Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Lev Trock�
1909

Pro� marxist� odm�taj� individu�ln� terorismus

Na�i t��dn� nep��tel� maj� ve zvyku st�ovat si na n� terorismus. Co t�m mysl�, je pon�kud nejasn�. R�di by ozna�ili ve�ker� aktivity proletari�tu nam��en� proti z�jm�m t��dn�ho nep��tele jako terorismus. St�vka je v jejich o��ch hlavn� metodou terorismu. Hrozba st�vky, organizov�n� st�vkov�ch hl�dek, hospod��sk� bojkot tyransk�ho ��fa, mor�ln� bojkot zr�dce z na�ich �ad – to v�e a je�t� mnohem v�ce naz�vaj� terorismem. Pokud je terorismus ch�p�n t�mto zp�sobem jako jak�koli akce vzbuzuj�c� strach v nep��teli nebo ho po�kozuj�c�, pak samoz�ejm� nen� cel� t��dn� boj ni��m jin�m ne� terorismem. A jedinou ot�zkou z�st�v�, zda maj� bur�oazn� politici pr�vo rozl�vat sv� z�plavy mor�ln�ho rozho��en� nad prolet��sk�m terorismem, kdy� jejich cel� st�tn� apar�t se sv�mi z�kony, polici� a arm�dou nen� nic jin�ho ne� apar�t kapitalistick�ho teroru!

Nicm�n� mus� b�t �e�eno, �e kdy� n�m p�edhazuj� terorismus, pokou�� se – i kdy� ne v�dy v�dom� – d�t tomuto slovu u���, m�n� nep��m� v�znam. Nap��klad ni�en� stroj� d�ln�ky je v tomto striktn�m smyslu slova terorismus. Zabit� zam�stnavatele, vyhro�ov�n� podp�len�m tov�rny �i zabit�m jej�ho majitele, pokus o vra�du, s revolverem v ruce,vl�dn�ho ministra – to v�e jsou teroristick� �iny v pln�m a prav�m smyslu slova. Nicm�n� kdo m� p�edstavu o skute�n� povaze mezin�rodn� soci�ln� demokracie (1) by m�l v�d�t, �e v�dy odm�tala tento druh terorismu a to nejnesmi�iteln�j��m zp�sobem.

 Pro�?

'Terorizovat' hrozbou st�vky �i skute�n� v�st st�vku je n�co, co mohou prov�st jen pr�myslov� d�ln�ci. Spole�ensk� v�znam st�vky p��mo z�vis� zaprv� na velikosti podniku �i odv�tv�, kter� zas�hne, zadruh� na m��e, do jak� jsou v n� z��astn�n� pracuj�c� organizov�ni, disciplinov�ni a p�ipraveni na akci. To plat� jak o politick� st�vce, tak o hospod��sk�. Z�st�v� metodou boje, kter� plyne p��mo z v�robn� role proletari�tu v modern� spole�nosti.

Sni�uje �lohu mas

Aby se mohl rozvinout, pot�ebuje kapitalistick� syst�m parlamentn� nadstavbu. Av�ak proto�e nem��e uv�znit modern� proletari�t do politick�ho ghetta, mus� d��ve �i pozd�ji umo�nit ��ast pracuj�c�ch v parlamentu. Ve volb�ch nach�z� sv�j v�raz masov� charakter proletari�tu a �rove� jeho politick�ho v�voje – kvantity, kter� jsou, znovu, dan� jeho spole�enskou �lohou, tj. p�edev��m jeho �lohou ve v�rob�.

Stejn� jako ve st�vce ve volb�ch metoda, c�l a v�sledek boje v�dy z�vis� na spole�ensk� �loze a s�le proletari�tu jako t��dy. Pouze pracuj�c� mohou v�st st�vku. �emesln�ci ni�en� tov�rnami, roln�ci jejich� vodu tov�rna otr�v� nebo lumpenproletari�t p�i vyhled�v�n� rozb�jen� mohou rozb�t stroje, podp�lit tov�rnu �i zavra�dit jej�ho majitele.

