Marxistický internetový archiv - Česká sekceBedřich Engels
Útok na ruské pevnosti[211]
Konečně se zdá, že se francouzští a angličtí spojenci chystají zahájit skutečný útok na Rusko. Mají být napadeny postupně, ne-li současně, nejpředsunutější opevněné body říše, na Alandských ostrovech a v Černém moři v Sevastopolu. V západní Evropě dokonce kolují pověsti, že první z těchto bodů byl už po krátkém bombardování dobyt, ale tyto zprávy ještě nebyly potvrzeny a jsou patrně předčasné. O tom, že má být napaden Sevastopol, nemáme žádné oficiální zprávy, ale londýnské „Times“ o tomto napadení píší jako o hotové věci a v Londýně se tomu všeobecně věří. Ve Varně se zatím nalodilo jen pár divizí francouzských a anglických vojsk, a ačkoli se předpokládá, že jsou částí krymské expedice, není také vyloučeno, že jsou určeny k obléhání ruské pevnosti Anapy v Asii. Všechny pochybnosti o tom patrně zmizí s příjezdem příštího parníku.
Útok na Bomarsund bude z vojenského hlediska velmi zajímavý. Poprvé tu podstoupí zkoušku Montalembertovo městské opevnění s kasematami. Soudě podle náčrtků a plánů jsou tamější pevnůstky sice daleko menších rozměrů než v Helsingforsu, Kronštadtu nebo Sevastopolu, jsou však chráněny jak před útokem ze souše, tak před bombardováním z lodí a jsou vybudovány důsledně podle Montalembertových zásad. Hlavní obranu proti lodím tvoří dlouhá pevnůstka, odolná proti bombám, s asi sto děly, chráněná z boků prozatímními zemními opevněními, zatímco z týlu ji ovládají a chrání dvě velké věže, z nichž jedna má 30 a druhá 10 děl. Hlavní pevnůstka by především zaměstnala lodi, kdežto pozemní síly by útočily na věže. Podle našich posledních zpráv je posádka daleko slabší, než jsme předpokládali; čítá jen něco málo přes tři tisíce mužů. Z dosažitelných informací není zcela jasné, jak dalece se dají útok z moře a ze souše nejen pouze provést současně, nýbrž skutečně koordinovat a navzájem podporovat; neboť útok z moře je nutně útok de vive force[a], který musí být rozhodnut velmi brzy, kdežto každý útok ze souše proti hradebním zdím předpokládá přípravné operace, zřízení aspoň jedné paralely a baterií, a proto vyžaduje určitý čas. Ovšem takovouto otázku lze vyřešit jedině na místě. Dobývání Bomarsundu bude z vojenského hlediska v každém případě ještě mnohem zajímavější, než by bylo dobytí Sevastopolu, poněvadž přispěje k vyjasnění otázky, o které se vedlo mnoho sporů, kdežto dobytí Sevastopolu by bylo jen úspěšným praktickým uplatněním dávno vypracovaných vojenských pravidel.
Připravovaný útok na Sevastopol mají provádět hlavně pozemní vojska, a činnost loďstva se přitom bude omezovat skoro výhradně na úplnou blokádu přístavu. To tedy znamená pozemní i námořní blokádu námořního přístavu, který ze souše není dostatečně opevněn. Nemůžeme samozřejmě vědět, jaká opevnění mohli Rusové zřídit na jižní straně města a zátoky, ale sotva lze pochybovat o tom, že postavili reduty a obranné linie, které si patrně vynutí pravidelné obléhání, nemá-li útok stát veliké oběti. Pozitivně víme, že stálé a podle všeho dobře zbudované opevnění — velký čtyřúhelník s širokými a hlubokými příkopy na všech čtyřech stranách a s bateriemi moždířů na všech vybíhajících rozích — korunuje vrch na sever od zátoky přímo proti městu. Tento vrch je jediným postavením poblíž města, které patrně nelze ovládat dělostřelbou z ostatních výšin a samo ovládá zátoku i protější svah. Zde tedy bude rozhodně kladen hlavní odpor; dokud tato tvrz nepadne, je pochybné, zda bude možno držet město a přístav, i kdyby byly dobyty všechny pobřežní pevnůstky na jižním břehu zátoky. Přinejmenším tady bude zapotřebí pravidelných obléhacích prací. Zátoka je od Konstantinova mysu až k hornímu konci dlouhá asi 8 mil; a kdybychom na město a pevnůstky počítali hodně málo, budou je spojenecká vojska muset obklíčit půlkruhem dlouhým 22 až 24 mil, aby zajistila pozemní blokádu. Přitom budou muset být spojenci ve všech bodech dost silní, aby byli s to čelit výpadům posádky i útokům vojska, které by se mohlo shromáždit v jejich týle. I když samozřejmě nevíme, jakých sil budou moci Rusové přímo či nepřímo použít pro obranu své černomořské pevnosti, už tyto podrobnosti nasvědčují tomu, že k jejímu dobytí bude zapotřebí nemálo vojska. Kromě toho nebezpečným protivníkem bude pro spojence i vražedné podnebí krymských stepí. Vzhledem k tomu, že při tomto útoku nebudou pobřežní baterie Rusům k valnému užitku, ztratí napadení z vojenského hlediska mnoho na zajímavosti, protože se konec konců omezí jen na obléhání sice ve velkém, ale naprosto ne nevídaném měřítku. Počet sil určených pro tuto operaci se nikde neuvádí větší než 100 000 mužů, a to včetně tureckých oddílů. Uvážíme-li všechny uvedené okolnosti, zdá se nám, že taková armáda na vytčený cíl nestačí.
Napsal B. Engels 7. srpna 1854
Otištěno jako úvodník v „New-York Daily Tribune“,
čís. 4162 z 21. srpna 1854Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a — prudký útok, zteč. (Pozn. red.)
211 Tento článek je vojenský přehled, který napsal Engels na Marxovu žádost, a je to část většího článku, který Marx odeslal do New Yorku 8. srpna 1854. Redakce „New-York Daily Tribune“ však tento přehled uveřejnila 21. srpna jako úvodník a zbytek článku otiskla v témž čísle s Marxovým podpisem (viz zde). V tomto svazku jsou obě části otištěny tak, jak byly uveřejněny v novinách.