Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Karel Marx
Kapit�l, III. d�l

Kapitola dvac�t�

Z dějin obchodního kapitálu

Zvl�tn� formu pen�n� akumulace zbo�n� obchodn�ho a pen�n� obchodn�ho kapit�lu prozkoum�me a� v p��t�m odd�lu.

Z toho, co bylo dosud vylo�eno, samo sebou vypl�v�, �e nem��e b�t nic nejapn�j��ho ne� pova�ovat obchodn� kapit�l � a� ve form� zbo�n� obchodn�ho nebo ve form� pen�n� obchodn�ho kapit�lu � za zvl�tn� druh pr�myslov�ho kapit�lu, podobn� jako t�eba hornictv�, zem�d�lstv�, chov dobytka, manufaktura, dopravn� pr�mysl aj. tvo�� odv�tv� pr�myslov�ho kapit�lu, vznikl� spole�enskou d�lbou pr�ce, a tud� zvl�tn� sf�ry, do nich� se pr�myslov� kapit�l vkl�d�. U� prost� pozorov�n�, �e ka�d� pr�myslov� kapit�l, zat�m co je v ob�hov� f�zi sv�ho reproduk�n�h� procesu, vykon�v� jako zbo�n� kapit�l a pen�n� kapit�l �pln� tyt� funkce, kter� se jev� jako v�hradn� funkce obchodn�ho kapit�lu v obou jeho form�ch, u� to by m�lo vylou�it mo�nost takov�hoto hrub�ho pojet�. Naopak, ve zbo�n� obchodn�m a pen�n� obchodn�m kapit�lu jsou rozd�ly mezi pr�myslov�m kapit�lem jako�to produktivn�m a t�m� kapit�lem ve sf��e ob�hu osamostatn�ny proto, �e se ur�it� formy a funkce, kter� tu kapit�l do�asn� p�ij�m�, jev� jako samostatn� formy a funkce odd�len� ��sti kapit�lu a. �e jsou spojeny v�hradn� s n�. P�em�n�n� forma pr�myslov�ho kapit�lu a hmotn� rozd�ly mezi produktivn�mi kapit�ly v r�zn�ch v�robn�ch odv�tv�ch, vypl�vaj�c� z p�irozen� povahy r�zn�ch pr�myslov�ch odv�tv�, jsou si na hony vzd�leny.

Krom� brutality, s n� ekonom v�bec zkoum� rozd�lnost forem, kter� ho ve skute�nosti zaj�m� jen po hmotn� str�nce, m� tato z�m�na u vulg�rn�ho ekonoma je�t� dvoj� p���inu. P�edn� je to jeho neschopnost vysv�tlit obchodn� zisk se v�emi jeho zvl�tnostmi; za druh� jeho apologetick� �sil� odvodit formy zbo�n�ho kapit�lu a pen�n�ho kapit�lu, pak i zbo�n� obchodn�ho a pen�n� obchodn�ho kapit�lu, jako podoby, kter� nezbytn� vznikaj� z v�robn�ho procesu jako takov�ho, zat�m co tyto formy vznikly ze specick� formy kapitalistick�ho zp�sobu v�roby, kter� p�edpokl�d� jako svou z�kladnu p�edev��m ob�h zbo��, a tud� i ob�h pen�z.

Kdyby se zbo�n� obchodn� kapit�l a pen�n� obchodn� kapit�l neli�ily od p�stov�n� obil� jinak, ne� se li�� p�stov�n� obil� od chovu dobytka a manufaktury, bylo by nad slunce jasn�j��, �e v�roba a kapitalistick� v�roba jsou v�bec toto�n� a �e zejm�na rozd�lov�n� spole�ensk�ch v�robk� mezi �leny spole�nosti, a� k produktivn� nebo k osobn� spot�eb�, mus� b�t stejn� v��n� zprost�edkov�v�no obchodn�ky a bank��i, jako se po��v�n� masa zprost�edkov�v� chovem dobytka a u��v�n� od�v� jejich v�robou.[46]

Proto�e se velc� ekonomov�, jako Smith, Ricardo a j., zab�vaj� z�kladn� formou kapit�lu, kapit�lem jako�to pr�myslov�m kapit�lem, a ob�hov�m kapit�lem (pen�n�m a zbo�n�m kapit�lem) fakticky jen potud, pokud je s�m f�z� v reproduk�n�m procesu ka�d�ho kapit�lu, nev�d� si rady s obchodn�m kapit�lem jako jeho zvl�tn�m druhem. These o tvorb� hodnoty, o zisku a j., vyvozen� bezprost�edn� ze zkoum�n� pr�myslov�ho kapit�lu, nedaj� se p��mo pou��t na obchodn� kapit�l. Ponech�vaj� jej tedy fakticky stranou a zmi�uj� se o n�m jen jako o druhu pr�myslov�ho kapit�lu. Tam, kde o n�m pojedn�vaj� zvl᚝, jako Ricardo v souvislosti se zahrani�n�m obchodem, sna�� se dok�zat, �e nevytv��� hodnotu (tedy ani. nadhodnotu). Ale co plat� o zahrani�n�m obchodu, plat� i o vnit�n�m obchodu.

Dosud jsme zkoumali obchodn� kapit�l s hlediska kapitalistick�ho zp�sobu v�roby a v jeho mez�ch. Nejen obchod, ale i obchodn� kapit�l je v�ak star�� ne� kapitalistick� zp�sob v�roby � ve skute�nosti je historicky nejstar�� volnou formou existence kapit�lu.

Proto�e jsme ji� vid�li, �e obchod s pen�zi a kapit�l na n�j z�lohovan� nepot�ebuj� ke sv�mu rozvoji nic ne� velkoobchod, d�le zbo�n� obchodn� kapit�l, budeme se tu zab�vat jen t�mto zbo�n� obchodn�m kapit�lem.

