Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Karel Marx



Anglický tovární systém


Lond�n 10. dubna 1857

Zpr�vy tov�rn�ch inspektor� ve Spojen�m kr�lovstv� za rok 1856 obsahuj� podrobn� p�ehledy k tov�rn� statistice, jako je po�et tov�ren, mno�stv� pou��van�ch ko�sk�ch sil, mno�stv� stroj� a po�et osob zam�stnan�ch ve v�rob�. Podobn� p�ehledy byly sestavov�ny na p��kaz Doln� sn�movny tak� vletech 1835, 1838 a 1850; pot�ebn� informace se z�sk�valy z v�kaz�, kter� vypl�ovali majitel� tov�ren. M�me tak dostatek podklad� k porovn�n� r�zn�ch obdob� tov�rn�ho syst�mu, kter� v�ak podle platn�ch z�kon� zahrnuje pouze ty tov�rny, kde se p�i v�rob� textili� pou��v� p�ry nebo vodn�ho pohonu.

Nejp��zna�n�j��m rysem soci�ln�ch d�jin Spojen�ho kr�lovstv� v uplynul�ch �esti letech je bezpochyby rychl� roz�i�ov�n� tohoto syst�mu.

D�le uveden� ��sla ud�vaj� po�et tov�ren v letech, kdy byly vypracov�ny posledn� t�i zpr�vy.

  1838 1850 1856
Tov�rny na zpracov�n� bavlny 1819 1932 2210
Tov�rny na zpracov�n� vlny 1322 1497 1505
Tov�rny na zpracov�n� �esan� p��ze 416 501 525
Tov�rny na zpracov�n� lnu 392 393 417
Tov�rny na zpracov�n� hedv�b� 268 277 460
���������������
             Celkem 4217 4600 5117

Pr�m�rn� vzr�st po�tu tov�ren, kter� v letech 1838 a� 1850 �inil ro�n� 32 tov�rny, se v letech 1850 a� 1856 t�m�� ztrojn�sobil, nebo� dosahoval pr�m�ru 86 tov�ren ro�n�. Anal�za celkov�ho r�stu v jednotliv�ch obdob�ch je uvedena v t�to tabulce:

Celkov� p��r�stek
od roku 1838 do roku 1850

(v procentech)
 
Celkov� p��r�stek
od roku 1850 do roku 1856

(v procentech)

Tov�rny na zpracov�n� bavlny

6
 
Tov�rny na zpracov�n� bavlny

14,2
Tov�rny na zpracov�n� vlny 13   Tov�rny na zpracov�n� vlny 0,5
Tov�rny na zpracov�n� �esan� p��ze 20   Tov�rny na zpracov�n� �esan� p��ze 4,7
      Tov�rny na zpracov�n� lnu 6,1
      Tov�rny na zpracov�n� hedv�b� 66,0

Z t�to tabulky vypl�v�, �e v prvn�m obdob� se p��r�stek omezoval na tov�rny zpracov�vaj�c� bavlnu, vlnu a �esanou p��zi, zat�mco v druh�m obdob� zahrnoval i tov�rny na zpracov�n� lnu a hedv�b�. Pom�r, v jak�m se r�zn� odv�tv� pod�lej� na celkov�m vzr�stu, se v t�chto dvou obdob�ch tak� li��. V letech 1838 a� 1850 doch�z� k nejv�t��mu zv��en� v pr�myslu �esan� p��ze a vlny; v obdob� 1850 a� 1856 se v�ak pr�mysl zpracov�vaj�c� vlnu t�m�� nem�n�, a tempo r�stu v pr�myslu �esan� p��ze se sn�ilo na �tvrtinu. Bavlna a hedv�b� v druh�m obdob� p�edh�n�j� naproti tomu ostatn� odv�tv�, v�roba hedv�b� je na prvn�m m�st� z hlediska relativn�ho p��r�stku a bavln��sk� v�roba je na prvn�m m�st� z hlediska absolutn�ho p��r�stku.

