Lev Trockij
(srpen, 1929)Sovětsko-čínský konflikt a úkoly opozice
Naps�no: 4. srpna 1929 v Konstantinopoli (Istanbul)
Poprv� vy�lo v: The Militant, New York, 2. d�l, � 14, 15. z��� 1929
Online verze: Marxistick� Internetov� Arch�v (marxists.org) 2011;
P�eklad: Lenka Sv�tl� (z rusk� verze v Bulletinu Opozice �. 3-4)
P�evod do HTML: Karol B�na
27. �ervence jsem podal n�sleduj�c� odpov�� na ot�zky americk� tiskov� agentury:
"Ohledn� sov�tsko-��nsk�ch vztah� v�m mohu sd�lit sv�j n�zor, samoz�ejm�, jako soukrom� osoba. Nem�m k dispozici ��dn� �daje, krom� t�ch z novin. V z�le�itostech takov�ho druhu jsou v�ak �daje z tisku v�dy nedostate�n�.
Nem��e b�t ��dn�ch pochyb, �e agresivitu neprojevila sov�tsk�, ale ��nsk� vl�da. Re�im ��nsko-v�chodn� dr�hy existuje u� �adu let. Ty d�lnick� organizace, proti kter�m vystoupily ��nsk� org�ny, tak� neexistuj� jen od v�erej�ka. Sou�asn� re�im ��nsko-v�chodn� dr�hy byl naposledy pe�liv� vypracov�n zvl�tn� komis� pod m�m veden�m. Rozhodnut� t�to komise byla potvrzena v dubnu 1926 a pln� zaji��uj� z�jmy ��nsk� strany.
Jedn�n� sou�asn� ��nsk� vl�dy se vysv�tluje t�m, �e se vydala cestou rozdrcen� d�ln�k� a roln�k�. O p���in�ch por�ky revolu�n�ho hnut� ��nsk�ho lidu zde nebudu hovo�it, jeliko� jsem toto t�ma dostate�n� objasnil ve sv�ch ji� vydan�ch prac�ch. Vl�da vze�l� z por�ky revoluce se jako v�dy c�t� slab� ve vztahu k t�m sil�m, proti kter�m byla ona revoluce nam��ena, tedy p�edev��m ve vztahu k britsk�mu a japonsk�mu imperialismu. Je proto nucena se sna�it zv��it svou autoritu cestou avanturistick�ch gest na adresu sv�ho revolu�n�ho souseda.
Mus� tato provokace, vy�l� z por�ky ��nsk� revoluce, v�st k v�lce? Nemysl�m si to. Pro�? Proto�e sov�tsk� vl�da nechce v�lku a ��nsk� vl�da nen� schopn� ji v�st.
�ankaj�kova[1] arm�da v letech 1925-1927 v�t�zila d�ky revolu�n�mu vzedmut� mas. Kdy� se obr�tila proti nim, p�i�la arm�da o hlavn� zdroj sv� s�ly. Jako �ist� vojensk� organizace je �ankaj�kova arm�da krajn� slab�. �ankaj�ek nem��e nech�pat, �e sov�tsk� vl�da a� p��li� dob�e zn� slabost jeho arm�dy. Nelze ani pom��let na to, �e by byl �ankaj�ek schopen bez pomoci jin�ch velmoc� v�st v�lku s Rudou arm�dou. P�esn�ji �e�eno, �ankaj�ek by mohl bojovat jen v tom p��pad�, pokud by jeho arm�da byla jen pomocn�m odd�lem ve vojsku jin� velmoci. Nemysl�m si, �e je takov� kombinace nyn� p��li� pravd�podobn�, zvl p�i v��e uveden� up��mn� snaze sov�tsk� vl�dy vy�e�it tuto ot�zku m�rov�mi prost�edky.
Nen� t�eba, abych vysv�tloval, �e v p��pad�, �e pokud by byla sov�t�m vnucena v�lka, opozice by cel� oddala v�ci ochrany ��jnov� revoluce."
Domn�val jsem se, �e t�mito slovy vyjad�uji zcela nesporn� n�zor cel� lev� komunistick� opozice. Uk�zalo se, �e to tak docela nen�. V jej�m st�edu se odhalily elementy a skupiny, kter� p�i prvn� v�n� politick� zkou�ce zaujaly bu� neur�itou, nebo v j�dru chybnou pozici, kter� je stav� proti revolu�n�mu t�boru opozice a mimo��dn� je p�ibli�uje k t�boru soci�ln� demokracie.
