Přípravy k nadcházející Napoleonově válce na Rýně

Karel Marx

Přípravy k nadcházející Napoleonově válce na Rýně

Berl�n 1. kv�tna 1860

M�n�n�, �e se Ludv�k Bonaparte chyst� d�t na po�ad n�meckou ot�zku, tu vl�dne ve v�ech spole�ensk�ch vrstv�ch. V dne�n� "National-Zeitung"^[39] jeden dopisovatel dokonce tvrd� � pr� to v� z nejautenti�t�j��ch pramen� � �e se Badinguet (jak se v Pa��i famili�rn� ��k� Ludv�ku Bonapartovi)^[40] definitivn� rozhodl pro ta�en� na R�n a �e lord John Russell, kdy� se o tomto pl�nu p�ed n�kolika t�dny dov�d�l, povstal ze sv�ho k�esla a pod�sil Doln� sn�movnu zu�iv�mi v�pady proti c�sa�i Francouz� a ne�ekan�m ozn�men�m, �e Anglie nyn� hodl� hledat nov� spojenectv�. T�n a n�lada francouzsk�ho poloofici�ln�ho tisku tato podez�en� ani zdaleka nepotla�uj�. P�e�t�te si nap��klad tento v��atek z Bullierova zpravodajstv�^[41], co� je pa��sk� publikace, z n� �erp� svou inspiraci v�t�ina francouzsk�ch provin�n�ch �urnalist�:

"Jeden m�j p��tel, kter� r�d ze �ertu prorokuje, mi onehdy �ekl: �Uvid�te, �e c�sa� p�jde na R�n nab�dnout prusk�mu kr�li spojenectv� a tak� malou �pravu hranic.' Odpov�d�l jsem cit�tem z pamfletu �Napoleon III. a It�lie': �Lep�� je �e�it �zemn� zm�ny p��telsk�m zp�sobem ne� muset to ud�lat den po v�t�zstv�."

Kr�tce po uzav�en� obchodn� smlouvy s Angli� nazna�ila francouzsk� vl�da prusk�mu vyslanci v Pa��i, �e by p��zniv� p�ijala n�vrh na uzav�en� podobn� smlouvy mezi Franci� a Celn�m spolkem^[42]; kdy� v�ak prusk� vl�da odpov�d�la, �e Celn� spolek nijak netou�� po takov� smlouv�, vyj�d�ila francouzsk� vl�da sv� p�ekvapen� a nelibost v�razy ne pr�v� zdvo�il�mi. Krom� toho byla prusk� vl�da tehdy pln� informov�na o tom, �e zmocn�nci Ludv�ka Bonaparta kr�tce p�edt�m za�ali vyjedn�vat s bavorsk�m dvorem ve snaze p�im�t jej, aby odstoupil Francii pevnost Landau, kter� pr� byla Francii podle smlouvy z roku 1814 ponech�na a byla j� nespravedliv� od�ata smlouvou z roku 1815.^[43] Pov�sti o hroz�c� roztr�ce s Franci�, kter� koluj� mezi lidem, se tak zesiluj� ofici�ln�m podez�en�m.

