Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Vladim�r Ilji� Lenin
Dreyfusiáda
Star� se spojuje s nov�m � to plat�valo o metod�ch vyko�is�ov�n� a repres� pou��van�ch carismem v�dycky a ptat� to i dnes v republik�nsk�m Rusku. Politickou �tvanici proti bol�evik�m jako stran� mezin�rodn�ho revolu�n�ho proletari�tu zintenziv�uje kontrarevolu�n� bur�oazie sprost�mi pomluvami a �kampan� v tisku, kter� si v ni�em nezad� s kampan� francouzsk�ch klerik�ln�ch a monarchistick�ch list� v Dreyfusov� af��e.
Za ka�dou cenu obvinit Dreyfuse ze �pion�e! � tak zn�lo heslo tehdy. Za ka�dou cenu obvinit n�jak�ho bol�evika ze �pion�e! � tak zn� heslo dnes. Sprost� pomluvy, p�ekrucov�n� skute�nosti, nehor�zn� l�i a rafinovan� �sil� zm�st �ten��e � v�ech t�chto metod neoby�ejn� horliv� pou��v� �lu��ck� a v�bec cel� bur�oazn� tisk. V�sledkem toho v�eho je t�m�� nep���etn� ��len� �ev, v n�m� se n�kdy nedaj� rozeznat ani jednotliv� artikulovan� zvuky, nato� argumenty.
Uv�d�m n�kter� metody pou��van� v na�� nejnov�j�� republik�nsk� dreyfusi�d�. P�vodn� �vyrukovali� s t�emi nejz�va�n�j��mi �argumenty�: s Jermolenkem, s 20 mili�ny u Kozlowsk�ho a se zapleten�m Parvuse do cel� z�le�itosti.
Dal�� den u� hlavn� �tvav� list �ivoje slovo uve�ej�uje dv� �dementi�, v nich� tvrd�, �e �v�dce� bol�evik� nebyl podplacen, ale �e je to fanatik, a m�sto 20 mili�n� uv�d� 20 000. A jin� list u� prohla�uje Jermolenkovy �daje za bezv�znamn�.
V listu Listok Pravdy[145] ze 6. �ervence jsme u� uk�zali, jak dokonale absurdn� jsou Jermolenkovy v�pov�di.[a] Je jasn�, �e te� nen� vhodn� se na n� odvol�vat.
V tomto listu byl zve�ejn�n tak� dopis Kozlowsk�ho, v n�m� jsou l�iv� na��en� vyvr�cena. Kdy� bylo vyvr�ceno 20 mili�n�, slevuj� na 20 000 a m�sto p�esn� cifry zase �zaokrouhluj�!
Zapletli do toho Parvuse a sna�� se st�j co st�j naj�t n�jakou souvislost mezi n�m a bol�eviky, a�koli ve skute�nosti pr�v� bol�evici ozna�ili Parvuse u� v �enevsk�m listu Social-demokrat za reneg�ta[b], nemilosrdn� ho odsoudili jako n�meck�ho Plechanova a jednou prov�dy tak vylou�ili jakoukoli mo�nost sbli�it se s podobn�mi soci�l�ovinisty. Pr�v� bol�evici ve Stockholmu na slavnostn�m zased�n� za ��asti �v�dsk�ch lev�ch socialist�[146] kategoricky prohl�sili, �e s Parvusem nebudou v�bec hovo�it, a tak� ho na sjezd odm�tli pustit z jak�hokoli titulu, dokonce ani ne jako hosta.
Hanecki odpov�dal za obchodn� z�le�itosti jako zam�stnanec firmy, jej�m� pod�ln�kem byl Parvus. Obchodn� a finan�n� korespondence ov�em proch�zela cenzurou a d� se v pln�m rozsahu kdykoli kontrolovat. Te� je snaha uv�st tyto obchodn� z�le�itosti do souvislosti s politikou, a�koli pro to nen� nejmen�� d�kaz!!
Doch�z� a� k tak komick� situaci, �e vy��taj� Pravd�, �e jej� telegramy socialistick�m list�m ve �v�dsku a ve v�ech ostatn�ch zem�ch (kter� samoz�ejm� tak� proch�zely cenzurou a jsou cenzu�e v pln�m rozsahu zn�my) byly v n�meck�ch listech p�etiskov�ny n�kdy p�ekroucen�. Jako by se z tiskov� chyby nebo ze zlomysln�ho zkomolen� mohla obvi�ovat Pravda!
Hotov� dreyfusi�da, kampa� pln� l�� a pomluv, jej�m� z�kladem je zu�iv� politick� nen�vist... Jak �pinav� v�ak mus� b�t zdroje, jestli�e ideov� boj nahrazuj� roz�i�ov�n�m pomluv!
Naps�no 6�7. (19.�20.) �ervence 1917
Poprv� oti�t�no v roce 1925
v publikaci Len�nskij sborn�k IVPodle rukopisu
__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)a Viz Kdo m� moc a kde je kontrarevoluce? v tomto svazku. Red.
b Viz Sebran� spisy 27, Praha 1986, s. 100�101. Red.
145 Listok Pravdy � jeden z n�zv� leg�ln�ho bol�evick�ho den�ku Pravda. Vy�lo jedno ��slo 6. (19.) �ervence 1917 (m�sto norm�ln�ho ��sla Pravdy) vzhledem k tomu, �e v noci ze 4. na 5. (ze 17. na 18.) �ervence demolovali junke�i a koz�ci redak�n� m�stnosti Pravdy. V list� Listok pravdy vy�lo provol�n� �st�edn�ho a petrohradsk�ho v�boru SDDSR(b) a vojensk� organizace SDDSR(b) pod n�zvem Klid a uk�zn�nost a rovn� Leninovy �l�nky Kdo m� moc a kde je kontrarevoluce?, Sprost� pomluvy reak�n�ch list� a Alexinsk�ho, Pomluvy a fakta, T�m�� k podstat� v�ci, Nov� Dreyfusova af�ra?.
146 �v�d�t� lev� socialist� (neboli strana mlad�ch) � levicov� sm�r ve �v�dsk� soci�ln� demokracii. Za prvn� sv�tov� v�lky zast�vali �mlad� internacionalistick� stanovisko a hl�sili se k zimmerwaldsk� levici. V kv�tnu 1917 zalo�ili Levicovou soci�ln� demokratickou stranu �v�dska. Na sjezdu t�to strany v roce 1919 bylo p�ijato usnesen� o vstupu do Komunistick� internacion�ly. Revolu�n� k��dlo strany vytvo�ilo v roce 1921 Komunistickou stranu �v�dska.