V Die fahne des Kommunismus[2] �. 26 (Prapor komunismu, n�m.) byl oti�t�n �l�nek n�jak�ho G.P., kter� vid� p���inu konfliktu v naru�en� pr�va na sebeur�en� ��ny sov�tskou republikou, tedy ve skute�nosti na sebe bere obranu �ankaj�ka. Nebudu se u tohoto �l�nku zastavovat. Nutnou odpov�� H.P. dostal od soudruha Kurta Landaua[3], kter� dok�zal ot�zku postavit tak, jak se na marxistu slu��.
Redakce "Praporu komunismu" otiskla �l�nek H.P. v diskuzn� form�, upozor�uj�c na to, �e s n�m nesouhlas�. Z�st�v� zcela nepochopiteln�, jak je mo�n� o pro ka�d�ho revolucion��e tak element�rn� ot�zce otev�rat diskuzi, a to je�t� v takovou chv�li, kdy je t�eba politick� jedn�n�. V�c se je�t� v�ce zhor�uje t�m, �e redakce "Praporu komunismu" uve�ejnila tak� Landau�v �l�nek "v diskuzn� form�". �l�nek H.P. vyjad�uje p�edsudky vulg�rn� demokracie spolu s p�edsudky anarchismu. Landau�v �l�nek formuluje marxistickou pozici. Jak� je v�ak pozice samotn� redakce?
N�co daleko hor��ho se stalo v jedn� z mnoha skupin francouzsk� opozice. V ��sle 35 (z 28. �ervence 1929) Contre le Courant[4] je sov�tsko-��nsk�mu konfliktu v�nov�n redak�n� �l�nek, kter� p�edstavuje od za��tku do konce vra�edn� �et�z chyb, nap�l soci�ln� demokratick�ch, nap�l ultralev�ch. �l�nek za��n� t�m, �e odpov�dnost za konflikt klade na avanturistickou politiku sov�tsk� byrokracie, jin�mi slovy, bere na sebe �lohu obh�jce �ankaj�ka. �l�nek pokl�d� politiku sov�tsk� vl�dy ohledn� ��nsko-v�chodn� dr�hy za politiku kapitalistickou, imperialistickou a vyu��vaj�c� podpory velk�ch imperialistick�ch velmoc�. "Komunistick� opozice," ��k� �l�nek, "nem��e podporovat Stalinovu v�lku, kter� nen� v�lkou na obranu proletari�tu, ale polokoloni�ln� v�lkou." A na jin�m m�st�: "Opozice mus� state�n� ��ct d�lnick� t��d�, �e se nepostav� na stranu stalinistick� byrokracie a jej� avanturistick� v�lky." Ona v�ta je podtr�ena v origin�le a nen� to n�hoda: vyjad�uje samotnou podstatu �l�nku a zejm�na t�m stav� autora nesmi�iteln� proti cel� lev� komunistick� opozici.
V jak�m smyslu nese stalinistick� byrokracie odpov�dnost za sou�asn� konflikt? V tom smyslu, a pouze v tom smyslu, �e v�� svou p�edchoz� politikou pomohla �ankaj�kovi rozdrtit revoluci ��nsk�ch d�ln�k� a roln�k�. O tom hovo��m v �l�nku proti Radekovi[5] a spol.: "�ankaj�kova provokace je odplata za slu�by, kter� mu prok�zal Stalin ve v�ci rozdrcen� ��nsk� revoluce. ��kali jsme to doslova a p�itom stokr�t, kdy� Stalin pom��e �ankaj�kovi do sedla, �ankaj�ek p�i prvn� p��le�itosti ude�� pomocn�ka t�menem do obli�eje. To se pr�v� stalo."
P�edpokladem �ankaj�kovy provokace je por�ka ��nsk� revoluce. M�me tu p�ed sebou dobrodru�stv� bonapartistick� soldatesky veden� �ankaj�kem. Jeho provokace tak� spo��v� v z�kladu sov�tsko-��nsk�ho konfliktu.
