B. Engels
{146} * Dělnické hnutí v Německu, Francii, Spojených státech a Rusku
Lond�n
Socialistick� hnut� v N�mecku se skv�le rozv�j�. Vych�z� tam v sou�asn� dob� 62 socialistick�ch periodik, z toho 46 den�k� ve vlastn�m smyslu slova, 1 �asopis a 15 org�n� spolk� odporu. D�le vych�zej� ve �v�carsku v n�m�in� 4 den�ky a 1 �asopis, v Rakousku 3, v Uhr�ch 1, v Americe 6. �hrnem �in� po�et socialistick�ch periodik v n�meck�m jazyce:
| N�mecko | 62 |  |
75 |
| Rakousko | 3 | ||
| Uhry | 1 | ||
| �v�carsko | 3 | ||
| Amerika | 6 |
tak�e periodick� tisk n�meck�ho socialistick�ho hnut� m� v�t�� po�et org�n�, ne� kolik jich vych�z� ve v�ech ostatn�ch jazyc�ch dohromady. Do tohoto sou�tu nezapo��t�v�m v�ce �i m�n� socialistick� listy katedrov�ch socialist�[a], ale jen org�ny, kter� strana uzn�v�.
{147) Kdy� do�lo k atent�tu na Bismarcka[90], napsal mi jeden m욝�k: "Cel� N�mecko" (bur�oazn�) "se raduje, �e Bismarck nebyl zabit." Odpov�d�l jsem mu: "My jsme tak� spokojeni, proto�e pracuje pro n�s, jako by za to byl placen." Vy v�te, �e jsem m�l pravdu, proto�e neb�t pron�sledov�n� a �trap, militarismu a neust�le rostouc�ch dan�, nebyli bychom tam, kde jsme.
T�eba�e krize ve Francii[91] skon�ila pram�lo uspokojiv�mi v�sledky, vyplyne z n�, jak se mi zd�, takov� stav, kter� francouzsk�m socialist�m dovol� vyv�jet �innost prost�ednictv�m tisku, ve�ejn�ch shrom�d�n� a sdru�en� a zorganizovat se v d�lnickou stranu, co� je v�echno, �eho dnes - po jatk�ch z roku 1871 - m��eme dos�hnout. Nav�c je jist�, �e Francie ud�lala dvoj� velk� pokrok: je to republikanismus roln�k� a vytvo�en� republik�nsk� arm�dy. Pu� Ducrota, Batbieho a spol. ztroskotal, proto�e voj�ci rozhodn� odep�eli j�t proti lidu.
V Americe se d�lnick� ot�zka dostala na po�ad dne krvavou st�vkou zam�stnanc� velk�ch �eleznic.[92] Je to ud�lost, kter� bude znamenat historick� p�ed�l v americk�ch d�jin�ch: vytv��en� d�lnick� strany tak sp�je ve Spojen�ch st�tech m�lov�mi kroky kup�edu. V t�to zemi se ud�losti rychle vyv�jej� a mus�me jejich chod sledovat, abychom nebyli p�ekvapeni n�jak�m v�znamn�m �sp�chem, kter� na sebe nenech� dlouho �ekat.
M�m za to, �e Rusko je zem�, kter� v nejbli��� budoucnosti sehraje nejd�le�it�j�� �lohu. Situace vytvo�en� takzvan�m osvobozen�m nevoln�k� byla u� p�ed v�lkou nesnesiteln�. Tato velk� reforma byla prov�d�na tak dob�e, �e nakonec zruinovala jak �lechtu, tak roln�ky. Po n� n�sledovala dal�� reforma, kter� m�la �dajn� d�t guberni�m, p��padn� �jezd�m spr�vu volenou v�cem�n� nez�visle na �st�edn� vl�d�, nep�inesla v�ak nic v�c ne� zv��en� u� beztak nesnesiteln�ch dan�.