Nyn�j�� postaven� Pruska se v n�kter�ch sm�rech velmi podob� situaci Rakouska po skon�en� v�chodn� v�lky^[a]. Tehdy se zd�lo, �e Rakousko vyz�skalo ze v�ech mocnost� nejv�c. Rakousko si lichotilo, �e poko�ilo sv�ho nebezpe�n�ho souseda � Rusko � a nevystavilo se p�itom ��dn�m nesn�z�m krom� mobilizace sv�ch sil. Proto�e hr�lo �lohu ozbrojen�ho prost�edn�ka, zat�mco z�padn� mocnosti musely n�st celou t�hu v�lky, mohlo si po vyhl�en� m�ru namlouvat, �e zbran�mi z�padn� aliance zlomilo p�evahu, kterou nad n�m m�lo Rusko od ud�lost� v Uhr�ch roku 1849^[44] a opravdu se tehdy skl�dalo mnoho poklon obratn� diplomatick� taktice v�de�sk�ho kabinetu. Ve skute�nosti v�ak obojak� postoj Rakouska za v�chodn� v�lky zp�sobil, �e Rakousko z�stalo bez spojenc�, a umo�nil Ludv�ku Bonapartovi lokalizovat v�lku v It�lii. Naproti tomu Prusko si za v�lky v It�lii uchovalo sv� zdroje nedot�en�. M�lo zbran� v rukou, ale nepou�ilo jich, a spokojilo se t�m, �e m�sto krve prol�valo trp�liv� inkoust sv�ch politick�ch mudrc�. Po villafranck�m m�ru se zd�lo, �e Prusko s pomoc� francouzsk�ch v�t�zstv� oslabilo sv�ho soupe�e, habsbursk� rod, a otev�elo si cestu ke svrchovan� moci v N�mecku. Av�ak u� samy �dajn� d�vody pro vyhl�en� villafranck� smlouvy m�ly Prusko vyv�st z iluz�, kter�m se odd�valo. Zat�mco Ludv�k Bonaparte prohl�sil, �e prusk� zbrojen� a hrozby p��padnou intervenc� otupily francouzsk� me�, prohl�silo z�rove� Rakousko, �e se s�la jeho odporu rozt��tila o obojakou pruskou neutralitu. Po celou v�lku vystavovalo Prusko na odiv n�roky sm�n� kontrastuj�c� s jeho �iny. V��i Rakousku a men��m n�meck�m st�t�m se odvol�valo na sv� povinnosti evropsk� mocnosti; v��i Anglii a Rusku se odvol�valo na sv� povinnosti nejp�edn�j�� n�meck� mocnosti; a op�raj�c sv� po�adavky o tyto obojetn� n�roky, ��dalo na Francii, aby je uznala za ozbrojen�ho prost�edn�ka v Evrop�. V duchu sv�ho domn�l�ho pr�va na postaven� n�meck� mocnosti par excellence jednalo Prusko tehdy, kdy� dovolilo Rusku v nestoudn� drz�m cirkul��i zastra�ovat drobn� n�meck� dvory^[45] a kdy� v osob� pana von Schleinitze nesm�le naslouchalo u�van�n�m lekc�m lorda Johna Russella o "konstitu�n�m" mezin�rodn�m pr�vu.

Sv�m n�rok�m na postaven� evropsk� mocnosti u�inilo Prusko zadost t�m, �e u drobn�ch n�meck�ch kn�at ututlalo chu� k v�lce a �e se pokusilo p�em�nit ka�dou vojenskou por�ku Rakouska ve sv� opr�vn�n� uchv�tit m�sto, kter� d��ve zauj�mal jeho soupe� v org�nech N�meck�ho spolku.^[27] Kdy� je nakonec �sp�chy francouzsk�ch zbran� donutily zaujmout jak�s tak�s bojovn� postoj, narazilo na chladn� odpor mal�ch n�meck�ch st�t�, kter� nepova�ovaly ani za nutn� skr�vat svou ned�v�ru ke kone�n�m c�l�m prusk�ho dvora. V dob� villafranck�ho m�ru bylo Prusko �pln� izolov�no nejen v Evrop�, ale i v N�mecku, zat�mco pro Francii se anex� Savojska, ke kter� vz�p�t� do�lo a kterou se zna�n� zkr�tila jej� exponovan� hranice, zna�n� zlep�ily vyhl�dky na v�t�zn� ta�en� na R�n�.

Za t�chto okolnost� se politick� linie, kterou Prusko v posledn� dob� s oblibou sledovalo ve sv�ch vnit�n�ch i mezin�rodn�ch vztaz�ch, jev� jako chybn�. P�es v�echny honosn� projevy v prusk�ch novin�ch a sn�movn�ch se v prusk�ch vnit�n�ch z�le�itostech nezm�nilo v�bec nic, leda snad frazeologie prusk�ch ��edn�k�. N�vrhy na reformu arm�dy nijak neposiluj� vojenskou moc Pruska pro p��pad hroz�c�ho nebezpe��, ale sm��uj� k trval�mu zv�t�en� pravideln� arm�dy, kter� je i tak u� p��li� velk�, k p�et�en� finan�n�ch zdroj�, kter� jsou u� tak p��li� vy�erpan�, a ke zni�en� jedin� demokratick� instituce v zemi � zem�brany^[46]. Pe�liv� se zachov�vaj� v�echny reak�n� z�kony o tisku, o spol�ovac�m pr�vu, o obecn� spr�v�, o vztaz�ch mezi statk��i a roln�ky, o byrokratick�m poru�n�kov�n� a v�udyp��tomnosti policie. Dokonce nebyla dosud zru�ena ani hanebn� ustanoven� o s�atc�ch mezi �lechtici a neurozen�mi a my�lenka na obnoven� �stavy zma�en� st�tn�m p�evratem je pro sm�ch jako bl�hov� sen.

