva je v�t�� nebo men�� podle toho, zda situace na trhu d�v� pr�ci v�t�� �i men�� ��sti t�to rezervy. A i kdy� v obdob� nejv�t��ho o�iven� trhu mohou alespo� do�asn� dodat ur�it� po�et d�ln�k� zem�d�lsk� oblasti, Irsko a n�kter� pracovn� odv�tv� m�n� posti�en� t�mto rozmachem, je to jednak p�ece jen men�ina, jednak jsou i tito d�ln�ci sami sou��st� rezervy, jen s t�m rozd�lem, �e teprve konjunktura poka�d� uk�e, �e k n� pat��.�[58]
V posledn�ch slovech je d�le�it� si v�imnout toho, �e k rezervn� arm�d� pat�� ta ��st zem�d�lsk�ho obyvatelstva, kter� hled� �as od �asu ob�ivu v pr�myslu. Pr�v� tento fakt nazvala pozd�j�� teorie skrytou formou p�elidn�n� (viz Marx�v Kapit�l).�[59]
kk Srov. Ziber, David Ricardo atd., s. 552�553, Petrohrad 1885.
ll Proto se nedot�k�me t� velmi origin�ln� okolnosti, �e narodni�t� ekonomov� nepo��taj� v�echny tyto nespo�etn� d�ln�ky pr� z toho prost�ho d�vodu, �e nejsou registrov�ni.
mm Viz p��lohu k rusk�mu p�ekladu Malthusovy knihy Esej o populaci. (Bibikov�v p�eklad, Petrohrad l866). V��atek z Proudhonova spisu O spravedlnosti.
nn A vid�li jste u� nejednou, �e se Efrusi v�ude sna�il srovn�vat Sismondiho s novou teori�.
oo Ve vyd�n�ch z roku 1898 a 1901 nejsou slova: �rozd�l mezi t�mto hlediskem a hlediskem nov�m. Nech�pe,�. Red.
pp Na za��tku t�to kapitoly ��k� Ziber: �Po pravd� �e�eno, u�en� o stroj�ch a o velkopr�myslu, o n�m� hovo��me, je takov�m nevy�erpateln�m zdrojem nov�ch my�lenek a origin�ln�ho v�zkumu, �e kdyby si n�kdo usmyslil zv�it po v�ech str�nk�ch relativn� p�ednosti tohoto u�en�, musel by napsat jen o tomto jedin�m p�edm�tu skoro celou knihu� (s. 473).
qq Kdy� Ziber srovn�v� �sou�et pr�ce� v ob�in� a v kapitalistick� spole�nosti se strojov�m pr�myslem, zcela spr�vn� poznamen�v�: �Mezi �sou�tem� ob�iny a �sou�tem� spole�nosti se strojovou v�robou je asi takov� rozd�l jako nap�. mezi jednotkou 10 a jednotkou 100� (s. 495).
rr Ziber, cit, spis, s. 467.
ss Slovo �realista� je zde uvedeno m�sto slova marxista v�hradn� z cenzurn�ch d�vod�. Ze stejn�ho d�vodu jsou odkazy na Kapit�l nahrazeny odkazy na Ziberovu knihu, kter� interpretuje Marx�v Kapit�l. (Autorova pozn�mka k vyd�n� z roku 1908. Red.)
tt S. 108. Cit�t ze Sborn�ku statistick�ch �daj� o Moskevsk� gubernii, sv. VII, se�. III, s. 32 (statistikov� v n�m pod�vaj� v�klad Korsakova spisu O form�ch pr�myslu): �Cel� organizace v�roby se od roku 1822 �pln� m�n� � roln�ci p�est�vaj� b�t samostatn�mi dom�ck�mi v�robci st�vaj� se jen vykonavateli n�kter�ch operac� tov�rn� velkov�roby a spokojuj� se pouze se mzdou za sjednanou pr�ci.�)
uu Ziber zcela spr�vn� pouk�zal na to, �e pro v�deck� v�zkum je nevhodn� pou��vat obvyklou terminologii (tov�rna, z�vod atp.) a �e je nezbytn� odli�it strojov� pr�mysl od kapitalistick� manufaktury (s. 474).
vv N. -on, s. 322. Li�� se to t�eba jen nepatrn� od Sismondiho idealizace patriarch�ln�ho rolnick�ho hospod��stv�?
