Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Karel Marx
Kapit�l, III. d�lKapitola dvac�t� �tvrt�
Zvnějšování kapitalistického vztahu
ve formě úrokového kapitáluV �rokov�m kapit�lu dosahuje kapitalistick� vztah sv� nejvn�j�n�j�� a nejfeti�ti�t�j�� formy. M�me tu P � P', pen�ze, kter� plod� v�ce pen�z, hodnotu, kter� se sama zhodnocuje, bez procesu zprost�edkuj�c�ho oba krajn� �l�nky. V obchodn�m kapit�lu, P � Z � P', je tu alespo� v�eobecn� forma pohybu kapit�lu, a�koli tento pohyb z�st�v� ve sf��e ob�hu, a zisk se tud� jev� jako pouh� zisk ze zcizen�; p�esto se v�ak jev� jako produkt spole�ensk�ho vztahu, nikoli jako produkt pouh� v�ci. Forma obchodn�ho kapit�lu st�le je�t� p�edstavuje proces, jednotu pro�kladn�ch f�z�, pohyb rozpadaj�c� se na dva protikladn� akty, na koupi a prodej zbo��. V P � P', ve form� �rokov�ho kapit�lu, je to set�eno. Nap�. p�j��-li kapitalista 1000 liber �t. a �in�-li �rokov� sazba 5% je hodnota 1000 liber �t. jako kapit�lu za 1 rok = K + Ku', kde K znamen� kapit�l a u' �rokovou sazbu, tedy zde 5% = 5/100 = 1/20, 1000 + 1000 x 1/20 = 1050 liber �t. Hodnota 1000 liber �t. jako kapit�lu je = 1050 liber �t., tj. kapit�l nen� jednoduch� veli�ina. Je to pom�r veli�in, jeho pom�r jako z�kladn� sumy, jako dan� hodnoty, k sob� sam�mu jako zhodnocuj�c� se hodnot�, jako z�kladn� sum�, kter� vyrobila nadhodnotu. A jak jsme vid�li, jev� se kapit�l jako takov�, jako takov�to bezprost�edn� se zhodnocuj�c� hodnota v�em aktivn�m kapitalist�m, a� funguj� s vlastn�m nebo vyp�j�en�m kapit�lem.
P � P': m�me tu p�vodn� v�choz� bod kapit�lu, pen�ze ve vzorci P � Z � P�, redukovan� na dva krajn� body P�P', kde P' = P + ΔP, pen�ze, kter� vytv��ej� v�ce pen�z. Je to p�vodn� a v�eobecn� vzorec kapit�lu, zkr�cen� na nesmysln� resum�, je to hotov� kapit�l, jednota v�robn�ho procesu a procesu ob�hu, a tud� kapit�l vyn�ej�c� za ur�itou dobu ur�itou nadhodnotu. Ve form� �rokov�ho kapit�lu se to jev� jako n�co bezprost�edn�ho, nezprost�edkovan�ho v�robn�m procesem a procesem ob�hu. Kapit�l se jev� jako tajemn� a divoplodn� zdroj �roku, sv�ho vlastn�ho zv�t�ov�n�. V�c (pen�ze, zbo��, hodnota) je pak u� jako pouh� v�c kapit�lem, a kapit�l se jev� jako pouh� v�c; v�sledek celkov�ho reproduk�n�ho procesu se jev� jako vlastnost, kterou m� v�c sama od sebe; z�vis� na majiteli pen�z, tj. zbo�� ve form�, v n� je lze kdykoli sm�nit, zda je vyd� jako pen�ze nebo p�j�� jako kapit�l. V �rokov�m kapit�lu tud� tento automatick� feti�, hodnota, kter� se sama zhodnocuje, pen�ze plod�c� pen�ze, m� ryz� podobu a v t�to form� u� nenese ��dn� stopy sv�ho p�vodu. Spole�ensk� vztah se dovr�il jako vztah v�ci, pen�z, k sob� sam�. M�sto skute�n� p�em�ny pen�z v kapit�l je tu jen jej� bezobsa�n� forma. Jako u pracovn� s�ly st�v� se tu u�itnou hodnotou pen�z jejich schopnost vytv��et hodnotu, v�t�� hodnotu, ne� jakou maj� samy. Pen�ze jako takov� jsou u� potenci�ln� zhodnocuj�c� se hodnotou a jako takov� se p�j�uj�, co� je formou prodeje tohoto zvl�tn�ho zbo��. Vlastnost� pen�z se st�v� vytv��et hodnotu, n�st �roky, tak jako je vlastnost� hru�n� d�vat hru�ky. A jako takovou v�c, kter� nese �roky, prod�v� p�j�ovatel sv� pen�ze. Ale nejen to. I skute�n� funguj�c� kapit�l, jak jsme vid�li, se jev� tak, �e nevyn�� �rok jako funguj�c� kapit�l, n�br� jako kapit�l o sob�, jako pen�n� kapit�l.
