Vladim�r Ilji� Lenin
Imperialismus jako nejvy��� stadium kapitalismu[123]
(Popul�rn� pojedn�n�)
Naps�no v lednu - �ervnu 1916
Poprv� oti�t�n� v polovin� roku 1917
jako bro�ura ve vydavatelstv� �iz� i znanije
v Petrohrad�, p�edmluva k francouzsk�mu a n�meck�mu
vyd�n� poprv� oti�t�na v roce 1921 v �asopisu Komunisti�eskij
internacional, �. 18
Podle rukopisu porovnan�ho s textem bro�ury,
p�edmluva k francouzsk�mu a n�meck�mu
vyd�n� podle textu �asopisu
P�edmluva
Bro�uru, kterou �ten���m p�edkl�d�m, jsem napsal na ja�e roku 1916 v Curychu. V tam�j��ch pracovn�ch podm�nk�ch jsem pochopiteln� m�l ur�it� nedostatek francouzsk� a anglick� literatury a zvl velk� nedostatek literatury rusk�. Nicm�n� hlavn� anglick� pr�ci o imperialismu, knize J. A. Hobsona [Hobson J. A. Imperialism. A Study. London, Nisbet, 1902], jsem v�noval ve�kerou pozornost, jakou tato pr�ce podle m�ho p�esv�d�en� zasluhuje.
Bro�ura byla ps�na s ohledem na carskou cenzuru. Proto jsem byl nucen nejen se co nejp��sn�ji omezit na v�hradn� teoretick� � hlavn� ekonomick� � rozbor, n�br� i formulovat t�ch n�kolik nezbytn�ch politick�ch p�ipom�nek nanejv�� obez�etn�, v nar�k�ch, v ezopsk�m jazyce, v onom proklat�m ezopsk�m jazyce, k n�mu� se za carismu museli uchylovat v�ichni revolucion��i, jakmile se chopili pera, aby napsali �leg�ln� d�lo.
�lov�ku je zat�ko ��st dnes, ve dnech svobody, tato m�sta, je� jsou v bro�u�e zkomolen�, zestru�n�n� s ohledem na carskou cenzuru a vt�snan� do p��sn� vymezen�ho r�mce. O tom, �e imperialismus je p�edve�erem socialistick� revoluce, �e soci�l�ovinismus (socialismus slovy, �ovinismus skutky) je vyslovenou zradou socialismu, vysloven�m p�echodem na stranu bur�oazie, �e tento rozkol d�lnick�ho hnut� souvis� s objektivn�mi podm�nkami imperialismu apod., jsem musel mluvit jazykem �otrok��, a �ten��e, jen� se o tuto ot�zku zaj�m�, jsem nucen odk�zat na p�ipravovan� nov� vyd�n� m�ch stat� z let 1914 � l917, napsan�ch v cizin�. Zejm�na bych cht�l upozornit na jedno m�sto na stran� 119�120[a]; abych zp�sobem pro cenzuru nez�vadn�m �ten��i objasnil, jak kapitalist� a soci�l�ovinist�, kte�� k nim p�eb�hli (proti nim� Kautsky tak ned�sledn� bojuje), nestydat� l�ou, kdy� mluv� o anex�ch, jak bezosty�n� zast�raj� anexe kapitalist� sv� zem�, byl jsem nucen zvolit za p��klad... Japonsko! Pozorn� �ten�� snadno dosad� m�sto Japonska Rusko, m�sto Koreje Finsko, Polsko, Kuronsko, Ukrajinu, Chivu, Bucharu, Estonsko a ostatn� oblasti, je� nejsou os�dleny velkorusk�m obyvatelstvem.
Douf�m, �e moje bro�ura p�isp�je k pochopen� z�kladn� ekonomick� ot�zky, bez jej�ho� prostudov�n� nelze v�bec porozum�t nyn�j�� v�lce a nyn�j�� politice, tj. ot�zky, jak� je ekonomick� podstata imperialismu.