ww P�edpokl�d�me, �e nen� nutn� dokazovat tento v�eobecn� zn�m� fakt; vzpome�me jen na pavlovskou z�me�nickou v�robu, bogorodskou ko�ed�lnou, kimerskou obuvnickou, v�robu �epic v molvitinsk�m obvodu, tulskou v�robu harmonik a samovar�, krasnoselskou a rybnoslobodskou v�robu �perk�, semjonovskou v�robu l�ic, zpracov�v�n� rohoviny v �Us�jan��in�, plsti v semjonovsk�m �jezd� Ni�n�novgorodsk� gubernie atd. Vyjmenov�v�me je zpam�ti: kdybychom za�ali studovat kteroukoli dom�ckou v�robu, mohli bychom seznam prodlu�ovat do nekone�na.
xx Berte p�itom, pros�m, v �vahu, �e v�deck� v�znam tohoto term�nu je jin� ne� obvykle. V�da omezuje jeho pou�it� jenom na strojov� velkopr�mysl.
yy Jako to ud�lal nap�. A. Volgin ve Zd�vodn�n� narodnictv� v prac�ch pana Voroncova (V. V.), Petrohrad l896.
zz � jednodu�e. Red.
aaa Na z�klad� Marxovy teorie se v textu r�suj� �koly t�kaj�c� se kritiky n�zor� pana N. -ona, kter� jsem pozd�ji rozvedl ve V�voji kapitalismu. (Autorova pozn�mka k vyd�n� z roku 1908. Red.)
bbb � t�m v�ce. Red.
ccc Pr�v� tak jako Studie �opl�vaj� v�zvami k �n�m�, v�k�iky �my� a podobn�mi fr�zemi, kter� ignoruj� tyto rozpory.
ddd M�me podez�en�, nepova�uje-li snad pan N. on tyto �cit�ty� za talisman, kter� ho chr�n� p�ed ka�dou kritikou. Jinak je t�k� si vysv�tlit skute�nost, �e pan N. -on, kter� od p�n� Struveho a Tugana-Baranovsk�ho v� o srovn�n� sv�ho u�en� se Sismondiho doktr�nou) �citoval� v jednom ze sv�ch �l�nk� v �asopise Russkoje bogatstvo (r. 1894, �. 6, s. 88) n�zor p�edstavitele nov� teorie, kter� �adil Sismondiho k malobur�oazn�m reakcion���m a utopist�m.[63] Je mo�n� hluboce p�esv�d�en, �e podobn�m �cit�tem� �vyvr�til� srovn�n� sv� vlastn� osoby se Sismondim.
eee Efrusi samoz�ejm� neopomn�l pochv�lit za tot� i Sismondiho. V 8. ��sle �asopisu Russkoje bogatstvo na stran� 56 �teme: �V Sismondiho u�en� nejsou tak d�le�it� jednotliv� speci�ln� opat�en�, je� navrhuje, jako sp�e celkov� duch, j�m� je proniknuta cel� jeho soustava. Proti klasick� �kole zd�raz�uje zvl vehementn� z�jmy rozd�lov�n� p�ed z�jmy v�roby.� P�es sv� op�tovn� �odkazy� na �modern� ekonomy Efrusi v�bec nepochopil jejich u�en� a pokra�uje v sentiment�ln�ch v�levech, p��zna�n�ch pro primitivn� kritiku kapitalismu. N� narodnik se i zde zachra�uje t�m, �e srovn�v� Sismondiho �s mnoha v�zna�n�mi p�edstaviteli historick� �koly�; ukazuje se, �e �se Sismondi dostal d�le� (ib.), a Efrusi se s t�m docela spokojuje! �Dosp�l d�le� ne� n�me�t� profeso�i � co je�t� chcete? Efrusi se podobn� jako v�ichni narodnici sna�� p�en�st t�i�t� na to, �e Sismondi kritizoval kapitalismus. O tom, �e kritika kapitalismu b�v� r�zn�, �e kritizovat kapitalismus lze jak ze stanoviska sentiment�ln�ho, tak i v�deck�ho � nem� ekonom z �asopisu Russkoje bogatstvo z�ejm� v�bec pon�t�.