P�evrac� se i toto: zat�m co �rok je jen ��st� zisku, tj. nadhodnoty, kterou funguj�c� kapitalista �d�m� z d�ln�ka, jev� se nyn� naopak jako vlastn� plod kapit�lu, jako n�co p�vodn�ho, a zisk, p�em�n�n� nyn� ve formu podnikatelsk�ho zisku, jako pouh� akcesor�um [p��davek] a vedlej�� produkt, p�ib�vaj�c� v reproduk�n�m procesu. Zde je feti�istick� podoba kapit�lu a p�edstava o feti�i kapit�lu dovr�ena. V P � P' m�me p�ed sebou irracion�ln� formu kapit�lu, p�evr�cen� a zv�cn�n� v�robn�ch vztah� v nejvy���m stupni: podobu, nesouc� �roky, jednoduchou podobu kapit�lu, v n� je kapit�l p�edpokladem sv�ho vlastn�ho reproduk�n�ho procesu; m�me p�ed sebou schopnost pen�z, resp. zbo��, zhodnocovat svou vlastn� hodnotu nez�visle na reprodukci � nejk�iklav�j�� formu kapit�lov� mystifikace.
Vulg�rn� ekonomii, kter� se sna�� vyl��it kapit�l jako samostatn� zdroj hodnoty, tvorby hodnoty, p�ich�z� ov�em tato forma velmi vhod jako forma, v n� se zdroj zisku u� ned� poznat a v n� v�sledek kapitalistick�ho v�robn�ho procesu � odlou�en od procesu sam�ho � nab�v� samostatn� existence.
Teprve v pen�n�m kapit�lu se kapit�l st�v� zbo��m, jeho� vlastnost samo sebe zhodnocovat m� pevnou cenu, kter� je v ka�d�m konkretn�m p��pad� zachycena v �rokov� sazb�.
Jako �rokov� kapit�l, a to ve sv� bezprost�edn� form� �rokov�ho pen�n�ho kapit�lu (ostatn� formy �rokov�ho kapit�lu, kter� n�s tu nezaj�maj�, jsou z t�to formy odvozeny a p�edpokl�daj� ji), nab�v� kapit�l sv� �ist� feti�istick� formy P � P' jako subjekt, jako v�c na prodej. Za prv� t�m, �e neust�le existuje jako pen�ze, co� je forma, v n� jsou set�eny v�echny jeho specifick� rysy a v n� nen� vid�t jeho re�ln� prvky. V�dy� pen�ze jsou pr�v� formou, v n� je set�en rozd�l mezi zbo��mi jako u�itn�mi hodnotami, tud� i rozd�l mezi pr�myslov�mi kapit�ly skl�daj�c�mi se z t�chto zbo�� a jejich v�robn�ch podm�nek; je to forma, v n� hodnota � a zde kapit�l � existuje jako samostatn� sm�nn� hodnota. V reproduk�n�m procesu kapit�lu je pen�n� forma pom�jivou formou, pouh�m pr�choz�m momentem. Naproti tornu na pen�n�m trhu existuje kapit�l v�dy v t�to form�. � Za druh�, nadhodnota vyroben� kapit�lem, zde op�t ve form� pen�z, se jev� jako n�co, co p��slu�� kapit�lu jako takov�mu. Jako je vrozenou vlastnost� strom�, �e rostou, tak se zd� vrozenou vlastnost� kapit�lu v t�to form� pen�n�ho kapit�lu, �e plod� pen�ze (τόχος).
