Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Bed�ich Engels
Projevy v Elberfeldu
Projev z 8. �nora 1845
P�nov�!
Jak jste pr�v� sly�eli � mohu ostatn� p�edpokl�dat, �e je to v�eobecn� zn�mo � �ijeme ve sv�t� svobodn� konkurence. Pod�vejme se tedy trochu bl�e na tuto svobodnou konkurenci a na to, jak� po��dek ve sv�t� vytvo�ila. V na�� dne�n� spole�nosti pracuje ka�d� na svou p�st, ka�d� se chce obohatit na vlastn� vrub a ani trochu se nestar� o to, co d�laj� ostatn�; o n�jak� rozumn� organisaci, o n�jak�m rozd�len� prac� nelze ani mluvit, naopak, jeden se sna�� druh�ho p�edhonit, sna�� se vyu��t p��zniv� p��le�itosti k soukrom�mu prosp�chu a nem� ani �as, ani chu� zamyslit se nad t�m, �e jeho z�jem je p�ece v podstat� toto�n� se z�jmem v�ech ostatn�ch lid�. Jednotliv� kapitalista bojuje se v�emi ostatn�mi kapitalisty, jednotliv� d�ln�k se v�emi ostatn�mi d�ln�ky; v�ichni kapitalist� bojuj� proti v�em d�ln�k�m, stejn� jako masa d�ln�k� mus� zase bojovat proti mase kapitalist�. Tato v�lka v�ech proti v�em, tento v�eobecn� nepo��dek a v�eobecn� vyko�is�ov�n� jsou podstatou dne�n� bur�oasn� spole�nosti. Av�ak, p�nov�, takov� neuspo��dan� hospod��stv� mus� nakonec p�iv�st spole�nost k nej�alostn�j��m konc�m; nepo��dek, kter� je z�kladem t�to spole�nosti, nedb�n� prav�ho, v�eobecn�ho blaha, se mus� d��ve �i pozd�ji velmi markantn� projevit. Prvn�m n�sledkem tohoto boje je ruinov�n� mal� bur�oasie, stavu, kter� byl hlavn� z�kladnou st�t� v minul�m stolet�. � V�dy� denn� vid�me, jak moc kapit�lu rdous� tuto t��du spole�nosti, jak nap�. samostatn�m krej�ovsk�m mistr�m odv�d�j� obchody s hotov�mi od�vy a truhl���m obchody s n�bytkem nejlep�� z�kazn�ky a jak mal� kapitalist�, p��slu�n�ci majetn� t��dy, jsou prom��ov�ni v z�visl� prolet��e, pracuj�c� pro jin�, v p��slu�n�ky nemajetn� t��dy. Ruinov�n� mal� bur�oasie � takov� je neblah� n�sledek na�� tak vychvalovan� svobody �ivnost�, nutn� n�sledek v�hod, kter� m� velik� kapitalista proti m�n� majetn�mu konkurentovi, nejz�eteln�j�� projev tendence kapit�lu soust�edit se v n�kolika m�lo rukou. Tuto tendenci kapit�lu u� rovn� mnoz� uzn�vaj�; kdekdo si st�uje, �e majetek se den ode dne st�le v�c hromad� v rukou hrstky lid�, zat�m co velik� v�t�ina n�roda den ze dne chudne. A takto pr�v� vznik� p��kr� protiklad mezi hrstkou boh��� na jedn� stran� a masou chu�as� na druh� stran�, protiklad, kter� v Anglii a ve Francii je u� vystup�ov�n tak, �e nabyl hroziv� podoby, a i u n�s se den co den zost�uje. A dokud z�stane zachov�na nyn�j�� z�kladna spole�nosti, dotud se toto neust�l� obohacov�n� n�kolika jednotlivc� a zb�da�ov�n� velk� masy nezastav�; protiklad se bude neust�le zost�ovat, a� nakonec nezbyt� donut� spole�nost k reorganisaci podle rozumn�j��ch princip�.
Ale to, p�nov�, nejsou je�t� ani zdaleka v�echny n�sledky svobodn� konkurence. Proto�e ka�d� vyr�b� a spot�ebov�v� na vlastn� p�st a nestar� se valn� o to, jak vyr�b�j� a spot�ebov�vaj� ostatn�, mus� velmi brzy nutn� nastat k�iklav� nepom�r mezi v�robou a spot�ebou. Proto�e dne�n� spole�nost sv��uje rozd�lov�n� vyroben�ch statk� obchodn�k�m, spekulant�m a kupc�m, z nich� si ka�d� op�t hled� jen vlastn�ho prosp�chu, mus� i v rozd�lov�n� � i kdy� nep�ihl��me k tomu, �e nemajetn� si nemohou opat�it dostate�n� pod�l � mus� i v rozd�lov�n� v�robk� doj�t k t�mu� nepom�ru. M� snad tov�rn�k mo�nost dov�d�t se, kolik jeho v�robk� je zapot�eb� na tom �i onom trhu, a i kdyby se to mohl dov�d�t, jak by mohl zjistit, kolik na ten kter� trh pos�laj� jeho konkurenti? Jak se m��e ten, kdo ve v�t�in� p��pad� v�bec ani nev�, kam zbo��, kter� pr�v� vyr�b�, p�jde � jak by se v�bec mohl dov�d�t, kolik na p��slu�n� trhy dodaj� jeho zahrani�n� konkurenti? O tom v�em nev� nic, vyr�b�, stejn� jako jeho konkurenti, �pln� naslepo a ut�uje se t�m, �e i ostatn� mus� d�lat tot�. Nem� jin� vod�tko ne� v��n� kol�saj�c� cenovou hladinu, kter� na vzd�len�ch trz�ch ve chv�li, kdy odes�l� zbo��, je u� �pln� jin�, ne� byla ve chv�li, kdy byl ps�n dopis, kter� jej o n� informoval, a kter� ve chv�li, kdy tam zbo�� dojde, je zase �pln� jin�, ne� byla ve chv�li, kdy bylo odesl�no. P�i takov� neuspo��danosti v�roby je pak �pln� p�irozen�, nast�vaj�-li v obchodn�m styku ka�dou chv�li poruchy, kter� ov�em mus� b�t t�m v�t��, ��m pokro�ilej�� je pr�mysl a obchod dan� zem�. Proto n�m nejn�zorn�j�� p��klady sk�t� zem� nejvysp�lej��ho pr�myslu, Anglie. Proto�e se obchodn� styky rozvinuly a mezi vyr�b�j�c�ho tov�rn�ka a skute�n� spot�ebitele se vedralo mnoho spekulant� a komision���, je pro anglick�ho tov�rn�ka je�t� mnohem obt�n�j�� ne� pro n�meck�ho dov�d�t se cokoli o pom�ru mezi z�sobami a v�robou na jedn� stran� a spot�ebou na druh� stran�; p�itom mus� anglick� tov�rn�k z�sobovat skoro v�echny trhy sv�ta � t�m�� nikdy nev�, kam jeho zbo�� jde, a proto se p�i nesm�rn� v�robn� kapacit� anglick�ho pr�myslu velmi �asto st�v�, �e v�echny trhy jsou n�hle p�epln�ny. Obchody v�znou, tov�rny pracuj� polovi�n� dobu nebo v�bec nepracuj�, �padek n�sleduje za �padkem, z�soby se prod�vaj� za babku a velik� ��st kapit�lu, kter� byl pracn� nahromad�n, p�ich�z� takovou obchodn� kris� znovu nazmar. V Anglii byla od po��tku tohoto stolet� cel� �ada takov�ch obchodn�ch kris� a v posledn�ch dvaceti letech se krise opakovaly ka�d�ch p�t nebo �est let. V�t�ina z v�s, p�nov�, m� jist� je�t� v �iv� pam�ti posledn� krise � z roku 1837 a 1842. A kdyby n� pr�mysl byl tak rozvinut a n� odbyt tak �iroce rozv�tven, jako jsou pr�mysl a obchod v Anglii, pro��vali bychom tyt� d�sledky � zat�m co nyn� poci�ujeme p�soben� konkurence v pr�myslu a obchodn�m styku jako v�eobecnou, trvalou depresi v�ech odv�tv� podnik�n�, jako neblah� stav, kter� nen� ani vysloven�m rozkv�tem, ani �pln�m �padkem, jako stav m�rn� stagnace, tj. ustrnut� na m�st�.
