Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekceLev Trockij
Zfal�ovan� revoluce
(Dopis Historick�mu institutu strany)
P�edmluva
Tento svazek l��� etapy �estilet�ho z�pasu, kter� vede frakce, stoj�c� nyn� v �ele sov�tsk�ho Ruska, proti lev� (bol�evicko-leninovsk�) opozici v�bec a proti autorovi t�to knihy zvl�t�.
Velik� ��st tohoto svazku je v�nov�na vyvr�cen� hrub�ch obvin�n� a pohan proti mn� osobn� nam��en�ch. Pro� si tedy dovoluji obt�ovati pozornost �ten��e t�mito dokumenty? Fakt, �e m�j �ivot je t�sn� spjat s d�jinami Revoluce, nesta�il by s�m o sob�, aby obh�jil publikaci t�to knihy. Kdyby boj Stalinovy frakce proti mn� byl jen pouh�m z�pasem o moc, historie tohoto boje by neobsahovala nic zvl�t� zaj�mav�ho: d�jiny parlamentu jsou plny z�pas� o moc a ve jm�nu moci mezi skupinami a osobami. U�inil jsem tak z d�vodu zcela jin�ho, toho toti�, �e z�pas osob i skupin je v SSSR nerozlu�n� spojen s r�zn�mi etapami ��jnov� revoluce.
Historick� determinismus se neprojevuje nikdy tak mocn�, jako za obdob� revolu�n�ho; toto obdob� skute�n� p��mo obna�uje t��dn� vztahy a p�iv�d� probl�my a protiklady k nejvy���mu stupni jejich vyp�t�. Za takov�ch pom�r� se z�pas my�lenek st�v� nejp�sobiv�j�� zbran� nep��telsk�ch t��d nebo frakc� jedn� a t�e t��dy. A to pr�v� charakterizuje v rusk� revoluci z�pas proti �trockismu�. Pouto, kter� v�e rozumov� �vahy, �asto �pln� scholastick�, k materi�ln�m z�jm�m jist�ch t��d nebo soci�ln�ch vrstev, jev� se v z�klad� tak z�eteln�, �e jednoho dne tato historick� zku�enost bude p�edm�tem zvl�tn� kapitoly o historick�m materialismu v �koln�ch p��ru�k�ch.
Nemoc a smrt Leninova d�l� ��jnovou revoluci na dv� obdob�, kter� se od sebe li�� t�m zjevn�ji, ��m v�ce se od nich vzdalujeme. Prvn� jej� ��st byla dobou dob�v�n� moci, zaveden� a upevn�n� diktatury proletari�tu, vojensk� obrany � hlavn�ch to �kon�, nezbytn�ch k vyt�en� jej� hospod��sk� dr�hy. Strana jako celek m� v t�to chv�li v�dom�, �e je pil��em diktatury proletari�tu, a toto v�dom� je pramenem jej� vnit�n� jistoty.
Druh� obdob� se vyzna�uje vzr�staj�c�mi �ivly dualismu st�tn� moci v zemi. Proletari�t, jen� se z mnoha p���in materi�ln�ch a mor�ln�ch, r�zu vnit�n�ho i vn�j��ho domohl v ��jnu moci, je odstr�en a zatla�en do pozad�. Vedle n�ho, za n�m a dokonce n�kdy i p�ed n�m ty�� se jin� elementy, jin� vrstvy soci�ln�, frakce jin�ch t��d, kter� uchvacuj� dobrou ��st ne-li moci, tedy aspo� nepochybn�ho vlivu na ni. Tyto jin� vrstvy, jako st�tn� ��edn�ci, syndik�ty a kooperativy, prost�edn�ci a lid� svobodn�ch povol�n� tvo�� ��m d�l, t�m v�ce syst�m spojit�ch n�dob. Z�rove� v�ak �ivotn�mi podm�nkami, zvyky a zp�sobem my�len� jsou daleko od proletari�tu, nebo se od n�ho st�le v�ce a v�ce oddaluj�. Do t�to kategorie se mus� kone�n� za�adit i ��edn�ci strany, pokud tvo�� pevn� organizovanou kastu, kter� si ani ne tak vnit�n�mi prost�edky strany jako sp�e prost�edky st�tn� spr�vy zaji��uje svou vlastn� nesesaditelnost. Sv�m p�vodem a tradicemi i prameny sv� nyn�j�� s�ly se sov�tsk� moc st�le je�t� op�r� o proletari�t, t�eba�e formou m�n� a m�n� p��mou. V��e jmenovan� soci�ln� vrstvy jsou v�ak kan�lem, j�m� tato moc plyne ��m d�l, t�m v�ce pod vliv z�jm� bur�oazn�ch. Tento n�tlak roste a s�l�, proto�e zna�n� ��st nejen st�tn�ho apar�tu, n�br� i apar�tu strany st�v� se ne-li v�dom�m, tedy aspo� pasivn�m nositelem bur�oazn�ch pl�n� a nad�j�. Jakkoli je na�e bur�oazie uvnit� zem� velmi slab�, je si p�ece jen v�doma, a to pr�vem, �e je zlomkem bur�oazie sv�tov� a p�evodn�m kolem sv�tov�ho imperialismu. Ale ani na vnit�n� basi bur�oazie se nesm� zapom�nat. Pon�vad� se hospod��sk� pom�ry na venkov� vyv�jej� na z�klad� individu�ln�ch akc� tr�ebn�ch, vych�z� z nich fat�ln� �etn� drobn� bur�oazie venkovsk�. Zbohatl� mu��k nebo mu��k, kter� mysl� jen na to, jak by zbohatl, a kter� nar�� na z�vory sov�tsk�ho z�kona, je p�irozen�m agentem bonapartistick�ch tendenc�. Tento fakt, dolo�en� cel�m v�vojem modern� historie, je op�t potvrzen zku�enost� sov�tsk� republiky. To je soci�ln� p�vod rozdvojenosti moci, kter� charakterizuje druh� odd�l ��jnov� revoluce po smrti Leninov�.
Samo sebou se rozum�, �e ani prvn� perioda - 1917-1923 - nen� od za��tku a� do konce homogenn�. Ani tady se ne�lo jen kup�edu, n�br� i nazp�t. I tu Revoluce �inila zna�n� �stupky: jednak zem�d�lsk� stran�, jednak sv�tov� bur�oazii. Litevsk� Brest byl prvn�m �stupem v�t�zn� Revoluce. Pak se Revoluce dala op�t na pochod kup�edu. Politika obchodn�ch a pr�myslov�ch �stupk�, jakkoli jsou jej� praktick� v�sledky a� do dne�ka velmi skrovn�, byla v z�sad� v�n�m krokem zp�t. P�es to v�ak, v�eobecn� vzato, nejv�t��m �stupem je nov� hospod��sk� politika - NEP. Obnoven�m voln�ho trhu vytvo�il NEP podm�nky, schopn� vzk��sit malou bur�oazii a prom�nit n�kter� jej� �ivly a skupiny v bur�oazii st�edn�. Celkem v�ak sk�tal NEP jen latentn� mo�nost duality, kter� existovala zat�m jen v sv�m ekonomick�m potenci�lu. Skute�nou s�lu vyvinula teprve v druh� kapitole ��jnov� revoluce, jej�m� vlastn�m za��tkem je nemoc a smrt Leninova a soust�ed�n� boje proti �trockismu�.
Samo sebou se rozum�, �e �stupky bur�oazn�m t��d�m nejsou je�t� samy o sob� poru�en�m diktatury proletari�tu. V historii neexistuje v�bec t��dn� nadvl�da chemicky �ist�. Bur�oazie vl�dne, op�raj�c se o ostatn� t��dy, podrobuj�c si je korupc� nebo n�sil�m. Soci�ln� reformy ve prosp�ch d�ln�k� neznamenaj� samy o sob� nikterak poru�en� absolutn� suverenity bur�oazie v zemi. Ka�d� kapitalista m��e zajist� m�t dojem, �e nen� doma - toti� v sv� tov�rn� - �pln� sv�m p�nem, nebo� je nucen db�t z�konit�ch omezen� sv� hospod��sk� diktatury. Ale tato omezen� nemaj� jin�ho ��elu, ne� udr�et a podep��t t��dn� moc v jej�m celku. Z�jmy kapitalisty jako jednotlivce jsou v neust�l�m rozporu se z�jmy kapitalistick�ho st�tu, a to nejen v soci�ln�m z�konod�rstv�, n�br� i ve v�cech dan�, ve�ejn�ho dluhu, v�lky, m�ru atd. V�hody p�ipadaj� z�jm�m t��dn�ho celku. On s�m rozhoduje, ke kter�m reform�m se m��e odhodlat a v jak� m��e je m��e uskute�nit, aby neot��sl z�klady sv� moci.
Ve v�ci diktatury proletari�tu je tomu pr�v� tak. Diktatura chemicky �ist� mohla by existovat jen v prost�ed� nehmotn�m. Vl�dnouc� proletari�t je nucen po��tat s ostatn�mi t��dami a podle pom�ru sil uvnit� zem� nebo v mezin�rodn� ar�n� mus� �init �stupky ostatn�m t��d�m, aby se udr�el u vesla. V�echno ov�em z�le�� na tom, v jak�ch mez�ch a s jakou m�rou v�domost� a znalosti v�ci jsou tyto �stupky �in�ny.
Nov� hospod��sk� politika m�la dv� str�nky. Vypl�vala p�edev��m z pot�eby proletari�tu sam�ho, osvojit si metody, vypracovan� kapitalismem, aby nap��t� mohl ��diti pr�mysl a hospod��skou politiku v�bec. Za druh� byla �stupkem bur�oazii, a to p�edn� mal� bur�oazii, pokud j� dovolovala hospoda�it v t�ch form�ch prodeje a koup�, kter� jsou j� vlastn�. Pon�vad� v Rusku venkovsk� obyvatelstvo p�evl�d�, m�la tato druh� str�nka NEPu v�znam rozhoduj�c�. Vzhledem k tomu, �e se postup revolu�n� my�lenky v ostatn�ch zem�ch zastavil, byl NEP jako�to hlubok� a trval� �stup nezbytn�. P�ijali jsme jej je�t� za veden� Leninova jednomysln�. Tento �stup byl tak� v�emi a p�ed o�ima v�ech �stupem naz�v�n. Strana, a odtud i d�lnick� t��da rozum�ly v hlavn�ch rysech velmi dob�e jeho smyslu. Mal� bur�oazie z�skala do jist� m�ry mo�nost hromaditi majetek. Ale moc, a tedy i pr�vo ur�ovat m�ru tohoto hromad�n� z�staly jako d��ve v rukou proletari�tu.
�ekli jsme v��e, �e jest analogie mezi soci�ln�mi reformami, kter� vedouc� bur�oazie je nucena �init ve prosp�ch proletari�tu, a �stupky, kter� vedouc� proletari�t �in� bur�oazn�m t��d�m. Chceme-li se v�ak vyhnout omyl�m, mus�me dob�e vytknout historick� r�mce t�to analogie. Bur�oazn� moc existuje u� po stalet�, m� r�z sv�tov�, op�r� se o nesm�rn� nahromad�n� bohatstv�, m� k dispozici celou soustavu mocn�ch instituc�, pracuj�c�ch v ideov� souvislosti. V�ky trvaj�c� nadvl�da vytvo�ila jak�si panova�n� instinkt, kter� tolikr�t a ve velmi t�k�ch pom�rech byl bur�oazii bezpe�n�m vod�tkem. Stolet� bur�oazn� vl�dy byla pro proletari�t stolet�mi �tisku. Proletari�t nem� historick�ch tradic nadvl�dy, a t�m m�n� panova�n� instinkt. Dostal se k moci v jedn� z nejchud��ch a nejzaostalej��ch zem� evropsk�ch. To znamen�, �e za nyn�j��ch historick�ch podm�nek, v dne�n� dob�, diktatura proletari�tu je nekone�n� m�n� chr�n�na ne� moc bur�oazn�. Dobr� politika, spr�vn� hodnocen� jej�ch �in� a zejm�na nevyhnuteln� �stupky bur�oazn�m t��d�m jsou pro sov�tskou vl�du ot�zkou �ivota a smrti.
Druh� kapitola ��jnov� revoluce po smrti Leninov� je charakterizov�na rozvojem sil jednak socialistick�ch, jednak kapitalistick�ch v hospod��sk�ch pom�rech sov�tsk�ch. V�slednice t�chto sil z�vis� na dynamick�m v�voji jejich vz�jemn�ho pom�ru. Kontrola tohoto pom�ru je d�na ne tak statistikou, jako sp�e ka�dodenn�m obrazem hospod��sk�ho �ivota. Hlubok� dne�n� krize, je� se projevuje paradoxn� formou v nedostatku zem�d�lsk�ch v�robk� v zem�d�lsk�m st�t�, je neklamn� objektivn�m d�kazem, �e rovnov�ha hlavn�ch ekonomick�ch proporc� je poru�ena. Ji� na podzim roku 1923 na XII. kongrese strany autor t�to knihy varoval p�ed n�sledky, ke kter�m m��e dosp�t �patn� veden� hospod��sk� politiky: opo�d�n� pr�myslu zp�sobuje �n��ky�, toti� nepom�r mezi cenami v�robk� pr�myslov�ch a zem�d�lsk�ch, a ten zas vede k zastaven� zem�d�lsk�ho v�voje. To, �e se ony n�sledky opravdu dostavily, samo o sob� nikterak neznamen� p��mou nevyhnutelnost p�du sov�tsk�ho re�imu. Znamen� to jedin� � ale zato zp�sobem naprosto imperativn�m � nutnost zm�ny v hospod��sk� politice.
V zemi, kde hlavn� produktivn� s�ly jsou st�tn�m majetkem, je politika st�tn� spr�vy p��m�m �initelem a na n�jakou dobu �initelem v hospod��sk�m �ivot� rozhoduj�c�m. Proto cel� ot�zka z�le�� v tom, zdali tato spr�va je schopna ch�pat nutnost t� zm�ny v politice a zdali je s to v praxi ji uskute�nit. T�m se vrac�me k ot�zce, do jak� m�ry je st�tn� moc je�t� v rukou proletari�tu a jeho strany, to jest, do jak� m�ry je vl�da je�t� vl�dou ��jnov� revoluce. A priori na tuto ot�zku odpov�d�t nelze. Politika se ne��d� pravidly mechaniky. Stranick� a t��dn� s�ly se projevuj� z�pasem. Z�pas je v�ak je�t� cel� v budoucnosti.
Dualita st�tn� moci, toti� rovnob�n� existence svrchovanosti a polosvrchovanosti dvou protich�dn�ch t��d - jako na p��klad za doby Kerensk�ho - nem��e trvat v��n�. Situace tak kritick� se mus� rozuzlit, a� u� v tom, �i v onom smyslu. Tvrzen� anarchist� sam�ch nebo jejich p��vr�enc�, �e snad dnes u� je SSSR st�tem bur�oazn�m, je nejl�pe vyvr�ceno stanoviskem, jak� zauj�m� k t�to v�ci bur�oazie sama doma i v cizin�. J�t snad d�le a konstatovat n�co v�ce ne� existenci duality v st�tn� moci, bylo by teoreticky nespr�vn� a politicky nebezpe�n�, ba dokonce i sebevra�edn�. Probl�m duality st�tn� moci tkv� tedy v tuto chv�li v ot�zce, do jak� m�ry se bur�oazn� t��dy zako�enily v sov�tsk�m st�tn�m apar�tu a do jak� m�ry se my�lenky a tendence bur�oazn� zako�enily v apar�tu prolet��sk� strany. Nebo� na tomto stupni z�vis�, m�-li strana svobodu jedn�n� a m�-li d�lnick� t��da mo�nost u�initi nutn� opat�en� k obran� nebo k �toku.
Druh� kapitola ��jnov� revoluce nen� charakterizov�na toliko zes�len�m hospod��sk�ch pozic mal� bur�oazie m�stsk� a venkovsk�, n�br� daleko prud��m a nebezpe�n�j��m procesem teoretick�ho a politick�ho odzbrojen� proletari�tu, jdouc�m paraleln� se vzr�stem sebed�v�ry soci�ln�ch vrstev bur�oazn�ch. Podle toho, jak�m stadiem proch�z� tento proces, politick�m z�jmem vzm�haj�c�ch se t��d malobur�oazn�ch bylo a je�t� jest maskovat co mo�n� �sp�chy, skr�vat pokroky pod ochranu sov�tsk� barvy a vyd�vat op�rn� body za integr�ln� ��st socialistick� politiky jist�, a to d�le�it� pokroky bur�oazie na z�klad� nov� hospod��sk� politiky byly nevyhnuteln� a ostatn� i nezbytn� pro rozvoj socialismu sam�ho. Ale jedny a tyt� hospod��sk� zisky bur�oazie mohou nab�ti docela jin�ho v�znamu a dostoupiti jin�ho stupn� nebezpe�nosti podle toho, jak p�esn� si d�lnick� t��da a p�edev��m jej� strana jest v�doma pohyb� a p�esun� sil, kter� se v zemi d�j�, a jak pevn� dr�� kormidlo vl�dy v sv�ch rukou. Politika je soust�ed�n� ekonomie. Hospod��sk� ot�zka sov�tsk� republiky se v dne�n� dob� �e�� v�c ne� kdy jindy s hlediska politick�ho.
�e se �inily nov�, d�le�it� koncese rozli�n�m vrstv�m bur�oazie uvnit� zem�, na z�pad� a v Asii - to nen� nejv�t�� vadou politiky po Leninov� smrti. N�kter� z t�chto konces� byly nevyhnuteln� a nezbytn�, u� jen proto, aby se napravily chyby p�edt�m sp�chan�. To se t��e na p��klad nov�ch �stupk�, povolen�ch kulak�m v dubnu r. 1925: pr�va naj�mat p�du a zam�stn�vat placen� d�ln�ky. Jin� zas byly ov�em chybn�, �kodliv� a dokonce zhoubn�: kapitulace p�ed bur�oazn�mi agenty anglick�ho d�lnick�ho hnut� a kapitulace - snad je�t� hor�� - p�ed bur�oazi� ��nskou. Ale hlavn�m zlo�inem politiky poleninovsk� a protileninovsk� bylo, �e vyd�vala v�n� �stupky za �sp�chy proletari�tu, �stup za pokrok, �e hromad�n� vnit�n�ch nesn�z� vykl�dala jako v�t�zn� postup k n�rodn� spole�nosti socialistick�.
Tato v podstat� zr�dn� pr�ce teoretick�ho odzbrojen� strany a utlumen� bd�losti proletari�tu byla vykon�na za �est let ve form� z�pasu proti �trockismu�. �heln� kameny marxismu, z�kladn� metody ��jnov� revoluce, hlavn� principy leninovsk� strategie byly podrobeny tvrd� a ostr� revisi, v n� na�la sv�j v�raz netrp�liv� touha vzk��en�ho malobur�oazn�ho ��edn�ka po klidu a po��dku. My�lenka revoluce trval�, toti� skute�n� nerozlu�n� souvislosti osudu sov�tsk� republiky s postupem prolet��sk� revoluce v cel�m sv�t�, dovedla na nejvy��� m�ru popudit nov� konservativn� vrstvy, p�esv�d�en� v duchu, �e Revoluce, kter� je vynesla do prvn� �ady, splnila t�m sv� posl�n�.
Kritikov� z t�bora soci�ln� demokratick�ho a demokratick�ho vysv�tluj� mi velmi kompetentn�, �e Rusko nen� �zral� pro socialismus a �e Stalin je pr�vem p�iv�d� oklikami na cestu kapitalismu. Je ov�em pravda, �e to, co soci�ln� demokrat� se skute�n�m uspokojen�m naz�vaj� restaurac� kapitalismu, jmenuje Stalin vytvo�en�m n�rodn�ho socialismu. Ale pon�vad� maj� na mysli jeden a t�� proces, nesm� n�s rozd�ln� terminologie zaslepit p�ed toto�nost� z�kladu. I kdybychom p�ipustili, �e Stalin p�i prov�d�n� sv�ho pl�nu dob�e v�, co d�l� - a to se v t�to chv�li ��ci ned� - i tak by musel naz�vat kapitalismus socialismem, aby zabr�nil t�enic�m. ��m m�n� v�ak on rozum� z�sadn�m historick�m probl�m�m, s t�m v�t�� jistotou postupuje. Jeho zaslepenost ho v podstat� zbavuje nutnosti lh�t.
Ale nejde o to, je-li Rusko schopno budovat ze sv�ch vlastn�ch zdroj� na z�klad� socialismu. Pro marxismus v�bec tato ot�zka neexistuje. V�e, co o tom bylo �e�eno stalinovskou �kolou, p�imyk� se s teoretick�ho hlediska k alchymii a astrologii. Stalinismus jako doktr�na m��e figurovat nejv�� v n�jak�m teoretick�m p��rodopisn�m museu.
Ot�zka je, zdali kapitalismus je schopen vyprostit Evropu z historick� slep� uli�ky. Zdali Indie je schopna zbavit se otroctv� a b�dy v r�mci kapitalistick�ho pacifick�ho pokroku. Zdali ��na m��e dos�ci kulturn� �rovn� Ameriky a Evropy bez revoluce a bez v�lky. Zdali Spojen� st�ty budou s to ovl�dnout sv� vlastn� produktivn� s�ly, ani� t�m ot�esou Evropou a p�iprav� cel�mu lidstvu stra�nou v�le�nou katastrofu. A to pr�v� je ot�zka p��t�ho osudu ��jnov� revoluce. P�ipust�me-li, �e kapitalismus potrv� nad�le jako postupuj�c� historick� s�la, �e bude s to sv�mi metodami a prost�edky roz�e�it hlavn� probl�my, kter� jsou na denn�m po��dku d�jin, a �e lidstvo s jeho pomoc� vystoup� je�t� o n�kolik stup�� v��e � od t� chv�le u� v�bec nep�jde o p�em�nu sov�tsk� republiky v socialistick� st�t. Od t� chv�le by byla socialistick� struktura ��jnov� revoluce fat�ln� vyd�na z�niku a n�kolik demokratick�ch agr�rn�ch reforem bylo by jedin�m jej�m d�dictv�m. Bude tento pokles prolet��sk� revoluce na revoluci bur�oazn� uskute�n�n frakc� Stalinovou nebo snad n�jakou frakc� t�to frakce, �i bude tato frakce vyst��d�na jin�m � nebo dokonce jin�mi politick�mi re�imy? To jsou ot�zky zcela vedlej��. Ji� n�kolikr�t jsem napsal, �e politickou formou tohoto sestupu by podle v�� pravd�podobnosti byl bonapartismus � a nikoli demokracie. B�� tedy hlavn� o to, je-li kapitalismus jako sv�tov� syst�m je�t� schopen j�t kup�edu. A tu pr�v� se na�i soci�ln� demokrati�t� protivn�ci dopou�t�j� politov�n� hodn�ho utopismu archaick�ho a bezmocn�ho utopismu reak�n�ho, nikoli pokrokov�ho.
