Karel Marx



*Otázka zrušení nevolnictví v Rusku


V ot�zce nevolnictv� v Rusku nast�v� nyn� z�ejm� v�znamn� obrat; sv�d�� o tom zejm�na mimo��dn� krok cara Alexandra II., kter� byl nucen svolat do Petrohradu jak�si gener�ln� zastupitelstvo �lechty, aby s n�m projednal zru�en� nevolnictv�. �innost �Hlavn�ho v�boru pro rolnickou ot�zku�[429] skon�ila tak�ka �pln�m nezdarem a vyvolala jen prudk� spory mezi jeho �leny, spory, v nich� se p�edseda tohoto v�boru, velkokn�e Konstantin, postavil na stranu starorusk� strany proti carovi. V�t�ina gubernsk�ch �lechtick�ch v�bor� se zase z�ejm� chopila t�to p��le�itosti, kdy se m�la ofici�ln� projednat p��pravn� opat�en� k osvobozen� rolnictva, jedin� proto, aby je mohla zma�it. Mezi ruskou �lechtou existuje sice strana, kter� je pro zru�en� nevolnictv�, jen�e je v po�etn� men�in� a v nejd�le�it�j��ch ot�zk�ch nen� jednotn�. Mluvit proti nevolnictv�, ale k osvobozen� z n�ho svolit jen za takov�ch podm�nek, kdy by bylo pouze fiktivn�, je, jak se zd�, m�dn� postoj i u liber�ln� rusk� �lechty. Je vlastn� zcela p�irozen�, �e ti, jim� nevoln�ci pat��, se otev�en� stav�j� proti jejich osvobozen�, nebo toto osvobozen� pouze vla�n� podporuj�. Sn�en� d�chod�, pokles hodnoty jejich pozemkov�ho vlastnictv� a zna�n� omezen� politick� moci, kterou si zvykli t��mat jako mal� samovl�dci krou��c� kolem �st�edn�ho samovl�dce, to jsou p��m� d�sledky, kter� p�edv�daj�, a t�ko se d� �ekat, �e by jimi byli n�jak nad�eni. U� dnes nen� v n�kter�ch guberni�ch mo�n� vyp�j�it si na hypot�ku zaji�t�nou pozemkov�m vlastnictv�m, pon�vad� p�evl�d� nejistota a obavy, �e v nejbli��� budoucnosti klesnou panstv� na cen�. Zna�n� ��st pozemk� v Rusku je zastavena p��mo st�tu a jejich majitel� se t��, jak maj� plnit sv� z�vazky v��i vl�d�. Mnoz� maj� sv� panstv� zat�ena soukrom�mi dluhy. Mnoho statk��� �ije z poplatk�, kter� j�m plat� jejich nevoln�ci usazen� ve m�stech jako obchodnici, kupci, �emesln�ci a d�ln�ci. Kdyby bylo nevolnictv� zru�eno, tyto jejich p��jmy by samoz�ejm� zmizely. Jsou tu tak� mal� �lechtici, kte�� maj� omezen� po�et nevoln�k�, ale p�itom pom�rn� je�t� men�� rozlohu p�dy. Jestli�e ka�d� nevoln�k dostane kousek p�dy, a to se bude muset st�t, budou-li osvobozeni, p�ivede to jejich p�ny na mizinu. Velk�m pozemkov�m vlastn�k�m to z jejich hlediska p�ipad�, jako by se zru�en�m nevolnictv� z��kali v�ech sv�ch pr�v. Budou-li nevoln�ci osvobozeni, co je pak ve skute�nosti bude chr�nit p�ed carskou moc�? A jak to potom bude s dan�mi, kter� Rusko tolik pot�ebuje a kter� jsou z�visl� na skute�n� hodnot� p�dy? A co bude se st�tn�mi roln�ky[a]? V�echny tyto probl�my se p�et��saj� a sk�taj� �adu siln�ch pozic, za nimi� si p��tel� nevolnictv� rozbili sv�j stan. Je to historie stejn� star� jako historie n�rod�. Nen� opravdu mo�n� osvobodit utla�ovanou t��du a nezp�sobit p�itom �jmu t� t��d�, kter� z tohoto utla�ov�n� �ije, a nerozlo�it sou�asn� celou nadstavbu st�tu spo��vaj�c�ho na tak uboh� soci�ln� z�kladn�. Kdy� nadch�z� doba takov� p�em�ny, projevuje se zpo��tku velk� nad�en�; lid� si navz�jem radostn� blahop�ej�, �e projevili tolik dobr� v�le, mluv� se ok�zale o v�eobecn� l�sce k pokroku atd. Jakmile se v�ak m� p�ej�t od slov k �in�m, n�kte�� se pod�s�, jak� vyvolali duchy, a ustoup�, kde�to v�t�ina prohl�s�, �e je ochotna postavit se a bojovat za sv� re�ln� �i imagin�mi z�jmy. Legitimn� evropsk� vl�dy dok�zaly zru�it nevolnictv� v�dycky jen pod n�porem revoluce nebo po v�lce. Prusk� vl�da se odv�ila pom��let na osvobozen� rolnictva, a� kdy� �p�la pod �elezn�m jhem Napoleonov�m; a to je�t� vy�e�ila ot�zku tak, �e se musela znovu projedn�vat v roce 1848, a �ek� dodnes, i kdy� ve zm�n�n� form�, na vy�e�en� v p��t� revoluci. V Rakousku rozhodla o t�to ot�zce revoluce z roku 1848 a ma�arsk� povst�n�, a ne legitimn� vl�da nebo dobr� v�le vl�dnouc�ch t��d. V Rusku se Alexandr I. i Mikul� pokou�eli, ne ov�em z n�jak�ch hum�nn�ch pohnutek, ale z �ist� st�tnick�ch d�vod�, prov�st zm�nu v postaven� lidov�ch mas pokojn�m zp�sobem[430], ale ani jednomu se to nepoda�ilo, Je t�eba ov�em je�t� dodat, �e po revoluci z let 1848�1849 Mikul� zavrhl sv�j p�vodn� pl�n na osvobozen� rolnictva a stal se horliv�m stoupencem konzervatismu. A pokud jde o Alexandra II., ten ani nem�l p��li� na vybranou, zda m� sp�c� �ivly budit nebo nebudit. V�lka, kterou mu odk�zal otec, si od rusk�ho lidu vy��dala obrovsk� ob�ti � ob�ti, jejich� rozsah lze odhadnout u� z toho, �e v letech 1853 a� 1856 se zv��ila ��stka pap�rov�ch pen�z s nucen�m ob�hem ze 333 mili�n� rubl� na p�ibli�n� 700 mili�n�; ve skute�nosti p�edstavoval cel� tento vzr�st mno�stv� pap�rov�ch pen�z pouze dan�, kter� st�t vybral dop�edu. Kdy� Alexandr II. povzbuzoval roln�ky a sliboval jim osvobozen�, n�sledoval jen p��kladu Alexandra I. z dob v�lky proti Napoleonovi. A to je�t� tato v�lka skon�ila poko�en�m a por�kou, alespo� v o��ch nevoln�k�, u nich� se ned� p�edpokl�dat, �e by se vyznali v taj�ch diplomacie. Za��t sv� panov�n� o�ividnou por�kou a poko�en�m a k tomu je�t� otev�en� poru�it sliby dan� roln�k�m za v�lky, takov�ho nebezpe�n�ho kroku se nemohl odv�it ani car.

