Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Karel Marx
Francie Bonaparta Mal�ho[323]
Francie Bonaparta Mal�ho, kter� h��� p�i oslav�ch narozen� syna jedn� z Montij�, promrh�v� n�rodn� bohatstv� na sm�nou pompu, �sam� t�pyt a sam� zlato, jak pohansk� b��ek�,[a] tato Francie ost�e kontrastuje s Franci�, kter� je mu�ena v Cayenne, trp� v Lambesse, str�d� na Belle Ile[324] a hyne na galej�ch, s Franci�, kter� hladov� na Krymu, a Franci� zm�taj�c� se na pokraji bankrotu ve Francii sam�.
V dopisu ob�ana Tassiliera[325], doslovn� p�elo�en�m z origin�lu, najde �ten�� v�rn� a hluboce ot�esn� vyl��en� osudu francouzsk�ch ob�an� deportovan�ch do Cayenne. Pravda, ryze britsk� patol�zalsk� tisk troub� do u�� nete�n�ho sv�ta kv�tnat�mi fr�zemi velkou novinu o bezmezn� �lechetnosti, ba p��mo nadlidsk� dobrot� vu�tov�ho hrdiny ze satorysk� pl�n�[326], kter� vyhl�sil v�eobecnou amnestii a p�ehlu�uje prvn� k�ik sv�ho vrn�c�ho nemluvn�te vol�n�m tis�c� Francouz�, kte�� dostali svobodu a vracej� se ke sv�m rodin�m.
Ale nechme stranou prodejn� nad�en� patol�zal� a sly�me ne�platnou �e� fakt�. Lidem, kter� �ty�i roky mu�il, nab�z� Boustrapa [327] svobodu pod podm�nkou, �e na sebe uval� nesmazatelnou hanbu a projdou furcae Caudinae[328] Lower Empire[b], prohl�s�-li, �e jsou loaj�ln� poddan� c�sa�stv�, tj. schv�l� coup dʼ�tat[c] a z�eknou se republiky. Prodaj�-li svou du�i, je Boustrapa ochoten prodat jim �ivot.
�Tato �lechetn� v�zva,� p�e �Moniteur�, �byla vyd�na u� p�i slavnostn�m vyhl�en� c�sa�stv�.� �Moniteur� tedy s�m p�izn�v�, �e v�eobecn� amnestie, kter� je nyn� nafukov�na jako ��asn� novota, je pouze repr�zou ot�epan� fra�ky sehran� p�ed �ty�mi roky. G�nius prodejnosti se nyn� koj� nad�j�, �e jeho ob�ti te� klesly na jeho �rove� a �e jsou dostate�n� zlomeny, aby nyn� v roce 1856 p�ijaly jako milost to, co v roce 1852 rozho��en� odm�tly jako ur�ku.
�Moniteur� zakr�v� svou ��lechetnou v�zvu� k podlosti chyt�e promy�len�m p�ekrucov�n�m a fal�ov�n�m. Tvrd�, �e po ud�lostech v �ervnu roku 1848 bylo odsouzeno k deportaci do Al��rska 11 000 lid�, ale �e d�k presidentov� �lechetnosti jich z�stalo v Africe jen 306. Nyn� na z�klad� �daj� t�ho� �Moniteuru� tvrd�me, �e z 11 000 osob zat�en�ch v �ervnu 1848 zb�valo v listopadu 1848, v dob�, kdy Assembl�e Constituante[d] jednalo o proveden� dekretu o deportaci, u� jen 1700, z toho 1500 jich bylo posl�no na Belle Ile a 8. b�ezna 1849, za vl�dy O. Barrota, bylo z t�chto 1500 posl�no 700 do B�ne v Africe. Boustrapova milost tedy sn�ila na 306 osob jen ��slo 700 a nikoli, jak l�iv� tvrd� �Moniteur�, ohromn� ��slo 11 000, a tato nepatrn� milost byla jen trikem, kter� byl nam��en proti Shrom�d�n�. Nicm�n� jsme povinni �Moniteuru� pod�kovat, �e Francii p�ipomn�l hanebn� ukrutnosti, kter� sp�chal Cavaignac a bur�oazn� republika.