Stalinova politika je �centrismus�, to jest tendence, pohybuj�c� se mezi soci�ln� demokraci� a komunismem. Z�sadn� teoretick� principy t�to �koly, kter� vznikla teprve po Leninov� smrti, sp�ly k tomu, aby odd�lily osud sov�tsk� republiky od sv�tov�ho revolu�n�ho v�voje v�bec. To by znamenalo, �e by ��jnov� revoluce p�estala b�t revoluc�. Epigoni postavili tento probl�m po str�nce teoretick� jako trockismus proti leninismu.
Aby se zbavili mezin�rodn�ho r�zu marxismu � v lite�e mu z�st�vali zat�m a� do nov�ho rozkazu v�rni � bylo nap�ed t�eba obr�tit zbra� proti t�m, kdo� byli oporou my�lenek ��jnov� revoluce a prolet��sk�ho internacionalismu. Prvn� m�sto tu p�ipadlo Leninovi. Ale Lenin zem�el na rozhran� dvou revolu�n�ch etap. Nemohl tedy h�jit sv�ho �ivotn�ho d�la. Jeho n�sledn�ci rozkouskovali jeho knihy v cit�ty a s touto zbran� dali se pak do boje proti Leninovi �iv�mu, stav�j�ce mu z�rove� hrobky nejen na Rud�m n�m�st�, n�br� i v sv�dom� strany. Jako by byl p�edv�dal osud, kter� v kr�tk� dob� stihne jeho my�lenky, Lenin za��n� svoji knihu o st�t� a revoluci t�mito slovy, v�novan�mi osudu velk�ch revolucion���: �Po jejich smrti se pokou�ej� prom�nit je v ne�kodn� ikony, kanonizovat je, abych tak �ekl, obklopit jejich jm�no aureolou sl�vy na ��t�chu� a oklam�n� utla�en�ch t��d; zat�mco rozm�l�uj� podstatu jejich revolucion��sk�ho u�en�, otupuj� jeho ost�� a znehodnocuj� je.� (Rusk� vyd�n�, svazek XIV, kap. II, str. 299.) M��eme je�t� p�ipojit k t�mto prorock�m slov�m, �e N.K. Krupskaja (Leninova �ena) m�la odvahu vrhnout je Stalinov� frakci v tv��.
Druh� ��st d�la epigon� z�le�ela v tom, �e vyd�vali pozd�j�� obranu a v�voj Leninov�ch my�lenek za doktr�nu Leninovi nep��telskou. Vyb�jen� �trockismus� jim prok�zal tuto historickou slu�bu. M�m opakovat, �e jsem nikdy nem�l a �e nem�m �mysl zalo�it svoji vlastn� doktr�nu? S hlediska teoretick�ho jsem ��k Marx�v. V revolu�n� metod� jsem pro�el �kolou Leninovou. Chcete-li, je �trockismus� pro mne n�zvem, jej� my�lenk�m Marxov�m a Leninov�m dali jejich n�sledovn�ci, tou��c� zbavit se st�j co st�j jejich ideologie a nemaj�c� je�t� odvahu prohl�sit to ve�ejn�.
Tato kniha pod�v� ��st my�lenkov�ho procesu, j�m� p�e�lo nyn�j�� veden� sov�tsk� republiky ke zm�n� sv� vn�j�� teorie; tuto zm�nu p�edch�zela zm�na jeho soci�ln� povahy. Dok�i zde, jak t� lid� zauj�mali za �ivota Leninova a po jeho smrti k t�m� ud�lostem, k t�m� my�lenk�m a k t�m� pracovn�k�m stanovisko diametr�ln� opa�n�. Jsem nucen v t�to knize velmi �asto citovat; to, mimochodem �e�eno, je proti m�mu liter�rn�mu zvyku. Ale v boji proti politik�m, kte�� p�ekotn� a lstiv� zap�raj� svoji ned�vnou minulost, z�rove� j� p��sahaj�ce v�rnost, nen� mo�no obej�t se bez cit�t�, nebo� ony pr�v� tu maj� v�znam dokument� z�ejm� a nepochybn� usv�d�uj�c�ch. Bude-li si netrp�liv� �ten�� st�ovat na n�kter� etapy cesty, pokra�uj�c� velmi pomalu, a� si uv�dom�, �e kdyby m�l tyto cit�ty sebrat s�m, vybrat z nich ty, kter� usv�d�uj� nejv�ce, a vyvodit z nich nutnou politickou souvislost, �e by ho to st�lo nekone�n� v�c pr�ce, ne� kdy� si pozorn� p�e�te tyto hlavn� dokumenty z�pasu mezi dv�ma t�bory, z�rove� tak bl�zk�mi a tak nesm�rn� vzd�len�mi.
Prvn� ��st t�to knihy (kter� je zde publikovan� - pozn. K.B.) tvo�� dopis Historick�mu institutu strany a revoluce, kter� jsem napsal k 10. v�ro�� ��jnov� revoluce. Institut mi s protestem vr�til m�j rukopis, jen� by byl b�val ciz�m t�l�skem v d�le nesl�chan� historick� falsifikace, ji� prov�d� tento �stav v sv�m boji proti trockismu.
Druh� ��st knihy se skl�d� ze �ty� �e��, kter� jsem pronesl p�ed nejvy���mi instancemi strany od �ervna do ��jna 1927, toti� v dob� nejintensivn�j��ho ideologick�ho z�pasu mezi opozic� a Stalinovou frakc�. Mezi �etn�mi dokumenty posledn�ch let vybral jsem stenogramy t�chto �ty� �e�� proto, �e pod�vaj� ve zhu�t�n� form� dosti �pln� v�klad koncepc� tohoto z�pasu a �e podle m�ho m�n�n� jejich chronologick� souvislost dovoluje �ten��i p�ibl�it se dramatick�mu dynamismu z�pasu sam�ho. Dod�m je�t�, �e �ast� analogie s francouzskou Revoluc� mohou jen usnadnit historickou orientaci �ten��e francouzsk�ho.
Provedl jsem v textu �e�� d�le�it� �krty, abych z n�ho odstranil opakov�n�, jim� jsem se v�ak tu a tam p�ece jen nemohl vyhnout �pln�. Pod�v�m v�echna pot�ebn� objasn�n� ve form� �vodn�ch pozn�mek k vlastn�m �e�em, kter� jsou v tomto vyd�n� uve�ejn�ny poprv�. V SSSR jsou to st�le je�t� spisy zak�zan�.Ke konci p�id�v�m mal� let�k, kter� jsem napsal ve vyhnanstv� v Alm�-At� r.1928 jako odpov�� na vy��tav� dopis jednoho dobromysln�ho protivn�ka. Mysl�m, �e tento dokument, jeho� rukopis pro�el mnoh�ma rukama, d� cel� knize n�le�it� z�v�r, nebo� zasv�cuje �ten��e do posledn�ho st�dia z�pasu, jen� p��mo p�edch�zel m� vypuzen� ze zem�.
Tato kniha l��� minulost zcela ned�vnou, a to jedin� proto, aby ji spojila s budoucnost�. Nejeden proces, o kter�m se tu jedn�, je neukon�en, nejedna ot�zka je neroz�e�ena. Ale ka�d� z p��t�ch dn� p�inese dodate�n� vysv�tlen� k tomuto my�lenkov�mu z�pasu. Tato kniha je v�nov�na d�jin�m p��tomnosti, to jest politice. Na minulost se d�v� jen jako na p��m� �vod k budoucnosti.
L.D. Trockij,
v Ca�ihrad� dne 1. kv�tna 1929.
Fal�ov�n� d�jin ��jnov� revoluce, historie revoluce a historie strany
V�en� soudruzi,
zaslali jste mi obs�hl� dotazn�ky, t�kaj�c� se m� �lohy v ��jnov� revoluci, a ��d�te mne, abych V�m odpov�d�l na ot�zky, je� mi d�v�te. Mysl�m, �e nebudu u� moci p�idat mnoho k tomu, co ji� bylo uve�ejn�no v �etn�ch dokumentech, �e�ech, �l�nc�ch a knih�ch v�eho druhu, jmenovit� v m�ch. Ale dovoluji si ot�zat se V�s, jak� to m� smysl pt�t se mne po m� ��asti v Revoluci, kdy� cel� ofici�ln� apar�t - V� nevylu�uj�c - d�l�, co m��e, aby zakryl, zahladil, nebo aspo� zkreslil ka�dou stopu t�to ��asti?Soudruzi se mne velmi �asto - po deseti, ba po stech - ptali, pro� nemluv�m, pro� zatvrzele ml��m m�sto, abych odpov�d�l na k�i��c� p��mo falsifikaci d�jin ��jnov� revoluce a historie na�� strany, proti mn� nam��enou. Nem�m nikterak v �myslu, vyvr�tit zde tyto falsifikace od z�kladu; k tomu by bylo t�eba n�kolika svazk�. Ale dovolte, abych odpov�d�l na Va�e ot�zky ozna�en�m deseti exempl��� v�dom�ch a zlomysln�ch fals, kter� se podnikaj� v t�to chv�li na cel� front� p�i l��en� v�erej��ch ud�lost�, fals, kter�m se d�v� ofici�ln� potvrzen� ode v�ech mo�n�ch instituc� a kter� se vkl�daj� i do �koln�ch p��ru�ek.
V�lka a m�j p��chod do Petrohradu (kv�ten 1917)
1. P�i�el jsem do Petrohradu, jakmile jsem se dostal ze zajet� v Kanad�, za��tkem kv�tna, dva dny po vstupu men�evik� a soci�ln�ch revolucion��� do koali�n� vl�dy.
��edn� org�ny Historick�ho institutu strany � jako ostatn� mnoho jin�ch - sna�� se te� najednou dokazovati, �e moje �innost za v�lky se podobala soci�ln�mu patriotismu. A zat�m se zapom�n�, �e moje d�la psan� za v�lky [V�lka a revoluce] byla vyd�na n�kolikr�t je�t� za �ivota Leninova, �e byla u�ebn� l�tkou ve �kol�ch strany a �e byla p�elo�ena do ciz�ch jazyk� Komunistickou Internacion�lou.
Co se t��e m�ho jedn�n� za v�lky, sna�� se klamat novou generaci, kter� nev�, �e m�j revolu�n� internacion�ln� boj proti v�lce mi vynesl, �e jsem byl hned v roce 1914 odsouzen v N�mecku za sv� nep��tomnosti do v�zen� (pro n�mecky psanou knihu V�lka a Internacion�la), �e jsem byl vypov�d�n z Francie, kde jsem pracoval s budouc�mi zakladateli komunistick� strany, �e jsem byl zat�en ve �pan�lsku pro styky s budouc�mi komunisty, �e jsem byl vypuzen ze �pan�lska do Spojen�ch st�t�. Nov� generace rovn� nev�, �e jsem vedl revolu�n� internacion�ln� akci v Nov�m Yorku a �e jsem se s bol�eviky ��astnil redakce �urn�lu Novyj Mir, kde jsem uve�ejnil leninovskou analysu prvn�ho obdob� �norov� revoluce. Z Ameriky do Ruska jsem byl p�evezen anglick�mi ��ady a str�vil jsem m�s�c v koncentra�n�m t�bo�e v Kanad� se �esti nebo osmi sty n�meck�ch n�mo�n�k�, kter� jsem z�skal pro Liebknechta a Lenina (mnoz� z nich se pak ��astnili ob�ansk� v�lky v N�mecku a j� je�t� dnes dost�v�m od nich dopisy).
2. Co se t��e informace anglick�ho pramene o p���in�ch m�ho zat�en� v Kanad�, psala Leninova Pravda toto:
�Pozn�mka redakce: Je mo�n� v��it jedin� okam�ik zpr�v�, do�l� od anglick� vl�dy, podle n� by Trockij, b�val� p�edseda D�lnick� poslaneck� rady v Petrohrad� r. 1905 � revolucion��, kter� v�noval nezi�tn� desetilet� sv�ho �ivota � byl m�l n�co spole�n�ho s pl�nem �n�meck� vl�dy�? To je opravdu ni��m nezakryt�, nesl�chan�, cynick� pomluva revolucion��e!� (Pravda �. 34, 16. dubna 1917) Jak ta slova dnes dob�e zn�, dnes, kdy se hrnou na opozici nejpotupn�j�� pomluvy, kter� se ni��m neli�� od hanebnost�, vrhan�ch r. 1917 proti bol�evik�m!3. V pozn�mk�ch IV. svazku Leninov�ch Spis�, jen� vy�el r. 1921, prav� se toto: �Od za��tku imperialistick� v�lky zauj�mal (Trockij) stanovisko �ist� mezin�rodn� (str. 482).
Zm�nek tohoto druhu � a je�t� kategori�t�j��ch � dalo by se citovat velik� mno�stv�. Kritiky v�ech �urn�l� strany � rusk�ch i ciz�ch � vyslovily se nes��sln�kr�t o m� knize V�lka a revoluce v ten smysl, �e p�i posuzov�n� m� celkov� �innosti za v�lky mus� se uznat a ch�pat, �e odli�nost m�ho a Leninova naz�r�n� byla v�znamu pod�adn�ho, �e hlavn� jeho linie byla revolucion��sk� a �e neust�le byla bl�zka bol�evismu nejen slovy, n�br� i skutky. Pokud jde o moje nyn�j�� pomluva�e, chr�nil bych se prob�rat v jejich politick� biografii, zejm�na za v�lky.
4. Te� teprve se zd�raz�uj� n�kter� trochu p��kr� Leninovy pozn�mky, zejm�na z doby v�le�n�, mne se t�kaj�c�. Lenin nikdy neml�el, kdy� cht�l m�t jasno. Pr�vem se vracel dvakr�t nebo t�ikr�t k v�ci, kdy� se mu politick� my�lenka zd�la nedostate�n� vyj�d�ena nebo dvojsmysln�. Ale v polemice jsou slova, kter�mi v dan� chv�li operujeme, a ocen�n� celkov� politiky dv� velmi rozd�ln� v�ci.
V roce 1918 nebo 1919 uve�ejnil jak�si pan R. v Americe sb�rku �l�nk� Leninov�ch a m�ch, psan�ch za v�lky, a zejm�na on�ch, kter� jsem napsal o ot�zce Spojen�ch st�t� evropsk�ch, tehdy sporn�. Jak se k tomu stav�l Lenin? Napsal toto: ��Americk� soudruh R., jen� vydal velik� svazek �l�nk�, psan�ch Trock�m a mnou, pod�vaje t�mto zp�sobem p�ehled d�jin rusk� revoluce, m� zcela pravdu.� (Leninovy Spisy, svazek XVII, str. 96.)
5. Nebudu se ���it o tom, jak si po��nala v�t�ina m�ch nyn�j��ch pron�sledovatel� na po��tku �norov� revoluce. Po t�to str�nce by se dalo vypr�v�t mnoho zaj�mav�ho o Skvorcovu-St�panovovi, o Jaroslavsk�m a o mnoh�ch jin�ch. P�estanu na n�kolika slovech o soudr. Melni�ansk�m, jen� se v novin�ch pokou�el vyd�vat fale�n� sv�dectv� o m�m kon�n� v kv�tnu a v �ervnu 1917.
V Americe znal Melni�ansk�ho ka�d� jako men�evika. Z�pasu bol�evik� a mezin�rodn�ch revolucion��� proti soci�lpatriotismu a centrismu se Melni�ansk� v�bec ne��astnil. Na v�echny ot�zky tohoto druhu odpov�dal ml�en�m. Stejn� si po��nal i za internov�n� v kanadsk�m koncentra�n�m t�bo�e, kde byl �irou n�hodou (jako mnoho jin�ch ostatn�) zav�en se mnou a s �udnovsk�m. �udnovsk� a j� jsme se nikdy nesd�leli s Melni�ansk�m o pl�ny, kter� jsme kuli do budoucna. Ale pon�vad� jsme byli nuceni ��t jeden vedle druh�ho v t�m�e t�bo�e, rozhodli jsme se s �udnovsk�m, �e se ho zcela p��mo zept�me, zda bude po n�vratu do Ruska pracovat s men�eviky �i s bol�eviky. Ke cti Melni�ansk�ho se mus� ��ci, �e n�m odpov�d�l: �S bol�eviky.� Teprve po t�to odpov�di jsme s Melni�ansk�m mluvili jako se soudruhem.
P�e�t�te si, co o tom Melni�ansk� napsal r. 1924 a 1925. V�ichni ti, kdo� pozorovali Melni�ansk�ho v Americe, mohou jen pokr�it rameny. Ale pro� mluvit o Americe? Sta�� poslechnout si kteroukoli �e� Melni�ansk�ho, aby si �lov�k uv�domil, �e je to ��edn�k-oportunista, jemu� je purcellismus bli��� ne� leninismus.
6. Kdy� na�e skupina p�ijela do Petrohradu, p�iv�tal ji na Finsk�m n�dra�� jm�nem �st�edn�ho v�boru bol�evick� strany jeho �len Feodorov. V sv�m proslovu se p��mo dotkl ot�zky p��t�ho programu Revoluce: diktatury proletari�tu a socialistick� v�vojov� linie. Vyj�d�il jsem sv�j pln� souhlas s t�mto zp�sobem naz�r�n� na �koly Revoluce. Pozd�ji mi Feodorov vykl�dal, �e nejd�le�it�j�� odstavec jeho �e�i byl formulov�n v souhlase s Leninem, nebo je�t� p�esn�ji na ��dost Lenina, jen� arci pokl�dal tuto ot�zku za jednu z rozhoduj�c�ch podm�nek spolupr�ce.
7. Nevstoupil jsem do bol�evick� organizace hned po sv�m p��jezdu z Kanady. Pro�? Stalo se tak proto, �e byly mezi n�mi rozpory? Dnes jde o to, aby se n�jak� nalezly. Ale ti, kdo� byli roku 1917 ohniskem bol�evick� organizace, v�d�, �e od prvn�ho dne nebylo o n�jak�m rozporu mezi mnou a Leninem v�bec �e�i.
Kdy� jsem p�ijel do Petrohradu, nebo l�pe �e�eno, kdy� jsem sestoupil na Finsk�m n�dra�� z vlaku, ozn�mili mi p��tel�, kte�� mi p�i�li naproti, �e existuje v Petrohrad� organizace internacion�ln�ch revolucion��� (zvan� jinak �meziokresovou�), kter� oddaluje splynut� s bol�eviky. Skute�n� tak� n�kolik vedouc�ch �len� t�to organizace u�inilo �e�en� t�to ot�zky z�visl�m na m�m p��jezdu. Urick�, Joffe, Luna�arsk�, Jur�n�v, Karachan, Vladimirov, Manuilsk�, Pozern a Litkens byli krom� jin�ch �leny t�to organizace, kter� ��tala asi 3000 petrohradsk�ch d�ln�k�.
V pozn�mk�ch ke XIV. svazku Leninov�ch Spis� je tato organizace charakterizov�na takto: �K v�lce zaujali �lenov� meziokresov� organizace stanovisko internacion�ln� a svou taktikou se bl�� bol�evismu� (str. 488-489).
Hned v prvn�ch dnech po sv�m p��jezdu jsem prohl�sil nejprve Kamen�vovi, pak redakci Pravdy, ofici�ln�ho org�nu rusk� komunistick� strany, v p��tomnosti Leninov�, Zinov�vov� a Kamen�vov�, �e jsem hotov vstoupit ihned do bol�evick� organizace, je�to mezi n�mi nen� ��dn�ch rozpor�, ale �e jde o to, aby se do strany p�ivedli tak� �meziokresov� organizace�. Vzpom�n�m si, �e se mne tehdy kdosi ot�zal, jak�m zp�sobem se podle m�ho m�n�n� d� slou�en� prov�sti (�lo o to, kter� �len m� vstoupit do redakce Pravdy, kter� do �st�edn�ho v�boru atd.). Odpov�d�l jsem, �e se mi tato ot�zka nezd� nijak politicky d�le�itou, nen�-li jinak mezi n�mi rozporu. N�kte�� z �len� �meziokresov� organizace� oddalovali splynut� kladen�m v�elijak�ch podm�nek. Jako v�dy za takov�ch okolnost� vyvstaly tu star� hn�vy, star� ned�v�ra atd., nahromad�n� mezi petrohradsk�m v�borem strany a �meziokresovou organizac�. To jedin� bylo p���inou jejich opo�d�n�ho splynut�.
8. Soudruh Raskolnikov popsal v posledn� dob� mnoho pap�ru, aby postavil proti sob� ��dky Leninovy a moje z r. 1917. Bylo by p��li� zdlouhav�, abych je tu citoval, a kone�n�, ony se ni��m neli�� od jin�ch takov�ch falsifikac�. Ale naproti tomu nen� snad na �kodu p�ipomenout si slova, kter� t�� Raskolnikov napsal o t�to period� p�edt�m:
�Ohlasy rozpor� z p�edv�le�n� doby docela zmizely. Mezi taktikou Leninovou a Trock�ho nebylo v�bec rozd�lu. Toto sbl�en�, je� se r�sovalo u� za v�lky, nabylo p�esn�ch forem, jakmile se Lev Davidovi� (Trockij) vr�til do Ruska. Hned po n�kolika prvn�ch �e�ech jsme my v�ichni sta�� leninovci c�tili, �e je n�.� (Ve v�zen� Kerensk�ho, Proletarskaja Revolucia, �. 10-22, 1923, str. 150-152.)
Tato slova nebyla naps�na k n�jak�mu sv�dectv� nebo dementi, n�br� zcela prost� vypravovala, jak se v�ci m�ly. Pozd�ji Raskolnikov dok�zal, �e dovede vypravovat i to, co nikdy neexistovalo. P�i nov�m vyd�n� sv�ch �l�nk�, uve�ejn�n�ch historickou sekc� strany, Raskolnikov pe�liv� vyklestil nar�ky na to, co bylo, a nahradil je vlastn�mi v�mysly. Raskolnikov jist� nebyl s�m, ale jeho p��klad je p��li� frapantn�. V kritice II. svazku m�ch d�l (Krasnaja Nov, ��sla 7-8, 1924, str. 395-401) Raskolnikov se t�e: �Jak� bylo r. 1917 stanovisko sam�ho soudruha Trock�ho?� A odpov�d�: �Trockij se st�le je�t� pokl�dal za �lena t�e men�evick� strany jako Ceret�lli a Skobelev.�
A d�le: �Soudruh Trockij je�t� p�esn� nevyzna�il sv� stanovisko k bol�evismu a men�evismu. V tu dobu Trockij s�m zauj�mal na rozcest� pozici nejistou a v�havou.�
Pomysl�te si snad, jak je mo�no slou�it tato dv� prohl�en�, opravdu nestydat�, s ��dkami t�ho� Raskolnikova, citovan�mi v��e, �e toti� �ohlasy rozpor� z p�edv�le�n� doby �pln� zmizely�? Nevyzna�il-li Trockij p�esn� sv� stanovisko k bol�evismu a men�evismu, jak tedy je mo�n�, �e �jsme my v�ichni sta�� leninovci c�tili, �e je nᚔ?