M�sta, kde nastalo takov� roz���en�, se zna�n� m�nila, a p�itom doch�zelo k jak�musi p�el�v�n� z jedn� ��sti zem� do druh�. Sou�asn� s v�eobecn�m r�stem pr�myslu se v�ak v ur�it�ch m�stech po�et tov�ren zmen�uje a v mnoha hrabstv�ch a m�stech dokonce dosavadn� tov�rny �pln� zanikaj�. V�eobecn� z�kon, kter�m se tyto zm�ny � pokles i r�st � ��d�, je t�� z�kon, kter� p�sob� na v�echna odv�tv� modern�ho pr�myslu � z�kon koncentrace. Proto Lancashire a p�ilehl� ��sti Yorkshiru, kter� jsou hlavn�m st�ediskem bavln��sk�ho pr�myslu, p�et�hly k sob� tento pr�mysl i z ostatn�ch ��st� kr�lovstv�. Po�et tov�ren na zpracov�n� bavlny v Lancashiru a Yorkshiru vzrostl v letech 1838 a� 1856 o 411, av�ak v hrabstv�ch Lanark (Glasgow), Rcnfrew (Paisley) a Antrim se zmen�il o 52. Tak se tak� koncentruje pr�mysl na zpracov�n� vlny v Yorkshiru; zat�mco zde p�ibylo dv� st� nov�ch tov�ren na zpracov�n� vlny, klesl ve stejn� dob� po�et t�chto tov�ren v Cornwallu, Dcvonshiru, Gloucestershiru, Monmouthu, Somersetu, Wiltshiru, Walesu a Clackmannanu o 82. Pr�mysl �esan� p��ze se t�m�� v�hradn� soust�e�uje v Yorkshiru; v tomto hrabstv� p�ibylo 107 tov�ren. Pr�mysl na zpracov�n� lnu se dnes mnohem siln�ji rozv�j� v Irsku ne� v kter�koli jin� ��st� Spojen�ho kr�lovstv�; jen�e p��r�stek 59 tov�ren na zpracov�n� lnu v Antrimu, Armaghu, Downu a Tyronu je doprov�zen poklesem o 31 tov�ren v Yorkshiru, o 9 v Devonshiru, Dorsetshiru a Gloucestershiru a o 18 ve Fifeshiru. V Cheshiru, Derbyshiru, Nottinghamshiru a Gloucestershiru p�ibylo 76 tov�ren na hedv�b�, ale p�itom jich v Somersetu ubylo 13. V n�kter�ch p��padech je pokles v jednom v�robn�m odv�tv� nahrazen r�stem jin�ho, tak�e by se zd�lo, �e pr�myslov� p�esuny pouze rozhodn�ji uskute��uj� z�sadu d�lby pr�ce ve velk�m m���tku. A p�ece tomu tak celkov� nen�: rozvoj tov�rn�ho syst�mu sm��uje sp� k zaveden� d�lby mezi pr�myslov�mi a zem�d�lsk�mi oblastmi. V Anglii nap��klad ji�n� hrabstv�, Wiltshire, Dorsetshire, Somerset a Gloucestershire, rychle ztr�cej� sv�j tov�rn� pr�mysl, zat�mco severn� hrabstv�, Lancashire, Yorkshire, Warwickshire a Nottinghamshire, posiluj� sv�j pr�myslov� monopol. Z celkov�ho po�tu 900 nov�ch tov�ren ve Spojen�m kr�lovstv� v letech 1838 a� 1856 p�ipad� jen na Lancashire 360, na Yorkshire 344, na Warwickshire 71 a na Nottinghamshire 46; k zv��en� v obou posledn�ch hrabstv�ch do�lo proto, �e byly zavedeny zdokonalen� stroje ve dvou speci�ln�ch v�robn�ch odv�tv�ch � bylo pou�ito parn� s�ly u st�vk� na pleten� pun�och v Nottinghamu a p�i tkan� stuh, v Coventry.

Mus�me rozli�ovat mezi zv��en�m po�tu tov�ren a zv��en�m po�tu pou��van�ch ko�sk�ch sil, nebo� tento po�et nez�vis� jen na vzniku nov�ch tov�ren, ale tak� na instalaci v�konn�j��ch stroj� ve star�ch tov�rn�ch, na nahrazov�n� vodn�ho pohonu parn�m strojem, na zav�d�n� parn� s�ly vedle vodn�ho kola a na jin�ch podobn�ch zlep�en�ch. N�sleduj�c� tabulka obsahuje porovn�n� nomin�ln� pohonn� s�ly tov�ren v letech 1838, 1850 a 1856:

Po�et ko�sk�ch sil pou��van�ch v tov�rn�ch Spojen�ho kr�lovstv�
  1838  
  Parn�
s�la  
Vodn�
s�la  
Celkem
Tov�rny na zpracov�n� bavlny 46 826 12 977 59 803
      “       “         “           vlny 11 525 9 092 20 617
      “       “         “           �esan� p��ze 5 863 1 313 7 176
      “       “         “           lnu 7 412 3 677 11 089
      “       “         “           hedv�b� 2 457 927 3 384
��������������
          Celkem 74 083 27 986 102 069
 
  1850  
  Parn�
s�la  
Vodn�
s�la  
Celkem
Tov�rny na zpracov�n� bavlny 71 005 11 550 82 555
      “       “         “           vlny 13 455 8 689 22 144
      “       “         “           �esan� p��ze 9 890 1 625 11 515
      “       “         “           lnu 10 905 3 387 14 292
      “       “         “           hedv�b� 2 858 853 3 711
��������������
          Celkem 108 113 26 104 134 217
 
