Karel Marx



*Plán regulování cen chleba ve Francii


Francouzsk� c�sa� za�al pr�v� uskute��ovat sv�j obl�ben� pl�n, toti� regulov�ni cen chleba v cel�m sv�m c�sa�stv�. Tuto my�lenku jasn� vylo�il u� v roce 1854 ve sv�m projevu k Z�konod�rn�mu sboru u p��le�itosti vyhl�en� v�lky Rusku. Jeho tehdej�� prohl�en� o t�to v�ci si zaslou��, aby bylo citov�no, a my z n�ho uv�d�me:

�P�edev��m v�m doporu�uji, abyste si v�imli syst�mu, kter� nyn� zavedlo m�sto Pa��, nebo� jestli�e se tento syst�m, jak v���m, roz���� po cel� Francii, zabr�n� nap��t� onomu kol�s�n� cen obil�, kter� v dob�ch nadbytku zp�sobuje, �e zem�d�lstv� upad�, proto�e ceny p�enice jsou n�zk�, v ne�rodn�ch letech pak, �e chud�� t��dy velmi trp�, proto�e p�enice je drah�. Tento syst�m spo��v� v tom, �e se ve v�ech velk�ch m�stech z��d� �v�rov� syst�m, takzvan� peka�sk� banka (Caisse de la boulangerie), kter� v letech drahoty m��e prod�vat chl�b za ceny daleko ni���, ne� jsou oflci�ln� tr�n� ceny, s podm�nkou, �e v letech hojnosti bude jeho cena nepatrn� vy���. Proto�e dobr� �rody jsou v�eobecn� �ast�j�� ne� �patn�, je nasnad�, �e ni��� ceny bude mo�n� snadno vyrovnat. Mimoto bude ohromn� v�hoda v tom, �e tu budou �v�rov� spole�nosti, kter� nebudou vyd�l�vat, kdy� cena chleba bude stoupat, n�br� budou, stejn� jako kdokoli jin�, m�t z�jem na tom, aby chl�b byl lacin�, nebo� na rozd�l od dosavadn�ho stavu budou tyto spole�nosti v �rodn�ch letech vyd�l�vat a v letech drahoty prod�l�vat.�

Raz� se tu z�sada, �e v letech ne�rody se m� chl�b prod�vat �daleko� pod svou tr�n� cenou, a v �rodn�ch letech jen �nepatrn� nad touto cenou, p�i�em� nad�je na vyrovn�ni spo��v� v tom, �e �rodn� l�ta budou mnohem �ast�j�� ne� ne�rodn� l�ta. Kdy� byla v prosinci roku 1853 c�sa�sk�m dekretem v Pa��i z��zena peka�sk� banka, byla maxim�ln� cena �ty�librov�ho bochn�ku chleba stanovena na 40 centim�; peka�i byli opr�vn�ni ��dat na bance n�hradu sv�ch ztr�t; banka si zase vytvo�ila fondy vyd�n�m obligac� zaru�en�ch pa��skou m�stskou spr�vou, a ta si op�t vytvo�ila z�ru�n� fondy t�m, �e uzav�ela nov� p�j�ky a zv��ila da� ze spot�ebn�ho zbo�� vyb�ranou u bran Pa��e. Mimoto p�isp�la ur�itou ��stkou sama vl�da ze st�tn� pokladny. Koncem roku 1854 dos�hly u� dluhy, kter� pa��sk� m�stsk� spr�va takto nad�lala, spolu s ��stkou, kterou p�isp�la vl�da, osmdes�ti mili�n� frank�. Vl�da tehdy musela sv� opat�en� odvolat a postupn� zv��it maxim�ln� cenu bochn�ku chleba na 45 a pozd�ji na 50 centim�. Tak museli Pa��an� to, co u�et�ili na cen� chleba, z��sti zaplatit ve form� zv��en� potravn� dan� a v�ichni ostatn� Francouzi museli platit ve prosp�ch metropole v�eobecnou chudinskou da� ve form� p��m� vl�dn� subvence, kter� se poskytovala pa��sk� m�stsk� spr�v�. Tento experiment v�ak skon�il �pln�m nezdarem, nebo� cena chleba v Pa��i v ne�rodn�ch letech 1855 a� 1857 stoupla nad ofici�ln� maximum a v letech 1857 a 1858, kdy byly bohat� �n�, klesla pod n�.