V �rokov�m kapit�lu je pohyb kapit�lu zkr�cen; zprost�edkuj�c� proces je vypu�t�n, a tak je kapit�l = 1000 fixov�n jako v�c, kter� je o sob� = 1000 a v ur�it�m obdob� se m�n� v 1100, tak jako v�no ulo�en� ve sklep� po jist� dob� tak� zlep�uje svou u�itnou hodnotu. Kapit�l je nyn� v�c�, ale jako v�c je kapit�lem. Pen�ze jsou nyn� �samodruh�. Jakmile jsou p�j�eny nebo vlo�eny do reproduk�n�ho procesu (pokud nesou funguj�c�mu kapitalistovi jako sv�mu majiteli �rok, odd�len� od podnikatelsk�ho zisku), p�ir�st� k nim dnem i noc� �rok, a� sp� nebo bd�, a� jsou doma nebo na cest�ch. Tak je v �rokov�m pen�n�m kapit�lu (a ka�d� kapit�l je co do sv�ho hodnotov�ho v�razu pen�n�m kapit�lem �ili plat� nyn� jako v�raz pen�n�ho kapit�lu) spln�no zbo�n� p��n� shroma��ovatele pokladu.
A pr�v� t�m, �e �rok sr�st� s pen�n�m kapit�lem jakoby v jednu v�c (tak se tu jev� tvorba nadhodnoty kapit�lem), je tak zaujat Luther ve sv�m naivn�m h��m�n� proti lichv�. Kdy� vylo�il, �e �rok by mohl b�t po�adov�n v p��pad�, kdyby v��iteli, kter� s�m tak� mus� platit, vznikla �koda z toho, �e mu dluh nebyl splacen ve stanoven� lh�t�, nebo kdyby mu t�m u�el zisk, jeho� by byl mohl dos�hnout nap�. koup� zahrady, pokra�uje: �T�m, �e jsem ti je (100 zlat�ch) zap�j�il, d�l� mi dvoj� �kodu: zde nemohu zaplatit, tam nemohu koupit, a trp�m proto v obou p��padech �kodu, kter�to se ��k� duplex interesse, damni emergentis et lucri cessantis [dvoj� �koda, ze vznikl� ztr�ty a z u�l�ho ziskuj]... Usly�ev�e, �e Honza, p�j�iv 100 zlat�ch, utrp�l �kodu a ��d� spravedlivou n�hradu t�to �kody, hned se toho ch�pou a ke ka�d�mu 100 zlat�ch p�ir�ej� takov� dv� �kody, toti� z neproveden�ho zaplacen� a u�l� koup� zahrady, zrovna jako by k onomu stu zlat�ch byly takov� dv� �kody p�irozen� p�irostl�, tak�e maj�ce sto zlat�ch, zap�j�� je a p�ipo��t�vaj� k nim takov� dv� �kody, kter�to v�ak neutrp�li... Proto lichv�� jsi, kdo pen�zi sv�ho bli�n�ho nahrazuje� svou vymy�lenou �kodu, kterou ti nikdo nezp�sobil a kterou tak� nem��e� ani prok�zat, ani vypo��tat. Takovou �kodu naz�vaj� pr�vn�ci non verum, sed phantasticum interesse. �koda, kterou si ka�d� s�m vyb�j�... Nem� se tedy ��kat, �e by se mohly st�t �kody, �e bych nemohl ani zaplatit, ani koupit. To by znamenalo ex contingente necessarium, z toho, co nen�, d�lat n�co, co se mus� st�t, z toho, co je nejist�, d�lat jistojistou v�c. Nepohltila-li� by takov� lichva zakr�tko cel� sv�t?... Vyp�j�ovateli se n�hodou, bez jeho v�le, p�ihod� ne�t�st�, z n�ho� by se m�l vzpamatovat, ale v obchodov�n� je to obr�cen� a d�je se prav� opak; a tu hledaj� a vym��lej� �kodu proti bli�n�mu v t�sni, cht�j� se t�m vzmoci a zbohatnout, leno��ce a zah�lej�ce ��t rozma�ile a nez��zen� z pr�ce jin�ch lid�, bez starosti, nebezpe�� a �kody; sed�t za pec� a nechat sv�ch sto zlat�ch venku vyd�l�vati za mne, a p�esto b�ti si jist, proto�e to jsou zap�j�en� pen�ze, �e mi z�stanou v m�ci, bez v�eho nebezpe�� a starosti, m�j mil�, kdo by toho necht�l?� (M. Luther: �An die Pfarrherrn wider den Wucher zu predigen etc.�. Wittenberg 1540.)
