Dělnický parlament

Karel Marx

Dělnický parlament

Londýn, v pátek 10. března 1854

Ve Velké Británii nabyly despotismus kapitálu a zotročení práce větších rozměrů než kdekoli jinde. V žádné jiné zemi nebyly tak dokonale smeteny z povrchu zemského přechodné stupně mezi milionářem řídícím celé průmyslové armády a námezdním otrokem, který žije z ruky do úst. Zde už neexistují jako v zemích na kontinentě velké třídy rolníků a řemeslníků závislých téměř stejně na vlastním majetku jako na vlastní práci. Ve Velké Británii došlo k úplné odluce vlastnictví a práce. Proto také nedosáhla v žádné jiné zemi válka mezi oběma třídami, které tvoří soudobou společnost, takových kolosálních rozměrů a nikde nemá tak výrazné a zřetelné rysy.

A právě pro tyto skutečnosti je dělnická třída Velké Británie nad jiné oprávněna a povolána vystupovat jako vůdce v onom velkém hnutí, které nemůže skončit jinak než úplným osvobozením práce. Je tomu tak proto, že si jasně uvědomuje své postavení, že má ohromnou početní převahu, že v minulosti prodělala těžké boje a v přítomnosti vyniká morální silou.

Londýnský denní tisk zvolil vůči jednání dělnického parlamentu „politiku mlčení“. Doufá, že se mu podaří pohřbít jej dalekosáhlým „conspiration de silence“^{^[a]}. Po celé měsíce noviny unavovaly veřejnost nekonečnými články o tom, zda je svolání takového parlamentu uskutečnitelné či ne, ale teď se záměrně vyhýbají jakékoli zmínce o tom, že se tento parlament skutečně zrodil a začal už pracovat. Tato chytrost pštrosa, který si myslí, že unikne nebezpečí, když bude předstírat, že je nevidí, dnes už neobstojí. Noviny budou muset vzít dělnický parlament na vědomí, a třebaže předstírají, že je to nezajímá, budoucí historik jednou napíše, že roku 1854 existovaly v Anglii dva parlamenty, londýnský a manchesterský, parlament boháčů a parlament chudých, ale že opravdoví lidé zasedali jen v parlamentě dělnickém, a ne v panském.

Zde je zpráva výboru ustaveného pro vypracování akčního programu dělnického parlamentu:

„Výbor se domnívá, že povinností tohoto parlamentu je umožnit dělníkům, aby vítězně ukončili stávky a výluky, které nyní probíhají, a přijmout taková opatření, aby v budoucnu výluk ani stávek nebylo zapotřebí; zajistit dělníkům slušné zacházení v práci; vysvobodit ženy a děti z továren; opatřit pro dělníky prostředky k vzdělávání a zamezit zadržování mezd a jejich skryté snižování.

Výbor se dále domnívá, že povinností dělnického parlamentu je zajistit těm, kdo pracují, spravedlivý podíl na zisku vytvořeném jejich prací, a především vytvořit pro ně podmínky, aby se mohli stát pány vlastní práce s vyhlídkou na úplné osvobození z námezdního otroctví; domnívá se, že rozhodujícím krokem k tomu je získání finančních prostředků, jež jsou předpokladem jakékoli akce, a doporučuje proto, abyste uvážili tyto návrhy:

1. Uspořádat sbírku na vytvoření národního dělnického fondu.
2. Provést opatření k zajištění takto získaného fondu.
3. Využít tohoto fondu a zabezpečit práva dělnické třídy.
4. Zorganizovat Masové hnutí.

I. Vytvoření národního dělnického fondu

a) Týdenní srážky ze mzdy odstupňované podle výše výdělku, a to takto:

Do 4 šilinků týdně	—	¹/₂	penny
Do 8 „ „	—	³/₄	„
Do 12 „ „	—	1	„
Do 15 „ „	—	1¹/₂	„
Do 20 „ „	—	2	„
Do 30 „ „	—	3	„
Do 40 „ „	—	4	„

b) Funkcionáři různých dělnických organizací, které se připojí k Masovému hnutí, odevzdají vybrané peníze vedení tohoto hnutí.

II. Zajištění fondu

a) Místní funkcionáři pošlou každý týden všechny peníze vybrané na Masové hnutí vedení tohoto hnutí, jak bude dále stanoveno podrobněji. Řádně ustanovení funkcionáři pověření vybíráním příspěvků vystaví na vybrané peníze ihned stvrzenky.

b) Vedení uloží všechny peníze vybrané na Masové hnutí do banky (na běžné výdaje si může ponechat nejvýš 50 liber št.) na kolektivní jméno; takovýto vklad nebo vklady či jejich část smějí být vyzvednuty z banky jen na předložení knihy zápisů tohoto vedení s příkazem podepsaným příslušnou většinou jeho členů.

c) Takto vyzvednuté peníze (jde-li o částku vyšší než 5 liber št.) musí být vyplaceny v bankovkách, jejichž čísla se zapíší do knihy přístupné k volnému nahlédnutí; tyto částky se uveřejní v tisku; takto vybrané bankovky budou rozděleny na díly a každý díl bude svěřen jinému členu vedení; vyzvedne-li se velká částka, uschovají ji u sebe rovným dílem všichni členové vedení.

d) Každý člen vedení, jemuž byla tímto způsobem svěřena část uvedených peněz, musí vystavit úpis na úměrnou částku peněz vyzvednutých z banky, jestliže ovšem byly rovnoměrně rozděleny mezi všechny členy vedení; v případě, že by některý člen odmítl vydat část bankovek, která mu byla svěřena, k účelům, pro něž byly peníze vyzvednuty z banky, začnou se na něm peníze okamžitě vymáhat na základě úpisu, který vystavil a který nebude zrušen, dokud příslušnou část bankovek nevrátí; úpisy budou uloženy v sejfu nebo v ohnivzdorné pokladně, jež budou svěřeny do úschovy nezúčastněné a důvěryhodné osobě (nikoli členu vedení), která nedovolí nic odtud brát, leč v přítomnosti celého vedení.

e) Peníze vyzvednuté z banky za účelem jakýchkoli plateb nebo koupí vyplácí vedení jen za přítomnosti všech svých členů.

