Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Karel Marx a Bed�ich Engels

Data k �ivotu a �innosti
b�ezen 1875 - kv�ten 1883

(data jsou postupn� dopl�ov�na soub�n� se zve�ej�ov�n�m jednotliv�ch d�l� spis�)

1875
B�ezen 1875 - 1876	Engels pokra�uje v pr�ci na "Dialektice p��rody", kterou za�al ps�t v roce 1873 a v n� si vytkl za c�l zobecnit z hlediska dialektick�ho materialismu teoretick� poznatky p��rodn�ch v�d a podrobit kritice idealistick�, metafyzick� a vulg�rn� materialistick� n�zory na p��rodn� v�dy. V letech 1875-1876 p�e dv� kapitoly ("�vod" a "Pod�l pr�ce na polid�t�n� opice") a mnoho pozn�mek a fragment�.
18.-28. b�ezna	V souvislosti s mo�n�m slou�en�m dvou n�meck�ch d�lnick�ch organizac� - Soci�ln� demokratick� d�lnick� strany (eisena�sk�ch) a V�eobecn�ho n�meck�ho d�lnick�ho spolku (lassallovc�) - p�e Engels dopis v�dci Soci�ln� demokratick� d�lnick� strany Augustu Bebelovi, v n�m� ost�e kritizuje sv�m i Marxov�m jm�nem kompromisnick� n�vrh programu, zejm�na v�echna lassallovsk� dogmata, kter� obsahoval, oportunistick� formulace o st�tu a odklon od z�sady prolet��sk�ho internacionalismu.
28. dubna	Marx p�e doslov k autorizovan�mu francouzsk�mu vyd�n� prvn�ho d�lu "Kapit�lu".
5. kv�tna	Marx pos�l� Wilhelmu Brackovi kritick� p�ipom�nky k n�vrhu programu budouc� slou�en� n�meck� d�lnick� strany, je� byly pozd�ji nazv�ny "Kritika gothajsk�ho programu". Marx v t�to pr�ci d�le rozv�j� u�en� o diktatu�e proletari�tu, p�e o probl�mech p�echodn�ho obdob� od kapitalismu ke komunismu, v�decky zd�vod�uje nejd�le�it�j�� z�konitosti v�voje komunistick� spole�nosti a poukazuje na historickou nutnost obou jeho f�z� - socialismu a komunismu.
8. kv�tna	Marx informuje rusk�ho revolucion��e Petra Lavrovi�e Lavrova o opat�en�ch, je� podnikl, aby si zajistil konspirativn� adresu pro korespondenci s Ruskem.
20. kv�ten-srpen	Marx objas�uje mnoha propo�ty rozd�l mezi m�rou nadhodnoty a m�rou zisku. Tyto propo�ty se pozd�ji staly z�kladem 3. kapitoly III. d�lu "Kapit�lu" - "Pom�r m�ry zisku k m��e nadhodnoty".
Mezi 13. a 18. b�eznem	Marx p�e n�vrhy rezoluc� pro m�tink na po�est prvn�ho v�ro�� Pa��sk� komuny a charakterizuje v nich Komunu jako jit�enku "velk� soci�ln� revoluce". Rezoluce, p�ijat� jednomysln� 18. b�ezna na m�tinku lond�nsk�ch �len� Internacion�ly a emigrant� Komuny, jsou publikov�ny bez uveden� autorova jm�na ve zpr�v� o m�tinku v "Eastern Post" z 23. b�ezna v "International Heraldu" z 30. b�ezna.
�erven-prosinec	Marx se �asto sch�z� s Lavrovem a dopisuje si s n�m.
�erven-z���	Marx a Engels dost�vaj� od socialist� z Francie, Belgie, D�nska, Portugalska a USA informace o stavu d�lnick�ho hnut� v t�chto zem�ch.
18. �ervna	Marx v�nuje mimo��dnou pozornost pokus�m n�meck�ho chemika a fyziologa Moritze Trauba o vytvo�en� um�l� bu�ky; v dopise Lavrovovi zd�raz�uje, �e tyto pokusy maj� zna�n� v�znam pro objasn�n� vzniku �ivota na zemi.
21. �ervna	Engels, kter� je po haagsk�m kongresu Internacion�ly ve st�l�m spojen� s gener�ln� radou (jej� s�dlo bylo p�em�st�no do New Yorku), dost�v� od gener�ln� rady exempl��e d�v�rn�ho ob�n�ku o svol�n� konference Internacion�ly do Philadelphie, ur�en� k roz�i�ov�n� v sekc�ch na evropsk�m kontinentu a v Anglii.
Za��tek srpna	Marx a Engels p�epracov�vaj� pro druh� vyd�n� bro�uru n�meck�ho socialisty Johanna Mosta "Kapital und Arbeit" ["Kapit�l a pr�ce"], kter� popul�rn�m zp�sobem vykl�d� prvn� d�l "Kapit�lu"; kniha vych�z� v roce 1876 v Sask� Kamenici a v roce 1878 anglicky v USA.
Kolem 12. srpna	Marx odj�d� z Lond�na na l��en� do Karlov�ch Var.
Kolem 13.-14. srpna	Cestou do Karlov�ch Var se Marx zastavuje ve Frankfurtu nad Mohanem; nav�t�vuje redakci demokratick�ch novin "Frankfurter Zeitung und Handelsblatt" ["Frankfurtsk� noviny a obchodn� list"] a dlouze hovo�� s jejich redaktorem Leopoldem Sonnemannem.
13. srpna	Engels sd�luje gener�ln� rad� Mezin�rodn�ho d�lnick�ho sdru�en� v New Yorku, jak� opat�en� u�inil k roz���en� d�v�rn�ho ob�n�ku o svol�n� konference Internacion�ly do Philadelphie a jak� je situace v evropsk�ch sekc�ch internacion�ly.
15. srpna-11. z���	Marx se l��� v Karlov�ch Varech. �asto se sch�z� s rusk�m sociologem a historikem Maximem Maximovi�em Kovalevsk�m. Je pod tajn�m policejn�m dozorem.
Druh� polovina srpna-kolem 22. z��i	Engels je na zotaven� v Ramsgate.
11. z���	Na zp�te�n� cest� z Karlov�ch Var do Lond�na nav�t�vuje Marx Prahu a setk�v� se zde s n�meck�m demokratick�m publicistou Maxem Oppenheimern.
20. z���	Marx se vrac� do Lond�na.
Po 20. z��i - ��jen	Marx se op�t intenz�vn� zab�v� politickou ekonomi�; mnoho �asu v�nuje zejm�na studiu agr�rn�ch pom�r� v Rusku; po�izuje si podrobn� v�pisky z knih p�edstavitel� rusk� liber�ln� opozice - Jurije Fjodorovi�e Samarina, Alexandra Ivanovice Ko�eljeva a Konstantina Dmitrijevi�e Kavelina.
Kolem 9. ��jna	Marx a Engels dost�vaj� p�semnou nab�dku italsk�ho socialisty, v�dce mil�nsk� sekce Internacion�ly Enrica Bignamiho, aby pro jeden svazek "Biblioteca Socialista" ["Socialistick� kni�nice"] , kterou vyd�v�, p�ipravili v�bor ze sv�ch d�l.
11. a 12. ��jna	Engels prohla�uje v dopisech Brackovi a Bebelovi, �e on i Marx stejn� jako d��v odm�taj� gothajsk� program, �e v�ak proti n�mu nebudou vystupovat ve�ejn�, pon�vad� d�ln�ci jej p�ij�maj� jako komunistick�, a dod�v�, �e oba doufaj� v �sp�ch skute�n� komunistick� propagandy mezi d�ln�ky.
15. ��jna	Engels zd�raz�uje v dopise Bebelovi nutnost bedliv� sledovat ud�losti v Rusku, nebo� postaven� lidov�ch mas v zemi, politika rusk� vl�dy a stav revolu�n�ho hnut� nazna�uj�, �e Rusko bude prvn� zem�, v n� za�ne revoluce.
Druh� polovina ��jna -6. listopadu	Engels odj�d� se �enou vy��dit rodinn� z�le�itosti do Heidelbergu; cestou se zastavuje v Reinau, kde se setk�v� se sv�m zn�m�m, chemikem Friedrichem Paulim; na zp�te�n� cest� zaj�d� je�t� do Bingenu a Kol�na nad R�nem a p�es Ostende se vrac� do Lond�na.
Listopad-prosinec	Marx studuje speci�ln� literaturu o agrochemii (po�izuje si nap��klad podrobn� v�pisky z pr�ce Alexandra Nikolajevi�e Engelgardta "Chimi�eskije osnovy zemled�lija" ["Chemick� z�klady zem�d�lstv�"]), o fyzice a politick� ekonomii, hlavn� v�ak o agr�rn� ot�zce. Pro��t� Patlajevsk�ho knihu "D�n�nyj rynok v Rossiji ot 1700 do 1762 g." ["Pen�n� trh v Rusku od roku 1700 do roku 1762"] a Engelgardt�v �l�nek o ot�zk�ch rusk�ho zem�d�lstv�. Sou�asn� studuje 4. vyd�n� vojenskostatistick�ho sborn�ku, kter� vydal v roce 1871 rusk� gener�ln� �t�b a d�l� si z n�ho podrobn� v�pisky
12. listopadu	Na Lavrovovu ��dost p�e�etl Engels jeho �l�nek o socialismu a boji za existenci oti�t�n� v �asopise "Vperjod!" ["Vp�ed!"] z 15. z��� 1875. V dopise Lavrovovi vyjad�uje sv� stanovisko k Darwinovu u�en�, poukazuje na protiv�deck� postoj bur�oazn�ch darwinist� a kritizuje i samotn�ho Lavrova.
Konec listopadu	Vych�z� posledn� se�it autorizovan�ho francouzsk�ho vyd�n� prvn�ho d�lu Marxova "Kapit�lu". V doslovu Marx uv�d�, �e nez�visle na origin�lu m� francouzsk� vyd�m "Kapit�lu" samostatnou v�deckou hodnotu. Posledn� se�ity francouzsk�ho vyd�n� pos�l� Marx do mnoha zem� v�zna�n�m osobnostem d�lnick�ho hnut�, inici�tor�m a p�ekladatel�m rusk�ho vyd�n� "Kapit�lu" Germanu Alexandrovi�i Lopatinovi a Nikolaji Francevi�i Danielsonovi, a rovn� Lavrovovi a Kovalevsk�mu.
Prosinec 1875- �nor 1876	Marx studuje desetisvazkov� v�sledky pr�ce da�ov� komise a sb�rku posudk� guberni�ln�ch ��ad� o rolnick�ch z�le�itostech, kter� mu z Ruska poslal Danielson. Pova�uje tento materi�l za neoby�ejn� d�le�it� pro zpracov�n� probl�m� pozemkov�ho vlastnictv�, renty a agr�rn�ch pom�r� v�bec. V�pisk� z tohoto studia hodl� pou��t p�i definitivn�m zpracov�n� t�et�ho d�lu "Kapit�lu".
17. prosince	Marx oznamuje Lavrovovi, �e vzhledem k velk�mu rozsahu francouzsk�ho vyd�n� prvn�ho d�lu "Kapit�lu" nemohl publikovat v�cn� rejst��k, kter� Lavrov k tomuto vyd�n� p�ipravil.