Petrohrad 26. dubna 1917 Autor
__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)
123 Knihu Imperialismus jako nejvy��� stadium kapitalismu napsal Lenin v lednu � �ervnu 1916 v Curychu.
V��mal si v n� nov�ch jev� ve v�voji kapitalismu d�vno p�ed za��tkem prvn� sv�tov� v�lky. V mnoha prac�ch N�vrh a v�klad programu soci�ln� demokratick� strany (l895�l896), ��nsk� v�lka (1900), Pou�en� z krize (1901), Vnitropolitick� p�ehled (1901), Koncentrace v�roby v Rusku (1912), R�st kapitalistick�ho bohatstv� (1913), Zaostal� Evropa a pokrokov� Asie (1913), Historick� osud u�en� Karla Marxe (1913), K ot�zce n�kter�ch projev� d�lnick�ch poslanc� (1912) aj. odhaloval a analyzoval jednotliv� rysy charakteristick� pro obdob� imperialismu koncentraci v�roby a r�st monopol�, v�voz kapit�lu, boj o nov� trhy a sf�ry vlivu, mezin�rodn� charakter hospod��sk�ch vztah�, parazitismus a zahn�v�n� kapitalismu, prohlubov�n� rozpor� mezi prac� a kapit�lem a zost�ov�n� t��dn�ho boje, vytv��en� materi�ln�ch p�edpoklad� pro revolu�n� p�echod k socialismu. Zvl�tn� pozornost Lenin v�noval odhalov�n� koloni�ln� politiky, boji za rozd�len� a znovurozd�len� sv�ta a p��prav� dobyva�n�ch v�lek. V �l�nku Marxismus a revizionismus (1908) Lenin napsal: �Zm�nily se formy, sled a charakter jednotliv�ch kriz�, krize v�ak z�staly nezbytnou sou��st� kapitalistick�ho ��du. Koncentrac� v�roby kartely a trasty o�ividn� zvy�ovaly anarchii v�roby, existen�n� nejistotu proletari�tu a �tlak kapit�lu a v dosud nev�dan� m��e tak zost�ovaly t��dn� rozpory. Pr�v� nov� mamut� trasty zvl n�zorn� a ve zvl rozs�hl� m��e uk�zaly, �e kapitalismus sp�je ke krachu � a� u� jde o jednotliv� politick� a hospod��sk� krize, �i o �pln� zhroucen� cel�ho kapitalistick�ho ��du� (Sebran� spisy 17, Praha 1984, s. 41�42).
Lenin pozorn� sledoval a studoval nejnov�j�� literaturu o kapitalismu. Sv�d�� o tom jeho recenze na knihuj. A. Hobsona V�voj soudob�ho kapitalismu (viz Sebran� spisy 4, zde). V srpnu 1904 za�al Lenin p�ekl�dat Hobsonovu knihu Imperialismus (viz Spisy 37, Praha 1959, s. 341 a pozn�mku 354). Rukopis tohoto Leninova p�ekladu nebyl dosud nalezen.
V�estrann�m studiem monopolistick�ho stadia v�voje kapitalismu se Lenin za�al zab�vat na po��tku prvn� sv�tov� v�lky. Vy�adovaly to z�jmy revolu�n�ho boje d�lnick� t��dy v Rusku i v jin�ch kapitalistick�ch zem�ch. K spr�vn�mu veden� revolu�n�ho hnut� a �sp�n�mu boji proti ideologii imperialistick� reakce, proti reformistick� politice kompromis� s imperialisty bylo t�eba �pochopen� z�kladn� ekonomick� ot�zky, bez jej�ho� prostudov�ni nelze v�bec porozum�t nyn�j�� v�lce a nyn�j�� politice, tj. ot�zky, jak� je ekonomick� podstata imperialismu� (viz zde).
Literaturu o imperialismu za�al Lenin intenz�vn� studovat z�ejm� od poloviny roku 1915 za pobytu v Bernu. Tehdy za�al sestavovat p�ehled literatury, vypracov�val osnovy, d�lal si v�pisky a pozn�mky a psal konspekty. P��pravn� materi�l ke knize Imperialismus jako nejvy��� stadium kapitalismu (Se�ity o imperialismu) m� p�ibli�n� 50 tiskov�ch arch�. Obsahuje v�pisky ze 148 knih a z 232 �l�nk�, uve�ejn�n�ch v 49 r�zn�ch periodick�ch publikac�ch.
Za��tkem ledna 1916 p�ijal Lenin nab�dku, aby napsal knihu o imperialismu pro leg�ln� vydavatelstv� Parus, zalo�en� v prosinci 1915 v Petrohrad�. V prvn� polovin� �nora 1916 se Lenin p�est�hoval z Bernu do Curychu, kde pokra�oval ve shroma��ov�ni a zpracov�v�n� materi�lu o imperialismu. P�i pr�ci na knize, Imperialismus jako nejvy��� stadium kapitalismu pou��val knih vyp�j�en�ch nejen z cury�sk� kanton�ln� knihovny, ale objedn�val si je i z jin�ch m�st.
19. �ervna (2. �ervence) 1916 napsal Lenin M. N. Pokrovsk�mu, kter� �il ve Francii a redigoval pro vydavatelstv� Parus kni�nici o z�padoevropsk�ch st�tech za prvn� sv�tov� v�lky, �e mu pos�l� rukopis. Pokrovskij v�ak rukopis odeslan� sou�asn� s dopisem nedostal, tak�e ho Lenin musel poslat znovu. Krom� toho jej vydavatelstv� po��dalo, aby u� hotov� rukopis zkr�til z p�ti na t�i tiskov� archy, av�ak Lenin rukopis odm�tl zkr�tit.
Men�evici z veden� vydavatelstv� vy�krtli ostrou kritiku Kautsk�ho a Martova a provedli v rukopise takov� �pravy, kter� nejen st�raly osobitost Leninova stylu, ale dokonce p�ekrucovaly jeho my�lenky. Leninovo slovo �p�er�st�n� (kapitalismu v imperialismus) nahradili slovem �p�em�na�, �reak�n� charakter� (teorie �ultraimperialismu�) zam�nili slovy �zaostal� charakter� atd. V polovin� roku 1917 vy�la kniha pod n�zvem Imperialismus jako nejnov�j�� etapa kapitalismu (Popul�rn� pojedn�ni) s Leninovou p�edmluvou datovanou 26. dubna 1917.