Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx



*Řecko a Turecko. — Turecko a západní státy. —
Omezení obchodu s obilím v Anglii


Londýn, v pátek 21. dubna 1854

Z „Preussische Correspondenz“ jsme se dověděli, že proslulý baron Bunsen nebyl odvolán, ale byla mu na vlastní žádost prodloužena dovolená. Jeho dočasným locum tenens[a] byl jmenován hrabě Bernstorff.

Ústavní výbor švédského parlamentu se usnesl většinou 12 hlasů proti 11, aby ministři byli pohnáni před vrchní královský soud pro svůj postup při nedávném rokování o otázce zjednodušení daňového systému.

Podle sdělení pana Meroniho, rakouského konzula v Bělehradě, musí Rakušané počítat s tím, že se Srbové postaví na odpor se zbraní v ruce, jestliže Rakousko vpadne se svým vojskem do Srbska.

Pan Metaxas opustil 3. dubna Cařihrad a za necelých čtrnáct dní má za ním následovat 40 000 až 50 000 jeho krajanů. Ani jedno vyslanectví neprojevilo ochotu dočasně ho zastupovat při vyřizování běžných záležitostí. Rakouský vyslanec odmítl s odůvodněním, že protektory Řecka jsou přece Francie a Anglie, takže hájit zájmy Řecka přísluší jejich diplomatickým zástupcům. Prusko nechtělo tuto funkci přijmout, protože odmítlo Rakousko. Anglický a francouzský vyslanec prohlásili, že doba není vhodná k tomu, aby právě oni zastupovali pana Metaxase. Chargé dʼaffaires menších států považovali za nejrozumnější úzkostlivě se vyhnout jakýmkoli projevům jak sympatií, tak antipatií. A tak byl Metaxas nucen zanechat v Cařihradě svého vlastního atašé. Ale brzy se ukázalo, že tento zástupce zneužívá moci, kterou mu udělila Porta, a horlivě rozdává pasy řecké ráje, a tak jí umožňuje připojovat se k povstalcům v Albánii. V důsledku toho byla činnost řeckého zastupitelství úplně zastavena a vydávání pasů je teď svěřeno komisi složené ze dvou Turků a dvou rájů.

Zároveň byla uveřejněna vyhláška, že každý poddaný řeckého království, který by si přál stát se poddaným sultánovým, dostane k tomu svolení, najde-li dvě důvěryhodné osoby, které se zaručí za jeho loajálnost. Protože Řekové žijící v Cařihradě veřejně vyhrožovali, že před svým odchodem zapálí a vydrancují město, usnesla se vláda na mimořádných opatřeních. Turci hlídkují ve dne v noci na ulicích a na promenádě v Peře bylo postaveno padesát děl. Od západu slunce až do půlnoci musí mít každý, kdo jde či jede po ulici nebo v poli, svítilnu; po půlnoci je vůbec zakázáno vycházet. Jiným nařízením je zakázán vývoz obilí. Řekové katolickélio vyznání smějí zůstat ve městě na odpovědnost katolických biskupů v Peře. Jsou to rodáci z ostrovů Ténos, Andros a Syros a většinou patří do kategorie domácího služebnictva. Obyvatelé ostrovu Hydria se obrátili na Portu s peticí, v níž ostře odsuzují řecké povstání a žádají vládu, aby je vyňala ze všeobecných represálií proti Řekům. Dostavila se také deputace řeckých poddaných Porty z Trikaly v Thesálii, která žádala, aby jim byla poskytnuta energická ochrana před řeckými lupiči, kteří vypalovali celé vesnice a obyvatelstvo bez rozdílu pohlaví a věku zavlékali k hranicím, kde je surově týrali.

Mezi Turky stále sílí pochybnosti o jejich západních spojencích a pocit nedůvěry a nepřátelství k nim. Začínají vidět v Anglii a Francii nebezpečnější nepřátele, než je car, a všeobecně se volá: „Chtějí svrhnout sultána, rozdělit říši, chtějí z nás nadělat otroky křesťanů.“ Spojenci se vylodili jižně od Cařihradu místo severně od Varny a opevňují Gallipoli — proti Turkům. Pás země, na kterém leží tato osada, je dlouhý poloostrov, spojený s pevninou úzkou šíjí, a výborně se hodí k tomu, aby se stal základnou pro agresory. Právě odtud vmetli kdysi Janované výzvu řeckým císařům v Konstantinopoli. Kromě toho jsou pravověrní muslimové rozhořčeni jmenováním nového šejch-ül-isláma, v němž vidí div ne nástroj pravoslavného duchovenstva; mezi Turky se vůbec značně šíří přesvědčení, že by bylo lepší vyhovět jedinému požadavku Mikulášovu než se stát hříčkou smečky hrabivých mocností.