A co je, p�nov�, vlastn� p���inou t�to t�iv� situace? ��m to, �e je ruinov�na mal� bur�oasie, ��m to, �e vznik� onen p��kr� protiklad mezi chudobou a bohatstv�m, �e v�znou obchodn� styky, a pro� mus� takto p�ich�zet nazmar kapit�l? P���inou toho v�eho je jen a jen rozt��t�nost z�jm�. Ka�d� z n�s, v�ichni pracujeme jen pro sv�j vlastn� prosp�ch a nestar�me se o blaho ostatn�ch, a p�ece je z�ejmou, samoz�ejmou pravdou, �e z�jem, blaho, �ivotn� �t�st� ka�d�ho jednotlivce je nerozlu�n� spjato s blahem ostatn�ch lid�. Mus�me si v�ichni p�iznat, �e nikdo z n�s se neobejde bez ostatn�ch lid�, �e u� s�m z�jem n�s v�echny navz�jem pout�, a p�ece sv�m jedn�n�m tuto pravdu p��mo po�lap�v�me, a p�ece na�i spole�nost za�izujeme tak, jako by na�e z�jmy nebyly toto�n�, n�br� �pln� protikladn�. Vid�li jsme, jak� n�sledky m� tento z�kladn� omyl; a chceme-li tyto neblah� n�sledky odstranit, mus�me napravit onen z�kladn� omyl, a to pr�v� chce komunismus.
V komunistick� spole�nosti, kde z�jmy jednotlivc� nejsou navz�jem protikladn�, n�br� jsou spole�n�, konkurence odpad�. Po ruinov�n� jednotliv�ch t��d, v�bec po t��d�ch, jako jsou dnes bohat� a chud�, nen� u� ani potuchy. Jakmile p�i v�rob� a rozd�lov�n� statk� pot�ebn�ch k �ivotu odpad� soukrom� v�d�lek, jakmile c�lem jednotlivce p�est�v� b�t obohacov�n� se na vlastn� p�st, odpadaj� samy sebou i krise obchodn�ho styku. V komunistick� spole�nosti bude snadn� zn�t jak v�robu, tak spot�ebu. Proto�e je zn�mo, kolik pr�m�rn� pot�ebuje jednotlivec, d� se snadno vypo��tat, kolik pot�ebuje ur�it� po�et jednotlivc�, a proto�e potom v�roba u� nebude v rukou jednotliv�ch soukrom�ch podnikatel�, n�br� v rukou obce a jej� spr�vy, bude mali�kost� regulovat v�robu podle pot�eb.
Vid�me tedy, jak v komunistick� organisaci odpadaj� hlavn� zlo��dy nyn�j��ho soci�ln�ho stavu. Ale pod�v�me-li se na v�c trochu d�kladn�ji, uvid�me, �e t�m v�hody t�to organisace nekon��, �e se z�rove� odstra�uje mnoho jin�ch zlo��d�, z nich� se dnes chci zm�nit jen o n�kolika ekonomick�ch. Nyn�j�� z��zen� spole�nosti je po ekonomick� str�nce rozhodn� t�m nejnerozumn�j��m a nejneprakti�t�j��m z��zen�m, jak� si jen m��eme p�edstavit. Protikladnost z�jm� vede k tomu, �e se velik�ho mno�stv� pracovn� s�ly pou��v� tak, �e z toho spole�nost nem� ��dn� u�itek, �e zna�n� mno�stv� kapit�lu p�ich�z� zbyte�n� nazmar a nereprodukuje se. Vid�me to u� p�i obchodn�ch kris�ch; vid�me, jak se masy v�robk�, kter� p�ece lid� museli pracn� vyrobit, narychlo rozprod�vaj� za ceny, kter� pro prod�vaj�c�ho znamenaj� ztr�tu; vid�me, jak masy kapit�lu, kter� byl pracn� nahromad�n, miz� za bankrotu majitel�m pod rukama. Pozastavme se v�ak pon�kud podrobn�ji u nyn�j��ho obchodn�ho styku. Jen si p�edstavte, kolika rukama mus� proj�t ka�d� v�robek, ne� se dostane ke skute�n�mu spot�ebiteli � p�edstavte si, p�nov�, kolik spekuluj�c�ch a zbyte�n�ch prost�edn�k� se nyn� vedralo mezi v�robce a spot�ebitele! Vezm�me si na p��klad bal�k bavlny, kter� se vyrob� v Severn� Americe. Z rukou p�stitele p�ech�z� bal�k do rukou faktora na n�kter� stanici na Mississippi a putuje po �ece do New Orleansu. Zde je prod�n � po druh�, proto�e jednou jej u� koupil faktor od p�stitele � je prod�n t�eba spekulantovi, kter� jej d�le prod� v�vozci. Nyn� bal�k putuje �ekn�me do Liverpoolu, kde op�t po n�m chtiv� natahuje ruku spekulant a urve si jej. Ten jej prod� komision��i, kter� nakupuje pro n�koho � �ekn�me pro n�meckou firmu. A tak bal�k putuje do Rotterdamu, odtud vzh�ru po R�n�, je�t� tuctem rukou p�epravc�, p�i �em� je tucetkr�t p�ekl�d�n s lodi na lo� � teprve potom se oc�t� v rukou nikoli spot�ebitele, n�br� tov�rn�ka, kter� jej nap�ed prom�n� v upot�ebiteln� zbo��, pak prod� svou p��zi t�eba tkalci, ten tkaninu tiska�i, ten pak velkoobchodn�kovi a ten maloobchodn�kovi, kter� potom nakonec dod� zbo�� spot�ebiteli. A v�echny tyto miliony prost�edn�k�, spekulant�, faktor�, v�vozc�, komision���, p�epravc� a obchodn�k� ve velk�m i mal�m, kte�� p�ece na zbo�� sam�m nic ned�laj�, ti v�ichni cht�j� ��t a dosahovat p�itom zisku � a v pr�m�ru ho tak� dosahuj�, proto�e by jinak nemohli existovat � nu a, p�nov�, co� neexistuje jednodu���, levn�j�� cesta, jak dostat bal�k bavlny z Ameriky do N�mecka a v�robek vyroben� z tohoto bal�ku do rukou skute�n�ho spot�ebitele, cesta levn�j�� a jednodu��� ne� tato slo�it� cesta desateron�sobn�ho prodeje, ston�sobn�ho p�ekl�d�n� a p�ev�en� ze skladi�t� do skladi�t�? Co� to v�echno nen� p�dn�m d�kazem, jak se pl�tv� pracovn� silou jen proto, �e z�jmy jsou rozt��t�ny? � V rozumn� organisovan� spole�nosti nem��e b�t ani �e�i o tak komplikovan� p�eprav�. Stejn� snadno, jako se lze dov�d�t, kolik bavlny a bavln�n�ch v�robk� � abychom z�stali u na�eho p��kladu � spot�ebuje ur�it� kolonie, stejn� snadno zjist� �st�edn� spr�va, kolik spot�ebuj� v�echna m�sta a obce v zemi. Jakmile bude takov� statistika zorganisov�na, co� se d� snadno ud�lat za rok �i dva, bude se pr�m�r ro�n� spot�eby m�nit jen �m�rn� s r�stem po�tu obyvatelstva; d� se tedy snadno v�as p�edem ur�it, jak�ho mno�stv� ka�d�ho jednotliv�ho zbo�� bude zapot�eb� k uspokojen� pot�eb lidu � a cel� to velik� mno�stv� bude mo�no objednat p��mo u zdroje, bude mo�no je odebrat p��mo, bez prost�edn�k�, bez zbyte�n�ho zdr�ov�n� a jen s toliker�m p�ekl�d�n�m, je� je skute�n� od�vodn�no povahou dopravn�ch cest, tedy s velkou �sporou pracovn� s�ly; nebude zapot�eb� platit zisky spekulant�m, velkoobchodn�k�m a maloobchodn�k�m. Ale to je�t� nen� v�echno � tito prost�edn�ci nejen�e takto p�estanou spole�nosti �kodit, za�nou j� dokonce b�t u�ite�n�. Zat�m co nyn� ke �kod� v�ech ostatn�ch d�laj� pr�ci, kter� je v nejlep��m p��pad� zbyte�n�, a p�esto jim sk�t� �ivobyt�, v mnoha p��padech dokonce velk� bohatstv�, zat�m co tedy nyn� obecn�mu dobru p��mo �kod�, uvoln� se jim pak ruce pro u�ite�nou �innost a budou se moci chopit zam�stn�n�, v n�m� u� nebudou jen zd�nliv�mi, p�edst�ran�mi �leny lidsk� spole�nosti, n�br� jej�mi skute�n�mi �leny, �leny, kte�� se budou pod�let na jej� celkov� �innosti.