Pon�vad� obchodn� kapit�l je upout�n ve sf��e ob�hu a jeho funkc� je v�hradn� zprost�edkov�n� sm�ny zbo��, nen� k jeho existenci � ponech�me-li stranou nevyvinut� formy, kter� vyv�raj� z bezprost�edn�ho v�m�nn�ho obchodu � zapot�eb� ��dn�ch jin�ch podm�nek ne� t�ch, je� jsou nutn� k prost�mu ob�hu zbo�� a pen�z. Nebo l�pe �e�eno, tento ob�h je podm�nkou jeho existence. A� se v�robky, kter� vch�zej� do ob�hu jako zbo��, vyr�b�j� na z�klad� jak�hokoli zp�sobu v�roby � a� na z�klad� prvobytn� pospoln�ho hospoda�en� nebo v�roby zalo�en� na otrock� pr�ci, nebo malorolnick� a malom욝�ck� nebo kapitalistick� v�roby � nem�n� to nic na jejich charakteru jako zbo��, a jako zbo�� mus� v�echny proj�t sm�nn�m procesem a zm�nami forem, kter� jej prov�zej�. Krajn� �l�nky, mezi nimi� je obchodn� kapit�l prost�edn�kem, jsou pro n�j d�ny, tak jako jsou d�ny pro pen�ze a pro pohyb pen�z. Jedin� nutn� je, aby tyto krajn� �l�nky existovaly jako zbo��, a� u� je v�roba v cel�m sv�m rozsahu zbo�n� v�robou, nebo a� v�robci, kte�� sami hospoda��, p�in�ej� na trh jen p�ebytek, kter� jirn zbude po kryt� jejich bezprost�edn�ch pot�eb, je� uspokojuj� svou v�robou. Obchodn� kapit�l zprost�edkov�v� jen pohyb t�chto krajn�ch �l�nk�, zbo��, jako p�edpoklad�, je� jsou mu d�ny.

V jak�m rozsahu p�ich�z� produkce do obchodu, proch�z� rukama obchodn�k�, to z�vis� na zp�sobu v�roby; maxima tento rozsah dosahuje, kdy� je pln� rozvinuta kapitalistick� v�roba, kdy se v�robek vyr�b� u� jen jako zbo��, a ne jako p�edm�t bezprost�edn� spot�eby. Na druh� stran� podporuje obchod za ka�d�ho v�robn�ho zp�sobu v�robu p�ebyte�n�ho produktu, ur�en�ho k tomu, aby ve�el do sm�ny a rozmno�il po�itky nebo poklady v�robc� (jimi� je tu t�eba rozum�t majitele v�robk�); d�v� tedy v�rob� st�le v�c charakter v�roby kv�li sm�nn� hodnot�.

Metamorfosa zbo��, jejich pohyb, se skl�d� 1) po str�nce hmotn� ze vz�jemn� sm�ny r�zn�ch zbo��, 2) po str�nce formy z p�em�ny zbo�� v pen�ze, prodeje, a p�em�ny pen�z ve zbo��, koup�. A na tyto funkce, na sm�nu zbo�� koup� a prodejem, se omezuje funkce obchodn�ho kapit�lu. Obchodn� kapit�l tedy zprost�edkuje pouze sm�nu zbo��, kterou v�ak nelze od prvopo��tku ch�pat prost� jako sm�nu zbo�� mezi bezprost�edn�mi v�robci. Za otroctv�, nevolnictv�, za syst�mu odv�d�n� d�vek (pokud m�me na z�eteli primitivn� spole�ensk� z��zen�), je vlastn�kem, tedy i prodava�em v�robku otrok��, feud�l, st�t vyb�raj�c� d�vky. Obchodn�k kupuje a prod�v� pro mnoho lid�. V jeho rukou se soust�e�uj� koup� a prodeje, ��m� koup� a prodej p�est�vaj� b�t z�visl� na bezprost�edn� pot�eb� kupuj�c�ho (jako obchodn�ka).

A� je v�ak spole�ensk� organisace v�robn�ch sf�r, mezi nimi� zprost�edkov�v� sm�nu zbo�� obchodn�k, jak�koli, jeho jm�n� existuje v�dy jako pen�n� jm�n� a jeho pen�ze funguj� v�dy jako kapit�l. Forma tohoto kapit�lu je v�dy P � Z � P'; pen�ze, samostatn� forma sm�nn� hodnoty, jsou v�chodiskem, a rozmno�ov�n� sm�nn� hodnoty je samostatn�m ��elem. Sama sm�na zbo�� a operace, kter� ji zprost�edkuj� � odd�leny od v�roby a prov�d�ny nev�robcem � jsou jen prost�edkem k rozmno�ov�n�, a to nejen bohatstv�, n�br� bohatstv� v jeho v�eobecn� spole�ensk� form�, bohatstv� jako sm�nn� hodnoty. Hybn�m motivem a ur�uj�c�m ��elem je p�em�nit P v P + ΔP; akty P � Z a Z � P', kter� zprost�edkuj� akt P � P�, se jev� jen jako p�echodn� momenty t�to p�em�ny P v P + ΔP;. Toto P � Z � P', jako charakteristick� pohyb obchodn�ho kapit�lu jej odli�uje od Z � P � Z, od obchodu se zbo��m mezi v�robci sam�mi, jeho� kone�n�m ��elem je sm�na u�itn�ch hodnot. Proto ��m m�n� je v�roba vyvinuta, t�m v�ce se pen�n� jm�n� soust�e�uje v rukou obchodn�k�, �ili t�m v�ce se jev� jako specifick� forma obchodn�kova jm�n�.

Za kapitalistick�ho zp�sobu v�roby � tj. jakmile se kapit�l zmocn� v�roby sam� a d� j� �pln� zm�n�nou a specifickou formu � jev� se obchodn� kapit�l jen jako kapit�l ve zvl�tn� funkci. Za v�ech d��v�j��ch zp�sob� v�roby � a t�m v�ce, ��m v�ce je v�roba bezprost�edn� v�robou �ivotn�ch prost�edk� pro v�robce � jev� se obchodn� kapit�l jako funkce kapit�lu par excellence [po v�tce].