fff Zcela spr�vn� stav� Ingram Sismondiho po bok �katedrov�ch socialist�� (D�jiny politick� ekonomie, Moskva 1891, s. 212), kdy� naivn� prohla�uje: �My jsme se u� (!!) p�imkli k Sismondiho n�zoru na st�t jako na takovou s�lu, kter� se mus� starat... aby ze spole�ensk�ho sjednocen� a nejnov�j��ho pokroku m�ly podle mo�nosti prosp�ch v�echny t��dy spole�nosti�. Jak jdou do hloubky tyto Sismondiho �n�zory�, jsme u� vid�li na p��kladu protekcionismu.
ggg Viz nap�. heslo D�chod od R. Meyera v Handw. der St. (rusk� p�eklad ve sborn�ku Promy�lennos�), kter� ukazuje na cel� ten bezmocn� zmatek v �vah�ch �modern�ch� n�meck�ch profesor� o tomto p�edm�tu. Je origin�ln�, �e R. Meyer, kter� se op�r� p��mo o Adama Smitha a p�i citov�n� literatury se odvol�v� na tyt� kapitoly II. d�lu Kapit�lu, je� beze zbytku vyvracej� Smitha, se o tom v textu nezmi�uje.
hhh Efrusi nap�. docela v�n� opakuje Sismondiho sentiment�ln� fr�ze o tom, �e zv��en� podnikatelova �ist�ho d�chodu nen� pro n�rodn� hospod��stv� ziskem atp., a vyt�k� mu jen to, �e si to �je�t� docela jasn� neuv�domoval� (s. 43, �. 8).
Nem�li bychom snad s t�m srovnat v�sledky v�deck� anal�zy kapitalismu?
Hrub� d�chod (Roheinkommen) spole�nosti se skl�d� ze mzdy plus zisk plus renta. �ist� d�chod (Reineinkommen) je nadhodnota.
�Vezmeme-li d�chod cel� spole�nosti, skl�d� se n�rodn� d�chod ze mzdy plus zisku plus renty, tedy z hrub�ho d�chodu. Ale i to je jen abstrakce, proto�e cel� spole�nost se na z�klad� kapitalistick� v�roby stav� na kapitalistick� stanovisko a pova�uje tud� za �ist� d�chod jen d�chod, kter� se rozkl�d� na zisk a rentu� (III, 2, 375 a� 376)[69].
Tak se autor jednozna�n� p�ikl�n� k Ricardovi a k jeho definici ��ist�ho d�chodu� �spole�nosti�, k t�e definici, kter� vyvolala �proslulou n�mitku� Sismondiho (Russkoje bogatsvo, �. 8, s. 44): �Jak�e? Bohatstv� je v��m a lid� ni��m?� (II. 331). V sou�asn� spole�nosti jist�.
jjj �Politick� ekonomie nen� v�dou o v�po�tech (n�est pas une science de calcul), n�br� v�dou mor�ln�... Vede k c�li jen tehdy, v��m�me-Ii si lidsk�ch cit�, pot�eb a v�n� (I, 313). Tyto sentiment�ln� fr�ze, v nich� Sismondi pr�v� tak jako ru�t� sociologov� subjektivn� �koly ve sv�ch naprosto analogick�ch v�k�ic�ch vid� nov� pojet� spole�ensk� v�dy, ve skute�nosti ukazuj�, v jak�m je�t� d�tsky primitivn�m stavu byla kritika bur�oazie. Co�pak v�deck� anal�za rozpor�, kter� z�st�v� stroze objektivn�m �v�po�tem�, neposkytuje p�edev��m pevn� z�klad pro ch�p�n� �cit�, pot�eb a v�n�, a to ne v�n� �lid� v�bec � t�to abstrakce, kterou jak romantik, tak i narodnik napl�uj� specificky malobur�oazn�m obsahem � ale lid� ur�it�ch t��d? Jde v�ak o to, �e Sismondi nemohl teoreticky vyvr�tit ekonomy, a proto se omezil na sentiment�ln� fr�ze. �Utopick� diletantismus je nucen v teoretick�ch ot�zk�ch ustupovat ka�d�mu jen trochu vzd�lan�mu obh�jci bur�oazn�ho ��du. Aby utopista zahladil vznikl� pocit bezmocnosti, ut�uje se t�m, �e vy��t� sv�m protivn�k�m objektivnost: jste snad vzd�lan�j�� ne� j�, zato j� jsem v�ak hodn�j�� (Beltov, s. 43).
