Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Bed�ich Engels



Poučení z americké války


Kdy� jsme p�ed n�kolika t�dny upozor�ovali na proces o�isty, kter� se uk�zal jako nutn� v americk� dobrovolnick� arm�d� (viz Dobrovolni�t� d�stojn�ci), zdaleka jsme nevy�erpali cenn� pou�en�, je� tato v�lka neust�le poskytuje dobrovoln�k�m na t�to stran� Atlantiku. Proto si dovolujeme znovu se vr�tit k tomuto t�matu.

Zp�sob, jak se nyn� v�l�� v Americe, skute�n� nem� p�edch�dce. Asi mili�n mu��, t�m�� rovnom�rn� rozd�len�ch do dvou nep��telsk�ch t�bor�, stoj� te� od Missouri a� po Chesapeaksk� z�liv u� p�ibli�n� �est m�s�c� proti sob�, ani� do�lo k jedin� v�eobecn� akci. V Missouri tyto dv� arm�dy postupuj�, stahuj� se, sv�d�j� bitvu, postupuj� a znovu se stahuj�, po��d kolem dokola bez jak�hokoli viditeln�ho v�sledku; i te�, po sedmi m�s�c�ch pochod� a zp�tn�ch pochod�, kter� musely tento kraj stra�liv�m zp�sobem zpusto�it, se zd�, �e k rozhodnut� je stejn� daleko jako kdykoli p�edt�m. V Kentucky po del��m obdob� zd�nliv� neutrality[235], kter� bylo ve skute�nosti obdob�m p��prav, se m��e z�ejm� �ekat podobn� situace; v Z�padn� Virg�nii doch�z� st�le k drobn�m akc�m bez n�jak�ho z�ejm�ho v�sledku; a na Potomaku, kde jsou na obou stran�ch t�m�� na dohled od sebe soust�ed�ny nejv�t�� masy, se ani jedni, ani druz� nemaj� k �toku a dokazuj� t�m, �e by za dan� situace ani v�t�zstv� nebylo k ni�emu. A jestli�e vlivem n�jak�ch okolnost�, kter� s touto situac� nemaj� nic spole�n�ho, nedojde k velk� zm�n�, bude mo�n� tento neplodn� syst�m veden� v�lky pokra�ovat je�t� po �adu p��t�ch m�s�c�.

Jak si to m�me vysv�tlit?

Ameri�an� maj� na obou stran�ch t�m�� v�hradn� dobrovoln�ky. Nevelk� j�dro d��v�j�� pravideln� arm�dy Spojen�ch st�t� se bu� rozplynulo, nebo je p��li� slab�, aby mohlo p�sobit na obrovsk� masy nevycvi�en�ch nov��k�, kter� se nahromadily na v�l�i�ti. Na to, aby ud�lali ze v�ech t�chto mu�� voj�ky, nesta�� ani v�cvikov� podd�stojn�ci. V�cvik proto nutn� postupuje velmi pomalu a ve skute�nosti se v�bec ned� ��ci, jak dlouho to m��e trvat, ne� tento n�dhern� lidsk� materi�l shrom�d�n� na obou b�ez�ch Potomaku bude schopen pohybu ve velk�ch mas�ch a dok�e v�st nebo p�ijmout bitvu spojen�mi silami.

Ale i kdyby tito lid� mohli prod�iat v�cvik v n�jak� rozumn� lh�t�, nen� dost d�stojn�k�, kte�� by je vedli. Nemluv� o ni���ch d�stojn�c�ch, kte�� se ov�em nedaj� vz�t z �ad civilist�, nedost�v� se d�stojn�k� na velitele prapor�, i kdyby se takov� funkce m�la sv��it ka�d�mu poru��kovi a prapor��kovi od pravideln�ho vojska. Proto se nelze obej�t bez zna�n�ho po�tu plukovn�k� z �ad civilist�; a ��dn�, kdo zn� na�e vlastn� dobrovoln�ky, jist� nebude pova�ovat McClellana nebo Beauregarda za n�jak� ustra�ence jen proto, �e se odm�taj� pustit do �to�n� akce nebo slo�it�ch strategick�ch man�vr�, kdy� maj� jejich rozkazy vykon�vat plukovn�ci z �ad civilist�, kte�� slou�� teprve �est m�s�c�.