1876
22. ledna	Engels hovo�� na lond�nsk�m shrom�d�n� svolan�m u p��le�itosti v�ro�� polsk�ho povst�n� z roku 1863. Jeho �e� je oti�t�na v listu "Vperjod!" z 15. �nora, kter� v Lond�n� vyd�val Lavrov.
�nor	Engels p�e pr�ci "Prusk� ko�alka v n�meck�m ��sk�m sn�mu", v n� odhaluje prusk� junkerstv� jako oporu v�ech reak�n�ch sil v N�mecku. Pr�ce vych�z� v listu "Volksstaat" ["Lidov� st�t"] z 25., 27. �nora a 1. b�ezna a jako samostatn� bro�ura.
7. �nora	Marx a Engels hovo�� na slavnostn�m shrom�d�n� konan�m na po�est 36. v�ro�� zalo�en� N�meck�ho d�lnick�ho vzd�l�vac�ho spolku v Lond�n�. Marx ve sv� �e�i zd�raz�uje, �e prvn� organizace proletari�tu v N�mecku, zejm�na Svaz komunist�, se ��dily z�sadou internacionalismu.
Polovina �nora	Marx se zab�v� problematikou t�et�ho d�lu "Kapit�lu" a p�e kr�tkou �vahu "Diferenci�ln� renta a renta jako pouh� �rok z kapit�lu vlo�en�ho do p�dy"; tuto �vahu zahrnul Engels pozd�ji do textu 44. kapitoly t�et�ho d�lu "Kapit�lu".
B�ezen-kv�ten	Marx studuje celou �adu d�l Mathiase Jakoba Schleidena, Josepha Ranka, L. Herrmanna aj. o ot�zk�ch fyziologie.
Za��tek dubna	Marx dost�v� dopis z USA, v n�m� jej jeden ze zakladatel� Socialistick� d�lnick� strany USA, Friedrich Adolf Sorge, informuje o �sp��ch d�lnick�ho hnut� a upozor�uje na nutnost ���it mezi americk�mi d�ln�ky "Manifest Komunistick� strany". Pros� proto Marxe a Engelse, aby zrevidovali anglick� p�eklad "Manifestu" po��zen� Hermannem Meyerem.
4. dubna	Marx oznamuje v dopise Sorgovi, �e se v souvislosti s prac� na "Kapit�lu" rozhodl studovat prameny o zem�d�lstv�, agr�rn�ch pom�rech a �v�ru ve Spojen�ch st�tech a pros� jej, aby mu k t�mto t�mat�m poslal kni�n� katalogy.
Kv�ten-�erven	Marx studuje formy ob�inov�ho vlastnictv�; pro��t� pr�ce n�meck�ho historika Georga Ludwiga Maurera.
Kolem 20. kv�tna -polovina �ervna	Engels je na zotaven� v Ramsgate.
Kolem 24. kv�tna	Marx dost�v� z Budape�ti dopis od Lea Frankela, jednoho z v�dc� ma�arsk�ho d�lnick�ho hnut� a b�val�ho �lena Pa��sk� komuny. V dopise jsou n�kter� �daje o pozemkov�m vlastnictv� v Uhr�ch.
24.-26. kv�tna	Marx a Engels konstatuj� ve vz�jemn� korespondenci rostouc� vliv protimarxistick�ch n�zor� n�meck�ho malobur�oazn�ho ideologa Eugena Diihringa na n�kter� �leny Socialistick� d�lnick� strany v N�mecku. Dosp�vaj� k z�v�ru, �e Diihringovy n�zory bude t�eba kritizovat v tisku.
28. kv�tna	V dopise Marxovi nasti�uje Engels celkov� rozvr�en� a charakter sv�ho spisu proti D�hringovi.
Konec kv�tna- konec srpna	Engels p�eru�uje pr�ci na "Dialektice p��rody" a za��n� shroma��ovat materi�l ke kritice Diihringov�ch n�zor�, �te Diihringovy knihy "Cursus der Philosophie" ["Kurs filosofie"], "Cursus der National- und Social�konomie" ["Kurs n�rodn� a soci�ln� ekonomie"] a "Kritische Geschichte der National�konomie und des Socialismus" ["Kritick� d�jiny n�rodn� ekonomie a socialismu"].
�erven-listopad	Engels p�e o �ivot� a �innosti n�meck�ho prolet��sk�ho revolucion��e Wilhelma Wolffa, Marxova a Engelsova spolupracovn�ka. Wolff�v �ivotopis vych�z� od 1. �ervence do 25. listopadu jako s�rie �l�nk� v socialistick�m �asopise "Die Neue Welt" ["Nov� sv�t"], jeho� redaktorem byl Wilhelm Liebknecht.
Polovina �ervna- kolem 30. �ervence	Engels si vy�izuje rodinn� z�le�itosti v Heidelbergu.
18.-23. �ervence	Marx je na n�v�t�v� u sv� �eny, kter� se l��� v Brightonu.
24. �ervence-1. z��i	Engels je na zotaven� v Ramsgate.
16. srpna-15. z���	Marx se l��� v Karlov�ch Varech.
Z��i 1876- za��tek ledna 1877	Engels p�e prvn� odd�l "Anti-D�hringa" ("Filosofie"), kter� vych�z� jako s�rie �l�nk� od 31. ledna do 11. kv�tna 1877 v �st�edn�m org�nu Socialistick� d�lnick� strany N�mecka, listu "Vorw�rts" ["Vp�ed"].
16.-22. z���	Na zp�te�n� cest� z Karlov�ch Var do Lond�na nav�t�vuje Marx Maxe Oppenheima v Praze a b�val�ho aktivn�ho funkcion��e rusk� sekce Internacion�ly Nikolaje Isaakovi�e Utina v Lutychu.
23. z��� 1876- srpen 1877	Marx si dopisuje s Brackem a navrhuje mu, aby vydal n�meck� p�eklad Lissagarayovy "Histoire de la Commune" ["D�jiny Komuny"]. Pon�vad� roz���en� tohoto d�la Marx pova�uje za v�znamn� politick� akt, rozhoduje se, �e p�eklad s�m zrediguje.
21. ��jna	Marx oznamuje v dopise Lavrovovi, �e skupina reak�n�ch rusk�ch liter�t� se chyst� vyd�vat v Lond�n� �asopis, kter� by seznamoval Angli�any s politick�m a soci�ln�m hnut�m v Rusku. Lavrov uve�ej�uje v��atky z Marxova dopisu v �asopise "Vperjod!" z 21. listopadu.
Za��tek listopadu	Marx pos�l� anglick�mu radik�lu Colletovi materi�l o Gladstonov� politice v��i Rusku, aby jej mohl pou��t v "Diplomatie Review" ["Diplomatick� p�ehled"].
20. listopadu	V dopise n�meck�mu prolet��sk�mu revolucion��i Johannu Philippu Beckerovi prohla�uje Engels sv�m i Marxov�m jm�nem, �e �sil� v�ech aktivn�ch funkcion��� Internacion�ly nem� sm��ovat k obnoven� d��v�j�� mezin�rodn� organizace, n�br� k zakl�d�n� a upevn�n� masov�ch d�lnick�ch stran v ka�d� zemi. Sv�j hlavn� �kol v t�to etap� spat�uj� Marx i Engels v tom, aby pos�lili prolet��slc� hnut� sv�mi v�deck�mi pracemi.
Prosinec	Marx �te Hansenovy, D�meli�ovy a Ut�enovi�ovy spisy o ob�inov�m vlastnictv�, Cardenasovu pr�ci o d�jin�ch pozemkov�ho vlastnictv� ve �pan�lsku a Cremazyho "Le droit fran�ais et lois hindou compar�s" ["Srovn�vac� studie o francouzsk�m a indick�m pr�vu"].
Prvn� polovina prosince	Marx se �asto setk�v� s Maximem Maximovi�em Kovalevsk�m.
18. prosince	Engels rozeb�r� v dopise sv�mu bratru Hermannovi situaci na Balk�n� a doch�z� k z�v�ru, �e rusko-tureck� v�lka je nevyhnuteln�.
21. prosince	Engels kritizuje v dopise Johannu Philippu Beckerovi oportunismus anglick�ch tradeunion� a chov�n� jejich v�dc�, kte�� pochlebuj� liber�ln� bur�oazii; informuje ho o stavu d�lnick�ho hnut� v Belgii, N�mecku a It�lii a o usnesen�ch mezin�rodn� konference konan� v �ervenci ve Philadelphii, na n� bylo dohodnuto form�ln� rozpustit Mezin�rodn� d�lnick� sdru�en�.
1877
Leden-prosinec	Marx pokra�uje ve studiu hospod��sk�ho a spole�ensk�ho v�voje Ruska, zejm�na se zab�v� agr�rn�mi pom�ry v Rusku po zru�en� nevolnictv�. Krom� jin�ho �te pr�ce Alexandra Illarionovi�e Vasil�ikova "Zemlevlad�nije i zemled�lije v Rossiji i drugich jevropejskich gosudarstvach" ["Pozemkov� dr�ba a zem�d�lstv� v Rusku a jin�ch evropsk�ch st�tech"], sv. 1-2, M. V. N�ru�eva "Russkoje zemlevlad�nije i zemled�lije" ["Rusk� pozemkov� dr�ba a zem�d�lstv�"] a Pavla Alexandrovi�e Sokolovsk�ho "O�erk istoriji selskoj ob��iny na severe Rossiji" ["N�stin d�jin vesnick� ob�iny na severu Ruska"]
9. ledna	Engels pos�l� Liebknechtovi pro "Vorw�rts" posledn� ��st prvn�ho, filosofick�ho odd�lu "Anti-D�hringa".
�nor-za��tek b�ezna	Marx rad� anglick�mu novin��i, b�val�mu �lenu Internacion�ly, Maltmanovi Barrymu p�i psan� �l�nk� odhaluj�c�ch Gladstonovu zahrani�n� politiku. Barryho �l�nky vych�zej� po��tkem b�ezna v n�kolika konzervativn�ch listech.
Za��tek �nora	Engels p�e "Pozn�mku ke str�nce 29 ,D�jin Komuny' (P��m��� pana Thierse z 30. ��jna 1870)" a pos�l� ji autorovi uveden�ho d�la Lissagarayovi.
13. �nora	Engels p�e Bignamimu o n�meck�ch volb�ch z roku 1877 a o �sp��ch n�meck� soci�ln� demokratick� strany. Dopis je �ten na 2. sjezdu Hornoitalsk� federace, jen� se konal ve dnech 17.-18. �nora v Mil�n�, a oti�t�n v socialistick�m listu "La Plebe" ["Lid"] z 26. �nora.
Kolem 20. �nora -kolem 14. b�ezna	Engels je u nemocn� Lizzy v Brightonu.
5. b�ezna	Marx pos�l� Engelsovi prvn� ��st 10. kapitoly druh�ho odd�lu "Anti-D�hringa", v n� kritizuje D�hringovy n�zory na d�jiny politick� ekonomie.