kkk Jako by �probl�my� vypl�vaj�c� z p��rodn�ch v�d neapelovaly tak� na �srdce�?!
lll Postskriptum bylo naps�no k vyd�n� z roku 1908. Red.
mmm Teorie o nadhodnot�, d�l II, ��st I, s. 304n. K objeven� Ricardova z�kona pozemkov� renty. Red.[70]
48 Jde o polemickou McCullochovu sta� Pl�ny Mr. Owena na zm�rn�n� n�rodn� b�dy, oti�t�nou anonymn� v XXXIII. svazku Edinburgh Review za rok 1819, na ni� odpov�d�l Sismondi.
The Edinburgh Review or Critical Journal � v�deck� a liter�rn� politick� �asopis, kter� vych�zet v letech 1802�1929.
49 V�raz �pos�lat od Pontia k Pil�tovi� souvis� se jm�nem Pontia Pil�ta, ��msk�ho m�stodr�itele v Judei v letech 26�36 n. 1., kter� proslul svou licom�rnost� a krutost�. Je obrazn�m vyj�d�en�m ekvivalence, proto�e ob� jm�na pat�� t�e osob�.
50 Viz K. Marx, Kapit�l II, Praha 1954, s. 391; Kapit�l III, Praha 1955, s. 390�391. (V �esk� sekci MIA zde a zde).
51 Viz K. Marx, Kapit�l II, Praha 1954, s. 367�544. (V �esk� sekci MIA zde).
52 Ve vyd�n�ch z let 1897 a 1898 se V. I. Lenin odvol�val na knihu M. I. Tugana-Baranovsk�ho Pr�myslov� krize II. Ve vyd�n� z roku 1908 nahradil Lenin tento odkaz poukazem na svou knihu V�voj kapitalismu v Rusku, kter� vy�la poprv� v roce 1899.
53 K. Marx, Kapit�l II, Praha 1954, s. 409. (V �esk� sekci MIA zde).
54 K. Marx, Kapit�l III, Praha 1955, s. 267. (V �esk� sekci MIA zde).
55 K. Marx-B. Engels, Spisy 4, Praha 1958, s. 409�422.
56 K. Marx, Kapit�l II, Praha 1954, s. 332. (V �esk� sekci MIA zde).
57 Katedrov� socialist� � p�edstavitel� jednoho sm�ru v bur�oazn� politick� ekonomii 70. a 80. let 19. stolet�, kte�� pod rou�kou socialismu propagovali z univerzitn�ch kateder bur�oazn� liber�ln� reformismus. Katedrov� socialismus vznikl jako d�sledek obav vyko�is�ovatelsk�ch t��d z ����c�ho se marxismu a z r�stu d�lnick�ho hnut�. Proto se tito ideologov� sna�ili naj�t nov� prost�edky, aby udr�eli pracuj�c� v podru�� bur�oazie.
P�edstavitel� katedrov�ho socialismu (A. Wagner, G. Schmollcr, L. Brentano, W. Sombart aj.) tvrdili, �e bur�oazn� st�t je nadt��dn�. Je pr� s to sm��it nep��telsk� t��dy a postupn� zav�st �socialismus� bez po�kozen� z�jm� kapitalist� a podle mo�nosti i s p�ihl�dnut�m k po�adavk�m pracuj�c�ch. Navrhovali uz�kon�n� policejn� reglementace n�mezdn� pr�ce a obnoven� st�edov�k�ch cech�. Reak�n� podstatu katedrov�ho socialismu odhalili K. Marx a B. Engels. V. I. Lenin naz�val katedrov� socialisty �t�nicemi �policejn� m욝�ck� univerzitn� v�dy� (Spisy 13, Praha 1956, s. 31), kter� nen�vid� Marxovo revolu�n� u�en�. V Rusku propagovali n�zory katedrov�ch socialist� leg�ln� marxist�.