Nen� jist�, zda by i s�m Mikul�, a� u� by k v�lce na V�chod� bylo do�lo nebo nebylo, byl mohl je�t� d�l odkl�dat tuto ot�zku. Alexandr II. rozhodn� nemohl. P�edpokl�dal v�ak, a to ne bezd�vodn�, �e �lechta, vesm�s zvykl� se mu pod�izovat, se nevzep�e jeho p��kaz�m, a bude si dokonce pova�ovat za �est, bude-li sm�t prost�ednictv�m r�zn�ch �lechtick�ch v�bor� sehr�t ur�itou roli v tomto velk�m dramatu. Tyto kalkulace mu v�ak nevy�ly. Na druh� stran� roln�k�m, kte�� m�li p�ehnan� p�edstavy i o tom, co pro n� car m�l v �myslu ud�lat, za�ala doch�zet trp�livost nad pomal�m jedn�n�m jejich p�n�. Po��ry, kter� vypukaj� v n�kter�ch guberni�ch, jsou v�stra�n�mi sign�ly, jejich� smysl je naprosto jasn�. D�le je zn�mo, �e ve Velkorusku i v oblastech, kter� d��ve pat�ily Polsku, vypukla povst�n� prov�zen� tak hrozn�mi v�jevy, �e donutily �lechtu p�est�hovat se z vesnic do m�st, kde pod ochranou hradeb a pos�dek m��e vzdorovat sv�m popuzen�m otrok�m. Za t�to situace pova�oval Alexandr II. za vhodn� svolat jak�si shrom�d�n� stav�. Co kdy� tento sn�m p�inese obrat v d�jin�ch Ruska? Co kdy� budou �lechtici trvat na vlastn�m politick�m osvobozen� jako na p�edb�n� podm�nce jak�hokoli �stupku carovi p�i osvobozov�n� sv�ch nevoln�k�?



Napsal K. Marx 1. ��jna 1858
Oti�t�no jako �vodn�k
v �New-York Daily Tribune�,
�is. 5458 z 19. ��jna 1858
  Podle textu novin
P�elo�eno z angli�tiny



__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)

a St�tn� rolnici � v cank�m Rusku (do reformy z r. 1861) roln�ci usedli na st�tn� p�d�, kte�� byli osobn� svobodni, podl�hali v�ak feud�ln�m da�ov�m, zemsk�m a vojensk�m povinnostem. (Pozn. �es. red.)


429 �Hlavn� v�bor pro rolnickou ot�zku� � tak se od ledna 1858 naz�val b�val� �Tajn� v�bor pro rolnickou ot�zku�, kter� z��dil Alexandr II. 3. ledna 1857 a jeho� p�edsedou byl kn�e Orlov. Tajn� v�bor m�l za �kol p�ipravit reformu nevolnictv�; velkokn�e Konstantin byl jen �lenem tohoto v�boru.

430 Marx mysl� v�nos Alexandra I. z 20. �nora 1803 �O podm�nk�ch, za jak�ch propou�t� statk�� po obapoln�m souhlasu sv� roln�ky na svobodu� a v�nosy Mikul�e I. z let 1842, 1844, 1846 a 1847 (viz tak� zde).