Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Bed�ich Engels



O hesle zru�en� st�tu a o n�meck�ch �p��tel�ch anarchie�[259]


�Zru�en� st�tu m� pro komunisty jedin� v�znam: je nutn�m n�sledkcm zru�en� t��d, s nimi� sama od sebe odpadne pot�eba organizovan� moci jedn� t��dy k potla�ov�n� t��dy druh�. Zru�en� st�tu v bur�oazn�ch zem�ch znamen� omezit st�tn� moci na takovou �rove� jako v Severn� Americe. Zde se je�t� t��dn� protiklady nevyhrotily �pln�; t��dn� konflikty se poka�d� zahlad� odlivem p�ebyte�n�ho prolet��sk�ho obyvatelstva na z�pad; vm�ov�n� st�tn� moci, na V�chod� zredukovan� na minimum, neexistuje na Z�pad� v�bec. Zru�en� st�tu ve feud�ln�ch zem�ch znamen� zru�en� feudalismu a z��zen� oby�ejn�ho bur�oazn�ho st�tu. V N�mecku se pod heslem zru�en� st�tu skr�v� bu� zbab�l� �t�k p�ed nadch�zej�c�mi boji, nebo fale�n� zbytn�n� bur�oazn� svobody v naprostou nez�vislost a samostatnost jednotlivce, nebo kone�n� lhostejnost m욝�ka ke ka�d� st�tn� form�, nep�ek��-li rozvoji bur�oazn�ch z�jm�. �e se toto zru�en� st�tu �ve vy���m smyslu� hl�s� tak hloup�, za to berl�n�t� Stirnerov� a Faucherov� ov�em nemohou. La plus belle fille de France ne peut donner que ce quʼelle a.[a]� (�Neue Rheinische Zeitung. Politisch-�konomische Revue�, ��s. 4, str. 58[b]).

Zru�en� st�tu, anarchie, stalo se od t� doby v N�mecku m�dn�m heslem. Rozpt�len� n�me�t� u�edn�ci Proudhonovi[260], berl�nsk� �vy��� demokracie a dokonce zapomenut� �nej�lechetn�j�� duchov� n�roda� ze stuttgartsk�ho parlamentu a z ��sk�ch regent�[261], ti v�ichni si p�isvojili toto zd�nliv� radik�ln� heslo ka�d� po sv�m.

V�echny tyto frakce se svorn� sna�� udr�et nyn�j�� ob�anskou spole�nost. T�m, �e h�j� ob�anskou spole�nost, h�j� nutn� panstv� bur�oazie, a v N�mecku dokonce dobyt�[c] panstv� bur�oazi�; li�� se od skute�n�ch z�stupc� bur�oazie jen neobvyklou formou, kter� jim dod�v� zd�n� lid� �jdouc�ch vp�ed�, �jdouc�ch ze v�ech nejd�le vp�ed�. P�i v�ech praktick�ch konfliktech se toto zd�n� vytr�celo; proti skute�n� anarchii revolu�n�ch kriz�[d], kdy se masy [a st�tn� moc] navz�jem napadaly �hrubou silou�, d�lali tito p�edstavitel� anarchie v�dycky v�echno mo�n�, aby anarchii zamezili. Obsah t�to veleben� �anarchie� se nakonec p�em�nil v to, �emu se ve vyvinut�j��ch zem�ch ��k� �po��dek�. �P��tel� anarchie� v N�mecku jsou v pln� �entente cordiale�[e] s �p��teli po��dku� ve Francii.

Pokud nejsou p��tel� anarchie z�visl� na Francouzech Proudhonovi a Girardinovi, pokud je jejich naz�r�n� germ�nsk�ho p�vodu, maj� v�ichni spole�n� pramen: Stirnera. Obdob� rozkladu n�meck� filosofie dodalo v�bec demokratick� stran� N�mecka v�t�inu b�n�ch fr�z�. P�edstavy a slova posledn�ch n�meck�ch u�enc�, p�edev��m Feuerbacha a Stirnera, pronikly u� p�ed �norem ve zna�n� roz�ed�n� form� do b�n�ho beletristick�ho pov�dom� a do �asopiseck� literatury, kter� zase tvo�ila hlavn� zdroj pro pob�eznov� demokratick� pohlav�ry. Stirnerovo k�z�n� o bezst�t� se zvl᚝ dob�e hodilo k tomu, aby proudhonovsk� anarchii a girardinovsk�mu zru�en� st�tu dodalo n�meck� filosofick� �vy��� posv�cen�. Stirnerova kniha �Jedinec a co mu n�le��[262] upadla sice v zapomenut�, ale Stirner�v zp�sob my�len� a zvl�t� jeho kritika st�tu se u p��tel anarchie vyno�uje znovu. U� d��ve jsme objevili liter�rn� zdroje t�chto p�n�, pokud byly francouzsk�ho p�vodu[263], k prob�d�n� jejich n�meck�ch pramen� mus�me zase sestoupit do hlubin p�edpotopn� n�meck� filosofie. Je-li u� t�eba zab�vat se n�meckou ka�dodenn� polemikou, je v�dy p��jemn�j�� dr�et se p�vodc� toho �i onoho naz�r�n� ne� druh� v�rky p�ekupn�k�.

