Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Bed�ich Engels
Debaty o n�vrhu Jacobyho
Kol�n 17. �ervence. Za�ili jsme zas jednou "velkou debatu", abychom pou�ili slov pana Camphausena, debatu, je� trvala cel� dva dny.
P�edm�t debaty je zn�m: Jsou to v�hrady vl�dy proti okam�it� pravoplatnosti usnesen� N�rodn�ho shrom�d�n� a n�vrh Jacobyho, aby bylo uzn�no, �e shrom�d�n� je opr�vn�no p�ij�mat usnesen�, kter� nab�vaj� okam�it� pr�vn� platnosti, ani� mus� b�t k�mkoli schvalov�na, a d�le, aby nebylo schv�leno usnesen� o �st�edn� moci.[142]
U� to, �e byla v�bec mo�n� debata o tomto p�edm�tu, bude jin�m n�rod�m p�ipadat nepochopiteln�. My v�ak �ijeme v zemi dub� a lip, a tak n�s hned tak n�co neudiv�.
Lid pos�l� do Frankfurtu shrom�d�n� sv�ch z�stupc� s pov��en�m, aby toto shrom�d�n� vyhl�silo svou svrchovanost nad cel�m N�meckem a v�emi jeho vl�dami; m� se na z�klad� sv� svrchovanosti, kterou na n� lid p�enesl, usn�st na �stav� pro N�mecko.
Ale shrom�d�n�, m�sto aby ihned proklamovalo svou svrchovanost v��i jednotliv�m st�t�m i Spolkov�mu sn�mu, obch�z� nesm�le ka�dou ot�zku, kter� s t�m n�jak souvis�, a zauj�m� nerozhodn�, kol�sav� stanovisko.
Kone�n� shrom�d�n� p�istupuje k rozhoduj�c� ot�zce: jmenov�n� prozat�mn� �st�edn� moci. Zd�nliv� nez�visle, ve skute�nosti v�ak ��zeno vl�dami, kter� na n� p�sob� prost�ednictv�m Gagernov�m, vol� samo ��sk�ho spr�vce, kter�ho mu p�edem ur�ily vl�dy.
Spolkov� sn�m volbu uzn�v� a sna�� se osobovat si n�rok na to, �e teprve jeho schv�len�m se volba stala pravoplatnou.
P�esto v�ak doch�zej� z Hannoveru a dokonce z Pruska v�hrady; a pr�v� v�hrada Pruska se stala p�edm�tem debaty 11. a 12. �ervence.
Tentokr�t to tedy nen� ani tak vinou berl�nsk� sn�movny, �e debaty ztr�cej� nit. Je to vina nerozhodn�ho, mal�tn�ho, nepr�bojn�ho frankfurtsk�ho N�rodn�ho shrom�d�n�, �e se o jeho usnesen�ch ned� ��ci nic lep��ho, ne� �e je to pr�zdn� ml�cen� hubou.
Jacoby zd�vod�uje sv�j n�vrh stru�n� a se svou obvyklou precisnost�. Zt�uje velmi postaven� mluv��ch levice, ��k� v�echno, co se d� o n�vrhu ��ci, nechce-li se �e�n�k dotknout historie vzniku �st�edn� moci, ot�zky tak trapn� pro N�rodn� shrom�d�n�.
A skute�n�, levicov� poslanci ne�ekli po n�m u� t�m�� nic nov�ho a pravice na tom byla je�t� h��: ta mohla jen v�elijak �vanit nebo hledat pr�vnick� h��ky. Poslanci levice i pravice se donekone�na opakovali.
Poslanci Schneiderovi n�le�� �est, �e prvn� sezn�mil shrom�d�n� s argumenty pravice.
Za�al hlavn�m argumentem, �e p�edlo�en� n�vrh s�m sob�, odporuje. Na jedn� stran� uzn�v� svrchovanost N�rodn�ho shrom�d�n�, na druh� vyb�z� dohodovac� sn�movnu, aby tomuto shrom�d�n� vyslovila d�tku, a t�m se mu nad�adila. D�tku pr� m��e vyslovit kter�koli jednotlivec, ale shrom�d�ni ne.
