Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekceLev Trockij
Kam sp�je Anglie?
V. Ot�zka revolu�n�ho n�sil�
Popul�rn� vylo�en� ot�zka, aby ji mohli pochopit nejenom nejzaostalej�� d�ln�ci, ale i n�kte�� m�n� beznad�jn� v�dcov�.
Sezn�mili jsme se s Macdonaldov�mi n�zory na revolu�n� n�sil�. Uk�zaly se rozvit�m konservativn� teorie postupn�ho v�voje mistera Baldwina. Zaj�mav�j��, a� up��mn�j�� charakter m� odm�tat n�sil� "lev�ho" Lansburyho. Ten kr�tce a dob�e "nev���" v n�sil�. "Ne-v���" ani v kapitalistick� vojska, ani v ozbrojen� povst�n�. Kdyby v��il v n�sil�, nehlasoval by, jak ��k�, pro britsk� lo�stvo, ale p�imknul by se ke komunist�m. Ten m� kur�!
To, �e Lansbury nev��e v n�sil�, v��� v z�hrobn� sv�t, d�l� ov�em pochybnou �est jeho realistick� podnikavosti. Nicm�n� s dovolen�m pana Lansburyho jak�si fakty na zemi vznikly pomoc� n�sil�. A� u� Lansbury v���, nebo nev��� v britsk� v�le�n� lo�stvo, Indov� v�d�, �e to lo�stvo existuje. V dubnu roku 1919 dal anglick� gener�l Dyer v Amritsaru bez p�edb�n�ho varov�n� st��let na neozbrojen� indick� shrom�d�n�, n�sledkem �eho� bylo zabito 450 lid�, ran�no 1500. Kdybychom i nechali na pokoji mrtv�, nutno rozhodn� o ran�n�ch ��ci, �e nemohli "nev��it" v n�sil�.
Ale i jako v���c� k�es�an by si m�l Lansbury p�edstavit, �e, kdyby sv�ho �asu prohnan� bestie �idovsk�ho duchovenstva spolu se zbab�l�m ��msk�m prokonsulem Pil�tem, politick�m p�edkem Macdonaldov�m, neu�ili proti Kristu n�sil�, nebylo by ani mu�enick�ho v�nce, ani vzk��en�, ani nanebevstoupen�, ani pan Lansbury by nem�l p��le�itost narodit se zbo�n�m k�es�anem a st�t se �patn�m socialistou. Nev��it v n�sil� je tot�, jako nev��it v t�hu. Cel� �ivot je zalo�en na rozli�n�ch form�ch n�sil�, na protiven� jednoho n�sil� druh�mu, a odm�tat osvobozuj�c� n�sil� znamen� podporovat utiskuj�c� n�sil�, kter� ��d� sv�t.
Ale c�t�me, �e zb�n�mi pozn�mkami se tu ni�eho nedod�l�me. Ot�zka n�sil� a "odm�t�n�" n�sil� od p�n� pacifist�, k�es�ansk�ch socialist� a jin�ch f�uk�lk� zauj�m� tak velk� m�sto v anglick� politice, �e vy�aduje zde zvl�tn�ho detailn�ho zkoum�n� �m�rn� k politick� �rovni nyn�j��ch "v�dc�" britsk� d�lnick� t��dy, p�i �em� se ostatn�m �ten���m p�edem pro tuto �rove� omlouv�me.
Co vlastn� znamen� odm�tat n�sil�? Jestli, �ekn�me, do bytu mistera Lansburyho se vloup� zlod�j, tuze se boj�me, �e tento n�bo�n� gentleman (mluv�me o p�nu bytu) pou�ije n�sil�, aneb k n�mu vyzve nejbli���ho policajta. I kdy� Lansbury ve sv� k�es�ansk�m milosrdenstv� zlod�je v pokoji pust� - �emu� nev���me - pust� ho jenom pod samo sebou se rozum�j�c� podm�nkou, �e opust� byt.
P�i tom si m��e po�estn� gentleman dovolit rozko� takov�ho k�es�ansk�ho gesta jenom proto, �e jeho byt stoj� pod ochranou britsk�ch z�kon� o vlastnictv� a jejich po�etn�ch hl�da��, tak�e v�eobecn� no�n� n�v�t�vy jsou sp�e v�jimkou ne� pravidlem. Pokus�-li se Lansbury n�m odpov�d�t, �e vniknut� do po�estn�ho, soukrom�ho, k�es�ansk�ho p��bytku je n�sil� a t�m vyvol�v� nutnost odporu, �ekneme mu, �e takov� usuzov�n� znamen� od��kat se odm�t�n� n�sil� v�bec, naopak je z�sadn�m a praktick�m uzn�n�m n�sil� a m��e b�t celkem p�eneseno na t��dn� boj, kde ka�dodenn� vlupov�n� zlod�je kapit�lu do �ivota a pr�ce proletari�tu a kraden� nadhodnoty odpor zcela ospravedl�uj�.
Lansbury n�m snad odpov�, �e pod n�sil�m rozum� ne v�echny m�ry donucen�, bez nich� n� velkolep� spole�ensk� �ivot se neobejde, ale toliko poru�en� �est�ho p�ik�z�n�, kter� stanovilo: "nezabije�". Takov� formulov�n� ot�zky mo�no zd�vodnit mnoh�mi nafoukl�mi fr�zemi o svatosti lidsk�ho �ivota. Ale i tu je n�m t�zat se jazykem evangelick�ch alegori�, nejp��stupn�j��m v�dc�m britsk�ho socialismu, jak si bude po��nat mister Lansbury, jestli�e p�ed jeho o�ima vagabund nap��hne klacek na d�ti, a nebude-li k jich z�chran� jin�ho prost�edku, ne� okam�it� a jist� v�st�el z revolveru.
Nepust�-li se n� p�edpokl�dan� besedn�k do svrchovan� pod�adn�ch sofismat, odpov�, aby si p�kn� pomohl, �e na�e p�irovn�n� je velmi v�jime�n�ho charakteru. Na tuto odpov�� zbude jen zas nazna�it, �e sv� pr�vo na pou�it� n�sil� v p��slu�n�ch okolnostech Lansbury sv��il sv� policii, t� speci�ln� organisaci n�sil�, je� ho tak� ve v�t�in� p��pad� zbavuje nutnosti u��vat revolveru, ano p�em��let dokonce o jeho praktick�m ��elu.
Ale co, pt�me se, jestli ozbrojen� st�vkokazi rozh�n�j� anebo ub�jej� st�vkuj�c�? Takov� p��pady jsou v Americe docela oby�ejn� a ani v jin�ch zem�ch nejsou v�jimkou. D�ln�ci nemohou sv��it sv� pr�vo na odpor proti st�vkokaz�m policii, proto�e policie ve v�ech zem�ch ochra�uje pr�vo st�vkokaz� rozh�n�t a ub�jet st�vkuj�c�, na n� z�kon o svatosti lidsk�ho �ivota, jak zn�mo, se nevztahuje. Pt�me se: maj� st�vkuj�c� pr�vo d�t mluvit hol�m, kamen�m, revolver�m, bomb�m proti fa�ist�m, band�m Ku-Klux-Klanu a podobn�m n�jemn�m ni�em�m kapit�lu?
Hle, to je mali�k� ot�ze�ka, na kterou bychom prosili jasnou a p�esnou, ne ohebn� pokryteckou odpov��. �ekne-li Lansbury, �e �lohou socialismu je d�t lidov�m mas�m takovou v�chovu, aby fa�ist� nebyli fa�isty, ni�emov� ni�emy, bude to nejryzej�� pokrytectv�, �e c�lem socialismu je odstran�n� n�sil� nejprve v jeho nejhrub��ch a nejkrvav�j��ch form�ch, a pak v jin�ch skryt�j��ch, je naprosto nesporn�.
Ale nemluv�me tu o mravech a mor�lce budouc� komunistick� spole�nosti, ale o konkr�tn�ch cest�ch a zp�sobech boje s kapitalistick�m n�sil�m. Kdy� fa�ist� desorganisuj� st�vku, zab�raj� redakci novin, pokladnu, bij� nebo zab�jej� d�lnick� poslance a policie obkli�uje n�siln�ky kruhem nedotknutelnosti, tu jen nejzka�en�j�� licom�rn�k by mohl radit d�ln�k�m, aby neodpov�dali ranou na r�nu pod z�minkou, �e v komunistick�m syst�mu nebude m�sta pro n�sil�. Ov�em v ka�d�m dan�m p��pad� je nutno �e�it p�i uv�en� cel� situace, jak odpov�dat na n�sil� a a� po jakou linii j�t ve sv�m odporu.
To v�ak je ot�zka taktick� ��elnosti, je� nem� nic spole�n�ho se z�sadn�m uzn�n�m nebo odm�tnut�m n�sil�.
Co je to vlastn� n�sil�? Kde za��n�? Kde p��pustn� a c�lev�dom� �iny mas p�ech�zej� v n�sil�? Pochybujeme velmi, �e by Lansbury nebo n�kter� jin� z pacifist� um�l odpov�d�t na tuto ot�zku, kdyby se neomezil na prost� odvol�n� na trestn� z�kon�k, kde stoj�, co je dovoleno.
T��dn� boj je st�l� �et�z otev�en�ch nebo zakryt�ch n�sil�, kter� jsou "regulov�ny" v tom neb onom stupni vl�dou, je� je op�t se sv� strany organisovan�m apar�tem n�sil� siln�j��ho z protivn�k�, to je vl�dnouc� t��dy. Je st�vka n�sil�m? Byla doba, kdy st�vky byly zak�z�ny, a ka�d� st�vka t�m�� nevyhnuteln� byla spojena s fysickou sr�kou. Pak n�sledkem v�voje st�vkov�ho boje, to je n�sledkem n�sil� mas nad z�konem nebo p�esn�ji n�sledkem neust�l�ch ran masy do z�konn�ho n�sil� byly st�vky legalisov�ny. Znamen� to, �e Lansbury pokl�d� jenom m�rn�, "leg�ln�", to je bur�oasi� roz�e�en� st�vky za p��pustn� prost�edek boje?
Kdyby v�ak d�ln�ci nepo��dali st�vky na po��tku XIX. stolet�, anglick� bur�oasie by je v roce 1824 nelegalisovala. P�ipust�me-li st�vkovou formu pou�it� s�ly nebo n�sil�, je nutno p�ijati v�echny d�sledky, mezi nimi obranu st�vek p�ed st�vkokazi za pomoci prost�edk� c�lev�dom�ho proti n�sil�.