Guberni�m prost� p�ipadla t�ha n�klad� na jejich spr�vu, tak�e st�t platil m�n�, ale dost�val st�le stejn� dan�; proto - nov� dan� na gubernsk� a m�stn� v�daje. Potom p�i�la je�t� v�eobecn� vojensk� povinnost, co� se rovn� dal�� dani, t�iv�j�� ne� v�echny ostatn�, a znamen� to novou, po�etn�j�� arm�du.
Tak se velmi rychle bl�il finan�n� krach. Zem� byla u� p�ed {148) v�lkou ve stavu �padku. Vysok� rusk� finan�n� kruhy, je� se velkou m�rou ��astnily podvodn�ch spekulac� v obdob� 1871-1873, zavlekly n�rod do finan�n� krize, kter� propukla v roce 1874 ve V�dni a v Berl�n� a na l�ta podlomila rusk� pr�mysl a obchod. Za tohoto stavu v�c� za�ala sv�t� v�lka proti Turk�m[93], a proto�e nebylo mo�n� z�skat ��dnou p�j�ku ze zahrani�� a vnit�n� p�j�ky nevydaly tolik, kolik bylo t�eba, bylo nutno s�hnout k mili�n�m banky (k rezervn�m fond�m) a k ti�t�n� asignac�; hodnota pap�rov�ch pen�z je tak den ze dne men�� a brzy, za pouh� rok �i dva, klesne jejich kurs na minimum. Zkr�tka a dob�e, m�me zde v�echny prvky rusk�ho roku 1789, po n�m� nutn� p�ijde rok 1793. A� v�lka skon�� jakkoli, rusk� revoluce dozr�la a vypukne brzy, snad tento rok; za�ne na rozd�l od Bakuninov�ch p�edstav naho�e, v pal�ci, mezi zchudlou a frond�rskou �lechtou. Ale jakmile jednou za�ne, strhne roln�ky a pak uvid�te sc�ny, p�ed nimi� budou blednout ty, kter� se odehr�valy v roce 1793. Jakmile bude Rusko vr�eno do revoluce, zm�n� se cel� tv�� Evropy. Star� Rusko bylo a� dosud velkou rezervn� arm�dou evropsk� reakce, p�sobilo tak v roce 1798, 1805, 1815, 1830, 1848. Jakmile bude tato rezervn� arm�da rozbita - uvid�me!
| Napsal B. Engels 12. ledna 1878 Oti�t�no zkr�cen� v "La Plebe", ��s. 3 z 22. ledna 1878 |
Podle textu novin P�elo�eno z ital�tiny |
__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch. ��sla ve svork�ch v textu -"{��slo}"- jsou ��sla str�nek v ti�t�n� verzi Spisu).
a V italsk�m textu origin�lu je na tomto m�st� v�raz "professori �universit�" (universitn� profeso�i) a v z�vorce za t�m n�mecky "Kathedersozialisten". (Pozn. red.)
90 M�n� se nezda�en� atent�t na Bismarcka, ke kter�mu do�lo 7. kv�tna 1866 v Berl�n�.
91 Krize ve Francii - m�n� se tu boj za republiku proti monarchistick�m sil�m a zejm�na konflikt mezi monarchistick�mi kruhy a republik�nskou v�t�inou poslaneck� sn�movny, k n�mu� do�lo po volb�ch z roku 1876. V tomto konfliktu zv�t�zili republik�ni a ve Francii se upevnila parlamentn� republika.
92 V roce 1877 se v USA �iroce rozvinul boj d�lnick� t��dy s podnikateli. Jednou z nejv�znamn�j��ch ud�lost� tohoto boje byla st�vka �elezni���� v �ervenci 1877, vyvolan� desetiprocentn�m sn�en�m mezd na t�ech hlavn�ch �elezni�n�ch trat�ch vedouc�ch na z�pad - Pensylv�nsk�, Baltimore-Ohio a Newyorsk� centr�ln� dr�hy. St�vku se poda�ilo potla�it jen s pomoc� vl�dn�ch vojsk a bur�oazn�ch ozbrojen�ch odd�l�.
93 Jde o rusko-tureckou v�lku z let 1877-1878.