Podle autora �vodn�ku tvo�� z�klad konfliktu "imperialistick�" vlastnictv� v�chodn�-��nsk� dr�hy sov�tskou republikou. Ruce pry� od ��ny! - volaj� bezd��n� ochr�nci �ankaj�ka, opakuj�ce nejen hesla, ale i z�kladn� d�vody soci�ln� demokracie. Dosud jsme si mysleli, �e nositelkou imperialistick� politiky m��e b�t pouze t��da kapitalistick� bur�oasie. Je to tak? Ale co�pak je tato t��da u moci v SSSR? Kdy? Bojujeme proti centristick� stalinsk� byrokracii (p�ipom�n�m, �e centrismus je proudem v samotn� d�lnick� t��d�), zejm�na proto�e jej� politika m��e uleh�it p�esun moci do rukou bur�oasie: nejprve mal� a st�edn�, a nakonec - do rukou finan�n�ho kapit�lu. V tom spo��v� historick� nebezpe��, ale je�t� to nen� nikterak dokon�en� proces.
V tom sam�m ��sle Contre le courant vy�el takzvan� projekt platformy. Tam se mimo jin� hovo�� o tom, �e "nen� mo�n� ��ct, �e se thermidor dovr�il." (str. 16) Vid�me, �e se opakov�n� obecn�ch formul� opozice v�bec nerovn� politick�mu ch�p�n� t�chto formul�. Pokud nen� mo�n� ��ct, �e se thermidor dovr�il, rovn� tak nen� mo�n� ��ct, �e je politika sov�tsk� vl�dy kapitalistick� nebo imperialistick�. Centrismus se skl�d� z kli�kov�n� mezi proleteri�tem a malobur�oasi�.
Teoretick� moudrost ultralev�ch v Berl�n� i v Pa��i vede k n�kolika demokratick�m abstrakac�m, ke kter�m vede geografick�, a ne spole�ensk� z�klad. V�chodo-��nsk� dr�ha se nach�z� v Mand�usku. Mand�usko n�le�� ��n�. ��na m� pr�vo na sebeur�en�. Ba�e: vlastnictv� v�chodo-��nsk� dr�hy SSSR je imperialismus. Dr�hu je t�eba vr�tit. Komu? �ankaj�kovi? Nebo synovi �ang Cuo-lina[6]?
V dob� brestsk�ch vyjedn�v�n� von K�hlmann[7] ��dal odd�len� Litvy a Estonska, odvol�vaj�c se na v�li tam�j��ch landtag�[8], kter� vznikly za spolupr�ce vl�dnouc�ho N�mecka a na jeho p��kaz ��daly odd�len�. Odm�tli jsme s t�m souhlasit. Ve�ker� n�meck� ofici�ln� tisk n�s obvinil z imperialismu.
P�edstavme si, �e v Zakavkaz� vypukne kontrarevolu�n� povst�n� a za pomoci britsk�ho imperialismu zv�t�z�. P�edstavme si, �e se bakusk�m d�ln�k�m za pomoci Sov�tsk�ho svazu poda�� udr�et v jejich rukou oblast Baku. Je zcela jasn�, �e zakavkazsk� kontrarevoluce bude ��dat okam�it� "vr�cen�" oblasti Baku, kter� se nach�z� na tureck�m �zem�[9]. Je docela z�ejm�, �e j� ji sov�tsk� republika dobrovoln� neodevzd�. A zrovna tak je jasn�, �e ji za to budou nep��tel� vinit z imperialismu.
Pokud by v ��n� zv�t�zila revoluce d�ln�k� a roln�k�, nep�edstavovala by ot�zka v�chodo-��nsk� dr�hy ��dn� probl�m. Dr�ha by samoz�ejm� p�e�la do rukou v�t�zn�ho ��nsk�ho lidu. Av�ak v ��n� byl revolu�n� lid pora�en �pi�kami ��nsk� bur�oasie za podpory zahrani�n�ho imperialismu. P�ed�vat za t�chto okolnost� dr�hu do rukou �ankaj�ka by znamenalo pom�hat ��nsk� bonapartistick� kontrarevoluci proti ��nsk�mu lidu. To samo �e�� onu ot�zku. Je v�ak je�t� jeden d�vod, ne m�n� p�dn�. Sv�mi finan�n�mi ani vojensk�mi a zvl ne politick�mi silami nen� �ankaj�ek schopen vz�t dr�hu do sv�ch rukou, a t�m m�n� ji udr�et. Nen� n�hoda, �e trp� faktickou nez�vislost Mand�uska, existuj�c� pod protektor�tem Japonska. Dr�ha by mohla v rukou �ankaj�ka poslou�it jen jako do�asn� z�loha pro z�sk�n� zahrani�n� p�j�ky. Dr�ha by p�e�la do rukou skute�n�ch imperialist� a stala by se jejich v�znamnou ekonomickou a strategickou lini� na v�chod� Asie - proti ��nsk� revoluci a proti sov�tsk� republice. �e imperialist� dok�ou vyu��t i heslo sebeur�en� n�rod� pro svoje �pinav� z�le�itosti, v�me. Nemysl�m si v�ak, �e �kolem marxist� je pom�hat jim v tom.