Pokud jde o deportovan� a vypov�zen� ob�ti prosince, t�� �Moniteur� odhaduje jejich po�et na 11 201 osob a uji��uje, �e se nyn� sn�il na 1058. Ob�mi st�tn�ho p�evratu se v�ak jen v departementech Basses-Alpes, H�rault, Var a Nièvre stalo v�ce ne� 11 000 lid� a v t�to chv�li zb�v� nejm�n� 12 000 lid� odsouzen�ch do vyhnanstv� �i k deportaci. Je zn�mo, �e st�tn� p�evrat postihl t�m�� 50 000 osob. D�le je t�eba poznamenat, �e ��lechetn� v�zva� �Moniteuru� se obrac� v�lu�n� na ty, kte�� byli deportov�ni do Al��rska a jin�ch z�mo�sk�ch dr�av, �e se ani v nejmen��m nezmi�uje o odsouzen�ch z Angersu, o lidech uv�zn�n�ch za ��ast v tajn�ch spolc�ch a rovn� se neobrac� na ty, kte�� byli uvr�eni do v�zen� v�jezdn�mi poln�mi soudy v roce 1851, na v�zn� z Belle Ile ani na studenty, kte�� byli zat�eni proto, �e vyp�skali Boustrapovy placen� apologety atd. V n�hradu za to oznamuje �Moniteur� plnou a bezpodm�ne�nou amnestii pytl�k�, pa�er�k�, pen�zokaz�, zlod�j�, dezert�r�, zlo�inc� a id genus omne[e]. Je pln� v souladu s charakterem Lower Empire a s dosavadn�mi �iny neprav�ho Bonaparta, �e narozen� syna se m�lo st�t sv�tkem cel� t� sebranky, s n� je otec sp��zn�n.
P�ejd�me nyn� od ob�t� st�tn�ho p�evratu k jeho n�stroj�m, od lid�, kte�� byli proti n�mu, k otrok�m, kte�� jej prov�d�li, od voj�k� svoboody k arm�d� na Krymu. Z historick�ho hlediska je velmi p��zna�n�, �e Bonaparte, pln� �erstv�ch iluz� novope�en� dynastie a na vrcholu triumfu, proto�e byl p�ipu�t�n do balz�mem provon�n�ho prost�ed� zatuchl� legitimity, je�t� chce, aby ho uznaly i jeho uboh� ob�ti, a licom�rn� je proto vyz�v� ke sm�ru s c�sa�stv�m. A je nem�n� pozoruhodnou ironi� d�jin, �e pr�v� v dob�, kdy hlava a �lenov� Spole�nosti 10. prosince[329] s pompou a p�epychem slav� v Pa��i �sp�ch st�tn�ho p�evratu, arm�da, kter� Francii tuto poni�uj�c� vl�du vnutila, vykupuje svou vinu na Krymu str�d�n�m, hladov�n�m, ag�ni� a smrt� nej�alostn�j��ho a nejstra�n�j��ho druhu.
V prvn�m obdob� v�chodn�ho ta�en�, od listopadu 1854 do b�ezna 1855, byl prosincov� pov��enec vyn�en jako druh� Proz�etelnost a ve v�ech t�nin�ch byla op�vov�na obdivuhodn� vojensk� spr�va slavn�ho c�sa�stv� v protikladu ke skand�ln�mu utrpen�, jemu� byla vystavena anglick� arm�da z�m�rnou zradou a p�irozen�mi ��inky zastaral�ho syst�mu. Ale jako p�i v�ech ostatn�ch slavn�ch �inech Lower Empire to, co bylo pova�ov�no za podstatu, byla ve skute�nosti jen teatr�ln� fantasmagorie, vypo��tan� pouze na okam�it� divadeln� efekt. Po dva roky se Bonaparte zam�stn�val v�lu�n� p��pravou v�lky. Napnul v�echny s�ly mocn�ho centralizovan�ho francouzsk�ho st�tu, aby zajistil prvn� �sp�chy sv� arm�dy[f]. A opravdu se nen� �emu divit, �e ani uboh�mu dobrodruhovi ze �trasburku a Boulogne se v prvn�ch dvou letech jeho pra�patn� vl�dy nepoda�ilo zni�it skv�lou organizaci francouzsk� arm�dy � odkaz prvn� revoluce. Div je, �e se mu to poda�ilo v prvn�ch dvou letech skute�n� v�lky. Kdy� na tuto svou batrachomyomachii[330] vynalo�il v�c prost�edk� ne� Napoleon Velik� za patn�ct let sv� Iliady, na za��tku t�et�ho roku zji��uje, �e francouzsk� zdroje jsou vy�erp�ny, �e francouzsk� vojensk� spr�va se zhroutila a arm�da se rozpl�v� vnive� v d�sledku b�dy a str�d�n�. Rakovina, kter� roze��r� francouzskou arm�du � kr�de�e a defraudace � je organickou sou��st� Lower Empire, trvalo v�ak dva roky, ne� se jej� zhoubn� ��inky projevily.
