Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Vladim�r Ilji� Lenin
Materiály k revizi programu strany
Naps�no v dubnu-kv�tnu 1917
Oti�t�no v prvn� polovin� �ervna 1917
v bro�u�e Materialy po peresmotru partjnoj programmy
nakladatelstv� Pr�boj v Petrohrad�Podle textu bro�ury
1
P�edmluva�st�edn� v�bor Soci�ln� demokratick� d�lnick� strany Ruska (bol�evik�) ulo�il podepsan�mu, aby okam�it� vydal materi�ly k revizi programu strany, kter� u� m� �st�edn� v�bor k dispozici.
Tyto materi�ly tvo��:
a) P�vodn� n�vrh zm�n v teoretick� a politick� ��sti programu, kter� autor t�chto ��dk� p�edlo�il na celorusk� konferenci SDDSR 24.�29. dubna 1917 a kter� projednala pouze komise ustaven� na konferenci pro zpracov�n� t�to ot�zky.
b) P�ipom�nky komise a jednotliv�ch jej�ch �len� jak k tomuto n�vrhu, tak v souvislosti s n�m.
c) Moje odpov�� na tyto p�ipom�nky.
d) �pln� n�vrh zm�n minim�ln�ho ekonomick�ho programu, kter� na konferenci 24.�29. dubna 1917 vypracovala podkomise pro ochranu pr�ce.
e) N�vrh zm�ny �l�nk� programu strany, t�kaj�c�ch se �kolstv� a lidov� osv�ty, dopln�n� stru�n�mi vysv�tlivkami. Tento n�vrh vypracovala a� po konferenci N. K. Krupsk�[71].
Uve�ej�ovan� materi�ly dopl�uji jenom velmi stru�n�mi pozn�mkami, proto�e v sou�asnosti pova�uji za hlavn� stranick� �kol zabezpe�it uve�ejn�n�m materi�l� aktivn� ��ast co nejv�t��ho po�tu soudruh� na vypracov�n� programu strany.
Proto�e v�echny uveden� n�vrhy zm�n tvo�� ve sv�m celku n�vrh �pln�ho textu nov�ho programu, za�azuji na konec t�to bro�ury jak star�, tak nov� text, a to tak, aby �ten��i m�li k dispozici ve�ker� materi�l ve form�, kter� je co nejvhodn�j�� pro porovn�v�n� a pozm��ovac� n�vrhy.
Z pov��en� �st�edn�ho v�boru ��d�m v�echny soudruhy, �leny strany i v�echny ty, kte�� se stranou sympatizuj�, aby tyto materi�ly p�etiskli v co nejv�t��m po�tu stranick�ch publikac�, sezn�mili s nimi v�echny �leny strany a pos�lali do redakce Pravdy (Mojka 32, Petrohrad, s pozn�mkou: �st�edn�mu v�boru, materi�ly k revizi programu) ve�ker� p�ipomrnky a navrhy.
20. kv�tna 1917 N. Lenin 2
N�vrh zm�n v teoretick� a politick� ��sti programu a v n�kter�ch jeho jin�ch ��stechNa konec z�sadn� ��sti programu (po slovech: �na stanovisko proletari�tu�) vsunout:
Sv�tov� kapitalismus dosp�l v sou�asn� dob�, p�ibli�n� od po��tku 20. stolet�, do stadia imperialismu. Imperialismus, �ili obdob� finan�n�ho kapit�lu, je vysoce vysp�l� kapitalistick� hospod��stv�, kdy monopolistick� svazy kapitalist� � syndik�ty, kartely a trasty � se staly rozhoduj�c�m �initelem, vysoce zkoncentrovan� bankovn� kapit�l splynul s pr�myslov�m kapit�lem, kapit�l se ve velk�m rozsahu vyv�� do jin�ch zem�, �zem� cel�ho sv�ta je u� rozd�leno mezi nejbohat�� zem� a mezin�rodn� trasty za�aly d�lit sv�t hospod��sky.
Imperialistick� v�lky, tj. v�lky o vl�du nad sv�tem, o trhy pro bankovn� kapit�l, o poroben� mal�ch a slab�ch n�rod�, jsou za t�to situace neodvratn�. A pr�v� takov� je prvn� velk� imperialistick� v�lka z let 1914�1917.
Sv�tov� imperialismus jako takov� je na neoby�ejn� vysok�m v�vojov�m stupni, volnou konkurenci nahradil monopolistick�m kapitalismem, banky stejn� jako svazy kapitalist� p�ipravuj� apar�t pro spole�ensk� regulov�n� v�robn�ho procesu a rozd�lov�n� v�robk�, stoup� drahota a syndik�ty st�le v�ce utla�uj� d�lnickou t��du, hospod��sk� a politick� boj d�lnick� t��dy je obrovsky zt�en r�stem kapitalistick�ch monopol�, imperialistick� v�lka p�in�� hr�zy, �trapy, b�du a �padek � a to v�echno m�n� kapitalismus v nyn�j��m stadiu v�voje na obdob� prolet��sk�, socialistick� revoluce.
Toto obdob� nastalo.
Jedin� prolet��sk�, socialistick� revoluce m��e vyv�st lidstvo ze slep� uli�ky, do n� je zavedl imperialismus a imperialistick� v�lky. A� u� jsou obt�e revoluce a jej� eventu�ln� do�asn� ne�sp�chy �i vlny kontrarevoluce sebev�t��, proletari�t nakonec ur�it� zv�t�z�.
Proto se v sou�asn�m obdob� vzhledem k objektivn�m podm�nk�m st�v� aktu�ln� v�estrann� bezprost�edn� p��prava proletari�tu k vydobyt� politick� moci, aby mohla b�t uskute�n�na hospod��sk� a politick� opat�en� tvo��c� obsah socialistick� revoluce.
Tento �kol, vy�aduj�c� naprostou d�v�ru, co neju��� bratrsk� svazek a bezprost�edn� jednotu revolu�n�ch akc� d�lnick� t��dy v�ech vysp�l�ch zem�, nelze prov�st, jestli�e ihned a z�sadn� neodm�tneme bur�oazn� deformace socialismu, kter� p�evl�dly ve veden�ch obrovsk� v�t�iny oflci�ln�ch soci�ln� demokratick�ch stran. Takovouto deformac� je jak sm�r soci�l�ovinismu[72], socialismu slovy a �ovinismu skutky, kdy se obrana loupe�iv�ch z�jm� �sv� vlastn� n�rodn� bur�oazie zast�r� heslem �obrany vlasti�, tak i v mezin�rodn�m m���tku stejn� roz���en� sm�r, tzv. �centrismus�[73], kter� je pro jednotu se soci�l�ovinisty, pro zachov�n� nebo n�pravu zkrachoval� II. internacion�ly, sm�r, kter� kol�s� mezi soci�l�ovinismem a revolu�n�m internacionalistick�m bojem proletari�tu za uskute�n�n� socialistick�ho z��zen�.
V minim�ln�m programu cel� za��tek (od slov: �Na cest� a� po bod 1) vypustit a nahradit takto:
Za nyn�j�� situace v Rusku, kdy se prozat�mn� vl�da, je� pat�� ke t��d� kapitalist� a m� d�v�ru � t�eba�e nevyhnuteln� nejistou � �irok�ch vrstev malobur�oazn�ho obyvatelstva, zav�zala svolat �stavod�rn� shrom�d�n�, vyvst�v� p�ed stranou proletari�tu bezprost�edn� �kol bojovat za takov� st�topr�vn� uspo��d�n�, kter� nejl�pe zabezpe�� jak hospod��sk� rozvoj a pr�va lidu v�bec, tak zejm�na mo�nost p�ej�t co nejklidn�j�� cestou k socialismu.