Pouze uv�dom�l� a organizovan� d�lnick� t��da m��e vyslat siln� zastoupen� do dvoran parlamentu, kter� bude dohl�et na prolet��sk� z�jmy. Nicm�n� k vra�d� prominentn�ho ��edn�ka za sebou nepot�ebujete organizovan� masy. N�vod na v�bu�niny je p��stupn� v�em a revolver se d� z�skat kdekoli. V prvn�m p��pad� je to soci�ln� boj, jeho� metody a prost�edky nezbytn� plynou z povahy p�evl�daj�c�ho spole�ensk�ho po��dku. V druh�m �ist� mechanick� reakce shodn� v�ude – v ��n� stejn� jako ve Francii – velmi n�padn� navenek (vra�da, v�buch atd.), ale naprosto ne�kodn� pokud jde o spole�ensk� syst�m.

St�vka, dokonce i skromn� velikosti, m� spole�ensk� d�sledky: pos�len� sebev�dom� pracuj�c�ch, r�st odbor�, a nikoli neobvykle dokonce vylep�en� v�robn�ch postup�. Vra�da majitele tov�rny zp�sob� ��inky pouze policejn� povahy  �i zm�nu vlastn�ka postr�daj�c� jak�koli spole�ensk� v�znam. Zda teroristick� �tok, dokonce i �sp�n�, uvrhne vl�dnouc� t��du ve zmatek, z�vis� na konkr�tn�ch politick�ch okolnostech. V ka�d�m p��pad� m��e b�t zmatek jen p�echodn�. Kapitalistick� st�t se nezakl�d� na vl�dn�ch ministrech a nem��e b�t odstran�n s nimi. T��dy, kter�m slou��, v�dy najdou nov� lidi. Mechanismus z�st�v� neporu�en� a pokra�uje v �innosti.

Av�ak zmatek vnesen� do  �ad pracuj�c�ch mas teroristick�m �tokem je daleko hlub��. Pokud sta�� k dosa�en� sv�ho c�le ozbrojit se pistol�, pro� se pak nam�hat s t��dn�m bojem? Pokud n�prstek st�eln�ho prachu a hrstka olova sta�� k prost�elen� nep��telova ch�t�nu, jak� je pak pot�eba t��dn� organizace? Pokud sta�� zastra�it vysoko postaven� osobnosti h�m�n�m v�buch�, kde je pot�eba strany? K �emu m�tinky, masovou agitaci a volby, pokud m��eme tak snadno zac�lit na ministerskou lavici z parlamentn� galerie?

V na�ich o��ch je individu�ln� teror nep��pustn� pr�v� proto�e sni�uje �lohu mas v jejich vlastn�m v�dom�, smi�uje je s jejich bezmocnost� a obrac� jejich o�i a nad�je sm�rem k velk�mu mstiteli a osvoboditeli, kter� jednoho p�ijde a vykon� sv� posl�n�. Anarchisti�t� hlasatel� „propagandy �inu“ mohou argumentovat jak cht�j� o povzn�ej�c�m a stimula�n�m ��inku teroristick�ch �tok� na masy. Teoretick� �vahy a politick� zku�enost dokazuj� opak. ��m “��inn�j��” teroristick� �toky jsou, ��m v�t�� je jejich dopad, t�m v�ce sni�uj� z�jem mas na sebeorganizaci a sebevzd�l�v�n�. Av�ak d�m zmatku se rozpt�l�, panika zmiz�, objev� se n�sledn�k zavra�d�n�ho ministra, �ivot se op�t vr�t� do vyje�d�n�ch kolej�, kola kapitalistick�ho vyko�is�ov�n� se to�� d�l jako p�edt�m. Pouze policejn� represe je daleko krut�j�� a tvrd��. A jako d�sledek nam�sto rozn�cen�ch nad�j� a um�le vytvo�en�ho vzru�en� p�ijde roz�arov�n� a apatie.