�alostn� stav francouzsk� arm�dy byl dlouho pe�liv� zatajov�n nejen ve francouzsk�m, ale i v anglick�m tisku. Dnes u� se stal ve�ejn�m tajemstv�m, o n�m� mluv� kdekdo. Stal se pravdou, kterou nikdo nepop�r� od t� doby, co ji Bonapart�v �Moniteur� ozna�uje za le�. Posta�� tu citovat z posledn� zpr�vy sevastopolsk�ho dopisovatele listu �Times�:
�Francouzsk� arm�da, i kdy� se na pap��e zd�, �e je po�etn�, se smutn� rozpl�v� vnive�; kurd�je a zimnice kos� jej� �ady. Ned�vno jsem psal, �e denn� ztr�c� 170 mu��; nyn� Francouzi p�izn�vaj�, �e v jejich arm�d� um�r� denn� 120 mu�� a n�kdy mnohem v�c. Nejv�c trp� voj�ci na prav�m k��dle, v Bajdarsk� dolin�... Je t�eba o�ek�vat, �e a� nastane tepl� po�as�, nemoci se zna�n� roz����... Francouzsk� seznamy nemocn�ch budou hrozn�... Francouzsk� arm�da se opot�ebov�v� p�inejmen��m stejn� rychle, jako kdy� byla vystavena de�ti kul� a gran�t�, palb� v nejhor��m obdob� obl�h�n�.�
Jako hlavn� p���iny utrpen� Francouz� uv�d� dopisovatel nedostate�n� p��st�e��, b�dn� oble�en� a nuznou stravu. Kdy� vyl��il nep��ze� po�as� � �v bar�c�ch zamrzala voda ve v�drech do hloubky t�� palc��, prudk� sn�hov� metelice, kter� �t�m�� do v�ech bar�k� nanesly spousty sn�hu� pt� se: �co musela francouzsk� arm�da vytrp�t, kdy� bar�ky nebyly ��dn� vybaveny a kdy� nem�la dvojit� stany obehnan� p��kopy, n�br� jen jednoduch�, nechr�n�n� stany�? Kon�� slovy, �e �je opravdu bolestn� potkat francouzsk� transporty nemocn�ch� a �e mar��l P�lissier je sp�e �zkostliv� skr�v� p�ed anglickou arm�dou, ne� aby se sna�il uleh�it jejich utrpen�.
Uv�d�me jin� cit�t z �Morning Advertiser�, listu, kter�mu spolu s �Morning Post� bylo dop��no hanebn� v�sady oslavovat Bonapart�v p��chod k moci v roce 1851 a kter� st�le je�t� vychvaluje Palmerstona jako ryze anglick�ho ministra:
�Ve francouzsk�m t�bo�e na �ern� je 3000 nemocn�ch, poln� nemocnice jsou p�cpln�ny a zdravotn� person�l pro�idl n�sledkem nemoc� a vy�erp�n�. Intendantura se rozpadla a nen� s to vojsko �ivit, lid� p��mo �ebraj� u voj�k� v p�edn�ch str��ch o suchary, kurd�je z nedostatku zeleniny a tyfus z nedostatku masa zu�� se stra�nou silou; rozd�l mezi ob�ma arm�dami je p���inou zjevn� nespokojenosti francouzsk�ch voj�k�. Dopravn� prost�edky nesta�� p�ev�et nemocn� do Ca�ihradu, kde je v nemocnic�ch p�es 12 000 nemocn�ch � epidemie je skute�n� katastrof�ln� a �mrtnost stra�n�. Lod�, kter� p�iplouvaj� z V�chodu do Marseille, jsou p�epln�ny ob�mi zimnice a lod� s nemocn�mi tyfem jsou pos�l�ny do karant�ny ve Frioulu.�
Co d�lat s touto hynouc� arm�dou?[g] Konej�it ji arabskou poh�dkou o �zrozen� al��rsk�ho kr�le[331] nebo l��en�m vy��van�ch uniforem se zlat�mi pr�mky, kter� nos� h��kan� garda opatrn�ho hrdiny? Je t�eba p�ipomenout, �e francouz�t� voj�ci nesn�ej� ur�ky jako voj�ci angli�t�. D�kazem toho � je-li v�bec d�kaz� t�eba � je ve francouzsk� arm�d� n�kolik pokus� o zast�elen� gener�la P�lissiera, jak o tom napsala �Gazzetta di Milano�, Radeck�ho �Moniteur�. Nesm�me si tak� myslet, �e �adov� arm�da ve Francii z�st�v� v krymsk� trag�dii nete�n�m div�kem. Pa��sk� policie za��n� prov�d�t razie i v kas�rn�ch. Zu�vov�, poslan� do Pa��e, aby tam pod�van� na n� vyvolala nad�en� ve�ejnosti, byli u� z hlavn�ho m�sta odvol�ni, nebo� se stali nespolehliv�mi. Dva dal�� pluky, kter� se vr�tily z Krymu, byly rovn� posl�ny do provinci�. Antagonismus mezi gardou a �adov�m vojskem se ka�d�m dnem zost�uje, nebo� Bonaparte vytv��� pr�v� v t�to chv�li dostate�n� siln� nov� gardov� pluky, aby mohl tohoto privilegovan�ho sboru pou��t jako pa��sk� pos�dky a nemusel pou��vat �adov�ch pluk�. Nap�ed podplatil arm�du, aby se postavila proti zemi, a te� se pokou�� podplatit arm�du v arm�d�, co� je dost nebezpe�n� experiment.
Finance � nebudeme je naz�vat patou tohoto podivn�ho Achilla, nebo� je to pata p��li� velik� � vy�aduj� zvl�tn� �l�nek, aby je bylo mo�no pln� vylo�it. Sta�� zat�m, �ekneme-li, �e cenn� pap�ry v posledn� dob� sice klesly, ale o�ek�valo se, �e po zpr�v� o uzav�en� m�ru a o narozen� dal��ho Bonaparta ur�it� znovu stoupnou. Nebylo to ponech�no jen n�hod�, Jednak vydala vl�da p��kaz, podle n�ho� se dovoluje nakupovat st�tn� cenn� pap�ry z ve�ejn�ch prost�edk�, jednak Cr�dit mobilier a podobn� bonapartistick� �v�rov� instituce, kter� vyrostly jako houby po de�ti, po dva dny piln� skupovaly akcie. P�es v�echny tyto man�vry cenn� pap�ry po zpr�v� o �zrozen� nestouply, ale naopak poklesly a d�le klesaj�. Bonaparte se velmi rozhn�val a zak�zal nyn� prod�vat na burze cenn� pap�ry s v�jimkou t�ch, jejich� kurs schv�lila vl�da, a v�echny hlavn� burzovn� spekulanty dal p�edvolat na policejn� prefekturu.
Kdy� se v Parthen�nu sk�cela socha Pallas Ath�ny, bylo to pro at�nskou republiku osudn�m znamen�m. Kdy� se Bonapartova bysta zakym�cela na piedestalu v synag�ze, kde se stanov� kupn� cena vl�d a diskontuj� d�jiny n�rod�, v�t� to p�d c�sa�stv� burzovn�ch machinac�.
Napsal K. Marx kolem 1. dubna 1856
Oti�t�no v �The Peopleʼs Paper�,
��s. 205 z 5. dubna 1856,
podpis: K. M.,
a jako �vodn�k
v �New-York Daily Tribune�,
��s. 4676 ze 14. dubna 1856Podle textu
v �The Peopleʼs Paper�,
srovnan�ho s textem
v �New-York Daily Tribune�
P�elo�eno z angli�tiny
__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)a � Shakespeare, �Kr�l Jind�ich VIII.�, 1. jedn�n�, 1. sc�na. (Pozn. red.)
b Viz pozn�mku [181]. (Pozn. red.)
c � st�tn� p�evrat. (Pozn. red.)
d � �stavod�rn� shrom�d�n�. (Pozn. red.)
e � jim podobn�ch. (Pozn. red.)
f V Marxov� �l�nku, kter� byl oti�t�n v �New-York Daily Tribune�, n�sleduj� slova: �kter� tehdy byla hlavn� oporou jeho uzurpovan� moci, ale kter� dosud n�le�it� nevyu�il�. (Pozn. red.)
g V Marxov� �l�nku, kter� byl oti�t�n v �New-York Daily Tribune�, je m�sto t�to v�ty text: �Co d�lat s t�mito nespokojen�mi legiemi, kter� um�raj� v d�sledku neschopnosti intendantury, skand�ln� nedbalosti a p��m�ch kr�de��?� (Pozn. red.)