Nen� tedy nijak t�k� pochopit, pro� se kupeck� kapit�l objevuje jako historick� forma kapit�lu dlouho p�edt�m, ne� si kapit�l podrobil samu v�robu. Jeho existence a ur�it� stupe� v�voje jsou samy historick�m p�edpokladem v�voje kapitalistick�ho zp�sobu v�roby, 1) jako p�edb�n� podm�nka koncentrace pen�n�ho jm�n� a 2) proto�e kapitalistick� zp�sob v�roby p�edpokl�d� v�robu pro obchod, odbyt ve velk�m, a ne jednotliv�m z�kazn�k�m, tedy tak� obchodn�ka, kter� nekupuje pro uspokojen� sv�ch osobn�ch pot�eb, n�br� ve sv�m kupn�m aktu soust�e�uje kupn� akty mnoha osob. Na druh� stran� p�sob� cel� v�voj kupeck�ho kapit�lu na v�robu tak, �e j� st�le v�c vtiskuje charakter v�roby kv�li sm�nn� hodnot�, �e st�le v�c p�em��uje v�robky ve zbo��. Ale jak hned uvid�me z dal��ho v�kladu, jeho v�voj s�m o sob� nesta�� k tomu, aby zp�sobil p�echod jednoho zp�sobu v�roby ve druh�, ani jej nem��e vysv�tlit.

Za kapitalistick� v�roby je obchodn� kapit�l degradov�n se sv� d��v�j�� samostatn� existence na zvl�tn� moment pou�it� kapit�lu v�bec, a vyrovn�v�n� zisk� redukuje jeho m�ru zisku na v�eobecn� pr�m�r. Funguje u� jen jako agent pr�myslov�ho kapit�lu. Zvl�tn� spole�ensk� pom�ry, kter� se vytv��ej� s rozvojem obchodn�ho kapit�lu, u� pak nejsou ur�uj�c�; naopak, kde obchodn� kapit�l p�evl�d�, tam z�st�v� v�echno p�i star�m. To plat� dokonce uvnit� jedn� a t�e zem�, kde na p�. �ist� obchodn� m�sta mnohem v�c p�ipom�naj� minul� pom�ry ne� tov�rn� m�sta.[47]

Samostatn� a p�evl�daj�c� rozvoj kapit�lu jako obchodn�ho kapit�lu znamen�, �e v�roba nen� podrobena kapit�lu, tj. �e se kapit�l vyv�j� na z�klad� spole�ensk� formy v�roby, kter� je mu ciz� a na n�m nez�visl�. Samostatn� v�voj obchodn�ho kapit�lu je tedy nep��mo �m�rn� v�eobecn�mu ekonomick�mu v�voji spole�nosti.

Samostatn� obchodn�kovo jm�n� jako vl�dnouc� forma kapit�lu znamen�, �e se proces ob�hu osamostatnil v��i sv�m krajn�m �l�nk�m a t�mito krajn�mi �l�nky jsou sami sm��uj�c� v�robci. Tyto krajn� �l�nky z�st�vaj� samostatn� v��i procesu ob�hu a tento proces v��i nim. V�robek se tu st�v� zbo��m d�ky obchodu. Obchod tu d�l� z v�robk� zbo��, a ne �e by vyroben� zbo�� sv�m pohybem vytv��elo obchod. Kapit�l tedy vystupuje jako kapit�l po prv� v procesu ob�hu. V procesu ob�hu se pen�ze vyv�jej� v kapit�l. V ob�hu se v�robek po prv� vyv�j� jako sm�nn� hodnota, jako zbo�� a pen�ze. Kapit�l se m��e vytvo�it v procesu ob�hu a mus� se v n�m vytvo�it, d��ve ne� se nau�� pod�izovat si jeho krajn� �l�nky, r�zn� v�robn� sf�ry, mezi nimi� zprost�edkov�v� ob�h. Pen�n� a zbo�n� ob�h m��e slou�it v�robn�m sf�r�m s nejrozmanit�j�� organisac�, kter� jsou co do sv� vnit�n� struktury je�t� zam��eny hlavn� na v�robu u�itn� hodnoty. Toto osamostatn�n� procesu ob�hu, p�i n�m� v�robn� sf�ry spolu navz�jem spojuje t�et� �l�nek, vyjad�uje dvoj�. Za prv�, �e ob�h se je�t� nezmocnil v�roby, n�br� �e se k n� m� jako k dan�mu p�edpokladu. Za druh�, �e v�robn� proces do sebe je�t� nepojal ob�h jako pouh� sv�j moment. V kapitalistick� v�rob� se v�ak oboj� uskute�nilo. V�robn� proces je zcela zalo�en na ob�hu a ob�h je pouh�m momentem, pr�choz� f�z� v�roby, pouze realisac� v�robku, vyroben�ho jako zbo��, a nahrazov�n�m prvk� jeho v�roby, vyr�b�n�ch jako zbo��. Forma kapit�lu vze�l� bezprost�edn� z ob�hu � obchodn� kapit�l � jev� se tu u� jen jako jedna z forem kapit�lu v jeho reproduk�n�m procesu.

Z�kon, �e samostatn� v�voj obchodn�ho kapit�lu je nep��mo �m�rn� stupni v�voje kapitalistick� v�roby, se projevuje zvl᚝ jasn� v d�jin�ch meziobchodu (carrying trade), jako u Ben�t�an�, Janovan�, Holan�an� a j., tedy tam, kde se hlavn�ho zisku nedosahuje v�vozem dom�c�ch v�robk�, n�br� zprost�edkov�n�m sm�ny v�robk� spole�ensk�ch celk�, kter� jsou obchodn� a i jinak ekonomicky nevysp�l�, a vyko�is�ov�n�m obou vyr�b�j�c�ch zem�.[48] Zde p�ed sebou m�me obchodn� kapit�l v �ist� podob�, odd�len� od krajn�ch �l�nk�, v�robn�ch sf�r, mezi nimi� je prost�edn�kem. To je hlavn� zdroj, z n�ho� se obchodn� kapit�l tvo��. Tento monopol meziobchodu a s n�m tento obchod s�m v�ak upad� tou m�rou, jak pokra�uje ekonomick� v�voj n�rod�, kter� oboustrann� vyko�is�oval a jejich� nevysp�lost byla jeho existen�n� z�kladnou. U meziobchodu se to projevuje nejen v �padku obchodu jako zvl�tn�ho odv�tv�, n�br� i v tom, �e upad� p�evaha �ist� obchodn�ch n�rod� a v�bec jejich obchodn� bohatstv�, kter� bylo zalo�eno na tomto meziobchodu. Je to jen zvl�tn� forma, v n� se v pr�b�hu v�voje kapitalistick� v�roby projevuje pod�izov�n� obchodn�ho kapit�lu pr�myslov�mu kapit�lu. Ostatn� p�dn�m p��kladem toho, jak hospoda�� obchodn� kapit�l tam, kde p��mo ovl�d� v�robu, je nejen koloni�ln� hospod��stv� v�bec (tak zvan� koloni�ln� syst�m), n�br� zejm�na hospoda�en� star� holandsko-v�chodoindick� spole�nosti.

