Lev D. Trockij 1931

�pan�lsk� revoluce


„Zpravodaj opozice,” ��slo 19, r. 1931;
Rusk� origin�l je na str�nce http://www.1917.com.


1. Star� �pan�lsko

�et�zu kapitalizmu op�t hroz�, �e se roztrhne v nejslab��m �l�nku: na �ad� je �pan�lsko. Revolu�n� hnut� se v t�to zemi rozv�j� silou, kter� ji� dop�edu bere sv�tov� reakci mo�nost v��it v brzk� n�vrat po��dku na Pyrenejsk�m poloostrov�.

�pan�lsko bezesporu pat�� ke skupin� nejzaostalej��ch zem� na sv�t�. Ale jeho zaostalost m� zvl�tn� charakter, zat�en� velikou historickou minulost� zem�. V dob�ch, kdy carsk� Rusko v�dy daleko zaost�valo za sv�mi z�padn�mi sousedy a pomalu se posouvalo pod jejich tlakem vp�ed, �pan�lsko znalo obdob� vysok�ho rozkv�tu, p�evahy nad ostatn� Evropou a panstv� nad Ji�n� Amerikou. Mohutn� rozvoj obchodu, vnit�n�ho i sv�tov�ho, st�le v�ce p�ekon�val feud�ln� rozt��t�nost provinci� a partikularizmus n�rodnostn�ch ��st� zem�. R�st s�ly a v�znamu �pan�lsk� monarchie byl v t�chto stalet�ch nerozlu�n� spjat� s centraliza�n� roli tr�n�ho kapit�lu a s postupn�m formov�n�m �pan�lsk�ho n�roda.

Objeven� Ameriky, kter� �pan�lsko zpo��tku obohatilo a pozvedlo, se pot� obr�tilo proti n�mu. Velk� obchodn� cesty se odklonily od Pyrenejsk�ho poloostrova. Zbohatl� Holandsko odpadlo od �pan�lska. Hned za Holandskem se nad Evropou vzty�ila Anglie, vysoko a nadlouho. Ji� po��tkem druh� poloviny XVI. stolet� za��n� �pan�lsko upadat. Od doby por�ky Velk� Armady (1588) tento �padek nabyl tak�e�en� ofici�ln� charakter. Bl�� se ten stav feud�ln�-bur�oazn�ho �pan�lska, kter� Marx nazval „neslavn�m a dlouh�m zahn�v�n�m.”

Star� i nov� vl�dnouc� t��dy – pozemkov� �lechta a katolick� duchovenstvo s jejich monarchi�, bur�oazn� t��dy s jejich inteligenc� – se �porn� sna�� zachovat star� n�roky, ale bohu�el bez star�ch zdroj�. V roce1820 se definitivn� odd�lily jihoamerick� kolonie. Se ztr�tou Kuby v roce 1889 �pan�lsko m�lem �pln� ztratilo sv� koloni�ln� dr�avy. Dobrodru�stv� v Maroku pouze o�ebra�ila zemi, kter� i bez toho trp�la hlubokou nespokojenost� lidu.

Opo��ov�n� ekonomick�ho rozvoje �pan�lska nevyhnutn� oslabovalo centralistick� tendence vlastn� kapit�lu. �padek obchodn�ho a pr�myslov�ho �ivota m�st a ekonomick�ch vazeb mezi nimi nevyhnutn� vedl ke sn�en� vz�jemn� z�vislosti provinci�. To je hlavn� p���ina toho, pro� bur�oazn� �pan�lsko do dne�ka nedok�zalo p�ekonat odst�ediv� tendence sv�ch historick�ch provinci�. Chudost zdroj� celon�rodn�ho hospod��stv� a pocit nedostate�nosti ve v�ech ��stech zem� mohli separatistick� tendence pouze �ivit. Partikularizmus se ve �pan�lsku projevuje obzvl᚝ siln�, zvl�t� vedle sousedn� Francie, kde Velk� revoluce definitivn� potvrdila existenci jedin�ho a ned�liteln�ho bur�oazn�ho n�roda nad star�mi feud�ln�mi provinciemi.

T�m, �e nepovolila vznik nov� bur�oazn� spole�nosti, rozkl�dala ekonomick� stagnace i star� vl�dnouc� t��dy. Hrd� �lechtici nez��dka zakr�vali svoji p�chu d�rav�mi pl�ti. C�rkev okr�dala rolnictvo, ale �as od �asu musela sama strp�t okr�d�n� ze strany monarchie. A ta, podle Marxovy p�ipom�nky, m�la v�ce shodn�ch rys� s asiatskou despoci� ne� s evropsk�m absolutizmem. Jak tuto my�lenku ch�pat? Srovn�v�n� carizmu s asijskou despoci� se d�lalo �asto a zd� se b�t podstatn� p�irozen�j�� jak geograficky tak i historicky. Ale i ve vztahu ke �pan�lsku si toto srovn�n� zachov�v� celou svoji ��innost. Rozd�l je pouze v tom, �e carizmus se formoval na z�klad� mimo��dn� pomal�ho rozvoje jak �lechty, tak i primitivn�ch m�stsk�ch center. �pan�lsk� monarchie se zformovala v podm�nk�ch �padku zem� a zahn�v�n� vl�dnouc�ch t��d. Jestli�e obecn� mohl evropsk� absolutizmus vzniknout pouze d�ky boji s�l�c�ch m�st proti star�m privilegovan�m stav�m, pak �pan�lsk� monarchie, podobn� jako rusk� carizmus, na�erpala svoji relativn� s�lu jak z bezmocnosti star�ch stav�, tak i m�st. V tom je jej� nepochybn� bl�zkost s asiatskou despoci�.

P�evaha odst�ediv�ch tendenc� nad centralizac� v hospod��stv� i v politice podkop�vala p�du pod �pan�lsk�m parlamentarizmem. Tlak vl�dy na voli�e m�l rozhoduj�c� charakter: b�hem posledn�ho stolet� d�valy volby stabiln� v�t�inu vl�d�. A proto�e kortesy z�viseli na kter�mkoliv ministerstvu pak samotn� ministerstvo p�irozen� z�viselo na monarchii. Madrid po��dal volby a moc byla v rukou kr�le. Rozt��t�n� a decentralizovan� vl�dnouc� t��dy, kter� nebyly schopny ��dit zemi vlastn�m jm�nem, pot�ebovaly monarchii dvojn�sobn�. A tato monarchie, p�edstavuj�c� slabost cel�ho st�tu, byla – mezi dv�ma p�evraty – dostate�n� silnou, aby vnutila svoji v�li zemi. Obecn� lze st�tn� syst�m �pan�lska nazvat degenerativn�m absolutizmem, omezen�m periodick�mi pronunciamento[1]. Velice dob�e tento syst�m zt�les�uje postava Alfonse XIII. a to jak pokud jde o degeneraci, tak i o absolutistick� tendence i o strach p�ed pronunciamento. Kr�lovo lav�rov�n�, jeho zrady, jeho v�rolomnost i jeho v�t�zstv� nad do�asn�mi nep��telsk�mi kombinacemi nemaj� ko�eny v charakteru samotn�ho Alfonse XIII., ale v charakteru cel�ho vl�dn�ho syst�mu. V nov�ch podm�nk�ch Alfonso XIII. opakuje neslavnou historii sv�ho prad�da Ferdinanda VII.

Vedle monarchie a ve spojen� s n� p�edstavovalo centralizovanou s�lu je�t� duchovenstvo. Katolicizmus z�st�v� a� do dne�n�ho dne st�tn�m n�bo�enstv�m, duchovenstvo hraje v �ivot� zem� velkou �lohu jako nestabiln�j�� prvek reakce. St�t ro�n� utr�c� mnoho des�tek milion� peset na podporu c�rkve. N�bo�ensk� ��dy jsou nespo�etn�, maj� velk� majetky a je�t� v�t�� vliv. Po�et mnich� a mni�ek dosahuje 70 tis�c, co� je stejn� jako po�et ��k� st�edn�ch �kol a v�c ne� dvakr�t v�c, ne� po�et student�. Nen� divu, �e za takov�ch podm�nek 45 procent obyvatelstva neum� ��st ani ps�t. Hlavn� masa negramotn�ch je samoz�ejm� soust�ed�na na venkov�.