Strana proletari�tu se nem��e spokojit s bur�oazn� parlamentn� demokratickou republikou, kter� v�ude na sv�t� ponech�v� a sna�� se na v��n� �asy uchovat monarchistick� n�stroje utla�ov�n� mas, toti� policii, pravidelnou arm�du a privilegovan� ��ednictvo.
Strana bojuje za demokrati�t�j�� prolet��skorolnickou republiku, v n� policie a pravideln� arm�da budou zcela odstran�ny a nahrazeny v�eobecn�m ozbrojen�m lidu, v�elidovou milic�; v�ichni ��edn�ci budou nejen voleni, ale mohou b�t tak� na ��dost v�t�iny sv�ch voli�� kdykoli odvol�ni; v�em ��edn�k�m bez v�jimky bude plat stanoven tak, aby nep�evy�oval pr�m�rnou mzdu dobr�ho d�ln�ka; parlamentn� zastupitelsk� org�ny budou postupn� nahrazeny sov�ty z�stupc� lidu (z�stupc� r�zn�ch t��d a povol�ni anebo z�stupc� jednotliv�ch �zemn�ch jednotek)� kter� budou z�rove� z�konod�rn�mi i v�konn�mi org�ny.
�stava Rusk� demokratick� republiky mus� zaru�ovat:
�l�nek 1. Vl�du lidu; ve�ker� svrchovan� moc ve st�t� mus� n�le�et z�stupc�m lidu, kter� lid vol� a m��e je kdykoli odvolat a kte�� tvo�� jedno lidov� shrom�d�n�, jednu sn�movnu.
�l�nek 2. doplnit:
Zav�st pom�rn� zastoupen� ve v�ech volb�ch; v�ichni poslanci a volen� z�stupci bez v�jimky mohou b�t rozhodnut�m v�t�iny sv�ch voli�� kdykoli odvol�ni.
�l�nek 3. doplnit:
Zru�en� ve�ker�ch m�stn�ch i oblastn�ch org�n� moci jmenovan�ch st�tem.[a]
V �l�nku 8 posledn� v�tu zformulovat takto:
Zaveden� mate��tiny ve v�ech m�stn�ch ve�ejn�ch a st�tnich instituc�ch; zru�en� povinn�ho st�tn�ho jazyka.
�l�nek 9 zm�nit takto:
Pr�vo na svobodn� odd�len� a na vytvo�en� vlastn�ho st�tu pro v�echny n�rody �ij�c� na �zem� st�tu. Republika rusk�ho n�roda nesm� z�sk�vat jin� n�rody nebo n�rodnosti n�sil�m, n�br� v�hradn� dobrovolnou dohodou o vytvo�en� spole�n�ho st�tu. Jednota a bratrsk� svazek d�ln�k� v�ech zem� jsou neslu�iteln� jak s p��m�m, tak s nep��m�m n�sil�m v��i jin�m n�rod�m.
�l�nek 11 zm�nit takto:
Volitelnost soudc� a ��edn�k� lidem jak v civiln� slu�b�, tak v arm�d�; ti v�ichni mohou b�t z rozhodnut� v�t�iny voli�� kdykoli odvol�ni.
�l�nek 12 zm�nit takto:
Nahrazen� policie a pravideln� arm�dy v�eobecn�m ozbrojen�m lidu; za �as v�novan� ve�ejn� slu�b� ve v�elidov� milici mus� kapitalist� platit d�ln�k�m a zam�stnanc�m obvyklou mzdu.
Za bod programu t�kaj�c� se financ� (za slova: �na d�chody a d�dictv�) vsunout;
Vysok� stupe� rozvoje kapitalismu, kter�ho u� bylo dosa�eno v bankovnictv� a v pr�myslov�ch odv�tv�ch sdru�en�ch v trasty, i hospod��sk� rozvrat zp�soben� imperialistickou v�lkou a vyvol�vaj�c� po�adavek st�tn� a spole�ensk� kontroly nad v�robou a rozd�lov�n�m nejd�le�it�j��ch v�robk� nut� stranu, aby ��dala zn�rodn�n� bank, syndik�t� (trast�) apod.
Agr�rn� program formulovat takto:
Za��tek ponechat p�vodn� (od slov �Aby byly odstran�ny poz�statky� a� po slova �strana ��d�) a dal�� text nahradit takto:
1. Bojuje ze v�ech sil za okam�itou a �plnou konfiskaci ve�ker� statk��sk� p�dy v Rusku (jako� i p�dy �d�ln�, c�rkevn�, p�dy pat��c� carsk� rodin� atd. atd.);
2. Usiluje o to, aby ve�ker� p�da byla ihned p�ed�na roln�k�m organizovan�m v sov�tech rolnick�ch z�stupc� nebo v jin�ch, skute�n� zcela demokraticky zvolen�ch a na statk���ch a ��edn�c�ch zcela nez�visl�ch org�nech m�stn� samospr�vy;
3. Po�aduje zn�rodn�n� ve�ker� p�dy ve st�t�; zn�rodn�n�m p�ech�z� vlastnick� pr�vo na ve�kerou p�du do rukou st�tu a pr�vo disponovat p�dou se p�ed�v� m�stn�m demokratick�m org�n�m;
4. Podporuje iniciativn� postup rolnick�ch v�bor�, kter� na mnoha m�stech v Rusku p�ed�vaj� �iv� i mrtv� statk��sk� invent�� roln�k�m organizovan�m v t�chto v�borech ke spole�ensky regulovan�mu pou��v�n� p�i obd�l�v�n� ve�ker� p�dy;
5. Doporu�uje prolet���m a poloprolet���m na vesnici, aby se sna�ili vytvo�it z ka�d� statk��sk� usedlosti dostate�n� velk� vzorov� hospod��stv�, kter� by ��dily pod veden�m agronom� a na kolektivn�m z�klad� sov�ty z�stupc� zem�d�lsk�ch d�ln�k� s pou�it�m nejdokonalej��ch technick�ch prost�edk�.
Strana ve v�ech p��padech a za jak�hokoli stavu atd. a� do konce odstavce (�vyko�is�ov�n�).
A kone�n� konec agr�rn�ho programu od slov �strana ve v�ech p��padech a za ka�d�ho stavu demokratick�ch agr�rn�ch reforem� a� po slova �jak�koli vyko�is�ov�n� nechat v p�vodn�m zn�n�.
Cel� z�v�r programu, dva posledn� odstavce od slov �ve snaze dos�hnou� a� dokonce �pln� vypustit.
3
�vahy o p�ipom�nk�ch komise VII. (dubnov�) celorusk� konference SDDSR(b)K p�ipom�nk�m, t�kaj�c�m se v�eobecn� ��sti programu, mus�m poznamenat toto:
P�epracov�vat celou v�eobecnou ��st programu nen� podle m�ho n�zoru nutn�. Osnovu, kterou pro p�epracov�n� navrhuje komise, pokl�d�m za teoreticky nespr�vnou.
Ve sv� nyn�j�� redakci obsahuje v�eobecn� ��st programu popis a rozbor hlavn�ch a nejpodstatn�j��ch specifick�ch znak� kapitalismu jako spole�ensk�ho a hospod��sk�ho z��zen�. Imperialismus, obdob� finan�n�ho kapit�lu, tyto specifick� znaky nijak podstatn� nezm�nil. Imperialismus je pokra�ov�n�m v�voje kapitalismu, jeho nejvy���m stadiem, v jist�m smyslu p�echodem k socialismu.
Nemohu proto pokl�dat za n�co �mechanick�ho�, je-li k rozboru z�kladn�ch znak� kapitalismujako takov�ho p�ipojen je�t� rozbor imperialismu. Imperialismus ve skute�nosti nep�em��uje a nem��e p�em�nit kapitalismus odzdola a� nahoru. Imperialismus komplikuje a zost�uje rozpory kapitalismu, �spout�v� monopoly s volnou konkurenci, ale odstranit sm�nu, trh, konkurenci, krize atd. imperialismus nem��e.