D�le jsou-li p��pustny st�vky d�ln�k� proti kapitalist�m nebo ur�it�m skupin�m kapitalistick�m, zdali pak se odv�� Lansbury uznat za nep��pustnou gener�ln� st�vku d�ln�k� proti fa�istick� vl�d�, kter� drt� d�lnictvo provokat�ry a vrahy? A zase gener�ln� st�vky nem��e b�t pou�ito v kter�koli den a hodinu, ale jenom za ur�it�ch konkr�tn�ch podm�nek. Ale to je ot�zka strategick�ho nac�len� a ne v�eobecn�ho "mravn�ho" ocen�n�.
Co se t��e gener�ln� st�vky jako jednoho z nejrozhodn�j��ch prost�edk� boje, tu st�� Lansbury i v�ichni ti, ji� jsou s n�m jedn� mysli, dohromady vymysl� jin� prost�edek, jeho� by proletari�t mohl pou��t k dosa�en� rozhodn�ho c�le. Nepadne snad Lansbury opravdu tak n�zko, aby d�ln�k�m odporu�oval �ekat, pokud duch bratrsk� l�sky nebude vl�dnout v srdc�ch, �ekn�me italsk�ch fa�ist�, abychom nezapomn�li, z velk� ��sti zbo�n�ch katol�k�.
Uzn�me-li, �e proletari�t m� nejenom pr�vo, ale je povinen p�ipravovat se ke gener�ln� st�vce proti fa�istick�mu re�imu, t�eba z tohoto uzn�n� vyvodit v�echny dal�� d�sledky. Gener�ln� st�vka, nen�-li pouhou demonstrac�, znamen� neoby�ejn� ot�es spole�nosti a za v�ech okolnost� hraje o politick� re�im a reputaci s�ly revolu�n� t��dy. Podniknout gener�ln� st�vku mo�no jenom p�i hotovosti d�lnick� t��dy a p�edev��m jej� avantgardy dov�st boj do konce.
Ale ani fa�ismus se nechyst� vzd�t p�ed n�jakou m�rnou st�vkovou demonstrac�. V re�ln�m a bezprost�edn�m nebezpe�� fa�ist� napnou v�echny sv� s�ly, u�ij� provokace, vra�dy, �h��stv� v neb�val�m m���tku. Je ot�zka: je dovoleno v�dc�m gener�ln� st�vky utvo�it sv� dru�iny na obranu st�vkuj�c�ch p�ed n�sil�m, k odzbrojen� a rozehn�n� fa�istick�ch band?
A pon�vad� je�t� nikomu se nepoda�ilo, aspo� za na�� pam�ti, odzbrojit zavil� nep��tele n�bo�ensk�mi hymnami, bude z�ejm� nutno revolu�n� odd�ly ozbrojit revolvery a ru�n�mi gran�ty - a� do t� chv�le, dokud nebudou m�t ru�nice, strojn� pu�ky a d�la. �i snad na tomto bod� se po��n� oblast nep��pustn�ho n�sil�?
Ale pak se zamot�me definitivn� v nep�kn�ch a hanebn�ch protikladech. Gener�ln� st�vka, kter� se nechr�n� p�ed n�sil�m a zni�en�m, je demonstrace zbab�losti a p�edur�ena k por�ce. Jenom bl�zen nebo zr�dce bude vyz�vat k boji za takov�ch podm�nek.
"Neozbrojen�" st�vkov� boj logikou pom�r�, kter� nejsou z�visl� na Lansburym, vyvol�v� ozbrojen� konflikty. V hospod��sk�ch st�vk�ch to b�v� zhusta, v revolu�n�-politick� st�vce je to naprosto nevyhnuteln�, pokud m� st�vka za �kol svr�en� dan� vl�dy. Kdo odm�t� n�sil�, mus� odm�tat v�bec boj, to je mus� opravdu se postavit do �ad stran�k� triumfuj�c�ho n�sil� vl�dnouc�ch t��d. Ale na to se v�c neomezuje.
V�dy� n�mi p�edpokl�dan� gener�ln� st�vka m� za c�l svrhnout fa�istickou vl�du. Toho m��e dos�hnout jen, udr��-li vrch nad jej�mi ozbrojen�mi silami. Tu si lze op�t p�edstavit dv� cesty: p��m� vojensk� v�t�zstv� nad silami reakce nebo str�en� t�chto sil na stranu revoluce. V nesm�en� form� ani jedna z t�chto cest nen� uskute�niteln�.
Revolu�n� povst�n� udr�� v�t�zstv� v tom p��pad�, kdy� se mu poda�� rozb�t nejtvrd��, nejrozhodn�j�� a nejspolehliv�j�� odd�ly reakce a p�iv�st na svou stranu ostatn� ozbrojen� s�ly re�imu. Dos�hnout je to mo�no op�t jen za t� podm�nky, jestli�e viklaj�c� se vl�dn� vojska jsou p�esv�d�ena, �e d�lnick� masy nedemonstruj� jen z nespokojenosti, ale rozhodli se tentokr�t st�j co st�j svrhnout vl�du a nezastavit se p�ed nejbezohledn�j��mi bojov�mi opat�en�mi. Jenom takov� dojmy viklaj�c�ch se vojsk mohou je strhnout na stranu lidu.
��m vy�k�vav�j��, viklav�j��, poddan�j�� bude politika v�dc� gener�ln� st�vky, t�m siln�ji budou podporovat existuj�c� vl�du, t�m v�t�� vyhl�dky bude m�t tato vl�da na v�t�zn� v�chodisko z krise, aby pak poslala v�echny �korpiony krvav�ch repres�li� proti d�lnick� t��d�.
Jin�mi slovy, p�ikro��-li kdy u� d�lnick� t��da za ��elem sv�ho osvobozen� ke v�eobecn� politick� st�vce, mus� si uv�domit d��ve sama, �e st�vka nevyhnuteln� zrod� soukrom� i spole�ensk�, ozbrojen� i poloozbrojen� konflikty; mus� si d��ve uv�domit, �e st�vka nebude zatla�ena jenom v tom p��pad�, kdy� hned bude moci kl�st nezbytn� odpor st�vkokaz�m, provok�tor�m, fa�ist�m apod.; mus� p�edem p�edv�dat, �e vl�da, o jej� osud jde, vyvede v tom �i onom stadiu boje na ulici svou ozbrojenou moc, a �e na v�sledku sr�ky revolu�n�ch mas s touto ozbrojenou moc� bude z�viset osud re�imu a n�sledkem toho i osud proletari�tu.
D�ln�ci mus� p�edem u��t v�ech opat�en�, aby p�edb�nou agitac� p�ivedli na svou stranu voj�ky; ale sou�asn� mus� p�edv�dat, �e p�i vl�d� z�stane dostate�n� po�et spolehliv�ch nebo polospolehliv�ch voj�k�, je� bude moci vyv�st k potla�en� povst�n�, a d�sledn� bude nutno nakonec ot�zku �e�it ozbrojenou sr�kou, k n� nutno se p�ipravovat docela pl�novit�, a ji� t�eba prov�st s celou revolu�n� rozhodnost�.
Toliko nejv�t�� rozhodnost v revolu�n�m boji je s to vyrazit zbran� z rukou reakce, zkr�tit periodu ob�ansk� vojny, zmen�it po�et jej�ch ob�t�. Nebereme-li toto v potaz, nen� v�bec t�eba ch�pat se zbran�; nech�peme-li se zbran�, nelze organisovat gener�ln� st�vku; odm�t�me-li gener�ln� st�vku, nelze myslit na v�n� boj.
Pak zb�v� jenom vychov�vat d�ln�ky v duchu �pln� mal�tnosti, ��m� i bez toho se zab�v� ofici�ln� �kola, vl�dnouc� strany, kn�� v�ech c�rkv� a� socialisti�t� kazatel� nep��pustnosti n�sil�.
Pozoruhodn� je to: pr�v� jako filosofi�t� idealist� se v praktick�m �ivot� �iv� chlebem, masem, v�bec opovr�enou hmotou a nespol�haj�ce se na nesmrtelnou du�i staraj� se, aby nepadli pod automobil, tak i p�ni pacifist�, nemohouc� protivn�ci n�sil�, mravn� "idealist�" ve v�ech t�ch p��padech, kde se to t�k� jejich bezprost�edn�ch z�jm�, apeluj� na politick� n�sil� a p��mo nebo nep��mo ho pou��vaj�. Je�to mister Lansbury nen� jak vidno, zcela prost temperamentu, p�ih�zej� se mu takov� p��pady �ast�ji ne� jin�m.
V parlamentn�ch debat�ch o nezam�stnanosti (sch�ze doln� sn�movny 9. b�ezna) Lansbury p�ipomn�l, �e z�kon o poji�t�n� proti nezam�stnanosti byl vyd�n v nyn�j�� sv� podob� v r. 1920 "ne tak proto, aby zabezpe�il �ivot d�ln�k� a jejich rodin, jako proto, jak pov�d�l ned�vno lord Derby, by p�ede�el revoluci. V r. 1920 - pokra�oval Lansbury - v�ichni d�ln�ci, slou��c� ve vojsku, byli pojati do po�tu poji�t�n�ch, proto�e vl�da v tu dobu nebyla si zcela jista, zda neobr�t� sv� zbran� takov�m sm�rem, jen� by byl vl�d� docela ne��douc�. ("Times", 10. b�ezna 1925).
Po t�chto slovech parlamentn� protokol poznamen�v�: "souhlas na lavic�ch oposice", t. j. d�lnick� strany a v�k�iky "oho" na ministersk�ch k�eslech. Lansbury nev��� v n�sil�. Nicm�n� v�ak uzn�v� po lordovi Derby, �e strach p�ed revolu�n�m n�sil�m zrodil z�kon o st�tn�m poji�t�n� nezam�stnan�ch. Lansbury vede boj proti odstran�n� tohoto z�kona; tedy v���, �e z�kon, zrozen� ze strachu p�ed revolu�n�m n�sil�m p�in�� d�lnick� t��d� jist� u�itek. Ale t�m je skoro matematicky dok�z�n u�itek revolu�n�ho n�sil�. Nebo�, s dovolen�m mistera Lansburyho, kdyby nebylo n�sil�, nebylo by ani strachu p�ed n�m. Kdyby nebylo skute�n� mo�nosti (a nezbytnosti) v ur�it�ch p��padech obr�tit zbran� proti vl�d�, nem�la by vl�da d�vodu b�t se toho.