Jestli�e rolnictv� v dob� Karla V. (Carlos V.) z mohutnosti �pan�lsk�ho imp�ria moc nez�sk�valo, tak pozd�ji neslo nejt잚� d�sledky jeho �padku. V mnoh�ch provinci�ch po stalet� �ivo�ilo o hladu. Rolnictvo i dnes tvo�� 70% obyvatelstva a na sv�ch z�dech nese hlavn� t�hu st�tn�ho z��zen�. Nedostatek p�dy, nedostatek vody, vysok� pacht, primitivn� hospod��sk� za��zen�, zastaral� obd�l�v�n� p�dy, vysok� dan�, des�tky c�rkvi, vysok� ceny pr�myslov�ho zbo��, nadm�rn� mno�stv� venkovsk�ho obyvatelstva, velk� po�et tul�k�, �ebr�k�, mnich� – to je obr�zek �pan�lsk�ho venkova.

Situace rolnictva jej oded�vna �inila ��astn�kem mnoh�ch povst�n�. Ale tyto krvav� v�buchy se nekonaly v celospole�ensk�ch, ale pouze v m�stn�ch m���tc�ch, s r�zn�m, nej�ast�ji v�ak reak�n�m zabarven�m. Jak byly �pan�lsk� revoluce obecn� mal�mi revolucemi, tak rolnick� povst�n� nab�vala forem mal�ch v�lek. �pan�lsko je klasickou zem� guerilly.

2. �pan�lsk� arm�da v politice

Od dob napoleonsk�ch v�lek vznikla ve �pan�lsku nov� s�la – politizuj�c� d�stojnictvo, mlad�� generace vl�dnouc�ch t��d, kter� od otc� zd�dila rozvaliny kdysi velk�ho imp�ria a je do zna�n� m�ry deklasovan�. V zemi partikularizmu a separatizmu z�skala arm�da jako centralizovan� s�la nevyhnutn� velk� v�znam. Stala se nejenom oporou monarchie, ale i protagonistou nespokojenosti v�ech ��st� vl�dnouc�ch t��d, a p�edev��m sv�: stejn� jako byrokracie i d�stojnictvo se rekrutuje z on�ch, ve �pan�lsku mimo��dn� po�etn�ch element�, kter� od st�tu vy�aduj� p�edev��m prost�edky k �ivotu. A proto�e apetit r�zn�ch skupin „vzd�lan�” spole�nosti zdaleka p�esahuje mno�stv� st�tn�ch, parlamentn�ch a jin�ch funkc�, nespokojenost t�ch, na kter� se nedostalo, z�sobuje republik�nskou stranu, kter� je stejn� nestabiln� jako v�echna uskupen� ve �pan�lsku. Ale proto�e se pod touto nestabilitou nez��dka skr�v� skute�n� a pal�iv� rozho��en�, vyprodukuje n�kdy republik�nsk� hnut� rozhodn� a sm�l� revolu�n� skupiny, pro n� je republika mystick�m heslem sp�sy.

Celkov� m� �pan�lsk� arm�dami 170.000 lid�, z nich p�es 13.000 d�stojn�k�; k tomu je zapot�eb� p�ipo��tat patn�ct tis�c v�le�n�ch n�mo�n�k�. Velitelsk� sbor, jako n�stroj vl�dnouc�ch t��d zem�, zatahuje do sv�ch spiknut� ni��� p��slu�n�ky arm�dy. To vytv��� podm�nky pro samostatn� hnut� voj�k�. U� v minulosti zasahovali podd�stojn�ci do politiky bez d�stojn�k� a proti d�stojn�k�m. V roce1836 vzbou�en� podd�stojn�ci madridsk� pos�dky p�inutili kr�lovnu vyhl�sit �stavu. V roce 1866 vyvolali vzpouru ser�anti d�lost�electva nespokojeni s aristokratick�mi po��dky v arm�d�. Ale p�esto z�st�vala v minulosti v�d�� role na d�stojnictvu. Voj�ci �li za sv�mi nespokojen�mi d�stojn�ky, i kdy� nespokojenost politicky bezmocn�ch voj�k� byla �ivena z jin�ch, hlub��ch soci�ln�ch zdroj�.

Rozpory v arm�d� se oby�ejn� shoduj� s druhy vojsk. ��m dokonalej�� druh zbran�, tj. ��m v�ce inteligence vy�aduje ze strany voj�k� a d�stojn�k�, t�m jsou, obecn� �e�eno, vn�mav�j�� k revolu�n�m ide�m. Zat�m co kavalerist� oby�ejn� inklinuj� k monarchii, mezi d�lost�elci je velk� procento republik�n�. Nep�ekvapuje, �e i letci, nejnov�j�� druh zbran�, se octnuli na stran� revoluce a zanesli do n� prvky individu�ln�ho avanturizmu sv� profese. Rozhoduj�c� slovo ale bude m�t p�chota.

Historie �pan�lska je histori� nep�etr�it�ch revolu�n�ch ot�es�. Pronunciamento i pal�cov� p�evraty jdou jeden za druh�m. B�hem XIX. a prvn� poloviny XX. stolet� prob�h� nep�etr�it� zm�na politick�ch re�im� a uvnit� ka�d�ho z nich – kaleidoskopick� v�m�ny ministr�. Proto�e �pan�lsk� monarchie nenach�z� stabiln� oporu ani v jedn� z t��d vlastn�k�, – a� ji v�echny pot�ebuj�, – nejednou upadala do z�vislosti na vlastn� arm�d�. Ale provinci�ln� nejednotnost �pan�lska zanech�vala svoji stopu na charakteru vojensk�ch spiknut�. Drobn� soupe�en� junt pouze vyjad�ovalo to, �e �pan�lsk� revoluce nem�ly v�d�� t��du. Pr�v� proto monarchie nad ka�dou novou revoluc� poka�d� zv�t�zila. Ale stejn�, za n�jakou dobu po v�t�zstv�, propuk� ve vyhrocenou bou�i dal�� chronick� krize. Ani jeden z t�chto navz�jem se svrh�vaj�c�ch re�im� nezanech�v� hlubokou br�zdu. Ka�d� z nich se rychle opot�ebov�val v boji s t�kostmi, kter� vyr�staj� z uboh�ho celon�rodn�ho d�chodu a nep�im��en�ho apetitu a n�rok� vl�dnouc�ch t��d. Konkr�tn� jsme to vid�li na tom, jak ostudn� skon�ila sv� trv�n� posledn� vojensk� diktatura. Hrozn� Primo de Rivera padl dokonce i bez nov�ho pronunciamenta: jednodu�e z n�j unikl vzduch jako z pneumatiky, kter� najede na h�eb�k.

V�echny minul� �pan�lsk� p�evraty byly hnut�mi men�iny proti men�in�: vl�dnouc� a polovl�dnouc� t��dy si navz�jem rvaly z rukou st�tn� kol��.

Jestli m�me pod permanentn� revoluc� rozum�t n�r�st soci�ln�ch p�evrat�, p�ed�vaj�c�ch moc do rukou nejodhodlan�j�� t��dy, kter� ji pak vyu�ije ke zru�en� v�ech t��d a v d�sledku toho i samotn� mo�nosti nov�ch revoluc�, pak mus�me konstatovat, �e bez ohledu na „nep�etr�itost” �pan�lsk�ch revoluc�, nemaj� nic spole�n�ho s permanentn� revoluc�: jsou to sp�e chronick� k�e�e, kter�mi se projevuje zastaral� nemoc n�roda vr�en�ho zp�t.

