Karel Marx
Potlačená debata o Mexiku a spojenectví s Francií
Lond�n 16. �ervence 1862
Jedn�m z nejpodivn�j��ch vyn�lez� anglick�ho parlamentarismu je count out (s��t�n�). Co je count out? Nen�-li v Doln� sn�movn� p��tomno alespo� 40 �len�, netvo�� kv�rum, to znamen� shrom�d�n� nen� schopn� usn�en�. Vznese-li nez�visl� poslanec n�vrh, kter� je ob�ma oligarchick�m frakc�m, Ins i Outs (ve vl�d� i v opozici), stejn� nepohodln�, dohodnou se, �e se poslanci obou stran v den debaty postupn� vytrat�, alias pl�chnou. Kdy� se lavice vypr�zdn� na nutn� maximum, d� government whip (vl�dn� bi�), tj. poslanec, kter�ho sou�asn� vl�da pov��ila dozorem nad stranickou k�zn�, pokyn p�edem ur�en�mu druhu. Bratr poslanec se zdvihne a zcela bezelstn� vyzve chairmana (p�edsedaj�c�ho), aby dal se��st p��tomn�. S��t� se, a hle, ukazuje se, �e je shrom�d�no m�n� ne� 40 �len�. T�m cel� v�c kon��. Nemil� n�vrh je odstran�n, ani� se vl�dn� nebo i opozi�n� strana ocitla v nep��jemn� a kompromituj�c� situaci, �e by musela hlasovat proti.
Na v�erej��m zased�n� se "count out" provedlo zaj�mav�m zp�sobem. Lord R. Montagu ohl�sil na tento den n�vrh, obsahuj�c� sd�len� o nov�ch diplomatick�ch spisech t�kaj�c�ch se intervence v Mexiku. Sv�j projev zah�jil takto:
"Minulou sobotu byla sn�movn� p�edlo�ena nejnov�j�� Modr� kniha o Mexiku a sn�movna nyn� mus� b�t schopna debaty o mexick� z�le�itosti. V�m, �e se vl�dn� i opozi�n� strana dohodly sprovodit m�j n�vrh ze sv�ta p�i count out. O�ek�v�m, �e sn�movna projev� sv�j smysl pro povinnost a �e v tak d�le�it� z�le�itosti nestrp� ��dn� takov� man�vr."
Lord R. Montagu v�ak ud�lal ��et bez hostinsk�ho. Po jeho �e�i mu jm�nem vl�dy odpov�d�l Layard, jm�nem tory� pronesl n�kolik o�ci�ln�ch fr�z� Fitzgerald a pak se zvedl Kinglake (liber�ln� poslanec). �vod sv�ho projevu zakon�il slovy:
"Cel� �ada jedn�n�, odhalen�ch p�edlo�en�mi dokumenty, p�dn� dokazuje, jak�m zp�sobem francouzsk� vl�da vyu��v� sv�ch styk� s na�� zem� k tomu, aby udr�ela c�sa�sk� tr�n.
Pro francouzskou vl�du je nesm�rn� d�le�it� odvr�tit pozornost francouzsk�ho n�roda od vnit�n�ch z�le�itost� t�m, �e ukazuje, do jak�ch velk�ch podnik� se pou�t� v zahrani��, a je�t� d�le�it�j�� je pro ni uk�zat, �e tak �in� v dohod� s jednou z vlivn�ch velmoc�."
Sotva Kinglake pronesl tato slova, podal jeden "ctihodn�" �len sn�movny n�vrh na "s��t�n�" p��tomn�ch. A vida! Sn�movna se scvrkla na pouh�ch 33 �len�. N�vrh lorda Montagu byl zabit pr�v� t�m count out, proti n�mu� p�i zah�jen� debaty protestoval.
Krom� p�eru�en� Kinglakeovy �e�i byla jen �e� lorda Montagu v�cn� zaj�mav�. Projev lorda R. Montagu obsahuje tento d�le�it� rozbor fakt�:
"Sir Charles Wyke uzav�el s Mexikem smlouvu. Lord John Russell ze servilnosti v��i Ludv�ku Bonapartovi tuto smlouvu neratifikoval. Sir Ch. Wyke uzav�el tuto smlouvu tehdy, kdy� se Francie spojila s Almontem, v�dcem reak�n� strany, a t�m se dala na cestu, kter� ru�� vz�jemnou dohodu mezi Angli�, Franci� a �pan�lskem. S�m lord John Russell prohla�uje v ofici�ln� depe�i, �e tato smlouva uspokojuje v�echny spravedliv� po�adavky Anglie. Na Bonapartovo p��n� v�ak ve sv� korespondenci s Thouvenelem sl�bil, �e smlouvu zat�m ratifikovat nebude. Dovolil Thouvenelovi ozn�mit toto rozhodnut� Z�konod�rn�mu sboru. Lord John Russell se dokonce natolik pon�il, �e sl�bil Thouvenelovi, �e a� do 1. �ervence 1862 p�eru�� se sirem Ch. Wykem v�echny styky � co� je lh�ta, kter� by poskytla Thouvenelovi �as k odpov�di. Thouvenel odpov�d�l, �e Bonaparte nepop�r� pr�vo Anglie na samostatn� jedn�n�, �e v�ak neschvaluje angloamerickou smlouvu, kterou uzav�el sir Ch. Wyke. Nato rozk�zal Russell pozdr�et Wykovi ratifikaci smlouvy."
Anglie, ��k� d�le lord Montagu, prop�j�uje sv�j vliv k tomu, aby se na mexick� st�tn� pokladn� mohly vym�hat podvodn� pohled�vky, kter�ch Morny a "snad i v��e postaven� osoby ve Francii" nabyly prost�ednictv�m �v�carsk�ho burzovn�ho podvodn�ka Jeckera.
"Cel� mexick� obchodn� z�le�itost," pokra�oval, "se za�ala bez p�edchoz�ho uv�dom�n� parlamentu. Prvn� v�lka bez schv�len� parlamentu se vedla v roce 1857. Palmerston to omlouval t�m, �e v�lka byla vedena v Asii. T�� princip se nyn� uplat�uje na Ameriku. Nakonec bude uplatn�n i na Evropu. Parlamentn� re�im se tak st�v� pouhou fra�kou, proto�e se ztr�tou kontroly nad v�lkami ztr�cej� z�stupci lidu i kontrolu nad m�cem."
Lord Montagu uzav�el slovy:
"Obvi�uji vl�du, �e n�s u�inila spojencem vraha francouzsk� svobody, �e nyn� tomuto dobrodruhovi bez sv�dom� umo��uje nastolit despotismus v ciz� zemi. Svazuje n� osud s osudem �lov�ka, kter� vzbuzuje odpor lid� a vol� o pomstu nebes."
Napsal K. Marx 16. �ervence 1862
Oti�t�no v "Die Presse",
��s. 198 z 20. �ervence 1862 |
|
Podle textu novin
P�elo�eno z n�m�iny |