Tedy: tak zvan� nev�ra Lansburyho v n�sil� je nej�ist�� nedorozum�n�. Ve skute�nosti toho n�sil� pou��v�, aspo� jako argumentu ka�d� den. Je�t� v�ce pou��v� prakticky v�boj� revolu�n�ho n�sil� minul�ch desetilet� a stalet�. Nechce jenom spojit ve sv�ch my�lenk�ch z�v�r se z�v�rem. Odm�t� revolu�n� n�sil� p�i zabr�n� vl�dy, to je pln�ho osvobozen� proletari�tu. Ale velmi p�kn� u��v� n�sil� a upot�ebuje ho v tom boji, kter� nep�ekro�uje r�mec bur�oasn� spole�nosti. Mister Lansbury je pro n�sil� v mal�m, proti n�sil� ve velk�m. Podob� se vegetari�nu, kter� by se klidn� sm��il s masem kachen a kr�l�k�, ale s posv�tn�m rozho��en�m by odm�tal por�et velk� zv��ata. Vid�me v�ak p�edem, �e mister Lansbury nebo jeho diplomati�t�j�� a licom�rn�j�� p��vr�enci n�m nam�tnou: ano, proti fa�istick�mu re�imu, v�bec proti despotick� vl�d� m��e n�sil� b�t, koncem konc�, neh�d�me se, bohu�el, do ur�it� m�ry, i p��pustn�; ale je svrchovan� nep��pustn� v re�imu demokracie. Poznamen�me si se sv� strany tuto n�mitku jako vzd�n� z�sadn� posice, nebo� s po��tku se mluvilo, ne za jak�ch politick�ch podm�nek je n�sil� p��pustn� nebo ��eln�, ale o tom, je-li v�bec n�sil� p��pustn� s n�jak�ho abstraktn�ho humanit��sko-k�es�ansk�ho socialistick�ho hlediska.
Prav�-li n�m, �e revolu�n� n�sil� je nep��pustn� pr�v� v re�imu politick� demokracie, p�en�� se t�m cel� ot�zka na jinou plochu. To v�ak neznamen�, �e demokrati�t� protivn�ci n�sil� jsou hlub�� a chyt�ej�� ne� k�es�ansky-humanit�rn�. P�esv�d��me se bez n�mahy, �e tomu tak nen�.
Vskutku: je pravda, �e ot�zka ��elnosti a p��pustnosti revolu�n�ho n�sil� se �e�� z�visle na v�t�� nebo men�� demokrati�nosti formy vl�dy bur�oasie? Proti takov�mu formulov�n� mluv� historick� zku�enost. Boj mezi sm�rem revolu�n�m a m�rn�m, leg�ln�m, reformn�m uvnit� d�lnick�ho hnut� v�bec neza��n� od chv�le z��zen� republiky nebo zaveden� v�eobecn�ho volebn�ho pr�va.
V dob� chartismu a t�sn� po rok 1868 byli d�ln�ci v Anglii docela zbaveni hlasovac�ho pr�va, to jest z�kladn� zbran� "m�rn�ho" v�voje. Ale chartistick� hnut� bylo p�ece rozekl�no na stran�ky fysick� s�ly, za nimi� �la masa, a stran�ky mor�ln� s�ly, hlavn� z malobur�oasn�ch inteligent� a d�lnick� aristokracie. V hohenzollernsk�m N�mecku p�i nesiln�m parlament� byl v soci�ln� demokracii veden boj mezi stran�ky parlament�rn�ch reforem a kazateli revolu�n� gener�ln� st�vky. Kone�n� i v carsk�m Rusku, p�i re�imu 8. �ervna, men�evici likvidovali revolu�n� metody boje pod heslem boje za leg�lnost. Tak odvol�v�n� na bur�oasn� republiku nebo v�eobecn� volebn� pr�vo, jako na z�kladn� reformistick� a legalistick� d�vod, je plodem teoretick� omezenosti, kr�tk� pam�ti nebo p��m� licom�rnosti.
Ve skute�nosti znamen� legalistick� reformismus sklon�n� otrok� p�ed z��zen�mi a z�kony otrok���. Je-li v po�tu t�chto za��zen� v�eobecn� volebn� pr�vo nebo ne, jsou-li korunov�ny kr�lem nebo presidentem - to u� je pro oportunistu ot�zka druho�ad�. Je po��d na kolenou p�ed idolem bur�oasn�ho po��dku a p�ipraven dostat se k sv�mu "ide�lu" ne jinak, ne� skrze bur�oasi� pro n�ho postaven� osl� vrata. Vrata jsou v�ak tak postavena, �e nen� mo�no jimi proj�t.
Co je to vlastn� politick� demokracie a kde za��n�? Jin�mi slovy, kde, kter�mi zem�mi je vedena ��ra zak�zan� n�sil�? Mo�no na p��klad nazvat demokraci� st�t, v n�m� je monarcha a aristokratick� sn�movna? Je p��pustn� u��vat revolu�n�ch metod k svr�en� t�chto ��d�? Na to, pros�m, odpov�d�, �e anglick� doln� sn�movna je dost siln�, aby, bude-li to pokl�dat za nutn�, odstranila kr�lovskou vl�du a sn�movnu lord�, tak�e d�lnick� t��da m� m�rnou cestu k uskute�n�n� demokratick�ho re�imu ve sv� zemi. P�ipus�me to na chv�li. Ale jak je to se samotnou doln� sn�movnou? M��e toto z��zen� vskutku b�t nazv�no demokratick�m, by� i s form�ln�ho hlediska? Docela ne.
Velk� skupiny obyvatelstva jsou fakticky zbaveny volebn�ho pr�va, �eny maj� hlas toliko od 30 let, mu�i toliko od 21 let. Sn�en� v�kov�ho censu je s hlediska d�lnick� t��dy, v n� se pracovn� �ivot za��n� �asn�, element�rn�m po�adavkem demokracie. Ale nad to volebn� okresy v Anglii jsou rozd�leny tak zr�dn�, �e na jednoho d�lnick�ho poslance, p�ipad� dvakr�t tolik hlas�, ne� na konservativn�ho. Zvy�uje v�kov� census, vyh�n� anglick� parlament aktivn� ml�de� ob�ho pohlav� a vkl�d� osud zem� do rukou hlavn� star��m pokolen�m, �ivotem unaven�j��m, je� hled� sp�e pod nohy ne� vp�ed.
V tom je smysl vysok�ho v�kov�ho censu. Cynick� volebn� geometrie okres� d�v� konservativn�mu hlasu tak velkou v�hu, jako maj� dva d�lnick�. Tak znamen� dne�n� parlament nejk�iklav�j�� v�sm�ch lidov� v�li, i kdy� ji ch�peme se stanoviska bur�oasn�-demokratick�ho.
M� d�lnick� t��da pr�vo, ost�vaj�c dokonce na p�d� princip� demokracie, mocn� ��dat od nyn�j�� privilegovan� a ve skute�nosti usurp�torsk� doln� sn�movny, aby neprodlen� zavedla demokratick� volebn� pr�vo? A odm�tne-li to parlament, co�, jak p�edpokl�d�me, je nevyhnuteln�, nebo� p�ed n�kolika dny Baldwinova vl�da zam�tla vyrovnat �ensk� v�kov� census s mu�sk�m, bude m�t v takov�m p��pad� proletari�t "pr�vo" dob�vat si prost�edkem, �ekn�me, v�eobecn� st�vky od usurp�torsk�ho parlamentu uskute�n�n� demokratick�ho volebn�ho pr�va?
P�ipust�me-li d�le, �e doln� sn�movna, nyn�j��, usurp�torsk�, nebo demokrati�t�j�� rozhodla by se odstranit kr�lovskou moc a sn�movnu lord� - na co� nen� nad�je - to by v�bec je�t� neznamenalo, �e reak�n� t��dy, octnuv�e se v parlament� v men�in�, by se podrobily bez obrany takov�mu rozhodnut�. Vid�li jsme ned�vno, jak ulster�t� reakcion��i pod veden�m lorda Curzona dali se cestou otev�en� ob�ansk� vojny, kdy� se roze�li ve sv�ch n�zorech v ot�zce st�tn� v�stavby Irska s britsk�m parlamentem, p�i �em� angli�t� konservativci otev�en� podporovali ulstersk� bu�i�e[33].
�eknou n�m v�ak, v takov�m p��pad� to bude se strany privilegovan�ch t��d otev�en� povst�n� proti demokratick�mu parlamentu a p�irozen� takov� vzbou�en� mus� b�t uklizeno st�tn�m n�sil�m. Zapisujeme si i toto p�izn�n�, ale zde pot�ebujeme vyvodit z n�ho n�kter� praktick� v�vody.
P�ipus�me na okam�ik, �e z nejbli���ch voleb p�ijde do parlamentu d�lnick� v�t�ina, kter� nejleg�ln�j��m zp�sobem rozhodne pro za��tek d�t bez n�hrady zem landlord� sedl�k�m a chronicky nezam�stnan�m - ulo�it vysokou da� na kapit�l, odstranit kr�lovskou moc, sn�movnu lord� a n�kter� jin� nep��stojn� z��zen�. Nem��e b�t ani nejmen�� pochybnosti o tom, �e majetn� t��dy se nevzdaj� bez boje, t�m sp�e, �e cel� policejn�, soudn� a vojensk� apar�t je celkem v jejich rukou. V d�jin�ch Anglie byl u� p��pad ob�ansk� v�lky, kdy kr�l se op�ral o men�inu v doln� a v�t�inu v horn� sn�movn� proti v�t�in� doln� sn�movny a men�in� lord�.
Bylo to v osudov�ch letech XVII. stolet�. Toliko idiot - opakujeme - toliko politov�n�hodn� idiot m��e v�n� nam�tat, �e opakov�n� ob�ansk� v�lky toho druhu (na nov�ch t��dn�ch z�kladech) je nemo�n� v XX. stolet� (n�sledkem o�ividn�ch �sp�ch� k�es�ansk�ho sv�tov�ho n�zoru za posledn� t�i stalet�, �sp�ch� humanitn�ch cit�, demokratick�ch sm�r� a v�ech ostatn�ch velkolep�ch v�c�.
T�� p��klad Ulsteru ukazuje, �e majetn� t��dy ne�ertuj�, je-li parlament, jejich vlastn�, nucen, t�eba ��ste�n�, stla�it jejich privilegovan� postaven�. P��prava k ovl�dnut� moci znamen� tedy nutn� i p��pravu ke v�em n�sledk�m, vypl�vaj�c�m z nevyhnuteln�ho odporu majetn�ch t��d. Nutno pevn� pochopit: kdyby v Anglii p�i�la k moci t�eba arcidemokratickou cestou, skute�n� d�lnick� vl�da, uk�zala by se ob�ansk� v�lka nevyhnutelnou. D�lnick� vl�da musila by potla�it odpor privilegovan�ch t��d.
Ud�lat to pomoc� star�ho st�tn�ho apar�tu, star� policie, star�ch soud�, star� milice, bylo by nemo�no. D�lnick� vl�da zbudovan� parlamentn� cestou byla by nucena vytvo�it si nov� revolu�n� org�ny, op�raj�c se o odborov� svazy a v�bec o d�lnick� organizace. To by vedlo k neoby�ejn�mu vzr�stu aktivity a samostatn� �innosti d�lnick�ch mas.