Ultralev� vych�zej� z toho, �e v�chodo-��nskou dr�hu kdysi vnutil ��nsk�mu n�rodu rusk� imperialismus pro rozkr�d�n� a loupe�. O tom v�bec nen� sporu. Zapom�naj� jen dodat, �e ji imperialismus vnutil i rusk�mu n�rodu. Stav�la se kv�li okr�d�n� ��nsk�ch d�ln�k� a roln�k�. Stav�la se v�ak tak� za pomoci okr�d�n� rusk�ch d�ln�k� a roln�k�. Pot� p�i�la ��jnov� revoluce. Zm�nila tyto vz�jemn� vztahy nebo ne? Na z�klad� revoluce nastalo obdob� reakce a p�erodu apar�tu. Vr�tilo se Rusko do v�choz� pozice nebo ne? A je mo�n� si nyn� p�edstavit - nehled� na Stalina, na Molotova[10], nehled� na pos�l�n� opozice do vyhnanstv� atd. atd. - je mo�n� si p�edstavit jin�ho vlastn�ka v�chodo-��nsk� dr�hy, v�hodn�j��ho z hlediska mezin�rodn�ho proletari�tu a ��nsk� revoluce, ne� je Sov�tsk� svaz? Tak se mus� stav�t tato ot�zka.
Cel� b�l� emigrace nestav� ot�zku o ��nsk� dr�ze z n�rodn�ho nebo geografick�ho, ale z t��dn�ho hlediska. Nehled� na vnit�n� spory se v�znamn�j�� proudy emigrace shodnou na tom, �e internacionalizace v�chodo-��nsk� dr�hy, tj. jej� p�ed�n� do rukou sv�tov�ho imperialismu, je z hlediska "budouc�ho", tedy bur�oasn�ho Ruska, v�hodn�j��, ne� jej� udr�en� v rukou sov�tsk� moci. S takov�m opr�vn�n�m je mo�n� ��ct, �e jej� udr�en� v rukou sov�tsk� moci je nezm�rn� v�hodn�j�� z hlediska budouc� nez�vislosti ��ny, ne� p�ed�n� dr�hy kter�mukoliv z nyn�j��ch pretendent�.
* * *
Znamen� to, �e na samotn� dr�ze je v�e v po��dku? Ne, neznamen�. Star� velmocensk� moresy jsou na dr�ze je�t� dost siln�. V�echno kli�kov�n� vnit�n� politiky se zajist� odr�� i v apar�tu dr�hy. �koly opozice ve sv�m celku zahrnuj� i tuto ot�zku.
Dovol�m si pouk�zat na osobn� zku�enosti. Nejednou mi p�ipadlo veden� boje o zlep�en� re�imu na ��nsk� dr�ze. Naposledy za m� p�sobnosti byla tato ot�zka rozpracov�v�na zvl�tn� komis� pod m�m p�edsednictv�m v b�eznu 1926. V komisi byli: Voro�ilov[11], Dzer�inskij[12], �i�erin[13]. V pln�m souhlasu s ��nsk�mi revolucion��i, nejen komunisty, ale i tehdej��mi p�edstaviteli Kuomintangu, komise shledala za nezbytn�:
"Striktn� zachov�n� skute�n�ho apar�tu dr�hy v rukou sov�tsk� vl�dy, to jedin� m��e v nejbli���m obdob� ochr�nit dr�hu od jeji zabr�n� imperialisty."
"V nejbli���m obdob�" znamenalo - do v�t�zstv� ��nsk� revoluce.