Ludv�k Napoleon se nezdarem tohoto experimentu, proveden�ho v pom�rn� mal�m m���tku, nedal nijak odradit a za�al nyn� na z�klad� sv�ho vlastn�ho na��zen� organizovat pek�renstv� a obchod obil�m v cel�m c�sa�stv�. P�ed n�kolika t�dny se jeden z jeho pa��sk�ch list� pokou�el p�esv�d�it ve�ejnost, �e ve v�ech v�znamn�j��ch m�stech je t�eba vytvo�it �obiln� rezervy�. Argumentoval t�m, �e v nejhor��ch letech ne�rody se maxim�ln� nedostatek obil� rovnal 28denn� spot�eb� v�eho obyvatelstva a �e pr�m�rn� n�sledovala t�i ne�rodn� l�ta po sob�. Na z�klad� toho se vypo��talo, �e �z�soba dosta�uj�c� na t�i m�s�ce je v�echno, co lidsk� proz�etelnost m��e ud�lat�. Jcst]i�e se toto opat�en� bude vztahovat jen na m�sta s nejm�n� 10 000 obyvatel, co� p�edstavuje v cel� Francii (s v�jimkou Pa��e) 3 776 000 lid�, pak p�i pr�m�rn� t��m�s��n� spot�eb� 45 kilogram� p�enice na obyvatele, p�i nyn�j�� cen� asi 14 frank� za 1 hektolitr p�enice, bude podle t�chto v�po�t� takov� z�soba st�t 31 000 000 a� 32 000 000 frank�! A tak 18. listopadu uve�ejnil �Moniteur� dekret tohoto zn�n�:

��l�nek 1. V pek�rn�ch ve v�ech m�stech, v nich� je pek�renstv� regulov�no dekrety a na��zen�mi, m� b�t takov� rezerva obil� nebo mouky, jak� je nezbytn� pro denn� v�robu v ka�d�m peka�stv� po dobu t�� m�s�c�.

�l�nek 2. Do m�s�ce od tohoto data prefekti departement� po porad� s m�stsk�mi spr�vami rozhodnou, zda rezervy maj� b�t vytvo�eny v obil� nebo v mouce, a stanov� lh�tu, do kdy maj� b�t rezervy vytvo�eny, a tak�, jak� ��st z�sob m��e b�t ulo�ena ve ve�ejn�ch s�pk�ch.�

K dekretu je p�ipojen seznam m�st, �V nich� je pek�renstv� regulov�no� a kter� tud� maj� vytvo�it rezervy. V seznamu jsou uvedena v�echna v�znamn�j�� francouzsk� m�sta s v�jimkou Pa��e a Lyonu, kde u� z�soby jsou a na n� se tud� dekret nevztahuje. Celkem je v seznamu na 161 m�st, mezi nimi Marseille, St. Quentin, Moulins, Caen, Angoulême, Dijon, Bourges, Besançon, Evreux, Chartres, Brest, Nîmes, Toulouse, Bordeaux, Montpellier, Rennes, Tours, Grenoble, St. �tienne, Nantes, Orl�ans, Angers, Reme�, Chalon-sur-Saône, Mety, Lille, Douai, Valenciennes, Beauvais, Arras, St. Omer, Calais, Boulogne-sur-Mer, �trasburk, Mulhouse, Rouen, Le Havre, Mâcon, Le Mans, Amiens, Abbeville a Toulon. Podle posledn�ho s��t�n� lze nyn� po�et obyvatel t�chto 161 m�st odhadnout asi na 8 000 000! Z�soby tedy mus� �init celkem 5 500 000 hektolitr� obil� v cen� 70 000 000 a� 80 000 000 frank�. V ob�n�ku, j�m� seznamuje prefekty departement� s dekretem, ministr zem�d�lstv� a obchodu ��k�, �e sice �nemaj� peka�e nutit, aby p�ekotn� plnili povinnosti, kter� jim dekret ukl�d�, ale mus� �stanovit rozumnou lh�tu, aby peka�i mohli tyto povinnosti splnit�. Ponech�v� prefekt�m, aby podle m�stn�ch podm�nek rozhodli, zda rezervy maj� b�t vytvo�eny v obil� nebo v mouce. Dod�v�, �e a�koli jsou nyn�j�� opat�en� dost rozs�hl�, mohou b�t pozd�ji je�t� roz���ena.