Proto�e pohyb obchodn�ho kapit�lu je P � Z � P', z�sk�v� se, za prv�, obchodn�k�v zisk akty, kter� se odehr�vaj� jen v procesu ob�hu; z�sk�v� se tedy ve dvou aktech: koupi a prodeji; a za druh�, realisuje se v posledn�m aktu, prodeji. Je to tedy zisk ze zcizen�, profit upon alienation. �ist�, nez�visl� obchodn� zisk je prima facie [z�ejm�] nemo�n�, dokud se v�robky prod�vaj� za svou hodnotu. Levn� koupit a draho prodat � to je z�kon obchodu. Tedy nikoli sm�na ekvivalent�. Pojem hodnoty je v tom zahrnut potud, �e r�zn� zbo�� jsou vesm�s hodnoty, a proto pen�ze; kvalitativn� jsou to vesm�s v�razy spole�ensk� pr�ce. Ale nejsou to stejn� velk� hodnoty. Kvantitativn� pom�r, v n�m� se v�robky sm��uj�, je zprvu zcela n�hodn�. Formy zbo�� nab�vaj� proto, �e jsou v�bec sm�niteln�, tj. �e jsou v�razy t�ho� t�et�ho. Trval� sm�na a pravideln�j�� reprodukce pro tuto sm�nu tuto n�hodnost st�le v�c odstra�uje. Av�ak zprvu ne pro v�robce a spot�ebitele, n�br� pro prost�edn�ka mezi nimi, pro obchodn�ka, kter� srovn�v� pen�n� ceny a rozd�l si strk� do kapsy. U� sv�m pohybem zjedn�v� ekvivalentnost.

Obchodn� kapit�l je zprvu jen prost�edn�kem p�i pohybu mezi dv�ma krajn�mi �l�nky, kter� neovl�d�, a mezi p�edpoklady, kter� nevytv���.

Jako se z pouh� formy ob�hu zbo��, Z � P� Z, vyv�jej� pen�ze nejen jako m�ra hodnoty a ob�ivo, ale i jako absolutn� forma zbo��, a t�m i bohatstv�, jako poklad, a jejich uchov�n� a p�ib�v�n� ve form� pen�z se st�v� samo��elem, tak se z pouh� formy ob�hu obchodn�ho kapit�lu, P � Z � P', vyv�jej� pen�ze, poklad, jako n�co, co se uchov�v� a rozmno�uje pouh�m zcizov�n�m.

Starov�k� obchodn� n�rody �ily jako Epikurovi bohov� v intermundi�ch sv�ta nebo l�pe �e�eno jako �id� v p�rech polsk� spole�nosti. Obchod prvn�ch samostatn�ch, vzkv�taj�c�ch obchodn�ch m�st a obchodn�ch n�rod� byl jako�to �ist� meziobchod zalo�en na barbarstv� vyr�b�j�c�ch n�rod�, mezi nimi� byly prost�edn�ky.

Na p�edstupn�ch kapitalistick� spole�nosti vl�dne obchod nad pr�myslem; v modern� spole�nosti je tomu naopak. Obchod bude ov�em v�ce nebo m�n� zp�tn� p�sobit na spole�ensk� celky, mezi nimi� je provozov�n; bude v�robu st�le v�ce pod�izovat sm�nn� hodnot�, proto�e po�itek a ob�ivu �in� v�c z�visl�mi na prodeji ne� na p��m�m spot�ebov�n� v�robku. T�m rozkl�d� star� pom�ry. Rozmno�uje ob�h pen�z. Zmoc�uje se nejen p�ebytku produkce, n�br� pozvolna nahlod�v� i v�robu samu a �in� cel� v�robn� odv�tv� z�visl�mi na sob�. Tento rozkladn� vliv v�ak do zna�n� m�ry z�vis� na povaze vyr�b�j�c�ho spole�ensk�ho celku.

Pokud obchodn� kapit�l zprost�edkov�v� sm�nu v�robk� nevyvinut�ch spole�ensk�ch celk�, obchodn� zisk se nejen jev� jako v�sledek �izen� a napalov�n�, ale v�t�inou z nich skute�n� vznik�. Krom� toho, �e obchodn� kapit�l t�� z rozd�lu mezi v�robn�mi cenami r�zn�ch zem� (a po t�to str�nce m� vliv na vyrovn�v�n� a stanoven� hodnot zbo��), vedou uveden� v�robn� zp�soby k tomu, �e si obchodn� kapit�l p�ivlast�uje p�ev�nou ��st nadv�robku, jednak jako prost�edn�k mezi spole�ensk�mi celky, jejich� v�roba je je�t� v z�klad� zam��ena na u�itnou hodnotu a pro jejich� ekonomickou organisaci m� prodej ��sti produktu, kter� v�bec vstupuje do ob�hu, tedy v�bec prodej v�robk� za jejich hodnotu, pod�adn� v�znam; jednak proto, �e za on�ch d��v�j��ch zp�sob� v�roby jsou hlavn� majitel� nadv�robku, s nimi� kupec obchoduje � otrok��, feud�ln� p�n, st�t (na p�. orient�ln� despota) � p�edstaviteli po�iva�n�ho bohatstv�, jemu� kupec stroj� l��ky, jak to u� o feud�ln� dob� spr�vn� vyc�til v uveden�m cit�tu A. Smith. Za sv� nadvl�dy tedy obchodn� kapit�l v�ude p�edstavuje syst�m drancov�n�[49] a jeho rozvoj u star�ch i nov�j��ch obchodn�ch n�rod� nen� nadarmo spojen p��mo s n�siln�m drancov�n�m, pir�tstv�m, loupen�m otrok�, zotro�ov�n�m koloni�; tak tomu bylo v Karthagu, v ��m�, pozd�ji u Ben�t�an�, Portugalc�, Holan�an� atd.