  1856  
  Parn�
s�la  
Vodn�
s�la  
Celkem
Tov�rny na zpracov�n� bavlny 88 001 9 131 97 132
      “       “         “           vlny 17 490 8 411 25 901
      “       “         “           �esan� p��ze 13 473 1 431 14 904
      “       “         “           lnu 14 387 3 935 18 322
      “       “         “           hedv�b� 4 360 816 5 176
��������������
          Celkem 137 711 23 724 161 435

A�koli je zv��en� pohonn� s�ly, jak je z�ejm� z uveden�ch ��sel, neoby�ejn� velik� � o 59 366 ko�sk�ch sil od roku 1838 do roku 1856 � je nicm�n� mnohem ni���, ne� je faktick� mno�stv� dal�� pohonn� s�ly, j� lze pou��t a j� se tak� pou��v� pro v�robn� ��ely. V�echna ��sla uveden� v p�ehledu se t�kaj� pouze nomin�ln� s�ly parn�ch stroj� a vodn�ch kol, a ne s�ly, je� se skute�n� vyu��v� nebo se m��e vyu��vat. Modern� parn� stroj o 100 ko�sk�ch sil�ch m��e vyvinout mnohem v�t�� s�lu ne� d��ve, a to d�ky zdokonalen�mu mechanismu, zlep�en� konstrukci a zv�t�en�mu obsahu parnich kotl� atd. Jeho nomin�ln� s�la se tedy m��e pova�ovat pouze za ukazatele, ze kter�ho se daj� vypo��tat jeho re�ln� mo�nosti. Civiln� in�en�r pan Nasmyth vysv�tluje povahu ned�vn�ch zdokonalen� parn�ho stroje, umo��uj�c�ch, aby stejn� stroj vykonal v�ce pr�ce p�i men�� spot�eb� paliva, a shrnuje pak v�sledky takto:

�Na jednotku v�hy parn�ho stroje dost�v�me nyn� v pr�m�ru nejm�n� o 50 % v�ce pr�ce, a v mnoha p��padech tyt� parn� stroje, kter� p�i omezen� rychlosti 220 stop za minutu vyv�jely d��ve 50 ko�sk�ch sil, dosahuj� nyn� p�es l00.�[185]

Srovn�me-li r�st po�tu ko�sk�ch sil s r�stem po�tu tov�ren, bude n�m zcela z�ejm�, �e doch�z� ke koncentraci pr�myslu na zpracov�n� vlny v n�kolika m�lo rukou. A�koli v roce 1856 bylo jen o 8 tov�ren na zpracov�n� vlny v�c ne� v roce 1850, zv��ila se s�la stroj� pou��van�ch v t�chto tov�rn�ch za tut� dobu o 3757 ko�sk�ch sil. Stejn� tendence ke koncentraci se z�ejm� uplat�uje i v p��deln�ch bavlny, �esan� p��ze a lnu. Po�et v�eten ve Spojen�m kr�lovstv� �inil roku 1850 25 638 716 a v roce 1856 33 503 580; p�itom m�la ka�d� p��delna tento pr�m�rn� po�et v�eten:

  1850 1856
P��delny bavlny 14 000 17 000
      “       �esan� p��ze 2 200 3 400
      “       lnu 2 700 3 700

V tkalcovn�ch sm��uje sice tendence z�ejm� k tomu, aby se roz���ila v�roba mezi mnoho majitel�, sp�e ne� k tomu, aby se koncentrovala v n�kolika rukou; celkov� po�et stav� byl 369 205 v roce 1856 ve srovn�n� s 301 445 v roce 1850; p�itom pr�m�rn� po�et stav� u jednotliv�ch tov�rn�k� je v roce 1856 ni��� ne� v roce 1850. Tuto zd�nlivou odchylku od v�eobecn� tendence britsk�ho tov�rn�ho syst�mu m��eme ov�em snadno objasnit t�m, �e do tkalcovstv� se tov�rn� syst�m za�al zav�d�t pom�rn� ned�vno a �e je�t� �pln� nevytla�il syst�m ru�n�ch stav�. Roku 1836 se parn� s�ly pou��valo t�m�� v�hradn� pro bavln��sk� stavy nebo pro v�robu tkanin s p��m�s� bavlny; ale u� za n�kolik let do�lo k rychl�mu vzestupu po�tu mechanick�ch stav� pro v�robu v�ech druh� tkanin � vln�n�ch, z �esan� p��ze, ln�n�ch a hedv�bn�ch � a tento r�st pokra�uje a� do dne�ka. N�sleduj�c� p�ehled ukazuje, jak se zv��il po�et mechanick�ch stav� od roku 1836.