Jak� m�l b�t p�echodn� re�im? Tohle o tom ��k� rezoluce:
"Nyn� je nezbytn� podniknout �irok� opat�en� kulturn�-politick�ho charakteru na po��n�t�n� dr�hy.
a) v�st administrativu ve dvou jazyc�ch;
b) zalo�it ��nskou �kolu pro �elezni���e, spojuj�c� technick� vzd�l�v�n� s politick�m;
c) na pat�i�n�ch m�stech na trati zalo�it kulturn�-vzd�l�vac� za��zen� pro ��nsk� d�ln�ky a ��nsk� obyvatelstvo p�ich�zej�c� do styku s dr�hou."
Ohledn� politiky sov�tsk�ch p�edstavitel� ve vztahu k ��n� rezoluce d�le ��k�:
"Je zcela nepochybn�, �e v jedn�n� r�zn�ch ��ad� ve vztahu k ��n� jsou nep��pustn� velmocensk� moresy, kompromituj�c� sov�tskou vlast a vzbuzuj�c� p�edstavy o jej�m imperialismu.
V�t�pit odpov�dn�m org�n�m a osob�m �ivotn� d�le�itost takov�to politiky a dokonce i takov� vn�j�� formy politiky ve vztahu k ��n�, aby byl odstran�n i samotn� st�n podez�en� z velmocensk�ch �mysl�. V�dy a v�ude prov�d�t linii zalo�enou na velk� pozornosti k pr�v�m ��ny, na p�izn�n� a zd�raz�ov�n� jej� suverenity atd. V ka�d�m jednotliv�m p��pad� poru�en� takov� politiky, a� by toto poru�en� bylo jakkoliv neznateln�, trestat vin�ky s t�m, �e to vejde ve zn�most ��nsk�ho ve�ejn�ho m�n�n�."
K tomu je nutn� dodat, �e ��n�t� vl�dci, �ankaj�ka nevyj�maje, nestav�j� proti sov�tsk�mu apar�tu �eleznice ��nsk�, ale p�ev�n� rusko-b�logvard�jsk� apar�t, kter� p�sob� ve mzd� imperialist� v�ech zem�. B�logvard�jci, skryt� v ��nsk� policii a v arm�d� v �elezni�n�m p�smu, se nejednou dopustili n�sil� na �elezni�n�ch d�ln�c�ch. Vizte, co v tomto ohledu na�izovala rezoluce m� komise:
"... a nyn� je nutn� pe�liv� shrom�dit a v budoucnu objasnit v�echny p��pady zv�le a n�sil� na rusk�ch d�ln�c�ch a zam�stnanc�ch dr�hy ze strany ��nsk� soldatesky, policie a rusk� b�logvard�j�tiny, a tak� v�echny p��pady n�rodnostn�ch konflikt� a konflikt� b�n�ho �ivota mezi Rusy a ���any. Mus� b�t vytvo�eny takov� cesty a zp�soby h�jen� osobn� a n�rodn� d�stojnosti rusk�ch d�ln�k�, aby konflikty na t�to p�d� nerozdm�ch�valy �ovinistick� city obou stran, ale aby naopak m�ly politicko-vzd�l�vac� v�znam. P�i odborech je nutn� ustanovit zvl�tn� sm�r�� komise nebo soudy cti s ��ast� obou stran na principu rovnopr�vnosti a pod faktick�m veden�m seri�zn�ch komunist�, ch�paj�c�ch ve�kerou v�nost a nap�t� n�rodnostn�ho momentu."
Mysl�m, �e to v�e m� k imperialismu daleko. Mysl�m, �e na se na tom mohou ultralev� lec�emu p�iu�it. Jsem p�ipraven� p�edem p�iznat, �e ve skute�nosti se zdaleka ne v�echno provedlo. P�ekrucov�n� rezoluce na ��nsk� dr�ze nebylo nepochybn� men��, ale v�t�� ne� v Moskv�. Zejm�na proto tak� vede opozice sv�j nesmi�iteln� boj. �patn� v�ak je politik, kter� spolu se �pinavou vodou vyl�v� z vani�ky i d�t�.