Je pravda, �e lev� k��dlo bur�oazie, p�edstavovan� zvl�t� mladou inteligenc�, si u� d�vno vyty�ilo za �kol zm�nit �pan�lsko na republiku. �pan�l�t� studenti, kte�� se v d�sledku stejn�ch obecn�ch p���in jako d�stojnictvo rekrutovali p�ev�n� z nespokojen� ml�de�e, zvykli hr�t v zemi �lohu �pln� ne�m�rnou jejich po�tu. Nadvl�da katolick� reakce vyvol�vala opozici univerzit a dod�vala jim antiklerik�ln� charakter. P�esto v�ak re�im netvo�� studenti. Vedouc� �pi�ky �pan�lsk�ch republik�n� se vyzna�uj� krajn� konservativn�m soci�ln�m programem: vid� sv�j ide�l v dne�n� reak�n� Francii, po��taj� s t�m, �e spolu s republikou k nim p�ijde bohatstv� a nijak se nechystaj�, a tak� toho nejsou schopni, j�t cestou francouzsk�ch jakob�n�: jejich strach p�ed masami je siln�j�� ne� jejich nep��telstv� k monarchii.

Jestli�e jsou �kv�ry a p�ry bur�oazn� spole�nosti ve �pan�lsku vypln�n� deklasovan�mi elementy vl�dnouc�ch t��d, nespo�etn�mi hleda�i funkc� a d�chod�, tak dole, ve �kv�r�ch z�klad� zast�vaj� to stejn� m�sto nespo�etn� lumpenprolet��i, deklasovan� elementy pracuj�c�ch t��d. Ni�emov� ve v�zank�ch, stejn� jako ni�emov� v c�rech jsou tekut�mi p�sky spole�nosti. Jsou pro revoluci o to nebezpe�n�j��, ��m m�� sama nach�z� sv�j skute�n� hybn� z�klad a sv� politick� veden�.

�est let diktatury Primo de Rivery p�itisklo k zemi a zam��klo v�echny druhy nespokojenosti a rozho��en�. Ale diktatura m�la v sob� nel��itelnou vadu �pan�lsk� monarchie: siln� ve vztahu ke ka�d� z poroben�ch t��d z�st�vala bezmocnou ve vztahu k historick�m pot�eb�m zem�. To vedlo k tomu, �e se diktatura rozbila o podvodn� �tesy finan�n�ch a jin�ch pot�� je�t� d��v, ne� ji stihla dostihnout prvn� revolu�n� vlna. P�d Primo de Rivery probudil v�echny druhy nespokojenosti a v�echny nad�je. Tak se stal gener�l Berenger port�rem revoluce.

3. �pan�lsky proletari�t a nov� revoluce

V t�to nov� revoluci potk�v�me na prvn� pohled stejn� elementy jako v �ad� p�edchoz�ch: v�rolomnou monarchii; rozdroben� frakce konservativc� i liber�l� nen�vid�c� kr�le a pl��c� se p�ed n�m po b�i�e, prav� republik�ny v�dy p�ipraven� zradit, i lev� republik�ny v�dy p�ipraven� k dobrodru�stv�; d�stojn�ky-spiklence, z nich� jedni cht�j� republiku a druz� – pov��en�; nespokojen� studenty, na n� s obavou hled� otcov�; nakonec st�vkuj�c� d�ln�ky rozd�len� do r�zn�ch organizac� i roln�ky natahuj�c� ruce po vidl�ch ba i po pu�k�ch.

Bylo by v�ak nejv�t�� chybou p�edpokl�dat, �e se dne�n� krize bude vyv�jet podle vzoru a podoby v�ech p�ede�l�ch. Posledn� desetilet� a zvl�t� roky sv�tov� vojny zp�sobily v ekonomice zem� i soci�ln� struktu�e n�roda zna�n� zm�ny. Pochopiteln�, �pan�lsko je�t� i dnes z�st�v� na chvostu Evropy. Ale p�ece jen se v zemi rozvinul vlastn� pr�mysl, na jedn� stran� t�ebn� a na druh� – lehk�. V l�tech v�lky se zna�n� rozvinul pr�mysl uheln�, textiln�, v�stavba hydroelektr�ren apod. Nad zem� se zvedly industri�ln� st�ediska a oblasti. To vytv��� nov� pom�r sil a otv�r� nov� perspektivy.

�sp�chy industrializace v�bec nezm�k�ili vnit�n� rozpory. Naopak, skute�nost, �e pr�mysl �pan�lska jako neutr�ln� zem�, vyrostl pod zlat�m de�t�m v�lky, se ke konci v�lky, kdy zmizela zv��en� zahrani�n� popt�vka, zm�nila na nov� zdroj pot��. Nejenom �e zmizely zahrani�n� trhy, – pod�l �pan�lska na sv�tov�m trhu je nyn� dokonce ni��� ne� za v�lky (1,1 % ve srovn�n� s 1,2 %), – ale diktatura musela pomoc� nejvy��� evropsk� celn� bariery chr�nit vnit�n� trh p�ed z�plavou zahrani�n�ho zbo��. Vysok� cla vyvolala vysok� ceny, kter� podkop�valy i tak n�zkou koup�schopnost lidu. Pr�mysl proto po v�lce nevych�z� z nezdrav� situace, kter� se projevuje na jedn� stran� chronickou nezam�stnanost� a na druh� prudk�mi v�buchy t��dn�ho boje.

�pan�lsk� bur�oazie m��e nyn� je�t� m�� ne� v XIX. stolet� aspirovat na tu historickou �lohu, kterou kdysi hr�la bur�oazie britsk� nebo francouzsk�. Pot� co se p��li� pozd� objevila, z�visl� na ciz�m kapit�lu, p�is�t� jako up�r k t�lu lidu, velk� �pan�lsk� pr�myslov� bur�oazie nem��e dokonce ani kr�tkodob� vystupovat jako „v�dce” n�roda proti star�m stav�m. Magn�ti �pan�lsk�ho pr�myslu zauj�maj� v��i lidu nep��telsk� postoj a tvo�� jednu z nejreak�n�j��ch skupin ve vnit�n�m nep��telstv�m rozlept�van�m bloku bank���, pr�mysln�k�, majitel� latifundi�, monarchie, jej� gener�l� a ��edn�k�. Sta�� p�ipomenout fakt, �e nejd�le�it�j�� oporou Primo de Riverovi diktatury byli katal�n�t� tov�rnici.

Ale pr�myslov� rozvoj postavil na nohy a upevnil proletari�t. Na 23 milion� obyvatel – a neb�t emigrace, bylo by jich podstatn� v�c, – je zapot�eb� po��tat asi jeden a p�l milionu pracovn�k� pr�myslu, obchodu a dopravy. K nim je zapot�eb� p�ipo��st zhruba stejn� po�et zem�d�lsk�ch d�ln�k�. Spole�ensk� �ivot ve �pan�lsku byl odsouzen to�it se v za�arovan�m kruhu tak dlouho, dokud neexistovala t��da, schopna vz�t �e�en� revolu�n�ch probl�m� do sv�ch rukou. Vstup �pan�lsk�ho proletari�tu na historickou sc�nu z�sadn� m�n� situaci a otv�r� nov� perspektivy. Abychom tomu pln� porozum�li, je p�edev��m nutn� pochopit, �e potvrzen� ekonomick� nadvl�dy velk� bur�oazie a r�st politick�ho v�znamu proletari�tu definitivn� p�ipravili malobur�oazii o mo�nost zast�vat vedouc� m�sto v politick�m �ivot� zem�. Ot�zka, jestli mohou nyn�j�� revolu�n� ot�esy v�st ke skute�n� revoluci, schopn� p�ebudovat samotn� z�klady n�rodn� existence, se n�sledn� redukuje na ot�zku, je li �pan�lsk� proletari�t schopen vz�t do sv�ch rukou ��zen� �ivota n�roda. Jin� aspirant na tuto �lohu ve �pan�lsk�m n�rod� neexistuje. Mezit�m n�m historick� zku�enost Ruska, zem� se zaostal�m zem�d�lstv�m op�eden�m s�t�mi polofeud�ln�ch vztah�, sta�ila dostate�n� n�zorn� uk�zat specifickou v�hu velk�m pr�myslem sjednocen�ho proletari�tu.