  1836 1850 1856
Tkalcovny bavlny 108 751 249 627 298 847
       “        vlny 2 150 9 439 14 453
       “        �esan� p��ze 2 969 32 617 38 956
       “        hedv�b� 1 714 6 092 9 260
       “        lnu 209 3 670 7 689
��������������
          Celkem 115 793 301 445 369 205 

Zv��en� po�tu bavln��sk�ch stav� bylo d�sledkem roz���en� tohoto odv�tv�, a ne d�sledkem pou�it� mechanick� s�ly p�i v�rob� tkanin, kter� se d��ve tkaly pouze ru�n�; u jin�ch v�robk� se nyn� pou��v� mechanick� s�ly i tam, kde se j� dosud pou��valo m�lo � p�i tkan� koberc�, stuh a pl�tna. Pou�it� mechanick� s�ly k �es�n� vlny, je� se velmi roz���ilo od zaveden� �esac�ho stroje, zejm�na stroje Listerova, vedlo v�ak tak� k tomu, �e velk� po�et lidi ztratil pr�ci.

Stupe� vzestupu produktivn� s�ly jasn� vyplyne ze srovn�n� �daj� o v�vozu. Roku 1850, kdy bylo v provozu 1932 tov�ren na zpracov�n� bavlny, �inila pr�m�rn� hodnota bavln�n�ch v�robk� p��ze, vyvezen�ch za t�i roky kon��c� 5. lednem 1850, zhruba 24 600 000 liber �t. Kdyby 2210 tov�ren na zpracov�n� bavlny, kter� byly v provozu roku 1856, zhotovovalo tkaniny nebo p��zi jen ve stejn�m pom�ru jako tov�rny v roce 1850, �inila by hodnota v�vozu 28 000 000 liber �t. Pr�m�rn� hodnota tohoto v�vozu ve t�ech letech kon��c�ch 31. prosincem 1855 �inila v�ak asi 31 000 000 liber �t. Podobn� je tomu v tov�rn�ch na zpracov�n� vlny a �esan� p��ze. Vid�me tedy, �e zat�mco mno�stv� stroj� poh�n�n�ch v pr�m�ru jednou ko�skou silou zna�n� vzrostlo, z�stal po�et zam�stnan�ch osob p�ipadaj�c�ch na jednu ko�skou s�lu stejn�, a to pr�m�rn� �ty�i osoby. Vypl�v� to z n�sleduj�c� tabulky:

Celkov� po�et zam�stnan�ch osob
  1838 1850 1856
Tkalcovny bavlny 259 104 330 924 379 213
       “        vlny 54 808 74 443 79 091
       “        �esan� p��ze 31 628 79 737 87 794
       “        lnu 43 557 68 434 80 262
       “        hedv�b� 34 303 42 544 56 137
��������������
          Celkem 423 400 596 082 682 497 

Celkov� po�et pracuj�c�ho obyvatelstva � 682 497 lid� � se zd� opravdu n�zk�, uv��me-li, �e jen po�et ru�n�ch tkalc� a jejich rodin v roce 1838 dosahoval asi 800 000 lid�. N�sleduj�c� tabulka ukazuje v procentech vz�jemn� pom�r jednotliv�ch kategori� d�ln�k� zam�stnan�ch ve v�rob�:

  D�ti do
13 let  
Chlapci od 
13 do 18 let
�eny nad
13 let  
Mu�i nad
18 let  
����������������������������
1838 5,9 16,1 55,2 22,8
1850 6,1 11,5 55,9 26,5
1856 6,6 10,6 57,0 25,8

V letech 1838 a� 1850 se po�et zam�stnan�ch d�t� zv��il, ne v�ak �m�rn� k v�eobecn�mu zv��en� po�tu d�ln�k�. Po�et zam�stnan�ch d�t� v letech 1850 a� 1856 vzrostl velmi zna�n� a dos�hl ��sla 10 761, z nich� 9655 pohltil pr�mysl na zpracov�n� bavlny. Je je�t� na m�st� dodat, �e lidumiln� z�kon z roku 1844 dovoluje, aby d�ti byly zam�stn�v�ny v tov�rn�ch od osmi let, zat�mco do t� doby bylo nez�konn� zam�stn�vat d�ti mlad�� dev�ti let.[186]



Napsal K. Marx 10. dubna 1857
Oti�t�no v �New-York Daily Tribune�,
�is. 4999 z 28. dubna 1857
  Podle textu novin
P�elo�eno z angli�tiny



__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�).

185 Marx cituje dopis in�en�ra Nasmythe z listopadu 1852 tov�rn�mu inspektorovi Leonardu Hornerovi, uve�ejn�n� v �Reports ot the Inspectors ot Factories to Her Majestyʼs Principal Secretary ot State for the Home Department for the Half Year ending 3lst October 1856�, Lond�n 1857.

186 Z�kon, kter� zakazoval d�tem mlad��m 9 let pracovat v tov�rn�ch na zpracov�n� bavlny, vlny, lnu a hedv�b�, p�ijal parlament roku 1833.