To nen� v�echno. V jednom �l�nku t�ho� Raskolnikova, uve�ejn�n�m v r. 1923 v �urn�le Proletarskaja Revolucia, ��s. 5, str. 71-72, pod titulem �ervencov� dni je �e�eno: �Lev Davidovi� (Trockij) nebyl je�t� form�ln� �lenem na�� strany, ale ve skute�nosti od sv�ho n�vratu z Ameriky neust�le v jej�m st�edu pracoval. Ka�d�m zp�sobem jsme na� po jeho prvn� �e�i v Sov�tu pohl�eli jako na jednoho z v�dc� na�� strany.�
Mysl�m, �e je to dost jasn� a �e by bylo nesnadn�, d�t tomu jin� v�znam. Ale co d�lat? Je t�eba zhostit se sv�ho �kolu. A jak�ho ��kolu�! Systematicky organizovan� nen�vist, udr�ovan� rozkazy a cirkul��i. Aby chov�n� Raskolnikovovo - je� kone�n� je p��zna�n� nejen pro jeho osobu, n�br� pro cel� zp�sob v�chovy a veden� - vyniklo ve v�� sv� kr�se, je t�eba �pln�ji citovat jeho �l�nek Ve v�zen� Kerensk�ho. Prav� se tam toto:
�Trockij m�l k Vladim�ru Ilji�i nesm�rnou �ctu. Stav�l ho v��e ne� v�echny sou�asn�ky, kter� mu bylo d�no poznat v Rusku i v cizin�. Na zp�sobu, kter�m Trockij o Leninovi mluvil, bylo vid�t oddanost ��ka. V tu dobu m�l Lenin za sebou t�icet let bojovn� pr�ce ve slu�b�ch proletari�tu, Trockij dvacet let. Ohlasy rozpor� z p�edv�le�n� doby �pln� zmizely. Mezi taktikou Leninovou a Trock�ho nebylo v�bec rozd�lu.�
�Toto sbl�en�, je� se r�sovalo u� za v�lky, nabylo p�esn�ch forem, jakmile se Lev Davidovi� vr�til do Ruska. Hned po n�kolika prvn�ch �e�ech jsme my v�ichni sta�� leninovci c�tili, �e je n�.�
Samo sebou se rozum�, �e sv�dectv� Raskolnikovovo o postaven� Trock�ho k Leninovi nijak mu nebr�n� v uve�ejn�n� �dopisu Trock�ho �chejdzemu�, aby informoval mlad� �leny strany. Je t�eba dodat, �e p�i sv� pr�ci m� Raskolnikov �asto v�dal v roce 1917, �e m� zavedl do Kron�tadtu, n�kolikr�t m� ��dal o radu ve v�zen� i jinde. Po t�to str�nce jsou jeho vzpom�nky vz�cn�m sv�dectv�m, kde�to jeho pozd�j�� rektifikace nejsou nic jin�ho ne� v�sledek falsifika�n� pr�ce konan� na rozkaz. Ne� se rozlou��me s Raskolnikovem, poslechn�me si jeho vzpom�nky na �ten� protokolu o v�slechu Jermolenkov�, t�kaj�c�ho se mimo jin� n�meck�ho zlata.�P�i �ten� tohoto protokolu jsme ob�as zas�hli ironickou pozn�mkou, ale kdy� lhostejn� hlas vy�et�uj�c�ho soudce p�i�el ke jm�nu ze v�ech nejdra���mu, ke jm�nu na�eho soudruha Lenina, Trockij se nezdr�el; uhodil p�st� o st�l, vzty�il se celou svou postavou a prohl�sil rozho��en�, �e odm�t� vyslechnout tato podl� a l�iv� na��en�. Nemohouce se zdr�eti odporu p�ed z�ejm�m fal�ov�n�m ud�lost�, p�idali jsme se v�ichni bez v�jimky a v�ele k soudruhovi Trock�mu.�
Odpor k �z�ejm�mu falsifikov�n� je n�co zcela p�irozen�ho. Ale i p�i v�em pohrd�n� drobn�mi falsy Raskolnikova sam�ho (kter� rovn� byla dosti z�ejm�) t�eme se man�: �Jak� je asi m�n�n� dne�n�ho Raskolnikova, jen� pro�el �kolou stalinovskou, o nejnov�j��m v�myslu Jermolenkov�, t�kaj�c�m se Wrangelova d�stojn�ka a kontrarevolu�n�ho komplotu?�
Kv�ten - ��jen 1917
9. Mno�stv� dokument�, vydan�ch bol�eviky, bylo v kv�tnu, �ervnu a �ervenci 1917 ps�no nebo diktov�no mnou. Zejm�na pak prohl�en� bol�evick� frakce na sov�tsk�m kongresu o p�ipravovan� vojensk� ofensiv� (I. sov�tsk� kongres), d�le dopis �st�edn�ho v�boru strany �st�edn�mu v�konn�mu v�boru ve dnech �ervencov� demonstrace atd. N�kolikr�t jsem se setkal s n�kter�mi tehdej��mi bol�evick�mi rezolucemi, jich� jsem autorem, nebo v jejich� redakci m�m pod�l. V�ichni soudruzi v�d�, �e v �e�ech, kter� jsem pronesl na shrom�d�n�ch v�eho druhu, jsem se v�dycky ztoto��oval s bol�eviky.
10. Ned�vno se, nev�m u� kter�, novom�dn� �marxistick� historik� pokou�el objevit rozpory mezi mnou a Leninem ve dnech �ervencov�ch. Ka�d� se hrne se svou tro�kou do ml�na, aby mu to bylo ston�sobn� vynahrazeno. �lov�k mus� p�em�hat odpor, aby se v�bec zab�val vyvracen�m takov�ch l��. Osobn� vzpom�nky nech�m stranou a omez�m a odvol�m se jen na dokumenty. V sv� deklaraci k Provisorn� vl�d� jsem napsal: �1. P�ij�m�m z�kladn� stanovisko Leninovo, Zinov�vovo a Kamen�vovo. ���e jsem je rozvinul v �urn�le Vpered a v�bec ve v�ech sv�ch �e�ech. 3. Fakt, �e nejsem v redakci Pravdy a �e nejsem organizov�n v bol�evick� stran�, lze vysv�tlit nikoli rozpory politick�mi, n�br� smyslem na�� politick� �innosti, kter� dnes pozbyla d�le�itosti.� (Trockij, Sebran� spisy, sv. III, ��st I, str. 165-166.)
11. Po �ervencov�ch ud�lostech svolalo soci�ln�-revolucion��sko-men�evick� byro �st�edn�ho v�konn�ho v�boru sch�zi tohoto v�boru. Bol�evick� frakce m� jmenovala na sch�zi referentem o tehdej�� situaci a o programu strany. To se stalo p�ed form�ln�m splynut�m a p�esto, �e Stalin byl pr�v� v Petrohrad�. �Marxisti�t� historikov� nov� �koly je�t� tehdy neexistovali a bol�evici, kte�� se tam shrom�dili, schv�lili jednomysln� hlavn� my�lenky m� zpr�vy, t�kaj�c� se �ervencov�ch ud�lost� a programu strany. Stopy toho lze naj�t v novin�ch a zejm�na ve vzpom�nk�ch N. J. Muralova (vrchn�ho velitele moskevsk�ho vojska).
12. Je v�eobecn� zn�mo, �e Lenin neopl�val p��li�nou d�v�rou k osob�m, �lo-li o ideje nebo o zaujet� z�sadn�ho stanoviska v nesnadn� politick� situaci, a �e byl t�m m�n� laskav� k revolucion���m, kte�� p�edt�m nebyli v bol�evick� stran�. Pr�v� �ervencov� ud�losti odstranily posledn� stopy star�ch bari�r. V dopise, adresovan�m �st�edn�mu v�boru a jednaj�c�m o seznamu bol�evick�ch kandid�t� do �stavod�rn�ho shrom�d�n�, napsal Vladim�r Ilji�:
�Je zcela nep��pustno, aby tak velk� po�et kandid�t� byl br�n z osob m�lo vyzkou�en�ch, vstoupiv��ch teprve zcela ned�vno do na�� strany (nap�. Larin)... Je nezbytno, listinu rychle zrevidovat a opravit....�
�Naproti tomu je z�ejmo, �e by nikoho nenapadlo diskutovat nap�. kandidaturu L. D. Trock�ho, proto�e L. D. Trockij, hned jak se vr�til, zaujal stanovisko internacion�ln�; 2. bojoval mezi �leny meziokresn� organizace za splynut�; 3. ve v�n�ch chv�l�ch �ervencov�ch uk�zal se na v��i sv�ho �kolu jako oddan� bojovn�k strany revolu�n�ho proletari�tu. �e se o mnoh�ch novope�en�ch �lenech strany, kte�� v seznamu figuruj�, tot� ��ci ned�, je jasn�e nastala v�ude hlubok� zm�na�� (Prvn� leg�ln� bol�evick� v�bor v Petrohrad� r. 1917, Historick� sekce strany, Leningrad, str. 303-306.)
13. O na�em stanovisku k p��pravn�mu parlamentu bylo diskutov�no za Leninovy nep��tomnosti. Ujal jsem se slova jako referent bol�evick�ch bojkotist�. Je zn�mo, �e v�t�ina bol�evick� frakce moskevsk�ho Demokratick�ho shrom�d�n� vyslovila se proti bojkotov�n�. Lenin byl rozhodn�m p��vr�encem men�iny. Napsal o tom �st�edn�mu v�boru toto:
�P�edb�n� parlament nutno bojkotovat. Je t�eba vstoupit do sov�tu d�lnick�ch, vojensk�ch a selsk�ch poslanc�, do syndik�t�, a v�bec j�t k mas�m. Je t�eba svolat je k boji. Mus� se jim d�t jasn� a p�esn� heslo a vyhnat bonapartistickou tlupu Kerensk�ho s jeho fale�n�m p�edb�n�m parlamentem z t�to ceret�lovsko-buligynsk� dumy. Ani po af��e Kornilovov� necht�li men�evici a soci�ln� revolucion��i p�ijmout n� kompromis, aby byla moc v pokoji odevzd�na sov�t�m (v nich� jsme doposud nem�li v�t�iny); a znovu se jali v�let v bahn� nechutn�ch a mrzk�ch kombinac� s kadety. Pry� s men�eviky a soci�ln�mi revolucion��i! Pot�rejme je nel�tostn�! Vy�e�me je bez milosti ze v�ech revolucion��sk�ch organizac�, ��dn� dohodov�n�, ��dn� styky s t�mito p��teli Ki�kinov�mi, s t�mito kornilovsk�mi vlastn�ky pozemk� a kapitalisty!
V sobotu dne 23. z���.Trockij byl pro bojkotov�n�. Bravo, soudruhu Trockij! Bojkotismus je v�ak mrtev v on� ��sti bol�evick� frakce, kter� se ��astnila Demokratick�ho shrom�d�n�. A� �ije bojkot!�
(Proletarskaja Revolucia, ��s. 3, 1924.)14. O m� ��asti v ��jnov� revoluci je ve XIV. svazku Leninov�ch Spis� �e�eno: �Kdy� se petrohradsk� sov�t dostal do rukou bol�evik�, byl Trockij zvolen jeho p�edsedou a v t�to funkci organizoval a vedl odboj z 25. ��jna.� (str. 482).
A� Historick� sekce strany - a ne-li ona, tedy budouc� sekce - rozhodne, co je v tom pravdiv�ho a fale�n�ho. Bu� jak bu�, Stalin v posledn�ch letech kategoricky pop�r� p�esnost tohoto v�roku a prohla�uje:
�Mus�m ��ci, �e soudruh Trockij nemohl hr�ti a nehr�l ��dnou zvl�tn� �lohu v ��jnov�m odboji a �e jako p�edseda petrohradsk�ho sov�tu p�est�val na vykon�v�n� v�le p��slu�n�ch instanc� strany, kter� ��dily ka�d� krok soudr. Trock�ho.� A d�le: �Soudruh Trockij, mu� v ��jnov�m obdob� pro na�i stranu celkem nov�, nehr�l a nemohl hr�ti ��dnou zvl�tn� �lohu ani ve stran�, ani v ��jnov�m odboji.�
(J. Stalin: O trockismu. Trockismus �i leninismus, str. 68-69.)Vyd�vaje toto sv�dectv�, Stalin patrn� zapomn�l na to, co on s�m �ekl dne 6. listopadu 1918, p�i prvn�m v�ro�� Revoluce, kdy� skutky a ud�losti byly je�t� v pam�ti v�ech �erstv�. U� tehdy Stalin zapo�al proti mn� �innost, kterou pak pozd�ji vyvinul tak dokonale. Ale v tu dobu musel jednat s opatrnost� a obez�elost� mnohem v�t��. V �l�nku, nazvan�m ��loha vynikaj�c�ch pracovn�k� strany� a uve�ejn�n�m v Pravd� (��s. 241), napsal: �Cel� d�lo praktick� organizace odboje bylo vykon�no pod p��m�m veden�m Trock�ho, p�edsedy petrohradsk�ho sov�tu. S �plnou jistotou se d� ��ci, �e za rychl� p�echod vojska k sov�tu a za obratnou organiza�n� pr�ci v�le�n�ho revolu�n�ho komit�tu m��e strana p�edev��m a zejm�na d�kovat soudruhovi Trock�mu.�
To nebylo tehdy ps�no za ��elem n�jak� p�emr�t�n� chv�ly - Stalin�v c�l byl pr�v� opa�n�: cht�l toti� sv�m �l�nkem �p�edej�t� p�ece�ov�n� �lohy Trock�ho (a proto byl ten �l�nek naps�n!) - ale dnes se to pr�v� z pera Stalinova zd� zcela neuv��iteln�. Tehdy ov�em nebylo mo�no mluvit jinak! �e �lov�k pravdomluvn� m� tu v�hodu, �e si neodporuje ani tehdy, kdy� mu sel�e pam�, kde�to �lov�k nepoctiv�, l�iv� a nesv�domit� si v�dycky mus� p�ipom�nat, co kdy �ekl, aby se za to nemusel styd�t - to nen� nic nov�ho.
15. S pomoc� Jaroslavsk�ho se te� Stalin pokou�� sestrojit novou historii organizace ��jnov� revoluce, op�raje se o existenci �praktick�ho �st�ed� pro organizaci a ��zen� odboje� p�i �st�edn�m v�boru, jeho� Trockij nebyl �lenem. Ale ani Lenin nebyl �lenem t�to komise. To samo u� je dostate�n�m d�kazem, �e organiza�n� d�le�itost t�to komise byla zcela pod�adn�. Nep�sobila v�bec samostatn�. Te� se pracuje o vytvo�en� legendy o t�to komisi jen proto, �e Stalin byl jej�m �lenem. V t�to komisi byli �Sverdlov, Stalin, D�er�insk�, Bubnov, Urick��. Jakkoli je mi odporn�, hrabat se v �p�n�, dovolte mi, abych jako ��astn�k dosti bl�zk� a sv�dek tehdej��ch ud�lost� vydal toto sv�dectv�:
Je samoz�ejm�, �e nen� t�eba objas�ovat �lohu Leninovu. V t� dob� jsem �asto v�d�val Sverdlova, ��dal jsem ho o radu, obracel jsem se na n�j, pot�eboval-li jsem n�koho, pak Kamen�va, jen�, jak je zn�mo, m�l tehdy postaven� trochu zvl�tn� - postaven�, kter� s�m od t� doby uznal za pochyben� - jen� v�ak se p�es to velmi �inn� ��astnil revolu�n�ch ud�lost�. Rozhodnou noc z 25. na 26. ��jen jsme str�vili, Kamen�v a j�, v m�stnosti revolu�n�ho v�le�n�ho v�boru, odpov�dali jsme na telefonick� dotazy a d�vali jsme rozkazy. Ale p�es nejlep�� v�li upamatovat se, je mi vskutku nemo�no ��ci, v �em toho rozhodn�ho dne p�esn� z�le�ela �loha Stalinova. J� jsem se na n�j neobr�til o radu nebo o pomoc ani jednou. Nebyl nijak iniciativn�. Nesly�el jsem od n�ho ��dn�ho osobn�ho n�vrhu. A ��dn� �marxistick� historik� nov� �koly tu nic nezm��e.
Nezbytn� dodatek
V posledn�ch m�s�c�ch si Stalin a Jaroslavsk� dali mnoho pr�ce, aby dok�zali, �e �praktick� �st�ed� pro organizaci a ��zen� odboje�, zalo�en� �st�edn�m v�borem a slo�en� ze Sverdlova, Stalina, Bubnova, Urick�ho a Dzer�insk�ho, bylo opravdu v �ele Revoluce. Stalin zd�raz�uje, �e Trockij nebyl jeho �lenem. Ale bohu�el, pro z�ejmou nedbalost stalinovsk�ch historik� byl teprve te� nalezen v Pravd� z 2. listopadu 1927 (to jest, kdy� u� tento dopis byl naps�n) v�ta�ek z protokol� �st�edn�ho v�boru z 16.-29. ��jna 1917:
��st�edn� v�bor organizuje revolu�n� vojensk� �st�ed�, slo�en� ze soudruh� Sverdlova, Stalina, Bubnova, Urick�ho a Dzer�insk�ho. TOTO �ST�ED� TVO�� NEROZLU�N� CELEK SE SOV�TSK�M REVOLU�N�M V�BOREM.�
Tento revolu�n� sov�tsk� v�bor a vojensk� revolu�n� �st�ed� jsou tedy jedno a tot�. Jin� sov�tsk� org�n k veden� Revoluce neexistoval. Proto on�ch p�t soudruh�, jmenovan�ch �st�edn�m v�borem, m�lo doplnit vojensk� revolu�n� komit�, jeho� byl Trockij p�edsedou. Je samoz�ejm�, �e nebylo nutn� jmenovat Trock�ho po druh�, pon�vad� u� byl p�edsedou t�to organizace. Jak je nesnadno p�ed�l�vat historii, kdy� u� je hotova! (11. listopadu 1927.)
Historik ��jnov� revoluce
V Litevsk�m Brestu jsem napsal bro�uru o ��jnov� revoluci. Tato kn�ka byla mnohokr�t vyd�na v nejr�zn�j��ch jazyc�ch. Nikdo mi nikdy ne�ekl, �e bych tam byl n�co d�le�it�ho opominul, nebo �e by tam sch�zela zm�nka o vedouc�m, hlavn�m org�nu odboje, o �vojensk�m revolu�n�m �st�ed�, jeho� �leny byli Stalin a Bubnov. Zn�m-li tak �patn� historii ��jnov� revoluce, pro� m� tedy n�kdo na tento omyl neupozornil? Pro� se tedy v prvn�ch letech revolu�n�ch beztrestn� pou��valo m� knihy jako p��ru�ky ve v�ech �kol�ch strany?
A to nen� v�echno. Je�t� r. 1922 soudila organiza�n� kancel�� �st�edn�ho v�boru, �e jsou mi d�jiny ��jnov� revoluce dostate�n� zn�my. Pod�v�m tu sv�dectv� velmi kr�tk�, ale v�mluvn�:
���s. 14.302 V Moskv� dne 24. kv�tna 1922
Soudruhu Trock�,
zas�l�me V�m v�ta�ek z protokolu sch�ze organiza�n� kancel��e �st�edn�ho v�boru ze dne 22. kv�tna 1922, �. 21:
�Soudruhu Jakovlevovi je sv��eno slo�it k 1. ��jnu za veden� soudruha Trock�ho p��ru�ku historie ��jnov� revoluce.�
Sekret�� (propaga�n� sekce)
Podpis.�To bylo v kv�tnu 1922. Moje kniha o ��jnov� revoluci a kniha o ud�lostech z roku 1905 vy�la v n�kolika vyd�n�ch u� p�edt�m a byla jist� dob�e zn�ma organiza�n� kancel��i, jej�m� p�edsedou byl tehdy Stalin. P�es to v�ak organiza�n� kancel�� uznala nutn�m sv��it redakci p��ru�ky o ��jnov� revoluci mn�. Pro�? - Je z�ejmo, �e o�i Stalina i stalinovc� se otev�ely nad �trockismem� teprve tehdy, kdy� se o�i Leninovy zav�ely - nav�dy.
Zmizel� dokumenty
16. Po ��jnov�ch ud�lostech nastaly v�n� rozpory ve vedouc�ch kruz�ch strany, jak se zachovat k ostatn�m stran�m �socialistick�m�. (Homogenn� vl�da bol�evick� �i dohoda s men�eviky a soci�ln�mi revolucion��i?) Ve dnech 1.-14. listopadu promluvil o tom Lenin na sch�zi petrohradsk�ho v�boru. Protokoly �st�edn�ho v�boru z roku 1917 byly uve�ejn�ny k 10. v�ro�� ��jnov� revoluce. V tomto vyd�n� byl p�vodn� uveden protokol z 1.-14. listopadu 1917. V prvn�m stru�n�m vyd�n� byla o tomto protokolu zm�nka, ale pozd�ji byla odtamtud na rozkaz shora odstran�na, aby o n�m strana nev�d�la. Pro� se tak stalo, je nasnad�. O ot�zce dohody s ostatn�mi stranami �socialistick�mi� se Lenin na t�to sch�zi vyj�d�il takto:
�Co se t��e dohody, o t� se v�bec v�n� ned� mluvit. Trockij �ekl u� d�vno, �e sjednocen� je nemo�n�. Trockij to pochopil a od t� doby nen� nad n�j lep��ho bol�evika.�
Jeho �e� se kon�ila heslem: ���dn� dohoda - homogenn� vl�da bol�evick�!� Prosl�ch� se, �e rozkaz o odstran�n� protokolu p�i�el z Historick�ho institutu strany pod z�minkou, �e Leninova �e� �z�ejm� nebyla dob�e zaznamen�na. Opravdu: Leninova �e� se nikterak nesrovn�v� s histori� ��jnov� revoluce tak, jak se p�e dnes.
