Karel Marx
Pélissierova mise v Anglii
Pa�� 27. b�ezna 1858
Nejobt�n�j�� vlada�sk� postaven� m� civilista, kter� stoji v �ele despotick�ho vojensk�ho st�tu. V Orient� se tato pot� v�cem�n� p�ekon�v� t�m, �e se z despoty ud�l� b�h � nebo� teokratick� vlastnosti vl�dce nedovoluj�, aby se na n�ho kladlo stejn� m���tko jako na jeho v�le�n�ky. V c�sa�sk�m ��m� p�ipodobn�n� c�sa�� k bohu takovou ochranu sice nesk�talo, ale vych�zelo ze stejn� nutnosti. Ludv�k Bonaparte je civilista, a i kdy� vydal d�jiny d�la[347], nem��e pou��t ��msk�ch prost�edk�. Proto se jeho postaveni st�le v�c komplikuje. Jak roste nechu� Francie sn�et d�l jho arm�dy, t�m sm�leji sleduje arm�da c�l uvalit sv� jho na Bonaparta. Po 10. prosinci[348] si Bonaparte mohl namlouvat, �e je vyvolencem rolnictva, tj. p�ev�n� v�t�iny francouzsk�ho n�roda. Od atent�tu ze 14. ledna v�, �e je vyd�n na milost arm�d�. Kdy� byl donucen p�iznat, �e vl�dne prost�ednictv�m arm�dy, je docela p�irozen�, �e se arm�da sna�� vl�dnout prost�ednictv�m n�ho.
Rozd�len� Francie do p�ti pa�alik� bylo tedy jen p�edehrou ke jmenov�n� Espinasse ministrem vnitra. Dal��m krokem bylo to, �e pa��sk� policie byla sv��ena panu Boitellovi, kter� byl v roce 1830 podd�stojn�kem, slou�il v La Fère v jednom pluku s panem de Persigny, a kdy� vypukla �ervencov� revoluce, pokou�el se p�im�t sv� kamar�dy, aby volali: �Vive Napoleon II!�[a] Sou�asn� s Boitellov�m pov��en�m byl P�lissier, v�voda Malachovsk�, jmenov�n z�stupcem Jeho c�sa�sk�ho Veli�enstva u svatojakubsk�ho dvora[349]. Smyslem jeho jmenov�n� je polichotit arm�d� a pohrozit Anglii. Je pravda, �e �Moniteur� se to sna�� l��it jako poklonu Johnu Bullovi, ale Veuillot z �Universu�[350], kter�, jak zn�mo, je v Tuileri�ch p�ij�m�n p�i petites et grandes entr�es[b], p�edpov�d�l onu ud�lost ve �tvav�m �l�nku obsahuj�c�m tuto v�znamnou v�tu:
�Anglick� hrdost je ran�na. Je to star� r�na. Angli�an� ji utr�ili na Krymu u Almy a Inkermanu, na Malachovsk� mohyle, v�ude, kde Francouzi byli prvn� na bitevn�m poli a nejhloub�ji pronikali do nep��telsk�ch �ad. Saint-Arnaud, Bosquet, Canrobert, P�lissier, Mac-Mahon jsou lid�, kte�� ranili anglickou hrdost.�
Zkr�tka Napoleon III. poslal do Lond�na sv�ho Men�ikova, jeho� se mimochodem r�d na �as zbavil, nebo� P�lissier od chv�le, kdy bylo zru�eno jeho jmenov�n� vrchn�m velitelem p�ti pa�alik�, se za�al chovat odbojn�. Jakmile se tato zpr�va rozk�ikla, nastal na pa��sk� burze ihned pokles.
P�lissier si m� s Angli� vy��dit nejeden ��et. V roce 1842 jej Palmerston p�ed sv�mi voli�i v Tivertonu ve�ejn� ozna�il za netvora a dal sign�l v�emu lond�nsk�mu tisku, aby mu za�al sp�lat. Po krymsk�m ta�en� gener�l de Lacy Evans v Doln� sn�movn� nejednou nazna�oval, �e P�lissier je hlavn� p���inou potupy anglick� arm�dy u Sevastopolu. Hrub� se k n�mu choval tak� britsk� tisk, jen� se o nar�k�ch gener�la Evanse �iroce rozepisoval. Kone�n� na banketu, kter� byl uspo��d�n pro gener�ly krymsk� v�lky, P�lissier prost� p�i�kl celou krymskou sl�vu, d�-li se o n�jak� mluvit francouzsk�m orl�m, ani� se v�bec ur��il zm�nit o spolupr�ci Johna Bulla. Lond�nsk� tisk za to znovu P�llissiera napadal. Mimoto jc o P�lissierovi zn�mo, �e se svou povahou v�bec nehod� pro roli on� postavy z �eck� mytologie, kter� jedin� dok�zala zahojit r�ny, je� zp�sobila[351]. A p�ece nem��eme sd�let n�zor t�ch lond�nsk�ch list�, kter�, kdy� se povzn�ej� k my�len� ��man�, varuj� konzuly, aby d�val.i pozor �ne res publica detrimenti capiat�[c]. P�lissier znamen� pohr��ku, ale neznamen� v�lku. Jeho jmenov�n� je jen coup de th�âtre[d].