Snahy reakce skoncovat se st�vkami a masov�m d�lnick�m hnut�m obecn� v�dy, v�ude, skon�ily nezdarem. Kapitalistick� spole�nost pot�ebuje aktivn�, pohybliv� a inteligentn� proletari�t. Nem��e ho proto spout�vat na rukou i nohou na p��li� dlouho. Na druhou stranu uk�zala anarchistick� “propaganda �inem” poka�d�, �e st�t je daleko bohat��, pokud jde o fyzick� ni�en� a mechanickou represi, ne� teroristick� skupiny.

Pokud je to tak, co revoluce? Je kv�li tomuto stavu v�c� nemo�n�? V�bec ne. Proto�e revoluce nen� prost�m sou�tem mechanick�ch prost�edk�. Revoluce m��e vyvstat jen z vyost�en� t��dn�ho boje a nal�zt jistotu v�t�zstv� pouze ve spole�ensk� funkci proletari�tu. Masov� politick� st�vka, ozbrojen� povst�n�, dobyt� st�tn� moci – to v�e je ur�eno stupn�m, do jak�ho se rozvinula v�roba, uskupen�m t��dn�ch sil, spole�enskou vahou proletari�tu, a kone�n�, soci�ln�m slo�en�m arm�dy, nebo� ozbrojen� s�ly jsou faktorem, kter� v dob� revoluce rozhoduje o osudu st�tn� moci.

Soci�ln� demokracie je dostate�n� realistick�, aby se nepokou�ela vyhnout revoluci, kter� se rozv�j� z existuj�c�ch historick�ch podm�nek. Naopak, s pln�m v�dom�m o n� usiluje. Ale – v protikladu k anarchist�m a v p��m�m boji s nimi – soci�ln� demokracie odm�t� ve�ker� metody a prost�edky, kter� maj� za c�l um�le zrychlit rozvoj spole�nosti a nahrazovat chemick�mi p��pravky nedostate�nou revolu�n� s�lu proletari�tu.

Ne� je terorismus pozdvi�en na �rove� metody politick�ho boje, objevuje se ve form� individu�ln� pomsty. Tak tomu bylo v Rusku, klasick� zemi terorismu. Bi�ov�n� politick�ho v�zn� pohnalo V�ru Zasuli�ovou k vyj�d�en� obecn�ho pocitu pobou�en� zavra�d�n�m gener�la Trepova (2). Jej� p��klad napodobov�n kruhy revolu�n� inteligence, kter� chyb�la jak�koli masov� podpora. Co za�alo jako akt bezmy�lenkovit� pomsty bylo v letech 1879-81 rozvinuto v cel� syst�m. Vzplanut� anarchistick�ch vra�d v Z�padn� Evrop� a Severn� Americe p�i�la v�dy pot�, co vl�da sp�chala n�jak� zv�rstvo – st��len� do st�vkuj�c�ch nebo popravy politick�ch protivn�k�. Nejd�le�it�j��m psychologick�m zdrojem terorismu je v�dy pocit odplaty p�i hled�n� v�chodiska.

Nen� zapot�eb� donekone�na opakovat, �e soci�ln� demokracie nem� nic spole�n�ho s koupen�mi a placen�mi moralisty, kte�� v reakci na jak�koli teroristick� �tok �in� slavnostn� prohl�en� o “absolutn� hodnot�” lidsk�ho �ivota. Jsou to ti sam� lid�, co p�i jin�ch p��le�itostech, jm�nem jin�ch absolutn�ch hodnot – nap��klad n�rodn� cti �i sl�vy monarchy – jsou p�ipraveni poslat miliony lid� do pekla v�lky. Dnes je jejich n�rodn�m hrdinou ministr, kter� poskytuje svat� pr�vo na soukrom� vlastnictv�; z�tra, kdy se zoufal� ruce nezam�stnan�ch d�ln�k� zatnou v p�st �i s�hnou po zbrani, za�nou se v�emi druhy nesmysl� o nep��pustnosti n�sil� jak�hokoli druhu.

A� si eunuchov� a farizejov� mor�lky ��kaj� co cht�j�, touha po pomst� m� sv� ospravedln�n�. To, �e nehled� s pr�zdnou lhostejnost� na to, co se d�je v tomto nejlep��m z mo�n�ch sv�t�, d�v� d�lnick� t��d� nejvy��� mor�ln� kredit. Nikoli uhasit nespln�nou touhu proletari�tu po pomst�, ale naopak ji znovu a znovu rozn�covat, prohloubit ji a nam��it proti skute�n�m p���in�m ve�ker� nespravedlnosti a lidsk� n�zkosti – to je �kolem soci�ln� demokracie.