17. Stoj� za upozorn�n�, �e onen protokol ze sch�ze petrohradsk�ho v�boru strany je uk�zkou Leninova postupu ve v�cech discipl�ny, kdy� se pod rou�kou discipl�ny m�la schovat linie politiky �ist� oportunn�. O raportu soudruha Feiniksteina Lenin prohl�sil:
�Dojde-li k roztr�ce, jak� pomoc! Budete-li m�t v�t�inu, chopte se moci v �st�edn�m v�konn�m v�boru a jednejte. My, my p�jdeme k n�mo�n�k�m.�
A pr�v� t�mto zp�sobem, sm�l�m, radik�ln�m a nesmlouvav�m, j�m� Lenin ot�zku dal, uchr�nil stranu od roztr�ky. �elezn� discipl�na, ale na revolu�n�m podklad�. �tvrt�ho dubna �ekl Lenin na konferenci strany (jej� protokol Stalin p�ed stranou schoval): �I na�i bol�evici maj� d�v�ru k vl�d�. Lze to vysv�tlit jen opojen�m revolu�n�ch dn�. To je smrt socialismu. Soudruzi, vy m�te k vl�d� d�v�ru? Je-li tomu tak, tedy se na�e cesty rozch�zej�.� A d�le: �Dosl�ch�m se, �e v Rusku existuje hnut� ve prosp�ch jednoty, jednoty s t�mi, kte�� jsou pro v�lku a� do v�t�zn�ho konce. To je zrada socialismu. Mysl�m, �e je l�pe b�t s�m � jako Liebknecht, jeden proti stu des�ti.�
18. Pro� Lenin formuloval tak ost�e ot�zku jednoho proti stu des�ti? Proto�e se na kv�tnov� konferenci 1917 projevovaly polobojovn� a polokompromisn� tendence velmi siln�. Na t�to konferenci podporoval Stalin rezoluci krasnojarsk�ho sov�tu, v n� se pravilo: �Je t�eba podporovat akci provisorn� vl�dy, pokud vyhovuje po�adavk�m revolu�n� t��dy d�lnick� a selsk� v pr�b�hu revoluce.�
Ne jenom to. Stalin dokonce byl p��vr�encem jednoty s Ceret�llim, jak o tom sv�d�� p�esn� v�tah z protokolu:
Denn� po��dek: N�vrh jednoty s Ceret�llim. �Stalin: Jest na�� povinnost� p�ijmout. Mus�me definovat sv�j vlastn� n�vrh na uskute�n�n� jednoty. Jednota je mo�n� na z�kladech, polo�en�ch v Zimmerwaldu a Kienthalu.�
Na n�mitky n�kolika �len� konference, �e by jednota byla p��li� r�znorod�, odpov�d� Stalin: �Pro� bychom p�edb�hali ud�losti a p�edch�zeli neshody? Strana bez rozpor� je strana bez �ivota. V l�n� strany si vy��d�me mal� neshody.� Stalin soudil, �e neshody s Ceret�llim jsou �mal� neshody�. V��i strann�k�m Ceret�lliho byl Stalin p��vr�encem �irok� demokracie: �Strana bez rozpor� je strana bez �ivota.�19. A nyn� mi dovolte, abych se zeptal V�s, soudruzi, kte�� jste v �ele Historick�ho institutu strany, pro� jste doposud neuve�ejnili protokol z b�eznov� konference strany z roku 1917? Pos�l�te dotazn�ky, opat�en� nes��sln�mi rubrikami. Sb�r�te i nejmen�� podrobnosti, z nich� n�kter� jsou naprosto bezv�znamn�. Pro� skr�v�te pod pokli�kou protokoly b�eznov� konference, kter� jsou pro d�jiny strany tak d�le�it�? Tyto protokoly jsou uk�zkou n�lady vedouc�ch �ivl� strany p�ed Leninov�m n�vratem do Ruska. T�zal jsem se n�kolikr�t sekretari�tu �st�edn�ho v�boru a kancel��e �st�edn� kontroln� komise, pro� Historick� institut skr�v� tyto dokumenty jedine�n� d�le�itosti? Vy ten dokument zn�te. Vy jej m�te. Vy jej neuve�ej�ujete proto, �e zp�sobem co nejkrut�j��m kompromituje politickou linii Stalinovu z konce b�ezna a za��tku dubna, to jest v dob�, kdy se Stalin pokou�el vytvo�it svoji vlastn� politickou linii.
20. V t�e �e�i, kterou Lenin proslovil na konferenci dne 4. dubna, prohl�sil: �Pravda ��d� na vl�d�, aby se z�ekla anex�. Je to po�etilost a k�iklav� sm�nost od ��
Protokol nen� �pln�. Jsou v n�m mezery, ale hlavn� my�lenka a ��el �e�i jsou dokonale jasn�. Stalin byl jedn�m z redaktor� Pravdy, psal �l�nky s tendenc� pro v�lku a podporoval provisorn� vl�du, �pokud� ji pova�oval za nutnou v tomto smyslu. S jist�mi v�hradami si Stalin blahop��l k manifestu Ceret�lliho a Kerensk�ho V�em n�rod�m, l�iv�mu soci�ln� patriotick�mu to dokumentu, nad n�m� se Lenin velmi rozho��oval. A proto Vy tedy - a jedin� proto, soudruzi z Historick�ho institutu - neuve�ej�ujete protokol z b�eznov� konference strany z r. 1917 a skr�v�te jej p�ed stranou.
21. Citoval jsem v��e Leninovu �e� na sch�zi petrohradsk�ho v�boru strany ve dnech 1.-14. listopadu. Kde byl ten protokol uve�ejn�n? Nikde. Pro�? Proto�e jste to zak�zali. Ned�vno vy�la sb�rka protokol� prvn�ho petrohradsk�ho leg�ln�ho v�boru z r. 1917. P�vodn� tato sb�rka obsahovala protokol ze sch�z� z 1.-14. 1istopadu, tak jak je tomu v stru�n�m v�ta�ku, p�edt�m u� slo�en�m. Pozd�ji, na rozkaz Historick�ho institutu byl ten protokol odstran�n pod sm�nou z�minkou, �e Leninova �e� byla �z�ejm� sekret��em �patn� zaznamen�na. V �em z�le�� tato �z�ejm� deformace? - V tom, �e je Leninova �e� nemilosrdn�m vyvr�cen�m fale�n�ch tvrzen� historick� �koly Stalinovy a Jaroslavsk�ho o Trock�m. V�ichni, kdo� znaj� zp�sob Leninova �e�n�n�, uznaj� bez v�h�n� autenti�nost napsan�ch v�t. Za Leninov�mi slovy o dohod�, za jeho hrozbou: �My, my p�jdeme k n�mo�n�k�m� o��v� tehdej�� Lenin. Vy jste ho p�ed stranou schovali. Pro�? Pro jeho m�n�n� o Trock�m. Pro nic jin�ho.
Udr�ujete v tajnosti protokoly b�eznov� konference z roku 1917, pon�vad� je v nich Stalin kompromitov�n. Skr�v�te protokol sch�ze petrohradsk�ho komit�tu jen proto, �e br�n� falsifika�n� pr�ci, nam��en� proti Trock�mu.
22. Dovolte, abych V�m mimochodem p�ipomenul episodu, t�kaj�c� se soudruha Rykova: Op�tn� oti�t�n� Leninova �l�nku ve sb�rce Leninova institutu, obsahuj�c�ho n�kolik nep��jemn�ch ��dek o Rykovu, p�ekvapilo mnoho soudruh�. Prav� se tam toto:
�Rabot�aja Gazeta, org�n ministeri�ln�ch men�evik�, chce n�s zranit, p�ipom�naje n�m, �e roku 1911 zatkla policie bol�evika-smi�ovatele Rykova, aby m�li plnou volnost bol�evici na�� strany p�ed volbami do IV. Dumy (Rabot�aja Gazeta na to klade zcela zvl�tn� d�raz).�
Tak za�a�uje Lenin Rykova v r. 1917 mezi bol�eviky beze strany. Jak je mo�n�, �e se tyto ��dky dostaly na sv�tlo? Co� se nyn� neuv�d�j� z Leninov�ch spis� jen pas�e, kritizuj�c� velmi ost�e opozici? Pokud jde o p�edstavitele nyn�j�� majority, je dovoleno citovat jen pochvaly (existuj�-li). Jak se tedy stalo, �e v��e uveden� v�ty mohly vyj�t tiskem? V�ichni si vysv�tluj� ten fakt stejn�m zp�sobem: Stalinov�t� historikov� si uv�domuj�, �e v��i Rykovovi je t�eba u� (u�, u�?) jednat s �plnou objektivnost�.
N�co o Jaroslavsk�m
23. Dev�t desetin sv�ch pomluv a fals v�nuje Jaroslavsk� autorovi t�chto ��dek. Je t�ko p�edstavit si l�i tak spletit� a jedovat� z�rove�. M�lil by se, kdo by myslil, �e Jaroslavsk� byl v�dycky takov�. Ps�val dokonce jinak. Pr�v� tak t�ce, pr�v� tak suchop�rn�, ale ve smyslu diametr�ln� opa�n�m. U� na ja�e r. 1923 v�noval Jaroslavsk� �l�nek politick�m a liter�rn�m po��tk�m autora t�to knihy. �l�nek ten je mocn� chvalozp�v, p�i �ten� nesnesiteln�. D� se citovat jen s velk�m sebezap�en�m. Ale je t�eba odhodlat se k tomu. Jako anket�r Jaroslavsk� s rozko�� stav� komunist�m p�ed o�i, �e se provinili, uve�ej�uj�ce Lenin�v �testament�, Leninovy dopisy o n�rodn� ot�zce a jin� podez�el� dokumenty, v nich� se Lenin odva�uje kritizovat Stalina. Budeme tedy Jaroslavsk�ho konfrontovat s jeho vlastn�mi ��dky:
�Skv�l� liter�rn� a �urnalistick� �innost soudruha Trock�ho - napsal Jaroslavsk� r. 1923 - vynesla mu univers�ln� jm�no �kr�le pamflet����. Tak ho jmenuje anglick� spisovatel Bernard Shaw. Ti, kdo� po �tvrt stolet� sledovali tuto �innost, mohli se p�esv�d�it, jak se tento talent pamflet��e a polemisty vyvinul, povznesl a zmohutn�l v letech na�� prolet��sk� revoluce. Ale hned od po��tku t�to �innosti jsme dob�e c�tili, �e m�me p�ed sebou velik� talent. V�echny jeho �l�nky v novin�ch p�ekypovaly inspirac�. V�echny vynikaly smyslem pro rozmanitost a v�mluvnost�; a to se tehdy psalo pod sv�r�kem carsk� cenzury, kter� mrza�ila sm�l� my�lenky a formy t�ch, kdo se pokou�eli vymknout se j� a povzn�st se nad oby�ejnost. Ale tak mocn� byly podzemn� s�ly plodiv�, tak siln� bu�ilo srdce probouzej�c�ho se n�roda, tak prudk� byly vyvst�vaj�c� antagonismy, �e nebylo censora, kter� by byl mohl udusit tvo�iv�ho ducha, jen� pr��til z osobnost� tak velik�ch, jako byla postava L. D. Trock�ho.
Mnoz� z n�s vid�li jste dosti zn�mou fotografii Trock�ho z ml�d�: v�bojn� k�tice, v�razn� rty, mocn� �elo, kde v�el u� nezkrotn� p��val obraz�, my�lenek a du�evn�ch schopnost�, kter� n�kdy soudruha Trock�ho sv�d�ly s hlavn� d�jinn� cesty a nutily ho j�t bu� po dr�ze p��li� odlehl�, nebo naopak d�t se odv�n� slep�mi uli�kami. Ale v ka�d�m jeho po��n�n� jsme vid�li mu�e hluboce oddan�ho Revoluci, stvo�en�ho k �loze tribuna, jeho� ostr� jazyk, pru�n� jako ocel, �ezal protivn�ky na kusy a jeho� pero d�valo pln�ma rukama (?) mistrovsk� d�la p�ekypuj�c� my�lenky.�
A d�le: ��l�nky, kter� m�me, zahrnuj� dobu dvou let od 15. ��jna 1900 do 12. listopadu 1902. Sibi�an� byli v�niv�mi �ten��i t�chto skv�l�ch �l�nk� a �ekali netrp�liv� na jejich uve�ejn�n�. Jenom n�kte�� znali jejich autora a ti, kte�� znali Trock�ho, tehdy je�t� netu�ili, �e se stane jedn�m z uzn�van�ch v�dc� revolucion��sk� arm�dy a nejv�t�� revoluce na sv�t�.�
A na konec: �Soudruh Trockij od�vodnil pozd�ji sv�j protest proti pesimismu rozvr�cen� rusk� inteligence (hm!). Od�vodnil jej nikoli slovy, n�br� skutky, ruku v ruce s revolucion��sk�m proletari�tem velk� prolet��sk� revoluce. Musil k tomu m�t velikou s�lu. Sibi�sk� kampa� ji v n�m nezabila: p�esv�d�ila ho jen o nutnosti sm�st cel� ten re�im, za n�ho� to, co l��il, bylo mo�n�.� (Sibirskije Ogni, �. 1-2, leden-duben 1923.)
Obr�til-li se Jaroslavsk� v sv�ch pozd�j��ch tvrzen�ch o 180�, mus�m p�ese v�echno uznat, �e v jist�m smyslu si z�st�v� �pln� v�ren: jeho chvalozp�vy pr�v� tak jako jeho pomluvy jsou stejn� nesnesiteln�.
P��pad Olminsk�ho
24. Je zn�mo, �e mezi pron�sledovateli �trockismu� Olminsk� nebyl na posledn�m m�st�. Rozho��oval se jmenovit� nad mou knihou o roce 1905, kter� vy�la p�vodn� n�mecky. Ale i Olminsk� m�l o tom dvoje m�n�n�: jedno za Lenina, jedno za Stalina.
V ��jnu roku 1921 rozv��il kdosi ot�zku publikace m� knihy �1905� Historick�m institutem strany. Olminsk� mi k t� p��le�itosti napsal tento dopis:�Drah� Lve Davidovi�i,
Historick� institut by arci velmi r�d vydal Va�i knihu rusky. Ale jde o to, kdo ji m� p�elo�it. P�eklad knihy Trock�ho nesv���me p�ece komukoli! V�echna kr�sa a zvl�tnost jeho stylu mohly by vz�t za sv�. Snad byste ze sv� d�le�it� st�tn� pr�ce mohl v�novat hodinu t�to pr�ci, rovn� d�le�it�. Snad byste ji mohl diktovat do psac�ho Je�t� n�co: Snad byste mohl p�ipravit �pln� vyd�n� sv�ch liter�rn�ch d�l? Mohl byste to sv��it n�komu, kdo by to prov�d�l pod va��m dozorem. Je u� �as! Ne-li, nov� generace, kter� zn� jen nedostate�n� d�jiny strany, kter� nezn� star� ani nov� spisy sv�ch v�dc�, mohla by se dostat na �patnou cestu. Vrac�m V�m Va�i knihu s nad�j�, �e mi ji vr�t�te s rusk�m textem.
V� oddan�
M. OLMINSK� 17. 10. 1921Tak se vyjad�oval Olminsk� koncem r. 1921, toti� d�vno po neshod�ch, je� se t�kaly brestlitevsk�ho m�ru a syndik�t�, po neshod�ch, jim� se pozd�ji Olminsk� & spol. sna�ili d�t nesm�rnou d�le�itost. Koncem roku 1921 pokl�dal Olminsk� vyd�n� knihy �1905� za �d�le�itou st�tn� pr�ci�. Olminsk� d�val iniciativu k vyd�n� m�ch sebran�ch spis� a soudil, �e jsou nezbytn� k v�chov� �len� strany. Na podzim 1921 Olminsk� u� nebyl �lenem Ml�de�e... Znal minulost. V�d�l l�pe ne� kdo jin�, v �em jsem se rozch�zel s bol�evismem. On s�m se mnou v uplynul�ch letech polemizoval. To v�echno mu nebr�nilo, aby na podzim 1921 nenal�hal, abych vydal sv� sebran� spisy ku prosp�chu mlad� generace. Byl snad Olminsk� r. 1921 �trockistou�?
N�kolik slov o Luna�arsk�m
25. Luna�arsk� je t� jedn�m z pron�sledovatel� opozice. Pr�v� tak jako ostatn� i on n�s obvi�uje z pesimismu a skepticismu. Tato �loha se mu velmi dob�e hod�. I Luna�arsk� pracuje nejen o vybudov�n� protikladu mezi trockismem a leninismem, n�br� i o tom, aby roz���il v�elijak� v�mysly osobn�ho r�zu. Jako v�ichni ostatn� i Luna�arsk� je schopen ps�t o t�e ot�zce brzy tak, brzy onak. V roce 1923 vydal bro�uru Revolu�n� siluety. Tato bro�ura mi v�nuje jednu kapitolu. Nebudu ji citovat pro v�st�edn� p�ep�n�n� v chv�le. Zm�n�m se jen o dvou pas��ch, kde Luna�arsk� mluv� o m�m stanovisku k Leninovi:
�Trockij je povaha ironick� a velitelsk�. Po splynut� projevoval a st�le projevuje jen v��i Leninovi dojemnou a delik�tn� povolnost a se skromnost�, vlastn� jen mu��m opravdu velk�m, p�izn�v� mu prvn� m�sto.� (Str. 25.)
A n�kolik str�nek p�edt�m napsal: �Kdy� byl Lenin zasa�en ranou, je� se n�m zd�la smrteln�, nikdo nevyslovil l�pe ne� Trockij, co jsme c�tili. Uprost�ed stra�n�ch bou�� sv�tov�ch ud�lost� Trockij, tento druh� v�dce rusk� revoluce, tak m�lo bl�zk� sentimentalit�, prohl�sil: P�i pomy�len�, �e Lenin m��e zem��t, se �lov�ku v�echny �ivoty zdaj� zbyte�n� a nechce se mu ��t.� (Str. 13.)
Co ��ci o lidech, kte�� jsou schopni mluvit brzy to, brzy ono podle toho, jak� pr�ce je jim sv��ena?
Litevsk� Brest a syndik�tn� diskuse
26. Stopy toho, co jsem dok�zal p��klady z roku 1917, daly by se naj�t i v letech pozd�j��ch. Nechci t�m nijak ��kat, �e by mezi Leninem a mnou nebylo v�bec b�valo rozpor�: rozpory byly. Rozpory, t�kaj�c� se brestlitevsk�ho m�ru, trvaly n�kolik ned�l a n�kolik dn� se dokonce projevovaly velmi ostrou formou.
Pokus vyd�vat r�znosti m�n�n� o t�to ot�zce za d�sledek m�ho �podce�ov�n� selsk�ho stavu� je sm�n� a v nejlep��m p��pad� vypad� jako snaha strkat m� do stejn�ho pytle s Bucharinem, s n�m� jsem nem�l nic spole�n�ho. V letech 1917 a 1918 jsem nemyslil nikdy ani okam�ik na mo�nost, povolat selsk� masy do revolu�n� v�lky. V oce�ov�n� du�evn�ho stavu selsk�ch a d�lnick�ch mas po imperialistick� v�lce byl jsem s Leninem zajedno. Usiloval-li jsem, aby se co mo�n� odd�lila chv�le kapitulace p�ed Hohenzollery, ne�inil jsem tak proto, abych dal podn�t k revolu�n� v�lce, n�br� abych uk�zal d�lnick�m mas�m n�meck�m a evropsk�m v�bec, �e neexistuj� ��dn� tajn� �mluvy mezi n�mi a Hohenzollery, a abych povzbudil pracuj�c� t��du v N�mecku a v Rakousku k zes�len� revolu�n� akce. Rozhodnut� prohl�sit konec v�le�n�ho stavu bez podeps�n� n�siln�ho m�ru bylo diktov�no p��n�m vyzkou�et, jsou-li je�t� Hohenzollerov� schopni v�st v�lku proti Revoluci. Toto rozhodnut� bylo p�ijato v�t�inou na�eho �st�edn�ho v�boru a v�t�inou na�� frakce ve v�erusk�m �st�edn�m v�konn�m v�boru. Lenin se na n� d�val jako na men�� zlo, je�to zna�n� ��st vedouc�ch �len� strany byla pro bucharinovskou �revolu�n� v�lku� v sv� neznalosti situace nejen selsk�ch, ale i d�lnick�ch mas.
Podpisem m�rov� smlouvy byl tento podru�n� spor s Leninem odklizen a pr�ce pak pokra�ovala v nejlep�� shod�. Bucharin v�ak rozvinul brestlitevsk� neshody s Leninem v cel� syst�m �komunistick� levice�, s n� jsem j� nem�l nic spole�n�ho.
Mnoho inteligentn�ch lid� se div� p�i nejmen�� zm�nce o heslu: �Ni m�r, ni v�lka!� Zd� se jim, �e odporuje samo sob�, kde�to p�ece mezi t��dami pr�v� tak jako mezi st�ty doch�z� n�kdy k pom�ru, kter� nen� �ani m�rem, ani v�lkou�. Sta�� si vzpomenout, �e n�kolik m�s�c� po Brestu, kdy� se vyjas�ovala situace za revoluce v N�mecku, prohl�sili jsme brestsk� m�r neplatn�m, ani� jsme se proto dali znovu do v�lky s N�meckem. V prvn�ch letech Revoluce jsme byli k spojenc�m v situaci, je� neznamenala �ani m�r, ani v�lku�. Stejn� pom�r existuje vlastn� nyn� mezi n�mi a Angli�. V dob� vyjedn�v�n� v Brestu �lo p�edev��m o to, zdali po��tkem r. 1918 je revolu�n� situace v N�mecku dosti zral�, abychom u� nemuseli pokra�ovat ve v�lce (nebo� jsme nem�li vojska), ale abychom tak� nemuseli podepsat m�r. Zku�enost uk�zala, �e Lenin m�l pravdu: takov� situace nebyla mo�n�.
Po roce 1923 byl �mysln�mi falsifikacemi d�n neshod�m v Brestu �pln� jin� smysl. V�echny v�mysly, sestrojen� o m� politice v p���in� Litevsk�ho Brestu, byly rozebr�ny a vyvr�ceny podle nesporn�ch dokument� v pozn�mk�ch k 17. svazku m�ch Spis�. V m�ch osobn�ch styc�ch s Leninem nezanechaly tyto neshody nejmen�� ho�kosti. N�kolik dn� potom, co byl podeps�n m�r, byl jsem na n�vrh Vladim�ra Ilji�e postaven v �elo vojensk� spr�vy.
27. Z�pas, jen� se rozvinul kolem ot�zky syndik�tn�, byl prud�� a del��. Martynov, nov� stalinovsk� teoretik, jej� n�m na sv�ch vln�ch p�inesl NEP, ztoto��oval spory v ot�zk�ch syndik�tn�ch s ot�zkami NEPu. Roku 1923 o tom napsal:
�V roce 1905 uva�oval L. Trockij s v�t�� logikou a spr�vnost� ne� bol�evici a men�evici. Ale vada jeho v�vod� z�le�ela v tom, �e byl �p��li� d�sledn��. Obraz, jej� �rtal, d�val n�m p�edem velmi kr�sn� a p�esn� pon�t� o bol�evick� diktatu�e prvn�ch t�� let ��jnov� revoluce, kter� se, jak zn�mo, octla na konec v slep� uli�ce, kdy� odd�lila proletari�t od selsk�ho stavu; to m�lo za n�sledek, �e se strana bol�evick� musela d�t daleko na �stup.� (Krasnaja Nov. ��s. 2, 1923, str. 262.)