Pravda, �pan�l�t� pracuj�c� se ji� ��astnili boj� v revoluc�ch XIX. stolet�, ale v�dy pod ot�emi bur�oazie, v�dy a� v druh� �ad�, jako pomocn� s�la. Samostatn� revolu�n� �loha d�lnictva se posiluje b�hem prvn� �tvrtiny XX. stolet�. Povst�n� v Barcelon� v roce 1909 uk�zalo, jak� s�ly se skr�vaj� v mlad�m proletari�tu Katal�nska. Nes�etn� st�vky, p�ech�zej�c� do p��m�ch povst�n� vznikaly i v jin�ch ��stech zem�. V roce 1912 propukla st�vka pracovn�k� na �eleznici. Pr�myslov� oblasti se staly �zem�m state�n�ch prolet��sk�ch boj�. �pan�l�t� d�ln�ci se zcela osvobodili od rutiny, objevili schopnost rychle reagovat na ud�losti a mobilizovat sv� �ady i odvahu v �toku.

Prvn� pov�le�n� roky, p�esn�ji prvn� roky po rusk� revoluci (1917 – 1920) byly pro �pan�lsk� proletari�t l�ty velk�ch boj�. Rok 1917 byl sv�dkem v�eobecn� revolu�n� st�vky. Jej� por�ka, jako� i por�ky �ady n�sleduj�c�ch hnut�, p�ipravily podm�nky pro diktaturu Primo de Rivery. Kdy� jej� p�d znovu v cel� ���i nastolil ot�zku dal��ho osudu �pan�lsk�ho lidu: kdy� vystra�en� intriky star�ch klik a zoufal� snaha malobur�oazn�ch radik�l� jasn� dok�zali, �e z t�to strany nelze o�ek�vat z�chranu, d�lnictvo �adou sm�l�ch st�vkov�ch akc� zvolalo na lid: jsme tady!

„Levicov�” evrop�t� bur�oazn� novin��i s n�roky na v�deckost a hned za nimi i soci�ln� demokrat� filozofuj� na t�ma, �e se �pan�lsko jednodu�e chyst� zopakovat Velkou francouzskou revoluci se zpo�d�n�m m�lem sto pades�ti let. Diskutovat s t�mito lidmi o revoluci – to je to stejn�, jako h�dat se se slep�m o barv�ch. P�i v�� sv� zaostalosti je �pan�lsko velice vzd�len� Francii XVIII. stolet�. Velk� pr�myslov� podniky, 16.000 km �eleznic, 50.000 kilometr� telegrafu jsou podstatn� d�le�it�j��mi faktory revoluce ne� historick� vzpom�nky.

P�i pokusu u�init krok vp�ed, ��k� zn�m� anglick� t�den�k „The Economist” o �pan�lsk�ch ud�lostech: „P�sob� zde sp� vliv Pa��e let 48 a 71 ne� vliv Moskvy v roce 1917.” Ale Pa�� roku 71 je krokem od roku 48 k roku 1917. Proto toto srovn�n� nem� ��dn� v�znam.

Nepom�rn� seriozn�ji a hloub�ji psal L. Tarquin v „La Lutte de Classes” v lo�sk�m roce „(�pan�lsk�) proletari�t op�raj�c� se o rolnick� masy, je jedinou silou schopnou uchopit moc.” P�i tom perspektiva je popsan� takto: „Revoluce mus� v�st k diktatu�e proletari�tu, kter� by provedla bur�oazn� revoluci a otev�ela by cestu socialistick� p�estavb�.” Tak a pouze tak se d� nyn� stav�t ot�zka!

4. Program revoluce

Nyn� je ofici�ln�m heslem boje republika. Mezi t�m budou rozmach revoluce tla�it nejen konzervativn� a liber�ln�, ale i republik�nsk� k��dla vl�dnouc�ch t��d pod prapory monarchie. V dob� revolu�n�ch ud�lost� roku 1854 Canovas del Castillo psal: „Bojujeme za zachov�n� tr�nu, ale bez kamarily, kter� ho hanob�.” Nyn� tuto velikou my�lenku rozv�j� p�nov� Romanones a dal��. Jak kdyby monarchie v�bec mohla existovat bez kamarily, t�m v�ce ve �pan�lsku. Nen� samoz�ejm� vylou�ena takov� shoda okolnost�, za nich� mohou b�t t��dy vlastn�k� p�inuceny ob�tovat monarchii, aby se sami zachr�nily (p��klad: N�mecko!). P�esto je �pln� mo�n�, �e se madridsk� monarchie, t�eba i s mod�inami pod o�ima, udr�� a� do diktatury proletari�tu.

Je samoz�ejm�, �e heslo republika je i heslem proletari�tu. No pro n�j nejde o pouhou z�m�nu kr�le prezidentem, ale o radik�ln� o�istu cel� spole�nosti od feud�ln�ho smet�. Tady se na prvn� m�sto dost�v� agr�rn� ot�zka.

Vztahy na �pan�lsk�m venkov� jsou obrazem polofeud�ln�ho vyko�is�ov�n�. B�da roln�k�, zvl�t� v Andalusii a Kastilii, �tisk statk���, ��ad� i kacik�[2] u� nejednou postrkovali zem�d�lsk� d�ln�ky a rolnickou chudinu na cestu otev�en� bou�e. Znamen� to v�ak, �e je ve �pan�lsku mo�n�, t�eba i prost�ednictv�m revoluce, o�istit bur�oazn� vztahy od vztah� feud�ln�ch? Ne, znamen� to pouze to, �e ve �pan�lsk�ch podm�nk�ch nem��e kapitalizmus vyko�is�ovat rolnictvo jinak ne� v polofeud�ln� form�. Nam��it zbran� revoluce proti p�e�itk�m �pan�lsk�ho st�edov�ku znamen� nam��it je proti samotn�m ko�en�m bur�oazn�ho st�tu.

Aby bylo mo�n� vytrhnout rolnictv� z lok�ln� omezenosti a reak�n�ch vliv�, pot�ebuje proletari�t jasn� revolu�n� demokratick� program. Nedostatek p�dy a vody, �tisk pachtovn�ho, vyhrocuj� ot�zku vyvlastn�n� soukromovlastnick� p�dy ve prosp�ch rolnick� chudiny. Fisk�ln� zat�en�, ne�nosn� st�tn� dluh, byrokratick� nehospod�rnost a africk� dobrodru�stv� vyty�uj� ot�zku levn� vl�dy, kter� nem��e b�t zaji�t�na majiteli latifundi�, ani bank��i a pr�mysln�ky �i otitulovan�mi liber�ly, ale jen pracuj�c�mi.

Panov�n� kl�ru a c�rkevn�ho bohatstv� stav� do pop�ed� demokratick� �kol: odd�lit c�rkev od st�tu a odzbrojit j� p�ed�n�m jej�ho bohatstv� lidu. Tato d�razn� opat�en� podpo�� I nejpov�r�iv�j�� vrstvy rolnictva pokud se ujist�, �e rozpo�tov� ��stky, kter� doposud odch�zeli c�rkvi, jako� i bohatstv� samotn� c�rkve, se v d�sledku sekularizace nedostanou do kapes volnomy�lenk��sk�ch liber�l�, ale p�jdou na obrodu vy�erpan�ho rolnick�ho hospod��stv�.