Tento rafinovan� argument, na kter� je pravice z�ejm� velmi hrd�, nebo� se opakuje ve v�ech jej�ch projevech, vyty�uje zcela novou teorii. Podle t�to teorie m� shrom�d�n� m�n� pr�v v��i N�rodn�mu shrom�d�n� ne� kter�koli jednotlivec.
Po tomto prvn�m velk�m argumentu n�sledoval republik�nsk� argument. N�mecko se skl�d� v�t�inou z konstitu�n�ch monarchi�, a proto mus� m�t konstitu�n�, neodpov�dnou hlavu, a ne republik�nskou, odpov�dnou. Na tento argument odpov�d�l druh�ho dne pan Stein: N�mecko pr� bylo podle sv�ho centr�ln�ho z��zen� v�dycky republikou, ov�em spo��danou republikou.
"Byli jsme pov��eni," pravil pan Schneider, "abychom vypracovali dohodu o konstitu�n� monarchii, a podobn� byli pov��eni i frankfurt�t� poslanci, aby po dohod� s n�meck�mi vl�dami vypracovali �stavu pro N�mecko."
Reakce vyslovuje sv� p��n�, jako by to byla u� hotov� fakta. Tehdy, kdy� t�esouc� se Spolkov� sn�m svol�val na p��kaz shrom�d�n�, kter� nem�lo ��dn� pravoplatn� pov��en�, na p��kaz takzvan�ho p�edparlamentu n�meck� N�rodn� shrom�d�n�, tehdy se nemluvilo o n�jak� dohod�, tehdy se svolan� N�rodn� shrom�d�n� pokl�dalo za svrchovan�. Nyn� je tomu jinak. �ervnov� dny v Pa��i znovu o�ivily nad�je nejen velk� bur�oasie, ale i nad�je p��vr�enc� svr�en�ho re�imu. Kdejak� krautjunker douf�, �e bude obnovena star� vl�da karab��e, a od c�sa�sk� residence v Innsbrucku a� po rodov� hrad Jind�icha LXXII. se u� oz�v� vol�n� po "dohod� o n�meck� �stav�". Vinu za to mus� ov�em p�i��st frankfurtsk� shrom�d�n� samo sob�.
"N�rodn� shrom�d�n� jednalo tedy podle sv�ho pov��en�, kdy� zvolilo konstitu�n� hlavu st�tu. Jednalo v�ak i podle v�le lidu; velk� v�t�ina chce konstitu�n� monarchii. Pokl�dal bych dokonce za ne�t�st�, kdyby se bylo N�rodn� shrom�d�n� usneslo jinak. Ne proto, �e jsem proti republice, v z�sad� republiku uzn�v�m - t�m si nijak neodporuji - za nejdokonalej�� a neju�lechtilej�� st�tn� formu, ale ve skute�nosti jsme k n� je�t� d�vno nedosp�li. Nem��eme m�t formu, nem�me-li ducha t� v�ci. Nem��eme cht�t republiku, kdy� nem�me republik�ny, tj. u�lechtil� charaktery, kter� jsou s to nejen v z�palu nad�en�, ale kdykoli s klidn�m v�dom�m a u�lechtil�m sebezap�en�m pod�izovat sv� z�jmy z�jm�m spole�n�m."