Mezi 6. a 14. b�eznem	Na Marx�v popud p�e Engels �l�nek "Z It�lie". Zab�v� se v n�m �sp�chy socialistick�ho hnut� a zd�vod�uje, pro� je pro vytvo�en� d�lnick� strany nezbytn� p�ekonat vliv anarchismu, �l�nek vych�z� v listu "Vorw�rts" ze 16. b�ezna.
16. b�ezna	Marx pros� Lavrova, aby sestavil p�ehled soudn�ch a policejn�ch perzekuc� v Rusku, proto�e chce irsk�mu �lenovi Doln� sn�movny O'Clerymu poslat materi�l pro jeho projev v parlament�. Lavrov Marxov� prosb� vyhovuje.
Konec b�ezna	Marx za��n� znovu pracovat na rukopise druh�ho d�lu "Kapit�lu".
Kv�ten-prosinec	Engels si poznamen�v� podrobnosti o slo�en� a rozm�st�n� rusk� arm�dy v rusko-tureck� v�lce.
�erven-srpen	Engels p�e druh� odd�l "Anti-Diihringa" ("Politick� ekonomie"). S�rie �l�nk� vych�z� v p��loze k listu "Vorw�rts" od 27. �ervence do 30. prosince.
�erven-�ervenec	Engels p�e pojedn�n� "Taktika p�choty a jej� materi�ln� p���iny. 1700-1870".
Polovina �ervna	Na Brackovu ��dost p�e Engels pro "Volks-Kalender" ["Lidov� kalend��"] stru�n� �ivotopis Karla Marxe. �ivotopis je publikov�n v roce 1878.
�ervenec-srpen	Marx �te knihy rusk�ho ekonoma a statistika Illariona Igna�jevi�e Kaufmana "T�orija kolebanija cen" ["Teorie kol�s�n� cen"], "K u�eniju o d��gach i kredite" ["K nauce o pen�z�ch a �v�ru"], 1. vyd�n�, a pr�ci Karla Kniese "Das Geld. Darlegung der Grundlehren von dem Gelde" ["Pen�ze. V�klad z�kladn�ch nauk o pen�z�ch"].
4. �ervence	Engels odj�d� na n�kolik dn� do Manchesteru.
11. �ervence-28. srpna	Engels a nemocn� Lizzy Burnsov� jsou na zotaven� v Ramsgate
Kolem 23.-29. �ervence	Marx se �asto setk�v� s n�meck�m soci�ln�m demokratem Karlem Hirschem, kter� ho p�ijel nav�t�vit z Pa��e. Hirsch informuje Marxe o hospod��sk�m a politick�m v�voji Francie a o situaci v n�meck� soci�ln� demokratick� stran�.
Srpen 1877-duben 1878	Engels p�e t�et� odd�l "Anti-D�hringa" ("Socialismus"), kter� vych�z� jako s�rie �l�nk� v p��loze k listu "Vorw�rts" od 5, kv�tna do 7. �ervence 1878.
8. srpna	Marx pos�l� Engelsovi druhou ��st 10. kapitoly druh�ho odd�lu ,, Anti -D�hringa".    Marx s man�elkou a dcerou Eleanorou odj�d�j� na l��en� do Neuenahru (v N�mecku).
5. z���-kolem 21. z���	Engels s Lizzy jsou na zotaven� ve Skotsku.
Kolem 27. z���	Marx se vrac� do Lond�na. V dopise Sorgovi p�e o sv�m studiu p�vodn�ch rusk�ch pramen� k situaci v Rusku. Poznamen�v�, �e Rusko je u� na prahu revolu�n�ho p�evratu.
19. ��jna	Marx pos�l� Sorgovi rukopis prvn�ho d�lu "Kapit�lu", aby jej p�elo�il do angli�tiny, a d�v� mu pokyny o zm�n�ch, kter� by bylo t�eba prov�st v textu americk�ho vyd�n�. Toto vyd�n� se neuskute�nilo.
19. a 23. ��jna	V dopisech Sorgovi a Brackovi charakterizuje Marx situaci v n�meck� soci�ln� demokratick� stran�, v n� se po kompromisu s lassallovci a d�hringovci "ani ne tak v mas�ch jako sp�e mezi v�dci (z vy���ch t��d...) rozmohl nezdrav� duch"; ost�e kritizuje �asopis "Die Zukunft" ["Budoucnost"] a jeho redaktora, soci�ln�ho reformistu H�chberga, kter� se "za pen�ze vet�el" do soci�ln� demokratick� strany. Hlavn� tendenc� tohoto �asopisu, uv�d� Marx, je nahrazov�n� materialistick�ho pozn�n� fr�zemi o "spravedlnosti, svobod� a rovnosti" atd. Marx kritizuje tak� redakci listu "Vorw�rts" za to, �e d�v� str�nky �st�edn�ho org�nu strany k dispozici lidem, kte�� nejen neznaj� teorii, ale nemaj� naprosto nic spole�n�ho s t��dn�m bojem proletari�tu.
Listopad 1877- �ervenec 1878	Marx p�ipravuje do tisku 1. kapitolu druh�ho d�lu "Kapit�lu".
Asi listopad	Marx p�e dopis redakci �asopisu "Ot��estvennyje zapiski" ["Vlasteneck� z�pisky"], j�m� odpov�d� na �l�nek rusk�ho publicisty a liter�rn�ho kritika, jednoho z ideolog� narodnictv�, Nikolaje Konstantinovi�e Michajlovsk�ho "Karl Marx pered sudom g. J. �ukovskogo" ["Karel Marx p�ed soudem pana J. �ukovsk�ho"]. V dopise Marx konstatuje, �e je mo�n�, aby se Rusko vyhnulo kapitalistick� cest� v�voje. Dopis nebyl odesl�n; v roce 1886 byl oti�t�n v Zenev� a vroce 1888v rusk�m leg�ln�m tisku.
Listopad-prosinec	Marx studuje d�la Roberta Owena.
10. listopadu	V dopise n�meck�mu historikovi Wilhelmu Blosovi vyjad�uje Marx sv� i Engelsovo stanovisko ke kultu osobnosti.
1878
1878-1882	Marx se intenz�vn� a systematicky zab�v� algebrou; studuje a d�l� si v�pisky z d�l Lacroixov�ch, Maclaurinov�ch, Eulerov�ch a Potsov�ch a do zvl�tn�ch se�it� si p�e �etn� pozn�mky. Pokra�uje v matematick�m b�d�n� zapo�at�m v �edes�t�ch letech; studuje knihy Soriho, Boucharlata, Hinda, Halla a Hemminga a d�l� si z nich konspekty. P�e n�stin historie diferenci�ln�ho po�tu.
Za��tek roku 1878	Engels p�e �l�nek "P��rodov�da ve sv�t� duch�", kter� pozd�ji zahrnul do "Dialektiky p��rody".
11. ledna	Engels vyslovuje v dopise Beckerovi uspokojen� nad zalo�en�m �v�carsk� d�lnick� strany; rozeb�r� situaci v d�lnick�m hnut� ve Francii a poukazuje na chyby n�meck� soci�ln� demokratick� strany.
12. ledna	Engels rozeb�r� v dopise Bignamimu situaci v d�lnick�m hnut� v N�mecku, Francii a Spojen�ch st�tech americk�ch; zvl�tn� pozornost v�nuje pom�r�m v Rusku, nebo� tu uzr�v� revolu�n� situace. V��atky z tohoto dopisu uve�ej�uje Bignami v "La Plebe" z 22. ledna.
4. a 11. �nora	Marx p�e Liebknechtovi dva dopisy o v�chodn� ot�zce; Liebknecht z nich uve�ej�uje �ryvky v p��loze ke druh�mu vyd�n� sv� bro�ury o v�chodn� ot�zce, kter� vych�z� po��tkem b�ezna.
Kolem 9. �nora	Marx dost�v� od Hirsche z Pa��e informace o socialistick�m hnut� ve Francii; Hirsch poukazuje na obt�e s vyd�v�n�m socialistick�ho listu "L'�galit�" ["Rovnost"] a pros� Engelse o spolupr�ci.
Polovina �nora- polovina b�ezna	Engels p�e del�� pojedn�n� "Evrop�t� d�ln�ci v roce 1877", v n�m� charakterizuje situaci v d�lnick�m hnut� v evropsk�ch zem�ch a dokazuje por�ku anarchistick�ch dogmat, krach anarchistick� taktiky a naprost� v�t�zstv� politick� linie Internacion�ly. D�le uv�d�, �e z�klady jednoty a solidarity mezin�rodn�ho proletari�tu v boji proti jeho utla�ovatel�m, kter� vytvo�ila Internacion�la, d�le upev�ovaly strany d�lnick� t��dy zalo�en� v r�zn�ch zem�ch. Pojedn�n� vych�z� v p�ti ��slech newyorsk�ho socialistick�ho listu "The Labor Standard" ["Prapor pr�ce"] z 3., 10., 17., 24. a 31. b�ezna.
Konec b�ezna-kv�ten	Marx �te Kaufmanovu pr�ci "T�orija i praktika bankovogo d�la" ["Teorie a praxe bankovnictv�"] a d�l� si podrobn� pozn�mky.
15.-20. dubna	Marx a Engels se setk�vaj� s Wilhelmem Liebknechtem, kter� p�ijel z N�mecka.
Kv�ten-za��tek �ervna	Engels p�e p�vodn� variantu p�edmluvy k prvn�mu kni�n�mu vyd�n� "Anti-D�hringa". Pozd�ji za�azuje tuto p�edmluvu do sv� pr�ce "Dialektika p��rody" ("Star� p�edmluva k ,Anti-D�hringu'. O dialektice").
21. kv�tna- konec kv�tna	Marx si pro svou pr�ci na "Kapit�lu" d�l� konspekt z prvn� v�ro�n� zpr�vy kancel��e statistiky pr�ce, kterou dostal z USA.
Konec kv�tna-�erven	Marx pokra�uje intenzivn�ji ve studiu agrochemie a geologie, zejm�na �te pr�ce Jukesovy, Johnstonovy, Koppovy aj. a d�l� si z nich v�pisky.
11. �ervna	Engels p�e definitivn� text p�edmluvy k prvn�mu kni�n�mu vyd�n� "Anti-D�hringa".
12. a 27. �ervna	Marx p�e do redakc� list� "The Daily News" ["Denn� zpr�vy"] a "Frankfurter Zeitung" ["Frankfurtsk� noviny"] prohl�en� odhaluj�c� Bismarckova stoupence Lothara Buchera. Prohl�en� vych�zej� 13. a 29. �ervna.
Za��tek �ervence	Marx p�e �l�nek "D�jiny Mezin�rodn�ho d�lnick�ho sdru�en� z pera pana George Howella"; odhaluje v n�m Howellova fale�n� tvrzen� a vyzdvihuje velkou my�lenku mezin�rodn� solidarity proletari�tu, uv�d�nou ve skutek stranami d�lnick� t��dy, je� jsou zakl�d�ny v cel�m sv�t�, �l�nek vych�z� v �asopise "The Secular Chronicle" ["Sv�tsk� kronika"] ze 4. srpna.
Kolem 8. �ervence	V Lipsku vy�lo prvn� kni�n� vyd�n� Engelsovy knihy "Pana Eugena Diihringa p�evrat v�dy" ["Anti-D�hring"]. Vedle kritiky D�hringov�ch "teori�" jsou zde systematicky vylo�eny v�echny t�i sou��sti marxismu - dialektick� a historick� materialismus, marxistick� politick� ekonomie a v�deck� komunismus.