P�edpokl�dejme v�ak, �e tato obt� byla vcelku p�ekon�na, �e plukovn�ci z �ad civilist� nabyli se sv�mi uniformami tak� v�domost�, zku�enost� a jistoty, tak jak to pot�ebuj� pro v�kon sv� slu�by � alespo� pokud jde o p�chotu. Ale jak to bude vypadat u jezdectva? Vycvi�it pluk jezdectva vy�aduje od d�stojn�k�, kte�� v�cvik prov�d�j�, v�c �asu a v�c zku�enost� ne� dostat do formy pluk p�choty. I kdy� p�edpokl�d�me, �e v�ichni mu�i p�ich�zej� ke sv�m sbor�m s dostate�nou znalost� jezdeck�ho um�n� - to znamen�, �e se dovedou na sv�ch kon�ch pevn� dr�et, ovl�daj� je a um�j� je obslou�it a nakrmit � sotva to zkr�t� dobu pot�ebnou k v�cviku. Vojensk� j�zda, tato kontrola nad kon�m, p�i n� jezdec vede kon� v�emi pohyby, kter� jsou nutn� p�i zm�n�ch jezdeck�ch sestav, je n�co docela jin�ho ne� j�zda b�n� u civilist�. O Napoleonov� jezdectvu, kter� sir William Napier ("D�jiny v�lky na Pyrenejsk�m poloostrov�") pova�oval m�lem za lep�� ne� anglick� jezdectvo t� doby, je dob�e zn�mo, �e se skl�dalo z t�ch nejhor��ch jezdc�, kte�� kdy zdobili sedlo; a mnoho na�ich nejlep��ch sportovn�ch jezdc� zjistilo p�i vstupu do dobrovolnick�ho jezdeck�ho sboru, �e se maj� je�t� hodn� co u�it. Nemus� n�s tedy nijak p�ekvapovat, �e jsou na tom Ameri�an� s jezdectvem velmi �patn� a �e to m�lo, co maj�, se podob� koz�k�m nebo indi�nsk�m nepravideln�m jezdc�m (rangers), kte�� se nehod� pro �tok v semknut�m tvaru.

U d�lost�electva, a pr�v� tak u �enijn�ho vojska, to mus� b�t je�t� hor��. Oba tyto druhy vojsk vy�aduj� vysokou odbornost dlouh� a pe�liv� v�cvik d�stojn�k� i podd�stojn�k�, a samoz�ejm� i v�t�� v�cvik mu�stva ne� p�chota. D�lost�electvo je krom� toho je�t� slo�it�j�� druh vojska ne� jezdectvo: pot�ebuje d�la, kon� nau�en� tomuto zp�sobu tahu, a dva druhy vycvi�en�ch lid� � d�lost�elce a vozataje; mimoto je zapot�eb� zna�n� po�et muni�n�ch voz�, velk� oh�ostr�jcovsk� d�ly na v�robu st�eliva, kov�rny, d�lny atd., to v�echno vybaven� slo�it�mi stroji. Federovan�[236] pr� maj� v poli celkem 600 d�l; ale jak asi jsou tato d�la obsluhov�na, dovedeme si snadno p�edstavit, v�dy� v�me, �e je naprosto nemo�n� d�t b�hem �esti m�s�c� z ni�eho dohromady 100 kompletn�ch, dob�e vybaven�ch a dob�e obsluhovan�ch bateri�.

P�edpokl�dejme v�ak znovu, �e v�echny tyto obt�e byly p�ekon�ny a �e bojov� ��sti obou americk�ch nep��telsk�ch t�bor� jsou pro boj pat�i�n� p�ipraveny; mohou se u� d�t na pochod? Ur�it� ne. Arm�du je nutno �ivit, a velk� arm�da v pom�rn� ��dce os�dlen� krajin�, jako je Virg�nie, Kentucky a Missouri, se mus� �ivit p�ev�n� ze sklad�. Mus� se dopl�ovat jej� z�soby munice; za arm�dou mus� j�t pu�ka�i, sedl��i, truhl��i a jin� �emesln�ci, aby udr�ovali v po��dku jej� v�le�nou v�zbroj. Je jasn�, �e ��dn� z t�chto nezbytn�ch p�edpoklad� v Americe neexistoval; to v�echno se muselo organizovat t�m�� z ni�eho, a nic nenasv�d�uje tomu, �e by se intendantura a doprava jedn� i druh� arm�dy byla dnes u� vyzula z d�tsk�ch st�ev��k�.

Amerika, jak Sever, tak Jih, jak federovan�, tak konfederovan�, nem�la tak�ka ��dnou vojenskou organizaci. �adov� arm�da sv�m po�tem naprosto nedosta�ovala k nasazen� proti jak�mukoli v�n�mu nep��teli; milice nebyla v Americe t�m�� ��dn�. V d��v�j��ch v�lk�ch Unie nikdy nemusela napnout v�echny sv� vojensk� s�ly: Anglii v letech 1812-1814 mnoho mu�� nezb�valo, a Mexiko br�nily v�t�inou jen v�elijak stlu�en� houfy. D�ky sv� zem�pisn� poloze Amerika ve skute�nosti nem�la nep��tele, kte�� by ji mohli kdekoli napadnout v�t�� silou ne� v nejhor��m p��pad� 30 000 �i 40 000 pravideln�ch voj�k�. Pro takov� po�et vojska by obrovsk� rozloha zem� byla brzy stra�liv�j�� p�ek�kou ne� jak�koli vojsko, kter� by Amerika mohla proti n�mu postavit, a p�itom jej� arm�da posta�ovala k tomu, aby tvo�ila jak�si j�dro pro n�jak�ch 100 000 dobrovoln�k� a aby tyto dobrovoln�ky za p�im��enou dobu vycvi�ila. Kdy� v�ak ob�ansk� v�lka vt�hla do boje v�c ne� mili�n mu��, cel� tento syst�m se zhroutil a v�echno se muselo za�it od sam�ho za��tku. V�sledky m�me p�ed sebou. Dv� obrovsk�, neohraban� vojska stoj� proti sob�, jedno se boj� druh�ho, maj� t�m�� stejn� strach z v�t�zstv� jako z por�ky a p�itom se s obrovsk�mi n�klady sna�� ust�lit v jakous takous pravidelnou organizaci. Stra�liv� pl�tv�n� pen�zi je zcela nevyhnuteln�, nebo� tu naprosto chyb� organizovan� z�klad, na n�m� by bylo mo�no vybudovat strukturu arm�dy. Co� to m��e b�t jin�, kdy� ve v�ech jej�ch slo�k�ch naprosto p�evl�d� nev�domost a nezku�enost? Naproti tomu u�itek, kter� p�in�ej� tyto n�klady v bojeschopnosti a organizaci, je mimo��dn� mal�; ale mohlo by to b�t jin�?