Na p�d� bezprost�edn�ho boje s vyko�is�ovatelsk�mi t��dami by se trade-uniony aktivn� sbl�ily mezi sebou, nejen ve sv�ch �pi�k�ch, ale i dole, a do�ly by k nutnosti vytvo�it m�stn� sch�ze deleg�t�, to je sov�ty d�lnick�ch z�stupc�. Opravdov� d�lnick� vl�da, to je vl�da a� po s�m konec oddan� z�jm�m proletari�tu, byla by takov�m zp�sobem nucena rozb�t star� vl�dn� stroj jako zbra� majetn�ch t��d a postavit proti n� apar�t d�lnick�ch sov�t�.
To znamen�, �e demokratick� p�vod d�lnick� vl�dy - kdyby v�bec se uk�zal mo�n�m - p�ivedl by k nutnosti postavit revolu�n� t��dn� moc proti reak�n�. Uk�zali jsme v��e, �e nyn�j�� anglick� parlament je nestv�rn� zkroucen� z�sad bur�oasn� demokracie, a �e bez pou�it� revolu�n�ho n�sil� je sotva mo�no dos�hnout v Anglii t�eba jen poctiv�ho rozd�len� volebn�ch okres�, odstran�n� monarchy a sn�movny lord�. Ale p�ipus�me na okam�ik, �e tyto po�adavky jsou tak �i onak vypln�ny.
Znamen� to, �e budeme m�t v Lond�n� skute�n� demokratick� parlament? Docela ne. Lond�nsk� parlament je parlament otrok���. Zat�m co p�edstavuje t�eba nejide�ln�j��m form�ln�-demokratick�m zp�sobem, �ty�icetimilionov� n�rod, vyd�v� anglick� parlament z�kony pro t�istamilionov� obyvatelstvo Indie a u��v� pen�n�ch prost�edk�, z�sk�van�ch anglick�m panstv�m nad koloniemi. Obyvatelstvo Indie ne��astn� se vyd�v�n� z�kon�, je� ur�uj� jeho osud.
Anglick� demokracie je podobna ath�nsk� v tom smyslu, �e rovnost demokratick�ch pr�v (ve skute�nosti neexistuj�c�) se t�k� toliko "svobodn� narozen�ch" a op�r� se o bezpr�v� "ni���ch " n�rod�. Na ka�d�ho obyvatele britsk�ch ostrov� p�ipad� kolem dev�ti koloni�ln�ch otrok�.
I kdy� p�edpokl�d�me, �e revolu�n� n�sil� je nep��pustn� v demokracii, nevztahuje se tento princip ��dn�m zp�sobem na n�rody Indie, kter� se bou�� ne proti demokracii, ale proti utiskuj�c� je despocii. Ale v takov�m p��pad� ani Angli�an, je-li opravdu demokrat, nem��e p�iznat z�vaznou demokratickou moc britsk�m z�kon�m, t�kaj�c�m se Indie, Egypta a ost. Je�to v�ak o tyto z�kony se op�r� cel� spole�ensk� �ivot sam� Anglie, jako koloni�ln�ho st�tu, je z�ejm�, �e v�bec cel� �innost Westminstersk�ho parlamentu[34], jako st�ediska loupe�n�ho st�tu, je antidemokratick� v sam�ch sv�ch z�kladech.
S d�sledn� demokratick�ho hlediska m�lo by se ��ci: do t�ch dob, pokud Ind�m, Egyp�an�m a ost. nebude d�na pln� svoboda sebeur�en�, to je svoboda odd�len�, nebo pokud do parlamentu cel�ho imp�ria nevy�lou Indov�, Egyp�an� a ostatn� sv�ch z�stupc� s pr�vy stejn�mi jako Angli�an�, maj� netoliko Indov� a Egyp�an�, ale i angli�t� demokrat� pr�vo na povst�n� proti loupe�n� vl�d�, sestaven� parlamentem, p�edstavuj�c�m nepatrnou men�inu obyvatelstva britsk�ho imp�ria. Tak tady se maj� v�ci pro Angli�ana, p�istupuje-li se k ot�zce o u��v�n� n�sil� toliko s demokratick�m sudidlem, ale doveden�m a� do konce.
Odm�t�n� pr�va uhn�ten�ch mas na n�sil�, hl�san� anglick�mi soci�ln�mi reformisty, je hanebn� z�eknut� demokracie, je opovr�en� hodn� podpora imperialistick� diktatury nepatrn� men�iny nad sty miliony poroben�ch. Sp�e ne� pou�ovat komunisty o svatosti demokracie a p�esv�d�ovat sov�tskou vl�du, m�l by pan Macdonald p�iv�st do �ist�ho stavu sv�j vlastn� nos!
* Rozebrali jsme nejprve ot�zku o n�sil� s "humanitn�ho" k�es�ansk�ho, kn�sk�ho hlediska a p�esv�d�ili se, �e soci�ln� pacifist�, hledaj�c� v�chodisko z bezv�chodn�ch protiklad� jsou fakticky nuceni vzd�t se sv�ho stanoviska a uznat, �e za prahem demokracie je revolu�n� n�sil� p��pustn�. Uk�zali jsme d�le, �e t�m, ji� odm�taj� n�sil�, je t�ko op�rat se o demokratick� hledisko pr�v� tak, jako o k�es�ansk�. Jin�mi slovy, odkryli jsme celou neudr�itelnost, l�ivost, pokrytectv� soci�ln�ho pacifismu, stav�j�ce se na jeho vlastn� z�klad.
To v�ak nijak neznamen�, �e jsme ochotni tuto z�kladnu uznat. P�i �e�en� ot�zky po revolu�n�m n�sil� nejev� se n�m parlamentn� demokratick� princip v�bec nejvy��� instanc�. Nen� lidstvo pro demokracii, ale demokracie je jednou z pomocn�ch zbran� na cest�ch lidsk�ho v�voje.
Tam, kde bur�oasn� demokracie se st�v� p�ek�kou, podl�h� zni�en�. P�echod od kapitalismu k socialismu neplyne v�bec z form�ln�ch demokratick�ch princip�, ale z materi�ln�ch podm�nek v�voje sam� spole�nosti; ze vzr�stu v�robn�ch sil, z bezv�chodn�ch kapitalistick�ch protiklad�, vnit�n�ch i mezin�rodn�ch, ze zost�en� boje mezi proletari�tem a bur�oasi�. V�deck� rozbor cel�ho historick�ho procesu a vlastn� politick� zku�enost na�eho pokolen�, uzav�raj�c� v sebe imperialistickou v�lku, sv�d�� stejn�, �e bez p�echodu k socialismu hroz� cel� na�� kultu�e hnit� a rozklad. Prov�st p�echod k socialismu m��e jenom proletari�t veden� svou revolu�n� avantgardou a vedouc� za sebou v�echny pracuj�c� a uhn�ten� jak metropol� tak koloni�.
Nejvy���m na��m sudidlem v cel� na�� �innosti, ve v�ech na�ich politick�ch rozhodnut�ch jsou z�jmy revolu�n�ho boje proletari�tu za dobyt� moci a p�estavbu spole�nosti. Pokl�d�me za reak�n� a pedantsk� soudit hnut� proletari�tu s hlediska abstraktn�ch princip� a juristick�ch paragraf� demokracie.
Pokl�d�me jedin� za spr�vn� soudit demokracii s hlediska historick�ch z�jm� proletari�tu. Nejde tu o o�echovou sko��pku, ale o j�dro o�echu. Nej�ist�� tupost� zvu�� hovory p�n� fabi�nc� o nep��pustnosti "�zce t��dn�ho" hlediska. Ko�enn� �koly spole�ensk�ho v�voje uskute��ovan� proletari�tem cht�j� pod��dit �koln�mu pedantsk�mu ukazov�tku. Pod jm�nem v�elidsk� solidarity rozum�j� eklektickou m�chanici odpov�daj�c� �zce t��dn�mu obzoru mal�ho bur�oy. Mezi sv� vlastnictv� a revolu�n� proletari�t stav� bur�oasie chr�n�tka demokracie.
Socialisti�t� pedanti ��kaj� d�ln�k�m: je t�eba vl�dnout v�robn�mi prost�edky, ale p�edb�n� je t�eba se sna�it, aby v mez�ch t�chto chr�n�tek byly prora�eny nezbytn� cesty a pr�toky. Ale nelze odhodit tato chr�n�tka? ��dn�m zp�sobem. Pro�? Pon�vad�, kdybychom i t�m zachr�nili spole�nost, poru�ili bychom za to slo�it� syst�m vl�dn�ho n�sil� a klamu, kter� n�s bur�oasie nau�ila pova�ovat za posv�tnou demokracii.
Vytla�eni jsouce z dvou prv�ch posic, mohou protivn�ci n�sil� zaujat t�et� linii z�kop�. Mohou souhlasit s odvr�en�m k�es�ansk� mystiky a demokratick� metafysiky a pokusit se obhajovat reformn�-demokratickou, m�rnou, parlamentn� cestu �vahami hol� politick� ��elnosti. N�kte�� mohou ��ci na p��klad toto: Kristovo u�en� ov�em nep�edv�d�, jak vyj�t z rozpor� britsk�ho kapitalismu; pr�v� tak nen� ani demokracie posv�cen�m za��zen�m, ale jenom do�asn�m a pomocn�m produktem historick�ho v�voje; pro� v�ak by nem�la d�lnick� t��da pou��vat demokratick�ho parlamentu, jeho metod, jeho p�edpoklad�, z�konod�rn�ho apar�tu ke skute�n�mu dobyt� moci a k p�estavb� spole�nosti? V�dy� je to svrchovan� p�irozen� a podle v�ech doklad� hospod�rn�j�� cesta k dosa�en� socialistick� revoluce.
My, komunist�, nejsme nijak ochotni radit anglick�mu proletari�tu, aby se obr�til z�dy k parlamentu. Naopak, kdy� n�kte�� angli�t� komunist� ukazovali takovou tendenci, setk�vali se na mezin�rodn�ch sjezdech s na��m odporem. A tak v ot�zce nejde o to, je-li v�bec nutno u��vat parlamentn� cesty, ale o to, jak� m�sto m� parlament v spole�ensk�m v�voji spole�nosti: o to, kde jsou s�ly t��d, v parlament� nebo mimo parlament; o to, v jak� form� nebo na jak�m poli se ty s�ly sraz�; o to, mo�no-li z parlamentu, vybudovan�ho kapitalismem a v z�jmu jeho rozvoje a ochrany, ud�lat p�ku k jeho svr�en�.