�Vl�da nep�eh�n�, pane prefekte, d�le�itost opat�en�, kter� jsem pr�v� vylo�il. Je si v�doma, �e dekret se t�k� jen mal� ��sti obyvatelstva, a proto uva�uje o mo�nosti roz���it pole jeho p�sobnosti. Obyvatel� osad a vesnic si pe�ou chleba sami a berou ze sv� sklizn� takov� mno�stv� p�enice, jak� je pro jejich rodiny nutn� na dobu jednoho roku. Pokud jde o tyto rodiny, byl by z�sah vl�dy zbyte�n� a nemo�n�. V ur�it�m po�tu hlavn�ch m�st departement� a ve v�t�in� center arrondissement� a kanton� a dokonce i ve velk�ch vesnic�ch v�ak pe�ou zna�nou ��st konzumovan�ho chleba peka�i, a p�esto se na n� nevztahuje ��dn� ustanoven� a nejsou povinni vytv��et n�jak� rezervy. Co� nelze pod��dit peka�e v t�chto m�stech stejn�mu re�imu a ulo�it jim, aby se ��dili podle t�ho� blahod�rn�ho z�kona obez�etnosti? Vl�da soud�, �e p��slu�n� na��zen� se nesetkaj� s ��dn�mi v�n�mi n�mitkami.�

Ne� v�ak bude zm�n�n� dekret roz���en na celou ostatn� Francii krom� mal�ch vesnic, na�izuje ministr prefekt�m, aby se poradili s m�stsk�mi spr�vami t�ch m�st, kter� zat�m pod dekret nespadaj�. Potom prefekt�m oznamuje, jak maj� b�t rezervy uskladn�ny:

�Peka�i mus� pokud mo�no vyu��t vcdlejl�ch prostor�, pat��c�ch k jejich kr�m�m, nebo� tak bude dozor nad nimi snadn�j��. Mus�te v�ak vyzvat m�stsk� spr�vy, aby z��dily a daty peka��m k dispozici ve�ejn� skladi�t�, v nich� by se mohly um�stit, za n�jemn� stanoven� tarifem, rezervy, kter� nemohou um�stit sami peka�i. Nepochybuji, �e osv�cen� spolupr�ce m�stsk�ch ��ad� tyto operacc usnadn�.�

Ministr pak p�ich�z� k nejd�le�it�j��mu bodu: kde vz�t pen�ze na to, aby dekret mohl b�t uveden v �ivot:

�Pokud jde o z�sk�ni nezbytn�ho kapit�lu, jsem p�esv�d�en, �e peka�i budou co nejv�n�ji usilovat, aby si pot�ebn� ��stky opat�ili. Takov�to ulo�eni kapit�lu toti� sk�t� tak velk� obchodn� v�hody a slibuje takov� z�konn� zisky, �e peka�i jist� bez pot�� z�skaj� �v�r, zejm�na nyn�, kdy je �rok tak n�zk�. P�ece�ujeme snad p��li� dobrou v�li kapitalist� v ka�d� obci, douf�me-li, �e budou spolupracovat s peka�i? Co� nebudou m�t ve vytvo�en�ch rezerv�ch obil� bezpe�nou z�ruku na zap�j�en� pen�ze, z�ruku, jej� hodnota se bude sp� zv�t�ovat ne� zmen�ovat? Budu ��asten, jestli�e �sil�, kter� v t�to v�ci vynalo��te, bude korunov�no �sp�chem. Kladu si ot�zku, zda by m�stsk� spr�vy nemohly v p��pad� nutnosti vytvo�it, podobni jako Caisse de Paris, finan�n� zdroje a pou��t je na p�j�ky peka��m? Aby se povzbudilo uzav�r�n� t�chto p�j�ek, aby se usnadnily a rozmnno�ily pomoc� ob�hu, mohl by se s�pk�m ur�en�m k ulo�en� rezerv prop�j�it charakter skladi�� pro nevyclen� zbo�� (magasins g�n�raux), a mohly by se vydat z�stavn� listy, kter� by jist� ochotn� p�ij�maly na�e finan�n� �stavy, zejm�na Francouzsk� banka.�

Ministr uzav�r� sv�j ob�n�k na��zen�m, aby jej prefekti do dvaceti dn� informovali, co hodlaj� u�init pro spln�n� druh�ho �l�nku dekretu, a do m�s�ce ozn�mili, co doporu�uj� spr�vy m�st a vesnic, kter� nespadaj� pod dekret.

Nem�me v �myslu zab�vat se v t�to chv�li ot�zkou ve�ejn�ch s�pek, ale ohromn� v�znam tohoto ekonomick�ho coup dʼ�tat[a] nen� ani t�eba ob��rn� komentovat.Je dob�e zn�mo, �e nyn�j�� cena obil� ve Francii je zoufale n�zk� a �e v d�sledku toho lze pozorovat mezi rolnictvem p��znaky nespokojenosti. Napoleon se pokou�� um�lou popt�vkou, kter� m� b�t vyvol�na vytv��en�m t��m�s��n�ch rezerv obil�, um�le zv��it ceny a t�m uml�et zem�d�lskou Francii. Na druh� stran� se p�ed m�stsk�m proletari�tem vyd�v� za jakousi socialistickou proz�etelnost, i kdy� pon�kud nejapn�, nebo� prvn� hmatateln� ��inek jeho dekretu mus� b�t, �e proletari�t bude muset platit za bochn�k chleba v�c ne� d��ve. �Zachr�nce vlastnictv� ukazuje bur�oazii, �e nepot�ebuje ani form�ln� z�sah sv�ch pseudoz�konod�rc�, n�br� �e prost� sta�� jeho osobn� p��kaz, aby mohl voln� nakl�dat s jej�mi m�ci, disponovat s majetkem m�st, naru�ovat obchod a pod�izovat pen�n� transakce bur�oazie sv�m osobn�m rozmar�m.

Kone�n� je t�eba ot�zku je�t� uv�it z �ist� bonapartistick�ho hlediska. Po cel� Francii bude t�eba opat�it ohromn� budovy pro ve�ejn� s�pky; jak� nov� pole se t�m otev�e machinac�m a rozkr�d�n�! Neo�ek�van� obrat nastane tak� v obchodu chlebov�m obilim. Jak� zisky shr�bne Cr�dit mobilier a dal�� spekulant�t� kump�ni Jeho c�sa�sk�ho Veli�enstva! Tak �i onak, jist� je, �e C�sa�sk� Socialista bude m�t p�i zvy�ov�n� ceny chleba v�t�� �sp�ch ne� p�i sv�ch pokusech sn�it ji.



Napsal K. Marx kolem 19. listopadu 1858
Oti�t�no jako �vodn�k
v �New-York Daily Tribune�,
�is. 5507 z 15. prosince 1858
  Podle textu novin
P�elo�eno z angli�tiny



__________________________________

Pozn�mky:

a � doslova: st�tn�ho p�evratu; zde: p�evratu. (Pozn. red.)