P�edstava o kapit�lu jako hodnot�, kter� se sama reprodukuje a v reprodukci rozmno�uje, hodnot�, kter� p�soben�m sv� vrozen� vlastnosti v��n� trv� a roste � tj. p�soben�m skryt� vlastnosti, o n� mluv� scholastikov� � vedla k fantastick�m n�pad�m dra Price, kter� daleko p�ed�� fantasie alchymist�; k n�pad�m, kter�m v�n� v��il Pitt a z kter�ch ve sv�ch z�konech o sinking fund [fond k umo�ov�n� st�tn�ho dluhu] ud�lal sloupy sv�ho finan�n�ho hospod��stv�.
�Pen�ze, kter� nesou �roky z �rok�, rostou z po��tku pomalu; proto�e se v�ak tempo r�stu neust�le zrychluje, dos�hne po n�jak� dob� takov� rychlosti, �e se to vymyk� v�em p�edstav�m. Pence, p�j�en� p�i narozen� na�eho vykupitele na p�tiprocentn� �roky z �rok�, vzrostla by dnes u� na v�t�� sumu, ne� by obsahovalo 150 milion� zem�koul�, ud�lan�ch z ryz�ho zlata. P�j�ena na jednoduch� �rok, vzrostla by v�ak za tut� dobu jen na 7 �ilink� 41/2 pence. A� dosud zlep�ovala na�e vl�da sv� finance rad�ji t�mto druh�m zp�sobem, ne� aby pou�ila prvn�ho.�[81]
Je�t� v��e se vzn�� ve sv�ch �Observations on Reversionary Payments etc.�. Lond�n 1782: �1 �ilink p�j�en� p�i narozen� na�eho spasitele� (tedy patrn� v chr�m� jeruzal�msk�m) �na 6% �roky z �rok� by byl vzrostl na v�t�� ��stku ve zlat�, ne� by mohla obs�hnout cel� slune�n� soustava, kdyby se z n� ud�lala koule o pr�m�ru rovnaj�c�m se dr�ze Saturnov�.� � �Proto nemus� b�t st�t nikdy v nesn�z�ch, nebo� velmi mal�mi �sporami m��e splatit sebev�t�� dluh v tak kr�tk� dob�, jak to vy�aduje jeho z�jem.� (Str. XIII, XIV.) Jak p�kn� theoretick� �vod k anglick�mu st�tn�mu dluhu!
Price prost� oslnila obrovsk� ��slice, kter� vych�z� z geometrick� �ady. Proto�e se d�val na kapit�l � ani� p�ihl�el k podm�nk�m reprodukce a pracovn�m podm�nk�m � jako na samo�inn� automat, jako na pouhou ��slici, kter� se sama rozmno�uje (tak jako se Malthus d�v� ve sv� geometrick� �ad� na �lov�ka), domn�val se, �e objevil z�kon r�stu kapit�lu ve vzorci s = c(1 + u)n, kde s = sum� kapit�lu + �roky z �rok�, c = z�lohovan�mu kapit�lu, u = �rokov� sazb� (vyj�d�en� v alikvotn�ch ��stech 100) a n znamen� �adu let, v nich� proces prob�h�.
Pitt bere tuto mystifikaci dra Price naprosto v�n�. V roce 1786 se doln� sn�movna usnesla, aby se vybral na dan�ch 1 milion liber �t. pro ve�ejn� u�itek. Podle Price, na kter�ho Pitt v��il, nebylo ov�em nic lep��ho ne� zdanit n�rod, takto vybran� pen�ze �akumulovat�, a tak od�arovat st�tn� dluh mysteriem �rok� z �rok�. Po onom usnesen� doln� sn�movny n�sledoval brzy na Pitt�v popud z�kon, kter� na�izoval akumulovat 250.000 liber �t. tak dlouho, �a� tento fond i s propadl�mi �ivotn�mi rentami vzroste na 4,000.000 liber �t. ro�n�.� (Z�kon 26 Ji��ho III., kap. 31.) Ve sv� �e�i z roku 1792, v n� navrhoval zv��it ��stku v�novanou na umo�ovac� fond, uvedl Pitt mezi p���inami obchodn� p�evahy Anglie stroje a �v�r atd., ale jako �nejroz���en�j�� a nejtrvalej�� p���inu akumulaci. Tento princip je dokonale rozveden a dostate�n� vylo�en v d�le Smithov�, tohoto genia... tato akumulace kapit�l� by se dala uskute�nit t�m, �e by se alespo� ��st ro�n�ho zisku dala stranou, aby se zv��ila z�kladn� ��stka, j� by se m�lo v p��t�m roce pou��t t�m� zp�sobem, tak�e by neust�le d�vala zisk.� Tak Pitt s pomoc� dra Price p�em��uje Smithovu theorii akumulace v theorii obohacov�n� n�roda akumulac� dluh� a dost�v� se do p��jemn�, do nekone�na rostouc� �ady p�j�ek, p�j�ek uzav�ran�ch proto, aby se mohly splatit p�j�ky.