Abychom mohli odpov�d�t na tuto ot�zku, je t�eba pokusit se aspo� s ur�itou d�vkou konkr�tnosti p�edstavit si, jakou cestou p�jde dal�� politick� rozvoj Anglie. V�echny pokusy takov�ho druhu pod�vat se vp�ed mohou m�t ov�em toliko podm�n�n�, orienta�n� r�z. Ale bez takov�ch pokus� byli bychom odsouzeni bloudit v tm�ch.
Nyn�j�� vl�da m� v parlament� pevnou v�t�inu. Nen� tedy vylou�eno, �e se udr�� p�i moci t�i, �ty�i roky, t�ebas i lh�ta jej�ho �ivota se m��e uk�zat krat��. V t�to period� konservativn� vl�da, po�av�� "dohod��sk�mi" �e�mi Baldwinov�mi, bude odkr�vat, �e koncem konc� p�iznan� konservuje v�echny rozpory a r�ny pov�le�n� Anglie. O nejhrozn�j�� z t�chto ran, chronick� nezam�stnanosti, ani konservativn� strana si ned�l� ��dn� iluse. Na velk� rozvoj v�vozu nad�je nen�. Konkurence Ameriky a Japonska vzr�st�, n�meck� pr�mysl o��v�. Francie exportuje za pomoci upadaj�c� valuty. Baldwin prohla�uje, �e politikov� nemohou p�in�st pr�myslu �levu; mus� si ji naj�t s�m v sob�. Nov� �sil� po znovu zaveden� zlat� m�ny vy��daj� si od obyvatelstva, a tedy pr�myslu, nov�ch ob�t�, co� v�st� dal�� vzr�st nespokojenosti a nepokoje. Radikalizace anglick� d�lnick� t��dy p�jde plnou parou.
To v�e bude podporovat p��chod d�lnick� strany k vl�d�. Ale m�me v�echny d�vody ob�vat se, nebo l�pe nad�t se, �e tento proces zp�sob� mnoho nep��jemnost� nejenom Baldwinovi, ale i Macdonaldovi. P�edev��m mo�no o�ek�vat vzr�st po�tu pr�myslov�ch konflikt� a sou�asn� s t�m zv��en� tlaku d�lnick�ch mas na jejich parlamentn� p�edstavitele. Ani to ani ono nem��e b�t vhod v�dc�m, kte�� tleskaj� dohod��sk�m �e�em Baldwinov�m a vyslovuj� sv�j z�rmutek nad �mrt�m Curzonov�m. Vnit�n� �ivot parlamentn� frakce, jako� i jej� postaven� v parlament� bude se p�i tom st�le zhor�ovat. S druh� strany nen� pochybnosti, �e kapitalistick� tygr brzy p�estane mru�et o postupn�m v�voji a za�ne ukazovat dr�py.
Poda�� se za t�ch podm�nek Macdonaldovi zachovat si v�dcovstv� do nov�ch voleb? Jin�mi slovy mo�no o�ek�vat zlev�n� veden� strany u� te� v dob� oposi�n�ho chov�n� strany? Ot�zka tato ov�em nem� rozhoduj�c�ho v�znamu, a odpov�� na ni m� jen v�teck� r�z. Ka�dou m�rou mo�no a t�eba o�ek�vat dal�� zost�en� pom�ru mezi prav�m a tak zvan�m "lev�m" k��dlem d�lnick� strany, a co je mnohem d�le�it�j��ho, zes�len� revolu�n�ch sm�r� v mas�ch.
Majetn� t��dy za�nou se vzr�staj�c�m nepokojem sl�dit za t�m, co se d�je v �ad�ch d�lnick� t��dy, a za�nou se za nedlouho p�ipravovat k volb�m. Volebn� kampa� nabude za takov�ch podm�nek neoby�ejn� napjat�ho charakteru. Posledn� volby, v nich� figuroval pad�lan� dokument, pu�t�n�, jak se zd�, z centra cel�m bur�oasn�m tiskem a v�emi sch�zemi, byly jenom slabou p�edzv�st� budouc�ch voleb.
V�sledek voleb, nep�edpokl�d�me-li, �e se rozvinou bezprost�edn� v ob�anskou v�lku (a to, mluv�me-li v�eobecn�, nen� vylou�eno) m��e b�t troj�: bu� se k moci vr�t� konservativci, ale se siln� p�ist�i�enou v�t�inou; nebo ani jedna ze stran nebude m�t absolutn� v�t�inu a obnov� se parlamentn� situace p�ede�l�ho roku, jenom za politick�ch podm�nek mnohem m�n� p��hodn�ch pro dohod��stv�; nebo nakonec absolutn� v�t�ina p�ejde k d�lnick� stran�.
V p��pad� v�t�zstv� konservativc� zneklidn�n� a netrp�livost d�ln�k� se nevyhnuteln� p�iost��. Ot�zka volebn� mechaniky s jej� ta�k��skou geometri� volebn�ch okres� vstane s celou ostrost�. Po�adavek nov�ho demokratick�ho parlamentu nutn� zazn� s v�t�� silou. To m��e na �as zadr�et do ur�it� m�ry vnit�n� boj v d�lnick� stran�, tvo��c p�ece p��zniv�j�� podm�nky pro revolu�n� elementy. P�istoup� konservativci na m�rn� �stupek v ot�zce, kter� m��e b�t pro n� ot�zkou osudovou? M�lo pravd�podobn�.
Naopak, vystoup�-li ot�zka o moci p��k�e, konservativci pokus� se d�ln�ky rozd�lit op�raj�ce se o Thomasy naho�e a na ty trade-unionisty dole, kte�� odm�taj� placen� politick�ch p��sp�vk�. Nijak nen� vylou�en pokus konservativn� vl�dy vyvolat odd�len� sr�ky, aby je silou zdolala, zastra�ila liber�ln� filistry vedouc� d�lnickou stranu a vrhla hnut� zp�t. M��e se tento pl�n poda�it? Takov� mo�nost nen� vylou�ena.
Pokud v�dcov� d�lnick� strany ji vedou se zav�zan�ma o�ima, bez perspektiv, bez ch�p�n� v�eobecn�ch fakt�, uleh�uj� konservativc�m mo�nost zasadit hnut� r�nu v n�sleduj�c�, vy��� etap�. Takov� variace by byla do�asnou, v�ce �i m�n� v�nou por�kou d�lnick� t��dy, ale nem�la by ov�em nic spole�n�ho s m�rnou parlamentn� cestou, o n� se dohod���m zd�. Naopak por�ka takov�ho druhu p�ipravila by obnoven� t��dn�ho boje v n�sleduj�c� etap�, v rozhodn�j��ch revolu�n�ch form�ch a tud� pod nov�m veden�m.
Kdyby po nejbli���ch volb�ch ani jedna ze stran nem�la v�t�iny, parlament by zmal�tn�l. D�lnicko-liber�ln� koalice by se sotva mohla opakovat po proveden�m pokusu a k tomu v nov�ch, zost�en�j��ch, mezit��dn�ch a mezistranick�ch pom�rech.
Pravd�podobn�j�� by byla konservativn�-liber�ln� vl�da. Ale ta by se ve skute�nosti rovnala prv�, pr�v� probran� variant� konservativn� v�t�iny. V p��pad�, �e by nebyla sjedn�na dohoda, jedin�m parlamentn�m v�chodiskem by byla revise volebn�ho ��du. Ot�zka volebn�ch okres�, skrutini� apod. by se stala ot�zkou bezprost�edn�ho boje dvou hlavn�ch stran o moc. Byl by zp�sobil� parlament, rozd�len� v strany, z nich� ani jedna nen� s to p�evz�t vl�du, prov�st nov� volebn� z�kon? V�c ne� pochybn�. K tomu by ka�dou m�rou bylo t�eba mohutn�ho tlaku zven��. Slabost parlamentu bez zabezpe�en� v�t�iny by tvo�ila p��znivou situaci pro takov� tlak. Ale to zase odhaluje revolu�n� perspektivu.
Tato zat�mn� variace nem� v�ak pro n�s samostatn�ho v�znamu, je�to je z�ejm�, �e neust�len� parlamentn� situace mus� b�t roz�e�ena t�m �i on�m sm�rem, to jest dosp�t bu� ke konservativn� �i d�lnick� vl�d�. Prvn� p��pad jsme probrali. Co se t�k� druh�ho, m�me o� zvl s hlediska t�matu, j�m� se zab�v�me, z�sadn� z�jem. Ot�zka tedy je d�na tak: m��eme p�ipustit, �e d�lnick� strana zabezpe��c si p�i volb�ch parlamentn� v�t�inu a z��d�c vl�du, provede m�rnou cestou nacionalisac� nejd�le�it�j��ch odv�tv� pr�myslu v r�mc�ch a metodami nyn�j�� parlamentn� soustavy?
Abychom ot�zku ned�lali hned p��li� slo�itou, p�ipus�me, �e liber�ln�-dohod��sk� skupina Macdonaldova udr�� je�t� i v dob� nejbli���ch voleb ofici�ln� veden� strany ve sv�ch rukou, tak�e v�t�zstv� d�lnick� t��dy povede k utvo�en� vl�dy Macdonaldovy. Ta v�ak u� p�ece nebude prost�m opakov�n�m prvn�ho pokusu: za prv�, proto�e, podle na�eho p�edpokladu bude m�t za sebou samostatnou v�t�inu; za druh�, mezistranick� pom�ry se nutn� v nejbli��� dob� zaost�� zvl�t� v p��pad� v�t�zstv� d�lnick� t��dy.
Dnes, kdy konzervativci maj� ve sv�ch rukou pevnou v�t�inu, jsou ochotni s blahosklonnost� p��znivce zach�zet s Macdonaldem, Thomasem a jejich spole�nost�. Ale, je�to konservativci jsou ud�l�ni z lep��ho materi�lu ne� ho�en� socialist�, octnouce se v men�in� neprodlen� uk�� zuby a dr�py. Proto nen� t�eba pochybovat, �e kdyby konservativc�m se nepovedlo t�mi �i on�mi parlamentn�mi a mimoparlamentn�mi metodami zamezit d�lnick� t��d� utvo�en� samostatn� vl�dy, tu i v tomto, jak by se zd�lo, s hlediska m�rn�ho v�voje nejp��zniv�j��m p��pad� konservativci octnouce se v men�in�, ud�laj� v�e, co mohou, aby za pomoci ��ednictva, soud�, vojensk� soustavy, sn�movny lord� a dvora sabotovali v�echna opat�en� d�lnick� vl�dy.