Imperialismus je do��vaj�c�, ale dosud �iv� kapitalismus, odum�raj�c�, ale je�t� ne mrtv�. Podstatn�m, specifick�m rysem imperialismu jako takov�ho nejsou �ist� monopoly, ale monopoly spolu se sm�nou, trhem, konkurenc� a krizemi.
Proto je teoreticky nespr�vn� �pln� vypustit rozbor sm�ny, zbo�n� v�roby, kriz� apod. a �nahradit� jej rozborem imperialismu jako celku. Proto�e takov� celek neexistuje. Existuje p�echod od konkurence k monopolu, a proto bude mnohem spr�vn�j��, mnohem p�esn�ji vystihne skute�nost takov� program, v n�m� z�stane celkov� rozbor sm�ny, zbo�n� v�roby, kriz� aj. a k n�mu� se p�ipoj� charakteristika utv��ej�c�ch se monopol�. Pr�v� toto spojen� protikladn�ch �prvk��, konkurence a monopolu, je pro imperialismus podstatn�, pr�v� ono p�ipravuje krach, tj. socialistickou revoluci.
Krom� toho by bylo nespr�vn� l��it imperialismus v Rusku jako jednolit� celek (imperialismus v�bec nen� jednolit� celek), proto�e v Rusku je je�t� velice mnoho pracovn�ch �sek� a odv�tv�, kter� teprve p�ech�zej� od natur�ln�ho a polonatur�ln�ho hospod��stv� ke kapitalismu. Je to zaostal�, je to uboh�, ale p�esto to existuje a za ur�it�ch podm�nek to m��e odd�lit krach kapitalismu.
Program postupuje � a mus� postupovat � od nejjednodu���ch projev� kapitalismu ke slo�it�j��m a vy���m, od sm�ny ke zbo�n� v�rob�, k vytla�ov�n� mal�ch podnik� velk�mi, ke kriz�m atd. a� k imperialismu jako nejvy���mu stadiu, k n�mu� vysp�l� zem� dosp�vaj� a dosp�ly a� nyn�. P�esn� tak je tomu v praxi. Za��t t�m, �e budu porovn�vat �sm�nu� jako takovou a v�voz kapit�lu, nen� spr�vn� historicky ani teoreticky.
Toto je m� n�mitka proti p�ipom�nk�m komise.
4
K n�vrhu na p�epracov�n� programuP�vodni a nov� text programu
Aby si �ten�� mohl co nejsnadn�ji a nejpohodln�ji porovnat p�vodn� a nov� text programu, jsou oba texty oti�t�ny spole�n� takto:
Oby�ejn�m p�smem jsou vys�zeny ty ��sti p�vodn�ho programu, kter� z�st�vaj� beze zm�ny i v nov�m zn�n�;
kurz�vou jsou vys�zeny ty ��sti programu, kter� se v nov�m zn�n� �pln� vypou�t�j�;
polotu�n� jsou vys�zeny ty ��sti nov�ho programu, kter� v p�vodn�m zn�n� v�bec nebyly.
Program
Soci�ln� demokratick� d�lnick� strany RuskaRozvoj sm�ny spojil v�echny n�rody civilizovan�ho sv�ta tak pevn�, �e rozs�hl� osvobozeneck� hnut� proletari�tu se muselo st�t � a u� d�vno se stalo � hnut�m mezin�rodn�m.
Soci�ln� demokracie Ruska, kter� se pokl�d� za jeden z odd�l� sv�tov� arm�dy proletari�tu, sleduje stejn� kone�n� c�l, o jak� usiluj� soci�ln� demokrat� ve v�ech ostatn�ch zem�ch. Tento kone�n� c�l je d�n charakterem sou�asn� bur�oazn� spole�nosti a jej�m v�vojem. Hlavn�m specifick�m rysem t�to spole�nosti je zbo�n� v�roba zalo�en� na kapitalistick�ch v�robn�ch vztaz�ch, kdy nejd�le�it�j�� a nejv�t�� ��st v�robn�ch prost�edk� a ob�hu zbo�� pat�� po�etn� mal� t��d� osob, zat�mco drtivou v�t�inu obyvatelstva tvo�� prolet��i a poloprolet��i, kte�� jsou sv�m hospod��sk�m postaven�m nuceni trvale nebo periodicky prod�vat svou pracovn� s�lu, tj. d�vat se naj�mat kapitalisty a svou prac� vytv��et d�chod vy���ch t��d spole�nosti.
Oblast s p�evl�daj�c�mi kapitalistick�mi v�robn�mi vztahy se ��m d�l v�c roz�i�uje podle toho, jak neust�l� zdokonalov�n� techniky zvy�uje hospod��sk� v�znam velk�ch podnik� a vede k vytla�ov�n� drobn�ch samostatn�ch v�robc�; ��st z nich p�em��uje v prolet��e; pod�l ostatn�ch na spole�ensk�m a hospod��sk�m �ivot� omezuje a n�kdy je uv�d� i do v�ce �i m�n� �pln�, v�ce �i m�n� zjevn� a v�ce �i m�n� t�iv� z�vislosti na kapit�lu.
Tento technick� pokrok krom� toho umo��uje podnikatel�m pou��vat ve v�robn�m procesu a ob�hu zbo�� ve st�le v�t�� m��e pr�ce �en a d�t�. A proto�e se t�m zase relativn� sni�uje pot�eba podnikatel�, pokud jde o �ivou pr�ci d�ln�k�, popt�vka po pracovn� s�le nutn� zaost�v� za jej� nab�dkou, ��m� se zvy�uje z�vislost n�mezdn� pr�ce na kapit�lu a stup�uje se jej� vyko�is�ov�n�.
Tento stav v bur�oazn�ch zem�ch, kdy se neust�le stup�uje vz�jemn� soupe�en� t�chto zem� na sv�tov�m trhu, kter� st�le v�c zt�uj� odbyt zbo��, jeho� se vyr�b� st�le v�t�� mno�stv�. Nadv�roba, kter� se projevuje hlub��mi �i m�n� hlubok�mi pr�myslov�mi krizemi, po nich� n�sleduje del�� �i krat�� obdob� pr�myslov� stagnace, je nevyhnuteln�m d�sledkem rozvoje produktivn�ch sil v bur�oazn� spole�nosti. Krize a obdob� pr�myslov� stagnace pak zase je�t� v�ce ruinuj� malov�robce, je�t� v�ce zv�t�uj� z�vislost n�mezdn� pr�ce na kapit�lu, je�t� rychleji vedou k relativn�mu a n�kdy i k absolutn�mu zhor�ov�n� postaven� d�lnick� t��dy.
Zdokonalov�n� techniky, kter� p�in�� zvy�ov�n� produktivity pr�ce a spole�ensk�ho bohatstv�, vyvol�v� v bur�oazn� spole�nosti z�rove� i zvy�ov�n� spole�ensk� nerovnosti, prohlubov�n� rozd�l� mezi majetn�mi a nemajetn�mi a r�st existen�n� nejistoty, nezam�stnanosti a nejr�zn�j��ch �trap pro ��m d�l �ir�� vrstvy pracuj�c�ch.
