Čcheidzeho frakce a jej� úloha

Vladim�r Ilji� Lenin

Čcheidzeho frakce a jej� úloha

V�dycky jsme upozor�ovali, �e p�nov� �cheidze a spol. nereprezentuj� soci�ln� demokratick� proletari�t a �e skute�n� soci�ln� demokratick� d�lnick� strana se s touto frakc� nikdy nesm�� a neslou�i. Od�vod�ovali jsme to nesporn�mi fakty: 1. heslo "z�chrana zem�", kter� raz� �cheidze, se v podstat� ni��m neli�� od obran��stv�; 2. proti panu Potresovovi a spol. �cheidzeho frakce nikdy nevystupovala, dokonce ani kdy� proti n�mu vystoupil Martov; 3. proti ��asti ve v�borech pro ��zen� v�le�n�ho pr�myslu tato frakce nevystoupila, a to je rozhoduj�c� fakt.

Tato fakta se nikdo ani nepokou�el pop��t. Stoupenci �cheidzeho je jednodu�e zaml�uj�.

List Na�e slovo a Trockij, kte�� n�m sp�laj� za "frakcion��stv�", dosp�vali pod tlakem fakt st�le v�ce k boji proti organiza�n�mu v�boru a �cheidzemu; jen�e stoupenci listu Na�e slovo pr�v� jen "pod tlakem" (na�� kritiky a kritiky, kter� vych�zela z fakt) ustupovali krok za krokem, av�ak rozhodn� slovo dosud ne�ekli. Jednota, nebo rozchod s �cheidzeho frakc�? � to se st�le je�t� boj� domyslit!

V 1. ��sle bulletinu zahrani�n�ho v�boru Bundu (z�� 1916) je uve�ejn�n dopis z Petrohradu z 26. �nora 1916. Je to cenn� dokument, kter� pln� potvrzuje na�e hodnocen�. Autor dopisu bez okolk� p�izn�v�, �e "v men�evick�m t�bo�e do�lo nesporn� ke krizi", p�itom se v�ak, a to je zvl᚝ charakteristick�, v�bec nezmi�uje o men�evic�ch, kte�� jsou proti ��asti ve v�borech pro ��zen� v�le�n�ho pr�myslu! V Rusku se nimi nesetkal, ani o nich nesly�el!

Prohla�uje, �e t�i z p�ti �len� �cheidzeho frakce jsou proti "obran��sk�mu stanovisku" (tak jako organiza�n� v�bor) a dva jsou pro.

"Osob�m, je� obletuj� frakci," p�e, "se nepoda�� odvr�tit v�t�inu frakce od stanoviska, kter� zaujala. V�t�in� frakce p�ich�z� na pomoc m�stn� �iniciativn� skupina' ^[100], kter� obran��sk� stanovisko odm�t�."

Osoby, je� obletuj� frakci, to jsou p�ni liber�ln� intelektu�lov� typu Potresova, Maslova, Ortodoxe a spol., kte�� si ��kaj� soci�ln� demokrat�. Na�e �ast� upozorn�n�, �e tato skupina intelektu�l� je "ohniskem" oportunismu a liber�ln� d�lnick� politiky, potvrdil nyn� bundovec.

D�l p�e: "�ivot si vynutil (a ne Puri�kevi� a Gu�kov si vynutili?)� nov� org�n, d�lnickou skupinu, kter� se st�v� st�le v�c centrem d�lnick�ho hnut�. (Autor mluv� o gu�kovovsk�m nebo podle star�ho term�nu stolypinovsk�m d�lnick�m hnut�: jin� neuzn�v�!) P�i jej� volb� se shodli na kompromisu: nikoli obrana a sebeobrana, ale z�chrana zemi, j� se rozum�lo nico zna�n� �ir��ho."

Tak tady vid�te, jak bundovec usv�d�uje �cheidzeho a odhaluje Martovovu le� o n�m! �cheidze a organiza�n� v�bor p�i volb� Gu�kovov�ch lid� (Gvozd�va, Brejda a jin�ch) do v�bor� pro ��zen� v�le�n�ho pr�myslu uzav�eli kompromis. Heslo, kter� raz� �cheidze, je kompromis s Potresovem a Gvozd�vy!

To Martov zatajoval a zatajuje.

