Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Karel Marx
Ofici�ln� finan�n� zpr�va
Lond�n 2. ��jna. M�me p�ed sebou ofici�ln� finan�n� zpr�vu o st�tn�ch p��jmech za uplynul� rok, pololet� a �tvrtlet� (podle novot, kter� zavedl Gladstone, kon�� anglick� finan�n� rok, a to jak pokud jde o p��jmy, tak i o vyd�n�, 30. z���). Zpr�va na jedn� stran� dokazuje, �e pomocn� zdroje anglick�ho rozpo�tu jsou pru�n�, ale na druh� stran� ukazuje, �e po�et pravd�podobnosti nen� forte[a] anglick�ch finan�n�k�, �ist� p�ebytek �in� ve srovn�n� s minul�m finan�n�m rokem 8 344 781 liber �t., ve srovn�n� s p�edch�zcj�c�m pololet�m 2 929 699 liber �t. a s p�edch�zej�c�m �tvrtlet�m 1 924 124 liber �t. V�znam t�chto ��sel se okam�it� zm�n�, uv��me-li na jedn� stran� okolnost, �e za Gladstona a Lewise byly zv��eny dan�, a na druh� stran� nepom�r mezi p�edv�dan�m a skute�n�m vzr�stem da�ov�ch p��jm�. Jasn� se to uk�e, jakmile se pod�v�me na jednotliv� polo�ky. Uvid�me, �e p��jmy z cel vzrostly za rok o 1 290 787 liber �t., za pololet� o 608 444 liber �t. a za �tvrtlet� o 364 423 liber �t. Tento vzr�st je t�eba pln� p�ipsat nov�m cl�m na �aj, cukr a k�vu. Pat�� u� k bur�oazn�mu optimismu listu �Daily News�, �e z t�chto statistick�ch �daj� �in� z�v�r o r�stu blahobytu pracuj�c�ch t��d. Jak zn�mo, Gladstone pozastavil sn�en� cla na �aj a cukr, na kter�m se usnesla roku 1854 Doln� sn�movna na jeho n�vrh. Jeho n�stupce Lewis zv��il clo z centu cukru o 3 �ilinky, co� podle jeho odhadu m�lo zv��it p��jmy o 1 200 000 liber �t.; z libry �aje o 3 pence, co� podle jeho v�po�tu muselo zv��it p��jmy o 750 000 liber �t., a kone�n� o 1 penci z libry k�vy, co� m�lo vyn�st finan�n� surplus[b] 150 000 liber �t. Celkem se v�ak v posledn�m �tvrtlet� zv��ily p��jmy z cel jen o 364 423 liber �t., tedy ani zdaleka ne o polovinu p�ebytku, kter� se o�ek�val jen ze zv��en� cla na cukr. Z celn�ch v�kaz� vid�me, �e spot�eba k�vy poklesla proti roku 1853 t�m�� o 2 %. P��jmy z cla na v�no a tab�k zna�n� poklesly.
Spot�ebn� da� plat� v Anglii za barometr comforts[c] ni���ch spole�ensk�ch t��d. Vid�me, �e i v nejlep��m �tvrtlet� se p��jem z t�to dan� sn�il o 266 006 liber �t., a p�ece ve Skotsku a Irsku byla u� pln� uplat�ov�na nov� da� sira G. C. Lewise z destilovan�ch n�poj�. Lewis po��tal s t�m, �e svou dodate�nou dan� zv��� p��jem o 1 000 000 liber �t. M�sto toho ztratil v jednom �tvrtlet� 266 006 liber �t. Pokud jde o kolkovn�, vykazuje ro�n� p��r�stek 100 472 liber �t., av�ak za pololet� pokleslo o 48 402 liber �t. a za posledn� �tvrtlet� o 103 344 liber �t. Je to t�m n�padn�j��, uv��me-li, �e u� je pln� v platnosti d�dick� da�, kterou Gladstone nov� zavedl. P��jmy po�ty, kter� pat�� do t�to kategorie (kolkovn�), vykazuj� deficit 206 819 liber �t. za rok, 175 976 liber �t. za pololet� a 81 243 liber �t. za posledn� �tvrtlet�. Da� z pozemkov�ho vlastnictv� vykazuje vzr�st o 6 484 147 liber �t. za rok, 2 195 124 liber �t. za pololet� a 1 993 590 liber �t. za �tvrtlet�. Nesm�me v�ak zapom�nat, �e Gladstone d��v�j�� da�ovou sazbu zdvojn�sobil a o�ek�val, �e se v d�sledku toho p��jmy zv��� o 61/2 mili�nu liber �t., a sir G. C. Lewis krom� toho prosadil dodate�n� zdan�n� ve v��i 2 penc� z ka�d� libry �t. a o�ek�val od toho nov� zv��en� p��jm� o 4 000 000 liber �t. Tedy ani u dan� z pozemkov�ho vlastnictv� vzr�st p��jm� nijak neodpov�dal r�stu dan�.
Zde se st�le zaj�maj� o podvody a pravd�podobnou budoucnost Cr�dit Foncier, Cr�dit mobilier a jin�ch bonapartistick�ch bankovn�ch �i bankrotn�ch kreatur. M��eme si p�itom vzpomenout, �e �mile P�reire a druz� ��fov� t�chto instituc� jsou sta�� saint-simonovci. Tito p�nov� v�dy o�ek�vali sp�su sv�ta od bank a snad i od bankrot�. Tak �i onak svou vlastn� sp�su v tom na�li. Saint-simonismus, abstrahujeme-li od velk�ch v�eobecn�ch my�lenek jeho tv�rce, se uskute�nil ve sv� jedin� mo�n� form� za Bonaparta. Co chce kdo v�c! P�reire je hlavn� Bonapart�v finan�n� podvodn�k a pan Michel Chevalier je jeden z vedouc�ch redaktor� a hlavn� ekonomick� odborn�k �Journal des D�bats�[300]. Habent sua fata libelli[d]. Ale tak� velk� my�lenky maj� svoje �fata�[e].
Napsal K. Marx 2. ��jna 1855
Oti�t�no v �Neue Oder-Zeitung�,
��s. 467 ze 6. ��jna 1855Podle textu novin
P�elo�eno z n�m�iny
__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)a � silnou str�nkou. (Pozn. red.)
b � p�ebytek, dodate�n� p��jem. (Pozn. red.)
c � blahobytu. (Pozn. red.)
d Knihy maj� svoje osudy. (Pozn. red.)
e � �osudy�. (Pozn. red.)
300 �Journal des D�bats� � zkr�cen� n�zev francouzsk�ho bur�oazn�ho den�ku �Journal des D�bats politiques et litt�raires� [�Noviny pro politick� a liter�rn� diskuse�], kter� byl zalo�en v Pa��i roku 1789. Za �ervencov� monarchie byl vl�dn�m listem, org�nem orleanistick� bur�oazie. Za revoluce roku 1848 vyjad�oval n�zory kontrarevolu�n� bur�oazie, takzvan� strany po��dku. Po st�tn�m p�evratu z roku 1851 org�n um�rn�n� orleanistick� opozice.