Ji� u Josiase Childa, otce modern�ho bank��stv�, najdeme, �e �100 liber �t. na 10% by za 70 let s �roky z �rok� vyneslo 102.400 liber �t.� (�Trait� sur le commerce etc. par J. Child, traduit etc.� Amsterodam a Berl�n, 1754, str. 115. Naps�no roku 1669.)
Jak n�zor dra Price bezd��n� pronik� do modern� ekonomie, ukazuje toto m�sto v �asopisu �Economist�: �Kapit�l s �roky z �rok� (compound interest) z ka�d� ��sti uspo�en�ho kapit�lu pohlcuje v�echno kolem sebe tak, �e v�echno bohatstv� sv�ta, z n�ho� poch�z� p��jem, se u� d�vno stalo �rokem z kapit�lu... Ka�d� renta je nyn� placen�m �rok� z kapit�lu, kter� byl kdysi vlo�en do p�dy.� (�Economist�, 19. �ervence 1859.) Kapit�lu v jeho vlastnosti �rokov�ho kapit�lu pat�� v�echno bohatstv�, kter� m��e b�t v�bec kdy vytvo�eno, a v�echno, co dosud dostal, je jen spl�tka jeho apetitu, kter� pohlcuje v�echno kolem sebe. Podle jeho vrozen�ch z�kon� mu pat�� v�echna nadpr�ce, kterou kdy m��e lidstvo vykonat. Moloch.
Nakonec je�t� tento galimaty� �romantick�ho� M�llera: �M�-li Priceovo obrovsk� nar�st�n� �rok� z �rok�, �ili r�st lidsk�ch sil, kter� se samy zrychluj�, m�t tyto nesm�rn� ��inky, p�edpokl�d�, �e se ho pou��v� ned�ln� a bez p�eru�en� po n�kolik stolet�. Jakmile se kapit�l rozd�l�, roz�e�e na mnoho odno��, kter� zase samy d�le rostou, za��n� cel� zde popsan� proces akumulace sil znovu. P��roda sama rozvrhla nar�st�n� s�ly na obdob� asi 20 a� 25 let, kter� jsou pr�m�rn� pop��ny ka�d�mu jednotliv�mu d�ln�kovi. (!) Po uplynut� t�to doby opou�t� d�ln�k svou dr�hu a mus� kapit�l nabyt� �roky z �rok� pr�ce p�edat nov�mu d�ln�kovi, v�t�inou rozd�lit mezi n�kolik d�ln�k� nebo d�t�. Ti mus� kapit�l, kter� dostali, nap�ed o�ivit a nau�it se ho u��vat, ne� z n�ho mohou pob�rat vlastn� �roky z �rok�. D�le, ohromn� mno�stv� kapit�lu, jeho� nab�v� ob�ansk� spole�nost i v nejneklidn�j��m spole�ensk�m celku, se dlouh� l�ta ponen�hlu hromad� a nepou��v� se ho k bezprost�edn�mu roz�i�ov�n� pr�ce, naopak, jakmile se nashrom�d� zna�n�j�� ��stka, postupuje se pod n�zvem z�p�j�ky jin�mu jedinci, d�ln�kovi, bance, st�tu. P��jemce, kter� uv�d� kapit�l do skute�n�ho pohybu, pak z n�ho pob�r� �roky z �rok� a snadno m��e na sebe vz�t z�vazek platit p�j�ovateli jednoduch� �roky. Proti obrovsk� geometrick� �ad�, jakou by se mohly rozmno�ovat lidsk� s�ly a jejich produkt, kdyby platil jedin� z�kon v�roby nebo spo�ivosti, p�sob� kone�n� z�kon spot�eby, ��dostivosti �i rozma�ilosti, stejn� hluboce zako�en�n� v lidsk� povaze.� (A. M�ller: �Elemente der Staatskunst�, 1809, ��st III, str. 147�149.)