Av�ak �m�rn� tomu, jak v�echny tyto rozpory, typick� pro bur�oazn� spole�nost, nar�staj� a prohlubuj� se, roste z�rove� i nespokojenost pracuj�c�ch a vyko�is�ovan�ch mas s t�mto stavem, zvy�uje se po�et prolet��� i jejich semknutost a zost�uje se jejich boj proti vyko�is�ovatel�m. Zdokonalov�n�m techniky se v�ak z�rove� koncentruj� v�robn� a ob�n� prost�edky a zespole�en��uje se pracovn� proces v kapitalistick�ch podnic�ch, co� vytv��� ��m d�l rychleji materi�ln� mo�nost nahradit kapitalistick� v�robn� vztahy socialistick�mi, tj. mo�nost soci�ln� revoluce, kter� je kone�n�m c�lem ve�ker� �innosti mezin�rodn� soci�ln� demokracie jako uv�dom�l� p�edstavitelky t��dn�ho hnut�.
Soci�ln� revoluce proletari�tu nahrad� soukrom� vlastnictv� v�robn�ch a ob�n�ch prost�edk� spole�ensk�m vlastnictv�m a zavede pl�novitou organizaci spole�ensk�ho v�robn�ho procesu k zabezpe�en� blahobytu a v�estrann�ho rozvoje v�ech �len� spole�nosti, ��m� odstran� d�len� spole�nosti na t��dy a osvobod� tak ve�ker� utla�ovan� lidstvo, proto�e skoncuje s jak�mkoli vyko�is�ov�n�m jedn� ��sti spole�nosti druhou.
Nezbytnou podm�nkou t�to soci�ln� revoluce je diktatura proletari�tu, to znamen�, �e proletari�t si mus� vydob�t takovou politickou moc, kter� mu umo�n� potla�it ka�d� odpor vyko�is�ovatel�. Mezin�rodn� soci�ln� demokracie si klade za �kol p�ipravit proletari�t na spln�n� jeho velk�ho historick�ho posl�n�, organizuje ho v samostatnou politickou stranu, kter� stoj� proti v�em bur�oazn�m stran�m, usm�r�uje v�echny projevy jeho t��dn�ho boje, ukazuje mu nesmi�iteln� protiklad mezi z�jmy vyko�is�ovatel� a z�jmy vyko�is�ovan�ch a vysv�tluje mu historick� v�znam a nezbytn� podm�nky bl��c� se soci�ln� revoluce. Z�rove� ukazuje v�em pracuj�c�m a vyko�is�ovan�m mas�m beznad�jnost jejich postaven� v kapitalistick� spole�nosti a nevyhnutelnost soci�ln� revoluce v z�jmu jejich vlastn�ho osvobozen� od �tlaku kapit�lu. Strana d�lnick� t��dy, soci�ln� demokracie, vol� do sv�ch �ad v�echny vrstvy pracuj�c�ho a vyko�is�ovan�ho obyvatelstva, pokud p�ech�zej� na stanovisko proletari�tu.
Sv�tov� kapitalismus dosp�l v sou�asn� dob�, p�ibli�n� od po��tku 20. stolet�, do stadia imperialismu. Imperialismus, �ili obdob� finan�n�ho kapit�lu, je vysoce vysp�l� kapitalistick� hospod��stv�, kdy monopolistick� svazy kapitalist� � syndik�ty, kartely a trasty � se staly rozhoduj�c�m �initelem, vysoce zkoncentrovan� bankovn� kapit�l splynul s pr�myslov�m kapit�lem, kapit�l se ve velk�m rozsahu vyv�� do jin�ch zem�, �zem� cel�ho sv�ta je u� rozd�leno mezi nejbohat�� zem� a mezin�rodn� trasty za�aly d�lit sv�t hospod��sky.
Imperialistick� v�lky, tj. v�lky o vl�du nad sv�tem, o trhy pro bankovn� kapit�l, o poroben� mal�ch a slab�ch n�rod�, jsou za t�to situace neodvratn�. A pr�v� takov� je prvn� velk� imperialistick� v�lka z let 1914 a� 1917.
Sv�tov� kapitalismus jako takov� je na neoby�ejn� vysok�m v�vojov�m stupni, volnou konkurenci nahradil monopolistick�m kapitalismem, banky stejn� jako svazy kapitalist� p�ipravuj� apar�t pro spole�ensk� regulov�n� v�robn�ho procesu a rozd�lov�n� v�robk�, stoup� drahota a syndik�ty st�le v�ce utla�uj� d�lnickou t��du, hospod��sk� a politick� boj d�lnick� t��dy je obrovsky zt�en r�stem kapitalistick�ch monopol�, imperialistick� v�lka p�in�� hr�zy, �trapy, b�du a �padek � a to v�echno m�n� kapitalismus v nyn�j��m stadiu v�voje na obdob� prolet��sk�, socialistick� revoluce.
Toto obdob� nastalo.
Jedin� prolet��sk�, socialistick� revoluce m��e vyv�st lidstvo ze slep� uli�ky, do n� je zavedl imperialismus a imperialistick� v�lky. A� u� jsou obt�e revoluce a jej� eventu�ln� do�asn� ne�sp�chy �i vlny kontrarevoluce sebev�t��, proletari�t nakonec ur�it� zv�t�z�.
Proto se v sou�asn�m obdob� vzhledem k objektivn�m podm�nk�m st�v� aktu�ln� v�estrann� bezprost�edn� p��prava proletari�tu k vydobyti politick� moci, aby mohla b�t uskute�n�na hospod��sk� a politick� opat�en� tvo��c� obsah socialistick� revoluce.
Tento �kol, vy�aduj�c� naprostou d�v�ru, co neju��� bratrsk� svazek a bezprost�edn� jednotu revolu�n�ch akc� d�lnick� t��dy v�ech vysp�l�ch zem�, nelze prov�st, jestli�e ihned a z�sadn� neodm�tneme bur�oazn� deformace socialismu, kter� p�evl�dly ve veden�ch obrovsk� v�t�iny ofici�ln�ch soci�ln� demokratick�ch stran. Takovouto deformac� je jak sm�r soci�l�ovinismu, socialismu slovy a �ovinismu skutky, kdy se obrana loupe�iv�ch z�jm� �vlastn� n�rodn� bur�oazie zast�r� heslem �obrany vlasti�, tak i v mezin�rodn�m m���tku stejn� roz���en� sm�r, tzv. �centrismus�, kter� je pro jednotu se soci�l�ovinisty, pro zachov�n� nebo n�pravu zkrachoval� II. internacion�ly, sm�r, kter� kol�s� mezi soci�l�ovinismem a revolu�n� internacionalistick�m bojm proletari�tu za uskute�n�n� socialistick�ho z��zen�.
Na cest� ke spole�n�mu c�li, kter� je podm�n�n p�evahou kapitalistick�ho v�robn�ho zp�sobu v cel�m civilizovan�m sv�t�, mus� si soci�ln� demokrat� v r�zn�ch zem�ch vyty�ovat rozd�ln� nejbli��� �koly jednak proto, �e tento v�robn� zp�sob nen� v�ude vyvinut stejnou m�rou, jednak proto, �e jeho v�voj v r�zn�ch zem�ch prob�h� v rozd�ln�ch soci�ln�ch a politick�ch pom�rech.
V Rusku, kde se kapitalismus u� stal p�evl�daj�c�m zp�sobem v�roby, se udr�elo je�t� velmi mnoho poz�statk� star�ho, p�edkapitalistick�ho z��zen�, zalo�en�ho na tom, �e pracuj�c� masy byly z�visl� na statk���ch, st�tu nebo hlav� st�tu.
Tyto poz�statky,je� nesm�rn� brzd� hospod��sk� pokrok, znemo��uj� aby se v�estrann� rozv�jel t��dn� boj proletari�tu, pom�haj� udr�ovat a stup�ovat nejbarbar�t�j�� formy vyko�is�ov�n� mili�n� roln�k� st�tem a majetn�mi t��dami a udr�uj� v�echen lid v nev�domosti a bezpr�vnosti.