Uvedu jedin� p��klad, jak� ob�ansk� svobody nyn� po��vaj� pru�t� poddan�. Jeden rod�k z por�nsk�ho Pruska^[b] byl v obdob� nejhor�� reakce odsouzen podvodn� sestavenou porotou za to, co tehdy naz�valo politick�m zlo�inem, k sedmi let�m v�zen� v jedn� prusk� pevnosti. Kdy� si odpykal trest � kter� mu liber�ln� vl�da nesn�ila � odebral se do Kol�na nad R�nem a byl odsud policejn�m na��zen�m vypov�zen. Vr�til se tedy do sv�ho rodn�ho m�sta, ale zde mu ��ady kupodivu sd�lily, �e ztratil sv� domovsk� pr�vo, proto�e byl sedm let mimo m�sto, a �e se mus� poohl�dnout po jin�m bydli�ti. Nam�tal, �e nebyl mimo m�sto z vlastn� v�le, ale v�echno bylo marn�. Z Berl�na, kam se pak uch�lil, byl zase vypov�zen pod z�minkou, �e nem� ��dn� prokazateln� existen�n� prost�edky krom� sv� schopnosti pracovat a sv�ch v�domost�; v�echen jeho majetek se toti� rozplynul za dobu jeho uv�zn�n�. Nakonec se vydal do Vratislavi, kde ho jeho star� zn�m� zam�stnal jako sv�ho agenta; jednoho dne si ho v�ak zavolali na policii, kde mu sd�lili, �e mu m��e b�t prodlou�en pobyt jen o n�kolik t�dn�, jestli�e si mezit�m ve Vratislavi neopat�� domovsk� pr�vo. Kdy� se obr�til na vratislavsk� m�stsk� ��ady, d�laly mu spoustu malichern�ch pot�� a teprve kdy� tyto pot�e byly d�ky z�sahu jeho up��mn�ch p��tel odstran�ny, bylo jeho ��dosti o domovsk� pr�vo nakonec vyhov�no, ale z�rove� dostal tu�n� ��et, na n�m� se skv�la cel� �ada poplatk�, kter� mus� zaplatit ka�d� smrteln�k, kdy� ho potk� to �t�st�, �e se sm� za�adit mezi vratislavsk� ob�any. Kdyby se jeho p��tel� nebyli slo�ili, a tak sehnali na zaplacen� po�adovanou ��stku, nebyl by tento prusk� poddan�, podobn� jako v��n� �id, v cel� sv� slavn� vlasti na�el m�sto, kde by hlavu slo�il.

Berl�n 2. kv�tna 1860

Prusk� vl�da, kter� se cel� m�s�ce kojila bl�hovou nad�j�, �e bude uzn�na za ozbrojen�ho prost�edn�ka v Evrop� a �e na trosk�ch habsbursk� ��e vystav� chr�m hohenzollernsk� velikosti, po uzav�en� villafranck�ho m�ru z�ejm� procitla s pocitem obrovsk�ho nebezpe��, kter� j� v budoucnu hroz�. Pro svou politiku, nerozhodnou, kol�savou a v�rolomnou z�rove�, p�i�la o spojence, a dokonce von Schleinitz, jeho� rozvl��n� depe�e byly st�l�m zdrojem vtip� v diplomatick�m sv�t�, st�� mohl s�m sob� zatajovat pravdu, �e jakmile vnit�n� situace Francie znovu po�ene prosincov�ho hrdinu za francouzsk� hranice, bude p�edur�en�m objektem dal�� lokalizovan� v�lky Prusko.