�Trockismus� m�l p�evahu a� do p�soben� NEPu. Bol�evismus se za��n� teprve utvo�en�m NEPu. Je zaj�mav�, �e Martynov rozumoval pr�v� tak o revoluci z roku 1903. Podle n�ho v ��jnu, v listopadu a v prosinci 1905, toti� ve vrcholn�m bod� revoluce, �trockismus� p�evl�dal. Politika opravdu marxistick� za�ala se teprve uml�en�m moskevsk� vzpoury, �ekn�me volbami do druh� Dumy. Dnes stav� Martynov bol�evismus proti trockismu ve jm�nu t�e my�lenky, kter� mu p�ed dvaceti lety slou�ila k protikladu men�evismu a �trockismu�. A tyto spisy jsou vyd�v�ny za marxismus a jsou pramenem mlad�ch �teoretik�� strany!
28. V sv� �Z�v�ti�[1] Lenin nep�ipom�n� syndik�tn� diskusi jako rozpor, vypl�vaj�c� z m�ho pov�stn�ho �podce�ov�n� selsk�ho stavu�. Lenin o n� mluv� jako o neshod�, zp�soben� lidov�m komisari�tem dopravy, a p�i��t� mi jako chybu nikoli �podce�ov�n� selsk�ho stavu�, n�br� to, �e jsem p��li� naklon�n, naz�rat na v�c s hlediska ��ist� administrativn�ho�. Mysl�m, �e tato slova vyjad�uj�, jak Lenin ch�pal z�kladn� slo�ku tehdej��ho rozporu.
V�le�n� komunismus se vy�erpal. Zem�d�lstv� a v�echno ostatn� se octlo v slep� uli�ce. Pr�mysl se za�al rozpad�vat. Ze syndik�t� se st�vaj� organizace agita�n� a mobiliza�n�, ztr�cej� v�echnu nez�vislost. Syndik�tn� krize nebyla �kriz� dosp�v�n�, byla sp�e kriz� cel�ho komunistick�ho v�le�n�ho syst�mu. Nebylo vid�t jin�ho v�chodiska ne� NEP. Navrhoval jsem, aby se zkusila syndik�tn� �innost v celkov�m r�mci hospod��sk� spr�vy (odtud ta p��li�n� n�klonnost naz�rat na v�c s hlediska ��ist� administrativn�ho�), ale to rovn� nikam nevedlo. Ale ani rozhodnut� Des�tky o syndik�tech nebylo krokem kup�edu, nebo� za dan�ch okolnost� (zem�d�lstv� v uboh�m stavu) syndik�tn� organizace, reprezentuj�c� materi�ln� a kulturn� z�jmy d�lnick� t��dy, �kolu komunismu, ztr�cely p�du pod nohama.
Po kron�tadtsk�m odboji za�ala se krystalizovat nov� hospod��sk� orientace strany, otv�raj�c� tak� syndik�t�m zcela nov� perspektivy. Je v�ak zaj�mav�, �e na X. kongrese strana jednomysln� schv�lila prvn� z�klady NEPu. Rezoluce, t�kaj�c� se syndik�t�, postavila je v�ak mimo r�mec t�chto z�klad� a zachovala tak jejich vnit�n� protiklady. To se uk�zalo za n�kolik m�s�c� potom. Rezoluce o syndik�tech, odhlasovan� X. kongresem, musela b�t pozm�n�na je�t� p�ed XI. kongresem. Nov� rezoluce, redigovan� Leninem a uv�d�j�c� v souvislost syndik�tn� pr�ci s podm�nkami NEPu, byla jednomysln� p�ijata.
D�vat se na syndik�tn� diskusi jako na n�co, co nen�le�� k probl�mu na�� celkov� hospod��sk� politiky, znamen� je�t� dnes, po sedmi letech, �e se v�bec t�to diskusi nerozum�lo. A z tohoto neporozum�n� vypl�v� v��itka, �e jsem �podce�oval selsk� stav�. Pr�v� v t�to syndik�tn� diskusi jsem dal heslo: �Pr�mysl �elem k vesnici.� Pad�latel� skute�nosti se nyn� sna�� pod�vat v�c tak, jako bych byl b�val proti NEPu. Fakta a nesporn� dokumenty zat�m sv�d�� o tom, �e jsem u� na X. kongrese nejednou zd�raz�oval nezbytnost p�echodu k natur�ln� dani a do jist� m�ry k obchodn� form� distribuce (k voln�mu obchodu). Jen zavr�en� t�chto n�vrh� m� p�im�lo - vzhledem k vzr�staj�c�mu �padku hospod��stv� - hledat jin� v�chodisko, v opa�n�m sm�ru, toti� v�chodiska ��ist� administrativn�, v pevn�j��m vt�len� syndik�t� - jen jako spr�vn�ho t�lesa - do hospod��sk� spr�vy v�le�n�ho komunismu. Nejen�e jsem nebyl proti p�echodu k NEPu, n�br� on s�m �el vst��c m�m zku�enostem po str�nce ekonomick� i administrativn�. A to je opravdov� smysl syndik�tn� diskuse. Na ne�t�st� nebyl svazek m�ch spis�, v�novan� t�to period�, uve�ejn�n v st�tn�m vyd�n�.
29. Kdyby se m�la d�t v�ra nyn�j��m historik�m a teoretik�m strany, mohlo by se myslit, �e prvn�ch �est let Revoluce bylo od za��tku a� do konce vypln�no neshodami stran Litevsk�ho Brestu a syndik�t�. Ostatn� v�ci neexistuj�: ani p��pravn� pr�ce k ��jnov�m ud�lostem, ani Revoluce sama, ani vybudov�n� st�tu, ani organizace rud� arm�dy, ani ob�ansk� v�lka, ani �ty�i kongresy Komunistick� Internacion�ly, ani v�bec liter�rn� �innost k propagaci komunismu a ��zen� komunistick�ch stran v cizin� a doma. Z cel� t�to �innosti, v n� jsem byl k Leninovi v�z�n �plnou solidaritou, nezb�v� u nyn�j��ch historik� nic ne� dv� f�ze: Litevsk� Brest a syndik�ty.
30. Stalin a jeho pomocn�ci si dali mnoho pr�ce, aby vyl��ili syndik�tn� diskusi jako �zb�sil�� z�pas, veden� mnou proti Leninovi. V nejv�t��m ohni syndik�tn� diskuse jsem �ekl jedn� frakci hornick�ho kongresu dne 26. ledna 1921 toto:
�Soudruh Chljapnikov - jeho� my�lenku vyj�d��m snad trochu p��li� zb�n� - prohl�sil: Nev��te tomuto rozporu mezi Trock�m a Leninem; oni se na konec p�ese v�echno dohodnou a z�pas bude nam��en jen proti n�m. - �Nev��te�, pravil. Nev�m, �emu se tu m� v��it nebo nev��it. Samo sebou se rozum�, �e se dohodneme. Jde-li o jist� d�le�it� ot�zky, m��e se p�ece diskutovat, ale tato diskuse sm��uje k orientaci na�ich my�lenek ve smyslu jednoty.� (V�ta�ek ze z�v�re�n� �e�i Trock�ho na II. v�erusk�m kongrese hornick�m dne 26. ledna 1921.)
A jin� �ryvek z m� �e�i, citovan� v Leninov� bro�u�e:
�V nej�iv�j�� polemice, kterou jsem kdy s Tomsk�m m�l, nep�estal jsem tvrdit, �e je mi absolutn� jasno, �e jen mu�i se zku�enost� a autoritou Tomsk�ho mohou b�ti na�imi v�dci v syndik�tech. �ekl jsem to frakci syndik�tn� konference, opakoval jsem to v t�chto dnech v divadle Ziminov�. C�lem ideologick�ho z�pasu ve stran� nen� v�t�zstv� jedn�ch nebo druh�ch, n�br� vz�jemn� p�soben� jedn�ch na druh�.� (Str. 34 obsahu diskuse z 30. prosince.) (XVIII. svazek Leninov�ch Sebran�ch spis�, I. ��st, str. 71)
A Lenin�v v�rok o t�e ot�zce z jeho z�v�re�n� �e�i na X. kongrese strany, v n� pod�v� v�sledek syndik�tn� diskuse: �D�lnick� opozice� prohl�sila: Lenin a Trockij se dohodnou. Trockij se ujal slova a pravil: �Ten, kdo nech�pe nutnost jednoty, je nep��telem strany.� Je samoz�ejm�, �e se spoj�me, nebo� jsme mu�i strany.' Byl jsem s n�m zajedno. Ov�em, byli jsme s Trock�m v rozporu. Ale a� se v �st�edn�m v�boru utvo�� v�ce m�n� homogenn� skupina, strana posoud� a uvid�, �e jsme se spojili podle v�le a sm�rnice, dan� stranou. S takov�m prohl�en�m jsme �li, my a Trockij, do hornick�ho kongresu a s n�m jsme p�i�li t� sem (toti� do kongresu strany).� (Lenin, sv. XVIII, I. ��st, str. 132)
Zdali�pak se tohle podob� tlachanin�m pln�m �lu�i, kter� se nyn� pod�vaj� o historii syndik�tn� diskuse v nesmysln�ch politick�ch p��ru�k�ch v�eho druhu?
Ale nejsm�n�j�� je vid�t Bucharina, jak neopatrn� vyu��v� syndik�tn� diskuse k pot�r�n� �trockismu�. Pod�vejme se, jak posuzoval Lenin jeho stanovisko v t�to diskusi:
�A� doposud byl Trockij v z�pase 'hlavn�' osobou. Nyn� ho Bucharin daleko p�ed�il a �pln� zast�nil. Vytvo�il v z�pase pom�r �pln� nov�, dopustiv se chyby stokr�t v�t�� ne� v�echny omyly Trock�ho dohromady. Jak se mohlo st�t, �e se Bucharin dostal do takov�ho rozporu s komunismem? V�ichni zn�me Bucharinovu citlivost. Je to jedna z vlastnost�, pro kterou ho m�me r�di a pro kterou ho nem��eme nemilovat. V�me, �e se o n�m �asto �ertem ��kalo: �m�kk� jako vosk�. Ale je pravda, �e na tomto �m�kk�m vosku� prvn� osoba �bez z�sad�, prvn� demagog, p�i�l� odkudkoli, m��e napsat, co se mu l�b�. Tohoto brut�ln�ho v�razu mezi uvozovkami pou�il Kamen�v a m�l pr�vo pou��t ho dne 17. ledna. Je v�ak z�ejm�, �e nep�ijde na mysl ani Kamen�vovi, ani komukoli jin�mu vysv�tlit, co v�e zp�sobila tato bezz�sadov� demagogie a co v�e zavinila.� (XVIII. sv., I. ��st, str. 35.)
T�et� kongres Komunistick� internacion�ly
31. Byla to jenom syndik�tn� ot�zka, co rozv��ilo �ivot strany a sov�tsk� republiky za n�kolik let spole�n� pr�ce s Leninem? V t�m�e roce 1921, n�kolik m�s�c� po X. kongrese, konal se III. kongres Komunistick� Internacion�ly, jen� hr�l nesm�rn� d�le�itou �lohu v d�jin�ch mezin�rodn�ho d�lnick�ho hnut�. Rozvinul se tu velmi v�n� z�pas o v�ech z�sadn�ch ot�zk�ch komunistick� politiky. O n�kter�ch z nich jsem se kr�tce zm�nil na jedn� sch�zi politick� sekce, kter� se konala hned po na�em XIV. kongrese:
�Tehdy hrozilo nebezpe��, �e se politika Internacion�ly d� sm�rem b�eznov�ch ud�lost� v N�mecku, �e se toti� bude sna�it um�le vytvo�it revolu�n� atmosf�ru a �elektrizaci� proletari�tu, jak se vyj�d�il jeden n�meck� soudruh. Tato n�lada na kongrese p�evl�dala a Vladim�r Ilji� vyvodil z toho d�sledek, �e si Internacion�la t�mto jedn�n�m jist� sraz� vaz. P�ed kongresem jsem Radkovi napsal dopis, o kter�m Vladim�r Ilji� nev�d�l, abych ho informoval o dojmu, j�m� na mne p�sobily b�eznov� ud�losti. Neznaje v situaci tak delik�tn� m�n�n� Vladim�ra Ilji�e a v�da, �e Zinov�v, Bucharin a Radek jsou celkem zajedno s n�meckou levic�, chr�nil jsem se ov�em mluvit nepokryt� a napsal jsem (ve form� these) soudruhovi Radkovi dopis, aby mi ozn�mil sv� m�n�n�. Nemohli jsme se s Radkem dohodnout. Kdy� se to Vladim�r Ilji� dov�d�l, zavolal si m� a nazna�il, �e Internacion�la je vyd�na ohromn�mu nebezpe��. V anal�ze situace a stran �kol�, kter� z n� vypl�vaj�, byli jsme oba �pln� t�ho� m�n�n�.
Po tomto rozhovoru povolal Vladim�r Ilji� Kamen�va, aby si zajistil v politick� sekci v�t�inu. V politick� sekci bylo tehdy p�t osob. I s Kamen�vem jsme byli t�i; m�li jsme tedy v�t�inu. V na�� delegaci byl na jedn� stran� Zinov�v, Bucharin a Radek, na druh� Vladim�r Ilji�, Kamen�v a j�. Ka�d� skupina konala skute�n� sch�ze. Tehdy Lenin prohl�sil: �Tvo��me novou frakci.� V konverzac�ch, v nich� se jednalo o textu rezoluce, reprezentoval jsem j� frakci Vladim�ra Ilji�e a Radek frakci Zinov�vovu.
(Zinov�v. - Ted' je situace jin�!)
- Opravdu, je jin�. V tu chv�li Zinov�v trochu rozhorlen� obvi�oval Radka, �e v t�chto konverzac�ch �zradil� svoji frakci, �e toti� �el p��li� daleko v sv�ch �stupc�ch. Ve v�ech stran�ch Internacion�ly se vedl tuh� z�pas. S Vladim�rem Ilji�em jsme se umlouvali, co by se m�lo d�lat, kdyby se kongres vyslovil proti n�m. Sklonili bychom se p�ed kongresem, jeho� rozhodnut� mohou b�ti neblah�, �i bychom odporovali? Ozv�nu tohoto rozhovoru lze nal�zt v stenogramech m� �e�i. Prohl�sil jsem tehdy � v souhlase s Ilji�em - �e 'vyslov�te-li se vy, kongres, proti n�m, douf�m, �e n�m ponech�te jist� meze, abychom pozd�ji mohli h�jit sv� hledisko.' Smysl t�to v�strahy byl velmi jasn�. Mus�m v�ak ��ci, �e na�e vz�jemn� styky uvnit� delegace byly � d�ky veden� Vladim�ra Ilji�e � napln�ny v�dy nejv�t�� srde�nost�.�
(Stenografovan� pozn�mky ze sch�ze politick� sekce komunistick� strany Sov�tsk�ho Ruska ze dne 18. b�ezna 1926, str. 12-13.)V souhlase s Leninem jsem h�jil na�i spole�nou pozici p�ed v�konn�m v�borem, jeho� sch�ze se konaly p�ed III. kongresem. Byl jsem c�lem prudk�ho �toku �levice�. Vladim�r Ilji� b�el na sch�zi Exekutivy a prohl�sil toto:
�P�i�el jsem protestovat proti slov�m B�ly Kuna, kter� zakro�il proti Trock�mu m�sto, aby ho h�jil, jak by bylo jeho povinnost�, kdyby cht�l jednat jako opravdov� marxista...Soudruh Laporte nem�l v�bec pravdu, ale Trockij byl �pln� v pr�vu, kdy� protestoval.... Trockij byl tis�ckr�t v pr�vu, �e to �ekl op�t. A tu lucembursk� soudruh vy��t� francouzsk� stran�, �e nesabotovala okupaci Lucemburska. Mysl� jako B�la Kun, �e je to ot�zka zem�pisn�. Nikoli. Jde tu o ot�zku politickou a Trockij m�l �pln� pravdu, kdy� protestoval... Proto jsem pokl�dal za svou povinnost souhlasit v podstat� se v��m, co �ekl Trockij ....� A tak d�le.
Ve v�ech Leninov�ch �e�ech, vztahuj�c�ch se na III. kongres, zrcadl� se velmi jasn�, �e zd�raz�oval svoji �plnou solidaritu s Trock�m.
Jak je vychov�v�na ml�de� strany
32. V roce 1922 byla na podn�t Ter-Vaganian�v zalo�ena revue Pod praporem marxismu. V prvn�m svazku jsem uve�ejnil �l�nek o rozd�lnosti v�chovn�ch podm�nek dvou generac� strany, star� a nov�, a o nutnosti zvl�tn� teoretick� pr�ce pro mladou generaci, aby byla zaji�t�na teoretick� a politick� souvislost ve v�voji strany. V n�sleduj�c�m svazku nov� revue Lenin napsal:
�O hlavn�ch �kolech revue Pod praporem marxismu �ekl Trockij velmi dob�e v ��slech 1-2, co se v principu m�lo ��ci. Cht�l bych se jen zastavit u n�kolika ot�zek, je� bl�e definuj� obsah a program pr�ce, kter� vylo�ila redakce revue v deklaraci, uve�ejn�n� v �. 1-2.� (Lenin, Sebran� spisy, sv. XX, 2. ��st, str. 492.)
A� n�kdo �ekne, �e solidarita v z�sadn�ch ot�zk�ch je �ist� n�hodn�! N�hodn� je jedin� to, �e se tato solidarita tak jasn� projevovala tiskem. Ve v�t�in� p��pad� se toti� projevovala jen skutky.
Pom�r k sedl�k�m
33. Kdy� Bucharin prost� pop�el nebo neuznal existenci selsk�ho stavu a uvedl do m�dy heslo kulak�: �Oboha�te se!�, domn�val se, �e t�m nav�dy smazal sv� star� omyly. T�m se v�ak nespokojil a pokusil se sm�sit brestlitevsk� rozpory s ostatn�mi ��ste�n�mi r�znostmi v naz�r�n� mezi mnou a Vladim�rem Ilji�em v jedinou a tou� ot�zku: stanovisko k selsk�mu stavu. Nejapnosti a hrubosti, jich� v t�to p���in� pou��v� Bucharinova klika, jsou nes�etn�. Cel� knihy by bylo t�eba k jejich vyvr�cen�. P�estanu v�ak jen na hlavn� v�ci:
Nebudu rozb�rat star� neshody, kter� opravdu p�ed Revoluc� existovaly. �eknu jen, �e byly stra�n� p�epjaty, zkresleny a zdeformov�ny stalinovskou klikou a Bucharinovou spole�nost�.
V roce 1917 jsem nem�l s Leninem stran selsk� t��dy v�bec rozpor�.Vladim�r Ilji� schv�lil agr�rn� program soci�ln�ch revolucion��� v pln�m souhlase se mnou.J� prvn� jsem znal obsah Leninova pozemkov�ho dekretu, psan�ho je�t� jen tu�kou. Nebylo mezi n�mi nejmen��ho rozporu. Jednota n�zor� byla �pln�.
Je na b�le dni, �e v aproviza�n� politice ot�zka selsk� nebyla na posledn�m m�st�. Martynov a jin� lokajsk� du�e toho druhu prohla�uj�, �e to byla politika �trockistick� (viz �l�nek Martynov�v, Krasnaja Nov, 1923). Nikoli. To byla politika bol�evick�. ��astnil jsem se jej�ho prov�d�n� v intimn� sou�innosti s Leninem. Nebyl mezi n�mi ani st�n rozporu.
Z�znam o st�edn� selsk� t��d� byl p�ijat za m� nej�iv�j�� ��asti. �lenov� politick� sekce v�d�, �e po smrti Sverdlovov� prvn� my�lenkou Vladim�ra Ilji�e bylo jmenovat Kamen�va p�edsedou �st�edn�ho v�konn�ho v�boru. J� pak jsem navrhoval, aby se vybral n�kdo z �d�ln�k� nebo sedl�k��. Byl jsem pro kandidaturu Kalininovu a s�m jsem mu dal jm�no �starosta�. To v�echno jsou ov�em jen detaily, u kter�ch by se �lov�k nem�l zastavovat. Ale dnes jsou pr�v� tyto detaily, tyto n�znaky zdrcuj�c�m sv�dectv�m proti falsifik�tor�m v�erej��ch ud�lost�.
Dev�t desetin na�� politiky a na�� vojensk� organizace se ob�ralo ot�zkou: Jak� bude pom�r d�ln�ka k sedl�kovi? Proti malobur�oazn�mu syst�mu stranick�ch skupin a proti organiza�n�mu nepo��dku prov�d�l jsem tuto politiku v t�sn� spolupr�ci s Vladim�rem Ilji�em.
Uvedu na p��klad n�kolik telegram�, kter� jsem pos�lal ze Simbirska a Rusajevska (v b�eznu 1919) a kter� jednaj� o nutnosti postarat se energicky o zlep�en� pom�ru k selsk� st�edn� vrstv�. ��dal jsem, aby byla k Volze posl�na komise ke kontrole m�stn�ch ��ad� a k hled�n� p���in selsk� nespokojenosti. V t�et�m z t�chto telegram�, adresovan�m - Direct.: Moskva, Kreml, Stalin (osobn�) - je �e�eno: ��kol komise: udr�et u vol�sk�ch sedl�k� v�ru v sov�tskou centr�ln� moc, odpomoci na m�st� nejk�iklav�j��m p��pad�m nespravedlnosti a potrestat vinn�ky, reprezentuj�c� sov�tsk� ��ady, sebrat �aloby a dokumenty, kter� by mohly slou�it za z�klad vyd�n� dekret� ve prosp�ch st�edn�ho selsk�ho stavu. Jedn�m z �len� by mohl b�ti Smilga, druh�m Kamen�v nebo jin� autorita.� (22. b�ezna 1919, ��s. 813)Tento telegram o dekretech ve prosp�ch st�edn� selsk� t��dy jsem poslal - mezi mnoha jin�mi - j� Stalinovi, a nikoli Stalin mn�. A nebylo to v dob� XIV. kongresu, n�br� za��tkem roku 1919, kdy� Stalin�v n�zor na st�edn� selsk� stav nebyl je�t� zn�m.
A tak ka�d� list na�ich archiv� - bez rozd�lu - odhaluje dnes hloup� v�mysly ex post o m�m podce�ov�n� selsk�ho stavu a st�edn� selsk� vrstvy.
Za��tkem r. 1920 navrhl jsem na z�klad� rozboru hospod��sk� situace na venkov� politick�mu byru �adu opat�en�, srovn�vaj�c�ch se sv�m r�zem se z�sadami NEPu. Tento n�vrh v�bec nemohl b�t inspirov�n �nedbalost� k sedl�k�m.