Rozvoj obchodu a obchodn�ho kapit�lu zam��uje v�ude v�robu na sm�nnou hodnotu, zv�t�uje jej� rozsah, d�l� ji rozmanit�j�� a kosmopolitisuje ji, p�em��uje pen�ze ve sv�tov� pen�ze. Obchod tedy v�ude p�sob� v�ce nebo m�n� rozkladn� na dosavadn� organisace v�roby, kter� jsou ve v�ech sv�ch r�zn�ch form�ch zam��eny hlavn� na u�itnou hodnotu. Jak dalece v�ak rozkl�d� star� zp�sob v�roby, to z�vis� p�edev��m na jeho pevnosti a vnit�n�m u�len�n�. A k �emu tento rozkladn� proces vede, tj. jak� nov� zp�sob v�roby nastupuje na m�sto star�ho zp�sobu, to nez�vis� na obchodu, n�br� na charakteru star�ho v�robn�ho zp�sobu sam�ho. V antick�m sv�t� vy�s�uje vliv obchodu a rozvoj kupeck�ho kapit�lu v�dy v otrok��sk� hospod��stv�, jindy podle toho, z jak�ch pom�r� se vych�z�, vede jen k p�em�n� patriarch�ln�ho otrok��sk�ho syst�mu, zam��en�ho na v�robu bezprost�edn�ch �ivotn�ch prost�edk�, v otrok��sk� syst�m, zam��en� na v�robu nadhodnoty. Naproti tomu v modern�m sv�t� vy�s�uje v kapitalistick� zp�sob v�roby. Z toho vypl�v�, �e tyto v�sledky samy byly podm�n�ny je�t� zcela jin�mi okolnostmi ne� rozvojem obchodn�ho kapit�lu.

Je v povaze v�ci, �e jakmile se m�stsk� pr�mysl odd�l� od zem�d�lsk�ho, jsou jeho v�robky od po��tku zbo��m, a jejich prodej tedy mus� b�t zprost�edkov�n obchodem. Potud je samoz�ejm�, �e se obchod op�r� o v�voj m�st a �e na druh� stran� v�voj m�st je podm�n�n obchodem. Ale nakolik s t�m jde ruku v ruce pr�myslov� v�voj, to zde z�vis� na zcela jin�ch okolnostech. Ve star�m ��m� dos�hl kupeck� kapit�l u� v pozd�j��m obdob� republiky vy���ho stupn� v�voje ne� kdy p�edt�m ve star�m sv�t�, ani� n�jak pokro�il v�voj �emesel; kde�to v Korint� a jin�ch �eck�ch m�stech v Evrop� a Mal� Asii byl rozvoj obchodu prov�zen velk�m rozvojem �emesel. Na druh� stran�, v p��m�m protikladu k v�voji m�st a jeho podm�nk�m, se s obchodn�m duchem a rozvojem obchodn�ho kapit�lu �asto setk�v�me pr�v� u neusedl�ch, ko�ovn�ch n�rod�.

Je nesporn� � a pr�v� tato skute�nost vedla k naprosto nespr�vn�m n�zor�m � �e velk� revoluce, kter� v XVI. a XVII. stolet� prob�hly v obchodu v souvislosti se zem�pisn�mi objevy a rychle popohnaly v�voj obchodn�ho kapit�lu, jsou jedn�m z hlavn�ch moment�, kter� napomohly p�echodu feud�ln�ho v�robn�ho zp�sobu v kapitalistick�. N�hl� roz���en� sv�tov�ho trhu, rozmno�en� ob�haj�c�ho zbo��, soupe�en� mezi evropsk�mi n�rody o to, kdo se zmocn� asijsk�ch produkt� a americk�ch poklad�, koloni�ln� syst�m � to v�echno podstatn� p�isp�lo k rozbit� feud�ln�ch hranic v�roby. Av�ak modern� zp�sob v�roby ve sv�m prvn�m manufakturn�m obdob� se vyvinul jen tam, kde se pro to vytvo�ily podm�nky u� za st�edov�ku. Srovnejme na p�. Holandsko s Portugalskem.[50] A m�lo-li v XVI. a z��sti je�t� v XVII. stolet� n�hl� roz���en� obchodu a vytvo�en� nov�ho sv�tov�ho trhu rozhoduj�c� vliv na z�nik star�ho a rozmach kapitalistick�ho zp�sobu v�roby, stalo se to naopak na z�klad� u� vytvo�en�ho kapitalistick�ho zp�sobu v�roby. Sv�tov� trh je s�m z�kladnou tohoto zp�sobu v�roby. Na druh� stran� nutnost vyr�b�t ve st�le v�t��m m���tku, kter� je tomuto zp�sobu v�roby imanentn�, vede k neust�l�mu roz�i�ov�n� sv�tov�ho trhu, tak�e tu nerevolucionuje obchod pr�mysl, n�br� pr�mysl ustavi�n� revolucionuje obchod. Obchodn� nadvl�da je nyn� tak� spojena s v�t�� nebo men�� p�evahou podm�nek velk�ho pr�myslu. Srovnejme na p�. Anglii a Holandsko. D�jiny z�niku Holandska jako vl�dnouc�ho obchodn�ho n�roda jsou d�jinami pod�izov�n� obchodn�ho kapit�lu pr�myslov�mu kapit�lu. P�ek�ky, kter� klade rozkladn�mu vlivu obchodu vnit�n� pevnost a u�len�n� p�edkapitalistick�ch n�rodn�ch zp�sob� v�roby, projevuj� se n�zorn� v obchodn�m styku Angli�an� s Indi� a ��nou. �irokou z�kladnu v�robn�ho zp�sobu tu tvo�� jednota drobn�ho zem�d�lstv� a dom�ck�ho pr�myslu a v Indii k tomu je�t� p�istupuje forma vesnick�ch ob�in zalo�en�ch na spole�n�m vlastnictv� p�dy, kter� byla ostatn� p�vodn� formou i v ��n�. V Indii Angli�an� z�rove� pou�ili sv� p��m� politick� a hospod��sk� moci vl�dc� a p�ivlast�ovatel� pozemkov� renty, aby tyto mal� hospod��sk� ob�iny zni�ili.[51] Jejich obchod tu m� revolucionuj�c� vliv na zp�sob v�roby jen potud, pokud l�c� sv�ho zbo�� ni�� p��delnictv� a tkalcovstv�, kter� je od prad�vna nerozlu�nou sou��st� t�to jednoty pr�myslov� zem�d�lsk� v�roby, a tak rozb�jej� ob�iny. Ale i zde se jim toto rozkladn� d�lo da�� jen velmi pomalu. Je�t� m�n� se jim da�� v ��n�, kde jim nepom�h� p��m� politick� moc. Velk� hospod�rnost a �spora �asu, jich� se dos�hne bezprost�edn�m spojen�m zem�d�lstv� a manufaktury, kladou tu velmi hou�evnat� odpor v�robk�m velk�ho pr�myslu, do jejich� ceny vch�zej� faux frais [neproduktivn� n�klady] procesu ob�hu, kter� je v�ude prohlod�v�. V protikladu k anglick�mu obchodu ponech�v� naproti tomu rusk� obchod ekonomickou z�kladnu asijsk� v�roby nedot�enu.[52]