19. �ervence	Marx dost�v� od Sorga dopis, v n�m� jej Sorge informuje o �innosti Socialistick� d�lnick� strany a n�meck�ch soci�ln�ch demokrat� v USA a charakterizuje d�lnick� hnut� a celkovou politickou situaci v zemi.
Srpen	Po dokon�en� "Anti-D�hringa" zam��l� Engels za��t systematicky zpracov�vat materi�l pro "Dialektiku p��rody" a p�ipravuje si celkov� pl�n pr�ce.
4.-14. z��i	Marx je na l��en� v Malvernu.
12. z���	Um�r� Engelsova dru�ka Lizzy Burnsov�.
��jen-listopad	Pro svou pr�ci na "Kapit�lu" pro��t� Marx pr�ce o historii bank a pen�n�ho ob�hu od Pietra Roty, Antonia Ciccona, Karla Dietricha H�llmanna, Luigiho Cossy, Ch. A. Manna, Francise Amasy Walkera aj., d�l� si v�pisky a kritick� pozn�mky.
Konec ��jna	Marx s Engelsem rad� Wilhelmu Liebknechtovi, aby vyd�val ve �v�carsku stranick� org�n, kter� by se ileg�ln� roz�i�oval v N�mecku, nebo� po p�ijet� z�kona proti socialist�m nen� mo�n� vyd�vat v N�mecku leg�ln� stranick� org�ny.
Prvn� polovina listopadu	Marx dost�v� z Lond�na od Kovalevsk�ho informace o polemice, kter� se v rusk�m tisku rozv��ila kolem "Kapit�lu".
15. a 28. listopadu	Marx poukazuje v dopisech Danielsonovi na zm�ny v textu prvn�ho d�lu "Kapit�lu", k nim� je t�eba p�ihl�dnout p�i p��prav� nov�ho rusk�ho vyd�n�; upozor�uje jej na r�st monopol� v USA po skon�en� ob�ansk� v�lky a na pr�myslovou krizi v Anglii.
Druh� polovina listopadu- prosinec	Marx pracuje na druh�m a t�et�m d�lu "Kapit�lu"; studuje prameny k d�jin�m agr�rn�ch pom�r�, mezi nimi knihy Georga Hanssena, Stefana Jaciniho a v�ro�n� zpr�vu komise hlavn� pozemkov� spr�vy USA za rok 1870; pro��t� celou �adu prac� o d�jin�ch Francie.
Kolem 26. listopadu	Engels dost�v� od Lopatina, kter� se pr�v� vr�til z jedn� ze sv�ch ileg�ln�ch cest do Ruska, zpr�vu o situaci v zemi po skon�en� rusko-tureck� v�lky a o �innosti narodnik�.
Prosinec 1878- leden 1879	Marx d�le intenz�vn� studuje finan�nictv� a bankovnictv�, d�l� si mno�stv� v�pisk� a pozn�mek; �te knihy Diest-Daberovy, Reyeovy, Bonnetovy, Gassiotovy aj.
Prosinec	Marx �te pr�ce Otty Caspariho a Emila Du Boise-Reymonda o Leibnizovi a spisy Ren� Descarta o fyzice a matematice.
1879
Leden-prosinec	Marx pokra�uje ve studiu politick� ekonomie, hlavn� z rusk�ch a americk�ch pramen�.
Konec �nora	Marx se seznamuje se zpr�vou o stavu rusk�ch financ� a rusk� finan�n� politice za posledn�ch 15 let, kterou na jeho ��dost sestavil Danielson.
Po 16. b�eznu	Marx �te Kovalevsk�ho �l�nek "Zametka po povodu projekta bolgarskoj konstitucii" ["Pozn�mka k n�vrhu bulharsk� �stavy"] oti�t�n� v rusk�m v�deck�m a liter�rn� politick�m �asopisu "Slovo".
21. b�ezna	Engels p�e pro "La Plebe" �l�nek nazvan� "V�jime�n� z�kon proti socialist�m v N�mecku. - Situace v Rusku". Informuje v n�m italsk� d�ln�ky o �sp��ch d�lnick�ho hnut� v N�mecku a o dozr�v�n� revoluce v Rusku, �l�nek vych�z� 30. b�ezna.
Nejpozd�ji v dubnu	Marx dost�v� z Pa��e dopis od francouzsk�ho socialisty Julese Guesda, aktivn�ho bojovn�ka za zalo�en� d�lnick� strany ve Francii. Guesde oznamuje Marxovi, �e s jeho n�zory souhlas�, informuje jej o francouzsk�m d�lnick�m hnut� a projevuje p��n� Marxe nav�t�vit.
Duben	Marx vyjad�uje v dopise Kovalevsk�mu sv�j n�zor na v�znam fyziokrat� v d�jin�ch politick� ekonomie (v souvislosti s recenz� Karejevovy knihy "Krcs�jan� i krestjanskij vopros vo Francii v posledn�j �erverti XVIII veka" ["Roln�ci a rolnick� ot�zka ve Francii v posledn� �tvrtin� XVIII. stolet�"].
10. dubna	V dopise Danielsonovi vysv�tluje Marx, pro� se zdr�elo vyd�n� druh�ho d�lu "Kapit�lu"; charakterizuje p���iny i n�sledky hospod��sk� krize v Evrop� a Americe a popisuje rozvoj �eleznic a jejich vliv na koncentraci kapit�lu, na r�st zahrani�n�ho obchodu a na postaven� lidov�ch mas.
�erven-�ervenec	Marx s Engelsem pom�haj� p�ipravovat vyd�v�n� ileg�ln�ho �st�edn�ho org�nu n�meck� soci�ln� demokratick� strany.
Polovina �ervna-z���	Ve sv�ch dopisech v�d��m osobnostem n�meck�ho d�lnick�ho hnut� kritizuj� Marx a Engels anarchistick� postoj "levice" veden� Johannem Mostem, redaktorem listu "Freiheit" ["Svoboda"]. Most v t�chto novin�ch tupil ve�kerou �innost veden� n�meck� soci�ln� demokratick� strany, zejm�na v�ak to, �e vyu��vala jako tribuny parlamentu.
Polovina �ervna- za��tek srpna	Marx s Engelsem �tou knihu n�meck�ho konzervativn�ho publicisty Rudolfa Meyera "Politische Gr�nder und die Corruption in Deutschland" ["Politi�t� gr�nde�i a korupce v N�mecku"] , kterou jim autor v�noval a kter� je v N�mecku zak�z�na. Po�izuj� si z n� v�pisky a d�laj� si pozn�mky. Engels pou�il pozd�ji sv�ch z�znam� pro �l�nek "Socialismus pana Bismarcka".
17. �ervna	Engels konstatuje v dopise Eduardu Bernsteinovi, �e anglick� tradeuniony odm�taj� jakoukoli ��ast na politick�m boji a �e se ve sv� �innosti omezuj� pouze na st�vkov� boj za zvy�ov�n� mezd a zkracov�n� pracovn� doby.
Druh� polovina roku 1879- listopad 1880	Marx p�e kritick� pozn�mky ke knize Adolpha Wagnera "U�ebnice politick� ekonomie. V�eobecn� �ili teoretick� nauka o n�rodn�m hospod��stv�", sv. 1. Formuluje a rozv�j� celou �adu tez� o teorii hodnoty vylo�en� v "Kapit�lu".
Srpen	Marx dost�v� z USA od p�ednosty kancel��e pr�ce v Massachusetts zpr�vy za l�ta 1874-1879 a od Sorga statistick� podklady kancel��� pr�ce z Pensylv�nie, Ohia a Massachusetts.
Za��tek srpna	Marx dost�v� od Danielsona zevrubnou zpr�vu o finan�n� situaci a stavu zem�d�lstv� v Rusku op�raj�c� se o statistick� �daje zemstev.
4. srpna	Engels sd�luje v dopise Bebelovi, �e on i Marx odm�tli spolupr�ci v pl�novan�m �st�edn�m org�nu n�meck� soci�ln� demokratick� strany "Der Sozialdemokrat" ["Soci�ln� demokrat"], nebo� v �ele listu m�la st�t oportunistick� skupina H�chberg-Schramm-Bernstein, kter� by z listu ud�lala p�ku malobur�oazn�ch �ivl� ve stran�.
Kolem 5.-27. srpna	Engels je na zotaven� v Eastbourne.
Kolem 8. srpna- kolem 17. z��i	Marx se l��� a zotavuje na ostrov� Jersey a v Ramsgate
Kolem 14. srpna	Marx �te Carletonovu knihu "Traits and stories of the Irish peasantry" ["�rty a pov�dky o irsk�ch roln�c�ch"] ; v dopise ze 14. srpna p�e Engelsovi, jak� na n�ho kniha i autor u�inili dojem.
Nejd��ve v z���	Engels p�e pro "Dialektiku p��rody" kapitolu "Dialektika".
9. z���	Engels informuje Marxe v dopise o obsahu H�chbergovy "Jahrbuch f�r Sozialwissenschaft und Socialpolitik" ["Ro�enka pro soci�ln� v�du a soci�ln� politiku"], a zvl�t� o �l�nku, kter� napsali H�chberg, Bernstein a Schramm. V �l�nku se otev�en� prav�, �e n�meck� soci�ln� demokracie sv�m prolet��sk�m t��dn�m stanoviskem sama vyvolala zaveden� z�kona proti socialist�m, �e soci�ln� demokratick� hnut� mus� m�t zcela pokojn�, reformistick� r�z a �e veden� tohoto hnut� pat�� tud� do rukou bur�oazn� "vzd�lan�" vrstvy. Engels navrhuje neprodlen� vystoupit proti oportunist�m.
10. z���	Marx odpov�d� na Engelsovu zpr�vu o �innosti H�chbergovy skupiny a souhlas� s okam�it�m vystoupen�m proti n�.
17. z���	Marx se vrac� do Lond�na.
17.-18. z���	Engels pos�l� sv�m i Marxov�m jm�nem okru�n� dopis Bebelovi, Liebknechtovi, Brackovi aj. Ost�e v n�m protestuje proti smi�liveck�mu postoji veden� k oportunistick�mu sm�ru ve stran�, v jeho� �ele stoj� H�chberg, Bernstein a Schramm, a kritizuje oportunistick� kol�s�n�, kter� se ve stran� projevilo po zaveden� v�jime�n�ho z�kona proti socialist�m. Marx i Engels d�sledn� h�j� t��dn� r�z prolet��sk� strany a po�aduj�, aby byl odstran�n jak�koli vliv oportunistick�ch �ivl� na stranu a jej� org�ny. Marxova a Engelsova kritika pom�h� vedouc�m �initel�m n�meck� soci�ln� demokratick� strany, aby napravili sv� jedn�n� a postavili se proti oportunist�m.
19. z���	Marx informuje dopisem Sorga jednak o sv�m stanovisku v��i oportunist�m v n�meck� soci�ln� demokratick� stran� - H�chbergovi, Bernsteinovi a Schrammovi - jednak o stanovisku k anarchistick� agitaci Johanna Mosta a o okru�n�m dopise, kter� spolu s Engelsem poslali stranick�mu veden� n�meck� soci�ln� demokratick� strany.