Nen� mo�n� na�vanit na n�kolika ��dc�ch v�c nehor�zn�j��ch nesmysl�. Nemluv� ani o poveden� z�m�n� d�ln�ka s kapitalistou, hodnoty pracovn� s�ly s �rokem z kapit�lu atd., m� b�t pob�r�n� �rok� z �rok� vysv�tleno t�m, �e se kapit�l vyp�j�uje, aby nesl �roky z �rok�. Postup na�eho M�llera je charakteristick� pro romantiku ve v�ech oborech. Jej� obsah tvo�� b�n� p�edsudky, nasb�ran� z nejpovrchn�j��ho zd�n� v�c�. Tento fale�n� a ban�ln� obsah m� pak b�t �pov��en� a poetisov�n mystifikuj�c� man�rou vyjad�ov�n�.
Akumula�n� proces kapit�lu m��e b�t ch�p�n jako akumulace �rok� z �rok� asi tak, jak m��e b�t ta ��st zisku (nadhodnoty), kter� se zp�tn� p�em��uje v kapit�l, tj. slou�� k vss�v�n� nov� nadpr�ce, naz�v�na �rok. Ale:
1) Nehled� na v�echny n�hodn� poruchy, velk� ��st existuj�c�ho kapit�lu se v pr�b�hu reproduk�n�ho procesu ustavi�n� v�ce nebo m�n� znehodnocuje proto, �e hodnota zbo�� nen� ur�ena pracovn� dobou, kterou p�vodn� stoj� jeho v�roba, n�br� pracovn� dobou, kterou stoj� jeho reprodukce, a tato pracovn� doba se v d�sledku rozvoje spole�ensk� produktivn� s�ly pr�ce neust�le zmen�uje. Proto se na vy���m stupni v�voje spole�ensk� produktivity v�echen existuj�c� kapit�l jev� nikoli jako v�sledek dlouh�ho procesu st��d�n� kapit�lu, n�br� jako v�sledek pom�rn� velmi kr�tk�ho obdob� reprodukce.[82]
2) Jak bylo dok�z�no v III. odd�lu t�to knihy, kles� m�ra zisku �m�rn� vzr�stu akumulace kapit�lu a tomu odpov�daj�c�mu vzestupu produktivn� s�ly spole�ensk� pr�ce, kter� se projevuje pr�v� v rostouc�m relativn�m zmen�ov�n� variabiln� ��sti kapit�lu ve srovn�n� s konstantn�. Aby se dos�hlo t�e m�ry zisku, zdesateron�sob�-li se konstantn� kapit�l uv�d�n� do pohybu jedn�m d�ln�kem, musela by se zdesateron�sobit doba nadpr�ce, a brzy by nesta�ila cel� pracovn� doba, ba ani cel�ch 24 hodin, kter� m� den, i kdyby si je kapit�l p�ivlast�oval cel�. Na p�edstav�, �e se m�ra zisku nezmen�uje, je v�ak zalo�ena Priceova vzestupn� �ada a v�bec �kapit�l s �roky z �rok�, kter� pohlcuje v�echno kolem sebe�.[83]
Toto�nost nadhodnoty s nadprac� klade akumulaci kapit�lu kvalitativn� hranici: celkov� pracovn� den, dan� rozvoj v�robn�ch sil a obyvatelstva, kter� omezuje po�et pracovn�ch dn�, je� je mo�no sou�asn� vyko�is�ovat. Ch�pe-li se v�ak nadhodnota v irracion�ln� form� �roku, je hranice jen kvantitativn� a p�ekon�v� nejbujn�j�� fantasii.
