Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
*Rezoluce generální rady o federálním výboru románského Švýcarska[372]
Generální rada románskému federálnímu výboru
Vzhledem k tomu,
že ačkoli většina delegátů na kongresu v La Chaux-de-Fonds zvolila nový románský federální výbor, byla tato většina pouze nominální;
že románský federální výbor v Ženevě vždycky plnil své povinnosti vůči generální radě i vůči Mezinárodnímu dělnickému sdružení a vždycky jednal v souladu se stanovami Sdružení a že generální rada nemá tedy právo zbavovat jej jeho názvu,
usnesla se generální rada na svém zasedání z 28. června 1870 jednomyslně, aby si románský federální výbor v Ženevě svůj název ponechal a federální výbor v Chaux-de-Fonds přijal jakýkoli jiný místní název, který mu bude vyhovovat.
Jménem a z pověření generální rady Mezinárodního dělnického sdružení
H. Jung,
tajemník pro ŠvýcarskoLondýn 29. června 1870
Napsal K. Marx
Otištěno v "Le Mirabeau",
čís. 53 z 24. července 1870Podle textu novin
Přeloženo z francouzštiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání.)372 Po reorganizaci redakce "Égalité" (viz poznámku [327]) se bakuninovci, ve snaze dobýt zpět ztracené pozice, dostavili na řádný sjezd románské federace, který se konal od 4. do 6. dubna 1870 v La Chaux-de-Fonds, a zajistili si tam formální většinu hlasů: měli 21 mandátů malých a zčásti fiktivních sekcí proti 12 mandátům ženevských sekcí a 6 mandátům místních sekcí, které byly z různých důvodů proti Bakuninovi. Na pořadu sjezdu byla otázka postoje dělnické třídy k politickému boji; bakuninovci se proti ženevským sekcím odvolávali na zfalšovaný francouzský text stanov a vystoupili s názorem, že je třeba úplně upustit od politického boje. Na Bakuninovo naléhání zahájil sjezd svou práci tím, že do románské federace byly přijaty nově vytvořené sekce. Tuhý boj se rozpoutal o přijetí sekce, kterou založil Bakunin v Ženevě a která se nazývala "Aliance socialistické demokracie. Ústřední sekce" (viz poznámku [303]) a bakuninovské sekce v La Chaux-de-Fonds. Proti rozbíječské činnosti Bakunina vystoupil jeden z vedoucích představitelů ruské sekce v Ženevě, Nikolaj Utin. Došlo k rozkolu: ženevští delegáti a ostatní přívrženci generální rady pokračovali v práci sami.
Stoupenci Aliance si přivlastnili název románského sjezdu, zvolili nový federální výbor a jeho sídlo přenesli do La Chaux-de-Fonds. V románském Švýcarsku vznikly tak dva federální výbory: v Ženevě a v La Chaux-de-Fonds. Bakuninovci začali vydávat list "La Solidarité", který. vycházel za redakce Jamese Guillauma od 11.dubna 1870, do 12. května 1871 v Neuchatelu a pak v Ženevě, a byl pokračovatelem listu "Progrès".
Když byla generální rada informována o tom, co se na sjezdu událo, pověřila 12. dubna 1870 Hermanna Junga, aby shromáždil další materiál; seznámila se s ním na několika zasedáních v dubnu a květnu. Jako odpověď na naléhavou žádost členů ženevského výboru přijala rada 28. června rezoluci, kterou navrhl Marx. Rezoluce, kterou dopisující tajemník pro Švýcarsko Hermann Jung poslal oběma federálním výborům, byla otištěna v listu "Solidarité", čís. 16 z 23. července 1870 a v listu "Mirabeau", čís. 53 z 24. července 1870.