Nyn�j�� spole�nost, kter� znep��teluje jednotliv�ho �lov�ka se v�emi ostatn�mi, plod� takto soci�ln� v�lku v�ech proti v�em, kter� u jednotliv�ch, zejm�na nevzd�lan�ch lid�, mus� nutn� nab�vat brut�ln�, barbarsky n�siln� formy � formy zlo�inu. Na ochranu p�ed zlo�inem, p�ed zjevn�m n�sil�m, pot�ebuje spole�nost rozs�hl�, slo�it� organismus spr�vn�ch a soudn�ch ��ad�, kter� vy�aduje obrovsk� mno�stv� pracovn�ch sil. V komunistick� spole�nosti by se i to nesm�rn� zjednodu�ilo, a to pr�v� proto � i kdy� to zn� podivn� � pr�v� proto, �e by v t�to spole�nosti spr�va musela spravovat nejen jednotliv� str�nky soci�ln�ho �ivota, ale cel� soci�ln� �ivot ve v�ech jeho �sec�ch, po v�ech str�nk�ch. My odstra�ujeme protiklad mezi jednotliv�m �lov�kem a v�emi ostatn�mi, proti soci�ln� v�lce stav�me soci�ln� m�r, podt�n�me zlo�in u ko�ene, a t�m �in�me zbyte�nou nejv�t��, daleko nejv�t�� ��st nyn�j�� �innosti spr�vn�ch a soudn�ch ��ad�. U� nyn� st�le v�ce miz� zlo�iny pramen�c� z v�n� ve srovn�n� se zlo�iny z vypo��tavosti, z�jmu � ub�v� zlo�in� proti osob�m a p�ib�v� zlo�in� proti vlastnictv�. Postup civilisace m�rn� u� v dne�n�, znep��telen� spole�nosti n�siln� v�buchy v�n�, o� v�ce je bude m�rnit v komunistick�, pokojn� spole�nosti! Zlo�iny proti vlastnictv� samy odpadnou tam, kde ka�d� dost�v� v�echno, co pot�ebuje k uspokojen� sv�ch p�irozen�ch a duchovn�ch sklon�, kde odpadaj� soci�ln� p�ehrady a rozd�ly. Trestn� soudnictv� se stane zbyte�n�m a odpadne i civiln� soudnictv�, kter� se p�ece zab�v� t�m�� v�hradn� vlastnick�mi vztahy anebo p�i nejmen��m vztahy, jejich� p�edpokladem je stav soci�ln� v�lky; pak spory, kter� jsou dnes p�irozen�m d�sledkem v�eobecn�ho nep��telstv�, budou jen vz�cnou v�jimkou a snadno je urovn� sm�r�� soudce. Tak� pro spr�vn� ��ady je stav trval� v�lky nyn� zdrojem zam�stn�n� � policie a cel� spr�va ned�laj� nic jin�ho, ne� �e se staraj�, aby tato v�lka nep�ekro�ila hranice skryt�, nep��m� v�lky, aby se nezvrhla v otev�en� n�sil�, ve zlo�in. Je-li v�ak nekone�n� snadn�j�� udr�et m�r ne� udr�et v�lku v ur�it�ch mez�ch, je tak� nekone�n� snadn�j�� spravovat komunistickou obec ne� obec, kde vl�dne konkurence. A jestli�e civilisace nau�ila lidi u� te�, aby vid�li sv�j z�jem v zachov�n� ve�ejn�ho po��dku, ve�ejn� bezpe�nosti, ve�ejn�ho z�jmu, tedy v tom, aby bylo co nejm�n� zapot�eb� policie, spr�vy a soudnictv�, o� l�pe to budou ch�pat ve spole�nosti, ve kter� bylo spole�enstv� z�jm� pov��eno na z�kladn� princip, ve kter� se ve�ejn� z�jem u� neli�� od z�jmu ka�d�ho jednotlivce! To, co nyn� existuje navzdory soci�ln�mu z��zen�, bude t�m sp�e existovat, nebude-li tomu soci�ln� z��zen� p�ek�et, bude-li to podporovat! � I s t�to strany m��eme tedy po��tat se zna�n�m p��r�stkem pracovn�ch sil, kter� nyn�j�� soci�ln� stav spole�nosti odn�m�.
Jedn�m z nejn�kladn�j��ch za��zen�, bez n�ho� se dne�n� spole�nost neobejde, jsou st�l� arm�dy, kter� p�ipravuj� n�rod o nejschopn�j��, neju�ite�n�j�� ��st obyvatelstva a nut� jej, aby tuto ��st, je� se takto stala neproduktivn�, �ivil. Z na�eho vlastn�ho st�tn�ho rozpo�tu v�me, co n�s stoj� st�l� arm�da � �ty�iadvacet milion� ro�n� a od�erp�n� dvou set tis�c nejzdatn�j��ch pa�� z v�roby. � V komunistick� spole�nosti by nikoho ani nenapadlo pomyslit na st�lou arm�du. A na� tak�? K udr�en� klidu uvnit� zem�? Jak jsme u� vid�li, nikoho ani nenapadne tento vnit�n� klid ru�it. V�dy� strach z revoluc� je jen n�sledek protikladnosti z�jm�; tam, kde jsou z�jmy v�ech toto�n�, nem� takov� strach m�sto. � K �to�n� v�lce? Jak by se mohla komunistick� spole�nost pou�t�t do �to�n� v�lky � v�dy� velmi dob�e v�, �e ve v�lce jen ztr�c� lidi a kapit�l, kde�to z�skat m��e nanejv�� n�kolik vzpurn�ch provinci�, kter� jen ru�� soci�ln� po��dek! � K obrann� v�lce? K tomu nepot�ebuje st�lou arm�du, proto�e bude hra�kou vycvi�it ka�d�ho schopn�ho �lena spole�nosti i vedle jeho ostatn�ho zam�stn�n�, aby um�l zach�zet se zbran� skute�n�, a ne jen pro par�du, tedy tak, jak je to t�eba k obran� zem�. A z�rove� uva�te, p�nov�, �e kdyby do�lo k v�lce, kter� by beztak mohla b�t vedena jen proti antikomunistick�m n�rod�m, br�nil by �len takov� spole�nosti skute�nou vlast, skute�n� domov, a proto by bojoval s takov�m nad�en�m, s takovou hou�evnatost� a state�nost�, �e by se p�ed nimi mechanick� v�cvik modern� arm�dy rozplynul jako p�ra; jen vzpome�te, jak� z�zraky dok�zalo nad�en� revolu�n�ch arm�d z let 1792 a� 1799, a ty p�ece bojovaly jen za p�elud, jen za zd�nlivou vlast, a jist� si p�edstav�te, jakou s�lu mus� m�t arm�da, kter� nebojuje za p�elud, ale bije se za hmatatelnou skute�nost. Ty nes�etn� masy pracovn�ch sil, kter� nyn� arm�dy odn�maj� civilisovan�m n�rod�m, by tedy v komunistick� organisaci byly navr�ceny pr�ci; a nejen�e by vyr�b�ly tolik, kolik spot�ebov�vaj�, ale mohly by ve�ejn�m z�sob�rn�m dod�vat daleko v�c v�robk�, ne� je t�eba k jejich ob�iv�.
Je�t� mnohem hor�� pl�tv�n� pracovn�mi silami v nyn�j�� spole�nosti vypl�v� z toho, jak bohat� vyu��vaj� sv�ho soci�ln�ho postaven�. Nechci v�bec mluvit o tom v�em zbyte�n�m a p��mo sm�n�m p�epychu, kter� pramen� jen z touhy n�jak na sebe upozornit a kter� vy�aduje spousty pracovn�ch sil. Ale zajd�te si, p�nov�, zajd�te si n�kdy p��mo do domu, do nejvnit�n�j�� svatyn� boh��ovy, a �ekn�te mi, zda to nen� nej��len�j�� mrh�n� pracovn� silou, je-li tu zapot�eb� spousty lid� k obsluze jedin�ho �lov�ka a zam�stn�vaj�-li se leno�en�m nebo nanejv�� jen takov�mi pracemi, je� vypl�vaj� z isolovanosti ka�d�ho �lov�ka mezi �ty�mi st�nami? A co vlastn� d�l� tahle spousta pokojsk�ch, kucha�ek, lokaj�, ko��ch, podomk�, zahradn�k�, �i jak se v�ichni naz�vaj�? Jak m�lo chvil b�hem dne jsou tito lid� zam�stn�ni, aby sv�mu panstvu skute�n� zp��jemnili �ivot, aby panstvu uleh�ili svobodn� rozvoj a uplatn�n� jeho lidsk� p�irozenosti a vrozen�ch sil � a kolik hodin b�hem dne jsou zam�stn�ni pracemi, je� vypl�vaj� jen a jen ze �patn�ho uspo��d�n� na�ich spole�ensk�ch pom�r� � mus� st�t na zadn�m stup�tku ko��ru, b�t st�le k slu�b�m rozmar�m panstva, nosit za n�m ps��ky a d�lat jin� sm�nosti. V rozumn� organisovan� spole�nosti, kde ka�d� bude moci ��t a nebude muset otro�it vrtoch�m bohat�ch, ani takov�m vrtoch�m nebude propadat � v takov� spole�nosti lze p�irozen� i pracovn� s�ly, kterou se nyn� mrh� k p�epychov� obsluze, pou��t ve prosp�ch v�ech a k jej�mu vlastn�mu prosp�chu.