Asi ��jen 1879- ��jen 1880	Marx studuje zejm�na probl�my pozemkov� renty a agr�rn�ch pom�r� v�bec, p�i�em� nad�le v�nuje zna�nou pozornost pramen�m a literatu�e o ob�in�. �te Kovalevsk�ho pr�ci "Ob��innoje zemlevlad�nije, p���iny, chod i posledstvija jego razlo�enija" ["Ob�inov� pozemkov� dr�ba, p���iny, pr�b�h a d�sledky jej�ho rozkladu"] ; d�l� si podrobn� v�pisky o charakteru ob�iny, o tom, jak� m�sto zauj�m� a jak� soci�ln� a ekonomick� v�znam m� v r�zn�ch obdob�ch a u r�zn�ch n�rod�.    Sestavuje chronologick� v�pisky z d�jin Indie (za l�ta 664-1858). Zvl�tn� pozornost v�nuje dobyt� a podman�n� Indie Angli�any. Faktick� materi�l �erp� hlavn� z knihy R. Sewella "Analytical history of India" ["Analytick� d�jiny Indie"] a z d�la Mountstuarta Elphinstona o d�jin�ch Indie.
Polovina ��jna	Marx a Engels dost�vaj� z USA od funkcion��e d�lnick�ho hnut� Theodora Friedricha Cuna dopisy s prosbou, aby p�sobili na n�meck� socialisty v Americe, kte�� zauj�maj� sekt��sk� postoj v��i americk�mu d�lnick�mu hnut�.
14. a 24. listopadu	Engels v dopisech Bebelovi ost�e kritizuje vystupov�n� soci�ln� demokratick�ch poslanc� v ��sk�m sn�mu, kte�� rozm�l�ovali t��dn� charakter �kol� soci�ln� demokratick� strany a nezaujali d�sledn� stanovisko k ochrann�m cl�m. V souvislosti s t�m formuluje hlavn� z�sadu, j� se maj� soci�ln� demokrati�t� poslanci v bur�oazn�m parlamentu ��dit: nehlasovat pro ��dn� opat�en�, jimi� by se posilovala moc vl�dy nad lidem; rozv�j� p�itom celou �adu tez� o prolet��sk� stran�.
Konec roku 1879 po��tek roku 1880	Marx �te "Istori�eskije monografii i issledovanija" ["Historick� monografie a studie"] od Nikolaje Ivanovi�e Kostomarova; p�i �ten� si d�l� ob��rn� v�pisky a pozn�mky zejm�na k povst�n� St�pana Razina.
1880
1880 - 1881	Engels p�e t�i kapitoly pro "Dialektiku p��rody" ("Z�kladn� formy pohybu", "M�ra pohybu - Pr�ce" a "Slapov� t�en�") a �adu pozn�mek a fragment�.
Leden-prosinec	Marx pracuje na II. a III. d�le "Kapit�lu"; p�e novou variantu III. odd�lu druh�ho d�lu, �te pr�ce o politick� ekonomii, p�edev��m o ot�zk�ch pozemkov�ho vlastnictv�, renty, zem�d�lstv� a finan�n�ch ot�zk�ch a d�l� si z nich v�pisky.
Leden-prvn� polovina b�ezna	Na ��dost francouzsk�ho socialisty Paula Lafargua p�epracov�v� Engels t�i kapitoly "Anti-D�hringa" (I. kapitolu "�vodu" a I. a II. kapitolu t�et�ho odd�lu) na samostatnou pr�ci "V�voj socialismu od utopie k v�d�", ur�enou k propagov�n� my�lenek v�deck�ho komunismu. Pr�ce vych�z� na pokra�ov�n� nejprve francouzsk� (v p�ekladu Paula Lafargua) v �asopisu "La Revue Socialiste" ["Socialistick� p�ehled"] z 20. b�ezna, 20. dubna a 5. kv�tna a jako bro�ura s n�zvem "Socialisme utopique et socialisme scientifique" ["Utopick� socialismus a v�deck� socialismus"].
Konec �nora	Engels p�e pro org�n francouzsk� D�lnick� strany "L'�galit�" �l�nek "Socialismus pana Bismarcka". Odhaluje v n�m pravou podstatu takzvan�ch "soci�ln�ch opat�en�" Bismarckovy vl�dy (zaveden� cel a koncentraci v�ech �eleznic v rukou c�sa�sk� vl�dy), �l�nek vych�z� 3. a 24. b�ezna.
Konec b�ezna 1880- po��tek �ervna 1881	Marxe �asto nav�t�vuje rusk� revolucion��, narodovolec Leo Hartmann.
Konec b�ezna	Marx p�e �vodn� pozn�mky k vyd�n� sv�ho d�la "B�da filosofie" v listu "L'�galit�". Pozn�mky jsou oti�t�ny ve form� redak�n�ho �vodn�ku 7. dubna.
Prvn� polovina dubna	Marx sestavuje na ��dost francouzsk�ch socialist� "D�lnickou anketu", jej� pomoc� se m� zjistit, za jak�ch podm�nek �ije, pracuje a bojuje francouzsk� proletari�t. "Anketa" je uve�ejn�na v "Revue socialiste" z 20. dubna 1880 a jako let�k roz�i�ov�na ve 25 000 exempl���ch po cel� Francii.
Za��tek kv�tna	V Engelsov� byt� se kon� porada s Guesdem, kter� p�ijel do Lond�na projednat program francouzsk� D�lnick� strany. Porady se ��astn� Marx, Engels, Guesde a Lafargue. Marx formuluje teoretick� �vod k programu francouzsk� D�lnick� strany. Program, vypracovan� za Marxovy a Engelsovy ��asti, je oti�t�n v "L'�galit�" z 30. �ervence, v "Le Prol�taire" ["Prolet��"] z 10. �ervence a v "Revue socialiste" z 20. �ervence; v listopadu je p�ijat na sjezdu v Le Havru.
Kolem 4.-5. kv�tna	Marx p�e �vod k francouzsk�mu vyd�n� Engelsovy pr�ce "V�voj socialismu od utopie k v�d�", kter� vych�z� koncem kv�tna v Pa��i.
Po 21. kv�tnu	Marx pokra�uje v redigov�n� francouzsk�ho p�ekladu I. d�lu "Kapit�lu" a rad� se o n�kter�ch p�ekladatelsk�ch probl�mech s Lafarguem.
Duben	Marx rediguje rukopis Lafarguova Manifestu francouzsk� D�lnick� strany.
27. �ervna	Marx schvaluje v dopise Ferdinandu Domelovi-Nieuwenhuisovi, zakladateli holandsk� soci�ln� demokratick� strany, �mysl p�ipravit popul�rn� v�klad prvn�ho d�lu "Kapit�lu" v holand�tin�.
22. �ervence a 5. srpna	Engels slibuje Marin� Karlovn� Kablukovov�, �e j� pom��e p�i vyhled�v�n� literatury o anglick�ch a americk�ch odborn�ch �kol�ch; informuje ji o stavu lidov�ho vzd�l�n� v Anglii a p�e o dom�ck�m pr�myslu v z�padn� Evrop� a v Rusku a o rozpadu vesnick� ob�iny a art�l� v Rusku.
Srpen-13. z��i	Marx je s rodinou v Ramsgate; setk�v� se s americk�m socialistou Johnem Swintonem a hovo�� s n�m o situaci v Rusku, N�mecku, Francii a Anglii.
Polovina srpna- 19. z���	Engels je na zotaven� v Ramsgate a Bridlington Quay
Kolem 24. srpna	Marx a Engels dost�vaj� od rusk�ho statistika a ekonoma Nikolaje Alexejevi�e Kablukova jeho pr�ci "O�erk chozjajstva �astnych zemlevlad�lcev" ["N�stin hospod��stv� soukrom�ch dr�itel� p�dy"].
Asi z���-listopad	Marx �te v rusk�m v�deckopolitick�m a liter�rn�m �asopisu "V�stn�k Jcvropy" ["Evropsk� v�stn�k"] vzpom�nky rusk�ho liber�ln�ho liter�ta Pavla Vasiljevi�e Ann�nkova "Zame�at�l'noje d�sjatiletije" ["Pozoruhodn� desetilet�"] a d�l� si pozn�mky.
12. z���	Marx doporu�uje Danielsonovi, kter� ho prosil o naps�n� �l�nku k ot�zk�m rusk�ho hospod��stv� po reform� z roku 1861 pro n�kter� rusk� �asopis, aby s�m uve�ejnil materi�l o hospod��sk�m v�voji Ruska a pou�il k tomu dopisy, je� Marx Danielsonovi psal. Ve sv� odpov�di rozeb�r� Marx zvl�tnosti hospod��sk� krize v Anglii a poukazuje na to, �e vlivem krize v zem�d�lstv� se zhor�ilo postaven� farm���.
Konec z���	Marx a Engels projedn�vaj� s Liebknechtem, kter� pr�v� p�ijel do Lond�na, stranick� ot�zky, zejm�na situaci v listu "Der Sozialdemokrat"; dov�daj� se od n�ho, �e v n�meck� soci�ln� demokratick� stran� byly provedeny n�kter� zm�ny, jimi� se m� dos�hnout zlep�en� stranick� pr�ce.
��jen 1880- asi kv�ten 1881	Marx se �asto sch�z� s anglick�m malobur�oazn�m publicistou Henry Hyndmanem a rad� mu, jak vystupovat v tisku. Hyndman upoutal Marxovu pozornost sv�mi �l�nky odhaluj�c�mi lupi�sk� po��n�n� anglick�ch koloniz�tor� v Indii.
��jen 1880- b�ezen 1881	Marx pokra�uje v pr�ci na druh�m a t�et�m d�lu "Kapit�lu". Studuje velk� mno�stv� ofici�ln�ch publikac� (Modr� knihy) a literatury o hospod��sk�m v�voji USA.
Kolem 3. ��jna	Marx dost�v� z Pa��e dopis od Karla Hirsche s informacemi o p��prav�ch k vyd�v�n� listu "L'Emancipation" ["Osvobozen�"] v Lyonu a o stanovisku posibilist� (Benoita Malona a jeho stoupenc�), kte�� podr�vaj� jednotu francouzsk� D�lnick� strany.
4. listopadu	Marx pros� Johna Swintona v New Yorku, aby uspo��dal v Americe sb�rku na pomoc ob�tem v�jime�n�ho z�kona proti socialist�m v N�mecku.
5. listopadu	Marx informuje Sorga o situaci v d�lnick�ch stran�ch ve Francii a N�mecku a p�e mu, �e n�meck� soci�ln� demokratick� strana, kter� pracuje za velmi t�k�ch podm�nek, nutn� pot�ebuje finan�n� pomoc; l��� mu, jak� �sp�ch m�l "Kapit�l" v Rusku, a pod�v� charakteristiku narodnick�ch stran - "Narodnaja volja" a "�ornyj pered�l". Pros� Sorga, aby mu poslal obs�hl� materi�l o hospod��sk� situaci Kalifornie, nebo� chce sledovat neobvykle rychl� proces tam�j�� kapitalistick� centralizace v�roby.