P�echod od feud�ln�ho zp�sobu v�roby se uskute��uje dvoj�m zp�sobem. V�robce se st�v� obchodn�kem a kapitalistou v protikladu k zem�d�lsk�mu natur�ln�mu hospod��stv� a k �emeslu st�edov�k�ho m�stsk�ho pr�myslu, spoutan�mu cechy. To je cesta skute�n� revolucionuj�c�. Anebo se obchodn�k p��mo zmocn� v�roby. By� je historick� v�znam t�to druh� cesty jako p�echodn�ho stupn� sebev�t�� � p��kladem m��e b�t anglick� clothier [souken�k] XVII. stolet�, kter� pod�izuje sv� kontrole tkalce, p�esto�e z�st�vaj� samostatn�, prod�v� jim vlnu a kupuje od nich sukno � nevede sama o sob� k p�evratu ve star�m zp�sobu v�roby, sp�e jej konservuje a udr�uje si jej jako sv�j p�edpoklad. Tak byl nap�. a� do poloviny tohoto stolet� tov�rn�k ve francouzsk�m hedv�bnick�m pr�myslu a v anglick�m pun�och��stv� a krajk��stv� v�t�inou tov�rn�kem jen nomin�ln�, ale ve skute�nosti pouh�m obchodn�kem, kter� nech�val tkalce d�le pracovat jejich star�m rozt��t�n�m zp�sobem a vl�dl jim jen jako obchodn�k, pro n�ho� ve skute�nosti pracovali.[53] Takov� pom�ry stoj� v�ude v cest� skute�n�mu kapitalistick�mu zp�sobu v�roby a s jeho v�vojem zanikaj�. Ani� vyvol�vaj� p�evrat ve zp�sobu v�roby, jenom zhor�uj� postaven� bezprost�edn�ch v�robc�, m�n� je v pouh� n�mezdn� d�ln�ky a prolet��e za hor��ch podm�nek, ne� jsou podm�nky d�ln�k� p��mo podroben�ch kapit�lu, a p�ivlast�uj� si jejich nadpr�ci na z�klad� star�ho v�robn�ho zp�sobu. V pon�kud pozm�n�n� podob� existuj� tyt� pom�ry v ��sti lond�nsk�ho �emesln� provozovan�ho n�bytk��stv�, kter� je roz���eno zejm�na v Tower Hamlets. Cel� v�roba je rozd�lena na velmi mnoho navz�jem nez�visl�ch obor�. Jeden podnik d�l� jen �idle, druh� jen stoly, t�et� jen sk��n� atd. Ale tyto podniky jsou samy provozov�ny v�ce m�n� po �emeslnicku; pracuje v nich mal� mistr s n�kolika m�lo tovary�i. Vyr�b� se v�ak p��li� mnoho, ne� aby se mohlo pracovat p��mo pro soukrom� z�kazn�ky. Kupci jsou majitel� obchod� s n�bytkem. V sobotu se k nim mistr vyprav� a nab�z� jim sv�j v�robek; smlouvaj� p�itom o cenu, jako se smlouv� v zastav�rn�, kolik se m� na tu �i onu v�c p�j�it. Tito mist�i mus� ka�d� t�den prodat, co vyrobili, u� proto, aby mohli na p��t� t�den znovu nakoupit suroviny a vyplatit mzdy. Za t�chto okolnost� jsou vlastn� jen prost�edn�ky mezi obchodn�kem a sv�mi vlastn�mi d�ln�ky. Vlastn�m kapitalistou, kter� shr�bne nejv�t�� ��st nadhodnoty, je obchodn�k.[54] Podobn� je tomu, kdy� se od odv�tv�, kter� se d��ve provozovala po �emeslnicku nebo jako vedlej�� odv�tv� venkovsk�ho pr�myslu, p�ech�z� k manufaktu�e. Podle stupn� technick�ho v�voje, k n�mu� tato drobn� samostatn� v�roba dosp�la � tam, kde sama u� pou��v� stroj�, kter� p�ipou�t�j� �emeslnou v�robu � uskute��uje se tak� p�echod k velk�mu pr�myslu; stroje se u� nepoh�n�j� ru�n�, ale parou, jako se to nap�. v posledn� dob� d�je v anglick�m pun�och��stv�.

P�echod tedy prob�h� troj�m zp�sobem: za prv�, obchodn�k se st�v� p��mo pr�mysln�kem; tak je tomu u �emesel zalo�en�ch na obchodu, zejm�na v odv�tv�ch vyr�b�j�c�ch p�epychov� p�edm�ty, v odv�tv�ch, kter� obchodn�ci importuj� z ciziny se surovinami a d�ln�ky, jako je v patn�ct�m stolet� importovali do Italie z Ca�ihradu. Za druh�, obchodn�k d�l� z mal�ch mistr� sv� prost�edn�ky (middlemen) nebo kupuje tak� p��mo od samostatn�ho v�robce; ponech�v� ho nomin�ln� samostatn�m a nem�n� jeho zp�sob v�roby. Za t�et�, pr�mysln�k se st�v� obchodn�kem a vyr�b� p��mo ve velk�m pro obchod.