P�ed konservativci a p�ed zbytky liber�l� bude st�t �loha skompromitovat st�j co st�j prvn� samostatnou vl�du d�lnick� t��dy. V�dy� tu je ot�zka o �ivot� a smrti. To v�bec nen� to, ��m byl star� boj liber�l� a konservativc�, kdy r�znost nep�ech�zela r�mec "rodiny" majetn�ch t��d. Jen trochu v�n� reformy d�lnick� vl�dy v oboru dan�, nacionalisace a opravdov� demokratisace spr�vy by vyvolaly ohromn� p��liv nad�en� pracuj�c�ch mas a - pon�vad� s j�dlem roste chu� - �sp�n� um�rn�n� reformy by nevyhnuteln� tla�ily na cestu st�le radik�ln�j��ch reforem. Jin�mi slovy, ka�d� ztracen� den by oddaloval mo�nost konservativc� vr�tit se k moci.
Konservativci nemohli by si nevydat po�et o tom, �e tu nejde o jednu z �ady v�m�n vl�d, ale o po��tek socialistick� revoluce parlamentn� cestou. Prost�edky st�tn� obstrukce, z�konod�rn� a administrativn� sabot�e v rukou majetn�ch t��d jsou velmi velk�, nebo� a� je parlamentn� v�t�ina jak�koli, cel� st�tn� apar�t, shora dol�, je ned�ln� spout�n s bur�oasi�. N�le�� j�: cel� tisk, nejd�le�it�j�� org�ny m�stn� samospr�vy, university, �koly, c�rkev, nes��sln� kluby a v�bec dobrovoln� svazy. V jej�ch rukou jsou banky a cel� syst�m spole�ensk�ho kreditu, nakonec apar�t dopravnictv� a obchodu, tak�e na velk�ch kapitalistick�ch svazech z�vis� ka�dodenn� v��iva Lond�na v�etn� d�lnick� vl�dy.
Je naprosto z�ejm�, �e v�echny tyto gigantsk� prost�edky budou uvedeny v pohyb se zu�iv�m �sil�m, aby zabrzdily �innost d�lnick� vl�dy, ochromily jej� �sil�, zm�tly ji, p�inesly rozkol v jej� parlamentn� v�t�inu, nakonec vyvolaly finan�n� paniku, z�sobovac� obt�e, zmatky, terorisovaly �pi�ky d�lnick�ch organisac� a zeslabily proletari�t. Jen nejposledn�j�� hlup�k m��e nech�pat, �e bur�oasie uvede do pohybu nebe, peklo i zem v p��pad� skute�n�ho p��chodu d�lnick� vl�dy k moci.
Nyn�j�� tak zvan� anglick� fa�ismus zaj�m� posud sp�e a v�c jako zvl�tnost, ale tato zvl�tnost je symptomatick�. Konservativci sed� dnes je�t� p��li� pevn� v sedle, ne� aby pot�ebovali pomoci fa�ist�. Ale zost�en� mezistranick�ch pom�r�, vzr�st vytrvalosti a �to�nosti d�lnick�ch mas a perspektiva v�t�zstv� d�lnick� strany vyvolaj� nevyhnuteln� rozvoj fa�istick�ch tendenc� na prav�m k��dle konservativc�. V zemi, kter� za tato l�ta zchudla, kde postaven� mal� a st�edn� bur�oasie se krajn� zhor�ilo, a kde je chronick� nezam�stnanost, nebude nedostatek materi�lu k vytvo�en� fa�istick�ch odd�l�. Net�eba tedy pochybovat, �e ve chv�li volebn�ho v�t�zstv� d�lnick� strany konservativci budou m�t za sebou nejen ofici�ln� st�tn� apar�t, ale i neofici�ln� bandy fa�ismu.
Ty za�nou svou provoka�n� a krvavou pr�ci d��ve, ne� parlament dosp�je k tomu, aby p�istoupil k prv�mu �ten� z�kona o nacionalisaci uheln�ch dol�. Co bude zb�vat d�lnick� vl�d�? Bu� hanebn� kapitulovat nebo odpor zdolat. Toto druh� �e�en� se v�ak neuk�e tak docela jednoduch�m. Zku�enost Irska ukazuje, �e ke zkrocen� odporu takov�ho druhu je nutn� zna�n� materi�ln� s�la a pevn� st�tn� apar�t.
D�lnick� vl�da bude postr�dat toho i onoho. Policie, soudy, arm�da, milice budou na stran� rozvratn�k�, sabot�n�k�, fa�ist�, Bude nutno l�mat ��ednick� apar�t a zam��ovat reak�n�ky �leny d�lnick� strany. Jin� cesty nebude. Ale je zcela z�ejm�, �e takov� p��sn�, by� i zcela "z�konn�" st�tn� opat�en� neoby�ejn� zost�� leg�ln� i neleg�ln� odpor spojen� bur�oasn� reakce. Jin�mi slovy: i to jest cesta ob�ansk� v�lky.
Ale mo�n�, �e d�lnick� strana p�ijdouc k moci p�istoup� k d�lu tak opatrn�, tak takticky, tak rozumn�, �e bur�oasie - jak to ��ci? - nepoc�t� pot�ebu aktivn�ho odporu? Takov� p�edpoklad ov�em s�m o sob� je sm�n�.
Nicm�n� nutno uznat, �e to je pr�v� z�sadn� nad�je Macdonalda a spole�n�k�. Kdy� dne�n� vrchn� v�dce nez�visl�ch prav�, �e d�lnick� strana bude prov�d�t jenom takov� reformy, jejich� uskute�nitelnost je "v�decky" dok�zan� (Macdonaldovu "v�du" u� zn�me), chce ��ci, �e d�lnick� vl�da bude t�zav� hled�t do o�� bur�oasie p�ed ka�d�m sv�m reform�torsk�m krokem. Ov�em, kdyby v�echno z�viselo na dobr� v�li Macdonaldov� a jeho "v�decky" podlo�en�ch reforem, nikdy by k ob�ansk� vojn� nep�i�lo - pon�vad� by bur�oasie k tomu nem�la ��dn�ch d�vod�.
Kdyby druh� vl�da Macdonaldova byla jako prvn�, nebylo by pro� ani d�t samu ot�zku o proveditelnosti socialismu parlamentn� cestou, nebo� rozpo�et City nem� nic spole�n�ho s rozpo�tem socialismu. Av�ak politika d�lnick� vl�dy, i kdy� zachov� p�ede�l� slo�en�, mus� proj�t n�jakou zm�nou. Je sm�n� si myslit, �e ta mohutn� vlna, kter� vynesla Macdonalda k moci, hned po tom citeln� odpadne. Ne, po�adavky d�lnick� t��dy neoby�ejn� vzrostou. Poukazy na z�vislost na liber�ln�ch hlasech budou te� u� bezd�vodn�.
Odpor konservativc�, sn�movny lord�, byrokracie, monarchie bude jen zdvojn�sobovat energii, netrp�livost, pobou�en� d�ln�k�. Klevety a �tvan� kapitalistick�ho tisku budou je hn�t vp�ed. I kdyby jejich vl�da uk�zala nej�ist�� energii, p�ec by se zd�la d�lnick�m mas�m p��li� ospalou. Ale �ekat od Macdonalda, Clynesa[35] a Snowdena revolu�n� energii, lze s takov�m pr�vem, jako na p��klad �ekat v�ni od �erven� �epy.
Mezi revolu�n�m tlakem mas a zu�iv�m odporem bur�oasie bude se vl�da Macdonaldova h�zet se strany na stranu, dr�d�c tyto, neuspokojuj�c ony, provokuj�c bur�oasii svou chabost�, zv�t�uj�c revolu�n� netrp�livost d�ln�k�, roz�ehaj�c ob�anskou v�lku a sna��c se z�rove� zbavit ji v�dc�, na stran� proletari�tu. Tou dobou bude nutn� s�lit revolu�n� k��dlo, budou se zdvihat nejd�le vidouc�, nejrozhodn�j�� a nejrevolu�n�j�� elementy d�lnick� t��dy.
Na t�to cest� bude vl�da Macdonaldova musit d��ve nebo pozd�ji podle vz�jemn�ho pom�ru sil mimo parlament postoupit sv� m�sto bu� konzervativn� vl�d� s fa�istick�mi, a ne dohod��sk�mi tendencemi, nebo revolu�n� vl�d� skute�n� zp�sobil� dov�st v�c do konce. V tom i onom p��pad� je nevyhnuteln� nov� vlna ob�ansk� v�lky, ostr� sr�ka t��d na cel� linii. V p��pad� v�t�zstv� bur�oasie - nemilosrdn� rozbit� d�lnick�ch organisac�, v p��pad� v�t�zstv� proletari�tu - zkru�en� odporu vyko�is�ovatel� opat�en�mi revolu�n� diktatury. To se v�m nel�b�, milordi? Nem��eme nic d�lat. Z�kladn� pru�iny hnut� z�vis� na n�s pr�v� tak m�lo jako na v�s. My nic "nedekretujeme". My jen analyzujeme.
Mezi "lev�mi" polostran�ky, poloprotivn�ky Macdonaldov�mi, stoj�c�mi jako on na demokratick� posici, budou tac�, ji� pravd�podobn� �eknou: p�irozen�, jestli�e bur�oasn� t��dy se pokus� uk�zat odpor demokraticky zvolen� vl�d�, nezastav� se tato p�ed metodami nejp��sn�j��ho donucen�, ale to nebude t��dn� diktatura, ale vl�da demokratick�ho st�tu, jen�� apod., apod. P��t se na tomto z�kladu je t�m�� zbyte�n�.
Myslit skute�n�, �e osud spole�nosti m��e b�t ur�ov�n t�m, zvoleno-li do parlamentu 307 d�lnick�ch poslanc�, to je men�ina, nebo 308 - to je v�t�ina, a ne faktick�m pom�rem sil v okam�ik ostr� sr�ky t��d o z�sadn� ot�zky jejich existence - myslit tak, bylo by b�t v �pln�m zajet� parlamentn� aritmetiky. A co bude - pt�me se - jestli�e konservativci vidouce rostouc� revolu�n� p��liv a nebezpe�� d�lnick� vl�dy, nejen odm�tnou demokratisovat volebn� ��d, ale naopak vnesou do n�ho nov� omezen�? Nepravd�podobn�! - vyraz� jin� honz��ek, nech�paj�c�, �e tam, kde jde o �ivot a smrt t��d, je v�echno pravd�podobn�.
Ano, dokonce dnes u� jde v Anglii po vrcholc�ch velk� k�ik po zes�len� a reorganisov�n� sn�movny lord�. Z toho d�vodu ned�vno prohl�sil Macdonald, �e m��e pochopit starosti mnoh�ch konservativn�ch lord�, ale "pro� maj� o tot� usilovat liber�lov�, pochopit nemohu".
Mudrc nem��e pochopit, pro� liber�lov� zesiluj� druhou linii okop� proti �toku d�lnick� t��dy. Nech�pe toho, proto�e je s�m liber�l, ale jen hluboce provinci�ln�, malink�, omezen�.