Separatistick� tendence vyty�uj� p�ed revoluc� demokratick� �kol n�rodn�ho sebeur�en�. Projevy t�chto tendenc� se vyhrotily za obdob� diktatury. Ale zat�mco „separatizmus” katal�nsk� bur�oazie je pouze zbran� v jej� h�e s madridskou vl�dou proti katal�nsk�mu a �pan�lsk�mu lidu je separatizmus d�ln�k� a roln�k� pl�t�kem jejich soci�ln� nespokojenosti. Tyto dva druhy separatizmu je zapot�eb� p��sn� odli�ovat. Proto, a zejm�na proto, aby bylo mo�n� odd�lit n�rodnostn� utiskovan� d�ln�ky a roln�ky od jejich bur�oazie, mus� prolet��sk� p�edvoj v ot�zce n�rodn�ho sebeur�en� zaujmout co nejodv�n�j�� a nejd�v�ryhodn�j�� stanovisko. D�ln�ci budou beze zbytku a d�sledn� h�jit pr�vo Katal�nc� a Bask� ��t samostatn�m hospod��sk�m �ivotem, jestli�e by se v�t�ina t�chto n�rod� vyslovila pro �pln� odd�len�. To v�ak neznamen�, �e vysp�l� d�ln�ci budou pob�zet Katal�nce a Basky k osamostatn�n�. Naopak, z hlediska hospod��stv� a kultury by ekonomick� jednota zem� se �irokou autonomi� n�rodnostn�ch oblast� byla pro d�ln�ky a roln�ky v�hodn�j��.

Zdaleka nen� vylou�en pokus monarchie p�edej�t s pomoc� nov� vojensk� diktatury dal��mu rozvoji revoluce. Co v�ak je vylou�eno, to je v�n� a dlouhodob� �sp�ch takov�ho pokusu. Lekce Primo de Rivery je je�t� p��li� �erstv�. C�le nov� diktatury by musely dolehnout na nevyhojen� jizvy po t� p�edchoz�. Pokud se d� soudit podle telegram�, kr�l by ani nebyl proti tomu zkusit to, nerv�zn� hled� vhodn�ho kandid�ta, ale nenach�z� dobrovoln�ky. Jedno je jasn�, ne�sp�ch nov� vojensk� diktatury by monarchii a jej�mu �iv�mu nositeli p�i�el draho a revoluce by dostala nov� siln� impulz. “Faites vos jeux, messieurs!”[3] mohou vrchnosti ��ci d�ln�ci.

Je mo�n� o�ek�vat, �e �pan�lsk� revoluce p�ekro�� obdob� parlamentarizmu? Teoreticky to nen� vylou�en�. Je mo�n� si p�edstavit, �e revolu�n� hnut� dos�hne za kr�tkou dobu takov� s�ly, kter� neponech� vl�dnouc�m t��d�m ani �as ani prostor pro parlamentarizmus. Ov�em takov� perspektiva je m�lo pravd�podobn�. �pan�lsk� proletari�t, bez ohledu na jeho prvot��dn� bojov� vlastnosti, nem� doposud ani uzn�vanou revolu�n� stranu ani n�vyky organizace sov�t�. Nav�c v m�lopo�etn�ch komunistick�ch rad�ch neexistuje jednota. Neexistuje jasn� a v�emi uzn�van� program �innosti. A zat�m je ot�zka kortes� ji� na programu dne. Za t�chto podm�nek je nutn� p�edpokl�dat, �e revoluce bude muset proj�t stadiem parlamentarizmu.

To v�ak v�bec nevylu�uje taktiku bojkotu ve vztahu k fiktivn�m Berengerovym kortes�m, tak jak Rusov� �sp�n� bojkotovali v roce 1905 Bulyginovu dumu a p�ivedli ji k p�du. D�l�� taktick� ot�zka bojkotu mus� b�t �e�ena na z�klad� vz�jemn�ho pom�ru sil v konkr�tn� etap� revoluce. Ale i v p��pad� bojkotu Berngerovych kortes� by pokrokov� d�ln�ci museli proti nim vyty�it heslo revolu�n�ch �stavod�rn�ch kortes�. Mus�me nemilosrdn� odhalovat �arlat�nsky charakter hesla �stavod�rn�ch kortes� v �stech „levi��ck�” bur�oazie, kter� ve skute�nosti chce kompromisn� kortesy z milosti kr�le a Berengera, jako handl se star�mi vl�dnouc�mi a privilegovan�mi klikami. Skute�n� �stavod�rn� shrom�d�n� m��e b�t vytvo�en� pouze revolu�n� vl�dou v d�sledku v�t�zn�ho povst�n� d�ln�k�, voj�k� a roln�k�. M��eme a mus�me proti kompromisn�m kortes�m stav�t revolu�n� kortesy, ale podle na�eho m�n�n�, by v dan� etap� nebylo spr�vn� opou�t�t heslo revolu�n�ch kortes�.

Stav�t kurz k diktatu�e proletari�tu proti �kol�m a hesl�m revolu�n� demokracie (republika, pozemkov� p�evrat, odd�len� c�rkve od st�tu, konfiskace c�rkevn�ch majetk�, n�rodn� sebeur�en�, revolu�n� �stavod�rn� shrom�d�n�) by bylo nejubo�ej��m a bezduch�m doktrin��stv�m. P�edt�m, ne� lidov� masy mohou vybojovat moc, mus� se sjednotit kolem v�d�� prolet��sk� strany. Boj za demokratick� zastoupen� jako� i ��ast v kortesech v jedn� �i druh� etap� revoluce, mohou p�i �e�en� t�to �lohy v�znamn� spolup�sobit.

Heslo ozbrojen� d�ln�k� a roln�k� (vytvo�en� d�lnick� a rolnick� milice) mus� b�hem boje z�sk�vat st�le v�t�� v�znam. Ale v t�to etap� mus� b�t i toto heslo �zce spojeno s ot�zkami obrany d�lnick�ch a rolnick�ch organizac�, pozemkov�ho p�evratu, zaji�t�n� svobodn�ch voleb a z�tity lidu od reak�n�ch pronunciamento.

Radik�ln� program soci�ln�ho z�konod�rstv�, zejm�na poji�t�n� nezam�stnan�ch, p�eveden� da�ov� z�t�e na majetn� t��dy, v�eobecn� bezplatn� vzd�l�n� – v�echna tato a podobn� opat�en�, kter� sami o sob� je�t� nevych�zej� za r�mec bur�oazn� spole�nosti, mus� b�t napsan� na praporu prolet��sk� strany.

Ov�em sou�asn� s t�m, mus� b�t u� nyn� vyty�ov�ny po�adavky p�echodn�ho charakteru: zn�rodn�n� �eleznic, kter� jsou ve �pan�lsku st�le soukrom�, zn�rodn�n� nerostn�ho bohatstv�, zn�rodn�n� bank, d�lnick� kontrola v pr�myslu, a kone�n�, st�tn� ��zen� hospod��stv�. V�echny tyto po�adavky jsou spojeny s p�echodem od bur�oazn�ho re�imu k prolet��sk�mu, p�ipravuj� tento p�echod, aby se pot�, po zn�rodn�n� bank a pr�myslu, rozpustily v syst�mu opat�en� pl�novit�ho hospod��stv� p�ipravuj�c�ch socialistickou spole�nost.

Pouze pedanti mohou vid�t rozpor v kombinaci demokratick�ch hesel s hesly p�echodn�mi i ryze socialistick�mi. Kombinovan� program tohoto druhu zrcadl�c� rozporupln� v�voj historick� spole�nosti nevyhnuteln� vypl�v� z r�znorodosti �kol�, kter� jsou d�dictv�m minulosti. P�ev�st v�echny rozpory a �koly na spole�n�ho jmenovatele: diktaturu proletari�tu je operace nezbytn� ale naprosto nedostate�n�. Dokonce, i kdybychom p�edb�hli a p�edpokl�dali, �e si prolet��sk� p�edvoj ji� ujasnil, �e pouze diktatura proletari�tu m��e zachr�nit �pan�lsko od dal��ho zahn�v�n�, z�stane pln� v platnost p��pravn� �kol: sjednotit kolem p�edvoje nesourod� vrstvy d�lnick� t��dy a je�t� r�znorod�j�� masy pracuj�c�ch venkova. Stav�t hol� heslo diktatury proletari�tu proti historicky podm�n�n�m �kol�m, kter� nyn� �enou masy k povst�n�, by znamenalo nahradit Marxovo pojet� soci�ln� revoluce bakuninsk�m. Byl by to nejjist�j�� zp�sob jak zahubit revoluci.

