Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Karel Marx a B. Engels
Redakci listu "Social-Demokrat"
Prohl�en�[52]
V ��sle 16 Va�eho listu podez�r� pan M. Hess z Pa��e francouzsk� �leny lond�nsk�ho �st�edn�ho v�boru Mezin�rodn�ho d�lnick�ho sdru�en�, kter� v�bec nezn�, slovy:
"Nelze vskutku pochopit, co je na tom, jsou-li v lond�nsk� spole�nosti tak� n�kte�� p��tel� Palais-Royal[53] ; je p�ece ve�ejn� atd."
V jednom z d��v�j��ch ��sel, v kl�bosen� o listu "L'Association"[54], se t�� pan M. H. dopustil podobn� insinuace proti pa��sk�m p��tel�m lond�nsk�ho v�boru. Prohla�ujeme jeho insinuace za nechutnou pomluvu.
Ostatn� n�s t��, �e se t�mto incidentem potvrdilo na�e p�esv�d�en�, �e pa��sk� proletari�t se stav� i nad�le nesmi�iteln� proti bonapartismu v jeho oboj� podob� � v podob� z Tuileri�[55] i v podob� z Palais-Royal � a ani na okam�ik nepomyslel na to, aby zaprodal svou historickou �est (�i m�me snad ��ci m�sto "svou historickou �est" "sv� historick� pr�vo prvorozen�ho jako nositele revoluce"?) za misku �o�ovice. Doporu�ujeme n�meck�m d�ln�k�m tento p��klad,
Lond�n a Manchester
Napsal K. Marx 6. �nora 1865
Poprv� oti�t�no v knize "Der Briefwechsel zwischen
Friedrich Engels und Karl Marx 1844 bis 1883",
sv. III, Stuttgart 1913Podle rukopisn�ho konceptu
P�elo�eno z n�m�iny
__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�.)52 Toto prohl�en�, zaslan� redakci listu "Social-Demokrat", napsal Marx a poslal je 6. �nora 1865 Engelsovi k podpisu. Marx a Engels toto prohl�en� pokl�dali za posledn� v�strahu Schweitzerovi, kter� v "Social-Demokratu" politicky koketoval s bismarckovskou vl�dou a p�stoval Lassall�v kult. Bezprost�edn�m podn�tem k tomuto prohl�en� byla noticka pa��sk�ho dopisovatele Mosese Hesse, oti�t�n� 1. �nora, kter� obsahovala pomluvy francouzsk�ch �len� Internacion�ly. Marx a Engels cht�li zpo��tku napsat ost�ej�� protest, ale usoudili, �e by nebylo vhodn� rozej�t se s listem jen kv�li Hessov� noticce, n�br� �e bude spr�vn� u�init to kv�li celkov� politick� linii listu.
Marxova a Engelsova kritika p�im�la list, aby pon�kud zm�nil t�n. V ��sle 21 z 12. �nora 1865 odvolal Hess sv� pomluvy. Proto Marx a Engels netrvali na tom, aby prohl�en� bylo uve�ejn�no; jak vysv�t� z Marxova dopisu Engelsovi z 13. �nora 1865, rozhodli se, �e zat�m nebudou do listu ps�t. Sv�j definitivn� rozchod s listem "Social-Demokrat" ozn�mili 23. �nora 1865 (viz zde v tomto svazku).
Text tohoto prohl�en�, zaslan� Schweitzerovi, se nezachoval; je p�elo�eno podle rukopisn�ho konceptu, p�ilo�en�ho k Marxovu dopisu Engelsovi z 6. �nora 1865.
53 Nar�ka na Josepha Bonaparta (p�ezd�van�ho Plon-Plon), bratrance Napoleona III., jeho� rezidenc� byl pa��sk� pal�c Palais-Royal. Joseph Bonaparte st�l v �ele skupiny bonapartist�, kte�� se nehor�znou soci�ln� demagogi� a p�edst�ranou opozic� v��i politice Napoleona III. pokou�eli odvr�tit lidov� masy od boje proti jeho re�imu.
54 "L'Association" ["Sdru�en�"] - francouzsk� �asopis, org�n d�lnick�ch dru�stevn�ch spolk�, kter� byly pod vlivem bur�oazn�ch republik�n�; vych�zel od roku 1864 do roku 1866 v Pa��i a v Bruselu; redakce byla trvale v Pa��i.
55 Nar�ka na Napoleona III., kter� s�dlil v Tuileri�ch