Nech�pe, �e bur�oasie m� velk� z�m�ry, �e se hotov� k smrteln�mu boji, �e v tomto boji zaujmou z�eteln� m�sto i koruna i sn�movna lord�. Omez�ce pr�va doln� sn�movny, to je provedouce leg�ln� st�tn� p�evrat octnou se konservativci, bez ohledu na v�echny obt�e tohoto podniku, p�ece ve v�hodn�j��m postaven�, ne� kdyby jim bylo organisovati odpor proti d�lnick� vl�d�, j� se u� poda�ilo zes�lit. - Nu, p�irozen�, v takov�m p��pad� - vzk�ikne jin� "lev�" kraso�e�n�k - vyzveme k odporu masu. To jest k revolu�n�mu n�sil�? Vypl�v� z toho, �e revolu�n� n�sil� nen� jenom p��pustn�, ale nevyhnuteln�, kdy� konservativci prov�d�j� nejleg�ln�j�� parlamentn� cestou preventivn� st�tn� p�evrat? Nen�-li v takov�m p��pad� prost�� ��ci, �e revolu�n� n�sil� je ��eln� tam a tehdy, kde a kdy zesiluje posici proletari�tu, zeslabuje nebo zah�n� nep��tele, uspi�uje socialistick� v�voj spole�nosti.
Ne�, hrdinsk� sliby uk�zat bleskonosn� odpor, kdy� se konservativci "osm�l�" a pod., nestoj� ani za sn�den� vejce. Nelze kol�bat masy ze dne na den �van�n�m o m�rn�m, bezbolestn�m, leg�ln�m, parlamentn�m, demokratick�m p�echodu k socialismu, pak p�i prvn�m velk�m �tipci do nosu vyz�vat masy k ozbrojen�mu odporu. To je nejspr�vn�j�� cesta uleh�it reakci rozbit� proletari�tu.
Aby se uk�zaly schopny revolu�n�ho odporu, mus� b�t masy ideov�, organisa�n� a materi�ln� k n�mu p�ipraveny. Mus� ch�pat nevyhnutelnost zost�en� t��dn�ho boje a jeho obr�cen� v ur�it� etap� v ob�anskou v�lku. K t�to perspektiv� mus� p�istoupit politick� v�chova d�lnick� t��dy a v�b�r vedouc�ho person�lu. Nutno den za dnem bojovat proti dohod��sk� ilusi, to jest vyhl�sit mocdonaldov�tin� v�lku nikoli na �ivot, ale na smrt. O to a jen o to dnes jde.
Nehled�me-li k �ad� konkr�tn�ch podm�nek, mo�no je ��ci, �e Macdonald m�l v minulosti ��ku neoby�ejn� uleh�it p�echod k socialismu, uv�d�je na minimum ot�esy ob�ansk� v�lky. Bylo to v dob� prvn�ho p��chodu d�lnick� strany k moci. Kdyby Macdonald r�zem postavil parlament tv��� v tv�� rozhodn�mu programu (likvidace monarchie a sn�movny lord�, vysok� da� na kapit�l, nacionalisace nejd�le�it�j��ch v�robn�ch prost�edk� a pod.) a po rozpu�t�n� parlamentu odvolal se s revolu�n� rozhodnost� k zemi, mohl by se nadat, �e zastihne majetn� t��dy do ur�it� m�ry nep�ipraveny, silou nedat jim se sebrat, zkru�it je �tokem d�lnick�ch mas, uchv�tit a obnovit st�tn� apar�t d��ve, ne� by se mohl sestavit britsk� fa�ismus, a tak prov�st revoluci vraty parlamentu, "legalisovat" ji a tvrdou rukou dov�st k �pln�mu v�t�zstv�.
Av�ak je zcela jasno, �e takov� mo�nost je ryze teoretickou. K tomu bylo by t�eba jin� strany s jin�mi v�dci, a to by zase p�edpokl�dalo n�jakou jinou situaci. P�edpokl�d�me-li tuto teoretickou mo�nost v minulosti, je to jen proto, aby se t�m siln�ji odhalila jej� nemo�nost v budoucnu.
Prvn� pokus d�lnick� vl�dy byl p�i v�� sv� zbab�l� netalentovanosti p�ece v�n�m historick�m varov�n�m vl�dnouc�ch t��d. U� nebude lze zastihnout je nep�ipraveny, budou te� s desateron�sobn�m bystrozrakem sl�dit po �ivot� d�lnick� t��dy, po v�ech procesech, je� se v n� odehr�vaj�. "My v ��dn�m p��pad� nebudeme st��let prvn�," prohl�sil tak n�jak docela nenad�le nejhum�nn�j��, nejpobo�n�j��, nejk�es�an�t�j�� Baldwin ve sv� parlamentn� �e�i 5. b�ezna.
A na lavic�ch d�lnick� frakce na�li se hlupci, kte�� t�m slov�m tleskali. Baldwin nepochybuje ani na minutu, �e bude nutno st��let. Chce jenom v nast�vaj�c� ob�ansk� v�lce svalit zodpov�dnost v�as, aspo� v o��ch mezit��d, na nep��tele, tj. na d�ln�ky. Pr�v� tak diplomacie ka�d� zem� se v�as sna�� pro p��pad budouc� v�lky p�en�st zodpov�dnost na protivnou stranu. Kone�n� i prolet��sk� strana m� z�jem na tom, aby svrhla zodpov�dnost za ob�anskou v�lku na kapitalistick� �pi�ky, a koncem konci d�lnick� t��da m� a bude m�t pro to mnohem v�c politick�ch a mor�ln�ch d�vod�.
M��eme p�ipustit, �e atent�t konservativc� na doln� sn�movnu by byl jedn�m z "u�lechtil�ch" motiv� k agitaci, ale to je koncem konc� okolnost t�et�ho a p�t�ho ��du. Neprob�r�me zde ot�zku o d�vodech k revolu�n� sr�ce, ale ot�zku o opat�en�ch k ovl�dnut� st�tu za c�lem p�echodu k socialismu. Parlament nezabezpe�uje ani v nejmen��m m�rn� p�echod: revolu�n� t��dn� n�sil� je nevyhnuteln� a nutn�. K n�mu je t�eba se p�ipravovat a p�ipravovat. Je t�eba revolu�n� vychov�vat masy a zocelovat je. Prvn� podm�nkou k tomu je nesmi�iteln� boj s rozkladn�m duchem macdonaldov�tiny.
25. b�ezna komise sn�movny lord� slavnostn� formou rozhodla, �e titul v�vody Sommersetsk�ho m� p�ej�t na jak�hosi mistera Seymoura, kter� t�m dost�v� pr�vo b�t od nyn�j�ka z�konod�rcem ve sn�movn� lord�, p�i �em� toto rozhodnut� ve prosp�ch Seymour�v z�viselo na roz�e�en� jin� p�edb�n� okolnosti: zda, kdy� v roce 1787 n�jak� plukovn�k Seymour se �enil, aby dal za n�kolik pokolen� Britanii nov�ho lorda, byl v ten �as v Kalkat� �iv nebo mrtev prvn� mu� jeho �eny?
Ot�zka, jak vid�me, v�jime�n� d�le�it� pro osudy anglick� demokracie. V t�m� ��sle "Daily Herald", kde se vykl�d� tato pou�n� episoda o prvn�m mu�i �eny praprad�da z�konod�rce Seymoura, redakce se br�n� proti obvin�n�, �e chce zav�st Anglii sov�tsk� po��dek: nikoli, my jsme jenom pro obchod se Sov�ty, ale nijak ne pro sov�tsk� re�im v Anglii.
Ale co by bylo �patn�ho - dovolujeme si se zeptat v sov�tsk�ch ��dech p�izp�soben�ch k anglick� technice, k anglick�mu pr�myslu, ke kulturn�m n�vyk�m anglick� d�lnick� t��dy? A� "Daily Herald" si promysl�, jak� n�sledky by vyplynuly z uveden� sov�tsk�ho re�imu do Velk� Britanie.
Za prv�, byla by odstran�na kr�lovsk� vl�da, a mistress Snowdenov� byla by zbavena nutnosti truchlet nad nadm�rnou prac� �len� kr�lovsk� rodiny.
Za druh� byla by odstran�na sn�movna lord�, v n� vyd�vaj� z�kony p�nov� Seymourov� na z�klad� mand�tu dan�ho jim sv�ho �asu v Kalkat� um�ev��m prvn�m mu�em jejich praprababi�ky.
Za t�et�, byl by likvidov�n nyn�j�� parlament, o jeho� l�ivosti a slabosti p�e i "Daily Herald" div ne ka�d� den. Pozemkov� p��ivnictv� landlord� by bylo nav�dy zni�eno. Z�kladn� obory pr�myslu by p�e�ly do rukou d�lnick� t��dy, p�edstavuj�c� v Anglii zdrcuj�c� v�t�inu n�roda. Mohutn� apar�ty konservativn�ch a liber�ln�ch den�k� a vydavatelstev mohly by b�t vyu�ity ke vzd�l�n� d�lnick� t��dy. "Dejte mi diktaturu nad Fleet Streetem (�asopiseck� ulice v Lond�n�) jen na m�s�c, a j� zni��m hypnosu!" vzk�ikl v roce 1920 Robert Williams.[36]
Williams s�m p�eb�hl, ale Fleet Street jako d��ve �ek� na prolet��skou ruku� D�ln�ci by volili sv� p�edstavitele ne v r�mc�ch t�ch �alebn�ch volebn�ch okres�, na n� je Anglie nyn� rozbita, ale po z�vodech a tov�rn�ch. Sov�ty d�lnick�ch poslanc� by obnovili spr�vn� apar�t zdola nahoru.
Privilegia rodu a bohatstv� by zmizela spolu s pad�lanou demokraci�, spo��vaj�c� na vydr�ov�n� bankami. Nastoupila by skute�n� d�lnick� demokracie, spojuj�c� spr�vu hospod��skou s politickou spr�vou zem�. Takov� vl�da op�raj�c� se poprv� v d�jin�ch Anglie skute�n� o lid, za��dila by svobodn�, rovnopr�vn� a bratrsk� pom�r k Indii, Egyptu a ostatn�m nyn�j��m koloni�m. Uzav�ela by neprodlen� mohutn� politick� a vojensk� spolek s d�lnick�m a selsk�m Ruskem.