Co� Ludv�k Napoleon ve chv�li zd�nliv� up��mnosti neutrousil n�kolik slov vtom smyslu, �e v�, co N�mecko pot�ebuje � toti� jednotu, �e on je t�m mu�em, kter� mu ji d�, a �e by por�nsk� provincie nebyly p��li� vysokou cenou za tak vz�cn� zbo��? Zcela v souhlase s tradic� prusk� minulosti bylo prvn� my�lenkou prince regenta a jeho satelit� vzd�t se na milost a nemilost Rusku. Co� Bed�ich Vil�m I. nez�skal Pomo�any podle smlouvy o rozd�len�, uzav�en� s Petrem Velik�m proti �v�dsk�mu kr�li Karlu XII.^[47] Co� Bed�ich II. nezv�t�zil v sedmilet� v�lce a neanektoval Slezsko d�ky tomu, �e Rusko opustilo sv�ho rakousk�ho spojence?^[48] Co� n�koliker� d�len� Polska,^[49] sjednan� spole�n� na berl�nsk�m a petrohradsk�m dvo�e, nenafouklo nepatrn� rozm�ry prusk� monarchie? Co� bezmezn� servilnost Bed�icha Vil�ma III., kter� st�l p�i Alexandrovi I., kdy� roku 1814 Anglie, Rakousko a Francie projevily jist� zn�mky opozice a odporu, nebyla na v�de�sk�m kongrese odm�n�na p�ipojen�m Saska a Por�nsk� provincie k Prusku?^[50] Zkr�tka a dob�e Prusko p�i sv�ch v�boj�ch v N�mecku v�dycky po��valo ochrany a podpory Ruska, samoz�ejm� za v�slovn� podm�nky, �e t�to mocnosti pom��e podmanit si zem� soused�c� s ruskou ot�inou a �e bude na evropsk� sc�n� hr�t �lohu poslu�n�ho vazala Ruska. V ��jnu 1859 se princ regent a Alexandr II., obklopeni diplomaty, gener�ly a dvo�any, setkali ve Vratislavi, aby tu uzav�eli smlouvu, jej� �l�nky dodnes z�st�vaj� neproniknuteln�m tajemstv�m, ne ov�em pro Ludv�ka Bonaparta nebo lorda Palmerstona, ale pro prusk� poddan�, jejich� liber�ln� p�edstavitel� byli ov�em p��li� zdvo�il�, ne� aby interpelovali ministra zahrani�n�ch v�c� pana von Schleinitze o tak delik�tn� ot�zce. Jist� je v�ak aspo� tolik, �e bonapartistick� tisk si z vratislavsk� konference nic ned�l�, �e od t� doby jsou vztahy mezi Ruskem a Franci� n�padn� d�v�rn�j��, �e tato konference nezabr�nila Ludv�ku Bonapartovi ani v uchv�cen� Savojska, ani ve vyhro�ov�n� �v�carsku, ani v roztru�ov�n� nar�ek na jak�si nezbytn� "�pravy hranice na R�n�" a �e kone�n� Prusko samo, p�es p��jemnou vyhl�dku na to, �e mu bude op�t dovoleno tvo�it p�edvoj Ruska, v posledn� dob� dychtiv� sko�ilo na vnadidlo spojenectv� s Angli�, kter� mu z Lond�na p�edhodili jen proto, aby se m�la britsk� Doln� sn�movna t�den nebo dva o �em bavit.

Nediskr�tnost lorda Johna Russella, kter� v jedn� Modr� knize^[51] vyzradil koketov�n� pana von Schleinitze s Tuileriemi za posledn� v�lky v It�lii, zasadilo ov�em smrtelnou r�nu anglo-prusk�mu spojenectv�, kter� prusk� vl�da po n�jakou dobu pova�ovala za pl�n, o kter�m se skute�n� uva�uje, ale o n�m� se v Lond�n� v�d�lo, �e to je pouh� fr�ze, za n� se skr�v� parlamentn� trik. Nakonec p�es vratislavskou konferenci s Alexandrem II. a p�es "hled�n� nov�ch spojenectv�", do n�ho� se pustil lord John Russell, zji��uje nyn� Prusko stejn� jako po uzav�en� villafranck� smlouvy, �e je �pln� izolov�no a zcela samo vystaveno francouzsk� teorii p�irozen�ch hranic.^[52]