Nu� je�t� jednou sedlejte mi, M�zy, Pegasa,
bych vydal se v ten star�, romantick� kraj![264]

D��ve ne� p�ikro��me ke zm�n�n� Stirnerov� knize, mus�me se p�en�st zp�t do �star�ho romantick�ho kraje� a do zapomenut� doby, kdy tato kniha vy�la. Prusk� bur�oazie, t��c z finan�n�ch nesn�z� vl�dy, za�ala dob�vat politickou moc; sou�asn� se tehdy vedle m욝�ck�ho konstitu�n�ho hnut� ���ilo mezi proletari�tem denn� mocn�j�� hnut� komunistick�. Bur�oazn� elementy spole�nosti, kter� k dosa�en� sv�ch vlastn�ch c�l� pot�ebovaly je�t� podporu proletari�tu, musely se v�ude vyd�vat za p��vr�ence n�jak� odr�dy socialismu; konzervativn� a feud�ln� strana byla rovn� nucena slibovat proletari�tu. Vedle boje bur�o� a roln�k� proti feud�ln� �lecht� a byrokracii zu�il boj prolet��� proti bur�o�m; mezit�m byla cel� spousta socialistick�ch mezistup��, v�echny druhy socialismu, reak�n�, malobur�oazn� i bur�oazn�; a projevy v�ech t�chto boj� a snah byly potla�ov�ny a tlumeny st�tn� moc�, cenzurou a z�kazem spolk� a shroma��ov�n�. Takov� bylo postaven� stran v dob�, kdy n�meck� filosofie slavila svoje posledn� �alostn� triumfy.

Cenzura nutila od sam�ho po��tku v�echny v�cem�n� ne��douc� elementy, aby se vyjad�ovaly pokud mo�no nejabstraktn�ji; tento vyjad�ovac� zp�sob dodala n�meck� filosofick� tradice, kter� tehdy dosp�la k naprost�mu rozkladu hegelovsk� �koly. Boj proti n�bo�enstv� trval. ��m obt�n�j�� byl v tisku politick� boj proti existuj�c� vl�d�, t�m horliv�ji se vedl ve form� boje n�bo�ensk�ho a filosofick�ho. N�meck� filosofie ve sv� nejrozb�edlej�� form� byla spole�n�m majetkem �vzd�lanc��, a ��m v�c se st�vala spole�n�m majetkem, t�m rozb�edlej��mi, nesouvislej��mi a nudn�j��mi se st�vali filosofov� a t�m vy��� v�nost jim zase dod�vala tato nesouvislost a nudnost v o��ch �vzd�lan�ho� publika.

Zmatek v hlav�ch �vzd�lanc�� byl stra�liv� a ka�d�m okam�ikem vzr�stal. Bylo to prav� k��en� idej� nejr�zn�j��ho p�vodu, n�meck�ho, francouzsk�ho i anglick�ho, antick�ho, st�edov�k�ho i modern�ho. Zmatek byl o to v�t��, �e v�echny tyto ideje se sem dost�valy a� z druh�, t�et� a �tvrt� ruky a ob�haly v podob� a� k nepozn�n� znetvo�en�. Takov� osud sd�lely nejen my�lenky francouzsk�ch a anglick�ch liber�l� a socialist�, ale i ideje N�mc�, nap�. Hegelovy. Nes�etn� d�kazy o tom pod�v� cel� literatura on� doby a jak uvid�me, zvl�t� kniha Stirnerova. A sou�asn� n�meck� literatura trp� n�sledky tohoto stavu je�t� dnes.

Toto zmaten� filosofick� �ermov�n� ve vzduchopr�zdnu bylo jen odrazem skute�n�ch boj�. Ka�d� nov� obrat ve filosofii vzbudil v�eobecnou pozornost �vzd�lanc��, k nim� se v N�mecku po��t� p�r zah�le��, kandid�t� soudcovsk� a u�itelsk� hodnosti, nepoveden�ch teolog�, nezam�stnan�ch l�ka��, liter�t� atd. Ka�d� takov� �nov� obrat� znamenal pro tyto lidi p�ekon�n� a kone�nou likvidaci n�jak�ho stupn� historick�ho v�voje. Zacht�lo-li se n�kter�mu filosofovi n�jak kritizovat nap�. bur�oazn� liberalismus, byl tento liberalismus okam�it� mrtev, vy�krtnut z historick�ho v�voje a vy��zen i v praxi. Stejn� republik�nstv�, socialismus atd. Jak byly tyto v�vojov� stupn� �zlikvidov�ny�, �p�ekon�ny� a �zru�eny�, uk�zalo se pozd�ji za revoluce, kdy hr�ly hlavn� �lohu a kdy si na jejich filosofick� ni�itele u� nikdo ani nevzpomn�l.