Takov� spolek by byl rozpo�ten na mnoho let nap�ed. Hospod��sk� pl�ny obou zem� byly by v odpov�daj�c�ch si ��stech uvedeny v souhlas na �adu let. V�m�na statk�, v�robk� a slu�eb mezi t�mito dv�mi navz�jem se dopl�uj�c�mi zem�mi zdvihla by neoby�ejn� vysoko materieln� a duchovn� blahobyt pracuj�c�ch mas jak v Anglii, tak v Rusku. Co� by to bylo tak �patn�? Bur�oasie terorisuj�c ve�ejn� m�n�n� d�ln�k� chce jim vnuknout spasiteln� strach p�ed �tokem na dne�n� britsk� re�im, a d�lnick� tisk m�sto toho, aby nemilosrdn� odkr�val politiku reak�n� hypnosy, lad� zbab�le podle n� a t�m ji podporuje. A to je macdonaldov�tina.
Angli�t� a kontinent�ln� oportunist� nejednou �ekli, �e bol�evici p�i�li k diktatu�e jen logikou sv�ho postaven� a proti sv�m z�sad�m. S t�to strany bylo by nanejv�� pou�n�, probrat v�voj marxistick� a v�bec revolu�n� my�lenky v ot�zce o demokracii. Tu jsme nuceni omezit se toliko na dv� zb�n� sv�dectv�. U� v roce 1887 Lafargue,[37] nejbli��� u�en�k Marx�v, spojen� s n�m t�sn�mi osobn�mi pouty, takov�mi rysy �rtal v�eobecn� chod revoluce ve Francii:
"D�lnick� t��da bude vl�dnout - psal - v pr�myslov�ch m�stech, je� v�echna se stanou revolu�n�mi centry a utvo�� federaci, aby p�ivedla vesnici na stranu revoluce a zdolala odpor, kter� bude organisov�n v takov�ch obchodn�ch a p��mo�sk�ch m�stech jako je Le Havre, Bordeaux, Marseille atd. V pr�myslov�ch m�stech budou musit socialist� uchv�tit moc v m�stn�ch za��zen�ch, ozbrojit d�ln�ky a organisovat je vojensky: kdo m� zbra�, m� chl�b - pravil Blanqui. Otev�ou dve�e v�zen�, aby vypustili mal� zlod�j��ky a dr�eli pod z�mkem takov� velk� zlod�je jako bank��e, kapitalisty, velk� pr�mysln�ky, velk� vlastn�ky atd. Neud�laj� jim nic zl�ho, ale budou je pova�ovat za rukojm� odpov�daj�c� za dobr� chov�n� jejich t��dy. Revolu�n� moc se zformuje cestou prost�ho uchv�cen� a jen tehdy, a� nov� vl�da bude pln� ovl�dat situaci, obr�t� se socialist� pro potvrzen� sv�ch �in� k hlasov�n�, kter� se naz�v� v�eobecn�m. Bur�oov� tak dlouho nepou�t�li k volebn�m urn�m nemajetn� t��dy, �e se nesm�j� p��li� divit, kdy� b�val� kapitalist� budou zbaveni volebn�ch pr�v do t�ch �as, dokud si neodnese revolu�n� strana v�t�zstv�." (Lafargue, Spisy, sv. I.; str. 330.)
Osud revoluce se �e�� podle Lafargua nikoli odvol�n�m k n�jak�mu z�konod�rn�mu shrom�d�n�, ale revolu�n� organisac� mas v procesu boje s nep��telem:
"A� budou ustavena m�stn� revolu�n� za��zen�, budou musit ona sama organisovat cestou delegac� nebo jinak centr�ln� vl�du, na ni� bude vlo�ena povinnost p�ij�mat v�eobecn� opat�en� v z�jmu revoluce a zamezovat formov�n� reak�n� strany." (P. Lafargue, Spisy, sv. I, str. 330.)
P�irozen� nen� v t�chto ��dc�ch je�t� ��dn� vyj�d�en� charakteristika sov�tsk�ho syst�mu, jen� v�bec nen� apriorn�m principem, ale v�vodem z revolu�n� zku�enosti. P�ece v�ak zbudov�n� centr�ln� revolu�n� vl�dy pomoc� deleg�t� m�stn�ch revolu�n�ch org�n�, vedouc�ch boj s reakc�, se ideov� neoby�ejn� p�ibli�uje sov�tsk�mu syst�mu. A ka�dou m�rou u�, co se t�k� form�ln� demokracie, Lafarg�v pom�r k n� je charakterisov�n s vynikaj�c� jasnost�. D�lnick� t��da m��e dos�hnout moci jenom cestou revolu�n�ho uchv�cen�.
"Hlasov�n�, kter� b�v� naz�v�no v�eobecn�m - ironicky se vyjad�uje Lafargue - m��e b�t zavedeno toliko potom, a� proletari�t ovl�dne st�tn� apar�t." Ale i pak bur�oov� maj� b�t zbaveni volebn�ch pr�v, a velc� kapitalist� maj� b�t vedeni jako rukojm�. Kdo si p�edstav� trochu jasn� charakter pom�ru Lafarguova k Marxovi, pro toho nen� ��dn� pochybnosti, �e Lafargue rozv�jel sv� �vahy o diktatu�e proletari�tu na podklad� nejedn� besedy s Marxem.
Nezastavil-li se Marx s�m podrobn� p�i objasn�n� t�chto ot�zek, to jenom p�irozen� proto, �e charakter revolu�n� diktatury t��dy pokl�dal za samo sebou se rozum�j�c�. Ka�dou m�rou to, co o tomto p�edm�tu je �e�eno u Marxe nejenom v roce 1848-1849, ale i v roce 1871 p�i p��le�itosti pa��sk� komuny, nep�ipou�t� ��dn� pochybnosti, �e Lafargue jenom rozv�jel my�lenky Marxovy.
Ne� nejenom Lafargue byl pro t��dn� diktaturu proti demokracii. Tato my�lenka byla vynesena s dostate�nou ur�itost� u� v dob� chartismu. V org�nu "Poor Man's Guardian" p�i p��le�itosti chystan�ho roz���en� volebn�ho pr�va, byla zdvi�ena tato jedin� spr�vn� reforma: "toliko lid� vyr�b�j�c� hospod��sk� statky maj� m�t pr�vo vyd�vat z�kony" (uvedeno v knize Beerov� "Historie socialismu v Anglii", str. 324). V tom je i v�znam chartismu, �e cel� n�sleduj�c� historie t��dn�ho boje je jakoby v jednom pohledu p�edjata v tomto desetilet�. Po n�m hnut� v mnoh�m sm�ru vr�tilo se zp�t. Roz�i�ovalo z�kladnu, nab�ralo zku�enost�. Na nov�m, vy���m z�klad� vr�t� se nutn� k mnoh�m ide�m a metod�m chartismu.
__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n� Spisu).33 Curson Eduard Henry, lord, tuh� konservativec a odp�rce irsk� samostatnosti. V l�t� roku 1914 organisoval Curson ozbrojen� povst�n� proti anglick� vl�d� na "ochranu" Irska p�ed samospr�vou, darovanou mu parlamentem (home-rule). Povst�n� se za�alo v severn�m Irsku v provincii Ulsteru, nejbohat�� a nejpr�myslov�j�� ��sti Irska. Ulstersk� bur�oasie s Cursonem v �ele ��dala odtr�en� Ulsteru od Irska, hled�c odn�t�m nejbohat�� provincie vz�t irsk� vl�d� p�du pod nohama. Organisaci povst�n� za�al Curson u� v roce 1912, sebral a ozbrojil s podporou ulstersk� bur�oasie a anglick�ch konzervativc� v�ce ne� 100.000 lid� a z��dil v Ulsteru prozat�mn� vl�du. Anglick� vojsko odm�tlo nastoupit proti Ulstersk�m. Sv�tov� v�lka zabr�nila dal��mu v�voji ud�lost�. Bez ohledu na jeho protivl�dn� vystoupen� dostalo se Cursonovi, podporovan�mu konservativci, v roce 1917 n�mo�n�ho ministerstva, a do roku 1918 byl �lenem v�le�n�ho kabinetu Velk� Britanie. Op�raje se o konservativce, Curson vystupoval v�dy na ochranu irsk� a anglick� bur�oasie a potla�oval co nejkrvav�ji hnut� sinfein� (irsk�ch revolucion���).
34 Westminstersk� parlament: jde o anglick� parlament, jen� je v budov� Westminstersk�ho opatstv� v Lond�n�.
35 Clynes John Robert, jeden z prav�ch v�dc� anglick� d�lnick� strany a �len jej�ho v�konn�ho v�boru. Byl v kabinet� Macdonaldov� ministrem (lordem - str�cem pe�eti), n�sledkem �eho� byl podle anglick�ho z�kona jmenov�n peerem. Ve vn�j�� politice je stoupencem Svazu n�rod� a pacifistou. Dnes (1925) je Clynes �lenem parlamentu a p�edsedou Federace nekvalifikovan�ch d�ln�k�.
36 Williams Robert, zn�m� pracovn�k anglick�ch trade-union�, �len Nez�visl� d�lnick� strany. B�val� gener�ln� sekret�� anglick� odborov� organisace dopravn�ch d�ln�k�. P�imykal se k lev�m v�dc�m anglick�ch tradeunion�, vstoupil dokonce do komunistick� strany, ale v roce 1921 byl z n� vylou�en za sv� chov�n� o "�ern�m p�tku", kdy� n�sledkem zrady odbor��sk�ch v�dc� byla prohr�na st�vka horn�k�. N�sledkem toho se Williams p�esunul je�t� v�c napravo a dnes je nejhor��m nep��telem komunismu.
37 Lafargue Paul (1842-1911), znamenit� socialista, ze� Karla Marxe. Pod vlivem osobn� zn�mosti s Marxem stal se Lafargue v�el�m p��vr�encem v�deck�ho socialismu. Lafargue m�l aktivn� ��ast v Pa��sk� Komun�; v provincii (Bordeaux) pokou�el se vyvolat hnut� ve prosp�ch Komuny, ale utrp�v nezdar, byl p�inucen ut�ci do �pan�lska, Ve �pan�lsku a pak v Portugalsku hr�l Lafargue zna�nou �lohu v d�lnick�m hnut�, organisuje sekce Internacion�ly, a vedl boj s bakuninovsk�m (anarchistick�m) vlivem. Lafargue se �inn� ��astnil prac� Haagsk�ho kongresu I. Internacion�ly v roce 1872. Vr�tiv se do Pa��e v roce 1880, st�v� se v�dcem a uznan�m teoretikem francouzsk� socialistick� strany a vede �porn� boj proti p�ekrucov�n� marxismu. Napsal �adu znamenit�ch v�deck�ch prac� a bro�ur; n�kter� z nich jako na p��klad "Evoluce majetku" a "Historick� determinismus K. Marxe" jsou p�elo�eny do v�ech evropsk�ch jazyk�. V pokro�il�m st��� vida svou nezp�sobilost k dal�� aktivn� pr�ci, skon�il Lafargue spolu se svou �enou Laurou sebevra�dou.