Nespokojenost s koaliční vládou a rozhořčení lidu nad tím, jak tato vláda vede válku, tak zesílily, že i „Times“, majíce na vybranou buď ohrozit svůj náklad, anebo přestat poklonkovat „vládě všech talentů“, považovaly za vhodné se na ni ve svém středečním čísle obořit.[121]

Dopisovatel listu „Morning Post“ z Quebecu píše:

„Anglická tichomořská flotila je dost silná, aby dobyla všechny ruské pevnosti a opěrné body podél pobřeží ruské Ameriky (uvnitř země pevnosti nejsou) a rovněž jednotlivé opevněné body na Liščích ostrovech, Aleutách a Kurilách, tvořících dohromady řetěz od amerického pobřeží až k Japonsku. Dobytím těchto ostrovů — které jsou též velmi bohaté na kožešiny a měď, vyznačují se mírným podnebím a mají v mnoha případech výborné přístavy v blízkosti asijské pevniny, kde dobré přístavy nejsou — a dobytím ruské Ameriky by náš vliv v Tichém oceáně silně vzrostl, a to právě v době, kdy státy ležící při tomto oceánu nabývají významu, který jim už dávno po právu příslušel. Nejsilnější odpor by naší flotile mohl klást Novo-Archangelsk na ostrově Sitka, který má nejen výbornou přirozenou polohu, ale je také důkladně opevněn a vybaven 60 až 70 děly. Na ostrově žije asi 1500 lidí, z toho 500 mužů tvoří posádku, a jsou tu také loděnice, kde už bylo postaveno mnoho válečných lodí. Většina ostatních míst má posádky od 50 do 300 mužů a jen málo jich má poměrně slušné opevnění. Kdybychom my tyto ostrovy dobyli a Francie by projevila přání získat náhradou za tato dobytá území jiná, bylo by možné postoupit jí Kamčatku a sousední pobřeží.“

Výkazy o prodeji pšenice v obchodních střediscích v Anglii a Walesu, jak byly uveřejněny v „Gazette“, ukazují ohromný poldes oproti téže době roku 1853, což může být měřítkem pro srovnání, jak velká byla sklizeň v tom kterém roce.

Bylo prodáno:

 
Leden
Únor
Březen
1853
582 282 kvarterů
345 329 kvarterů
358 886 kvarterů
1854
266 477 kvarterů
256 061 kvarterů
227 556 kvarterů

V posledním týdnu se prodalo 36 628 kvarterů proti 88 343 kvarterům v témž týdnu roku 1853. Tato čísla, ukazující, že se za tři měsíce prodalo skoro o půl miliónu kvarterů méně než v týchž měsících roku 1853, jsou tedy naprosto jasným důkazem, že letošní sklizeň byla chudá.

List „Mark Lane Express“ píše:

„Hojný přísun ze zahraničí nedává dosud nijak zvlášť krutě pociťovat nedostatek vlastních dodávek; stále ještě je na cestě do Anglie značné množství pšenice a mouky, a to z nejrůznějších končin; ale je možné se spoléhat na to, že po celou dobu až do nové úrody bude dovoz stále tak velký? Amerika už nám poslala všechno, co měla v námořních přístavech; nepochybujeme sice, že má ještě veliké zásoby na Dalekém západě, ale bude-li třeba tyto zásoby přepravovat k východnímu pobřeží a odtud do Anglie, projeví se to samozřejmě na cenách. Severní evropské přístavy už skoro vyčerpaly své staré zásoby a válka s Ruskem nedovoluje další dodávky od Černého a Azovského moře.“

Všechny tyto informace sdělujeme našim čtenářům bez komentáře.



Napsal K. Marx 21. dubna 1854
Otištěno v „New-York Daily Tribune“,
čís. 4072 ze 6. května 1854
Podpis: K a r e l  M a r x
  Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny



__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a — zástupcem, náměstkem. (Pozn. red.)


121 Jde o úvodník „Times“ z 19. dubna 1854, v němž tento list kritizoval nerozhodnost vlády v otázkách týkajících se vedení války.