Je mo�n� v��it, �e za tak t�iv�ch okolnost� nenapadlo pruskou vl�du nic lep��ho ne� obnovit sv�j pl�n Mal�ho N�mecka v �ele s jedn�m z Hohenzollern� a nejdrzej��mi provokacemi nejen zatla�it Rakousko do nep��telsk�ho t�bora, ale odcizit si i cel� ji�n� N�mecko? A p�ece, jakkoli to vypad� neuv��iteln� a je to t�m neuv��iteln�j��, �e tuto politickou linii v�ele doporu�uje bonapartistick� tisk, je tomu tak. ��m v�c se bl�� nebezpe��, t�m horliv�ji se Prusko z�ejm� sna�� uplatnit svou touhu po nov�m rozd�len� N�mecka. Mimochodem je docela mo�n�, �e N�mecko pot�ebuje po r�n� zasazen� Rakousku podobnou r�nu zasazenou Prusku, aby se tak zbavilo "obou panovnick�ch rod�", ale nikdo jist� nebude podez��vat prince regenta a pana von Schleinitze, �e jednaj� podle takov�ch pesimistick�ch z�sad. Po celou dobu od uzav�en� villafranck� smlouvy se tendence regentovy politiky prozrazovaly v drobn�ch �arv�tk�ch v tisku a v mal�ch p��le�itostn�ch debat�ch o italsk� ot�zce, ale cel� tajemstv� vy�lo najevo 20. dubna v prusk� poslaneck� sn�movn� p�i debat�ch o hesensko-kaselsk� ot�zce.

Tuto hesensko-kaselskou ot�zku jsem va�im �ten��m vylo�il u� d��ve,^[53] omez�m se proto te� jen na to, �e n�kolika slovy vysv�tl�m hlavn� body, kolem nich� se to�ily debaty. Kdy� kurfi�t^[c] pod rakouskou ochranou v letech 1849-1850 zlikvidoval hesensko-kaselskou �stavu z roku 1831, projevilo Prusko v jedn� chv�li touhu tasit me� na podporu protestuj�c� sn�movny, ale kdy� v listopadu 1850 p�i setk�n� kn�ete Schwarzenberga a barona Manteuffela v Olomouci^[54] Prusko �pln� kapitulovalo p�ed Rakouskem, uznalo obnoven� star�ho n�meck�ho Spolkov�ho sn�mu^[55] , zradilo �lesvik-Hol�t�n a z�eklo se v�ech sv�ch n�rok� na hegemonii, vzdalo se i sv�ho postoje potuln�ho ryt��e, kter� zaujalo svou podporou hesensko-kaselsk� �stavy z roku 1831.

Roku 1852 naoktrojoval kurfi�t novou �stavu, kterou garantoval n�meck� Spolkov� sn�m p�es protest hesensko-kaselsk�ho lidu. Po v�lce v It�lii p�i�la tato ot�zka, tajn� rozn�covan� Pruskem, znovu na p�et�es. Hesensko-kaselsk� sn�movny se znovu vyslovily pro pravoplatnost �stavy z roku 1831 a frankfurtsk�mu sn�mu doch�zely nov� petice za jej� obnoven�. Prusko tehdy prohl�silo, �e �stava z roku 1831 je jedin� pravoplatn�, ale, jak opatrn� dodalo, m�la by se p�izp�sobit monarchick�m z�sad�m Spolkov�ho sn�mu. Rakousko naproti tomu trvalo na tom, �e leg�ln� je �stava z roku 1852, ale �e by se m�la vylep�it v liber�ln�m smyslu. A tak to byla �ist� slovn� poty�ka, pouh� sofistika, na n� bylo podstatn� to, �e m�la uk�zat, jakou moc maj� nad N�meck�m spolkem Hohenzollerni a jakou Habsburkov�. Velik� v�t�ina sn�mu se nakonec rozhodla pro pravoplatnost �stavy z roku 1852, tj. postavila se na stranu Rakouska proti Prusku. Motivy, kter� ovlivnily hlasov�n� mal�ch n�meck�ch st�t�, byly naprosto jasn�. O Rakousku v�d�ly, �e je p��li� zapleteno v zahrani�n�ch obt��ch a p��li� nepopul�rn�, ne� aby se pokou�elo o cokoli krom� zachov�n� v�eobecn�ho statu quo^[d] v N�mecku, kde�to Prusko podez��valy z cti��dostiv�ch novot��sk�ch pl�n�. Kdyby nebyly uznaly pravoplatnost rozhodnut� sn�mu z roku 1851, byly by daly vs�zku pravoplatnost v�ech ostatn�ch usnesen� sn�mu od roku 1848. Kone�n�, a v neposledn� �ad�, nijak nemilovaly pruskou strategii diktov�n� drobn�m n�meck�m kn�at�m a zasahov�n� do jejich svrchovanosti, kter� se projevila v tom, �e se Prusko ujalo st�nost� hesensko-kaselsk�ho lidu proti kurfi�tovi. A tak prusk� n�vrh propadl.

