Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
Petrohradská městská konference SDDSR(b)
*2.
Závěrečné slovo k referátu o současné situaci 14. (27.) dubna
Výměna názorů ukázala nejednotnost. Nemohu odpovědět na všechny otázky.
Ke starému bolševismu. Kalinin hájil starý bolševismus. Dospěl však k závěru, že naše nynější taktika je správná. Jiný názor — nejvíc se projevila úchylka k maloburžoazní taktice.
Původní výrok zněl: Dovést revoluci do konce; ale jakou revoluci? Objektivní situace v roce 1905 byla tato: proletariát a rolnictvo byly jedinou revoluční silou, kdežto kadeti byli pro monarchii. Dnešní obranářství znamená přechod rolníků k maloburžoazní taktice. Tady ztrácí výrok o dovedení revoluce do konce smysl. Revoluce sjednotila maloburžoazii a další revoluční živly v obranářství.
Budoucnost diktatury proletariátu a rolnictva? Maloburžoazní rolnictvo, které zastává obranářské stanovisko, může být pro monarchii.
Z bolševické linie vyplývá nová linie. Maloburžoazie a velkoburžoazie se spojily. Vycházíme z rozdílnosti třídních zájmů. Rolníci, kteří jsou zemědělskými dělníky, musí být proti imperialistické válce, rolníci, kteří vlastní půdu, pro obranářství.
Obranářství ukázalo, že se maloburžoazie odvrátila od dělnické třídy a přešla k velkoburžoazii. Chudý rolník, který se částečně živí prací ve městě, tuto válku nepotřebuje. Tato třída musí být proti válce.
Se starým bolševismem musíme skoncovat. Je třeba oddělit linii maloburžoazie od linie námezdně pracujícího proletariátu. Fráze o revolučním lidu se hodí pro Kerenského, ale ne pro revoluční proletariát. Není velká zásluha být revolucionářem nebo aspoň demokratem, když je Mikuláš sesazen. Revoluční demokracie není k ničemu; je to fráze. Zastírá, ale neodhaluje protikladnost třídních zájmů. Bolševik musí dělníkům a rolníkům tyto protiklady ukazovat, a ne je zatajovat. Dolehne-li imperialistická válka na proletariát a rolníky hospodářsky, pak musí tyto třídy proti této válce povstat.
Naléhavým úkolem dneška je síť sovětů dělnických, vojenských a rolnických zástupců. Sítí orgánů místní samosprávy už je pokryto celé Rusko. Komuna může existovat i ve formě orgánů samosprávy. Prostřednictvím místní samosprávy je možné zrušit policii a pravidelnou armádu a provést všeobecné ozbrojení. Uvádím sovět dělnických zástupců jednoduše proto, že už existuje.
Proletariát je prý třeba „zaměstnat“. To dělá Čcheidze, prozatímní vláda a jiní, kteří bombasticky řeční o revoluční demokracii. Bolševik musí rozlišovat mezi proletariátem a maloburžoazií a výrazy „revoluční demokracie“ a „revoluční lid“ přenechat Kerenskému. Demokracie v Rusku je imperialistická. Prý svou činnost omezujeme na kulturní práci. To není pravda. Schvalovat rezoluce o Ústavodárném shromáždění aj. — právě to znamená „zaměstnat“ proletariát.
Skutečnou prací je zrušit pravidelnou armádu, úřednictvo a policii a provést všeobecné ozbrojení.
Ústavodárné shromáždění revoluci nepotlačí, protože o něm teď není slyšet a nikdo se je nechystá svolat. „Žádat“ jeho svolání mohou eseři.
Válka je světová. Válku vedou určité třídy a vyvolal ji bankovní kapitál. Je možné ji zastavit, jestliže moc převezme jiná třída. Zůstane-li moc v rukou vládnoucích tříd, nemůže se mírem nic změnit.
Proletariátu je třeba ukazovat, jak má konkrétními opatřeními rozvíjet revoluci. Rozvíjet revoluci znamená iniciativně provádět samosprávu. Prohlubování demokracie samosprávě nepřekáží, uskutečňuje naše úkoly. Válku je možné ukončit jen tehdy, jestliže moc převezme jiná třída — a k tomu se nejvíc přiblížilo Rusko, ale rozhodně ne příměřím mezi kapitalisty všech zemí, kteří by si vyměnili porobené národy. Pro rolnictvo je komuna naprosto vhodná. Komuna znamená úplnou samosprávu, žádný dozor shora. Na tohle musí devět desetin rolnictva přistoupit.
Jestliže rolníci zaberou půdu, může se buržoazie smířit s nacionalizací půdy. My jako proletářská strana musíme říct, že sama půda ještě nikoho neuživí. Budeme-li tedy chtít půdu obdělat, budeme muset zřídit komunu. Musíme být centralisté, ale jsou okamžiky, kdy se tento úkol přesunuje na místní orgány, a my musíme místním orgánům ponechat maximální iniciativu. Kadeti už vystupují jako byrokrati. Říkají rolnictvu: „Čekejte na Ústavodárné shromáždění!“ Jedině naše strana razí hesla, která revoluci skutečně rozvíjejí. Sověty dělnických zástupců mohou v obcích zcela dobře zřídit komuny. Je otázka, zda je proletariát dostatečně zorganizovaný, ale to se nedá předem odhadnout, musíme se poučit z praxe.
Trockismus hlásá: Bez cara, za vládu dělnickou![a] To není správné. Maloburžoazie existuje a nemůžeme ji vyloučit. Má však dvě části. Její chudá část jde s dělnickou třídou.
Válka. Ukončit válku pacifisticky je utopie. Je možné ji ukončit imperialistickým mírem. Takový mír však masy nechtějí. Válka je pokračováním politiky třídy, změnit charakter války znamená vyměnit třídu, která je u moci.
Název komunistická strana je teoreticky správný. Levicoví socialisté ostatních zemí jsou příliš slabí. Iniciativu musíme převzít my.
__________________________________
Poznámky:
a Lenin zde připomíná Parvusovo heslo z ledna 1905 (srov. Sebrané spisy 11, Praha 1982, s. 285—286). Čes. red.