T�m kompromis neskon�il. Tak� deklarace byla vypracov�na na z�klad� kompromisu, kter� bundovec charakterizuje takto:

"Vyhran�nost zmizela." "P�edstavitel� v�t�iny frakce a �inic�ativn� skupiny' jsou nespokojeni, proto�e tato deklarace je p�ece jen velk�m krokem kup�edu ve formulaci obran��sk�ho stanoviska." "Kompromis v podstat� odpov�d� stanovisku n�meck� soci�ln� demokracie aplikovan�mu na Rusko."

To tedy p�e bundovec.

Zd� se, �e je to jasn�. Existuje jedna strana � strana organiza�n�ho v�boru, �cheidzeho a Potresova. V n� sv�d�j� boj dv� k��dla a dohaduj� se, uzav�raj� kompromis a z�st�vaj� v jedn� stran�. Kompromis uzav�raj� na z�klad� ��asti ve v�borech pro ��zen� v�le�n�ho pr�myslu. Dohaduj� se jen o formulaci "motiv�" (tj. o zp�sob, jak oklamat d�ln�ky). Uzav�en� kompromis "v podstat� odpov�d� stanovisku n�meck� soci�ln� demokracie."

Tak co? Nem�li jsme snad pravdu, kdy� jsme ��kali, �e strana organiza�n�ho v�boru je soci�l�ovinistick�? �e organiza�n� v�bor a �cheidze jsou jako strana tot� co S�dekumov� v N�mecku?

Jejich toto�nost se S�dekumy byl nucen p�iznat dokonce i bundovec!

Ani �cheidze a spol., ani organiza�n� v�bor nikde a nikdy proti kompromisu nevystoupili, t�eba�e s n�m nebyli "spokojeni".

Tak vypadala situace v �noru 1916, av�ak v dubnu 1916 p�ij�d� Martov do Kienthalu s mand�tem za �iniciativn� skupinu' a zastupuje cel� organiza�n� v�bor, organiza�n� v�bor jako takov�.

Nen� to klam�n� internacion�ly?

Pod�vejte se, co se d�je te�! Potresov, Maslov a Ortodox zakl�daj� vlastn� �asopis D�lo^[101], org�n otev�en� obran��sk�, zvou ke spolupr�ci Plechanova, seskupuj� kolem n�ho p�ny Dmitrijevy, �erevaniny, Majevsk�, Gr. Petrovi�e aj., celou spole�nost intelektu�l�, kte�� byli oporou likvid�torstv�. To, co jsem �ekl jm�nem bol�evik� v kv�tnu 1910 (Diskussionnyj listok^[102]) o kone�n�m semknut� skupiny nez�visl�ch legalist�^[a], se pln� potvrzuje.

�asopis D�lo zauj�m� nestoudn� �ovinistick� a reformistick� stanovisko. Stoj� za to se pod�vat, jak pan� Ortodox fal�uje Marxe a d�l� z n�ho za pomoci vynech�vek Hindenburgova spojence (a to, �erty stranou, na "filozofick�m" z�klad�), jak pan Maslov h�j� (zvl�t� v 2. ��sle D�la) reformismus ve v�ech sm�rech, jak pan Potresov obvi�uje Axelroda a Martova z "maximalismu" a anarchosyndikalismu, jak cel� �asopis vyd�v� povinnost obrany za v�c "demokracie" a p�itom obch�z� nep��jemnou ot�zku, zda carismus nevede tuto reak�n� v�lku s loupe�iv�mi c�li, aby porobil Hali�, Arm�nii atd.

�cheidzeho frakce a organiza�n� v�bor ml��. Skobelev zdrav� "Liebknechty v�ech zem�", t�eba�e skute�n� Liebknecht nemilosrdn� usv�d�oval a pran��oval vlastn� Scheidemanny a vlastn� kautskisty, kde�to Skobelev setrv�v� nad�le v jednot� a p��telstv� s rusk�mi Scheidemanny (Potresov a spol., �chenkeli aj), stejn� jako s rusk�mi kautskisty (Axelrod aj.).

Martov v Golosu^[103], �. 2 (Samara, 20. z�� 1916[69) odm�t� za sebe i za sv� zahrani�n� p��tele spolupr�ci s �asopisem D�lo, z�rove� v�ak o�i��uje �cheidzeho a z�rove� (Izv�stija, �. 6, 12. 9. 1916) uji��uje ve�ejnost, �e se pr� roze�el s Trock�m a s listem Na�e slovo kv�li "trockistick�" my�lence odm�taj�c� bur�oazn� revoluci v Rusku, i kdy� v�ichni v�d�, �e je to le� a �e Martov ode�el z listu Na�e slovo proto, �e tento list se nemohl sm��it s Martovov�m o�i�t'ov�n�m organiza�n�ho v�boru! V t�ch� Izv�stij�ch Martov obhajuje svoje podv�d�n� n�meck� ve�ejnosti, co� rozho��ilo dokonce i Rolandovou-Holstovou, nebo� vydal n�meckou bro�uru^[104], v n� je vynech�na pr�v� ta ��st deklarace petrohradsk�ch a moskevsk�ch men�evik�, ve kter� se mluv� o jejich souhlasu s ��ast� ve v�borech pro ��zen� v�le�n�ho pr�myslu!