6. listopadu	V�konn� v�bor organizace "Narodnaja volja" se obrac� na Marxe s dopisem, v n�m� vysoce hodnot� v�znam "Kapit�lu" a jin�ch Marxov�ch v�deck�ch prac�, jako� i jeho z�jem o revolu�n� hnut� v Rusku a pros� jej, aby pou�il sv�ho vlivu k z�sk�n� sympati� pro rusk� revolu�n� hnut� v Anglii a v Americe, zejm�na, aby byl v tom ohledu n�pomocen Leovi Gartmannovi.
27. listopadu	Marx a Engels pos�laj� spole�n� s Paulem Lafarguem a Friedrichem Lessnerem pozdravn� dopis shrom�d�n� na pam� 50. v�ro�� polsk�ho povst�n� z roku 1830, svolan�mu na 29. listopad do �enevy. Vyjad�uj� p��n�, aby se polsk� lid ve sv�m boji za n�rodn� osvobozen� spojil s rusk�mi d�ln�ky. Dopis vych�z� polsk� roku 1881 v �enev�.
Za��tek prosince	Marxe nav�t�vuje dvakr�t rusk� revolucion�� narodnik Nikolaj Alexandrovi� Morozov, kter� p�ijel ze �enevy, aby se s Marxem setkal. Informuje Marxe o boji s carsk�m samod�r�av�m, o p���in�ch rozkolu ve stran� "Zemlja i volja". Jm�nem strany "Narodnaja volja" ho ��d� o spolupr�ci p�i vyd�v�n� "Russkoj socialno-revoljucionnoj bibliot�ki" ["Rusk� soci�ln� revolu�n� kni�nice"] vych�zej�c� v �enev�.
9.-kolem 16. prosince	K Marxovi a Engelsovi do Lond�na p�ij�d�j� Bebel, Bernstein, pozd�ji t� Paul Singer, aby projednali stranick� z�le�itosti a poradili se o spr�vn� linii listu "Der Sozialdemokrat".
Konec roku 1880	Marx �te knihu Michaila Jefgrafovi�e Saltykova-��edrina "Ube�i��e Monrepo" ["Asyl Monrepos"] ; zvl�tn� pozornost v�nuje pom�ru mezi statk��i a roln�ky a projev�m t��dn�ho boje na rusk� vesnici.
1881
1881-1882	Engels se zab�v� n�meck�mi d�jinami, shroma��uje materi�l a p�e studie "K nejstar��m d�jin�m N�mc�" a "Franck� doba", je� v�znamn�m zp�sobem p�isp�vaj� k v�deck�mu osv�tlen� d�jin n�meck�ho n�roda i jin�ch evropsk�ch n�rod�. Za Engelsova �ivota nebyly publikov�ny. V�sledk� tohoto speci�ln�ho studia pou�il Engels rovn� v p��slu�n�ch kapitol�ch spisu "P�vod rodiny, soukrom�ho vlastnictv� a st�tu" ve zm�nk�ch o germ�nsk�ch rodech a o vytv��en� st�tu u Germ�n� a v pr�ci "Marka", kterou napsal koncem roku 1882. Pro "Dialektiku p��rody" p�e Engels dv� kapitoly ("Teplo" a "Elekt�ina"), d�le celou �adu pozn�mek a fragment�.
Leden-�erven	Marx studuje sborn�ky materi�l�, monografie a zpr�vy o soci�ln�m a ekonomick�m v�voji Ruska po roce 1861; �te pr�ce Alexandra Ilji�e Skrebick�ho, Alexeje Andrianovi�e Golova�ova, Fjodora Pavlovice Skaldina, Julie Eduardovi�e Jansona, Nikolaje Francevi�e Danielsona aj. a d�l� si v�pisky. Znovu pro��t� �erny�evsk�ho "Pisma bez adresa" ["Dopisy bez adresy"] a sestavuje p�ehled obsahu t�chto dopis� nazvan� "Ke zru�en� nevolnictv� v Rusku".
Leden	Marxe nav�t�vuj� ru�t� ekonomov�, profeso�i Nikolaj Ivanovi� Ziber a Nikolaj Alexejevi� Kablukov.
Polovina ledna - �nor	Marx dost�v� od Nieuwenhuise pr�ci "Kapitaal en Arbeid" ["Kapit�l a pr�ce"], co� je stru�n� v�klad prvn�ho d�lu "Kapit�lu", a ozna�uje m�sta, kter� bude t�eba p�i druh�m vyd�n� pozm�nit.
Kolem 18. �nora	Marx dost�v� dopis od V�ry Ivanovny Zasuli�ov�, kter� jej jm�nem rusk�ch socialist� pros�, aby j� sd�lil sv�j n�zor na perspektivy soci�ln�ho a ekonomick�ho v�voje Ruska, zejm�na na osud rusk� vesnick� ob�iny.
19. �nora	V dopise Danielsonovi rozeb�r� Marx na p��kladu Ruska charakter kapitalistick�ho hospod��stv� (stagnaci a periodicitu sklizn�), souvislost mezi stavbou �eleznic a syst�mem st�tn�ch dluh� v Anglii a Americe, stoupaj�c� koncentraci kapitalistick� v�roby; d�le p�e o situaci v Indii, o nehor�zn�m vyko�is�ov�n� indick�ho lidu a plen�n� n�rodn�ho bohatstv� anglick�mi vl�dnouc�mi t��dami.
Konec �nora- za��tek b�ezna	Na ��dost V�ry Ivanovny Zasuli�ov� shrnuje Marx prostudovan� materi�l o rusk� ob�in� a sestavuje �ty�i varianty odpov�di, kter� obsahuj� d�le�it� poznatky o kolektivn� form� zem�d�lsk� v�roby a o podm�nk�ch jej� realizace v Rusku.
B�ezen-asi duben	Marx �te bro�ury P. F. Alisova "Alexandr II osvobodit�l" ["Alexandr II. Osvoboditel"] a Michaila Petrovi�e Dragomanova "Tiranoubijstvo v Rossiji" ["Vra�da tyrana v Rusku"] a d�l� si pozn�mky.
8. b�ezna	Marx p�e Zasuli�ov� o v�znamu teorie kapitalistick�ho v�voje, kterou vypracoval, a uv�d�, �e by bylo mo�n�, aby se ob�ina za ur�it�ch historick�ch podm�nek stala v�choz�m bodem soci�ln�ho obrozen� Ruska.
12. b�ezna	Engels vyjad�uje v dopise redaktorovi listu "Der Sozialdemokrat" svou spokojenost s lini� �st�edn�ho org�nu n�meck� soci�ln� demokratick� strany a d�v� mu pokyny, jak vyu��t materi�lu, kter� doch�z� do redakce, pro zlep�en� n�lady �len� a funkcion��� strany pracuj�c�ch v ilegalit�.
21. b�ezna	Marx a Engels pos�laj� pozdrav slovansk�mu shrom�d�n� svolan�mu do Lond�na na po�est des�t�ho v�ro�� Pa��sk� komuny.
Duben-kv�ten	Marx �te knihu Henryho George "Progress and poverty" ["Pokrok a chudoba"]. V dopisech Swintonovi a Sorgovi ji charakterizuje jako socialismem maskovan� pokus zachr�nit panstv� kapitalist�.
Kolem 8.-11. dubna	Marx pozorn� sleduje proces s Andrejem Ivanovi�em �eljabovem, Sofi� Lvovnou Perovskou aj., kte�� p�ipravovali a provedli atent�t na Alexandra II.
11. dubna	V dopise sv� dce�i Jenny Longuetov� charakterizuje Marx p�vodce atent�tu na Alexandra II. jako lidi "prost�, v�cn� a hrdinn�". Charles� Longuetovi d�v� pokyny pro �l�nek o Gladstonov� irsk�m pozemkov�m z�konu, �l�nek je ur�en org�nu francouzsk�ch radik�l� "La Justice" ["Spravedlnost"]. Gladstonovu politiku v��i Irsku ozna�uje jako politiku loupe�� a n�sil� v z�jmu landlord�.
Kv�ten 1881- polovina �nora 1882	Marx intenz�vn� studuje probl�my prvobytn� pospoln�ho z��zen�, �te Morganovu knihu "Ancient society" ["Prav�k� spole�nost"] a po�izuje si z n� velmi obs�hl� konspekt dopln�n� mnoha pozn�mkami a z�v�ry, �te a excerpuje i jin� d�la o d�jin�ch prvobytn� spole�nosti, zejm�na pr�ce Mainovy, Sohmovy, Tylorovy aj.
1.-2. kv�tna	Engels za��n� spolupracovat s t�den�kem anglick�ch tradeunion� "The Labour Standard" ["Prapor pr�ce"], kter� vych�z� v Lond�n�. P�e �l�nek s n�zvem "Spravedliv� mzda za spravedliv� pracovn� den", kter� je v listu uve�ejn�n 7. kv�tna. Tento �l�nek, stejn� jako v�echny dal��, je oti�t�n bez podpisu autora jako �vodn�k.
15.-16. kv�tna	Engels p�e �l�nek "N�mezdn� syst�m", �l�nek vych�z� v "Labour Standard" z 21. kv�tna.
Kolem 20. kv�tna	Engels p�e �l�nek "Tradeuniony", v n�m� vyz�v� anglick� d�ln�ky, aby se neomezovali jen na ur�it� ekonomick� po�adavky, n�br� aby pokra�ovali v bojov�ch tradic�ch chartismu, zalo�ili vlastn� t��dn� politickou organizaci a v �ele proletari�tu si vydobyli politickou moc. �l�nek vych�z� v "Labour Standard" z 28. kv�tna a 4. �ervna.
�erven	Marx studuje rozvoj americk�ho velkopr�myslu, �te v "Atlantic Monthly" ["Atlantsk� m�s��n�k"] (kter� vych�z� v Bostonu) �l�nek o Standard Oil Company a informuje se o americk�m hedv�bnick�m pr�myslu, pr�ci d�t� aj.
Za��tek �ervna	Marx p�eru�uje ve�ker� styky s Henry Mayersem Hyndmanem, kter� se vyd�val za jeho ��ka a z kari�ristick�ch d�vod�, aby pronikl do �ela probouzej�c�ho se anglick�ho d�lnick�ho hnut�, se s Marxem sbl�il. Bezprost�edn� p���inou roztr�ky byla Hyndmanova bro�ura "England for all" ["Anglie pro v�echny"], je� se m�la st�t programem Soci�ln� demokratick� federace zalo�en� Hyndmanem. Byl to plagi�t Marxova "Kapit�lu", s nejhrub��mi zkomoleninami marxismu.
4. �ervna	Marx dost�v� od skotsk�ho socialisty Roberta Bannera dopis s ozn�men�m, �e se p�ipravuje konference skotsk�ch socialist�. Banner pros� Marxe a Engelse o radu a pomoc p�i organizov�n� socialistick� strany.
Druh� polovina �ervna	Engels p�e �l�nky "Obchodn� smlouva s Franci�", "Dv� p��kladn� m�stsk� rady", "Americk� potraviny a ot�zka p�dy"; �l�nky jsou oti�t�ny v "Labour Standard" z 18. a 25. �ervna a 2. �ervence
Konec �ervna- kolem 20. �ervence	Marx je se �enou v Eastbournu.