Pokud odm�t�me teroristick� �toky, pak jen proto, �e n�s individu�ln� odplata neuspokojuje. ��et, kter� mus�me s kapitalistick�m syst�mem vyrovnat je p��li� velk�, ne� aby mohl b�t p�edlo�en n�jak�mu funkcion��i naz�van�mu ministr. Nau�it se vid�t v�echny zlo�iny proti lidskosti, v�echnu potupu, kter� je lidsk� t�lo i duch vystaveno, jako pok�iven� v�sledky a vyj�d�en� st�vaj�c�ho spole�ensk�ho syst�mu, abychom nam��ili ve�kerou na�i energii do kolektivn�ho boje proti tomuto syst�mu – to je sm�r, ve kter�m m��e pal�iv� touha po odplat� naj�t sv� nejvy��� mor�ln� uspokojen�.

Pozn�mky:

 1 Trock� psal tento �l�nek p�ed velk�m rozkolem soci�ln�demokratick� strany v Rusku na revolu�n� a reformistickou v srpnu 1917 a, ve shod� s dal��mi revolucion��i t�to doby, jako byli Lenin a Luxemburgov�, m�l na mysli se „soci�ln� demokraci�“ revolu�n� marxistick� hnut�

2 24. ledna 1878 zast�elil V.S. petrohradsk�ho policejn�ho ��fa gener�la Trepova, kter� rozk�zal bit� jednoho politick�ho zajatce, proto�e si nesejmul �epici, kdy� gener�l proch�zel kolem. V.S. byl porotou soudu, slo�enou z prost�ch lid�, osvobozen. Toto soudn� ��zen� vzbudilo mnoho rozruchu.

�padek individu�ln�ho terorismu

1909

Po cel� m�s�c byla pozornost ka�d�ho, kdo je schopen ��st �i v�bec vn�mat, up�ena, jak v Rusku tak po cel�m sv�t�, na Azefa. Jeho “p��pad” je zn�m v�em z leg�ln�ch novin a z�pis� z diskus� v Dum� o interpelaci vznesen� z�stupci Dumy o Azefovi.

Nyn� m�l Azef �as st�hnout se do pozad�. Jeho jm�no se v novin�ch objevuje st�le m�n� �asto. Nicm�n� ne� nav�dy odsuneme Azefa na smeti�t� d�jin, mysl�me si, �e je nezbytn�, abychom si shrnuli hlavn� politick� pou�en� – nikoli co se t��e machinac� Azefa a jemu podobn�ch jako takov�ch, ale s ohledem na terorismus jako celek a k postoji, kter� k n�mu zauj�maj� hlavn� politick� strany v zemi.

Individu�ln� teror jako metoda politick� revoluce je n� rusk� “n�rodn�” p��sp�vek.

Zab�jen� “tyran�” je skoro tak star� jako samotn� instituce “tyranie” a b�sn�ci v�ech zem� slo�ili nem�lo chvalozp�v� na po�est osvoboditelsk�ch d�k.

Av�ak systematick� teror, berouc� si za �kol odstran�n� m�stokr�le za m�stokr�lem, ministra za ministrem, monarchy za monarchou – “Sa�ku za Sa�kou” (odkaz na dva cary, Alexandra II. a III.), jak famili�rn� formuloval v 80. letech 19. stolet� jeden �len Narodnaja Volja (V�le lidu) program teroru – tento druh teroru, p�izp�sobuj�c� se byrokratick� hierarchii absolutismu a vytv��ej�c� vlastn� revolu�n� byrokracii, je v�plodem unik�tn� tvo�iv�ch sil rusk� inteligence.

Samoz�ejm� pro to mus� existovat hluboce zako�en�n� d�vody – a m�li bychom je hledat zaprv� v povaze rusk� autokracie a zadruh� v povaze rusk� inteligence.