58 K. Marx-B. Engels, Spisy 2, Praha 1957, s. 319�320. (V �esk� sekci MIA zde).
59 K. Marx, Kapit�l I, Praha 1954, s. 675. (V �esk� sekci MIA zde).
60 K. Marx, Kapit�l I, Praha 1954, s. 675. (V �esk� sekci MIA zde).
61 Protekcionismus � syst�m ekonomick�ch opat�en�, kter� maj� napom�hat rozvoji kapitalistick� pr�myslov� nebo zem�d�lsk� v�roby dan� zem� a chr�nit ji p�ed zahrani�n� konkurenc�. Mezi nejd�le�it�j�� opat�en� pat�� vysok� celn� poplatky na zahrani�n� zbo��, kter� maj� sn�it jeho dovoz, kvantitativn� omezen� dovozu, valutov� z�kazy, podpora v�vozu dom�c�ho zbo�� pomoc� sn�en� v�vozn�ho cla, finan�n� podpory jednotliv�m pr�myslov�m v�robc�m atd.
Protekcionismus vznikl v dob� p�vodn� akumulace v Anglii a zna�n� se roz���il v dob� pr�myslov�ho kapitalismu, zvl�t� za imperialismu. V podm�nk�ch imperialismu je c�lem protekcionismu zabezpe�it kapitalistick�m monopol�m prodej zbo�� na dom�c�m trhu za zv��en� ceny a monopoln� mimo��dn� zisk bez ohledu na to, �e se t�m o�ebra�� lidov� masy.
62 Freetradismus � sm�r ekonomick� politiky bur�oazie po�aduj�c� svobodu obchodu a nezasahov�n� st�tu do soukromohospod��sk�ho podnik�n�. Vznikl v Anglii koncem 18. stolet�. V 30.�40. letech se oporou freetradismu stali manchester�t� pr�mysln�ci, proto byli freetrade�i naz�v�ni tak� �manchesterovci�. V �ele �manchestersk� �koly� st�li Cobden a Bright. Freetradistick� tendence se projevily v politice Francie, N�mecka, Ruska a dal��ch st�t�. Teoreticky zd�vodnili freetradismus ve sv�ch d�lech Adam Smith a David Ricardo.
K. Marx a B. Engels odhalili snahu bur�oazie vyu��t hesla svobody obchodu k soci�ln� demagogii.
63 Jde o zhodnocen� malobur�oazn�ho socialismu Sismondiho v Manifestu Komunistick� strany (K. Marx-B. Engels, Spisy 4, Praha 1958, s. 452�453. V �esk� sekci MIA zde), kter� citoval N. F. Danielson v �l�nku N�kolik slov o podm�nk�ch rozvoje na�eho hospod��stv� v �asopisu Russkoje bogatstvo, �. 6, 1894.
64 Zur Kritik � za��tek n�zvu knihy K. Marxe Zur Kritik der politischen �konomie (Ke kritice politick� ekonomie). V. I. Lenin cituje �ryvek z rusk�ho p�ekladu, vydan�ho roku 1896. Jeho autorem je P. P. Rumjancev (K. Marx, Ke kritice politick� ekonomie, Spisy 13, Praha 1963, s. 75, 70, 75�76. V �esk� sekci MIA zde).
65 K. Marx, Kritika gothajsk�ho programu (Spisy 19, Praha 1966, s. 50). Ve vyd�n�ch z let 1897 a 1898 se V. I. Lenin z cenzurn�ch d�vod� neodvol�val na Marxe, ale na Struveho. Ve vyd�n� z roku 1908 Lenin cituje Marxovu Kritiku gothajsk�ho programu. Tato Leninova oprava je uvedena ve 4. a 5. vyd�n� Spis�.
66 K. Marx, Kapit�l III-2, Praha 1956, s. 426, 430, 431. V �esk� sekci MIA zde a zde).
67 Jde o pr�ce narodnik� polemizuj�c�ch s marxisty: o sta� N. F. Danielsona Apologie vl�dy pen�z jako p��znak doby, oti�t�nou pod pseudonymem Nikolaj -on v 1. a 2. 4. �asopisu Russkoje bogatstvo z roku 1895, a o �l�nek V. P. Voroncova N�meck� soci�ldemokratismus a rusk� ma1om욝�ctv�, kter� vy�el pod pseudonymem V. V. v 47.�49. �. listu N�d�lja roku 1894.
68 K. Marx, B�da filozofie (Spisy 4, Praha 1958, s. 104).
69 K. Marx, Kapit�l III-2, Praha 1956, s. 389. V �esk� sekci MIA zde.
70 K. Marx, Teorie o nadhodnot� II, Praha 1964, s. 120, 121�122.