A tu 20. dubna, kdy� se o t�to v�ci konala v Berl�n� debata v poslaneck� sn�movn�, pan von Schleinitz jm�nem prusk� vl�dy v�slovn� prohl�sil, �e se Prusko nec�t� v�z�no hlasov�n�m n�meck�ho Spolkov�ho sn�mu; �e kdy� roku 1850 byla vypracov�na prusk� �stava, neexistoval ��dn� n�meck� Spolkov� sn�m, nebo� tento org�n smetla bou�e z roku 1848, z �eho� plyne, �e v�echna usnesen� Spolkov�ho sn�mu, kter� by odporovala pl�n�m prusk� vl�dy, nemaj� z�konnou platnost; a kone�n�, �e n�meck� Spolkov� sn�m vzal fakticky za sv�, a�koli N�meck� spolek samoz�ejm� existuje d�l. Je v�bec mo�n� p�edstavit si po�etilej�� krok, ne� u�inila prusk� vl�da? Rakousk� vl�da prohl�sila star� z��zen� n�meck� ��e za p�e�it�, kdy� je Napoleon I. ve skute�nosti zlikvidoval. Habsburk tehdy jen proklamoval hotovou v�c. Hohenzollern naproti tomu proklamuje nyn� neplatnost �stavy N�meck�ho spolku ve chv�li, kdy je N�mecko ohro�eno v�lkou z ciziny, jako by t�m cht�l prosincov�mu hrdinovi poskytnout leg�ln� z�minku k uzav�en� separ�tn�ch spolk� s mal�mi n�meck�mi st�ty, kter�m dosud v takov�m jedn�n� zabra�ovaly z�kony Spolkov�ho sn�mu. Kdyby Prusko proklamovalo pravoplatnost revoluce z roku 1848, prohl�silo za neplatn� v�echny kontrarevolu�n� �iny, kter� od t� doby nap�chalo ono samo i Spolkov� sn�m, a vyhl�silo obnoven� instituc� a z�kon� revolu�n� epochy, z�skalo by sympatie cel�ho N�mecka, rakousk� N�mecko nevyj�maje. Ale takto jen rozd�lilo n�meck� kn�ata, ani� sjednotilo n�meck� lid. Ve skute�nosti otev�elo dve�e zu�v�m.

Napsal K. Marx za��tkem kv�tna 1860
Oti�t�no v "New-York Daily Tribune",
��s. 5950 z 19. kv�tna 1860 Podle textu novin
P�elo�eno z angli�tiny

__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)

a � tj. krymsk� v�lky. (Pozn. red.)

b � tj. Nothjung. (Pozn. red.)

c � tj. Bed�ich Vil�m I. (Pozn. red.)

d � dan�ho stavu, existuj�c�ho stavu. (Pozn. red.)

39 "National-Zeitung" ["N�rodn� noviny"] - n�meck� bur�oazn� den�k, kter� vych�zel v Berl�n� v letech 1848-1915; v pades�t�ch letech byl p�ev�n� liber�ln�ho zam��en�.

40 Badinguet - p�ezd�vka Napoleona III.; vznikla z toho, �e roku 1846 uprchl z v�zen� p�evle�en za zedn�ka, pr� pod fale�n�m jm�nem Badinguet.