Nejv�znamn�j�� z t�chto poz�statk� a nejmocn�j�� oporou v�eho tohoto barbarstv� je carsk� absolutismus. U� svou podstatou je nep��telsk� ka�d�mu spole�ensk�mu hnut� a nutn� mus� b�t i nejhor��m nep��telem v�ech osvobozovac�ch snah proletari�tu.
Proto si Soci�ln� demokratick� d�lnick� strana Ruska vyty�uje jako sv�j nejbli��� politick� �kol svrhnout carsk� absolutismus a m�sto n�j nastolit demokratickou republiku, jej� �stava by zaru�ovala:
Za nyn�j�� situace v Rusku, kdy se prozat�mn� vl�da, je� pat�� ke t��d� kapitalist� a m� d�v�ru � t�eba�e nevyhnuteln� nejistou � �irok�ch vrstev malobur�oazn�ho obyvatelstva, zav�zala svolat �stavod�rn� shrom�d�n�, vyvst�v� p�ed stranou proletari�tu bezprost�edn� �kol bojovat za takov� st�topr�vn� uspo��d�n�, kter� nejl�pe zabezpe�� jak hospod��sk� rozvoj a pr�va lidu v�bec, tak zejm�na mo�nost p�ej�t nejklidn�j�� cestou k socialismu.
Strana proletari�tu se nem��e spokojit s bur�oazn� parlamentn� demokratickou republikou, kter� v�ude na sv�t� ponech�v� a sna�� se na v��n� �asy uchovat monarchistick� n�stroje utla�ov�n� mas, toti� policii, pravidelnou arm�du a privilegovan� ��ednictvo.
Strana bojuje za demokrati�t�j�� prolet��skorolnickou republiku, kde policie a pravideln� arm�da budou zcela odstran�ny a nahrazeny v�eobecn�m ozbrojen�m lidu, v�elidovou milic�; v�ichni ��edn�ci budou nejen voleni, ale mohou b�t tak� na ��dost v�t�iny sv�ch voli�� kdykoli odvol�ni; v�em ��edn�k�m bez v�jimky bude plat stanoven tak, aby nep�evy�oval pr�m�rnou mzdu dobr�ho d�ln�ka; parlamentn� zastupitelsk� org�ny budou postupn� nahrazeny sov�ty z�stupc� lidu (z�stupc� r�zn�ch t��d a povol�n� anebo z�stupc� jednotliv�ch �zemn�ch jednotek), kter� budou z�rove� z�konod�rn�mi i v�konn�mi org�ny.
�stava demokratick� republiky Ruska mus� zaru�ovat:
1. Vl�du lidu; ve�ker� svrchovan� moc ve st�t� mus� n�le�et z�stupc�m lidu, kter� lid vol� a m��e je kdykoli odvolat a kte�� tvo�� jedno lidov� shrom�d�n�, jednu sn�movnu.
1. Vl�du lidu, tj. soust�ed�n� ve�ker� svrchovan� st�tn� moci v nikou z�konod�rn�ho shrom�d�n� slo�en�ho ze z�stupc� lidu a tvo��c�ho jednu sn�movnu.
2. V�eobecn�, rovn� a p��m� volebn� pr�vo jak do z�konod�rn�ho shrom�d�n�, tak i do v�ech org�n� m�stn� samospr�vy pro v�echny ob�any a ob�anky, kte�� dos�hli dvaceti let; tajn� hlasov�ni p�i volb�ch; pr�vo ka�d�ho voli�e b�t volen do v�ech zastupitelsk�ch sbor�; parlament volen� na dva roky; plat z�stupc�m lidu; pom�rn� zastoupen� ve v�ech volb�ch; v�ichni poslanci a volen� z�stupci bez v�jimky mohou b�t rozhodnut�m v�t�iny sv�ch voli�� kdykoli odvol�ni.
3. �irokou m�stn� samospr�vu; oblastn� samospr�vu pro ty �zemn� celky, kter� maj� specifick� �ivotn� podm�nky a slo�en� obyvatelstva; zru�en� ve�ker�ch m�stn�ch i oblastn�ch org�n� moci, jmenovan�ch st�tem.
4. Nedotknutelnost osoby a obydl�.
5. Neomezenou svobodu sv�dom�, projevu, tisku, shroma��ov�n�, st�vek a spol�ov�n�.
6. Svobodu pohybu a podnik�n�.
7. Zru�en� stav� a �plnou rovnopr�vnost v�ech ob�an� bez rozd�lu pohlav�, n�bo�enstv�, rasy a n�rodnosti.
8. Pr�vo obyvatelstva na vzd�l�n� v mate��tin� zabezpe�ovan� tak, �e pot�ebn� �koly budou vybudov�ny z prost�edk� st�tu a org�n� samospr�vy; pr�vo ka�d�ho ob�ana u��vat na sch�z�ch svou mate��tinu; zaveden� mate��tiny vedle st�tn�ho jazyka ve v�ech m�stn�ch ve�ejn�ch a st�tn�ch instituc�ch; zru�en� povinn�ho st�tn�ho jazyka.
9. Pr�vo na sebeur�en� pro v�echny n�rody �ij�c� na �zem� st�tu.
9. Pr�vo na svobodn� odd�len� a na vytvo�en� vlastn�ho st�tu pro v�echny n�rody �ij�c� na �zem� st�tu. Republika rusk�ho n�roda nesm� z�sk�vat jin� n�rody nebo n�rodnosti n�sil�m, n�br� v�hradn� dobrovolnou dohodou o vytvo�en� spole�n�ho st�tu. Jednota a bratrsk� svazek d�ln�k� v�ech zem� jsou neslu�iteln� jak s p��m�m, tak s nep��m�m n�sil�m v��i jin�m n�rod�m.
10. Pr�vo ka�d� osoby pohnat podle platn�ch p�edpis� p�ed porotn� soud kter�hokoli ��edn�ka.
11. Volitelnost soudc� lidem.
11. Volitelnost soudc� a ��edn�k� lidem jak v civiln� slu�b�, tak v arm�d�; ti v�ichni mohou b�t z rozhodnut� v�t�iny sv�ch voli�� kdykoli odvol�ni.
12. Nahrazen� pravideln� arm�dy v�eobecn�m ozbrojen�m lidu.
12. Nahrazen� policie a pravideln� arm�dy v�eobecn�m ozbrojen�m lidu; za �as v�novan� ve�ejn� slu�b� ve v�elidov� milici mus� kapitalist� platit d�ln�k�m a zam�stnanc�m obvyklou mzdu.
13. Odluku c�rkve od st�tu a �koly od c�rkve; �pln� zesv�t�t�n� �kolstv�.
14. Bezplatn� a povinn� v�eobecn� a odborn� vzd�l�n� pro v�echny d�ti oboj�ho pohlav� do 16 let; poskytov�n� stravy, o�acen� a u�ebn�ch pom�cek chud�m d�tem na ��et st�tu.
14. Bezplatn� a povinn� v�eobecn� a polytechnick� vzd�l�n� (tj. vzd�l�n� seznamuj�c� teoreticky i prakticky se v�emi hlavn�mi v�robn�mi odv�tv�mi) pro v�echny d�ti oboj�ho pohlav� do 16 let; t�sn� spojen� v�uky s produktivn� prac� d�t� pro spole�nost.
15. Poskytov�n� stravy, o�acen� a u�ebn�ch pom�cek v�em ��k�m na ��et st�tu.
16. P�evedeni z�le�itost� �kolstv� a vzd�l�v�n� do pravomoci demokratick�ch org�n� m�stn� samospr�vy; �st�edn� ��ady zbavit pr�va jakkoli zasahovat do zav�d�n� u�ebn�ch osnov a do v�b�ru u�itel�; u�itele vol� p��mo samo obyvatelstvo a obyvatelstvo m� pr�vo ne��douc� u�itele odvol�vat.