Syndik�tn� diskuse byla, jak jsme �ekli, pokusem, jak se dostat z beznad�jn� hospod��sk� situace. P�echod k NEPu byl vykon�n naprosto jednomysln�.
34. To v�e lze dok�zat nesporn�mi dokumenty. P�ijde den, kdy se to stane. Na tuto chv�li p�estanu na dvou cit�tech. Odpov�daje na ot�zky, t�kaj�c� se na�eho stanoviska ke kulak�m, st�edn� a chud� selsk� t��d�, i tzv. rozpor� mezi Leninem a Trock�m stran sedl�k�, napsal jsem v r. 1919:
�V sov�tsk� vl�d� nikdy nebylo a nen� rozpor� v t�to ot�zce. Ale kontrarevolucion���m, jim� se vede ��m d�l, t�m h��, nezb�v� u� nic jin�ho ne� klamat pracuj�c� masy n�jak�m vnit�n�m z�pasem, kter� ot��s� radou lidov�ch komisa��.� (Izv�stije dne 7 . �nora 1919.)
O tom napsal Lenin - jako odpov�� na ot�zku sedl�ka Gulova - toto: �Izv�stije z 2. �nora uve�ejnily dopis sedl�ka G. Gulova, jen� se t�e na pom�r na�� d�lnick� a selsk� vl�dy k st�edn� selsk� t��d� a je ozv�nou toho, co se pov�dalo o neshod�ch mezi Leninem a Trock�m a o jejich v�n�ch rozporech stran st�edn�ho selsk�ho stavu.
Trockij u� odpov�d�l v �Dopise st�edn� selsk� t��d� v �urn�le Izv�stije ze dne 7. �nora. V tomto dopise Trockij prohla�uje, �e zpr�vy o neshod�ch mezi n�m a mnou jsou nejstra�n�j�� a nejhanebn�j�� l�i, roztru�ovan� bohat�mi vlastn�ky a kapitalisty nebo jejich agenty, a� u� v�dom�mi, �i nev�dom�mi. J� s�m �pln� schvaluji prohl�en� Trock�ho. Mezi n�m a n�mi nen� nejmen��ho rozporu. Pokud jde o st�edn� selskou vrstvu, neexistuj� ��dn� neshody nejenom mezi n�mi a Trock�m, ale neexistuj� v�bec ani v cel� komunistick� stran�, k n� my oba n�le��me...
V sv�m dopise vysv�tlil Trockij jasn� a podrobn�, pro� ani komunistick� strana, ani d�lnick� a selsk� nyn�j�� vl�da ned�vaj� se na st�edn� sedl�ky jako na nep��tele. Podpisuji ob�ma rukama, co �ekl soudruh Trockij.� (Sebran� spisy, sv. XVI, str. 28-29; Pravda, 17. �nora 1919.)I zde vid�me tedy st�le tot�: pomluvu, vr�enou nejprve reakc�, vyp�j�ila si dnes, zv�t�ila a roz���ila �kola stalinovsko-bucharinovsk�.
�innost vojensk�
35. Co se t��e m� vojensk� �innosti, k jej�m� po��tk�m se mus�me vr�tit na za��tek r. 1918, i zde je snaha p�ed�lat pod Stalinov�m veden�m celou historii ob�ansk� v�lky jedin� za ��elem pot�r�n� �trockismu�, nebo p�esn�ji Trock�ho.
Mluvit o utvo�en� rud� arm�dy a o m� ��asti v t�to �innosti znamenalo by ps�t historii ob�ansk� v�lky. Dnes ji p�e Gus�v. Pozd�ji ji nap�e n�kdo jin�. J� mus�m p�estat jen na dvou p��kladech, kter� mohu dolo�it dokumenty.
Kdy� bylo na�� arm�dou dobyto Kazan�, dostal jsem od Lenina, jen� se rychle zotavoval, tento blahop�ejn� telegram:
Zdrav�m nad�en� skv�l� v�t�zstv� rud� arm�dy. Nech� je p�edzv�st�, �e jednota revolucion��� d�lnick�ch a selsk�ch poraz� bur�oazii, rozbije odpor vyko�is�ovatel� a zajist� v�t�zstv� mezin�rodn�ho socialismu. A� �ije d�lnick� revoluce!
10. z��� 1918. LENINVysok� t�nina telegramu - velmi vysok� pro toho, kdo znal Lenina (�Zdrav�m nad�en�...�) - sv�d�� o tom, jakou d�le�itost p�ikl�dal - a m�l pro�! - dobyt� Kazan�. P�i t�to p��le�itosti vlastn� byla po prv� podrobena zkou�ce pevnost jednoty d�lnick�ch a selsk�ch revolucion��� a schopnost strany vytvo�it bojovnou revolu�n� arm�du uprost�ed hospod��sk�ho chaosu a d�su beznad�jn� n�lady po imperialistick� v�lce. To byla zkou�ka ohn�m pro organizaci rud� arm�dy a Lenin znal cenu t�to zkou�ky.
36. Na VIII. kongrese strany byla vojensk� politika kritizov�na skupinou vojensk�ch deleg�t�. Ned�vno vykl�dali Stalin a Voro�ilov, �e jsem se neodv�il na VIII. kongrese uk�zat ze strachu p�ed kritikou. Skute�nost je docela jin�. Pod�v�m rozhodnut� �st�edn�ho v�boru o sv� cest� na frontu pr�v� p�ed VIII. kongresem:
V�TAH Z PROTOKOLU O SCH�ZI �ST�EDN�HO V�BORU R. STR. KOMUNISTICK� (BOL�.) 16. B�EZNA 1919.
P��tomni: Lenin, Zinov�v, Krestinsk�, Vladimirsk�, Stalin, Schmidt, Smilga, Dzer�insk�, La�evi�, Bucharin, Sokolnikov, Trockij, Stasovov�.Ot�zky:
12. N�kolik soudruh� deleg�t�, kte�� p�i�li z fronty a dov�d�li se o rozhodnut� �st�edn�ho v�boru, t�kaj�c�m se neprodlen�ho odchodu voj�n� na frontu, d�vaj� se na toto rozhodnut� jako na pochyben� vzhledem k tomu, �e organizace na front� by si to mohly vykl�dat jako odm�tnut� �st�edn�ho v�boru, pop��t arm�d� sluchu, a n�kte�� to pokl�daj� za intriku, nebo� odjezd soudruha Trock�ho na frontu a nep�ijet� deleg�t� arm�dy (poslan�ch na frontu) znemo��uje diskusi o vojensk� politice. Soudruh Trockij protestuje proti interpretaci rozhodnut� �st�edn�ho v�boru jako�to intrice, p�ipom�naje, �e situace, vytvo�en� �stupem od Ufy na z�pad, je svrchovan� v�n�, a zd�raz�uje nutnost sv�ho odjezdu.
Rozhodnut�: Soudruh Trockij odjede ihned na frontu.
Soudruh Sokolnikov ozn�m� shrom�d�n� deleg�t� z fronty, �e rozhodnut� o jejich odjezdu je pozm�n�no v tom smyslu, �e odjedou jen ti, kte�� maj� za to, �e je jejich p��tomnost na front� nutn�.
Ot�zka vojensk� politiky bude na kongrese �e�ena jako prvn� �l�nek denn�ho po��dku.
Soudruhu Vladim�rovi Michailovi�ovi Smirnovovi je na jeho ��dost povoleno z�stat v Moskv�.To je dobr� p��klad tehdej��ho re�imu strany; v�em, kte�� napadli vojenskou politiku �st�edn�ho v�boru, a zejm�na v�dci vojensk� opozice V. M. Smirnovovi, bylo dovoleno z�stat v Moskv� a ��astnit se kongresu. P��vr�enci ofici�ln� strany byli naopak posl�ni na frontu je�t� p�ed zah�jen�m kongresu. - Te� je tomu pr�v� naopak.
Protokoly vojensk� sekce VIII. kongresu, kde zakro�il Lenin a h�jil rozhodn� vojenskou politiku, kterou jsem j� prov�d�l z rozkazu �st�edn�ho v�boru, nebyly doposud uve�ejn�ny. Pro�? Pr�v� proto, �e p�ib�jej� na pran�� nepravdiv� tvrzen� Stalinova a Gus�vova o ob�ansk� v�lce.
37. Stalin se sna�il d�t do ob�hu um�lou versi o neshod� vojensk�ho r�zu, kter� se objevila za��tkem roku 1919 v politick� sekci o v�chodn� front�. Tato neshoda z�le�ela v ot�zce: �M�me pokra�ovat na Sibi�i d�le, �i se usadit na Uralu a poslat v�echny vojensk� s�ly na jih, aby se u�inil konec hrozb�m proti Moskv�?� Jednu chv�li jsem byl pro �e�en� druh�. �e�en� prvn�, je� bylo p�ijato a velmi dob�e se osv�d�ilo, bylo schv�leno mnoha vojensk�mi spolupracovn�ky, jako Smilgou, La�evi�em, J. N. Smirnovem, K. J. Grunsteinem atd. Tento rozpor se net�kal z�kladn� ot�zky, n�br� jenom praktick�ho proveden� rozli�n�ch operac�. Dok�zalo se tak, �e Kol�akova arm�da je v �pln�m rozkladu. Postup na Sibi�i byl korunov�n pln�m �sp�chem.
38. Vojensk� �innost byla tvrd�m o��kem. Nemohlo se pou��vat donucovac�ch a st�hac�ch prost�edk�. Bylo mnoho ura�en� sebel�sky, nej�ast�ji proto, �e se nedalo jednat jinak, ale n�kdy tak� pro pochyben� na��zen�. Kdy� nastal spor o v�chodn� frontu a kdy� se �st�edn� v�bor rozhodl zm�nit vrchn� velen�, navrhl jsem �st�edn�mu v�boru, �e se vzd�m sv� funkce lidov�ho komisa�e v�lky. T�ho� dne (5. �ervence 1919) u�inil �st�edn� v�bor rozhodnut�, z n�ho� tu uv�d�m nejd�le�it�j�� ��st:
�Organiza�n� a politick� sekce �st�edn�ho v�boru vzaly na v�dom� prohl�en� soudruha Trock�ho, debatovaly o n�m a rozhodly, �e jim nen� mo�no p�ijmout demisi soudruha Trock�ho.
Politick� a organiza�n� sekce u�in� v�e, co bude v jejich moci, aby usnadnily soudruhu Trock�mu a u�inily republice co nejprosp�n�j�� jeho pr�ci na ji�n� front�, kterou si s�m zvolil a kter� je nyn� nejnebezpe�n�j��, nejnesnadn�j�� a nejd�le�it�j�� ze v�ech. Jako lidov� komisa� v�lky a p�edseda revolu�n� vojensk� rady m��e soudruh Trockij jednat v sv�ch dekretech co nejsvobodn�ji, stejn� jako �len vojensk� rady na ji�n� front� s velitelem Jegorovem v jej�m �ele, podle jeho vlastn� volby, kterou �st�edn� v�bor potvrdil. Politick� a organiza�n� sekce nech�vaj� soudruhu Trock�mu �plnou svobodu jedn�n�, aby v�emi prost�edky, kter� uzn� za dobr�, opravil linii vojensk�ho veden�, a p�eje-li si, usp�� svol�n� sjezdu strany.�Tuto rezoluci podepsali Lenin, Kamen�v, Krestinsk�, Kalinin, Serebrjakov, Stalin, Stasovov�. T�mto rozhodnut�m, kter� mluv� samo za sebe, byl spor vy��zen a pr�ce pokra�ovala. Na jin�m m�st�, na spole�n� sch�zi politick� sekce a prezidia �st�edn�ho v�konn�ho v�boru dne 8. z��� 1919 prohl�sil Stalin podle stenogramu, �e mi �st�edn� v�bor �zak�zal� vz�t na sebe velen� ji�n� fronty. V��e uveden� rezoluce mu bude p�dnou odpov�d�.
39. Byl v�ak spor na v�chodn� front� jedin� sv�ho druhu? Nikterak. Byly tu rozpory, t�kaj�c� se strategick�ho pl�nu proti D�nikinovi. Byly tu neshody stran Petrohradu: �M� se nechat m�sto Judeni�ovi, �i se m� h�jit? Byly tu tak� spory o ofenz�vu proti Var�av� a o mo�nost druh� kampan� po na�em �stupu k Minsku. Spory toho druhu vypl�valy z praktick�ho prov�d�n� boje a bojem se v�dy vy��dily. Typick� dokumenty o ji�n� front� jsou obsa�eny v m� knize Jak se ozbrojila Revoluce. (II. svazek, str. 301.)
Za Judeni�ova pochodu na Petrohrad Lenin jednu chv�li myslil, �e nebude mo�no m�sto uh�jit a �e bude t�eba ustoupiti s defenz�vou k Moskv�. Byl jsem proti tomu. Zinov�v, a mysl�m, �e tak� Stalin, byli m�ho n�zoru. Dne 17. ��jna 1919 mi Lenin poslal do Petrohradu tuto depe�i:
Soudruh Trockij. Str�vili jsme tuto noc v brann�m v�boru a poslali jsme V�m rozhodnut� pod zna�kou...
Jak vid�te, V� pl�n je p�ijat. Ale eventualita �stupu petrohradsk�ch d�ln�k� k jihu nen� arci vylou�ena. (Pr� jste o tom podrobn�ji mluvil s Krasinem a Rykovem.) Mluvit o tom bez nal�hav� nutnosti znamenalo by rozpt�lit pozornost soust�ed�nou k boji.
Pokus obej�t a p�et�t Petrohrad bude arci vy�adovat p��slu�n�ch zm�n, o nich� budete musit rozhodnout s�m na m�st�. V ka�d� sekci krajsk� exekutivy ulo�te jednomu d�v�rn�ku, aby sebral sov�tsk� dokumenty, kdyby m�lo doj�t k evakuaci. P�ipojuji manifest, jej� mi brann� v�bor ulo�il slo�it. M�l jsem velmi nasp�ch - proto dopadl �patn�. Dejte m�j podpis rad�ji pod V� manifest.
Pozdrav!
LENINPodobn� episody nebyly vz�cnost�. Byly velmi d�le�it� v dan� chv�li, ale bezv�znamn� v principu. Neb�elo tu o z�sadn� ot�zky boje, n�br� o vypracov�n� nejlep��ho pl�nu k zahn�n� nep��tele na ur�it� m�sto a v ur�it� chv�li. Takov� Stalin nebo Gus�v se pokou�ej� o seps�n� nov� historie ob�ansk� v�lky. To se jim nepovede!
40. Nejohavn�j�� str�nkou t�to kampan� je na��en�, �e jsem �dal post��let komunisty�. Tato ob�aloba byla kdysi roztru�ov�na na�imi nep��teli, toti� politick�mi ��ady b�l� arm�dy, kter� se sna�ily roz���it v rud�m vojsku let�ky, obvi�uj�c� rud� velen� a jmenovit� Trock�ho z ukrutnosti.
Dnes jde Stalinova klika v jejich �l�p�j�ch. P�ipus�me na okam�ik, �e je to v�echno pravda.
Pro� tedy Stalin, Jaroslavsk�, Gus�v a ostatn� Stalinovi agenti za ob�ansk� v�lky ml�eli? Co znamenaj� pozdn� �objevy� nyn�j��ho Stalinova krou�ku? - �e v�s strana klamala, d�ln�ci, sedl�ci a rud� voj�ci, kdy� v�m �ekla, �e Trock�, hlava arm�dy, prov�d� v�li strany a jej� politiku. V sv�ch nes��sln�ch �l�nc�ch o pr�ci Trock�ho, v rozhodnut�ch na sv�ch i sov�tsk�ch kongresech v�s tedy strana klamala, schvaluj�c vojenskou �innost Trock�ho a skr�vaj�c p�ed v�mi takov� skutky, jako je popravov�n� komunist�. A Lenin, jen� horliv� podporoval vojenskou politiku Trock�ho, tak� si v t�to mystifikaci smo�il! Takov� by byl smysl opo�d�n�ch Stalinov�ch �objev��. Nen� tu kompromitov�n Trockij, n�br� strana a jej� veden�. Podkop�vaj� d�v�ru mas v bol�eviky v�bec: Jestli�e v minulosti, kdy� Lenin a jeho nej�eln�j�� spolupracovn�ci byli v �ele strany, bylo mo�no skr�vat naho�e ohavn� p�e�iny, a dokonce i zlo�iny, �eho se lze do�kat dnes, kdy slo�en� �st�edn�ho v�boru m� nekone�n� m�n� autority? Jestli�e nap��klad v roce 1923, kdy� u� ob�ansk� v�lka byla d�vno skon�ena, Jaroslavsk� p�l nad�en� chv�ly o Trock�m, chv�lil jeho v�rnost, jeho oddanost revolu�n�mu hnut� d�lnick� t��dy, co si m� dnes myslit mlad� �len strany, kter� p�em��l�? Patrn� se t�e: �Kdy mi asi Jaroslavsk� lhal? Kdy� vyn�el Trock�ho do nebes, �i te�, kdy� se sna�� pokr�t ho bl�tem?�
Takov� je v�bec cel� nyn�j�� pr�ce Stalinova a jeho pomaha��, kte�� se pokou�ej� te�, po v�em, vyrobit novou historii � la Stalin. Takov� je rovn� onen slavn� �objev� stalinovsk�, t�kaj�c� se Michala Romanova. Co vlastn� �ekl Stalin stran� a Komunistick� Internacion�le? - Po cel�ch deset let v�m �st�edn� v�bor ukazoval Kamen�va ve fale�n�m sv�tle. Pravda uve�ejnila jm�nem redakce vylhan� dementi. Lenin oklamal stranu. J�, Stalin, jsem se t�to l�i ��astnil. Ale pon�vad� se te� s Kamen�vem nesrovn�v�m v politick�ch n�zorech, odhaluji cel� tento podvod. - Masa strany nem� mo�nost p�esv�d�it se o v�t�in� stalinovsk�ch �objev��, ale existuje n�co, co vnik� hluboko do du�e strany: je to mal� v�ra v jej� veden�, a� u� v�erej��, dne�n� �i z�t�ej��. Strana si bude musit znovu dob�t t�to v�ry proti Stalinovi a proti stalinismu.
41. Je zn�mo, �e Gus�v osv�d�il zcela zvl�tn� energii v liter�rn�m p�etavov�n� na�� vojensk� minulosti. Dokonce napsal bro�uru Na�e vojensk� rozpory. V n�, jak mysl�m, po prv� byla uve�ejn�na otravn� legenda o poprav�ch komunist� (ne snad zb�h� a zr�dc�, n�br� komunist�!). Na ne�t�st� Gus�v jako mnoho jin�ch psal o t�ch� ud�lostech a t�ch� ot�zk�ch dvakr�t: jednou za Lenina, po druh� za Stalina. Po prv� napsal:
P��chodem Trock�ho (ke Kazani) se situace doslova obr�tila. Vlak Trock�ho, jen� se zastavil na zapadl� stanici svja�sk�, p�ivezl pevnou v�li zv�t�zit, plnou iniciativy a rozhodn�ho vlivu ve v�ech oborech vojensk� pr�ce. Hned v prvn�ch dnech bylo zn�t na stanici, kde se t�snily spousty pluk� ve slu�b� za frontou a ��ady politick� a z�sobovac� sekce, pr�v� tak jako v diviz�ch, ut�bo�en�ch o patn�ct verst d�le, �e nastala v�ude hlubok� zm�na.
To se projevilo p�edev��m v oboru discipliny..... Drsn� metoda Trock�ho v t�to dob� stranick� v�lky, nediscipl�ny a hrub�ho chvastounstv� byla nadm�ru vhodn� a pot�ebn�. Nic se nesvedlo po dobr�m a dozajista nebylo na to kdy. Za �ty�i ned�le, kter� Trockij str�vil ve Svja�sku, byla vykon�na ohromn� pr�ce, kter� prom�nila dezorganizovan� divize P�t� arm�dy, je� tehdy byly v �pln�m rozkladu, ve vojsko schopn� boje a p�ipraven� na dobyt� Kazan�. (Proletarskaja Revolucija, ��s. 2-25, 1924.)
Ka�d� �len strany, kter� pro�el ob�anskou v�lkou a kter� nepozbyl pam�ti, �ekne - aspo� v duchu, boj�-li se to ��ci nahlas - �e by se daly p�in�st ne des�tky, ale sta sv�dectv�, zcela podobn�ch tomu, kter� napsal Gus�v.
42. Budu se v�ak dovol�vat sv�dectv� vy��� autority. V sv�ch vzpom�nk�ch na Lenina vypravuje Gorkij: Ude�iv p�st� do stolu (Lenin) �ekl: 'Uka�te mi jin�ho mu�e, schopn�ho organizovat za jedin� rok skoro celou arm�du a z�skat si p�i tom sympatie vojensk�ch odborn�k�! My tohoto mu�e m�me. M�me tedy, �eho pot�ebujeme. Uvid�te, �e se stanou z�zraky.' (Vladim�r Lenin, St�tn� nakladatelstv�, Leningrad, 1924, str. 23.)
Podle Gork�ho prohl�sil Lenin v t�e rozpr�vce: Ano, ano, v�m, �e se tam o m�m pom�ru k n�mu vykl�daj� l�i v�eho druhu. L�e se v�bec mnoho a mn� se zd�, �e maj� nam��eno zejm�na na mne a na soudruha Trock�ho. (Tam�e.)
O vz�jemn�m pom�ru Lenina a Trock�ho bylo opravdu �e�eno mnoho l��. Ale daj� se hrub� tehdej�� v�mysly srovnat s t�m, co se dnes systematicky organizuje v n�rodn�m i mezin�rodn�m m���tku? Tehdy lhali ultrareakcion��i, kontrarevolucion��i a do jist� m�ry i soci�ln� revolucion��i a men�evici. Te� se t�to zbran� zmocnila Stalinova frakce!
43. Na sch�zi frakce �st�edn�ho v�boru syndik�t� ze dne 12. ledna 1920 prohl�sil Lenin:
Jestli�e jsme porazili Denikina a Kol�aka, stalo se tak proto, �e byla disciplina u n�s v�t�� ne� ve v�ech kapitalistick�ch zem�ch sv�ta. Trockij zavedl trest smrti a my to schvalujeme. U�inil tak na z�klad� v�dom� organizace a komunistick� agitace.44. Nem�m po ruce velik� po�et �e��, je� Lenin pronesl na obranu vojensk� politiky, kterou jsem prov�d�l v �pln�m souhlase s n�m. Je zejm�na �koda, �e nebyl uve�ejn�n protokol konference deleg�t� VIII. kongresu. Pro�? Proto�e na t�to konferenci zakro�il Lenin ze v�ech sil proti Stalinov�m adept�m, kte�� si dnes d�vaj� tolik pr�ce, aby zfal�ovali minulost.