M��eme si p��t lep�� d�kaz toho, jak� ctnosti jsou zastoupeny v berl�nsk� sn�movn�, ne� jsou tato u�lechtil�, skromn� slova poslance Schneidera? Vskutku, kdyby tu je�t� byly n�jak� pochybnosti o tom, zda se N�mci hod� pro republiku, musely by se rozplynout jako d�m p�ed t�mito uk�zkami prav� ob�ansk� ctnosti u�lechtil�ho, velmi skromn�ho sebezap�en� na�eho Cincinnata Schneidera! Nech� si n� Cincinnatus dod� odvahy a sebed�v�ry i d�v�ry v nes�etn� u�lechtil� ob�any N�mecka, kte�� rovn� pokl�daj� republiku za neju�lechtilej�� st�tn� formu, sebe v�ak za �patn� republik�ny: jsou u� zral� pro republiku, sn�eli by republiku s t�m� hrdinn�m klidem jako absolutn� monarchii. Republika �lechetn�k� by byla tou nej��astn�j��, jak� tu kdy byla: byla by to republika bez Bruta a Katiliny, bez Marata a �ervnov�ch bou��, republika nasycen� ctnosti a solventn� mor�lky[143].
Jak velice se m�l� Cincinnatus Schneider, kdy� vol�:
"Za absolutismu se nemohou vytv��et republik�nsk� charaktery; republik�nsk�ho ducha nelze vyvolat p�es noc; mus�me k tomu nap�ed vychovat sv� d�ti a vnuky. V dne�n� dob� bych pokl�dal republiku pouze za nejv�t�� pohromu, proto�e by to byla anarchie pod znesv�cen�m jm�nem republiky, despotismus pod maskou svobody!"
Naopak, N�mci jsou, jak se vyj�d�il pan Vogt (z Giessenu) v N�rodn�m shrom�d�n�, rozen� republik�ni, a Cincinnatus Schneider by nemohl l�pe vychov�vat sv� d�ti pro republiku, ne� kdyby je vychov�val ve star�ch dobr�ch n�meck�ch mravech, v k�zni a b�zni bo��, v nich� s�m vyr�stal, jak se to dalo. Republika �lechetn�k� by nevedla k anarchii a despotismu, ale p�ivedla by teprve k nejv�t�� dokonalosti ono projedn�v�n� po sousedsku p�i piv�, v n�m� tak vynik� Cincinnatus Schneider. Republika �lechetn�k� je daleka v�ech hr�z a zlo�in�, kter� poskvrnily prvn� francouzskou republiku, nen� pot��sn�na krv� a hroz� se rud�ho praporu, a proto by umo�nila to, �eho dosud nebylo dosa�eno: aby si ka�d� ctihodn� m욝an klidn� a spokojen� �il ve v�� bohabojnosti a po�estnosti. Kdov�, mo�n� �e by n�m republika �lechetn�k� p�inesla dokonce zase cechy se v�emi kratochviln�mi procesy proti �emesln�k�m pracuj�c�m mimo cechy! Tato republika �lechetn�k� nen� n�jak� vysn�n� p�elud, je to skute�nost, kter� existuje v Br�m�ch, v Hamburku, v L�becku a ve Frankfurtu a dokonce je�t� v n�kter�ch ��stech �v�carska. Ale v�ude j� hroz� nebezpe�� v t�chto bou�liv�ch dob�ch, v�ude je bl�zka z�niku.
Proto povsta�, Cincinnate Schneidere, zanech pluhu a �epn�ho pole, korbele a dohodov�n�, vsedni na k�� a zachra�uj ohro�enou republiku, tvoji republiku, republiku �lechetn�k�!
Napsal B. Engels 17. �ervence 1848
Oti�t�no v �Neue Rheinische Zeitung�
��s. 48 z 18. �ervence 1848Podle textu novin
P�elo�eno z n�m�iny__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�).142 Frankfurtsk� N�rodn� shrom�d�n� se 28. �ervna 1848 usneslo, �e m� b�t vytvo�ena prozat�mn� �st�edn� moc, skl�daj�c� se z ��sk�ho spr�vce (na tento ��ad byl navr�en rakousk� arciv�voda Jan) a ��sk� vl�dy. Prozat�mn� �st�edn� moc, kter� nem�la vlastn� rozpo�et a arm�du, nem�la ��dnou re�lnou moc a byla jen vykonavatelem kontrarevolu�n� politiky n�meck�ch panovn�k�.
143 Z Heinovy b�sn� �Anno 1829�.