Jako z�kladn� podm�nku demokratizace na�eho st�tn�ho hospod��stv� ��d� Soci�ln� demokratick� d�lnick� strana Ruska zru�en� v�ech nep��m�ch dan� a progres�vn�ho zdan�n� p��jm� a d�dictv�.
Vysok� stupe� rozvoje kapitalismu, kter�ho u� bylo dosa�eno v bankovnictv� a v pr�myslov�ch odv�tv�ch sdru�en�ch v trasty, i hospod��sk� rozvrat zp�soben� imperialistickou v�lkou a vyvol�vaj�c� po�adavek st�tn� a spole�ensk� kontroly nad v�robou a rozd�lov�n�m nejd�le�it�j��ch v�robk� nut� stranu, aby ��dala zn�rodn�n� bank, syndik�t� (trast�) apod.
V z�jmu ochrany d�lnick� t��dy p�ed fyzick�m a mravn�m �padkem, jako i v z�jmu rozvoje jej�ch schopnost� v�st osvobozeneck� boj strana ��d�:
1. Zkr�tit pracovn� dobu na osm hodin denn� pro v�echny n�mezdn� d�ln�ky.
1. Zkr�tit pracovn� dobu na osm hodin denn� pro v�echny n�mezdn� d�ln�ky a zapo��tat do n� p�i nep�etr�it� pr�ci nejm�n� hodinovou p�est�vku na j�dlo. V nebezpe�n�ch a zdrav� �kodliv�ch provozech mus� b�t pracovn� den zkr�cen na 4�6 hodin.
2. Uz�konit alespo� �ty�icetidvouhodinov� pracovn� klid t�dn� pro n�mezdn� d�ln�ky oboj�ho pohlav� ve v�ech odv�tv�ch n�rodn�ho hospod��stv�.
3. �pln� zak�zat p�es�asovou pr�ci.
4. Zak�zat no�n� pr�ci (od 9 hodin ve�er do 6 hodin r�no) ve v�ech odv�tv�ch n�rodn�ho hospod��stv� s v�jimkou odv�tv� schv�len�ch d�lnick�mi organizacemi, kde je no�n� pr�ce z technick�ch d�vod� bezpodm�ne�n� nutn�.
4. Zak�zat no�n� pr�ci (od 8 hodin ve�er do 6 hodin r�no) ve v�ech odv�tv�ch n�rodn�ho hospod��stv� s v�jimkou odv�tvi schv�len�ch d�lnick�mi organizacemi, kde je no�n� pr�ce z technick�ch d�vod� bezpodm�ne�n� nutn�, av�ak s podm�nkou, �e no�n� pr�ce nesm� trvat d�le ne� �ty�i hodiny.
5. Zak�zat podnikatel�m pou��v�n� pr�ce d�t� �koln�ho v�ku (do 16 let) a zkr�tit pracovn� dobu mladistv�ch (16�18 let) na �est hodin.
5. Zak�zat podnikatel�m pou��v�n� pr�ce d�t� �koln�ho v�ku (do 16 let) a sn�it pracovn� dobu ml�de�e (od 16 do 20 let) na �ty�i hodiny a zak�zat j� no�n� pr�ci a pr�ci ve zdrav� �kodliv�ch provozech a v dolech.
6. Zak�zat pr�ci �en v t�ch odv�tv�ch, kde je �kodliv� pro �ensk� organismus; uvolnit �eny z pr�ce na �ty�i t�dny p�ed porodem a na �est t�dn� po porodu a po celou tuto dobu jim vypl�cet mzdu �i plat v norm�ln� v��i.
6. Zak�zat pr�ci �en v t�ch odv�tv�ch, kde je �kodliv� pro �ensk� organismus; zak�zat no�n� pr�ci �en; uvolnit �eny z pr�ce na osm t�dn� p�ed porodem a na osm t�dn� po porodu, a po celou tuto dobu jim vypl�cet plnou mzdu a poskytovat bezplatnou l�ka�skou pomoc a l�ky.
7. P�i v�ech z�vodech, tov�rn�ch a jin�ch podnic�ch, kde pracuj� �eny, z��dit jesle pro kojence a batolata a uvol�ovat koj�c� �eny z pr�ce alespo� jednou za t�i hodiny nejm�n� na p�l hodiny.
7. P�i v�ech z�vodech, tov�rn�ch a jin�ch podnic�ch, kde pracuj� �eny, z��dit jesle pro kojence a batolata a m�stnosti pro kojeni; uvol�ovat koj�c� �eny z pr�ce aspo� jednou za t�i hodiny nejm�n� na p�l hodiny; vypl�cet koj�c�m matk�m podporu a zkr�tit jejich pracovn� den na �est hodin.
8. Zav�st st�tn� poji�t�n� d�ln�k� ve st��� a pro p��pad �pln� nebo ��ste�n� ztr�ty pracovn� schopnosti z prost�edk� speci�ln�ho fondu, vytvo�en�ho ze zvl�tn�ho zdan�n� kapitalist�.
8. �pln� soci�ln� poji�t�ni d�ln�k�:
a) pro v�echny druhy n�mezdn� pr�ce;
b) pro v�echny p��pady ztr�ty pracovn� schopnosti, a to: v d�sledku nemoci, �razu, invalidity, st���, nemoc� z povol�n�, mate�stv�, ovdov�n�, osi�en� a tak� nezam�stnanosti aj.;
c) �plnou samospr�vu poji�t�nc� ve v�ech poji��ovac�ch �stavech;
d) �hradu n�klad� na poji�t�n� na ��et kapitalist�;
e) bezplatnou l�ka�skou p��i a l�ky; zdravotnictv� p�edat do pravomoci samospr�vn�ch nemocensk�ch pokladen volen�ch d�ln�ky.9. Zak�zat propl�cen� mezd ve zbo��; zav�st t�denn� pen�n� v�platu podle v�ech smluv o naj�m�n� d�ln�k� bez v�jimky a v�platu mezd v pracovn� dob�.
10. Zak�zat podnikatel�m, aby z jak�chkoli d�vod� a pro jak�koli ��el strh�vali z mezd (pokuty, sr�ky za zmetky aj.).
11. Jmenovat ve v�ech odv�tv�ch n�rodn�ho hospod��stv� dostate�n� po�et tov�rn�ch inspektor� a roz���it dohled tov�rn� inspekce na v�echny podniky, kde se vyu��v� n�mezdn� pr�ce, st�tn� podniky nevyj�maje (pr�ce slu�ebnictva rovn� podl�h� tomuto dozoru); v odv�tv�ch, kde pracuj� �eny, jmenovat inspektorky; zabezpe�it ��ast z�stupc� zvolen�ch d�ln�ky a placen�ch st�tem p�i dohledu nad dodr�ov�n�m tov�rn�ch z�kon� a tak� nad stanoven�m mzdov�ch sazeb a p�eb�r�n�m i vy�azov�n�m materi�lu a odevzdan� pr�ce.
9. Zav�st pracovn� inspekci zvolenou d�lnick�mi organizacemi a roz���it jej� dohled na v�echny typy podnik�, kde se vyu��v� n�mezdn� pr�ce, ani dom�c� slu�ebnictvo nevyj�maje; zav�st funkci inspektorek v odv�tv�ch, kde pracuj� �eny.
12. Zav�st dohled org�n� m�stn� samospr�vy za ��asti volen�ch z�stupc� d�lnictva nad hygienick�m stavem obytn�ch m�stnost�, kter� d�ln�k�m p�id�luj� podnikatel�, a tak� nad domovn�m ��dem v t�chto budov�ch a n�jemn�mi podm�nkami, aby podnikatel� nemohli zasahovat do �ivota a �innosti n�mezdn�ch d�ln�k� jako�to soukrom�ch osob a ob�an�.
