Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Karel Marx
*Rezoluce ústřední rady o konfliktu v pařížské sekci[90]
I. rezoluce. Pon�vad� ob�an Tolain u� n�kolikr�t ��dal o uvoln�n� z funkce a �st�edn� rada poka�d� odm�tla jeho ��dost p�ijmout, doporu�uje rada tentokr�t ob�anu Tolainovi a pa��sk�mu veden� je�t� jednou projednat, zda za nyn�j��ch okolnost� je takov� zpro�t�n� funkce vhodn�. �st�edn� rada u� p�edem souhlas� s ka�d�m usnesen�m, kter� v�bor o t�to ot�zce p�ijme.[91]
II. rezoluce. Respektuj�c p��n� 32 �len� Mezin�rodn�ho d�lnick�ho sdru�en�, vysloven� na sch�zi konan� 24. �nora v Pa��i, a v�rna z�sad�m svrchovanosti a autonomie lidu, odvol�v� �st�edn� rada svou rezoluci o jmenov�n� ofici�ln�ho obh�jce pro francouzsk� tisk. Z�rove� vyu��v� rada t�to p��le�itosti a vyslovuje hlubokou �ctu ob�anu Lefortovi, jeho� si v�� jako jednoho. z inici�tor� Mezin�rodn�ho d�lnick�ho sdru�en� i jako osv�d�en�ho ve�ejn�ho pracovn�ka v�bec;[92] d�le protestuje rada proti z�sad�, �e by pouze ouvrier[a] mohl b�t funkcion��em v na�em sdru�en�.[93]
III. rezoluce. Rada schvaluje nyn�j�� veden� dopln�n� o ob�ana Vinçarda.
IV. rezoluce. �st�edn� rada nal�hav� ��d� pa��sk� veden�, aby se dohodlo s ob�any Lefortem a B�luzem tak, �e by oni a skupina d�ln�k�, kter� zastupuj�, m�li ve veden� t�i �leny. Rada vyslovuje toto p��n�, nem� v�ak ani pr�vo, ani �mysl diktovat svou v�li.
V. rezoluce. Proto�e pa��sk� veden� projevilo ochotu uznat p��m�ho z�stupce �st�edn� rady, jmenuje rada ob�ana Schilyho sv�m z�stupcem ve zm�n�n�m veden�.
Soukrom� instrukce Schilymu "Rada prohla�uje, �e nedojde-li k dohod�, je Lefortova skupina podle na�ich stanov (viz �l�nek 7[b]) opr�vn�na zalo�it po obdr�en� �lensk�ch legitimac� m�stn� sekci Sdru�en�."
Toto je t�eba sd�lit in terrorem[c], ale d�v�rn� Fribourgovi a spol., aby u�inili nezbytn� �stupky, za p�edpokladu, �e Lefort a B�luze (�editel Banque du Peuple)[94] se opravdu vynasna�� p�im�t svou skupinu ke vstupu do Sdru�en�.
Napsal K. Marx
Schv�leno �st�edn� radou
7. b�ezna 1865Podle rukopisu
P�elo�eno z angli�tiny
__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)a � d�ln�k. (Pozn. red.)
b � Viz tento svazek zde. (Pozn. red.)
c � jako vyhr��ku. (Pozn. red.)
90 Tyto rezoluce koncipovan� Marxem p�ijala �st�edn� rada 7. b�ezna 1865. Text se dochoval v protokolech �st�edn� rady a v rukopise, p�ilo�en�m k Marxovu dopisu Engelsovi z 13. b�ezna 1865, kter� obsahuje tak� soukromou instrukci Schilymu.
91 Tolainovo sd�len�, �e chce b�t uvoln�n z funkce, proto�e byl na��en ze styk� s bonapartistick�mi kruhy, projedn�vala �st�edn� rada na zased�n�ch 7., 14. a 21. �nora 1865.
92 V dopise Hermannu Jungovi z 13. b�ezna 1865 vyslovil Marx politov�n� nad t�m, �e po jedn�n� na zased�n� �st�edn� rady byly ve formulaci II. rezoluce u�in�ny "p��li� velk� �stupky Lefortovi".
93 Tento proudhonovsk� po�adavek kladla tak� francouzsk� delegace na �enevsk�m kongresu Internacion�ly v roce 1866, byl v�ak ost�e kritizov�n a kongres jej zam�tl.
94 Je m�n�na banka "Cr�dit au travail" ("�v�r pr�ci"), kterou v roce 1863 zalo�il v Pa��i malobur�oazn� socialista Jean Pierre B�luze k poskytov�n� �v�r� v�robn�m a spot�ebn�m dru�stv�m a k mobilizaci �spor d�ln�k� ve prosp�ch dru�stevn�ho hnut�. Banka existovala do roku 1868.