45. Na�t�st� v�ak m�m u sebe dokument, jen� vyd� za sto jin�ch. Mluvil jsem o n�m v kancel��i �st�edn� kontroln� komise, kdy� Jaroslavsk� - nikoli bez protestu soudruha Ord�onikidze - uvedl tuto hanebnou pomluvu; pou�il jsem tohoto dokumentu na posledn� �ir�� sch�zi v srpnu 1927, kdy� Voro�ilov za�al kr��et v �l�p�j�ch Jaroslavsk�ho.
Lenin mi s�m, bez m�ho po��d�n�, dal nepopsan� list pap�ru, na n�m� dole st�ly tyto ��dky:
Soudruzi,
zn�m p��snost rozkaz� soudruha Trock�ho a jsem tak jist, tak pln� p�esv�d�en o spr�vnosti, vhodnosti a nezbytnosti rozkazu, dan�ho ku prosp�chu v�ci soudruhem Trock�m, �e �pln� schvaluji jeho po��n�n�.
V. ULJANOV (LENIN)V kancel��i �st�edn� kontroln� komise jsem u� vysv�tlil, k jak�mu ��elu byl ur�en tento b�l� list:
�Kdy� mi jej podal a kdy� jsem vid�l dole na nepopsan�m list� tyto ��dky, byl jsem ohromen. 'Dov�d�l jsem se,' pravil, �e se o v�s roztru�uje, �e popravujete komunisty. D�v�m v�m tento pr�zdn� list pap�ru a d�m v�m jich, kolik budete cht�t, aby se v�d�lo, �e va�e rozhodnut� schvaluji. Nahoru m��ete napsat sv� rozkazy, kter� budou takto mnou podeps�ny.' To bylo v �ervnu 1919. Dnes se kolportuje tolik histori� o m�m pom�ru k Leninovi, a co� je daleko v�n�j��, o pom�ru Vladim�ra Ilji�e ke mn�, �e bych r�d vid�l, aby mi n�kdo uk�zal takov� podpis na nepopsan�m pap�ru, b�l� list pap�ru jako tento, s podpisem Vladim�ra Ilji�e dole, kde Lenin prohla�uje, �e p�edem schvaluje ka�d� moje rozhodnut�, a� je jak�koli, kdy� na tomto rozhodnut� z�visel �asto nejen osud n�kter�ch komunist�, n�br� i v�ci daleko v�n�j��.�Hospod��sk� ot�zky
46. Je zn�mo, �e Martynov se d�v� na ob�anskou v�lku a na v�le�n� komunismus jako na �trockismus�. Tato doktr�na se nyn� stala velmi popul�rn�. Vytvo�en� pracovn� arm�dy, zmilitarizov�n� pr�ce a jin� opat�en� - jako metodick� rozd�len� produkt� - zrozen� z dobov�ch podm�nek jsou omezenci a nev�domci vykl�d�na jako p��znaky trockismu. Na kter� stran� st�l v t�to ot�zce Lenin?
V organiza�n� sekci VII. kongresu Sov�t� mluvilo se o byrokratismu vedouc�ch org�n� a o �st�edn�ch instituc�ch. Zd�raznil jsem v sv� �e�i, �e byrokratismus m��e hospod��stv� udusit, �e centralismus nem� b�t absolutn�m principem, �e nezbytn� vz�jemn� vztahy mezi m�stn� iniciativou a �st�edn�m veden�m se je�t� v praxi mus� prostudovat. Lenin se v sv� �e�i prohl�sil �pln� zajedno s m�m v�rokem o centralismu a p�ipojil:
Prav�m kone�n�, �e jsem �pln� zajedno s Trock�m, kdy� tvrd�, �e se tu �inily �pln� nepr�vem pokusy vykl�dat na�e neshody jako rozpory mezi t��dou d�lnickou a selskou a kl�st proto ot�zku diktatury proletari�tu. (�e� z 8. prosince 1918, Sebran� spisy, svazek XVI, str. 433.)
�Na�e neshody� - to byly ty dlouh� rozpory, p�i nich� Lenin a Trockij byli na jedn� stran� a Rykov, Tomsk�, Larin atd. na druh�. Stalin byl za t�chto debat jako v mnoha jin�ch p��padech v z�kulis� a �ekal, jak� bude situace.
47. Na sch�zi frakce Odborov�ho sdru�en� ze dne 12. ledna 1920 pravil Lenin o �na�ich neshod�ch� s Rykovem, Tomsk�m atd. toto:
Kdo za�al ty nechutn� h�dky? To nebyl soudruh Trockij: v jeho thes�ch nen� po tom ani stopy. K polemice dali podn�t Lomov, Rykov a Larin. Ka�d� z nich zauj�m� vysok� postaven�: je �lenem prezidia Vrchn� rady ve�ejn�ho hospod��stv�. M�te v t�to rad� prezidenta s tolika tituly, �e bych ze sv� desetiminutov� �e�i musel vynalo�it p�t minut jen na jejich vyjmenov�n�. Proto je zbyte�n� p�ipom�nat tady, �e se tomuto shrom�d�n� p�ikl�d� zcela zvl�tn� v�znam... Tento nechutn� ve�ejn� spor za�al soudr. Rykov s ostatn�mi. Trockij dal ot�zku nov�ch �kol�, ostatn� pak rozdm�chali polemiku se VII. kongresem sov�t�. V�me, �e Lomov, Rykov a Larin to v sv�m hloup�m �l�nku ne�ekli p��mo. Jeden z �e�n�k� pravil: K �emu polemizovat se sedm�m kongresem sov�t�? Tento kongres ud�lal chybu; �ekn�te to p��mo, opravte ji na shrom�d�n�, ale ne�va�te o centralizaci a decentralizaci. Rykov ��k�, �e by se o centralizaci a decentralizaci mluvit m�lo, proto�e Trockij k nim nep�ihl��. Ten �lov�k si snad mysl�, �e m� co d�lat s omezenci, kte�� u� zapomn�li na prvn� ��dky Trock�ho these, kde se prav�: �Podm�nkou hospod��sk� politiky je celkov� pl�n...� atd. M�j mil� Rykove, Lomove a Larine, um�te ��st rusky? Vra�me se tedy k dob�, kdy v�m bylo �estn�ct let, a za�n�me mluvit o centralizaci a decentralizaci. A to je tedy ve�ejn� �kol �len� prezidia Vrchn� hospod��sk� rady! Je to takov� nesmysl a tak uboh� uva�ov�n�, �e mluvit o tom je skute�n� ztr�ta �asu.
A d�le:
V�lka n�s nau�ila vystup�ovat disciplinu na nejvy��� m�ru a centralizovat des�tky a sta tis�ce mu�� a soudruh�, kte�� zahynuli na z�chranu Sov�tsk� republiky. Neb�t toho, byli bychom v pekle!Tato �e�, kterou m� Lenin�v institut k dispozici, nebyla ostatn� uve�ejn�na jen proto, �e vad� nyn�j��m pad�latel�m. Posmrtn� zatajov�n� ��sti Leninov�ch my�lenek je �initelem nezbytn�m k odvr�cen� od Leninov�ch �l�p�j�. Leninova �e� bude uve�ejn�na teprve tehdy, a� bude t�eba povadit se s Rykovem.
48. Na VII. kongrese sov�t� vyslovil se Lenin o m� pr�ci v oboru dopravy a �eleznic:
... Z v�klad� soudruh� Echmanova a Trock�ho vypl�v�, �e se v t�to p���in� (obnova dopravy) ocit�me p�ed skute�n�m pl�nem, vypracovan�m na dlouh� l�ta. V dekretu �. 1.042 se mluv� o p�ti letech. V p�ti letech m��eme obnovit na�i dopravu, zmen�it po�et porouchan�ch lokomotiv, a co� je nejm�n� snadn�, podle dev�t�ho �l�nku d� se to snad u�initi v dob� krat��.
Kdy� se pracuje o velk�ch pl�nech, projektovan�ch p�edem na n�kolik let, �asto se ozvou skeptick� hlasy, kter� prav�: Pro� po��tat na n�kolik let dop�edu? A� v�m nebe pom��e ud�lat hned, �eho je t�eba. Je t�eba, soudruzi, um�t spojit jedno s druh�m; je nemo�no pracovat po dlouhou dobu bez pl�nu s nad�j� na v�n� �sp�ch. Netu�en� rozmach pr�ce v oboru dopravy je nejlep��m d�kazem, �e je to nutn�. R�d bych obr�til va�i pozornost na slova dev�t�ho �l�nku, jen� prav�, �e obnova bude trvat p�l p�t�ho roku, ale �e tato lh�ta je u� zkr�cena, nebo� se pracuje s nadnorm�ln� v�konnost�. Ve skute�nosti bude lh�ta zkr�cena a� na p�l �tvrt�ho roku. Takhle by se m�lo pracovat i v ostatn�ch odv�tv�ch hospod��stv�... (Lenin, sv. XVII, str. 423-423.)
V�imn�te si je�t�, �e rok po prohl�en� dekretu �. 1.042 prav� se v dekretu Dzer�insk�ho o z�kladech pr�ce budouc�ho lidov�ho komisa�e dopravy ze dne 27. kv�tna 1921:
Vzhledem k tomu, �e redukce, obsa�en� v dekretech 1042 a 1157, znamenaj�c�ch prvn� skv�l� �sp�chy pr�ce podle souvisl�ho hospod��sk�ho pl�nu, je do�asn� a zp�soben� kriz� v z�sobov�n� topivem... je t�eba u�init opat�en�, aby se zes�lilo a obnovilo z�sobov�n� d�len...
49.V pojedn�n� Rykovov� z ��jna 1927, toti� za �ty�i l�ta potom, je ps�no op�t o pokusu zav��t Putilovsk� tov�rny. V tomto p��pad�, jako v mnoha jin�ch, je Rykov velmi neopatrn�, nebo� obrac� zbra� proti sob� sam�mu. Pr�v� Rykov s�m, jako prezident Vrchn� hospod��sk� rady, navrhl v politick� sekci po��tkem 1923, aby se Putilovsk� tov�rny zav�ely. Rykov dokazoval, �e v p��t�ch des�ti letech se t�ch tov�ren nebude pot�ebovat a �e jejich zbyte�n� udr�ov�n� by m�lo nep��zniv� vliv na ostatn� podniky. Politick� sekce - a s n� i j� - brali jsme Rykovovy n�mitky v�n�. Po Rykovov� raportu nejen j�, n�br� i nap��klad Stalin s mnoha jin�mi hlasoval pro zav�en�. Zinov�v, jen� byl na pr�zdnin�ch, protestoval proti tomuto rozhodnut�. Politick� byro p�ezkoumalo znovu tuto ot�zku a rozhodlo se pak opa�n�. Iniciativa v t�to v�ci byla zcela v rukou Rykova, prezidenta Hospod��sk� rady. Jak� to u Rykova smysl pro nevinnost, kdy� se po �ty�ech letech rozhodl, p�id�lit mi sv�j vlastn� �h��ch�? Nen� pochyby, �e se tento fakt objev� ve sv�tle zcela jin�m, jakmile se Stalin Rykova naba��. A dlouho na to �ekat nebudeme...
50. Strana je klam�na histori�, podle n� �Lenin cht�l poslat Trock�ho do Ukrajiny jako lidov�ho komisa�e z�sobov�n�. Skute�nost se tu plete a znetvo�uje k nepozn�n�. Podnikal jsem mnoho takov�ch cest na rozkaz �st�edn�ho v�boru. V �pln�m souhlase s Leninem jsem jel do Ukrajiny, abych tam obnovil uheln� pr�mysl v p�nvi don�ck�. V �pln�m souhlase s Leninem jsem pracoval na Uralu jako p�edseda pracovn� sov�tsk� arm�dy. Je pravda, �e Lenin nal�hal, abych jel na dv� ned�le (dv� ned�le!) do Ukrajiny, abych tam zdokonalil z�sobov�n�. Telefonoval jsem Rakovsk�mu, a ten mi ozn�mil, �e u� byla u�in�na v�echna nutn� opat�en� k z�sobov�n� d�lnick�ch st�edisek chlebem. Lenin s po��tku trval na m�m odjezdu, pak od n�ho upustil. To bylo v�echno. �lo o ot�zku b�n� pr�ce, o �kol, kter� pokl�dal Lenin v dan� chv�li za jeden z nejd�le�it�j��ch.
51. Dne 22. prosince 1920, na VIII. kongrese, prav� Lenin o m� cest� do doneck� p�nve: Doneck� okres sk�t� a� 25 milion� pud� uhl� m�s��n� a m��eme to dot�hnouti a� na 50 milion�, d�ky komisi, vyslan� do tohoto kraje s plnou moc� s Trock�m v �ele; ta se rozhodla, �e tam po�le odpov�dn� soudruhy, maj�c� v tom oboru zku�enost. Te� tam byl vysl�n Pjatakov, aby ��dil pr�ci. (Svazek XVII, str. 422.)
52. Pjatakovu ostatn� byla znechucena pr�ce v doneck� p�nvi Stalinov�mi z�kulisn�mi machinacemi. Lenin to pova�oval za t�kou r�nu, zasazenou uheln�mu pr�myslu, zlobil se v politick� sekci a protestoval ve�ejn� proti dezorganiza�n� �innosti Stalinov�:
�e jsme sklidili velmi p�kn� �sp�ch, toho d�kazem je zejm�na okrsek doneck�, kde soudruzi jako Pjatakov pracovali s neoby�ejnou oddanost� a s velik�m �sp�chem v oboru t�k�ho pr�myslu. (Svazek XVIII, prvn� d�l, str. 443. Leninova zpr�va na IX. kongrese sov�t�, 23. prosince 1921.)
... V �st�edn�m veden� uheln�ho pr�myslu byli lid� nejen nepochybn� oddan�, n�br� opravdu vzd�lan� a velmi schopn�, a nep�ep�n�m, �eknu-li: lid� velik�ho talentu; proto jim �st�edn� v�bor v�noval pozornost... My, �st�edn� v�bor, m�me jist� zku�enosti a rozhodli jsme se jednomysln�, �e odtamtud vedouc� soudruhy neodvol�me.... Informoval jsem se u ukrajinsk�ch soudruh� a prosil jsem jmenovit� Ord�onikidze - �st�edn� v�bor k tomu dal rozkaz - aby se pod�val, co se stalo. Zd� se, �e se tam d�laly intriky a �e tam byl takov� chaos, �e by se v n�m Historick� institut nevyznal, i kdyby se t�m ob�ral t�eba deset let. Ale fakt je, �e proti jednomysln�mu usnesen� �st�edn�ho v�boru bylo toto veden� nahrazeno jin�m. (Lenin, zpr�va z IX. kongresu rusk� komunistick� strany, 27. b�ezna 1923, sv. XVIII, II. d�l, str. 50-51.)
V�ichni �lenov� politick� sekce - a zejm�na Stalin - v�d�, �e tato tvrd� slova Leninova o intrik�ch proti v�rn�m, vzd�lan�m a talentovan�m v�dc�m pr�ce v doneck� p�nvi t�kaj� se Stalinov�ch intrik proti Pjatakovovi.
53. Za IX. kongresu sov�t� v prosinci 1921 napsal Lenin sv�j rozklad o z�kladn�ch �kolech hospod��sk� rekonstrukce. Pamatuji se, �e se mi zd�l velmi dobr�, ale �e tam byly mezery, co se t��e specialist�. Nazna�il jsem to n�kolika slovy. T�ho� dne jsem dostal od Lenina tento dopis:
Velmi d�v�rn�.
Soudruhu Trock�!
Jsem s Kalininem na sch�zi skupiny bezestrann�ch. Kalinin rad�, abych. napsal mal� refer�t podle rezoluce, kterou jsem p�ednesl (a ke kter� jste Vy p�idal velmi spr�vn� dopln�k o specialistech). Necht�l byste si vz�t na starost kr�tkou zpr�vu o t�to rezoluci ne st�edu na valn�m shrom�d�n� kongresu? Va�e vojensk� zpr�va je arci u� hotova a dokon��te ji v �ter�.
Nemohu se zab�vat na kongrese jinou zpr�vou. Napi�te mi n�kolik slov, nebo mi po�lete depe�i: bylo by l�pe, kdybyste p�ijal. Dalo by se to potvrdit telefonick�m hlasov�n�m politick� sekce.
LENINSolidarita v z�kladn�ch ot�zk�ch socialistick� organizace byla tak velik�, �e Lenin pokl�dal za mo�n�, abych sepsal m�sto n�ho zpr�vu o t�chto d�le�it�ch ot�zk�ch. Pamatuji se, �e jsem se sna�il p�esv�d�it ho o nutnosti, aby tuto zpr�vu napsal s�m, jestli�e mu to jeho zdravotn� stav dovol�. On na konec svolil.
Posledn� obdob� Leninova �ivota
54. Falsifikace a v�mysly, vztahuj�c� se na posledn� dobu Leninova �ivota, jsou obzvl�t� �etn�. A p�ece by Stalin m�l b�t opatrn�, jde-li pr�v� o tuto dobu, kdy Vladim�r Ilji� dosp�l k definitivn�mu soudu o n�m. Je ov�em velmi nesnadno vyl��it, co se d�lo v politick� sekci za Vladim�ra Ilji�e. Tehdy se nepsaly stenografick� z�znamy, n�br� v protokolech se zaznamen�vala jen hotov� rozhodnut�. Proto je snadn� vyt�hnout odtamtud n�kter� epizody (dokonce zcela bezv�znamn�), znetvo�it je, zveli�it, ba vymyslit si prost� rozpory tam, kde po nich nebylo ani nejmen�� stopy.
Legenda o �zlov�stn�m pt�ku�, kter� m�la, u� po v�em, ilustrovat m�j �pesimismus�, je opravdu hanebn� po�etil�. Tato historie o �s��kovi� je posledn�m argumentem Stalinov�m a Bucharinov�m, kdy� je d�kazy a ud�losti p�ivedly do �zk�ch. Je vzata z rozhovoru, kter� jsem m�l s Vladim�rem Ilji�em v prvn�m obdob� NEPu. Dra�ba skrovn�ch ve�ejn�ch pramen� vzbuzovala ve mn� tehdy velk� obavy jak s hlediska pl�tv�n� nepatrn�mi tehdy prost�edky d�lnick�ho st�tu, tak vzhledem k mo�nosti rychl�ho hromad�n� soukrom�ho kapit�lu v t�to p�echodn� dob�. Mluvil jsem o tom s Vladim�rem Ilji�em nes��sln�kr�t. Abych se p�esv�d�il o hospod��sk�ch procesech, kter� se v zemi d�ly, organizoval jsem tehdy to, �emu se ��kalo �moskevsk� stavidlo�. Rozmlouvaje jednou s Leninem o n�kolika p��padech zvl k�iklav�ho mrh�n�, vyj�d�il jsem se takto, nebo v tomto smyslu: �Povedeme-li spr�vu t�mto zp�sobem, zlov�stn� pt�k zahouk� na�emu osudu o n�kolik let m�n�.� Ka�d� z n�s jist� nejednou pronesl podobn� slova. Kolikr�t zvolal Lenin: �P�jde-li to takhle d�le, jist� zk�ze neujdeme!� Byla to p�dn� argumentace, ale dokonce ne pesimistick� proroctv�. Takov� je asi historie �o s��ku�, jej�mi� �roky Stalin a Bucharin cht�j� splatit sv� dluhy z ��nsk� revoluce, z anglorusk�ho komit�tu, z hospod��sk�ho veden� a z veden� strany�
Samo sebou se rozum�, �e v politick� sekci vypukaly �ast� spory, t�kaj�c� se praktick�ho prov�d�n� v�c�, a to i s Vladim�rem Ilji�em, ale hlavn� v�c je, jak� m�sto zauj�maly tyto neshody v celkov� pr�ci. Stalinovsk� frakce roztru�uje v t�to v�ci s nezakrytou nestoudnost� nejhor�� v�mysly, kter� se hrout� p�i prvn�m doteku a obracej� se zcela proti Stalinovi.
55. Abychom mohli vyvr�tit tyto legendy, bude n�m prob�rati nejprve obdob� nemoci Vladim�ra Ilji�e, nebo p�esn�ji vzato, periodu mezi jeho dv�ma velk�mi krizemi, kdy bylo Leninovi od l�ka�� dovoleno, aby se vr�til k pr�ci, a kdy mnoho d�le�it�ch ot�zek bylo vy�izov�no korespondenc�. Z t�to korespondence - tedy z dokument� nesporn�ch - vysv�t�, jak� rozpory v �st�edn�m v�boru vznikly, koho se ty neshody t�kaly, a do jist� m�ry i jak� byl pom�r Vladim�ra Ilji�e k n�kter�m soudruh�m. Uvedu n�kolik p��klad�.
Monopol zahrani�n�ho obchodu
56. Koncem r. 1922 do�lo v �st�edn�m v�boru k v�n�mu sporu o monopol zahrani�n�ho obchodu. Nechci nikterak ex post zveli�ovat jeho d�le�itost, ale politick� seskupen�, kter� se utvo�ilo kolem t�to ot�zky v �st�edn�m v�boru, je dosti charakteristick�.
Na popud Sokolnikov�v schv�lil �st�edn� v�bor rozhodnut�, kter� zasadilo monopolu po��dnou r�nu. Vladim�r Ilji� byl rozhodn�m odp�rcem tohoto usnesen�. Dov�d�v se od Krasina, �e jsem na sch�zi �st�edn�ho v�boru nebyl a �e jsem se vyslovil proti u�in�n�mu usnesen�, Lenin se mnou vstoupil v koresponden�n� styky. Jeho dopisy nebyly do dne�ka uve�ejn�ny a jeho korespondence s politickou sekc� stran monopolu rovn� ne. Cenzura, kter� bd� nad Leninov�m d�dictv�m, jest nesmi�iteln�. Vytisknou se dv� t�i slova, na�rtnut� Leninem na kousek pap�ru, dot�kaj�-li se - p��mo nebo nep��mo - opozice. Nevyd�vaj� se naproti tomu dokumenty po str�nce z�sadn� velmi d�le�it�, dot�kaj�-li se - p��mo nebo nep��mo - Stalina.
Uvedu Leninovy dopisy, t�kaj�c� se t�to ot�zky:
Soudruhu Trock�!
Pos�l�m V�m dopis Krestinsk�ho, oznamte mi rychle, souhlas�te-li. Budu na sch�zi bojovat pro monopol. A Vy?
V� LENIN
P. S. - Bylo by dob�e, kdybyste n�m jej vr�til co nejd��ve.Soudruh�m Frumkinovi a Stomo�akovi, kopie Trock�mu.
Pon�vad� se moje nemoc zhor�uje, vid�m, �e se nebudu moci ��astnit sch�ze. Jsem si pln� v�dom, �e jedn�m v��i V�m neobratn� a snad i h��e, ale nen� v�bec mo�n�, aby se m�j z�krok setkal se sebe men��m �sp�chem. Dnes jsem dostal od soudruha Trock�ho dopis, s jeho� obsahem souhlas�m ve v�ech z�sadn�ch v�cech, krom� snad n�kolika posledn�ch ��dek o Gosplanu. Nap�i Trock�mu, �e s n�m souhlas�m, a popros�m ho, aby se za m� nemoci postaral na sch�zi o obranu m�ho stanoviska.