Net�eba zd�raz�ovat, �e v ��dn�m p��pad� nen� �kolem demokratick�ch hesel sbl�en� proletari�tu s republik�nskou bur�oazi�. Naopak, vytv��ej� p�du pro v�t�zn� boj proti bur�oazn�mu levi��ctv�, proto�e umo��uj� na ka�d�m kroku odhalovat jeho antidemokratick� charakter. ��m sm�leji, rozhodn�ji a nemilosrdn�ji bude prolet��sk� p�edvoj bojovat za demokratick� hesla, t�m d��ve ovl�dne masy a vyrve p�du pod nohami bur�oazn�ch republik�n� a socialistick�ch reformist�, t�m jist�ji se jejich nejlep�� ��sti p�imknou k n�m, t�m d��ve se demokratick� republika ve v�dom� mas identifikuje s d�lnickou republikou.

Aby se spr�vn� pochopen� teoretick� pou�ka zm�nila na �iv� historick� fakt, mus� tato pou�ka proj�t v�dom�m mas na z�klad� jejich zku�enosti, jej�ch pot�eb a po�adavk�. Proto je zapot�eb�, bez zdr�ov�n� se detaily, bez rozptylov�n� pozornosti mas, zhustit program revoluce do mal�ho po�tu jasn�ch a jednoduch�ch hesel a nahrazovat je v z�vislosti na dynamice boje. A v tom spo��v� revolu�n� politika.

5. Komunizmus, anarchosyndikalizmus, soci�ln� demokracie

Podle p�edpokladu, veden� Kominterny za�alo t�m, �e p�ehl�dlo �pan�lsk� ud�losti. Manuilskij, „v�dce” latinsk�ch stran, je�t� p�ed ned�vnem prohla�oval �pan�lsk� ud�losti za nehodny pozornosti. To tak! Tito lid� v roce 1928 oznamovali ve Francii p�edve�er prolet��sk�ho p�evratu. Pot�, co tak dlouho zdobili svoji svatebn� muzikou poh�eb, nemohli uv�tat svatbu poh�ebn�m pochodem. Konat jinak by pro n� znamenalo zradit sami sebe. Kdy� se i p�esto uk�zalo, �e se ud�losti ve �pan�lsku, kter� kalend�� „t�et�ho obdob�” nep�edv�dal, d�le rozv�jej�, v�dcov� Kominterny se jednodu�e odml�eli: to je v ka�d�m p��pad� opatrn�j��. Ale prosincov� ud�losti dal�� ml�en� znemo�nily. Tehdy p�ece jen, v p��sn�m souladu s tradic�, v�dce latinsk�ch stran u�inil obrat o 180 stup��: m�me na mysli �l�nek v „Pravd�” ze 17. prosince.

Berengerova diktatura, stejn� jako diktatura Primo de Rivery, jsou v tomto �l�nku prohl�eny za „fa�istick� re�im.” Mussolini, Mateoti, Primo de Rivera, Mac Donald, �ankaj�ek, Berenger, Dan – to v�e jsou druhy fa�izmu. Jednou je k dispozici slovo, tak pro� p�em��let. Pro �plnost je�t� zb�v� do t�to �ady doplnit „fa�istick�” re�im abesinsk�ho negu�e. O �pan�lsk�m proletari�tu „Pravda” sd�luje, �e nejen �e „st�le rychleji p�ij�m� program a hesla �pan�lsk� komunistick� strany,” ale �e si ji� „uv�domil svoji roli hegemona v revoluci.” Sou�asn� ofici�ln� telegramy z Pa��e informuj� o rolnick�ch sov�tech ve �pan�lsku. Je zn�mo, �e sov�tsk� syst�m pod stalinsk�m veden�m, p�eb�raj� a realizuj� p�edev��m roln�ci (��na!). Jestli�e si proletari�t ji� „uv�domil svoji roli hegemona” a roln�ci za�ali vytv��et sov�ty, to v�e pod veden�m ofici�ln� komunistick� strany, pak je v�t�zstv� �pan�lsk� revoluce nutno pova�ovat za zaji�t�n�, -- minim�ln� do t� chv�le, ne� budou madrid�t� „vykonavatel�” obvin�ni Stalinem a Manuilsk�m z nespr�vn� aplikace gener�ln� linie, kter� se na str�nk�ch „Pravdy” znovu projevuje jako gener�ln� ignorantstv� a gener�ln� lehkomyslnost. A� do morku kost� naka�eni svoji politikou, nejsou tito „v�dcov�” schopni n��emu se je�t� nau�it!

Ve skute�nosti, bez ohledu na velk� rozmach boje, subjektivn� faktory revoluce, -- strana, organizace mas, hesla, -- mimo��dn� zaost�vaj� za �koly hnut�, -- a v zaost�v�n� spo��v� dnes hlavn� nebezpe��.

Nap�l �iveln� v�buch st�vek vedouc�ch k ob�tem a por�k�m nebo kon��c�ch nerozhodn�, je �pln� nevyhnutelnou etapou revoluce, obdob�m probouzen� mas, jejich mobilizace a zapojen� do boje. Hnut� se p�ece ne��astn� d�lnick� smet�nka, ale cel� jej� masa. St�vkuj� d�ln�ci ze z�vod�, ale tak� �emesln�ci, �idi�i i peka�i, stavebn� d�ln�ci, d�ln�ci ze z�vlah a kone�n� zem�d�l�t� d�ln�ci. Veter�ni si protahuj� �dy, nov��ci se u��. Prost�ednictv�m t�chto st�vek se t��da za��n� c�tit t��dou.

Ov�em to, co v dan� etap� tvo�� s�lu hnut� – jeho �ivelnost – se m��e pozd�ji st�t zdrojem jeho slabosti. P�ipustit, �e hnut� i v budoucnosti z�stane odk�z�no samo na sebe, bez jasn�ho programu, bez vlastn�ho veden�, by znamenalo p�ipustit perspektivu beznad�je. V�dy� se p�ece nejedn� o nic jin�ho ne� o vybojov�n� moci. I ty nejbou�liv�j�� st�vky – a izolovan� t�m v�c – tento �kol ne�e��. Jestli�e proletari�t u� v nejbli���ch m�s�c�ch v pr�b�hu boj� nepoc�t�, �e se jemu sam�mu ujas�uj� jeho �koly a metody, �e se jeho �ady stmeluj� a s�l�, pak v jeho st�edu nevyhnuteln� za�ne rozklad. Nej�ir�� vrstvy, poprv� zvednut� sou�asn�m pohybem, by op�t upadly do pasivity. V p�edvoji by se �m�rn� tomu, jak by ztr�cel p�du pod nohama, za�aly obnovovat n�lady k partyz�nsk�mu p�soben�, v�eobecn� k avanturizmu. Ani rolnictvo, ani m�stsk� chudina, by v takov�m p��pad� nena�ly autoritativn� veden�. Probuzen� nad�je by se brzo zm�nily v roz�arov�n� a v zu�ivost. Ve �pan�lsku by se vytvo�ila situace do zna�n� m�ry opakuj�c� situaci It�lie po podzimu roku 1920. Jestli�e diktatura Primo de Rivery nebyla fa�istickou, ale typicky �pan�lskou diktaturou vojensk� kliky, op�raj�c� se o ur�it� ��sti majetn�ch t��d, to za v��e uveden�ch podm�nek – pasivit� a vy�k�v�n� revolu�n� strany a �ivelnosti masov�ho hnut� – by ve �pan�lsku mohla vzniknout �ivn� p�da pro skute�n� fa�izmus. Velkobur�oazie by mohla ovl�dnout z rovnov�hy vyveden�, roz�arovan� a zoufal� malobur�oazn� masy a nasm�rovat jejich rozho��eni proti proletari�tu. Je jasn�, �e dnes je k tomu je�t� daleko. Ale �as ztr�cet nelze.

