Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Vladim�r Ilji� Lenin
Obhajoba imperialismu zastíraná líbivými frázemi
P�esn� tak m��eme ozna�it provol�n� v�konn�ho v�boru petrohradsk�ho sov�tu d�lnick�ch a vojensk�ch z�stupc� k socialist�m cel�ho sv�ta, uve�ejn�n� v dne�n�ch novin�ch[14]. Proti imperialismu je toho tam uvedeno spousta, ale v�echna tato slova ztr�cej� smysl d�ky jedn� kr�tk� v�ti�ce, kter� zn�:
�Prozat�mn� vl�da revolu�n�ho Ruska p�istoupila na tuto platformu� (toti� na platformu m�ru bez anex� a kontribuc� a na pr�vo n�rod� na sebeur�en�).
Pr�v� v t�to v�t� je podstata v�eho. Tato v�ta obhajuje rusk� imperialismus, zast�r� ho a p�ikr�luje. Proto�e na�e prozatimn� vl�da ve skute�nosti nejen�e �nep�istoupila� na platformu m�ru bez anex�, ale ka�d�m dnem a ka�dou hodinou ji po�lap�v�.
Na�e prozat�mn� vl�da �diplomaticky� prohl�sila, �e se z��k� anex� � p�esn� tak jako vl�da n�meck�ch kapitalist�, lupi�i Vil�m a Bethmann-Hollweg. Ob� vl�dy prohl�sily, �e se anex� z��kaj�. Ve skute�nosti ob� prov�d�j� anek�n� politiku st�le d�l. N�meck� kapitalistick� vl�da dr�� n�sil�m Belgii, ��st Francie, Srbsko, �ernou Horu, Rumunsko, Polsko, d�nsk� oblasti, Alsasko aj., rusk� kapitalistick� vl�da ��st Hali�e, tureckou Arm�nii, Finsko, Ukrajinu aj. Britsk� kapitalistick� vl�da je nejanexionisti�t�j�� vl�dou na sv�t�, nebo� v r�mci britsk�ho imp�ria dr�� n�sil�m nejv�t�� po�et n�rod�: Indii (300 mili�n� lid�), Irsko aj., tureckou Mezopot�mii, n�meck� kolonie v Africe atd.
Provol�n� v�konn�ho v�boru nesm�rn� po�kozuje revoluci i proletari�t, proto�e ne��k� o anex�ch pravdu a zast�r�ji l�biv�mi slov��ky. Za prv� provol�n� nerozli�uje mezi t�m, z�ekne-li se n�kdo anex� slovy (v tomto smyslu v�echny kapitalistick� st�ty bez v�jimky �p�istoupily� na �platformu m�ru bez anex�), anebo z�ekne-li se anex� skutky (v tomto smyslu se anex� nez�ekla ��dn� kapitalistick� vl�da). Za druh� provol�n� nepr�vem, neod�vodn�n� a v rozporu s pravdou l��� v lichotiv�j��m sv�tle ruskou prozat�mn� vl�du kapitalist�, a�koli tato vl�da nen� o nic lep�� (a patrn� ani hor��) ne� jin� kapitalistick� vl�dy.
Zast�rat nep��jemn� pravdy l�biv�mi slov��ky je velmi �kodliv� a nebezpe�n� pro proletari�t, pro masy pracuj�c�ch. Mus�me se d�vat pravd� p��mo do o��, i kdyby byla sebetrp��. Politika, kter� tuto podm�nku nedodr�uje, je zhoubn�.
Pokud jde o anexe, je pravda, �e v�echny kapitalistick� vl�dy, ruskou prozat�mn� vl�du nevyj�maje, obelh�vaj� lid sliby, �e se z�eknou anex�, ve skute�nosti v�ak anek�n� politiku prov�d�j� d�l. Ka�d� trochu rozumn� �lov�k se o t�to pravd� snadno p�esv�d��, d�-li si pr�ci se sestaven�m kompletn�ho seznamu anex� alespo� t�� zem�: N�mecka, Ruska a Anglie.
Jen do toho, p�nov�!
Kdo to neud�l�, kdo nepr�vem o�i��uje vlastn� vl�du o�er�uje ty druh�, st�v� se ve skute�nosti obr�ncem imperialismu.
Na z�v�r poznamenejme, �e i konec provol�n� obsahuje �l�i�ku dehtu�, toti� uji�t�n�, �e �a� jsou n�zorov� neshody, kter� po t�i v�le�n� roky po�kozuj� socialismus, sebev�t��, ��dn� frakce proletari�tu se nesm� vzd�vat ��asti ve spole�n�m boji za m�r�.
To jsou bohu�el taky naprosto pr�zdn�, naprosto bezobsa�n� l�biv� slova. Plechanov i Scheidemann uji��uj�, �e oba �bojuj� za m�r�, a to za �m�r bez anex�. Jen�e kdo nevid�, �e oba ve skute�nosti h�j� svou imperialistickou vl�du kapitalist�? Jak� u�itek budou m�t pracuj�c� t��dy z toho, �e jim budeme ��kat p��jemnou nepravdu a maskovat t�m p��klon Plechanov� a Scheidemann� k vlastn�m kapitalist�m? Copak nen� jasn�, �e zast�rat tuto pravdu je tot� jako p�ikr�lovat imperialismus a jeho obr�nce?
Pravda, �. 47
16. (3.) kv�tna 1917Podle textu Pravdy
__________________________________
Pozn�mky:
14 26. dubna (9. kv�tna) se esersko-men�evick� v�konn� v�bor petrohradsk�ho sov�tu d�lnick�ch a vojensk�ch z�stupc� na z�klad� v�zvy d�nsk�ho soci�l�ovinisty Borgbjerga usnesl, �e se iniciativn� ujme svol�n� mezin�rodn� socialistick� konference. Na konferenci byli pozv�ni jak soci�l�ovinist�, tak revolu�n� internacionalist�. Borgbjerg ozna�il za c�l konference vypracov�n� podm�nek budouc�ho m�ru. Na dubnov� konferenci Lenin odhalil Borgbjergovo spojen� s n�meck�mi socialisty a jeho jedn�n� hodnotil jako �naprosto re�ln� politick� krok n�meck�ho imperialismu� (Sebran� spisy 31, zde).
30. dubna (13. kv�tna) na zased�n� petrohradsk�ho sov�tu schv�lila kompromisnick� v�t�ina proti hlas�m bol�evick�ch deleg�t� rezoluci v�konn�ho v�boru o svol�n� konference v�ech socialistick�ch stran. V t�to souvislosti schv�lil petrohradsk� sov�t provol�n� K socialist�m v�ech zem� a K arm�d�; ob� byla uve�ejn�na v novin�ch 2. (15.) kv�tna 1917.
Ese�i a men�evici v nich sice odsuzovali sv�tovou v�lku jako nejv�t�� zlo�in a obvinili z n�j imperialisty v�ech zem�, z�rove� v�ak tvrdili, �e v�lka veden� Ruskem p�estala b�t imperialistick�, a vyz�vali voj�ky, aby h�jili revoluci a aby se na front� neomezovali jen na obrann� akce, ale aby taky �to�ili, zastra�ovali voj�ky l��en�m �kodliv�ho vlivu sbrat�ov�n� s voj�ky c�sa�sk�ho N�mecka apod. V t�chto dokumentech obhajoval obran��sk� blok anexionistickou podstatu zahrani�n� politiky kontrarevolu�n� prozat�mn� vl�dy a tvrdil, �e prosazuje m�r bez anex� a kontribuc� a uzn�v� z�sadu sebeur�en� n�rod�.
O konferenci viz pozn�mku [37].