K dal��mu pl�tv�n� pracovn� silou doch�z� v dne�n� spole�nosti p��mo vlivem konkurence, nebo� konkurence vytv��� velk� po�et nezam�stnan�ch d�ln�k�, kte�� by r�di pracovali, ale nemohou pr�ci dostat. Proto�e toti� spole�nost v�bec nen� za��zena tak, aby m�la p�ehled o skute�n�m vyu��v�n� pracovn�ch sil, proto�e ka�d�mu jednotlivci je ponech�no na v�li, aby si hledal zdroj v�d�lku, je naprosto p�irozen�, �e p�i rozd�lov�n� skute�n� nebo zd�nliv� u�ite�n�ch prac� vych�z� mnoho d�ln�k� napr�zdno. A to se st�v� t�m sp�e, �e konkuren�n� boj �ene ka�d�ho k tomu, aby sv� s�ly nap�nal do krajnosti, aby vyu��val v�ech v�hod, kter� se mu naskytuj�, a nahrazoval drah� pracovn� s�ly levn�j��mi, k �emu� rostouc� civilisace nab�z� denn� st�le v�c prost�edk� � �ili jin�mi slovy, ka�d� mus� usilovat o to, aby ostatn� p�ipravil o chleba, aby tak �i onak vytla�il ostatn� z pr�ce. A proto v ka�d� civilisovan� spole�nosti nach�z�me velk� po�et nezam�stnan�ch, kte�� by r�di pracovali, ale nenach�zej� pr�ci, a tento po�et je v�t��, ne� se obvykle p�edpokl�d�. A tu pak vid�me, jak se tito lid� t�m �i on�m zp�sobem prostituuj�, �ebraj�, bloumaj� po ulic�ch, post�vaj� na n�ro��ch, t�ce a nuzn� �ivo�� z p��le�itostn�ch drobn�ch posluh, prod�vaj� na ulic�ch a po domech v�elijak� drobn� zbo�� � nebo, jak jsme to vid�li dnes ve�er, hlou�ek chud�ch d�v�at chod� s kytarou od m�sta k m�stu, hraje a zp�v� za pen�ze a mus� si pro p�r gro�� v�d�lku d�t l�bit v�elijak� nestoudnosti a ur�liv� nab�dky. A kolik je kone�n� t�ch, je� padnou za ob� skute�n� prostituci! P�nov�, po�et t�chto nezam�stnan�ch, jim� nezb�v�, ne� se tak �i onak prostituovat, je obrovsk� � o tom mohou vypr�v�t na�e chudinsk� ��ady � a nezapom�nejte, �e a�koli tito lid� nejsou spole�nosti v�bec k u�itku, mus� je spole�nost p�ece jen tak �i onak �ivit. Mus�-li u� tedy spole�nost n�st n�klady na jejich v��ivu, m�la by se tak� postarat, aby si tito nezam�stnan� vyd�l�vali na �ivobyt� poctiv�. Ale to nyn�j�� spole�nost, v n� vl�dne konkurence, nedovede.
A jestli�e to tedy, p�nov�, v�echno uv��te � a mohl bych uv�st je�t� spoustu jin�ch p��klad�, jak dne�n� spole�nost mrh� sv�mi pracovn�mi silami � uv��te-li to, jist� usoud�te, �e lidsk� spole�nost m� k disposici nadbytek v�robn�ch sil, kter� jen �ekaj� na rozumnou organisaci, na ��zen� rozd�lov�n�, aby za�aly p�sobit k maxim�ln�mu prosp�chu pro v�echny. A pak budete, p�nov�, z�rove� s to usoudit, jak neod�vodn�n� je obava, �e by snad p�i spravedliv�m rozd�len� spole�ensk� �innosti p�ipadlo jednotlivci takov� pracovn� b��m�, �e by mu to znemo�nilo zab�vat se i jin�mi v�cmi. Naopak, lze p�edpokl�dat, �e p�i takov� organisaci by se nyn�j�� obvykl� pracovn� doba jednotlivce zkr�tila na polovinu u� t�m, �e by se vyu�ilo t�ch pracovn�ch sil, jich� se te� v�bec nepou��v� nebo jen nevhodn�.
Av�ak ty v�hody, kter� sk�t� komunistick� z��zen� t�m, �e vyu��v� pracovn�ch sil, kter�mi se nyn� pl�tv�, nejsou je�t� nejv�znamn�j��. Nejv�t�� �spora pracovn� s�ly z�le�� ve spojen� jednotliv�ch sil v soci�ln� kolektivn� s�lu a ve z��zen�, kter� se op�r� o tuto koncentraci sil, je� dosud stoj� proti sob�. Chci zde nav�zat na n�vrhy anglick�ho socialisty Roberta Owena, proto�e jsou nejprakti�t�j�� a nejpropracovan�j��. Owen navrhuje, aby m�sto nyn�j��ch m�st a vesnic s jednotliv�mi, navz�jem si p�ek�ej�c�mi obytn�mi domy byly vybudov�ny velik� pal�ce, je� by byly vystav�ny na plo�e �tverce o stran� asi 1650 stop, uvnit� s velikou zahradou; v nich by bylo mo�no pohodln� ubytovat asi dva a� t�i tis�ce lid�. Je z�ejm�, �e takov� budova, a�koli obyvatel�m sk�t� stejn� pohodl� jako nyn�j�� nejlep�� obydl�, by se dala p�esto postavit mnohem levn�ji a mnohem sn�ze ne� jednotliv� obydl� � v�t�inou hor�� � kter�ch by bylo zapot�eb� pro stejn� po�et lid� podle nyn�j��ho syst�mu. V�echny ty m�stnosti, je� nyn� v t�m�� ka�d�m lep��m dom� z�st�vaj� nevyu�ity, jich� se u��v� jednou nebo dvakr�t do roka, bez jak�koli �jmy na pohodl� odpadaj�; a tak� �spora prostoru pro spi��rny, sklepy atd. je velmi zna�n�. � Ale teprve kdy� si pov�imneme r�zn�ch mali�kost� v dom�cnosti, uvid�me, jak� v�hody p�in�� spole�enstv�. Jen ty spousty pr�ce a materi�lu, je� p�ich�zej� nazmar p�i nyn�j��m rozt��t�n�m hospoda�en� � nap�. p�i vyt�p�n�! V ka�d� m�stnosti mus�te m�t zvl�tn� kamna; a ka�d� kamna je nutno zvl vyt�p�t, v ka�d�ch je t�eba zvl udr�ovat ohe� a na ka�d� zvl mus�te dohl�et; a na v�echna ta r�zn� m�sta se mus� nosit palivo a odev�ad odn�et popel; o� jednodu��� a levn�j�� je proti tomuto jednotliv�mu vyt�p�n� velkolep� celkov� topen�, nap�. pomoc� parn�ch trubek a jedin�ho topn�ho centra, jak se to u� nyn� d�je ve velk�ch spole�ensk�ch m�stnostech, tov�rn�ch, kostelech atd.! D�le osv�tlen� plynem, kter� je nyn� je�t� n�kladn�, proto�e i ten�� trubky je nutno kl�st do zem� a proto�e v�bec celkov� d�lka trubek mus� b�t ne�m�rn�, nebo� v na�ich m�stech se mus� osv�tlovat velk� prostranstv�, kde�to u navr�en�ho za��zen� je v�echno soust�ed�no na plo�e 1650 �tvere�n�ch stop a po�et plynov�ch ho��k� je p�esto stejn�, celkov� tedy osv�tlen� nen� n�kladn�j�� ne� v pr�m�rn�m m�st�. A potom p��prava pokrm� � co jen se p�i nyn�j��m rozt��t�n�m hospoda�en�, kdy� si ka�d� rodina svou tro�ku j�dla va�� zvl, m� zvl�tn� n�dob�, vlastn� kucha�ku a zvl si mus� p�in�et potraviny z trhu, ze zahrady, od �ezn�ka a peka�e, co se tu jen promarn� m�sta, materi�lu a pracovn� s�ly! D� se klidn� p�edpokl�dat, �e spole�nou p��pravou j�del a obsluhou by se daly u�et�it dv� t�etiny pracovn�ch sil, je� jsou nyn� touto prac� zam�stn�ny, a p�esto by zb�vaj�c� t�etina mohla d�lat tuto pr�ci l�pe a pozorn�ji, ne� je tomu dnes. A nakonec samy dom�c� pr�ce! Co� nebude mnohem snaz��, bude-li � jak je to mo�n� � tento druh pr�ce rovn� organisov�n a ��dn� rozd�len, co� nebude mnohem snaz�� udr�ovat v �istot� a po��dku takovou budovu ne� dv� a� t�i sta odd�len�ch dom�, v nich� p�i nyn�j��m z��zen� bydl� stejn� po�et lid�? Toto je, p�nov�, jen n�kolik p��klad� nes�etn�ch v�hod, je� po ekonomick� str�nce mus� vyplynout z komunistick� organisace lidsk� spole�nosti. N� princip nelze za p�r hodin a n�kolika slovy objasnit a n�le�it� po v�ech str�nk�ch od�vodnit. Ale to tak� nen� na��m c�lem. M��eme a chceme jen podat vysv�tlen� k n�kolika bod�m a podn�tit ke studiu ty, kdo tuto ot�zku je�t� neznaj�. A douf�me, �e jsme v�m dnes ve�er alespo� objasnili, �e komunismus se ani nep���� lidsk� p�irozenosti, rozumu a srdci, ani to nen� theorie, je� by se v�bec neohl�ela na skute�nost a byla pouh�m v�plodem fantasie. N�kdo se mo�n� zept�, jak tuto theorii uskute�nit, kter� opat�en� mus�me navrhnout, abychom p�ipravili jej� uskute�n�n�, K tomuto c�li vedou r�zn� cesty; Angli�an� pravd�podobn� za�nou t�m, �e zalo�� jednotliv� kolonie a ponechaj� ka�d�mu na v�li, zda chce �i nechce do n�kter� z nich vstoupit; naproti tomu Francouzi, ti asi budou p�ipravovat a prov�d�t komunismus v celon�rodn�m m���tku. Jak za�nou N�mci, o tom se d� p�i novosti soci�ln�ho hnut� v N�mecku ��ci jen m�lo. Prozat�m se chci zm�nit jen o jedn� z mnoha mo�n�ch cest, jak v�c p�ipravovat, o t� cest�, o n� se v posledn� dob� nejednou mluvilo � toti� o t�ech opat�en�ch, z nich� nutn� mus� vyplynout praktick� komunismus.