Jestli�e i na minutu p�ipust�me, �e revolu�n� hnut� veden� lev�m k��dlem bur�oazie, -- d�stojn�ky, studenty, republik�ny, -- m��e dos�hnout v�t�zstv�, nakonec by se sterilita tohoto v�t�zstv� uk�zala ekvivalentem por�ky. Jak ji� bylo �e�eno, �pan�l�t� republik�ni z�st�vaj� pln� na b�zi dne�n�ch vlastnick�ch vztah�. Nelze od nich o�ek�vat ani vyvlastn�n� velk�ch p�dn�ch majetk�, ani likvidaci privilegovan�ho postaven� katolick� c�rkve, ani radik�ln� o�istu Augi�ov�ch chl�v� ��ednick� a vojensk� byrokracie. Monarchistickou kamarilu by jednodu�e nahradila kamarila republik�nsk� a my bychom m�li nov� vyd�n� kr�tkodob� a neplodn� republiky let 1873 – 1874.

Skute�nost, �e se socialisti�t� v�dcov� t�hnou jako oc�sek republik�nsk�ch v�dc�, pln� odpov�d� stavu v�c�. V�era soci�ln� demokracie prav�m ramenem sousedila s Primo de Riverou. Dnes lev�m ramenem soused� s republik�ny. Nejvy���m c�lem socialist�, kte�� nemaj� a ani nemohou m�t vlastn� politiku, je ��ast v solidn� bur�oazn� vl�d�. Za t�to podm�nky by v nejhor��m p��pad� neodm�tli ani sm��en� s monarchi�.

Ale prav� k��dlo anarchosyndikalist� tak� nen� nijak poji�t�no proti stejn� cest�: v tomto smyslu jsou prosincov� ud�losti velkou zku�enost� a krut�m varov�n�m. N�rodn� konfederace pr�ce kolem sebe soust�e�uje bezesporu nejbojovn�j�� ��sti proletari�tu. V�b�r zde prob�hal po dobu mnoha let. Upev�ov�n� t�to konfederace, jej� prom�na na politickou organizaci mas, je p��mou povinnost� ka�d�ho pokrokov�ho d�ln�ka a p�edev��m komunisty. Lze tomu napom�hat i �innost� uvnit� reformn�ch syndik�t�, kde je zapot�eb� ne�navn� odhalovat zrady jejich v�dc� a vyz�vat d�ln�ky ke sjednocen� v r�mci jedin� syndik�ln� konfederace. Revolu�n� podm�nky budou takov� pr�ci mimo��dn� n�pomocn�.

Ale sou�asn� si nem��eme d�lat ��dn� iluze o osudu anarchosyndikalizmu jako doktr�ny a revolu�n� metody. T�m, �e nem� revolu�n� program a nech�pe �lohu strany, anarchosyndikalizmus odzbrojuje proletari�t. Anarchist� „odm�taj�” politiku tak dlouho, pokud je tato nechytne pod krkem: tehdy uvol�uj� m�sto politice nep��telsk� t��dy. Tak tomu bylo v prosinci.

Kdyby socialistick� strana z�skala b�hem revoluce vedouc� pozici mezi proletari�tem, byla by schopna pouze jednoho: odevzdat moc, kterou vybojovala revoluce, do d�rav�ch rukou republik�nsk�ho k��dla, z kter�ch by pot� moc automaticky p�e�la k jej�m nyn�j��m dr�itel�m. Velk� porod by skon�il potratem.

Co se t�k� anarchosyndikalist�, mohli by se octnout v �ele revoluce pouze v p��pad�, kdyby se z�ekli sv�ch anarchistick�ch p�edsudk�. Je na�i povinnost� pomoct jim v tom. Ve skute�nosti je pot�ebn� p�edpokl�dat, �e ��st syndikalistick�ch v�dc� p�ejde k socialist�m nebo bude revoluc� odsunuta bokem, skute�n� revolucion��i budou s n�mi; masy se p�ipoj� ke komunist�m, jako� i v�t�ina socialistick�ch d�ln�k�.

V tom, �e se masy rychle u��, spo��v� v�hoda revolu�n�ch situac�. Evoluce mas bude nevyhnuteln� vyvol�vat rozvrstven� a rozbroje nejen mezi socialisty, ale i mezi syndikalisty. Praktick� dohody se syndikalisty jsou b�hem revoluce nevyhnutn�. Tyto dohody budeme loaj�ln� dodr�ovat. Ale zaru�en� smrteln�m by bylo zan�et do t�chto dohod prvky dvojsmyslnosti, zatajov�n� a fal�e. Dokonce i ve dnech a hodin�ch, kdy se komunisti�t� d�ln�ci mus� rv�t bok po boku s d�ln�ky syndikalisty, nelze bourat principi�ln� p�ehradu, zatajovat r�znost n�zor� nebo oslabovat kritiku principi�ln� l�iv�ho stanoviska spojence. Pouze za t�to podm�nky bude zaji�t�n postupn� rozvoj revoluce.

6. Revolu�n� junta a strana

Do jak� m�ry se sna�� proletari�t o jednotn� akce, dokazuje 15. prosinec, kdy se d�ln�ci sou�asn� zvedli nejenom ve velk�ch m�stech, ale i druho�ad�ch obc�ch. Vyu�ili sign�lu republik�n�, proto�e nemaj� vlastn�ho, dostate�n� hlasit�ho signaliz�tora. Por�ka zjevn� nevyvolala ani n�znak ochabnut�. Masa ch�pe vlastn� vystoupen� jako zkou�ku, jako �kolu, jako p��pravu. To je nanejv�� n�padn� rys revolu�n�ho vzep�t�.

Aby se mohl vydat na velkou cestu, pot�ebuje proletari�t u� nyn� organizaci, ty��c� se nad v��m dne�n�m politick�m, n�rodnostn�m a profesion�ln�m d�len�m v �ad�ch proletari�tu, a odpov�daj�c� stavu sou�asn�ho revolu�n�ho boje. Takovou organizac�, demokraticky zvolenou d�ln�ky ze z�vod�, tov�ren, dol�, obchodn�ch podnik�, �elezni�n� a n�mo�n� dopravy, prolet��i m�st a vesnic, m��e b�t pouze sov�t. Epigoni, t�m �e v mysl�ch vyvolali p�edsudek, �e se sov�ty vytv��� pouze pro pot�eby ozbrojen�ho povst�n� a to pouze v jeho p�edve�er, zp�sobili revolu�n�mu hnut� na cel�m sv�t� velikou �kodu. Ve skute�nosti jsou sov�ty vytv��eny tehdy, kdy se v revolu�n�m hnut� d�lnick�ch mas, i kdy� je�t� vzd�len�m od ozbrojen�ho povst�n�, zrod� pot�eba �irok� autoritativn� organizace, schopn� v�st ekonomick� a politick� bitvy zachvacuj�c� sou�asn� r�zn� podniky a r�zn� profese. Pouze za podm�nky, �e se sov�ty v�len� do d�lnick� t��dy je�t� b�hem p��pravn� etapy revoluce, budou schopny sehr�t v�d�� roli ve chv�li bezprost�edn�ho boje o moc. Je pravda, �e slovo „sov�ty” z�skalo nyn�, po t�iceti letech existence sov�tsk�ho re�imu, do zna�n� m�ry jin� smysl ne� jak� m�lo v roce 1905 nebo po��tkem roku 1917, kdy sov�ty nevznikaly jako org�ny moci, ale pouze jako bojov� organizace d�lnick� t��dy. Slovo junta, �zce spojen� s celou �pan�lskou revolu�n� histori�, nejl�pe vystihuje tent�� smysl. Na programu dne ve �pan�lsku je tvorba d�lnick�ch junt.