Ledabylost ve form� a obsahu, nadut� povrchnost a dom��liv� hloupost, bezb�eh� trivi�lnost a dialektick� miz�rie, charakterizuj�c� n�meckou filosofii v tomto jej�m posledn�m obdob�, p�ekon�v� v�echno, co kdy v t�to oblasti existovalo. M��e se s n� srovn�vat jen neuv��iteln� lehkov�rnost ve�ejnosti, je� v�echny tyto v�ci p�ij�m� jako bern� mince, jako nejposledn�j�� novinku, jako n�co, �co tu je�t� nebylo�. N�meck� n�rod, �d�kladn��...[f]




Napsal B. Engels v ��jnu 1850
Poprv� oti�tlno v �asopise
�Pod praporem marxismu�,
��s. 6, 1927
  Podle rukopisu
P�elo�eno z n�m�iny

__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)

a Ani nejkr�sn�j�� d�v�e Francie nem��e d�t v�c ne� m�. (Pozn. red.)

b Viz zde (Pozn. red.)

c V rukopise je na tomto m�st� �krtnuto slovo �politick�ho�. (Pozn. red.)

d V rukopise �krtnuta slova �kdy st�tn� moc zmizela p�ed moc� mas� (�wo die Staatsmacht vor der Macht der Massen verschwand�). Slovo �gegeneinander� (�navz�jem�) v dal��m nep�e�krtnut�m textu ukazuje, �e po znovu vepsan�ch slovech �wo die Massen� (�kdy masy�) byla patrn� vypu�t�na slova �und die Staatsmach�� (�a st�tn� moc�), je� jsme dali v �esk�m textu do hranat�ch z�vorek. (Pozn. red.)

e � srde�n� shod�. (Pozn. red.)

f Zde kon�� rukopis. (Pozn. red.)


259 Tento �l�nek cht�l Engels uve�ejnit v 5. ��sle �Neue Rheinische Zeitung. Politisch-�konomische Revue�, av�ak nedokon�il jej. Engels jej napsal proto, �e tehdy se v tisku objevovaly bur�oazn� individualistick� anarchistick� n�zory berl�nsk�ch mladohegelovc� Eduarda Meyena, Julia Fauchera, Ludwiga Buhla a Maxe Stirnera, kte�� vytvo�ili roku 1842 krou�ek �Svobodn�ch� a na po��tku pades�t�ch let se seskupili kolem listu �Abend-Post� [�Ve�ern� po�ta�]. V ekonomii zast�vala tato skupina liter�t� n�zory bur�oazn�ch stoupenc� svobodn�ho obchodu. Pro jejich politick� n�zory je charakteristick�, �e pohrdali v�eobecn�m volebn�m pr�vem a zastoupen�m lidu ve sn�movn�ch, �e byli krajn�mi individualisty a �e vychvalovali anarchii jako�to uskute�n�n� �nejvy��� demokracie� a �svobodn� lidsk� asociace�. Protidemokrati�nost a protirevolu�nost t�to skupiny se projevila i v tom, �e v dubnu roku 1850 odstranili z titulu sv�ho org�nu podtitul �Demokratick� noviny�; p�itom �Abend-Post� prohla�ovala, �e usiluje o anarchii, v n� pr� �lov�k �nen� ani otrokem jin�ho �lov�ka, ani otrokem masy�. �Abend-Post� za�ala systematicky vystupovat proti �lidem z�kona z �ad demokracie�, proti socialismu i komunismu i proti �teroru revoluce�. Tyto anarchistick� a poloanarchistick� ideje se zna�n� roz���ily mezi ��st� n�meck� malobur�oazn� emigrace.

N�zev �l�nku poch�z� od Institutu marxismu-leninismu p�i �V KSSS.

260 Engels m� z�ejm� na mysli Karla Gr�na a Arnolda Ruga, kte�� p�elo�ili jednotliv� Proudhonova d�la do n�m�iny a propagovali je v tisku.

261 Jde o poslance stuttgartsk�ho parlamentu Ludwiga Simona a Karla Vogta (Karel Vogt byl tak� jedn�m z p�ti ��sk�ch regent�). Roku 1850 vy�la v �asopise �Deutsche Monatschrift� [�N�meck� m�s��n�k�] (Stuttgart) s �l�nky Karla Vogta a Ludwiga Simona, v nich� velebili anarchii a hl�sali z�nik jak�koli st�tnosti.

262 Max Stirner, �Der Einzige und sein Eigenthum� [�Jedinec a co mu n�le��], lipsk� nakladatelstv� Otto Wiganda, 1845. Marx a Engels podrobili tuto knihu zdrcuj�c� kritice v d�le �N�meck� ideologie� (viz Marx�Engels, Spisy 3, zde).

263 M�n� se recenze knihy Emila de Girardin �Socialismus a dan� (viz zde).

264 Z Wielandovy b�sn� �Oberon�.