323 Marx poslal uveden� �l�nek jednak listu �Peopleʼs Paper�, jednak listu �New-York Daily Tribune�, v n�m� byl oti�t�n jako �vodn�k 14. dubna 1856 pod nadpisem �Bonapartovy ob�ti a n�stroje� (�Bonapartean Victims and Tools�).
324 Cayenne �m�sto ve francouzsk� Guayan� (Ji�n� Amerika), kam byli vypov�d�ni politi�t� v�z�ov�. M�sto dostalo p�ezd�vku �such� gilotina� pro hromadnou �mrtnost, kterou zp�soboval galejnick� re�im a nesnesiteln� tropick� podneb�.
Lambessa (Lambèse) � francouzsk� trestaneck� kolonie, zalo�en� na rozvalin�ch staro��msk�ho m�sta v severn� Africe; od roku 1851 do roku 1860 sem byli pos�l�ni do vyhnanstv� politi�t� v�z�ov�.
Belle Ile � Ostrov u ji�n�ho pob�e�� Bretan�; v letech 1849 a� 1857 zde byli v�zn�ni politi�t� provinilci, zejm�na d�ln�ci, kte�� se z��astnili pa��sk�ho �ervnov�ho povst�n� roku 1848.
325 P�eklad dopisu francouzsk�ho politick�ho vyhnance Tassiliera, kter� Marx poslal do �Peopleʼs Paper�, byl v listu uve�ejn�n 12. dubna 1856.
326 Marx tu ironicky nar�� na metody, jak�mi si Ludv�k Bonaparte a bonapartistick� kruhy v dob�, kdy p�ipravovali st�tn� p�evrat z 2. prosince 1851, z�sk�vali stoupence mezi d�stojn�ky a voj�ky v arm�d�. P�i hostin�ch a vojensk�ch p�ehl�dk�ch, kter� Ludv�k Bonaparte po��dal jako president republiky v Satory a na jin�ch m�stech, byli d�stojn�ci a voj�ci ho�t�ni uzenkami, studenou zv��inou, �ampa�sk�m atd.
327 Boustrapa � p�ezd�vka Ludv�ka Bonaparta, vytvo�ena z prvn�ch slabik n�zv� m�st Boulogne, Strassbourgu (�trasburku) a Pa��e. Touto p�ezd�vkou se nar�elo na jeho pokusy prov�st bonapartistick� pu� ve �trasburku (30. z��� 1836) a Boulogni (6. srpna 1840) a na st�tn� p�evrat z 2. prosince 1851 v Pa��i, j�m� byla ve Francii nastolena bonapartovsk� diktatura.
328 Furcae Caudinae � Caudijsk� sout�sky nedaleko starov�k�ho m�sta Caudia, kde roku 321 p�ed n. l. za druh� samnitsk� v�lky porazili Samnit� ��msk� legie a donutili je proj�t pod jhem, co� se pova�ovalo za nejv�t�� pohanu pora�en� arm�dy. Odtud v�raz �proj�t furcae Caudinae�, to jest za��t krajn� pon�en�.
329 Spole�nost 10. prosince � tajn� bonapartistick� spolek, utvo�en� v roce 1849, byl slo�en p�ev�n� z deklasovan�ch �ivl�. Podrobnou charakteristiku Spole�nosti 10. prosince podal Marx v pr�ci �Osmn�ct� brumaire Ludv�ka Bonaparta� (Marx-Engels, Spisy 8).
330 �Batrachomyomachia� [�V�lka �ab a my��] � staro�eck� komick� b�se� nezn�m�ho autora, kter� je parodi� na Hom�rovou �Iliadu�.
331 Jde o narozen� syna Napoleona III. Ev�ena 16. b�ezna 1856, jemu� se dostalo titulu kr�l al��rsk�.