41 Bullierovo zpravodajstv� - pa��sk� informa�n� agentura, zalo�en� v 50. letech 19. stolet�; pozd�ji splynula s Havasovou agenturou.

42 Celn� spolek n�meck�ch st�t�, kter� si stanovily spole�nou celn� hranici, byl zalo�en roku 1834. Spolek, kter� si vynutila pot�eba vytvo�it celon�meck� trh, zahrnoval �asem v�echny n�meck� st�ty a� na Rakousko a n�kter� men�� st�ty. Vedouc� �lohu ve spolku m�lo Prusko.

43 Jde o pa��sk� m�rov� smlouvy z let 1814 a 1815, uzav�en� mezi Franci� a hlavn�mi ��astn�ky �est� a sedm� protifrancouzsk� koalice (Ruskem, Angli�, Rakouskem a Pruskem), kte�� porazili Napoleona. Podle prvn� smlouvy, podepsan� 30. kv�tna 1814, ztratila Francie v�echna �zem� dobyt� ve v�lk�ch z let 1792-1814 krom� n�kolika pohrani�n�ch pevnost� a z�padn�ho Savojska. Podle druh� pa��sk� smlouvy se obnovily francouzsk� hranice z roku 1790 a Francii byly od�aty d�le�it� strategick� body na v�chodn�ch hranic�ch, tak� pevnost Landau.

44 T�m se m�n� vojensk� pomoc, kterou poskytlo carsk� Rusko rakousk� vl�d� p�i potla�en� revoluce v Uhr�ch v letech 1848-1849. Na p��kaz Mikul�e I., kter� byl pod�en revolu�n�m hnut�m v Evrop�, vstoupila rusk� arm�da v kv�tnu 1849 do Uher; to rozhodlo o osudu ma�arsk� revoluce, upevnilo v�t�zstv� kontrarevoluce v evropsk�ch zem�ch a pos�lilo �lohu carismu jako "�etn�ka Evropy".

45 Marx m� na mysli Gor�akovovu depe�i z 27. kv�tna 1859 rusk�m diplomatick�m z�stupc�m v n�meck�ch st�tech, kter� byla oti�t�na 16. �ervna 1859 v augsbursk� "Allgemeine Zeitung".

46 Zem�brana (Landwehr) v Prusku vznikla roku 1813 jako milice za boj� proti Napoleonov�m vojsk�m. Prusk� vl�dnouc� t��da j� vyu��vala pro sv� vlastn� z�jmy proti z�jm�m lidu. Pozd�ji se zem�brana skl�dala z mu�� mlad��ch 40 let, kte�� p�edt�m absolvovali t��letou aktivn� vojenskou slu�bu a byli pak dva roky v z�loze. Na rozd�l od st�l� arm�dy se zem�brana skl�dala z osob povinn�ch vojenskou slu�bou, kter� se k v�konu slu�by povol�valy jen v p��pad� krajn� nutnosti. Vojenskou reformou z roku 1860 se �loha prusk� zem�brany zmen�ila: podle z�sad t�to reformy se m�lo zem�brany pou��vat jen k pos�dkov� slu�b�; doba, po kterou byl voj�k v z�loze, se prodlu�ovala na 4 roky a v�kov� hranice p��slu�n�k� zem�brany se sni�ovala na 32 let.

47 Jde o spojeneckou a garan�n� smlouvu mezi Ruskem a Pruskem, uzav�enou v �ervnu 1714; touto smlouvou bylo Prusku zaru�eno dr�en� P�edn�ch Pomo�an s m�stem �t�t�nem. Smlouva byla uzav�ena za seversk� v�lky z let 1700-1721, kterou vedlo Rusko se �v�dskem. Rusko se tehdy rozd�len�m �v�dsk�ch dr�av v N�mecku sna�ilo z�skat Prusko na svou stranu.