III. Použití fondu

a) Fondů získaných sbírkou se použije takto: jednak na podpory všem městům a obcím, které nyní stávkují, jednak k likvidaci všech dluhů vzniklých během minulých i dosud trvajících stávek a výluk. Podpora se bude poskytovat městům rovným dílem úměrně tomu, kolik mají nezaměstnaných. Podle zásady, které se používá na lodích, když docházejí potraviny, budou všichni dostávat rovným dílem, takže každý dělník dostane stejnou podporu bez ohledu na to, zda má vysokou nebo nízkou mzdu. Zatím sice dostanou podporu všichni stávkující nebo propuštění dělníci, ale v budoucnu se bude pomáhat jen organizacím, které se hlásí k Masovému hnutí a podporují je.

b) Bude zřízen odbor pro regulování cen práce. K tomuto účelu se bude vydávat každý měsíc zpráva o cenách surovin používaných ve všech výrobních odvětvích, kde se dělníci připojili k Masovému hnutí, o ceně práce v těchto odvětvích a o prodejní ceně výrobků i o ostatních výrobních nákladech. Na základě těchto údajů bude vedení vydávat zprávy o ziscích podnikatelů; při tom ovšem bude přihlížet ke sdělení podnikatelů, že měli nějaké mimořádné nebo dodatečné výdaje. Z tohoto základu se pak bude vycházet při regulování cen práce a podle nich se sestaví mzdový sazebník. Podobný způsob bude zaveden i v zemědělství.

c) Dělníci mají nesporné právo na podíl ze zisků podnikatelů; mají právo na víc, na to, aby se stali pány vlastní práce. K tomuto cíli a také za účelem účinnějšího regulování mezd — neboť tím by se podnikatelům vyrazila z rukou zbraň, kterou mají proti dělníkům v podobě přebytku pracovních sil — se kromě toho použije fondů Masového hnutí k nákupu půdy. Nemovitosti se koupí jménem osob, které nejsou členy vedení, a budou rozděleny na různě velké farmy podle povahy půdy a podle toho, hodlá-li se jich používat k individuálnímu pachtu či k družstevní velkovýrobě. Tato půda zůstane vlastnictvím Masového hnutí a nesmí se zcizovat. Půda se pronajímá pachtýřům krátkodobě za přiměřené, mírné pachtovné. V pachtovní smlouvě bude doložka, že jakmile pachtýř nebude řádně platit pachtovné, ztratí okamžitě právo na pacht. V další doložce se pachtýř zaváže platit pachtovné osobám zmocněným k tomu převodní listinou, o které je řeč dále. Osoby, jejichž jménem budou nemovitosti koupeny, podepíší převodní listinu, podle které nebudou pachtýři platit jim, nýbrž těm, kteří budou v té době členy vedení Masového hnutí. Osoby, které budou v té době členy vedení, se zaváží, že každá zaplatí 5000 liber št. pokuty dvěma osobám, které nesmějí být nabyvateli koupené půdy; tuto pokutu musí zaplatit v případě, že při skončení své funkce nesepíší převodní listinu, jíž postupují došlé pachtovné svým nástupcům ve vedení; stejný závazek musí převzít i jejich nástupci.

d) Aby se dělníci mohli stát pány vlastní práce a aby se trh pracovních sil zbavil nadměrné nabídky, doporučuje výbor dále zřizovat ze získaných prostředků družstevní továrny, dílny a prodejny, které by byly vlastnictvím Masového hnutí. Pracující zaměstnaní v těchto podnicích by dostávali mzdu podle sazebníku, jak o tom byla řeč výše, a polovinu čistého zisku z prodeje výrobků podniku; druhá polovina zisku by připadala Masovému hnutí. Ředitel každého družstevního podniku by byl volen dělníky tohoto podniku a vedení by jej schvalovalo. Ředitel každého podniku by řídil nákup a odbyt a skládal vedení každý měsíc účty o nákupech, prodejích, platbách, ztrátách nebo ziscích podniku. Kdyby se vyskytly odůvodněné stížnosti a nedošlo k dohodě mezi dělníky a ředitelem, mohli by dělníci ředitele odvolat a zvolit tříčtvrtinovou většinou nového. Polovinu čistého zisku by každý ředitel družstevního podniku zasílal vedení Masového hnutí. Jmění, které Masové hnutí získá na družstevním podnikání, bude zajištěno obdobným systémem jako pozemkové nemovitosti.“

Po dlouhé rozpravě schválil dělnický parlament na středečním zasedání zprávu výboru až do konce odstavce označeného II. Výbor ustavený pro vypracování návrhu tohoto akčního programu Masového hnutí tvořili pánové: Ernest Jones, James Finlen, James Williams, Abraham Robinson a James Bligh.

Napsal K. Marx 10. března 1854
Otištěno v „New-York Daily Tribune“,
čís. 4039 z 29. března 1854
Podpis: K a r e l M a r x

Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny

__________________________________

Poznámky:
(Písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách).

a — spiknutí mlčením. (Pozn. red.)