Prvn�m opat�en�m by byla v�eobecn� v�chova v�ech d�t� bez v�jimky na st�tn� �traty � v�chova, kter� je stejn� pro v�echny a trv� a� do chv�le, kdy je individuum schopno jednat jako samostatn� �len spole�nosti. Toto opat�en� by bylo jen aktem spravedlnosti v��i na�im nemajetn�m brat��m, proto�e je z�ejm�, �e ka�d� �lov�k m� pr�vo na to, aby se jeho schopnosti mohly pln� rozvinout, a spole�nost se dvojn�sob proh�e�uje na jednotlivci, �in�-li nev�domost nutn�m n�sledkem chudoby. Je samoz�ejm�, �e spole�nost m� v�t�� prosp�ch ze vzd�lan�ch ne� z nev�dom�ch, primitivn�ch �len� � a jestli�e vzd�lan� proletari�t, jak se d� o�ek�vat, nebude ochoten sn�et �tisk, kter� mus� sn�et dne�n� proletari�t, pak klid a rozvaha, je� jsou nutn� k pokojn�mu p�etvo�en� spole�nosti, se d� rovn� o�ek�vat jedin� od vzd�lan� pracuj�c� t��dy. A �e ani nevzd�lan� proletari�t nen� ochoten sn�et d�l sv� postaven�, to i pro N�mecko � nemluv� u� o jin�ch n�rodech � dokazuj� slezsk� a �esk� nepokoje.
Druh�m opat�en�m by byla �pln� reorganisace chudinsk� p��e, a to tak, �e by v�ichni ob�an�, kte�� jsou bez pr�ce, byli um�st�ni v koloni�ch, kde by se zab�vali zem�d�lstv�m a pr�myslem a jejich pr�ce by byla organisov�na k u�itku cel� kolonie. Dosud se kapit�ly, kter� m� k disposici p��e o chud�, p�j�uj� na �rok, tak�e bohat� z�sk�vaj� nov� prost�edky k vyko�is�ov�n� nemajetn�ch. A� u� se jednou kone�n� tyto kapit�ly skute�n� uplatn� ve prosp�ch chud�ch, a� se pro chud� vyu�ije cel�ho v�nosu t�chto kapit�l�, a nejen t�� procent �roku z nich, budi� d�n velkolep� p��klad sdru�en� kapit�lu a pr�ce! Takto by se pou�ilo pracovn� s�ly v�ech nezam�stnan�ch ve prosp�ch spole�nosti, oni sami by se stali z demoralisovan�ch, uti�t�n�ch chud�k� mravn�mi, nez�visl�mi, �inn�mi lidmi a jejich postaven� by se zm�nilo tak, �e by jim je brzy z�vid�li nesdru�en� d�ln�ci, a tak by se p�ipravovala pronikav� reorganisace spole�nosti.
Na ob� tato opat�en� je t�eba pen�z. Aby se tyto pen�ze z�skaly a z�rove� nahradily v�echny dosavadn�, nespravedliv� rozd�len� dan�, navrhuje se v tomto pl�nu reformy v�eobecn� progresivn� da� z kapit�lu, jej� procentn� sazba stoup� s velikost� kapit�lu. Takto by ka�d� nesl b��m� ve�ejn� spr�vy podle sv�ch mo�nost� a nenesli by je u�, jak je tomu dosud ve v�ech zem�ch, hlavn� ti, kdo jsou nejm�n� schopni je n�st. V�dy� princip zdan�n� je v podstat� �ist� komunistick�, proto�e pr�vo vyb�rat dan� se ve v�ech zem�ch odvozuje z tak zvan�ho n�rodn�ho vlastnictv�. V�dy� bu� je soukrom� vlastnictv� posv�tn�, a potom neexistuje n�rodn� vlastnictv� a st�t nem� pr�vo vyb�rat dan�; nebo st�t toto pr�vo m�, ale potom soukrom� vlastnictv� nen� posv�tn�, potom je n�rodn� vlastnictv� nad�azeno soukrom�mu vlastnictv� a prav�m vlastn�kem je st�t. Tento druh� princip je v�eobecn� uzn�v�n � a my, p�nov�, ne��d�me prozat�m nic v�c, ne� aby se tento princip skute�n� uplat�oval, aby se st�t prohl�sil za v�eobecn�ho vlastn�ka a jako takov� spravoval ve�ejn� vlastnictv� ve prosp�ch v�ech a aby jako prvn� krok k tomu zavedl takov� zp�sob zdan�n�, kter� se ��d� jen podle toho, jak je kdo schopen platit dan�, a podle toho, co je skute�n� prosp�n� v�em.
Vid�te tedy, p�nov�, �e nejde o to zav�st spole�enstv� majetku p�es noc a proti v�li n�roda, n�br� p�edev��m jen o stanoven� c�le a prost�edk� a cest, je� mohou k tomuto c�li v�st. Ale �e komunistick� princip bude principem budoucnosti, to dosv�d�uje postup v�voje v�ech civilisovan�ch n�rod�, to dosv�d�uje rychle postupuj�c� rozklad v�ech dosavadn�ch soci�ln�ch instituc�, pro to mluv� zdrav� lidsk� rozum a p�edev��m lidsk� srdce.
Projev pronesen� B. Engelsem na sch�zi
v Elberfeldu 8. �nora 1845
Text projevu byl po prv� oti�t�n
v �asopise �Rheinische Jahrb�cher
zur gesellschaftlichen Reform�, sv. I, 1845Podle textu novin
P�elo�eno z n�m�iny
Projev z 15. �nora 1845
P�nov�!
P�i na�� minul� sch�zce mi bylo vyt�eno, �e jsem volil sv� p��klady a doklady t�m�� jen z ciz�ch zem�, zejm�na z Anglie. Bylo mi �e�eno, �e po Francii a Anglii n�m nic nen�, �e �ijeme v N�mecku a �e jde o to dok�zat nutnost a vhodnost komunismu pro N�mecko. Z�rove� se zde vyskytla v�tka, �e jsme v�bec dostate�n� neuk�zali historickou nutnost komunismu. To je �pln� spr�vn� a jinak tomu ani nemohlo b�t. Historickou nutnost nelze dok�zat za tak krati�kou dobu jako nap�. shodnost dvou troj�heln�k�, lze ji dok�zat jen v�estrann�m studiem a rozborem p�edpoklad�. P�esto bych dnes r�d u�inil v�echno, co je v m�ch sil�ch, abych odstranil ob� tyto v�tky; vynasna��m se, abych dok�zal � i kdy� ne historickou, p�ece jen ekonomickou nutnost komunismu pro N�mecko.