Za nyn�j��ho stavu proletari�tu p�edpokl�d� vytv��en� junt, �e v nich budou p��tomni komunist�, anarchosyndikalist�, soci�ln� demokrat� i bezpartijn� p�ed�ci st�vkov�ho boje. Do jak� m�ry se d� po��tat s ��ast� anarchosyndikalist� a soci�ln�ch demokrat� v sov�tech? To se ze strany ned� p�edpov�d�t. Jestli�e komunist� dok�ou s nezbytn�m d�razem vyty�it probl�m d�lnick�ch junt, potom rozmach hnut� bezpochyby p�im�je mnoh� syndikalisty a snad i ��st socialist� zaj�t d�l ne� cht�j�.

Pokud bude existovat tlak mas, mohou a mus� se praktick� ot�zky vytv��en� sov�t�, zp�sob zastupov�n�, term�n a zp�sob voleb atd. st�t p�edm�tem dohody nejenom v�ech komunistick�ch frakc� mezi sebou ale i s t�mi syndikalisty a socialisty, kte�� budou souhlasit s vytvo�en�m junt. Je jasn�, �e komunist� mus� ve v�ech f�z�ch boje vystupovat se sv�m rozvinut�m praporem.

Navzdory nejnov�j�� teorii stalinizmu, do doby uchopen� moci proletari�tem asi sotva vzniknou rolnick� junty jako volebn� organizace, p�inejmen��m ne v hojn�j��m po�tu. V p��pravn�m obdob� se budou na venkov� rozv�jet sp�e jin� formy organizace zalo�en� ne na volitelnosti, ale na osobn�m v�b�ru: rolnick� svazy, v�bory vesnick� chudiny, komunistick� bu�ky, profesion�ln� svaz zem�d�lsk�ch d�ln�k� a jin�. Ov�em propagace hesla rolnick�ch junt na z�klad� revolu�n�ho agr�rn�ho programu m��e b�t na program dne za�azena ji� dnes.

Velice d�le�it� je spr�vn� realizace hesla o junt�ch voj�k�. Podle samotn�ho charakteru vojensk� organizace mohou junty voj�k� vznikat a� v posledn� etap� revolu�n� krize, kdy st�tn� moc ztr�c� kontrolu nad arm�dou. V p��pravn� etap� se jedn� o organizace uzav�en�ho charakteru, o skupiny revolu�n�ch voj�k�, o stranick� bu�ky a v mnoha p��padech o osobn� styky d�ln�k� s jednotliv�mi voj�ky.

Republik�nsk� povst�n� v roce 1930 bude bezpochyby v historii zaps�no jako p�ed�l mezi dv�ma etapami revolu�n�ho boje. Je pravdou, �e v z�jmu jednotn�ho vystoupen�, nav�zalo lev� k��dlo republik�n� spojen� s v�dci d�lnick�ch organizac�. Bezbrann� d�ln�ci m�li hr�t roli sboru koryfej�m republik�n�. Tohoto c�le bylo dosa�eno – natolik, aby byla jednou prov�dy zji�t�na neslu�itelnost d�stojnick�ho spiknut� s revolu�n� st�vkou. Proti vojensk�mu spiknut�, kter� postavilo jeden druh zbran� proti druh�mu, na�la vl�da dostatek sil v samotn� arm�d�. A st�vka, kter� byla zbavena samostatn�ho c�le a vlastn�ho veden�, musela zaj�t na �byt� v okam�iku, kdy bylo vojensk� povst�n� potla�eno.

Revolu�n� �loha arm�dy, ne jako n�stroje d�stojnick�ch experiment�, ale jako ozbrojen� ��sti lidu, bude konec konc� ur�ena �lohou d�lnick�ch a rolnick�ch mas v pr�b�hu boje. Aby mohla revolu�n� st�vka zv�t�zit, mus� dov�st v�c a� ke konfrontaci d�ln�k� s arm�dou. A� jsou jakkoliv d�le�it� �ist� vojensk� prvky takov� sr�ky p�evl�d� v n� politika. Masu voj�k� arm�dy lze z�skat pouze jasnou formulac� soci�ln�ch �kol� p�evratu. Ale zejm�na soci�ln� �koly lekaj� d�stojnictvo. Je p�irozen�, jestli�e prolet���t� revolucion��i ji� nyn� soust�e�uj� pozornost na voj�ky, kdy� v pluc�ch vytv��ej� bu�ky uv�dom�l�ch a odv�n�ch revolucion���. Komunistick� �innost v arm�d�, politicky pod��zena �innosti mezi proletari�tem a rolnictvem, se m��e rozv�jet pouze na z�klad� jasn�ho programu. Kdy� nastane rozhoduj�c� chv�le, mus� d�ln�ci masov�m rozsahem a s�lou sv�ho �toku p�it�hnout velkou ��st arm�dy na stranu lidu, nebo alespo� ji neutralizovat. Tato �irok� revolu�n� formulace ot�zky nevylu�uje, v obdob� t�sn� p�edch�zej�c�m v�eobecn� st�vce a povst�n�, vojensk� „spiknut�” pokrokov�ch voj�k� a d�stojn�k� sympatizuj�c�ch s prolet��skou revoluc�. Ale takov�to „spiknut�” nem� nic spole�n�ho s pronunciamentem: jeho �kol m� pomocn� charakter a spo��v� v zabezpe�en� v�t�zstv� prolet��sk�ho povst�n�.

K �sp�n�mu �e�en� v�ech t�chto �kol� jsou nutn� t�i podm�nky: strana, znovu strana, a je�t� jednou strana.

Jak se vyvinou vztahy r�zn�ch dne�n�ch komunistick�ch organizac� a skupin a jak� bude jejich budouc� osud, se z vn�j��ho pohledu d� t�ko posuzovat. Zku�enost uk�e. Velk� ud�losti bezchybn� prov��uj� ideje, organizace i lidi. Jestli�e veden� Kominterny nebude schopno navrhnout �pan�lsk�m pracuj�c�m nic mimo fale�n� politiky, apar�tnick�ho komandov�n� a rozkolu, pak skute�n� �pan�lsk� komunistick� strana vznikne a zocel� se mimo ofici�ln�ho r�mce Komunistick� Internacion�ly. Tak �i jinak, ale strana mus� b�t vytvo�ena. Mus� b�t jedin� a centralizov�na.

D�lnick� t��da nem��e v ��dn�m p��pad� budovat svoji politickou stranu na federalistick�ch principech. Komunistick� strana – nen� p�edobrazem budouc�ho st�tn�ho z��zen� �pan�lska, ale ocelovou p�kou ke svr�en� existuj�c�ho ��du. Nem��e b�t organizovan� jinak ne� na principech demokratick�ho centralizmu.

Prolet��sk� junta se stane tou �irokou ar�nou, ve kter� se ka�d� strana a ka�d� skupina podrob� zkou�ce a prov�rce p�ed o�ima �irok�ch mas. Komunist�, proti koali�n� praxi socialist� a ��sti syndikalist� s bur�oazi�, postav� heslo jedin� fronty pracuj�c�ch. Pouze sjednocen� revolu�n� fronta d� proletari�tu mo�nost z�skat si nezbytnou d�v�ru utiskovan�ch mas venkova i m�sta. Realizace jednotn� fronty je mysliteln� pouze pod praporem komunizmu. Junta pot�ebuje vedouc� stranu. Bez pevn�ho veden� by z�stala pr�zdnou organiza�n� formou a nevyhnutn� by se stala z�vislou na bur�oazii.

T�m p�dem jsou na �pan�lsk� komunisty kladen� grandi�zn� historick� �koly. Pokrokov� pracuj�c� v�ech zem� budou s v�elou pozornost� sledovat pr�b�h velk�ho revolu�n�ho dramatu, kter� od nich bude d��ve nebo pozd�ji vy�adovat nejen ��ast ale i pomoc. Budeme p�ipraveni!

L. Trockij
24. leden 1931, Prinkipo


1. povst�n�, vzpoura (it. pozn. p�ekl.)

2. cacique, krajsk�, oblastn� n��eln�k (�p. pozn. p�ekl.)

3. P�nov�, va�e s�zky! (fr., pozn. p�ekl.)