Za��tek �ervence	Engels p�e �l�nek "Mzdov� teorie Ligy proti obiln�m z�kon�m"; �l�nek vych�z� v "Labour Standard" z 9. �ervence.
Polovina �ervence	Engels p�e �l�nky "D�lnick� strana" a "Bismarck a n�meck� d�lnick� strana". Vyz�v� v nich anglick� proletari�t, aby vytvo�il samostatnou masovou revolu�n� stranu a vyu�il zku�enost� n�meck� d�lnick� t��dy, kter� dok�zala za neust�l�ch vl�dn�ch a policejn�ch perzekuc� �sp�n� pokra�ovat ve sv�m boji. Oba �l�nky jsou oti�t�ny v "Labour Standard" z 23. �ervence.
26. �ervence-16. srpna	Marx s man�elkou je u dcery Jenny Longuetov� v Argenteuil (u Pa��e)
28. �ervence-22. srpna	Engels je v Bridlington Quay (v Yorkshiru).
Konec �ervence- prvn� polovina srpna	Marx si d�l� pozn�mky o pozemkov�m vlastnictv�, �emeslech, ce��ch, finan�nictv� a o postaven� roln�k� ve Francii v p�edve�er Francouzsk� revoluce z let 1789-1794; �te Fleuryho knihu "�lections aux �tats g�n�raux 1789" ["Volby do gener�ln�ch stav� v roce 1789"] a d�l� si z n� pozn�mky.
Konec �ervence	Engels p�e �l�nek "Bavlna a �elezo", kter� vych�z� v "Labour Standard" z 30. �ervence.
Asi srpen-z���	Marx projevuje velk� z�jem o d�jiny, postaven� a v�voj koloni�ln�ch n�rod�; d�l� si �etn� v�pisky z knihy G. Manise "Jawa" ["J�va"] a Pheara "The aryan village in India and Ceylon" ["�rijsk� vesnice v Indii a na Cejlon�"] a doprov�z� je koment��em.
1.-2. srpna	Engels p�e �l�nek "Spole�ensk� t��dy - nezbytn� a zbyte�n�". Vysv�tluje v n�m anglick�m d�ln�k�m, jak v�born� by mohli bez kapitalistick� t��dy ��dit v�robn� s�ly v zemi; �l�nek je oti�t�n v "Labour Standard" ze 6. srpna.
Mezi 3. a 8. srpnem	Marx je v Pa��i, kde se setk�v� s Lavrovem a Hirschem.
8. a 9. srpna	Marx dost�v� od Charlese Jaclarda a Prospera Lissagaraye, kte�� jsou u n�ho na n�v�t�v�, zpr�vy o politick�ch ud�lostech ve Francii a o situaci D�lnick� strany.
10. a 15. srpna	Engels prohla�uje v dopisech redaktorovi listu "Labour Standard" Georgeu Shiptonovi, �e s n�m vzhledem k oportunistick�mu zam��en� jmenovan�ho listu p�est�v� spolupracovat.
17. srpna	Marx se vrac� do Lond�na.
17.-18. srpna	Engels studuje Marxovy matematick� rukopisy a v dopise, kter� mu pos�l�, vysoce oce�uje Marxem objevenou diferenci�ln� metodu.
Asi konec srpna-z���	Marx si po�izuje seznam sv�ch rusk�ch knih a pramen� t�kaj�c�ch se hlavn� soci�ln�ho a ekonomick�ho v�voje Ruska po roce 1861 a nadepisuje jej "Russisches in my bookshelf" ["Rusk� v�ci v m� knihovn�"] . �te Hookovu pr�ci o ��nsk�m imp�riu a d�l� si k n� pozn�mky.
Kolem 13. ��jna- prvn� polovina prosince	Marx je t�ce nemocen.
Kolem 24. ��jna	Hambursk� vydavatel Otto Meissner navrhuje Marxovi, aby p�ipravil t�et� vyd�n� prvn�ho d�lu "Kapit�lu".
25. ��jna	Engels podrobn� informuje redaktora listu "Der Sozialdemokrat" Bernsteina o sv�m a Marxov� postoji k francouzsk�mu d�lnick�mu hnut� a o podvratn� �innosti oportunist�, veden�ch Malonem a Broussem, ve francouzsk� D�lnick� stran�; v�sti�n� hodnot� Marxovu v�d�� �lohu v mezin�rodn�m prolet��sk�m hnut�.
30. listopadu	V dopise Bernsteinovi Engels kladn� oce�uje volby do n�meck�ho ��sk�ho sn�mu a pochvaln� se vyslovuje o tom, �e t�i�t� soci�ln� demokratick�ho a d�lnick�ho hnut� se p�esunulo do velk�ch pr�myslov�ch m�st.
2. prosince	Po dlouh�m a t�k�m utrpen� um�r� Marxova �ena Jenny.
4. prosince	Engels p�e nekrolog "Jenny Marxov�, rozen� von Westphalen", kter� je uve�ejn�n v listu "Der Sozialdemokrat" z 8. prosince.
5. prosince	Engels hovo�� nad hrobem Jenny Marxov�; jeho �e� je oti�t�na v "L'�galit�" z 11. prosince.
29. prosince	Marx odj�d� na l��en� na ji�n� pob�e�� Anglie do Ventnoru na ostrov� Wight.
Asi konec 1881- konec 1882	Marx se zab�v� studiem sv�tov�ch d�jin; v�sledkem jeho studia jsou "Chronologick� v�pisky", kritick� vyl��en� ud�lost� z evropsk�ch d�jin od 1. stolet� p�ed na��m letopo�tem do 17. stolet� na�eho letopo�tu. Soust�e�uje se p�itom p�edev��m na vznik modern�ch n�rodn�ch st�t� v obdob� rozkladu feudalismu, na v�voj kapitalismu a na boj bur�oazie za politickou moc. Faktick� materi�l �erp� hlavn� ze Schlosserov�ch osmn�ctisvazkov�ch "Weltgeschichte" ["D�jin sv�ta"], z knih Bottov�ch, Cobbettov�ch a Karamzinov�ch, z Kellyho a S�gurov�ch prac� o d�jin�ch Ruska. Marx�v rukopis tvo�� �ty�i se�ity v rozsahu asi 105 tiskov�ch arch�.
Konec 1881-1882	Marx p�e "Pozn�mky o reform� z roku 1861 a poreformn�m v�voji v Rusku" a za��n� tak systematicky t��dit a zobec�ovat poznatky z prostudovan�ho materi�lu o Rusku. Krom� toho pokra�uje ve studiu materi�l� o rozvoji kapitalismu v USA.
1882
Leden-prosinec	Marx v�nuje velkou pozornost nejnov�j�� literatu�e o soci�ln� ekonomick�ch vztaz�ch v Rusku; �te knihy Vasilije Ivanovi�e Semevsk�ho "Krestjan� v carstvovanije imperatricy Jekat�riny II" ["Roln�ci za vl�dy carevny Kate�iny II."], sv. 1, Andreje Alexejevi�e Isajeva "Art�ly v Rossiji" ["Art�ly v Rusku"], G. Min�jka "Selskaja pozemelnaja ob��ina v Archangelskoj guberniji" ["Vesnick� pozemkov� ob�ina v Archangelsk� gubernii"], Vasilije Pavlovi�e Voroncova "Su�by kapitalizma v Rossiji" ["Osudy kapitalismu v Rusku"] a jin�
16. ledna	Marx se vrac� do Lond�na.
21. ledna	Marx a Engels p�� p�edmluvu k Plechanovovu rusk�mu p�ekladu "Manifestu Komunistick� strany". Manifest vych�z� v �asopise "Narodnaja volja" ["Svoboda lidu"] z 5. �nora.
25. ledna	Engels charakterizuje v dopise Bernsteinovi n�kter� "v�dce" n�meck�ho d�lnick�ho hnut�, odhaluje p���iny jejich oportunismu a poukazuje na nutnost bojovat proti nim; poznamen�v�, �e nejspolehliv�j�� oporou strany jsou d�lnick� masy.
Kolem 5. �nora	Marx dost�v� z USA dopis od n�meck�ho socialisty Theodora Friedricha Cuna s informacemi o �sp�n� propagand� Marxov�ch a Engelsov�ch my�lenek mezi �leny masov� organizace Ryt��i pr�ce.
9. -16. �nora	Marx se chyst� na radu l�ka�e odjet na l��en� do Al��ru; je u sv� nejstar�� dcery v Argenteuil.
10. �nora	Engels uv�d� v dopise Johannu Philippu Beckerovi, �e Internacion�la sice svou �innost p�eru�ila, mezin�rodn� solidarita proletari�tu �e v�ak d�ky dobr�m vztah�m mezi d�lnick�mi stranami trv� d�l, a prohla�uje, �e �as obrozen� Internacion�ly je�t� nenade�el.
Polovina �nora	Marx se setk�v� v Pa��i s Jules Guesdem, Gabrielem Devillem a Jos� Mesou a jedn� s nimi o situaci ve francouzk� D�lnick� stran�.
20. �nora-2. kv�tna	Marx je v Al��ru; jeho zdravotn� stav se zhor�uje. Tam�j�� soudce civiln�ho soudu Ferm�s (vypov�zen� Napoleonem III.), s n�m� se Marx �asto st�k�, ho informuje o koloni�ln�m �tlaku arabsk�ho obyvatelstva v Al��rsku.
10. dubna	Engels odes�l� Lavrovovi zrevidovanou korekturu p�edmluvy k rusk�mu vyd�n� "Manifestu Komunistick� strany". "Manifest" vych�z� koncem kv�tna v �enev� v "Ruskoj socialno-revoljucionnoj bibliot�ke" ["Rusk� soci�ln� revolu�n� kni�nici"].
Druh� polovina dubna	Engels p�e pr�ci "Bruno Bauer a prvotn� k�es�anstv�". V�deck�m zp�sobem zde vysv�tluje ot�zku vzniku a existence n�bo�enstv�, zejm�na k�es�anstv�. Pr�ce vych�z� v listu "Der Sozialdemokrat" z 4. a 11. kv�tna.
2. kv�tna	Na radu o�et�uj�c�ho l�ka�e odj�d� Marx z Al��ru p�es Marseille a Nizzu do Monte Carla a z�st�v� zde asi m�s�c.
3. kv�tna	Engels p�e �l�nek "Koncentrace kapit�lu ve Spojen�ch st�tech", kter� vych�z� v listu "Der Sozialdemokrat" z 18. kv�tna.
14. kv�tna	Engels se setk�v� s n�meck�m soci�ln�m demokratem Paulem Singerem, kter� p�ijel z N�mecka; objas�uje mu sv� a Marxovo stanovisko k ochrann�m cl�m, k zest�tn�n� �eleznic a k jin�m Bismarckov�m "soci�ln�m" opat�en�m, jejich� jedin�m c�lem je pos�lit poloabsolutistick� bur�oazn� st�t, kter� ale se socialismem nemaj� v�bec nic spole�n�ho.
�erven 1882- leden 1883	Marx se zab�v� organickou a anorganickou chemi�.
Kolem 3. �ervna	Engels dost�v� od Lavrova rusk� vyd�n� "Manifestu Komunistick� strany", kter� pr�v� vy�lo v �enev�.