Nejprve se pod�vejme na nyn�j�� soci�ln� pom�ry v N�mecku. Je zn�mo, �e u n�s existuje mnoho chudoby. Slezsko a �echy promluvily samy. O b�d� moselsk�ho a eifelsk�ho kraje hodn� napsala �Rheinische Zeitung�.[144] Velk� b�da je od nepam�ti st�l�m hostem i v Kru�noho��. O nic l�pe tomu nen� v Senne a ve vestf�lsk�ch ln��sk�ch obvodech. Ze v�ech oblast� N�mecka sly��me st�nosti, a nic jin�ho se tak� ned� �ekat. M�me po�etn� proletari�t a mus� tomu tak b�t, o �em� n�s pou�� u� sebepovrchn�j�� pohled na na�e soci�ln� pom�ry. �e proletari�t mus� b�t po�etn� v pr�myslov�ch obvodech, to je zcela p�irozen�. Pr�mysl nem��e existovat, nen�-li tu velk� po�et d�ln�k�, kte�� jsou mu pln� k disposici, pracuj� jen pro n�j a vzd�vaj� se ka�d� jin� �ivnosti; pokud existuje konkurence, vylu�uje pr�ce v pr�myslu ka�d� jin� zam�stn�n�. Proto je ve v�ech pr�myslov�ch obvodech proletari�t, a to tak po�etn� a tak hmatateln�, �e jeho existenci nelze pop�rat. � Av�ak s mnoha stran sl�ch�me tvrzen�, �e v zem�d�lsk�ch oblastech proletari�t neexistuje. Ale je to mo�n�? V oblastech, kde p�evl�d� velk� pozemkov� majetek, je proletari�t nutn�: velik� hospod��stv� pot�ebuj� �eled�ny a d�ve�ky, nemohou existovat bez prolet���. A tak� v oblastech, kde je pozemkov� majetek rozparcelov�n, cht�j necht�j mus� vznikat nemajetn� t��da; pozemky lze d�lit jen do ur�it�ho stupn�, a pak je nutno s d�len�m p�estat; a proto�e potom statek m��e p�evz�t jen jeden �len rodiny, mus� se ostatn� nutn� p�em�nit v prolet��e, v nemajetn� d�ln�ky. A p�itom se p�da obvykle d�l� tak dlouho, a� je statek p��li� mal�, ne� aby u�ivil rodinu, ��m� vznik� t��da lid�, kter� stejn� jako mal� bur�oasie ve m�stech tvo�� p�echod mezi majetnou a nemajetnou t��dou, t��da, kter� majetek nedovoluje v�novat se jin�mu zam�stn�n�, ale z�rove� j� neumo��uje z n�ho ��t. I tato t��da �ije ve velk� b�d�.
To, �e tento proletari�t mus� neust�le po�etn� r�st, to n�m jasn� ukazuje st�l� zb�da�ov�n� mal� bur�oasie, o n�m� jsem podrobn� mluvil p�ed t�dnem, tendence kapit�lu soust�e�ovat se v n�kolika m�lo rukou. K tomu se snad dnes nemus�m vracet, poznamen�v�m jen, �e tyto p���iny, kter� neust�le plod� a rozmno�uj� proletari�t, budou st�le p�sobit a budou m�t st�le tyt� n�sledky dotud, dokud bude existovat konkurence. Proletari�t bude rozhodn� nejen existovat, n�br� i neust�le po�etn� r�st a st�vat se st�le hroziv�j�� silou v na�� spole�nosti dotud, dokud nep�estaneme vyr�b�t ka�d� na svou p�st a v protikladu ke v�em ostatn�m. Ale p�ijde chv�le, kdy proletari�t dos�hne takov�ho stupn� moci a uv�dom�n�, �e si u� ned� l�bit, aby na jeho bedrech trvale spo��vala cel� t�e soci�ln� budovy, a bude ��dat, aby soci�ln� b�emena a pr�va byla rozd�lena stejnom�rn�ji; a potom � nezm�n�-li se do t� doby lidsk� p�irozenost � potom bude soci�ln� revoluce nevyhnuteln�.
To je ot�zka, kterou se na�i ekonomov� je�t� v�bec nezab�vali. Nestaraj� se o rozd�lov�n�, staraj� se jen o v�robu n�rodn�ho bohatstv�. Ale odmysleme si na okam�ik, co jsme pr�v� dok�zali, �e toti� soci�ln� revoluce v�bec je nevyhnuteln�m n�sledkem sam� konkurence; proberme si nyn� jednotliv� formy, v nich� konkurence vystupuje, r�zn� ekonomick� mo�nosti pro N�mecko, a pod�vejme se, jak� n�sledky mus� m�t ka�d� z t�chto forem.
N�mecko � nebo p�esn�ji �e�eno n�meck� celn� unie � m� v dan�m okam�iku �zlat� st�edn� celn� tarif. Aby na�e cla byla skute�n�mi ochrann�mi cly, na to jsou p��li� n�zk�, a aby bylo mo�no mluvit o svobod� obchodu, na to jsou p��li� vysok�. M�me tedy t�i mo�nosti: bu� p�ej�t k �pln� svobod� obchodu, nebo chr�nit n� pr�mysl dostate�n� vysok�mi cly, nebo setrvat p�i nyn�j��m syst�mu. Pod�vejme se na tyto jednotliv� p��pady.
Vyhl�s�me-li svobodu obchodu a zru��me-li na�e cla, zni��me a� na n�kolik m�lo odv�tv� cel� n� pr�mysl. O sp��d�n� bavlny, o mechanick�m tkan�, o v�t�in� odv�tv� bavln��sk�ho a vlna�sk�ho pr�myslu, o v�znamn�ch odv�tv�ch hedv�bnictv�, t�m�� o cel� t�b� �eleza a ve�ker�m jeho zpracov�v�n� nebude potom ani �e�i. Masa d�ln�k�, kte�� by se ve v�ech t�chto odv�tv�ch n�hle octli bez chleba, by se nahrnula do zem�d�lstv� a do zbyl�ch trosek pr�myslu; v�ude by o p�ekot vzr�stal pauperismus, takov�to krise by urychlila centralisaci majetku v rukou hrstky lid�, a soud� podle ud�lost� ve Slezsku, vedla by tato krise nutn� k soci�ln� revoluci.
Nebo si zave�me ochrann� cla. Do t�ch se v posledn� dob� zamilovala v�t�ina na�ich pr�mysln�k�, a proto si zaslou�� bli��� prozkoum�n�. Pan List vytvo�il z p��n� na�ich kapitalist� syst�m[145], a proto�e jej t�m�� v�ichni uzn�vaj� za vyzn�n� sv� v�ry, chci se u tohoto syst�mu pozdr�et. Pan List navrhuje zav�st pozvolna stoupaj�c� ochrann� cla, kter� maj� nakonec dos�hnout takov� v��e, aby tov�rn�kovi zajistila vnitrozemsk� trh; potom tato cla maj� n�jakou dobu z�stat na t�to vysok� �rovni, na�e� maj� b�t op�t. postupn� sni�ov�na tak, aby nakonec po n�kolika letech mohl b�t cel� ochrann� syst�m zru�en. P�edpokl�dejme na chv�li, �e se tento pl�n provede a �e stoupaj�c� ochrann� cla budou uz�kon�na. Pr�mysl o��v�, dosud zah�lej�c� kapit�l se vrh� do pr�myslov�ho. podnik�n�, popt�vka po d�ln�c�ch a s n� i mzda stoupaj�, chudobince se pr�zdn� a podle v�ech zd�nliv�ch p��znak� nast�v� obdob� rozkv�tu. To trv� tak dlouho, dokud se n� pr�mysl neroz���� tak, �e z�sobuje cel� dom�c� trh. D�l se roz�i�ovat nem��e, v�dy� nen�-li s to uh�jit bez ochrany dom�c� trh, co by mohl po��dit na neutr�ln�ch trz�ch proti zahrani�n� konkurenci. Ale nyn�, jak se pan List domn�v�, je n� pr�mysl ji� tak siln�, �e u� nepot�ebuje tolik ochrany, a lze tedy za��t se sni�ov�n�m cel. Na chv�li to p�ipus�me. Cla se sni�uj�. I kdy� t�eba ne hned p�i prvn�m, zato zcela jist� p�i druh�m nebo t�et�m sn�en� budou cla na takov� �rovni, �e zahrani�n� � a �ekn�me rovnou anglick� � pr�mysl bude moci konkurovat s na��m pr�myslem na n�meck�m trhu. S�m pan List si to tak p�eje. Ale jak� to bude m�t n�sledky? Od tohoto okam�iku mus� n�meck� pr�mysl zakou�et spole�n� s anglick�m pr�myslem ve�ker� jeho ot�esy, ve�ker� jeho krise. Jakmile budou z�mo�sk� trhy nasyceny anglick�m zbo��m, vrhnou Angli�an� � jak je tomu nyn� a jak to pan List velmi dojemn� l��� � v�echny sv� z�soby na n�meck� trh, kam maj� nejbl� a nejsnaz�� p��stup, a tak znovu ud�laj� z celn� unie sv�j �vete�nick� kr�m�. Brzy nato se anglick� pr�mysl op�t zotav�, proto�e prod�v� cel�mu sv�tu, proto�e bez n�ho se neobejde cel� sv�t, kde�to bez n�meck�ho pr�myslu se m��e obej�t dokonce i jeho vlastn� trh, kde�to n�meck� pr�mysl se mus� b�t dokonce i ve vlastn� zemi anglick� konkurence a ch�adne z p�ebytku anglick�ho zbo�� vr�en�ho jeho odb�ratel�m za krise. �ili n� pr�mysl bude muset �odn�st� v�echna �patn� obdob� anglick�ho pr�myslu, zat�m co na jeho skv�l�ch konjunktur�ch se bude moci pod�let jen skrovn� � zkr�tka, budeme potom pr�v� tam, kde jsme nyn�. A pak � abychom se u� dostali k z�v�ru � pak nastane t�� t�sniv� stav, kter� te� pro��vaj� zpola chr�n�n� odv�tv�, pak bude podnik za podnikem zanikat a nov� se nebudou zakl�dat, pak budou na�e stroje zastar�vat a nebudeme s to nahrazovat je nov�mi, zdokonalen�mi stroji, pak se p�e�lapov�n� na m�st� prom�n� v pokles a podle p�n� Listova vlastn�ho tvrzen� bude upadat a nakonec zanikat jedno pr�myslov� odv�tv� za druh�m. Ale potom tu budeme m�t i po�etn� proletari�t vytvo�en� pr�myslem, kter� nebude m�t z �eho ��t, bude bez pr�ce; a tu, p�nov�, proletari�t vystoup� v��i majetn� t��d� s po�adavkem, aby jej zam�stnala a �ivila.