P�edt�m ne� mohla samotn� my�lenka zni�en� absolutismu mechanick�mi prost�edky z�skat popularitu, musel b�t st�tn� apar�t vid�n jako �ist� extern� org�n n�sil�, kter� nem� ��dn� ko�eny v samotn� soci�ln� organizaci. A p�esn� tak se rusk� autokracie revolu�n� inteligenci jevila.

Historick� z�kladna rusk�ho terorismu

Tato iluze m� sv�j historick� podklad. Carismus se utv��el pod tlakem kulturn� vysp�lej��ch st�t� z�padu. Aby dr�el krok v konkurenci, musel vys�vat lidov� masy do krve a p�itom podkop�val hospod��sk� z�zem� pod nohami dokonce i t�ch nejprivilegovan�j��ch t��d. A tyto t��dy nebyly schopn� pozvednout se na vysokou politickou �rove� dosa�enou privilegovan�mi t��dami na Z�pad�.

K tomu se v 19. stolet� p�idal mohutn� tlak evropsk� burzy. ��m v�t�� sumy p�j�ovala carsk�mu re�imu, t�m m�n� p��mo carismus z�visel na hospod��sk�ch vztaz�ch uvnit� zem�.

Prost�ednictv�m evropsk�ho kapit�lu se ozbrojil evropskou vojenskou technologi� a t�m vzrostl na “sob�sta�nou” (v relativn�m smyslu, samoz�ejm�) organizaci, kter� se pov��ila nad v�echny t��dy ve spole�nosti.

V takov� situaci p�irozen� mohla vyvstat my�lenka na vyhozen� t�to ciz� nadstavby do vzduchu dynamitem.

Inteligence se vyvinula pod p��m�m a bezprost�edn�m tlakem Z�padu, jako jej� nep��tel, st�t, daleko p�edb�hla �rove� zem� v hospod��sk�m rozvoji – st�t technologicky, inteligence ideologicky.

Zat�mco v star��ch bur�oazn�ch spole�nostech v Evrop� se revolu�n� my�lenky vyv�jely v�ce m�n� soub�n� s v�vojem �ir��ch revolu�n�ch sil, v Rusku z�skala inteligence p��stup k hotov�m kulturn�m a politick�m my�lenk�m Z�padu a zrevolucionalizovala sv� my�len� p�edt�m, ne� hospod��sk� v�voj zem� zrodil skute�n� revolu�n� t��dy, od kter�ch mohla z�skat podporu.

P�ekon�n d�jinami

Za t�chto podm�nek nezb�valo inteligenci nic jin�ho, ne� zn�sobit sv� revolu�n� nad�en� v�bu�n�mi silami nitroglycerinu. Tak vznikl klasick� terorismus Narodaja volja.

Teror soci�ln�ch revolucion��� byl celkem vzato v�plodem stejn�ch historick�ch faktor�: “sob�sta�n�” despotismus rusk�ho st�tu na jedn� stran� a “sob�sta�n�” rusk� revolu�n� inteligence na stran� druh�.

Av�ak uplynuly dv� dek�dy bez jak�hokoli ��inku a kdy� se objevili terorist� druh� vlny, u�inili tak jako epigoni, ozna�en� cejchem "p�ekon�n d�jinami."

Epocha kapitalistick�ho "Sturm und Drang" 80. a 90. let 19. stolet� zplodila a zkonsolidovala velk� pr�myslov� proletari�t, u�inila t�m v�n� z�sahy do hospod��sk� izolace venkova a spojilo ho bl�e s tov�rnami a m�sty.

Za Narodnaja volja nest�la ve skute�nosti ��dn� revolu�n� t��da. Soci�ln� revolucion��i jednodu�e necht�li vid�t revolu�n� proletari�t. P�inejmen��m nebyli schopni ocenit jeho pln� d�jinn� v�znam.

Samoz�ejm� by bylo snadn� sebrat tucet n�hodn�ch citac� z literatury  soci�ln�ch revolucion���, prohla�uj�c�, �e nestav� teror m�sto masov�ho boje, n�br� vedle n�ho. Av�ak tyto citace sv�d�� jen o boji ideolog� teroru, kter� vedli proti marxist�m – teoretik�m masov�ho boje.