Vzpome�te si na polemiku Trock�ho a Martova v listu Na�e slovo p�ed Martovov�m odchodem z redakce. Martov vy��tal Trock�mu, �e st�le nev�, zda p�jde v rozhoduj�c�m okam�iku s Kautsk�m. Trockij �ekl Martovovi, �e jeho �loha je �lohou "vnadidla", "l�kadla" revolu�n�ch d�ln�k� ke vstupu do oportunistick� a �ovinistick� strany Potresov�, pozd�ji strany organiza�n�ho v�boru atd.

V polemice oba opakovali na�e argumenty. A oba m�li pravdu.

A� jakkoli taj� pravdu o �cheidzem a spol., vych�z� p�ece najevo. �cheidzeho �kolem je uzav�rat kompromisy s Potresovy a zast�rat p�itom neur�it�mi nebo t�m�� "levicov�mi" slovy oportunistickou a �ovinistickou politiku. A Martovovou �lohou je o�i��ovat �cheidzeho.

Oti�t�no v prosinci 1916
v �asopisu Sborn�k Social-demokrata, �. 2
Podeps�n N. Lenin

Podle textu �asopisu

__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)

a Viz Sebran� spisy 19, Praha 1984, s. 303-315. Red.

100 �Iniciativn� skupiny� ustavovati od konce roku 1910 men�evici-likvid�to�i jako protiv�hu ileg�ln�ch stranick�ch organizac�; pova�ovali je za bu�ky nov�, �irok� leg�ln� strany, p�izp�sobuj�c� se stolypinsk�mu re�imu. Likvid�tor�m se poda�ilo vytvo�it �iniciativn� skupiny� v Petrohrad�, Moskv�, Jekat�rinoslavi a Konstantinovce [Donbasu]. Byly to nepo�etn� skupinky intelektu�l�, kter� nem�ly spojen� s d�lnickou t��dou. Za prvn� sv�tov� v�lky zauj�maly soci�l�ovinistick� stanovisko.

101 D�lo � men�evick� �trn�ctiden�k; vych�zel v Moskv� od srpna 1916 do ledna 1917 za redakce A. N. Potresova, P. P. Maslova a L. I. Axelrodov� (Ortodoxe). V roce 1916 vy�lo 10 ��sel (z toho t�i dvoj��sla) a v roce 1917 jedno ��slo. �asopis zauj�mal �ovinistick� stanovisko.

102 Diskussionnyj listok � p��loha �st�edn�ho org�nu SDDSR Social-demokrat; vych�zela na z�klad� usnesen� lednov�ho pl�na (1910) �V SDDSR od 6. (19.) b�ezna 1910 do 29. dubna (12. kv�tna) 1911 v Pa��i. Vy�la t�i ��sla. �leny redakce byli z�stupci bol�evik�, men�evik�, ultimatist�, bundovc�, plechanovovc�, polsk� soci�ln� demokracie a Soci�ln� demokracie Loty�sk�ho kraje. V p��loze byly uve�ejn�ny tyto Leninovy �l�nky: Pozn�mky publicisty, Historick� v�znam vnitrostranick�ho boje v Rusku a Rozhovor legalisty s odp�rcem likvid�torstv� (viz Sebran� spisy 19, Praha 1984, s. 259-324 a 378-395; Sebran� spisy 20, Praha 1984, s. 251-260).

103 Golos � men�evick� list soci�l�ovinistick�ho zam��en�; vych�zel v Sama�e [Kujby�ev] v roce 1916. Vy�la �ty�i ��sla. List navazoval na men�evick� listy Na� golos a Golos truda, kter� vych�zely rovn� v Sama�e.

104 Je m�n�na bro�ura D�lnick� t��da a ot�zky v�lky a m�ru, vydan� men�eviky; byl to vlastn� n�vrh manifestu k ot�zce �kol� proletari�tu v boji za m�r, kter� p�edlo�il P. Axelrod, S. Lapinskij a L. Martov druh� zimmerwaldsk� konferenci.