Tak tomu bude, budou-li ochrann� cla sn�ena. Nyn� p�edpokl�dejme, �e je nesn��me, �e je ponech�me tak, jak jsou, �e po�k�me, a sn��me je teprve tehdy, a� vz�jemnou konkurenc� dom�c�ch tov�rn�k� ztrat� v�znam. V�sledek toho bude, �e jakmile n�meck� pr�mysl bude s to pln� z�sobovat dom�c� trh, ustrne. Nebude t�eba nov�ch podnik�, proto�e dosavadn� podniky sta�� nasytit dom�c� trh a na nov� trhy, jak u� jsme d��ve �ekli, nen� ani pomy�len�, dokud pr�mysl v�bec pot�ebuje ochranu. Ale pr�mysl, kter� se neroz�i�uje, nem��e se ani zdokonalovat. Ustrne jak navenek, tak dovnit�. Zdokonalov�n� strojn�ho vybaven� pro n�j v�bec nem� smysl. Star� stroje p�ece nelze zahodit a pro nov� stroje nejsou nov� podniky, kde by jich bylo mo�no pou��t. A zat�m jin� n�rody jdou kup�edu a stagnace na�eho pr�myslu se op�t m�n� v pokles. Angli�an�m, t�m pokrok brzy umo�n�, aby vyr�b�li tak levn�, �e p�es ochrann� cla budou moci konkurovat s na��m zaostal�m pr�myslem na na�em vlastn�m trhu, a proto�e v konkuren�n�m boji jako v ka�d�m boji v�t�z� siln�j��, je na�e kone�n� por�ka jist�. A tu se opakuje op�t tot�, o �em jsem u� mluvil: um�le vytvo�en� proletari�t bude od majetn�ch ��dat n�co, co nemohou d�t, dokud si cht�j� udr�et sv� v�lu�n� postaven� majetn�ch � a nastane soci�ln� revoluce.
Je mo�n� je�t� jeden p��pad, ov�em na v�sost nepravd�podobn�, �e se toti� n�m N�mc�m pomoc� ochrann�ch cel poda�� rozvinout pr�mysl tak, �e budeme moci s Angli�any konkurovat bez ochrann�ch cel. P�edpokl�dejme, �e se n�m to poda��; a jak to dopadne? Jakmile za�neme s Angli�any konkurovat na zahrani�n�ch, neutr�ln�ch trz�ch, rozpout� se mezi na��m a anglick�m pr�myslem boj na �ivot a na smrt. Angli�an� nasad� v�echny s�ly, aby n�s nepustili na trhy, kter� dosud z�sobovali, a nic jin�ho jim tak� nebude zb�vat, proto�e tu bude ohro�en s�m jejich �ivotn� zdroj, jejich Achillova pata. A se v�emi prost�edky, kter� maj� k disposici, se v�emi v�hodami stalet�ho pr�myslu se jim poda�� n�s porazit. Zatla�� n� pr�mysl jen na n� vlastn� trh a t�m ho podv�� a tu op�t nastane p��pad, o n�m� jsem u� hovo�il � my se neh�beme s m�sta, Angli�an� jdou kup�edu, a n� pr�mysl, kter� nutn� upad�, nen� s to u�ivit proletari�t, jej� um�le zplodil � p�ich�z� soci�ln� revoluce.
Ale dejme tomu, �e bychom Angli�any na neutr�ln�ch trz�ch porazili, �e bychom jim postupn� vyrvali v�echna odbyti�t� � co� je naprosto nepravd�podobn� � co bychom z�skali v tomto zhola nemo�n�m p��pad�? V tom nej��astn�j��m p��pad� bychom znovu proch�zeli tou� cestou pr�myslov�ho v�voje, kterou p�ed n�mi pro�la Anglie, a d��ve nebo pozd�ji bychom dosp�li tam, kde je te� Anglie, toti� na pr�h soci�ln� revoluce. Ale se v�� pravd�podobnost� by to tak dlouho netrvalo. Neust�l� v�t�zstv� n�meck�ho pr�myslu by nutn� zruinovala ang1ik� pr�mysl a jen by urychlila masov� pozdvi�en� proletari�tu proti majetn�m t��d�m, kter� u� beztak Angli�an�m bezprost�edn� hroz�. Rychle rostouc� nezam�stnanost by anglick� d�ln�ky dohnala k revoluci, a za nyn�j�� situace by takov�to soci�ln� revoluce m�la velmi mohutnou odezvu v zem�ch na kontinent�, zejm�na ve Francii a N�mecku, a tento ��inek by byl t�m mocn�j��, ��m v�t�� masu proletari�tu by um�le vytvo�il p�ekotn� rozvoj pr�myslu v N�mecku. Takov� p�evrat by se okam�it� rozrostl po cel� Evrop� a velmi ne�etrn� by poh�bil sny na�ich tov�rn�k� o pr�myslov�m monopolu N�mecka. Nad�ji, �e by snad anglick� a n�meck� pr�mysl mohly pokojn� existovat vedle sebe, vylu�uje u� sama konkurence. Pr�mysl, opakuji, mus� j�t st�le kup�edu, nechce-li zaostat a vz�t za sv�, a aby mohl j�t kup�edu, mus� se roz�i�ovat, mus� dob�vat nov�ch trh�, mus� se neust�le rozmno�ovat o nov� podniky. Ale proto�e od t� doby, co je obchodu otev�ena ��na,[146] nelze u� dob�vat dal��ch trh�, n�br� jen st�le v�ce exploatovat ty trhy, kter� jsou k disposici, proto�e tedy roz�i�ov�n� pr�myslu p�jde v budoucnosti pomaleji ne� dosud, proto u� si Anglie nem��e dovolit trp�t konkurenci ani tak, jako si to mohla dovolit d��ve. Aby uchr�nila sv�j pr�mysl p�ed z�hubou, mus� dr�et na uzd� pr�mysl v�ech ostatn�ch zem�; uh�jen� pr�myslov�ho monopolu ji� nen� pro Anglii pouze ot�zkou v�t��ho �i men��ho zisku, n�br� �ivotn� ot�zkou. Konkuren�n� boj mezi n�rody je u� beztak mnohem urputn�j��, mnohem tvrd��, ne� boj mezi jednotlivci, proto�e je to koncentrovan� boj, boj mas, kter� m��e skon�it jen rozhodn�m v�t�zstv�m nebo rozhodnou por�kou t� �i on� strany. A proto by takov�to boj mezi n�mi a Angli�any, a� u� by byl jeho v�sledek jak�koli, neprosp�l ani na�im, ani anglick�m pr�mysln�k�m, n�br� m�l by vz�p�t� za n�sledek, jak jsem pr�v� vylo�il, soci�ln� revoluci.
Z toho v�eho jsme vid�li, p�nov�, co m��e N�mecko �ekat jak od svobody obchodu, tak od syst�mu ochrann�ch cel, a� u� jde o kter�koli p��pad. Zb�vala by n�m tedy u� jen jedin� ekonomick� mo�nost, mo�nost setrvat p�i dosavadn�ch �zlat�ch st�edn�ch� clech. Ale �ekli jsme si u� d��ve, jak� by to m�lo n�sledky. N� pr�mysl, odv�tv� za odv�tv�m, by hynul, pr�myslov� d�ln�ci by se octli bez chleba, a a� by nezam�stnanost dos�hla ur�it� meze, vrhli by se do revoluce proti majetn�m t��d�m.