Brit�t� dobrovoln�ci mohou d�kovat sv�mu osudu, �e hned zpo��tku na�li po�etnou, disciplinovanou a zku�enou arm�du, kter� je vzala pod sv� k��dla. Ponech�me-li stranou p�edsudky, kter� s sebou nese ka�d� povol�n�, p�ijala je tato arm�da dob�e a dob�e s nimi zach�zela. Ani dobrovoln�ci, ani ve�ejnost se, doufejme, nikdy nebudou domn�vat, �e tento nov� typ vojska m��e n�kdy v t� �i on� m��e nahradit star� vojsko. A pokud si to snad n�kdo mysl�, m�l by mu jedin� pohled na situaci obou americk�ch dobrovolnick�ch arm�d dok�zat, jak je to hloup� a po�ctil�. ��dn� arm�da nov� zformovan� z civilist� nem��e nikdy z�stat bojeschopn�, nebude-li vycvi�ena a podporov�na obrovsk�mi intelektu�ln�mi a materi�ln�mi zdroji, kter� m� v rukou pom�rn� siln� pravideln� arm�da, a p�edev��m pr�v� organizac�, v n� tkv� hlavn� s�la pravideln�ho vojska. P�edpokl�dejme, �e by Anglii hrozila invaze, a srovnejme si to, co by se pak asi stalo, s t�m, co je nevyhnuteln� v Americe. V Anglii by ministerstvo v�lky za pomoci n�kolika dal��ch ��edn�k�, kte�� by se snadno na�li mezi zku�en�mi vojensk�nu odborn�ky, zvl�dlo v�echnu dodate�nou pr�ci, kterou by si vy��dala arm�da 300 000 dobrovoln�k�; je tu dostatek penzionovan�ch d�stojn�k�, kte�� si mohou vz�t osobn� pod dohled �ekn�me ka�d� t�i nebo �ty�i prapory dobrovoln�k�, a p�i tro�e �sil� m��e ka�d� prapor dostat jednoho bojov�ho d�stojn�ka jako adjutanta a jednoho jako plukovn�ka. Jezdectvo by se pochopiteln� improvizovat nedalo, ale r�zn� reorganizace dobrovolnick�ho d�lost�electva � s d�stojn�ky a vozataji z kr�lovsk�ho d�lost�electva � by pomohla doplnit obsluhy mnoha poln�ch bateri�. Civiln� in�en��i v Anglii �ekaj� jen na p��le�itost, aby dostali v�cvik ve vojensk� str�nce sv�ho povol�n�, kter� by z nich okam�it� ud�lal prvot��dn� �enijn� d�stojn�ky. Intendantnra a transportn� slu�ba jsou zorganizov�ny a mohly by b�t brzy uvedeny do stavu, kdy by uspokojily pot�eby 400 000 lid� stejn� snadno jako pot�eby 100 000 lid�. V ni�em by nebyla dezorganizace, nic by nebylo vzh�ru nohama; dobrovoln�ci by se v�ude setk�vali s pomoc� a podporou, nikde by nemuseli t�pat v temnot�; a nehled� na n�kter� chyby, jim� se Anglie nem��e vyhnout, jakmile se pust� do v�lky, nen� d�vod, pro� by za �est t�dn� nem�lo v�echno pom�rn� hladce b�et.

Kdy� se te� pod�v�me na Ameriku, vid�me, jakou cenu m� pro rostouc� arm�du dobrovoln�k� pravideln� arm�da.




Napsal B. Engels koncem listopadu 1861
Oti�t�no v "The Volunteer Journal,
for Lancashire and Cheshire",
��s. 66 ze 6. prosince 1861
Podpis: F. E.
  Podle textu �asopisu
P�elo�eno z angli�tiny



__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�.)

235 T�m se m�n� neutralita st�tu Kentucky na po��tku ob�ansk� v�lky v USA (viz tento svazek zde).

236 Federovan� neboli unionist� (tj. stoupenci Unie) se za ob�ansk� v�lky v USA naz�vali stoupenci st�t� Severu na rozd�l od secesionist� neboli konfederovan�ch, co� byli stoupenci Konfederace otrok��sk�ch st�t� Jihu.