* * * * *
Objasnil jsem v��e, v jak�m smyslu je stalinsk� frakce odpov�dn� za �ankaj�kovu provokaci. P�ipus�me v�ak, �e tomu tak nen�. P�ipus�me, �e stalinistick� byrokracie nad�lala dal�� hlouposti, kter� p��mo uleh�ily nep��teli �tok na sov�tskou republiku. Co z toho vypl�v�? To, �e nen� t�eba br�nit sov�tskou republiku? Nebo to, �e je nutn� ji vysvobodit ze stalinsk�ho veden�? �vodn�k Contre le courant se zlo�inn� skl�n� k prvn�mu v�vodu. Tvrd�, �e nem��e st�t na stran� stalinistick� byrokracie a jej� avanturistick� v�lky. Jakoby se v p��pad� v�lky jednalo o stalinistickou byrokracii, a ne o ��jnovou revoluci a p��le�itosti kter� otev�ela. Aby se zd�l je�t� hlubokomysln�j��m, ��k� autor �vodn�ku: "Opozice nem��e ur�it zvl�tn� l�k pro sou�asnou t�kou krizi." je t�k� si p�edstavit zhoubn�j�� pozici. V�dy� to nen� stanovisko revolucion��e, ale postrann�ho pozorovatele. A co m� d�lat rusk� revolucion��? Co maj� d�lat sov�t�t� bojovn�ci opozice v p��pad� v�lky? Zaujmout neutr�ln� pozici? Autor se nad t�m ani nezam��l�. Pro�? Proto�e ho nevede hledisko revolucion��e bezprost�edn� se ��astn�c�ho v boje, ale not��e, kter� registruje �innost dvou stran a osobn� se do nich nevm�uje.
Stalinist� se nejednou pokou�eli n�m podstr�it obvin�n� jak z pora�enectv�, tak z podm�ne�n�ho obran��stv�. T�to ot�zce se v�noval m�j projev 1. srpna 1927 na spole�n�m plen�rn�m zased�n� �V a �KK. V onom projevu jsem �ekl:
"Le� o podm�n�n�m obran��stv� - vrh�me v tv�� pomlouva��m!" Tak jsem nejen my�lenku neutrality, ale i podm�ne�n�ho obran��stv� nazval pomluvou a vrhl jsem ji v tv�� pomlouva��m. Jak�e, autor �vodn�ku si toho nev�iml? A jestli�e si toho v�iml, pro� neza�to�il na m�? Zat�m byl tento projev otisknut ve francouzsk�m jazyce v ned�vno vy�l� knize "Zfal�ovan� revoluce".
Nemluvil jsem o ��dn� ur�it� v�lce, ale o jak�koli obecn� mysliteln� v�lce proti Sov�tsk�mu svazu. Jeliko� �lov�k nem��e ch�pat nic, pokud za prob�haj�c�mi konjunkturn�mi kombinacemi nevid� z�kladn� protiklad mezi imperialistick�mi st�ty a sov�tskou republikou. V ot�zce v�za pro opozi�n�ka imperialist� ochotn� souhlas� se Stalinem. Ale ve vztahu k sov�tsk� republice z�st�vaj�, nehled� na Stalina, smrteln�mi nep��teli. Ka�d� v�lka nutn� otev�e tento protiklad a nutn� polo�� ot�zku samotn� existence sov�tsk� republiky. Proto jsem ve v��e uveden�m projevu �ekl: "...zpochyb�ujeme my, opozice, obranu socialistick� vlasti? Ani v nejmen��m. Douf�me, �e ji nebudeme jen br�nit, ale i druh� lec�emu nau��me. Zpochyb�ujeme schopnost Stalina ur�it spr�vnou linii pro obranu socialistick� vlasti? Zpochyb�ujeme, a to v t� nejv�t�� m��e."
"Opozice stoj� za v�t�zstv�m SSSR, dok�zala to a je�t� to dok�e �iny ne hor��mi ne� jin�. Pro Stalina v tom v�ak v�c nespo��v�. Stalin m� ve skute�nosti na z�eteli jinou ot�zku, kterou se neodv�il vyslovit. Toti�: Skute�n� opozice mysl�, �e veden� Stalina nen� schopn� zajistit v�t�zstv� SSSR." Ano mysl�.
Zinov�v: Spr�vn�.
A d�le:
"Av�ak ani jeden opozi�n�k se nevzd� sv�ho pr�va a sv� povinnosti, v p�edve�er v�lky i b�hem v�lky, usilovat o napraven� stranick�ho kurzu - jak tomu ve stran� bylo v�dy - nebo� v tom spo��v� v�znamn� podm�nka v�t�zstv�. Zkr�tka: Za socialistickou vlast? Ano! Za stalinsk� kurz? Ne!"