13. Zav�st ��dn� organizovan� zdravotnick� dohled ve v�ech podnic�ch, kde se vyu��v� n�mezdn� pr�ce, p�i�em� cel� l�ka�sk� a zdravotnick� organizace mus� b�t zcela nez�visl� na podnikatel�ch; zav�st bezplatn� l�ka�sk� o�et�en� d�ln�k� na ��et podnikatel� p�i zachov�n� n�roku na mzdu po dobu nemoci.
14. Zav�st pro zam�stnavatele trestn� odpov�dnost za poru�ov�n� z�kon� o ochran� pr�ce.
10. Vydat zdravotnick� z�kony ke zlep�en� hygieny pr�ce a ochrany �ivota a zdrav� d�ln�k� ve v�ech podnic�ch, kde se vyu��v� n�mezdn� pr�ce, a p�edat zdravotn� p��i do pravomoci zdravotn� inspekce volen� d�lnick�mi organizacemi.
11. Vydat bytov� z�kony a zav�st bytovou inspekci zvolenou d�lnick�mi organizacemi k dohledu nad hygienick�m stavem obytn�ch m�stnost�. Bytovou ot�zku v�ak m��e vy�e�it jedin� zru�en� soukrom�ho vlastnictv� p�dy a v�stavba levn�ch, zdravotn� vyhovuj�c�ch byt�.
12. Z��dit ve v�ech odv�tv�ch n�rodn�ho hospod��stv� podnikov� soudy.
15. Z��dit ve v�ech odv�tv�ch n�rodn�ho hospod��stv� podnikov� soudy, v nich� budou stejn�m po�tem zastoupeny d�lnick� i podnikatelsk� organizace.
16. Ulo�it org�n�m m�stn� samospr�vy, aby ve v�ech odv�tv�ch v�roby z��dily zprost�edkovatelny pro naj�m�n� m�stn�ch a ciz�ch d�ln�k� (burzy pr�ce), na jejich� spr�v� se budou pod�let z�stupci d�ln�k� i podnikatel�.
13. Aby mohlo b�t ��dn� zorganizov�no zprost�edkov�n� pr�ce pro nezam�stnan�, z��dit burzy pr�ce. Burzy pr�ce mus� b�t t��dn�mi prolet��sk�mi organizacemi (rozhodn� ne paritn�mi), mus� co nejt�sn�ji spolupracovat s odborov�mi a jin�mi d�lnick�mi organizacemi a dost�vat prost�edky od org�n� ve�ejn� samospr�vy[b].
V z�jmu odstran�n� poz�statk� nevolnick�ch pom�r�, kter� t�ce dol�haj� p��mo na roln�ky, a v z�jmu svobodn�ho rozv�jen� t��dn�ho boje na vesnici Soci�ln� demokratick� d�lnick� strana Ruska ��d�:
1. Zru�it v�echna stavovsk� omezen� osobnosti a vlastnictv� roln�k�.
2. Zru�it v�echny dan� a d�vky, souvisej�c� se stavovskou v�lu�nost� roln�k�, a zru�it povinnosti, kter� maj� zotro�uj�c� charakter.
3. Zkonfiskovat c�rkevn�, kl�tern�, �d�lnou a carskou p�du a odevzdat ji (stejn� jako st�tn� p�du) vy���m org�n�m m�stn� samospr�vy, kter� sdru�uj� m�stsk� a venkovsk� okresy, p�i�em� pozemky nezbytn� pro os�dlovac� fond, stejn� jako lesy a vody celost�tn�ho v�znamu odevzdat do dr�by demokratick�ho st�tu.
4. Zkonfiskovat p�du v soukrom�m vlastnictv�, krom� drobn�ho pozemkov�ho vlastnictv�, a odevzdat ji do rukou vy���ch org�n� m�stn� samospr�vy zvolen�ch podle demokratick�ch z�sad, p�i�em� minim�ln� v�m�ru pozemk� podl�haj�c�ch konfiskaci stanov� vy��� org�ny m�stn� samospr�vy.
Soci�ln� demokratick� d�lnick� strana Ruska, kter� podporuje revolu�n� akce rolnictva v�etn� konfiskace statk��sk� p�dy, bude v�dy a rozhodn� �elit ve�ker�m pokus�m o zpomalen� hospod��sk�ho rozvoje. Soci�ln� demokratick� d�lnick� strana Ruska, jej� snahou je p�i v�t�zn�m v�voji revoluce odevzdat zkonfiskovanou p�du do dr�by demokratick�ch instituc� m�stn� samospr�vy, bude v p��pad� podm�nek pro revoluci nep��zniv�ch usilovat, aby byla mezi roln�ky rozd�lena statk��sk� p�da, na kter� se dnes prakticky hospoda�� v mal�m nebo kter� je nezbytn� k zaokrouhlen� pozemk�.
1. Bojuje ze v�ech sil za okam�itou a �plnou konfiskaci ve�ker� statk��sk� p�dy v Rusku (jako� i p�dy �d�ln�, c�rkevn� a jin�).
2. Usiluje o to, aby ve�ker� p�da byla ihned odevzd�na roln�k�m organizovan�m v sov�tech rolnick�ch z�stupc� nebo v jin�ch, skute�n� zcela demokraticky zvolen�ch a na statk���ch a ��edn�c�ch zcela nez�visl�ch org�nech m�stn� samospr�vy.
3. Po�aduje zn�rodn�ni ve�ker� p�dy ve st�t�; zn�rodn�n�m p�ech�z� vlastnick� pr�vo na ve�kerou p�du do rukou st�tu a pr�vo disponovat p�dou se p�ed�v� m�stn�m demokratick�m org�n�m.
4. Podporuje iniciativn� postup rolnick�ch v�bor�, kter� na mnoha m�stech v Rusku p�ed�vaj� �iv� i mrtv� statk��sk� invent�� roln�k�m organizovan�m v t�chto v�borech ke spole�ensky regulovan�mu pou��v�n� p�i obd�l�v�n� ve�ker� p�dy.
5. Doporu�uje prolet���m a poloprolet���m na vesnici, aby se sna�ili vytvo�it z ka�d� statk��sk� usedlosti dostate�n� velk� vzorov� hospod��stv�, kter� by ��dili pod veden�m agronom� a na kolektivn�m z�klad� sov�ty z�stupc� zem�d�lsk�ch d�ln�k� s pou�it�m nejdokonalej��ch technick�ch prost�edk�.
Z�rove� si Strana ve v�ech p��padech a za jak�hokoli stavu demokratick�ch agr�rn�ch reforem klade za �kol vytrvale usilovat o samostatnou t��dn� organizaci vesnick�ho proletari�tu, vysv�tlovat mu, �e mezi jeho z�jmy a z�jmy rolnick� bur�oazie je nesmi�iteln� protiklad, varovat jej p�ed l�kadlem malorolnick�ho hospoda�en�, kter� p�i zbo�n� v�rob� nikdy nedok�e odstranit b�du mas, a kone�n� poukazovat na nezbytnost �pln�ho socialistick�ho p�evratu jako jedin�ho prost�edku k odstran�n� ve�ker� b�dy a jak�hokoli vyko�is�ov�n�.
Soci�ln� demokratick� d�lnick� strana Ruska ve snaze dos�hnout sv�ch nejbli���ch c�l� podporuje ka�d� opozi�n� a revolu�n� hnut� zam��en� proti nyn�j��mu spole�ensk�mu a politick�mu z��zen� v Rusku a rozhodn� odm�t� v�echny reform�torsk� n�vrhy spojen� s jak�mkoli roz���en�m nebo upevn�n�m policejn� byrokratick� ochrany pracuj�c�ch t��d.