Ve st�edov�ku je obchodn�k, jak spr�vn� prav� Poppe, jen �n�kladn�kem� zbo�� vyroben�ho cechovn�mi �emesln�ky nebo roln�ky. Obchodn�k se st�v� pr�mysln�kem, nebo p�esn�ji �e�eno nech�v� pro sebe pracovat �emesln� pr�mysl, zejm�na mal� venkovsk� pr�mysl. Na druh� stran� se v�robce st�v� obchodn�kem. M�sto aby nap�. soukenick� mistr postupn� po mal�ch d�vk�ch dost�val vlnu od obchodn�ka a pracoval pro n�ho se sv�mi tovary�i, kupuje si vlnu nebo p��zi s�m a sukno obchodn�kovi prod�v�. V�robn� prvky vch�zej� do v�robn�ho procesu jako zbo��, kter� s�m koupil. A m�sto aby vyr�b�l pro jednotliv�ho obchodn�ka nebo pro ur�it� z�kazn�ky, vyr�b� nyn� souken�k pro cel� obchodn� sv�t. V�robce je s�m obchodn�kem. Obchodn� kapit�l vykon�v� u� jen proces ob�hu. P�vodn� byl obchod p�edpokladem pro p�em�nu cechovn�ho a venkovsk�ho dom�ck�ho �emesla a feud�ln�ho zem�d�lstv� v kapitalistick� podniky. �in� v�robek zbo��m, a to jednak t�m, �e pro n�j vytv��� trh, jednak t�m, �e poskytuje nov� zbo�n� ekvivalenty a v�rob� nov� suroviny a pomocn� l�tky, a t�m otev�r� nov� v�robn� odv�tv�, kter� jsou od za��tku zalo�ena na obchod�: jak na v�rob� pro trh a sv�tov� trh, tak na v�robn�ch podm�nk�ch, kter� maj� sv�j p�vod ve sv�tov�m trhu. Jakmile manufaktura pon�kud zes�l� � a je�t� v�ce to plat� o velk�m pr�myslu � vytv��� si sama trh, dob�v� ho sv�m zbo��m. Pak se obchod st�v� sluhou pr�myslov� v�roby, pro ni� je ustavi�n� roz�i�ov�n� trhu �ivotn� podm�nkou. Neust�le rostouc� masov� v�roba zaplavuje dosavadn� trh a p�i�i�uje se tud� st�le o to, aby se tento trh roz���il, aby se jeho hr�ze protrhly. Tuto masovou v�robu neomezuje obchod (pokud vyjad�uje jen existuj�c� popt�vku), n�br� velikost funguj�c�ho kapit�lu a v�vojov� stupe� produktivn� s�ly pr�ce. Pr�myslov� kapitalista m� neust�le p�ed sebou sv�tov� trh, srovn�v� a mus� st�le srovn�vat sv� vlastn� ceny n�klad� nejen s dom�c�mi tr�n�mi cenami, n�br� s tr�n�mi cenami cel�ho sv�ta. Toto srovn�v�n� p�ipad� v d��v�j��m obdob� skoro v�hradn� obchodn�k�m a zaji��uje tak obchodn�mu kapit�lu nadvl�du nad pr�myslov�m kapit�lem.

Prvn� theoretick� zpracov�n� modern�ho v�robn�ho zp�sobu � merkantiln� soustava � nutn� vych�zelo z povrchov�ch jev� procesu ob�hu, jak jsou osamostatn�ny v pohybu obchodn�ho kapit�lu, a proto postihlo jen zd�n�. Jednak proto, �e obchodn� kapit�l je v�bec prvn� volnou formou existence kapit�lu. Jednak pro p�evl�daj�c� vliv, jak� m� tento kapit�l v prvn�m obdob� p�evratu feud�ln� v�roby, v obdob� vzniku modern� v�roby. Skute�n� v�da modern� ekonomie za��n� teprve tehdy, kdy� theoretick� zkoum�n� p�ech�z� od procesu ob�hu k v�robn�mu procesu. �rokov� kapit�l je zajist� tak� prastarou formou kapit�lu. Pro� v�ak merkantilismus nevych�z� z n�ho, ale naopak, stav� se k n�mu polemicky, uvid�me pozd�ji.

__________________________________

Pozn�mky:

46 Moudr� Roscher vymudroval [viz W. Roscher: �Die Grundlagen der National�konomie�, Stuttgart a Augsburg 1857, str. 102], �e charakterisuje-li n�kdo obchod jako �zprost�edkov�n� mezi v�robci a spot�ebiteli, m��e �se� pr�v� tak sama v�roba charakterisovat jako �zprost�edkov�n� spot�eby (mezi k�m ?)� z �eho� ov�em vypl�v�, �e obchodn� kapit�l je ��st� produktivn�ho kapit�lu, tak jako zem�d�lsk� a pr�myslov� kapit�l. Proto�e se tedy m��e ��ci, �e �lov�k m��e zprost�edkovat svou spot�ebu jen v�robou (to mus� d�lat i tehdy, kdy� nenabyl vzd�l�n� v Lipsku) nebo �e k p�ivlast�ov�n� p��rody je zapot�eb� pr�ce (co� lze nazvat �zprost�edkov�n�m�), vypl�v� z toho ov�em, �e spole�ensk� �zprost�edkov�n�, vyv�raj�c� ze specifick� spole�ensk� formy v�roby � proto�e je to zprost�edkov�ni � m� t�� absolutn� charakter nutnosti, t�� stupe� d�le�itosti. Slovo �zprost�edkov�n� rozhoduje v�echno. Ostatn� v�dy� obchodn�ci nejsou prost�edn�ky mezi v�robci a spot�ebiteli (spot�ebitele, kte�� nejsou v�robci, spot�ebitele, kte�� nevyr�b�j�, nech�v�me zat�m stranou), n�br� prost�edniky p�i vz�jvmn� sm�n� v�robk� t�chto v�robc�, jsou jen spojovac�mi �l�nky sm�ny, kter� se v tis�ci p��padech uskute��uje i bez nich.

47 Pan W. Kiesselbach (�Der Gang des Welthandels im Mittelalter�. [Stuttgart] 1860) skute�n� je�t� st�le �ije v p�edstav�ch sv�ta, v n�m� je obchodn� kapit�l formou kapit�lu v�bec. O kapit�lu v modern�m smyslu nem� ani pon�t�, stejn� jako pan Mommsen, kdy� ve sv�ch ��msk�ch d�jin�ch mluv� o �kapit�lu� a panstv� kapit�lu. V modern�ch anglick�ch d�jin�ch jsou vlastn� obchodn� stav a obchodn� m�sta tak� politicky reak�n� a jsou spol�eny s pozemkovou a finan�n� aristokraci� proti pr�myslov�mu kapit�lu. Srovnejme nap�. politickou �lohu Liverpoolu s �lohou Manchestru a Birminghamu. Naprost� panstv� pr�myslov�bo kapit�lu bylo anglick�m obchodn�m kapit�lem a finan�n� aristokraci� (moneyed interest) uzn�no teprve po zru�en� obiln�ch cel atd.