48 Sedmilet� v�lka (1756-1763) - v�lka mezi dv�ma koalicemi evropsk�ch st�t�: anglo-pruskou na jedn� stran� a francouzsko-rusko-rakouskou na stran� druh�. P��inou v�lky bylo st�etnut� z�jm� feud�ln� absolutistick�ch mocnosti (Pruska, Rakouska, Ruska a Francie) a boj mezi Franci� a Anglii o koloni�ln� nadvl�du v Americe a Asii. V letech 1756-1757 dos�hla arm�da prusk�ho kr�le Bed�icha II. n�kolika v�t�zstv� nad Raku�any a Francouzi, av�ak o v�sledky t�chto v�t�zstv� ji p�ipravily �sp�chy rusk�ch vojsk v Prusku v letech 1757- 1760; V�chodn� Prusy a Slezsko byly obsazeny rusko-rakousk�mi vojsky a Prusko bylo velmi bl�zko por�ce. Av�ak neo�ek�van� obrat v rusk� zahrani�n� politice po smrti carevny Al�b�ty (5. ledna 1762) a po n�stupu Petra III., kter� uzav�el 5. kv�tna 1762 s Pruskem m�r, poskytl Prusku posledn� p��le�itost k uzav�en� m�ru s Rakouskem. Hubertusbursk�m m�rem z roku 1863 se tak Prusku poda�ilo udr�et si Slezsko.

49 V letech 1772, 1793 a 1795 do�lo k troj�mu d�len� Polska (Rzecz Pospolita), jeho� �zem� bylo rozd�leno mezi Rusko, Prusko a Rakousko. Rusko dostalo litevsk�, b�lorusk� a ukrajinsk� �zem�, Prusko a Rakousko dostalo p�vodn� polsk� �zem� (Pomo��, Velkopolsko, ��st Mazovska s Var�avou aj.) a z�padn� ��st Ukrajiny a ��st Malopolska. Po tomto troj�m d�len� p�estalo Polsko existovat jako samostatn� st�t.

50 Na v�de�sk�m kongresu z roku 1814-1815 Rakousko, Anglie a carsk� Rusko, �eln� mocnosti evropsk� reakce, p�ed�laly mapu Evropy s �myslem restaurovat legitimn� monarchie proti z�jm�m jednoty a nez�vislosti n�rod�. Podle rozhodnut� v�de�sk�ho kongresu dostalo Prusko p�es odpor Anglie, Rakouska a Francie �zem� na prav�m a lev�m b�ehu R�na a severn� Sasko.

51 "Correspondence respecting the Affairs of Italy from the signing of Preliminaries of Villafranca to the Postponement of the Congress" ["Korespondence o italsk�ch z�le�itostech od podeps�n� p�edb�n�ch m�rov�ch podm�nek ve Villafrance do svol�n� kongresu"], Lond�n 1860. Toto vyd�n�, kter� vy�lo ve dvou svazc�ch, zahrnuje korespondenci od �ervence 1859 do dubna 1860.

52 Jde o n�roky Napoleona III. na lev� b�eh R�na, kter� p�edstavitel� francouzsk�ch vl�dnouc�ch kruh� u� od 17. stolet� prohla�ovali za "p�irozenou hranici" Francie na v�chod�. Podrobn� o tom viz pr�ce B. Engelse "P�d a R�n" a "Savojsko, Nizza a R�n" (Marx-Engels, Spisy 13).

53 Je m�n�n �l�nek K. Marxe "Pot�e v N�mecku" (viz Marx-Engels, Spisy 13).

54 Olomouck� dohoda mezi Rakouskem a Pruskem, podepsan� 29. listopadu 1850, byla uzav�ena za zprost�edkov�n� a podpory Mikul�e I. Tato dohoda byla velk�m v�t�zstv�m Rakouska, pon�vad� Prusko bylo nuceno vzd�t se n�rok� na vedouc� �lohu v N�mecku a muselo ustoupit Rakousku ve �lesvicko-hol�t�nsk� a hesensk� ot�zce.

55 Spolkov� sn�m ustaven� podle rozhodnuti v�de�sk�ho kongresu z roku 1815, �st�edn� org�n N�meck�ho spolku (viz pozn�mku ^[27]); byl slo�en ze z�stupc� n�meck�ch st�t� a zasedal ve Frankfurtu nad Mohanem. Nem�l skute�nou moc, byl n�strojem reak�n� politiky n�meck�ch vl�d.