V �rokov�m kapit�lu je v�ak dovr�ena p�edstava o feti�i kapit�lu, p�edstava, kter� nahromad�n�mu produktu pr�ce, a k tomu je�t� fixovan�mu v pen�z�ch, p�ipisuje s�lu vyr�b�t z vrozen� tajemn� vlastnosti, �ist� automaticky, geometricky rostouc� �adou nadhodnotu, tak�e tento nahromad�n� produkt pr�ce, jak soud� �Economist�, u� d�vno diskontoval v�echno bohatstv� sv�ta na v�echny �asy jako n�co, co mu po pr�vu pat�� a p��slu��. Produkt minul� pr�ce, minul� pr�ce sama je zde sama o sob� obt�k�na kusem p��tomn� nebo budouc� �iv� nadpr�ce. V�me v�ak, �e ve skute�nosti je uchov�v�n�, a potud i reprodukce hodnoty produkt� minul� pr�ce jen v�sledkem jej�ho kontaktu s �ivou prac�; a za druh�, �e velen� produkt� minul� pr�ce nad �ivou nadprac� trv� pr�v� jen tak dlouho, dokud trv� kapitalistick� vztah � onen ur�it� soci�ln� vztah, kdy minul� pr�ce stoj� samostatn� proti �iv� pr�ci a pod�izuje si ji.
__________________________________
Pozn�mky:
81 Richard Price: �An Appeal to the Public on the subject of the National Debt�, 2. vyd., Lond�n 1774 [str. 18 a n�sl.]. D�l� naivn� vtip: �Pen�ze je nutno si vyp�j�it na jednoduch� �roky, aby se mohly rozmno�it t�m, �e se p�j�� na �roky z �rok�.� (Viz R. Hamilton: �An Inquiry into the Risc and Progress of the National Debt of Great Britain�, 2. vyd., Edinburgh 1814, str. 133.) Podle toho by bylo vyp�j�ov�n� v�bec nejjist�j��m prost�edkem k obohacov�n� i pro soukromn�ky. Ale vyp�j��m-li si nap�. 100 liber �t. na 5% ro�n�, mus�m na konci roku zaplatit 5 liber �t., a p�edpokl�d�me-li, �e by tato p�j�ka byla uzav�ena na 100 milion� let, mohu po tuto dobu ka�d� rok p�j�it v�dy jen 100 liber �t. a ka�d� rok tak� mus�m zaplatit 5 liber �t. Takhle nikdy nebudu moci p�j�it 105 liber �t., kdy� jsem si vyp�j�il 100 liber �t. A z �eho m�m t�ch 5% platit? Z toho, �e si znovu vyp�j��m, nebo jsem-li st�t, z dan�. Vyp�j��-li si v�ak pen�ze pr�myslov� kapitalista, mus� p�i zisku �ekn�me 15% zaplatit 5% jako �rok, 5% m��e spot�ebovat (a�koli s jeho p��jmem roste jeho chu�) a 5% kapitalisovat. P�edpokl�d� se tedy u� 15% zisku, aby se mohlo st�le platit 5% jako �rok. Je-li tento proces trval�, kles� m�ra zisku z d�vod�, kter� jsme u� vylo�ili, z 15% �ekn�me na 10%. Price v�ak do�ista zapom�n�, �e 5% �rok p�edpokl�d� 15% m�ru zisku, a p�edpokl�d�, �e tato m�ra trv� i p�i akumulaci kapit�lu. Nev��m� si skute�n�ho akumula�n�ho procesu, jeho starost� je jen p�j�ovat pen�ze, aby se vracely s �roky z �rok�. Jak to maj� pen�ze d�lat, je mu �pln� lhostejn�, v�dy� je to p�ece vrozenou vlastnost� �rokov�ho kapit�lu.
82 Viz Milla a Careye a Roscher�v koment�� k tomu, zalo�en� na nepochopen�.
83 �Je jasn�, �e ��dn� pr�ce, ��dn� produktivn� s�la, ��dn� nad�ni a ��dn� um�n� nem��e uspokojit v�epohlcuj�c� po�adavky �rok� z �rok�. Ale v�echno, co se nast��d�, poch�z� z d�chodu kapitalisty, a proto se tyto po�adavky skute�n� st�le kladou a produktivn� s�la pr�ce je nikdy neuspokojuje. Proto se jak�s tak�s rovnov�ha neust�le poru�uje.� (Labour defended against the Claims of Capital� [Lond�n 1825], str. 23. � Hodgskin.)