Vid�te tedy, p�nov�, �e i podrobn� rozbor potvrzuje to, co jsem na za��tku odvodil v�eobecn� na z�klad� konkurence v�bec � �e toti� nevyhnuteln�m n�sledkem na�ich soci�ln�ch pom�r� bude za v�ech podm�nek a ve v�ech p��padech soci�ln� revoluce. S tou� jistotou, s jakou z dan�ch matematick�ch princip� m��eme odvodit novou pou�ku, s tou� jistotou m��eme z existuj�c�ch ekonomick�ch pom�r� a princip� n�rodn� ekonomie vyvodit z�v�r, �e je nabl�zku soci�ln� revoluce. Ale pod�vejme se na tento p�evrat pon�kud bl�e; v jak� form� se projev�, jak� budou jeho v�sledky, v �em se bude li�it od dosavadn�ch n�siln�ch p�evrat�? Soci�ln� revoluce, p�nov�, to je n�co �pln� jin�ho, ne� byly minul� politick� revoluce; nesm��uje, jako sm��ovaly tyto revoluce, proti vlastnictv� monopolu, n�br� proti monopolu vlastnictv�; soci�ln� revoluce, p�nov�, to je otev�en� v�lka chud�ch proti bohat�m. A u takov�ho boje, v n�m� za�nou nepokryt� a otev�en� p�sobit v�echny ty hnac� pru�iny a p���iny, kter� v dosavadn�ch historick�ch konfliktech byly zahaleny tmou a p�sobily skryt�, u takov�ho boje samoz�ejm� hroz� nebezpe��, �e to bude boj zu�iv�j�� a krvav�j��, ne� byly v�echny p�edch�zej�c� boje. V�sledek tohoto boje m��e b�t dvoj�. Bu� zas�hne strana, kter� povstane, jenom jev, a ne podstatu, jen formu, a ne podstatu v�ci, anebo se dostane na podstatu v�ci sam� a vytrhne zlo z ko�ene. V prvn�m p��pad� bude zachov�no soukrom� vlastnictv� a bude jen jinak rozd�leno, tak�e p���iny, kter� zp�sobily nyn�j�� situaci, budou trvat d�le a d��ve nebo pozd�ji op�t mus� vyvolat podobnou situaci a novou revoluci. Ale, p�nov�, je to mo�n�? Zn� n�kdo revoluci, kter� by skute�n� neprosadila to, o� j� �lo? Anglick� revoluce prosadila jak n�bo�ensk�, tak politick� principy, za n� �la do boje proti Karlu I.; francouzsk� bur�oasie ve sv�m boji proti �lecht� a star� monarchii dobyla v�eho, o� usilovala, a odstranila v�echny zlo��dy, je� ji dohnaly k povst�n�. A povst�n� chud�ch by m�lo utichnout d��ve, ne� by odstranilo b�du a jej� p���iny? To nen� mo�n�, p�nov�, takov� p�edpoklad by odporoval ve�ker� d�jinn� zku�enosti. A u� �rove� vzd�l�n� d�ln�k�, zvl�t� v Anglii a ve Francii, nep�ipou�t�, abychom to pova�ovali za mo�n�. �ili zb�v� jen druh� mo�nost, toti� ta, �e tak� budouc� soci�ln� revoluce p�jde a� na skute�n� p���iny b�dy a chudoby, nev�domosti a zlo�inu, �ili �e provede skute�nou soci�ln� reformu. A k tomu m��e doj�t jen vyhl�en�m komunistick�ho principu. Jen si v�imn�te, p�nov�, my�lenek, kter� h�bou myslemi d�ln�k� v zem�ch, kde i d�ln�ci mysl�; pohle�te na r�zn� frakce d�lnick�ho hnut� ve Francii, co� nejsou v�echny komunistick�; a jc�tc do Anglie a poslouchejte, jak� n�vrhy jsou d�ln�k�m p�edkl�d�ny k zlep�en� jejich situace � co� v�echny nevych�zej� z principu spole�n�ho vlastnictv�; prostudujte si r�zn� syst�my soci�ln� reformy, a kolik mezi nimi najdete syst�m�, je� nejsou komunistick�? Ze v�ech syst�m�, kter� dnes je�t� maj� v�znam, je nekomunistick� jedin� syst�m Fouriera, kter� se zam��il sp�e na soci�ln� organisaci lidsk� �innosti ne� na rozd�lov�n� jej�ch v�robk�. V�echna tato fakta potvrzuj� z�v�r, �e nadch�zej�c� soci�ln� revoluce skon�� uskute�n�n�m komunistick�ho principu, a sotva p�ipou�t�j� jinou mo�nost.
A jsou-li, p�nov�, tyto �vahy spr�vn�, jsou-li soci�ln� revoluce a praktick� komunismus nutn�m v�sledkem nyn�j��ch pom�r� u n�s, budeme se muset p�edev��m zab�vat opat�en�mi, jimi� lze p�edej�t n�siln�mu a krvav�mu p�evratu soci�ln�ch pom�r�. A zde existuje jen jeden prost�edek, toti� pokojn� zaveden� nebo alespo� p��prava komunismu. Nep�ejeme-li si tedy krvav� �e�en� soci�ln�ho probl�mu, nechceme-li dopustit, aby se den ze dne ost�ej�� rozpor mezi vzd�l�n�m a �ivotn�m postaven�m na�ich prolet��� vystup�oval a� do t� m�ry, �e podle v�ech na�ich dosavadn�ch zku�enost� s lidskou p�irozenost� budou tento rozpor �e�it brut�ln� n�sil�, zoufalstv� a pomstychtivost, potom se mus�me, p�nov�, v�n� a nezaujat� zab�vat soci�ln� ot�zkou, pak se mus�me v�emo�n� sna�it, abychom pomohli vytvo�it pro modern� heloty lid�t�j�� podm�nky. A kdyby se snad n�kter�m z v�s zd�lo, �e se povznesen� dosud pon�en� t��dy neobejde bez zhor�en� va�� vlastn� �rovn�, pak je p�ece jen nutno uv�it, �e jde o to, vytvo�it pro v�echny lidi takov� �ivotn� podm�nky, aby ka�d� mohl svobodn� rozv�jet svou lidskou p�irozenost, aby se sv�mi bli�n�mi mohl �it v lidsk�m pom�ru a nemusel m�t strach, �e jeho blahobyt bude ot�esen n�sil�m; pak je nutno uv�it, �e to, co jednotlivci maj� ob�tovat, nen� jejich opravdu lidsk� vy�it�, n�br� toliko zd�n� vy�it�, zd�n�, je� je v�plodem �patn�ch pom�r�, v nich� �ijeme, �e je to n�co, co je v rozporu s rozumem a citem t�ch, kdo nyn� po��vaj� t�chto zd�nliv�ch v�hod. My v�bec nechceme ni�it opravdu lidsk� �ivot se v�emi jeho podm�nkami a pot�ebami, naopak my jej chceme teprve vpravd� vytvo�it. A jestli�e se � nehled� na to � jen jedinkr�t opravdov� zamysl�me nad t�m, k �emu nutn� vedou na�e nyn�j�� pom�ry, do jak�ho bludi�t� rozpor� a zmatk� n�s zav�d�j� � pak, p�nov�, jist� dojdete k tomu, �e stoj� za n�mahu v�n� a d�kladn� studovat soci�ln� ot�zku. A jestli�e se mi poda�ilo v�s k tomu podn�tit, dos�hl jsem pln� ��elu sv� p�edn�ky.
Projev pronesen� B. Engelsem na sch�zi
v Elberfeldu 15. �nora 1845
Text projevu byl po prv� oti�t�n
v �asopise �Rheinische Jahrb�cher
zur gesellschaftlichen Reform�, sv. I, 1845Podle textu novin
P�elo�eno z n�m�iny
__________________________________
Pozn�mky:
144 Engels tu m� na mysli Marx�v �l�nek �Obhajoba moselsk�ho dopisovatele�, oti�t�n� v �Rheinische Zeitung� v lednu 1843. (Viz Marx-Engels, Spisy, sv. I, �es. vyd. 1956, str. 197-223. V �esk� sekci MIA zde)
145 N�meck� ekonom Friedrich List vylo�il sv� ochran��sk� n�zory v knize �Das nationale System der politischen Oekonomie� [�N�rodn� syst�m politick� ekonomie�] � �tutgart a Tubinky 1841.
146 V roce 1842, po skon�en� tak zvan� prvn� opiov� v�lky, kterou vedli angli�t� kolonis�to�i proti ��n�, byla ��n� nadiktov�na nerovnopr�vn� Nankinsk� smlouva; jedna z podm�nek smlouvy ��dala, aby bylo anglick�mu obchodu otev�eno p�t ��nsk�ch p��stav�: Kanton, �anhaj, Amoy, Ning-po a Fud�ou.