�irok� p��kop, kter� odd�luje perfide Albion[352] od la belle France[e], je francouzsk� Lacus Curtius[353], ale Bonaparte nen� romantick� mlad�k, aby uzav�el zej�c� j�cen propasti t�m, �e by se do n� vrhl a zahynul v n�. Z cel� Evropy v� nejl�pe on s�m, �e jeho k�ehk� moc je zalo�ena na spojenectv� s Angli�; ale tato pravda je pro mstitele Waterloo nebezpe�n� a mus� ji v�emo�n� skr�vat p�ed sv�mi ozbrojen�mi pochopy t�m, �e tvrd� napad� Johna Bulla a od�v� spojenectv� do roucha vazalsk�ho vztahu, kter� Francie Anglii vnutila a Anglie jej p�ijala.
Takovou hraje hru, velmi nebezpe�nou hru, kter� pravd�podobn� usp�� konec, jej� se sna�� odvr�tit. Nebude-li m�t P�lissier se svou zastra�ovac� mis� �sp�ch, a jist� nebude, pak je posledn� karta u� vynesena a divadeln� v�stupy budou muset vyst��dat skute�n� �iny � jinak bude Bonaparte p�ed svou arm�dou odhalen jako podvodn�k, kter� za sv�m napoleonsk�m vzez�en�m skr�v� �alostnou postavu lond�nsk�ho konst�bla z 10. dubna l848[354].
Vlastn� jen spojenectv� s Angli� umo�nilo synovci opi�it se na �as po sv�m str�ci. T�sn� svazek Anglie s Franci� zasadil smrtelnou r�nu Svat� alianci a zvr�til rovnov�hu evropsk�ch mocnost�, a t�m p�irozen� dodal Bonapartovi, kter� tuto alianci na kontinent� p�edstavoval, zd�n� rozhod��ho v Evrop�. Pokud mu to v�lka s Ruskem a vnit�n� situace ve Francii dovolovaly, docela r�d se spokojil s touto sp� symbolickou ne� skute�nou nad�azenost�. To v�echno se zm�nilo od doby, kdy v Evrop� vl�dne m�r a ve Francii arm�da. Arm�da jej nyn� vyz�v�, aby uk�zal, jako skute�n� Napoleon, �e je dikt�torem v Evrop� nikoli z pov��en� Anglie, ale proti v�li Anglie. Odtud jeho pot�e. Na jedn� stran� Johna Bulla zastra�uje a na druh� stran� mu nazna�uje, �e nic zl�ho nemysli. Sp� Johna Bulla �p�nliv� pros�, aby ze zdvo�ilosti p�edst�ral strach p�ed �dajn�mi hrozbami sv�ho �nejjasn�j��ho spojence�. To je v�ak nejlep�� zp�sob, jak Johna Bulla zatvrdit, nebo� c�t�, �e nic neriskuje, tv���-li se jako hrdina.
Napsal K. Marx 26.b�ezna 1858
Oti�t�no v �New-York Daily Tribune�,
�is. 5299 z 15. dubna 1858Podle textu novin
P�elo�eno z angli�tiny
__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)a �Af �ije Napoleon II!� (Pozn. red.)
b � ofici�ln�ch p��le�itostech i jinak. (Pozn. red.)
c � �aby st�t neutrp�l �honu�. (Pozn. red.)
d � divadeln� trik. (Pozn. red.)
e � kr�sn� Francie. (Pozn. red.)
347 Ludv�k Napoleon Bonaparte, �Histoire du canon dans les arm�es modernes� [�D�jiny d�la v modern�ch arm�d�ch�], Pa�� 1848.
348 10. prosince 1848 byl Ludv�k Bonaparte zvolen presidentem druh� republiky.
349 Svatojakubsk� pal�c (St. Jamesʼ Palace) v Lond�n� � od konce 17. stolet� s�dlo anglick�ch kr�l�, v 19. stolet� se tu konaly slavnostn� ceremonie a p�ij�maly n�v�t�vy (Queenʼs Lev�es).
350 �LʼUnivers religieux, philosophique, politique, scientifique et litt�raire� [�Sv�t n�bo�enstv�, filosofie, politiky, v�dy a literatury�] � francouzsk� klerik�ln� list. Byl. zalo�en v Pa��i v roce 1833; v pades�t�ch letech podporoval Bonapartovu politiku.
351 Je m�n�n Achilles. Podle �eck� mytologie mohl jen on zacelit r�ny, kter� zasadil T�lefovi, synu H�raklovu.
352 Albion � nejstar�� n�zev pro Britsk� ostrovy; ozna�eni �proradn� Albion� dostala Anglie po francouzsk� revoluci od francouzsk�ch republik�n� za �etn� intriky anglick� vl�dy proti francouzsk� republice a za svou ��ast v protifrancouzsk� koalici.
353 Lacus Curtius (Curtiovo jez�rko) � m�sto na �zem� ��msk�ho f�ra, kde podle pov�sti vznikla zem�t�esen�m trhlina, kter� se uzav�ela, teprve kdy� se mlad� ��man Curtius ob�toval a sko�il do ni. Pozd�ji vzniklo na tomto mist� jez�rko.
354 Nar�ka na ��ast Ludv�ka Bonaparta v odd�lech zvl�tn� po��dkov� slu�by (special constables � policejn� z�loha v Anglii tvo�en� z civiln�ho obyvatelstva), kterou naverbovala anglick� vl�da, aby potrestala chartisty. Tyto odd�ly schr�ly zna�nou roli p�i rozbit� chartisticlc� demonstrace 10. dubna 1848, jej�m� c�lem bylo p�edlo�it parlamentu t�et� petici po�aduj�c� p�ijet� Lidov� charty.