Mysl�m, �e bude dob�e, rozd�l�-li se tato obrana na t�i ��sti:
Obrana z�kladn�ho principu monopolu zahrani�n�ho obchodu - jeho �pln� a definitivn� zaveden�.
Odevzd�n� Avanesovov�ch praktick�ch pl�n� na proveden� tohoto monopolu zvl�tn� komisi k podrobn�mu p�ezkoum�n�. Aspo� polovina deleg�t� lidov�ho komisari�tu pro zahrani�n� obchod m� se ��astniti t�to komise.
Ot�zka �innosti Gosplanu a� je nech�na stranou. Domn�v�m se, �e zat�m nebudu s Trock�m v rozporu, p�estane-li na ��dosti, aby Gosplan, jen� stoj� ve znamen� st�tn�ho pr�myslov�ho rozvoje, ozn�mil sv� m�n�n� ve v�ech oborech sv� �innosti komisari�tu zahrani�n�ho obchodu.
Douf�m, �e V�m budu moci napsat z�tra nebo poz�t�� prohl�en�, kter� chci poslat sch�zi �st�edn�ho v�boru o z�kladn�ch principech t�to ot�zky. Ka�d�m zp�sobem pokl�d�m tuto ot�zku v principu za tak d�le�itou, �e ji budu muset, kdyby se sch�ze o n� nedohodla, kongresu p�edn�st. Budu ov�em tak� bez me�k�n� informovat komunistickou frakci p��t�ho kongresu sov�t� o nyn�j��m rozporu.
12. XII. 22 LENINSoudruhu Trock�mu, kopie Frumkinovi a Stomo�akovi.
Soudruhu Trock�!
Dostal jsem Va�i zpr�vu o dopise Krestinsk�ho a o Avanesov�ch pl�nech. Zd� se mi, �e mezi n�mi je svrchovan� jednota n�zor�, a mysl�m, �e ot�zka Gosplanu, dan� t�mto zp�sobem, �in� zbyte�nou diskusi o pot�eb� aktivn�ch pr�v Gosplanu (nebo se j� vyh�b�). Ka�d�m zp�sobem V�s v�ak sna�n� pros�m, abyste se ujal obrany na�eho spole�n�ho stanoviska o naprost� nutnosti udr�et a upevnit monopol zahrani�n�ho obchodu.
Vzhledem k tomu, �e se minul� sch�ze usnesla na rozhodnut�, kter� je proti monopolu zahrani�n�ho obchodu, a �e je nemo�no v t�to v�ci couvnout, mysl�m, jak jsem to napsal v dopise Frumkinovi a Stomo�akovi, �e bychom po por�ce v t�to v�ci m�li tuto ot�zku p�edn�st kongresu strany. K tomu bude t�eba ud�lat kr�tk� v�klad sporn� ot�zky p�ed frakc� strany p��t�ho kongresu sov�t�. Budu-li m�t kdy, nap�i toto expos� a byl bych r�d, kdybyste u�inil tak� tak. V�h�n�, kter� se v t�to ot�zce projevuje, n�m nesm�rn� �kod� a d�vody, kter� se uplat�uj� proti n�m, op�raj� se jen o nedokonalost apar�tu. Ale u n�s je apar�t v�ude nedokonal�, a kdybychom se m�li z��ci monopolu pro nedokonalost spr�vn�ch org�n�, znamenalo by to vytrhat koukol i s p�enic�.
13. XII. 22 LENINSoudruhovi Trock�mu.
Soudruhu Trock�!
Pos�l�m V�m dopis, kter� jsem dnes dostal od Frumkina. Tak� mysl�m, �e u� je velmi t�eba tu ot�zku nav�dy skoncovat. Je-li snad obava, �e m� tato ot�zka tr�p� a �e m��e p�sobit i na m�j zdravotn� stav, mysl�m, �e je to m�n�n� nespr�vn�, nebo� ot�len� v jedn� z nejd�le�it�j��ch ot�zek, je� �in� na�i politiku nest�lou, tr�p� m� tis�ckr�t v�c. Proto obrac�m Va�i pozornost na p�ipojen� dopis a pros�m V�s sna�n�, abyste ihned zavedli diskusi o t�to ot�zce. Jsem p�esv�d�en, �e hroz�-li n�m por�ka, je daleko l�pe, stane-li se tak p�ed kongresem strany a obr�t�me-li se hned na frakci kongresu. Snad by bylo lze p�ijmouti tento kompromis: na tuto chv�li upevnit monopol a na kongrese strany d�t p�ece tuto ot�zku a hned o n� rozhodnout. Mysl�m, �e pro v�c samu nem��eme p�ijmout jin� kompromis.
15. XII. 22 LENINSoudruhu Trock�!
Mysl�m, �e jsme se �pln� dohodli. Pros�m V�s, oznamte na sch�zi, �e jsme �pln� zajedno. Mysl�m, �e na�e rozhodnut� p�ece jen projde, nebo� ��st t�ch, kte�� v ��jnu hlasovali proti, p�e�la ��ste�n� nebo docela na na�i stranu.
Jestli�e na�e usnesen� v nejhor��m p��pad� schv�leno nebude, obr�t�me se na frakci kongresu sov�t� a ozn�m�me j�, �e p�edneseme tu v�c na kongrese strany.
Pak m� o tom zpravte, po�lu svoje prohl�en�. Kdyby se snad na sch�zi o t�to ot�zce v�bec nejednalo (ve� nev���m a proti �emu� byste arci musel na��m jm�nem protestovat ze v�ech sil), byl bych toho m�n�n�, �e byste se i pak m�l obr�tit na frakci kongresu sov�t� a vy�adovat, aby ta ot�zka byla p�ednesena na kongrese strany, nebo� dal�� ot�len� je naprosto nep��pustn�.
V�echen materi�l, kter� jsem V�m zaslal, m��e se nechat u V�s a� do konce sch�ze.
15. XII. 22 V� LENINLve Davidovi�i!
Dnes dovolil profesor Foerster Vladim�ru Ilji�i nadiktovat dopis; nadiktoval mi tento dopis pro v�s:
Soudruhu Trock�!
Zd� se, �e jsme dobyli nov�ch pozic bez jedin� koule pouh�m strategick�m tahem. Navrhuji, j�t d�l a pokra�ovat v ofenz�v�, abychom dopomohli na kongrese strany k v�t�zstv� n�vrhu na upevn�n� monopolu zahrani�n�ho obchodu a na jeho lep�� prov�d�n�. Zpravte o tom frakci kongresu sov�t�. Mysl�m, �e nebudete m�t nic proti tomu a �e neodm�tnete frakci o tom informovat.
21. XII. 22 N. LENIN
V. I. ��d�, abyste mu odpov�d�l telefonicky.
N. K. ULJANOVOV�Forma a t�n v��e citovan�ch dopis� se obejde bez pozn�mek. O zahrani�n�m obchodu u�inil �st�edn� v�bor nov� usnesen�, anuluj�c� rozhodnut� p�edchoz�. Na to se vztahuje Lenin�v �ert o v�t�zstv�, dobyt�m �bez jedin� koule�.
Na konec zb�v� jen ot�zka, co by se bylo stalo, kdyby byl Trockij b�val mezi t�mi, kte�� hlasovali pro usnesen�, ne�et��c� monopolu zahrani�n�ho obchodu, a kdyby byl Stalin v souhlase s Leninem bojoval pro anulov�n� tohoto rozhodnut�. Jak� spousta knih, bro�ur a b�itk�ch kritik by se byla vytiskla na d�kaz kulack� a malobur�oazn� zvr�cenosti Trock�ho!Diskuse z let 1923-1927
64. Za �ivota Leninova, zejm�na v dob� dnes tak zveli�ovan�ch a zkreslovan�ch rozpor� stran Litevsk�ho Brestu a stran syndik�t�, term�n �trockismus� v�bec neexistoval. Strana soudila, �e se tyto rozpory pohybuj� na p�d� historick�ch z�klad� bol�evismu. Nejhor�� protivn�ci Leninovi v ot�zce Litevsk�ho Brestu byli Bucharin, Jaroslavsk�, Kujbi�ev, Soltz, Safarov a asi tucet jin�ch star�ch bol�evik�, kte�� tvo�ili frakci �komunistick� levice�. Byli by se pr�vem divili, kdyby si byl n�kdo vzal do hlavy jmenovat jejich pozici �trockismem�, a to t�m sp�e, �e j� s�m jsem byl na stran� Leninov� ve v�ech z�sadn�ch ot�zk�ch, v nich� komunistick� levice Lenina pot�rala.
Pr�v� tak je tomu v ot�zce syndik�tn�. Administra�n� v�st�elky se zrodily z praktick�ho prov�d�n� v�le�n�ho komunismu a zaplavily cel� k�dry star�ch bol�evik�. Kdyby byl n�kdo mluvil v tomto smyslu o �trockismu�, byli by se na n�j d�vali prost� jako na bl�zna.
�Trockismem� se za�alo stra�it, a� kdy� se Lenin definitivn� vzdal pr�ce, to jest p�i diskusi r. 1923. Tehdy teprve se za�ala �kritizovat� my�lenka permanentn� revoluce za t�m ��elem, aby se k n� p�evedly v�echny spory nov� etapy historick�ho v�voje. Trockij byl pot�r�n ne proto, �e p�i�el s novou teori�, �trockismem�. Naopak, teorie �trockismu� byla um�le sestrojen�m vyn�lezem kritik� k boji proti Trock�mu. N�kte�� to pak p�iznali, kdy� se skupiny sestavily jin�m zp�sobem.
65. O teorii permanentn� revoluce bude t�eba je�t� jednou promluvit zvl�t�. Tato ot�zka, u� d�vno histori� zlikvidovan�, mus� b�t br�na s hlediska historick�ho, a nikoli za ��elem intrik.
Zat�m �ekn�me jen tolik, �e teorie permanentn� revoluce m� dv� str�nky: dobrou a �patnou. Dobr� str�nka z�le�� v ujasn�n� dosti d�le�it�ho fakta, �e z p���iny mezin�rodn� situace a seskupen� soci�ln�ch sil, ur�en�ch touto situac�, m��e rusk� revoluce, po��naj�c� se jako revoluce bur�oazn�, v�st proletari�t k diktatu�e p�ed d�lnickou t��dou z�padn� Evropy. Tato my�lenka, kterou jsem h�jil r. 1905, vypadala r. 1917 jako vrchol kac��stv� nejen v o��ch men�evik�, n�br� i v o��ch mnoha a mnoha bol�evik�, zejm�na Stalina a Rykova.
Slabou str�nkou teorie permanentn� revoluce bylo nedost jasn� a m�lo konkr�tn� vymezen� v�vojov�ch etap a zejm�na t��dn�ho rozvrstven� za p�echodu revoluce bur�oazn� k revoluci soci�ln�. �ekl jsem nejednou, �e Lenin�v v�klad je daleko konkr�tn�j��. Ale jen v�klad Lenin�v. Co se t��e kritick�ch tlach� z 1923-1927 proti teorii permanentn� revoluce, dev�t desetin z nich je vypln�no neplodnou scholastikou a drzou fabrikac� �trockismu� - proti Trock�mu.
66. Nechci nyn� analyzovat diskusi z r. 1923. Z�pas tehdy zapo�at� dnes pokra�uje. Z�kladn� ot�zky diskuse byly tyto:
Pom�r m�sta a venkova (n��ky; nepom�r; ��m bude ohro�eno p��t� obdob�; bude pr�mysl pokulh�vat za zem�d�lstv�m, �i p�jde nap�ed?).
�loha ekonomick�ho pl�nu s hlediska z�pasu tendenc� socialistick�ch a kapitalistick�ch.
Re�im strany.
Probl�my revolu�n� strategie (N�mecko, Bulharsko, Estonsko).Od t� doby se sporn� ot�zky staly konkr�tn�mi a na�ly dokonal� v�raz v zna�n�m po�tu opozi�n�ch dokument�. Ale linie, na�rtnut� opozic� r. 1923, �pln� se v hlavn�ch rysech potvrdila.
V jednom prohl�en� z r. 1926, podepsan�m Kamen�vem a Zinov�vem, se prav�: V t�to chv�li nem��e u� b�t pochyby o tom, �e j�dro opozice z 1923 m�lo pravdu, kdy� varovalo p�ed opu�t�n�m prolet��sk� linie a p�ed p��li�n�m r�stem moci apar�tu. Des�tky a sta v�dc� opozice z r. 1923 jsou a� do dne�ka vylou�eny z �innosti strany a jsou mezi nimi sta�� bol�evi�t� d�ln�ci v p�tk�ch tu�en�, kte�� nev�d�, co je kari�rismus a arivismus p�ese v�echnu discipl�nu a vytrvalost, kterou osv�d�ili.
Toto prohl�en� samo by bylo dostate�n�m d�kazem, jak m�lo v�� p��zrak �trockismu� na v�ze teorie, tento p��zrak vyb�jen� a udr�ovan� k uml�en� strany. Co se od r. 1923 a zejm�na 1924 jmenuje �trockismem�, je spr�vn� p�enesen� marxismu do nov� etapy ��jnov� revoluce na�� strany.
N�kolik v�vod�
To je tedy mal� ��st fakt, sv�dectv� a cit�t�, kter� uv�d�m k vyvr�cen� historie posledn�ch deseti let, tak, jak ji zfal�ovali Stalin, Jaroslavsk� a spol.
Mus�m ov�em hned dodat, �e se ono fal�ov�n� neomezuje jen na posledn�ch deset let, n�br� �e se ob�r� celou minulost� strany, transformovanou v nep�etr�it� z�pas bol�evismu proti �trockismu�. Zejm�na na tomto poli se c�t� falsifikace jako doma, nebo� tu jde o ud�losti z minulosti dosti vzd�len�, dolo�en� jen dokumenty opatrn� p�ebran�mi, kde�to Leninovy my�lenky jsou zkresleny jednostrann�m v�b�rem cit�t�. Tentokr�t se v�ak nebudu zmi�ovat o sv� �innosti p�edrevolu�n� (1897-1917), pon�vad� d�vodem dopisu, kter� v�m zas�l�m, je v� dotazn�k o m� ��asti v ��jnov� revoluci a o m�ch styc�ch s Leninem a m�m pom�ru k n�mu.
V�nuji jen n�kolik ��dek dvaceti let�m, kter� p�edch�zela ��jnovou revoluci.
Byl jsem �lenem �minority� II. kongresu, minority, kter� pozd�ji dala �ivot men�evismu. N�le�el jsem k t�to minorit� a z�stal jsem k n� politicky v�z�n a� do podzimku 1904, p�ibli�n� a� do chv�le tzv. �provinci�ln� kampan� nov� Iskry, jakmile se vykrystalizoval m�j nenapraviteln� rozpor s men�evismem v ot�zk�ch bur�oazn�ho liberalismu a perspektiv revoluce. V roce 1904, toti� p�ed t�iadvaceti lety, jsem se roze�el s men�evismem ve v�cech politick�ch a organiza�n�ch. Nikdy jsem se nejmenoval men�evikem a nikdy jsem se za n�j nepokl�dal.
P�ed v�konn�m v�borem Komunistick� Internacion�ly dne 9. prosince 1926 vyj�d�il jsem se o ot�zce �trockismu� takto:
Nev���m v�bec, �e by metoda biografick� byla dobr�m vod�tkem v rozhodov�n� z�sadn�ch ot�zek. Nen� pochyby, �e jsem se dopustil omyl� v mnoha v�cech, zejm�na v dob� sv�ho z�pasu proti bol�evismu. Ale st�� se t�m dok�e, �e se maj� politick� ot�zky posuzovat podle biografie, m�sto podle jejich obsahu, nebo� pak by bylo nutno pt�t se po biografii v�ech deleg�t�. Co se mne t��e, mohu se odvolat na podobn� p��pad z minulosti. V N�mecku �il a z�pasil �lov�k, jen� se jmenoval Franz Mehring a jen� se stal �lenem soci�ln� demokracie teprve po dlouh�m a energick�m boji proti n�. (A� do posledn�ch let jsme se st�le naz�vali soci�ln�mi demokraty.) Mehring napsal nejprve d�jiny n�meck� soci�ln� demokracie jako jej� odp�rce; nikoli jako sluha kapitalismu, ale jako my�lenkov� nep��tel; a teprve pozd�ji, kdy� se stal jej�m v�rn�m p��telem, napsal sv� skv�l� d�lo o soci�ln� demokracii. Jinak zase Kautsk� a Bernstein nikdy nepot�rali Marxe p��mo a oba dva byli dlouho pod svrchovanou autoritou Bed�icha Engelse. Bernstein byl mimo to zn�m jako vykonavatel Engelsovy posledn� v�le. P�es to p�ese v�echno Franz Mehring zem�el jako marxista a komunista, kde�to druz� dva - Kautsk� a Bernstein - �ij� je�t� dnes jako reformisti�t� psi. Biografick� prvek m� za jist� svoji d�le�itost; s�m o sob� v�ak nen� rozhoduj�c�.
Jak jsem u� prohl�sil n�kolikr�t, v rozporech mezi mnou a bol�evismem v mno�stv� z�sadn�ch ot�zek byla chyba na m� stran�. Ale m�m-li n�kolika slovy definovat, t�eba jen p�ibli�n�, povahu a rozsah sv�ch neshod s bol�evismem, mus�m ��ci toto:
V dob�, kdy jsem nebyl �lenem bol�evick� strany, a ve chv�l�ch, kdy moje spory s bol�evismem byly nejost�ej�� - nikdy nebyla vzd�lenost, kter� m� d�lila od koncepc� Leninov�ch, tak velik� jako ta, kter� d�l� nyn�j�� stanovisko Stalinovo a Bucharinovo od z�kladn�ch princip� marxismu-leninismu.
Ka�d� nov� etapa ve v�voji revolu�n� strany, ka�d� nov� kniha, ka�d� nov� m�dn� teorie m�la za n�sledek nov� zakol�s�n� a nov� chyby v Bucharinov� jedn�n�. Cel� jeho politick� a teoretick� biografie je s bol�evick�ho hlediska jedin�m �et�zem chyb. Omyly, jich� se Bucharin dopustil po Leninov� smrti, p�esahuj� o mnoho - sv�m rozsahem a jmenovit� sv�mi politick�mi d�sledky - v�echny chyby d��v�j��. Ze scholastika, sterilizuj�c�ho marxismus, z n�ho� se tak st�v� slovn� h���ka a �asto sofistick� verbalismus, st�v� se Bucharin povolan�m �teoretikem� onoho obdob�, kdy veden� strany se�lo politicky s cesty prolet��sk� na cestu malobur�oazn�. Nelze se tam dostat bez sofistiky. Odtud nyn�j�� �teoretick� �loha Bucharinova.
Ve v�ech ot�zk�ch - ostatn� nemnoh�ch - kde se Stalin sna�il zaujmout osobn� stanovisko nebo prost� dal bez p��m�ho Leninova pokynu svou vlastn� odpov�� na d�le�it� ot�zky, stav�l se st�le a d�sledn� - a abych tak �ekl organicky - na stanovisko oportunn�.
V dopise, kter� napsal ve vyhnanstv�, jmenoval Stalin Lenin�v z�pas proti men�evismu, proti lidem z �Vperedu� a proti smi�ovatel�m �bou�� ve sklenici vody�. (Viz Zarja Vostoka z 23. prosince 1925.) Nehled�c k �l�nk�m o n�rodnostn� ot�zce, v�ce m�n� spr�vn�m, ale prost� element�rn�m, neexistuj�, pokud v�m, ��dn� politick� dokumenty, obr�ej�c� Stalinovy my�lenky p�ed 1917.
Osobn� pozice Stalinova (p�ed p��chodem Leninov�m) na po��tku �norov� revoluce je v z�sad� oportunn�. Osobn� pozice Stalinova za n�meck� revoluce v r. 1923 je od za��tku do konce �loha prost�edn�ka, vle�en�ho proudem ud�lost�. Osobn� pozice Stalinova za ��nsk� revoluce je martynovismus z 1903-1905 v hor��m vyd�n�. Osobn� pozice Stalinova v ot�zce d�lnick�ho hnut� anglick�ho znamen� centristick� �stup p�ed men�evismem.
Je mo�no fal�ovat cit�ty. Je mo�no skr�vat sv� vlastn� stenogramy. Je mo�no zabr�nit uve�ej�ov�n� dopis� a �l�nk� Leninov�ch. Je mo�no vyr�b�t s�rie tenden�n�ch cit�t�. Je mo�no zakazovat, schov�vat a p�lit historick� dokumenty. Je mo�no pod��dit cenzu�e i fotografick� a kinematografick� sn�mky revolu�n�ch ud�lost�. Stalin mysl� na to na v�ecko. Ale v�sledky zklamou jeho o�ek�v�n�. Je t�eba v�� obmezenosti Stalinovy k tomu, aby se v��ilo, �e uboh� byrokratick� machinace daj� zapomenout na obrovsk� ud�losti ned�vn� historie.
Roku 1918, v prvn� f�zi sv�ho z�pasu proti mn�, musel p�ece jen Stalin, jak jsme u� sly�eli, napsat tato slova:
Cel� d�lo praktick� organizace odboje bylo vykon�no pod p��m�m veden�m Trock�ho, p�edsedy petrohradsk�ho sov�tu. S �plnou jistotou lze ��ci, �e za rychl� p�echod vojska k sov�tu a za obratnou organiza�n� pr�ci v�le�n�ho revolu�n�ho komit�tu m��e strana p�edev��m a zejm�na d�kovat soudruhovi Trock�mu. (Stalin, Pravda z 6. listopadu 1918.)
Jsa si pln� v�dom v�hy sv�ch slov, mus�m dnes ��ci: za surov� rozdrcen� ��nsk�ho proletari�tu a ��nsk� revoluce v jej�ch hlavn�ch t�ech etap�ch, za pos�len� pozice trade-unionistick�ch agent� a britsk�ho imperialismu po v�eobecn� st�vce z roku 1926, a kone�n� za celkov� oslaben� pozice Komunistick� Internacion�ly a SSSR m��e strana p�edev��m a zejm�na pod�kovat Stalinovi.
Dne 21. ��jna 1927
__________________________________
Pozn�mky:
[1] V�poskytnut�m podkladu nen� zpracov�n pozn�mkov� apar�t. Bude dopln�n co nejd��v. (Pozn. K.B.)
Publikov�no z�podklad� poskytnut�ch Honzou M. podle vyd�n� �st�edn�ho d�lnick�ho knihkupectv� a nakladatelstv� Ant. Sv�cen�ho, Praha,�1930