Av�ak to na v�ci nic nem�n�. Svou podstatou teroristick� pr�ce vy�aduje tak koncentrovanou energii pro “velk� okam�ik”, takov� p�ecen�n� v�znamu individu�ln�ho hrdinstv� a kone�n� takovou “hermetickou” konspiraci, �e – pokud ne logicky, tak psychologicky – zcela vylu�uje agita�n� a organiza�n� pr�ci v mas�ch.

Pro teroristy na cel�m poli politiky existuj� jen dv� �st�edn� ohniska: vl�da a Bojov� organizace. "Vl�da je p�ipravena se p�echodn� sm��it s v�emi ostatn�mi proudy," Ger�uni (zakladatel Bojov� organizace eser�) napsal toto sv�m soudruh�m v okam�iku, kdy �elil trestu smrti, "ale rozhodla se zam��it v�echny sv� �dery na rozbit� soci�ln� revolu�n� strany."

"Up��mn� v���m," �ekl Kalajev (dal�� esersk� terorista) p��c� v obdobn� okam�ik, "�e se na�e organizace, v �ele s Bojovou organizac�, vypo��d� s autokraci�."

Cokoli je mimo r�mec teroru, je jen p��prava na boj, p�inejlep��m pomocn� prost�edek. V oslepuj�c�ch z�blesc�ch vybuchuj�c�ch bomb, miz� obrysy politick�ch stran a d�l�c� ��ry t��dn�ho boje beze stop.

A my sly��me hlas nejv�t��ho z romantik� a nejlep��ho praktika nov�ho terorismu Ger�uniho, jak nal�h� na sv� soudruhy, aby “zabr�nili rozkolu nejen s �adov�mi revolucion��i, ale dokonce i rozkolu s opozi�n�mi stranami obecn�."

Logika terorismu

"Nikoli m�sto mas, ale spole�n� s nimi." Nicm�n� terorismus je p��li� “absolutn�” formou boje, ne� aby se spokojil s omezenou a pod��zenou rol� ve stran�.

Zplozen nep��tomnost� revolu�n� t��dy, obrodil se pozd�ji nedostatkem sm�losti revolu�n�ch mas, m��e se terorismus udr�et pouze vyu��v�n�m slabosti a dezorganizace mas, zmen�ov�n�m jejich v�dobytk� a p�eh�n�n�m jejich por�ek.

"Vid�, �e je pro lidov� masy nemo�n�, vzhledem k charakteru modern� v�zbroje, pou��vat vidle a klacky – tyto letit� zbran� lidu – k zni�en� Bastil modern� doby," pravil �danov, pr�vn� z�stupce ob�alovan�ho, o teroristech b�hem procesu s Kalajevem.

"Po 9. lednu (masakr o 'krvav� ned�li', kter� ozna�il po��tek revoluce v roce 1905), vid�li velmi dob�e, co je zapojeno; a odpov�d�li na kulomety a rychlopaln� pu�ky revolvery a bombami; takov� jsou barik�dy dvac�t�ho stolet�."

Revolvery individu�ln�ch hrdin� m�sto klack� a vidl� lidu, bomby m�sto barik�d – to je skute�n� recept terorismu.

A nez�le�� na tom, do jak pod��zen� �lohy je teror vyk�z�n “um�l�mi” teoretiky strany, v�dy ve skute�nosti zauj�m� zvl�tn� �estn� m�sto. A Bojov� organizace, kterou ofici�ln� stranick� hierarchie stav� pod �st�edn� v�bor, se nevyhnuteln� uk�e b�t nad n�m, nad stranou a celou jej� prac� – dokud j� krut� osud nep�em�st� na policejn� odd�len�.

A p�esn� to je d�vod, pro� kolaps Bojov� organizace n�sledkem policejn� konspirace nevyhnuteln� znamen� politick� kolaps strany.

 



Naskenov�no, přeps�no a převedeno do form�tu HTML pro Trockistick� internetov� archiv Socialistickou organizac� pracuj�c�ch v roce 2002