Mysl�m, �e si tento postoj zachov�v� �plnou platnost i v sou�asnou chv�li.
__________________________________
Pozn�mky p�ekladatele:
1 �ankaj�ek (1887-1975). ��nsk� politik a vojev�dce. V�dce nacionalistick� strany Kuomintang, do kter� se b�hem ��nsk� revoluce v letech 1925-1927 rozpustila Komunistick� strana ��ny. V roce 1927 organizoval rozs�hl� masakry, kter� vyhnaly ��nsk� komunisty z m�st. Po por�ce v ob�ansk� v�lce emigroval na Taiwan, kter�mu vl�dl jako prezident a� do sv� smrti.
2 Die Fahne des Kommunismus. Teoretick� org�n Leninbundu. Vych�zel v letech 1927-1930.
3 Kurt Landau (1903-1937). Rakousk� komunista, �len Mezin�rodn� lev� opozice. Zabit agenty NKVD b�hem �pan�lsk� ob�ansk� v�lky.
4 Contre le Courant. ("Proti proudu") V letech 1927-1929 jeden z �asopis� francouzsk� lev� opozice. Zalo�en� Mauricem Pazem.
5 Karl Radek (1885-1939). Velmi mlad� vstoupil do rusk� soci�ln� demokracie. B�hem prvn� sv�tov� v�lky internacionalista a pot� bol�evik. Po roce 1917 jeden z hlavn�ch v�dc� T�et� internacion�ly. A� do sv� kapitulace v roce 1928 byl �lenem Lev� opozice. Zem�el ve v�zen�.
6 �ang Cuo-lin (1875-1928). ��nsk� politik a vojev�dce. V�dce fengtchiensk� kliky ��n. pejjangsk�ch militarist�. Od 1916 suver�nn� vl�dce Mand�uska, podporovan� Japonskem. V letech 1916-28 v �ele fengtchiensk� kliky, od 1924 kontroloval pekingskou vl�du. Zavra�d�n Japonci.
7 Richard von K�hlmann (1873-1948). N�meck� diplomat a pr�mysln�k. V letech 1917-1918 byl ministrem zahrani�n�ch v�c� N�mecka. Vedl n�meckou delegaci p�i vyjedn�v�n� v Brest-Litevsku.
8 N�meck� v�raz pro zemsk� sn�m.
9 Baku je v sou�asnosti hlavn�m m�stem �zerb�jd��nu. Trockij jej ve sv�m �l�nku um�stil na tureck� �zem� s ohledem na n�rodnostn� slo�en� a na to, �e p�edt�m ne� byla ona oblast p�ipojena k Rusku byla sou��st� Osmansk� ��e.
10 Vja�eslav Michajlovi� Molotov (1890-1986). Sov�tsk� politik a diplomat. Vl. Jm�nem Skrjabin. Stalin�v chr�n�nec. V letech 1921 - 1930 p�sobil jako tajemn�k �V, v letech 1930 - 1941 jako p�edseda rady lidov�ch komisa�� pot� v letech 1941 - 1957 byl n�m�stkem p�edsedy rady lidov�ch komisa�� �i ministr�; z�rove� p�sobil jako lidov� komisa� - ministr - zahrani�� 1939 - 1949, 1953 - 1956.
11 Kliment Jefremovi� Voro�ilov (1881-1969). Rusk� revolucion��, sov�tsk� politik a mar��l SSSR. �lenem SDDSR od roku 1903. V letech 1925-1940 lidov�m komisa�em arm�dy (obrany). Jako velitel nebyl p��li� kompetentn� a za svou kari�ru vd��il osobn�mu vztahu se Stalinem.
12 Felix Edmundovi� Dzer�inskij (1877-1926). Rusk� revolucion�� a sov�tsk� politik. �lenem SDDSR od roku 1895. Po revoluci byl lidov�m komisa�em vnitra a dopravy, zakladatelem �eky. Od roku 1924 byl tak� p�edsedou Nejvy��� rady n�rodn�ho hospod��stv�.
13 Georgij Vasiljevi� �i�erin (1872-1936). Rusk� revolucion�� a sov�tsk� lidov� komisa� pro zahrani�n� v�ci v letech 1918-1930.
Zp�t na českou sekci │ Zp�t na Trock�ho arch�v