3.-5. �ervna	Marx se cestou z Monte Carla do Argenteuil zastavuje na t�i dny v Cannes.
6. �ervna-22. srpna	Marx �ije u sv� dcery Jenny Longuetov� v Argenteuil a l��� se v sousedn�m Enghienu sirn�mi koupelemi; �asto se sch�z� s Lafarguem.
20. �ervna	Engels informuje Sorga o situaci v n�meck� soci�ln� demokratick� stran� a charakterizuje pravicov� oportunistick� sm�r ve stran�.
21. �ervna	Engels slibuje v dopise Bebelovi svou i Marxovu podporu v boji s pravicov�mi �ivly v n�meck� soci�ln� demokratick� stran�; informuje jej o rozkolu, k n�mu� do�lo ve francouzsk� D�lnick� stran�.
25. �ervence	Engels d�v� Adolfu Hepnerovi, n�meck�mu soci�ln�mu demokratovi v New Yorku, sv�m i Marxov�m jm�nem autorsk� souhlas k vyti�t�n� jejich d�l ze stereotyp�.
31. �ervence	Engels d�kuje Lavrovovi za zasl�n� rusk�ho vyd�n� "Manifestu Komunistick� strany".
2. srpna	Marx se setk�v� u Mesy v Pa��i s Devillem, Guesdem a Lafarguem.
11. srpna-8. z���	Engels je na zotaven� na pob�e�� Great Yarmouth.
23.-27. srpna	Marx je s dcerou Laurou Lafarguovou v Lausanne.
27. srpna -25. z��i	Marx �ije ve Vevey.
Z���- ��jen	Marx �te Engelgardtovu knihu "Iz d�revni, 11 pisem (1872-1882)" [,,Z vesnice, 11 dopis� (1872-1882)"] a d�l� si k n� pozn�mky a margin�lie.
Za��tek z��i	Engels p�ekl�d� z angli�tiny do n�m�iny b�se� "Vik�� z Braye" a p�e k n� koment��, v n�m� zd�raz�uje politick� v�znam t�to b�sn� pro N�mecko. P�eklad b�sn� i s koment��em vych�z� v listu "Der Sozialdemokrat" ze 7. z���.
12. z��i	Engels formuluje v dopise Kautsk�mu sv�j n�zor na koloni�ln� ot�zku a vysv�tluje, jakou politiku mus� prov�d�t proletari�t po dobyt� politick� moci v��i n�rod�m koloni�ln�ch a z�visl�ch zem�.
14. z��i	Engels za��n� p�ipravovat prvn� n�meck� vyd�n� "V�voje socialismu od utopie k v�d�". Rozhoduje se p�ipojit k tomuto vyd�n� je�t� zvl�tn� dodatek ("Marku"), aby tak sezn�mil soci�ln� demokratickou stranu se vznikem a v�vojem pozemkov�ho vlastnictv� v N�mecku a upozornil na nutnost z�skat zem�d�lsk� d�ln�ky a roln�ky.
Druh� polovina z���- prvn� polovina prosince	V souvislosti s prac� na "Marce" pro��t� Engels znovu Maurerovy knihy "Einleitung zur Geschichte der Mark-, Hof-, Dorf-und Stadt-Verfassung und der �ffentlichen Gewalt" ["�vod do d�jin markovn�ho, dvorcov�ho, vesnick�ho a m�stsk�ho z��zen� a ve�ejn� moci"] a "Geschichte der Dorfverfassung in Deutschland" ["D�jiny vesnick�ho z��zen� v N�mecku"], d�l� si v�pisky s koment��em a srovn�v� Maurerovy �daje s jin�mi prameny.
21. z���	Engels dokon�il v hlavn�ch rysech pr�ci na textu prvn�ho n�meck�ho vyd�n� "V�voje socialismu od utopie k v�d�" a p�e k n�mu p�edmluvu. Pr�ce je vyti�t�na je�t� v roce 1882, vych�z� v�ak teprve po��tkem roku 1883.
26. z���	Marx nav�t�vuje p�ed sv�m odjezdem ze �v�carska Johanna Philippa Beckera v �enev�.
28. z��i- za��tek ��jna	Na zp�te�n� cest� do Lond�na tr�v� Marx n�kolik dn� v Argenteuil.
��jen-listopad	Marx studuje d�jiny prvobytn� spole�nosti; �te a excerpuje knihu Johna Lubbocka "The Origin of Civilisation and the Primitive Condition of Man" ["Po��tek civilizace a prvobytn� stav lidstva"]; seznamuje se s finan�n� politikou Anglie v Egypt� a �te knihu "Egyptian finance" ["Egyptsk� finance"] od Michaela Mulhalla, z n� si d�l� konspekt.
20. ��jna	Engels informuje p�semn� redaktora listu "Der Sozialdemokrat" o situaci ve francouzsk�m d�lnick�m hnut� a o rozkolu ve francouzsk� D�lnick� stran�; hodnot� celkov� v�voj prolet��sk�ch stran za kapitalismu a boj revolu�n�ho a oportunistick�ho sm�ru v nich.
28. ��jna	Engels charakterizuje v dopise Bebelovi pravicov� k��dlo n�meck� soci�ln� demokratick� strany, vyjad�uje sv�j n�zor na mo�n� pr�b�h prolet��sk� revoluce a rozeb�r� ud�losti ve francouzsk� D�lnick� stran�.
30. ��jna 1882- 12. ledna 1883	Marx �ije ve Ventnoru a p�ipravuje t�et� n�meck� vyd�n� prvn�ho d�lu "Kapit�lu".
30. ��jna-3. listopadu	Engels vyb�z� redakce �st�edn�ch org�n� n�meck� soci�ln� demokratick� strany a francouzsk� D�lnick� strany, aby si navz�jem vym��ovaly sv� listy a tak z�skaly spr�vnou p�edstavu o ud�lostech v N�mecku a ve Francii, zejm�na pak o d�lnick�m a socialistick�m hnut�.
Konec ��jna	Engels p�e �l�nek "Jak si Pindter vym��l�". Pran��uje v n�m vymy�len� pomluvy bismarckovsk�ho org�nu "Norddeutsche Allgemeine Zeitung" ["Severon�meck� v�eobecn� noviny"] proti soci�ln� demokratick� stran�, �l�nek je oti�t�n v listu "Der Sozialdemokrat" z 2. listopadu.
Listopad	Marx pozorn� sleduje pokusy Marcela Depreze s p�en�en�m elektrick� energie na velk� vzd�lenosti, upozor�uje na tyto experimenty Engelse a t�e se ho na jeho m�n�n�; �te Hospitalierovu knihu "Les principales applications de l'�lectricit�" ["Hlavn� pou�it� elekt�iny"].
4. listopadu	Engels prohla�uje v dopise redaktorovi listu "Der Sozialdemokrat", �e kampa� za zm�nu programu, kterou hodl� veden� n�meck� soci�ln� demokratick� strany zah�jit, pova�uje za nevhodnou, dokud nebude zru�en v�jime�n� z�kon proti socialist�m.
11. - 23. listopadu	Marx s Engelsem si vym��uj� n�zory na situaci ve francouzsk� D�lnick� stran�; kritizuj� Guesda a Lafargua za taktick� chyby, jich� se dopustili v boji proti posibilist�m.
23. listopadu	Engels oznamuje v dopise Marxovi, �e u� brzy dokon�� pr�ci na "Dialektice p��rody", nejv�znamn�j��m teoretick�m d�le, na n�m� pracoval s p�est�vkami asi deset let. Napsal deset kapitol a na 170 pozn�mek a fragment�.
8. prosince	Engelsov�m prost�ednictv�m rad� Marx redakci �st�edn�ho org�nu n�meck� soci�ln� demokratick� strany, aby zve�ejnila materi�ly o tom, jak se zach�z� s d�ln�ky v prusk�ch st�tn�ch dolech a odhalila tak wagnerovsko-bismarckovsk� st�tn� "socialismus".
Prvn� polovina prosince	Engels dokon�uje pr�ci na "Marce" a pos�l� ji Marxovi k nahl�dnut�.
17. prosince	Marx pro��t� rukopis "Marky" a v dopise Engelsovi jej vysoce hodnot�. "Marka" je publikov�na jako p��loha k n�meck�mu vyd�n� knihy "V�voj socialismu od utopie k v�d�", kter� vy�la v dubnu 1883; v t�m�e roce vych�z� "Marka" v listu "Der Sozialdemokrat" (b�ezen-duben) a krom� toho se vyd�v� jako separ�t pod n�zvem "N�meck� roln�k. - ��m byl? ��m je? ��m by mohl b�t?".
1883
12. ledna	Marx dost�v� zpr�vu, �e jeho dcera Jenny Longuetov� 11. ledna zem�ela, a vrac� se do Lond�na; jeho zdravotn� stav se v��ihledn� zhor�uje.
13. ledna	Engels p�e nekrolog "Jenny Longuetov�, rozen� Marxov�", kter� vych�z� v listu "Der Sozialdemokrat" z 18. ledna.
8. a 10. �nora	Engels objas�uje v dopisech Bernsteinovi �lohu burzy p�i centralizaci a koncentraci kapit�lu.
1. b�ezna	V dopise redaktorovi listu "Der Sozialdemokrat" podtrhuje Engels obrovsk� v�znam elektrick� energie pro dal�� rozvoj pr�myslu a kone�n� i pro odstran�n� protikladu mezi m�stem a vesnic�.
14. b�ezna (ve 14.45 hod.)	Um�r� Karel Marx.
14.-15. b�ezna	Engels oznamuje vedouc�m p�edstavitel�m mezin�rodn�ho d�lnick�ho hnut� (Liebknechtovi, Bebelovi, Beckerovi, Sorgovi aj.) velkou ztr�tu, kterou mezin�rodn� proletari�t utrp�l smrt� Karla Marxe.
17. b�ezna	Kon� se Marx�v poh�eb na h�bitov� Highgate v Lond�n�. Engels pron�� nad jeho hrobem �e�, v n� charakterizuje sv�tod�jn� v�znam teoretick�ho d�dictv� a praktick� revolu�n� �innosti zakladatele v�deck�ho komunismu.
Kolem 18. b�ezna	Engels p�e �l�nek "Poh�eb Karla Marxe", kter� je oti�t�n v listu "Der Sozialdemokrat" z 22. b�ezna.
Duben-kv�ten	Engels p�eru�uje sv� v�deck� b�d�n� a za��n� zpracov�vat Marxovu liter�rn� a rukopisnou poz�stalost; prohl�� rukopisy druh�ho a t�et�ho d�lu "Kapit�lu"; pokra�uje v Marxov� pr�ci na p��prav� t�et�ho vyd�n� prvn�ho d�lu "Kapit�lu".
28. dubna a 12. kv�tna	Engels p�e �l�nek "K �mrt� Karla Marxe". L��� v n�m posledn� obdob� Marxova �ivota a oznamuje, �e z cel�ho sv�ta do�ly soustrastn� telegramy, �l�nek vych�z� v listu "Der Sozialdemokrat" z 3. a 17. kv�tna.

---

Data k �ivotu a �innosti (b�ezen 1872 - duben 1875)
Archiv M-E