48 �Obyvatel� obchodn�ch m�st dov�eli z bohat��ch zem� jemn� manufakturn� zbo�� a drah� p�epychov� p�edm�ty, a tak �ivili marnivost velkostatk���, kte�� toto zbo�� dychtiv� kupovali a platili za n� velk�m mno�stv�m surovin ze sv�ch pozemk�. Tak v t�to dob� obchod velk� ��sti Evropy z�le�el ve sm�n� surovin jedn� zem� za manufakturn� v�robky pr�myslov� pokro�ilej�� zem�... Jakmile se tento vkus v�eobecn� roz���il a vyvolal zna�nou popt�vku, za�ali obchodn�ci, aby u�et�ili n�klady na dopravu, zakl�dat podobn� manufaktury ve sv� vlastn� zemi.� (A. Smith [�Wealth of Nations�], kniha III, kap. III.)

49 �Nyn� kupci p�evelice �aluj� na �lechtice aneb loupe�n�ky, s jak velik�m nebezpe�enstv�m jest jim obchodovati a jak jsou nadto j�m�ni, t�r�ni, �acov�ni a okr�d�ni. Kdyby snad toto sn�eli pro spravedlivost, byli by ov�em svat�mi lidmi... Proto�e v�ak kupci p�� na cel�m sv�t�, i mezi sebou, tak velik� bezpr�v� a nek�es�ansk� zlod�jstv� a loupe�, k� div, dopust�-li B�h, aby takov� velik� jm�n�, nespravedliv� nabyt�, byla op�tovn� ztracena neb uloupena, a jim sam�m se za to dostalo ran aneb zj�m�ni byli ?... A kn�at�m n�le�� takov� neprav� obchod ��dnou moc� trestati a tomu br�niti, by obchodn�ci jejich poddan� tak mrzce neod�rali. Je�to toho ne�in�, pot�ebuje B�h rejthar� a loupe�n�k� a tresce jimi obchodn�ky za bezpr�v�, a mus� b�ti jeho ��bly: jako mu�� zemi egyptskou a cel� sv�t ��bly nebo hub� nep��teli. Vyh�n� tedy ��bla Belzebubem, ani� t�m d�v� na srozum�nou, �e rejtha�i jsou men�� loupe�n�ci ne� obchodn�ci, ani obchodn�ci denn� cel� sv�t olupuj�, kde�to rejthar za rok jednou nebo dvakr�t jednoho nebo dva oloup�.� � �Napl�uje se proroctv� Izai�ovo: kn�ata tv� se stala tovary�i zlod�j�. Zat�m co d�vaj� v�et zlod�je, kte�� ukradli zla��k nebo p�l zla��ku, kup�� s t�mi, kte�� okr�daj� cel� sv�t, a kradou jist�ji ne� v�ichni ostatn�, aby� z�stalo pravdiv�m p��slov�: velc� zlod�jov� v�� mal� zlod�je; a jak ��kal ��msk� sen�tor Cato: �patn� zlod�jov� sed� ve v��ch a v kl�d�ch, ale ve�ejn� zlod�jov� chod� ve zlat� a v hedv�b�. Ale co tomu nakonec �ekne B�h? U�in�, jak zjevil skrze Ezechiela: roztav� kn�ata i obchodn�ky, jednoho zlod�je s druh�m, jako olovo � m��, jako kdy� sho�� m�sto, a nebude u� kn�at ani obchodn�k�.� (Martin Luther: �Von Kaufshandlung und Wucher�, [Wittenberg} 1524.)

50 Jak zna�nou p�evahu m�la ve v�voji Holandska, nehled� k jin�m okolnostem, z�kladna dan� jeho rybolovem, manufakturou a zem�d�lstv�m, uk�zali u� spisovatel� XVIII. stolet�. Viz na p�. Massie. — Proti d��v�j��mu n�zoru, kter� rozsah a v�znam asijsk�ho, antick�ho a st�edov�k�ho obchodu podce�oval, stalo se nyn� m�dou p��li� jej p�ece�ovat. Z t�to p�edstavy se ka�d� nejl�pe vyl���, pod�v�-li se na anglick� v�voz a dovoz na za��tku XVIII. stolet� a srovn�-li jej s dne�n�m. A p�ece byl nepom�rn� v�t�� ne� u kter�hokoli d��v�j��ho obchodn�ho n�roda. (Viz A. Anderson: �An Historical and Chronological Deduction of the Origin of Commerce�, d�l II, Lond�n 1764, str. 261 a n�sl.)

51 Jsou-li d�jiny n�jak�ho n�roda d�jinami pochyben�ch a skute�n� po�etil�ch (v praxi hanebn�ch) ekonomick�ch pokus� � pak jsou to d�jiny hospoda�en� Angli�an� v Indii. V Beng�lsku vytvo�ili karikaturu anglick�ho velk�ho pozemkov�ho vlastnictv�; v jihov�chodn� Indii karikaturu parcelov�ho vlastnictv�; na severoz�pad� ud�lali, pokud to z�viselo na nich, z indick� hospod��sk� ob�iny se spole�n�m vlastnictv�m p�dy jej� vlastn� karikaturu.

52 To se tak� za��n� m�nit od doby, co Rusko vyv�j� k�e�ovit� �sil� vytvo�it si vlastn� kapitalistickou v�robu, kter� je odk�z�na na vnit�n� a na p�ilehl� asijsk� trh. � B. E.

53 Tot� platilo o r�nsk�m stuha�stv�, pr�mka�stv� a tkalcovstv� hedv�b�. U Krefeldu byla dokonce vybudov�na zvl�tn� �eleznice pro styk t�chto venkovsk�ch ru�n�ch tkalc� s m�stsk�mi �tov�rn�ky�, ale od t� doby ji mechanick� tkalcovstv� vy�adilo i s ru�n�mi tkalci z provozu. � B. E.

54 Tento syst�m se od roku 1865 je�t� v�ce rozbujel. Podrobnosti o tom viz ve �First Report of the Select Committee of the House of Lords on the Sweating System�, Lond�n 1888. � B. E.