Soci�ln� demokratick� d�lnick� strana Ruska je pevn� p�esv�d�ena, �e zm�n�n� politick� a soci�ln� p�em�ny lze pln�, d�sledn� a natrvalo uskute�nit jedin� svr�en�m samod�r�av� a svol�n�m �stavod�rn�ho shrom�d�n�, kter� si svobodn� zvol� v�echen lid.
__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)a Viz 68. ��slo Pravdy z 28. kv�tna 1917, �vahy B. Engelse o tom, jak� je stanovisko marxismu � a d�sledn� demokracie v�bec � k jmenov�n� nebo schvalov�n� org�n� zvolen�ch m�stn�m obyvatelstvem.[74]
b K odpov�daj�c�mu bodu v N�vrhu na zm�ny v minim�ln�m hospod��sk�m programu, kter� byl vypracov�n v podsekci pro ochranu pr�ce programov� komise VII. (dubnov�) konference a za�azen do bro�ury Materi�ly k revizi programu strany, p�ipojil Lenin tuto pozn�mku: �1) K probl�mu paritn�ch (,rovnopr�vn�ch�, tj. takov�ch, v nich� maj� stejn� zastoupen� d�ln�ci i kapitalist�) soud� napsal B. Engels v roce 1891 ve sv� kritice n�vrhu Erfurtsk�ho programu:
�K tomu by se m�lo poznamenat, �e by n�s mohli zasko�it komorami pr�ce, slo�en�mi nap�l z d�ln�k� a nap�l z podnikatel�. Po dloub� l�ta by byla v�t�ina v�dycky na stran� podnikatel�, sta�ila by k tomu jedna �ern� ovce mezi d�ln�ky. Nen�-li dohodnuto, �e ve sporn�ch p��padech pod�vaj� ob� poloviny sv� m�n�n� odd�len� bylo by mnohem l�pe, aby byla komora podnikatel� a vedle toho nez�visl� komora d�ln�k�.� (podtrhl Engels)[75]. N. Lenin� (Materi�ly k revizi programu strany, Petrohrad 1917, s. 15). Red.
71 Viz N. K. Krupsk�, Pedagogick� spisy, sv. 1, Praha 1957, s. 424 a� 426.
72 Soci�l�ovinismus � nacionalistick� sm�r v mezin�rodn�m soci�ln� demokratick�m hnuti, kter� vznikl za prvn� sv�tov� v�lky, kdy� v�t�ina v�dc� stran II. internacion�ly p�e�la ze stanoviska prolet��sk�ho internacionalismu a mezin�rodn� solidarity d�ln�k� na stranu imperialistick� bur�oazie sv�ch zem�.
Soci�l�ovinismus, kter� vedl ke krachu II. internacion�ly za prvn� sv�tov� v�lky, navazoval na dlouhodob� p�edv�le�n� v�voj mezin�rodn� soci�ln� demokracie, st�le v�c prostoupen� oportunismem, jemu� nebyl kladen v�as a energicky odpor. Soci�ln� oporou soci�l�ovinismu byla privilegovan� a dob�e placen� vrstva �d�lnick� aristokracie�, kterou bur�oazie imperialistick�ch st�t� financovala ze sv�ch koloni�ln�ch zisk�.
V�znamn�mi p�edstaviteli mezin�rodn�ho soci�l�ovinismu byli: A. S�dekum, Ph. Scheidemann, G. Noske (v N�mecku), H. M. Hyndman, A. Henderson (v Anglii), G. Plechanov, P. Maslov, A. Potresov (v Rusku), M. Sembat, J. Guesde, G. Herv� (ve Francii), L. Bissolati (v It�lii), E. Vandervelde (v Belgii), C. H. Branting (ve �v�dsku) aj.
Soci�l�ovinismus Lenin charakterizoval v prac�ch V�lka a soci�ln� demokracie v Rusku, Krach II. internacion�ly, Socialismus a v�lka, Oportunismus a krach II. internacion�ly i v rezoluc�ch konference zahrani�n�ch sekc� SDDSR (viz Sebran� spisy 26, Praha 1986, s. 39�48, 231�286, 327�372; Sv. 27, Praha 1986, s. 117�132; sv. 26, Praha 1986, s. 184�190) a dal��ch.
73 Centrismus � odr�da oportunismu v mezin�rodn�m d�lnick�m hnuti, charakteristick� pro soci�ln� demokratick� strany II. internacion�ly. Nebezpe�nost centrismu pro mezin�rodn� d�lnick� hnut� byla v tom, �e bojoval proti marxismu, ale zast�ral to pou��v�n�m marxistick� terminologie. Z�rove� d�le udr�oval organiza�n� spojen� s otev�en�m oportunismem a sna�il se udr�et jeho vliv (a tedy i vliv bur�oazie) na masy. Zvl velkou �kodu zp�sobili centrist� d�lnick�mu hnut� za prvn� sv�tov� v�lky. A�koli se ozna�ovali za internacionalisty, nepodnikali nic, aby p�ipravili d�lnickou t��du k aktivn�mu boji proti v�lce, odm�tali heslo p�em�ny imperialistick� v�lky ve v�lku ob�anskou a byli ve stejn�ch stran�ch spole�n� se zap�is�hl�mi soci�l�ovinisty.
��Centrismus� je ��� u�lechtil�ch malobur�oazn�ch fr�z�,� psal Lenin, �internacionalismu slovy a zbab�l�ho oportunismu a pochlebov�ni soci�l�ovinist�m skutky� (Sebran� spisy 31, zde). Hlavou a teoretikem centrismu byl K. Kautsky, kter� p�i�els teori� �ultraimperialismu�; Lenin ji ozna�il za nesm�rn� rafinovanou, nesm�rn� �ikovn� zfal�ovanou r�doby v�deckou a r�doby mezin�rodn� teorii soci�l�ovinismu. Centrist� v Rusku � trockist� � razili heslo �ani v�t�zstv�, ani por�ky�, o n�m� Lenin napsal: �Kdo je pro heslo �ani v�t�zstv�, ani por�ky�, ten je v�dom� �i bezd��n� �ovinista nebo v nejlep��m p��pad� sm��liv� malom욝�k, v ka�d�m p��pad� je v�ak nep��tel prolet��sk� politiky a p��vr�enec nyn�j��ch vl�d a nyn�j��ch vl�dnouc�ch t��d� (Sebran� spisy 26, Praha 1985, s. 309).
K p�edstavitel�m centrismu pat�ili: H. Haase, G. Ledebour (v N�mecku), J. Longuet, A. Pressemanne (ve Francii), Ph. Snowden a R. MacDonald (v Anglii), M. Hillquit (v USA), F. Turati, C. Treves, D. E. Modigliani (v It�lii), R. Grimm (ve �v�carsku), B. Adler (v Rakousku) a L. Trockij, L. Martov a P. Acelrod (v Rusku).
Lenin centrismus charakterizoval v �l�nc�ch Krach II. internacion�ly, O por�ce vlastn� vl�dy v imperialistick� v�lce, Socialismus a v�lka, �koly proletari�tu v na�� revoluci (viz Sebran� spisy 26, Praha 1985, s. 231�286, 305�310, 327�372; sv. 31, zde) a jin�ch.
74 Lenin se odvol�v� na sv�j �l�nek Jedna z�sadn� ot�zka (viz tento svazek zde), v n�m� uv�d� cit�t z Engelsovy pr�ce Ke kritice n�vrhu soci�ln� demokratick�ho programu z roku 1891 (viz K. Marx - B. Engels, Spisy 22, Praha 1967,s. 279).
75 K. Marx - B. Engels, Spisy 22, Praha 1967, s. 280.