Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Bed�ich Engels
K dobyt� Sevastopolu[285]
Lond�n 11. z���. D�la v parku svat�ho Jakuba a na Toweru[286] ozn�mila v�era ve�er v 9 hodin Lond�nu p�d Ji�n� strany Sevastopolu. �editel�m divadel Lyceum, Haymarket a Adelphi se dostalo zadostiu�in�n�, �e mohli vyzvat k �hur�, �God save the Queen� a �Partant pour la Syrie�[a] na z�klad� ofici�ln�ch depe��, a ne jako dosud na z�klad� fale�n�ch zpr�v.
V krymsk�m ta�en� nastal kone�n� obrat. U� asi t�den p�izn�vaj� rusk� telegrafick� zpr�vy, �e spojeneck� palba zp�sobila sevastopolsk�m lini�m zna�n� �kody a �e �kody byly �pokud mo�no�, tedy ne zcela, odstran�ny. V�era jsme se pak dozv�d�li, �e v sobotu 8. z��� odpoledne provedli spojenci zte� na �ty�i ba�ty, u jedn� byli pora�eni, dv� dobyli, jednu z nich museli op�t vyklidit, ale kone�n� �tvrtou a nejd�le�it�j��, na Malachovsk� mohyle (Kornilovovu ba�tu), udr�eli. Ztr�ta t�to ba�ty donutila Rusy zni�it a vyklidit Ji�n� Stranu.[b]
P��chod zna�n�ch posil po bitv� na �ern� zabezpe�il spojeneck� gener�ly p�ed jakoukoli p��padnou akc� rusk� arm�dy u Inkermanu; nebo� i v tom p��pad�, �e by se k rusk� arm�d� p�ipojily zbytky 4. a 6. divize a dv� divize gran�tn�k�, byli by spojenci s to �sp�n� �elit jak�mukoli po�tu vojska, kter� by Rusov� mohli vrhnout p�es �ernou, a z�rove� by m�li k dispozici je�t� dostate�n� velk� s�ly, aby mohli pokra�ovat v obl�h�n� a dokonce i podniknout zte�. Je t�eba p�iznat, �e francouzsk� vl�da poslala tentokr�t neoby�ejn� rychle vojsko, kter� m�lo vyv�it rusk� posily z Polska a Volyn�, je� byly u� na pochodu. Po�et francouzsk�ho vojska p�epraven�ho od za��tku �ervna na V�chod je mo�no odhadnout nejm�n� na 50 000 mu��. Za t�chto okolnost� a p�i ��innosti p�edsunut�ch anglick�ch a francouzsk�ch mo�d��ov�ch bateri� byly z�kopy pod ochranou mohutn� palby posunuty a� k p��kopu. Jak daleko byly posunuty a zda bylo glacis secundum artem[c] korunov�no, zat�m je�t� nev�me. Palba nab�vala st�le v�c charakteru pravideln�ho bombardov�n�; �sp�n� bylo pou�ito vertik�ln� st�elby, tak�e se tu nemohly udr�et v�t�� vojensk� �tvary, a nakonec byl d�n rozkaz ke zte�i.
Minul� jaro vybudovali Rusov� na Mamelonu pomoc� p���n�ch z�taras� a �kryt� �adu opevn�n�ch �sek� odoln�ch proti palb� a pum�m. Tato za��zen� jim sk�tala skv�lou ochranu p�ed nep��telskou palbou, ale p�i zte�i se uk�zalo, �e v nich nezbylo m�sto pro soust�ed�n� dostate�n�ho po�tu voj�k� k obran�. �sek za �sekem, ka�d� br�n�n� jen n�kolika mu�i, padal do rukou Francouz�, kte�� jich hned pou�ili jako hotov�ch opevn�n�ch z�kop�. Zd� se, �e se Rusov� dopustili stejn� chyby i p�i budov�n� obrann�ch staveb na Malachovsk� mohyle. P�ehnali to, a jakmile se Francouzi zmocnili dominuj�c�ho bodu mohyly, poskytla jim sama rusk� opevn�n� ochranu p�ed ruskou palbou. Proto�e Redan (ba�ta ��s. 3) a redan Kor�bov� z�toky (rusk� ba�ta ��s. 1) le�� na rovn�j��m ter�nu, nebylo zde mo�no z��dit terasovit� a slo�en� obrann� stavby jako na Malachovsk� mohyle. Proto byla z�ejm� uvnit� ba�ty z��zena jednoduch� coupure[d], kter� odd�lovala vy�n�vaj�c� �hel ba�ty a vystavovala jej� vnit�n� ��st drtiv� palb�. Obr�nci ba�ty mohli b�t proto soust�ed�ni v�c vzadu a vnit�ek opevn�n� mohl b�t chr�n�n v�pady z coupure. V d�sledku tohoto uspo��d�n�, obvykl�ho v podobn�ch p��padech, mohly sice anglick� �to�n� �ady a francouzsk� kolony, kter� dostaly rozkaz ke zte�i t�chto postaven�, snadno proniknout p�es t�m�� zcela opu�t�n� vn�j�� val, ale jakmile se dostaly p�ed coupure, byly zasyp�ny de�t�m st�el a musely od zte�e upustit.
Hned po dobyt� Malachovsk� mohyly se gener�l de Salles v prostoru lev�ho francouzsk�ho �toku pokusil zachytit v �st�edn� ba�t� (��s. 5, mezi Sto��rn� a Karant�nn� ba�tou), ale byl odra�en. Nev�me, zda tento �tok podnikl na vlastn� p�st nebo zda to byla sou��st p�vodn�ho pl�nu. Rovn� nev�me, zda byly francouzsk� z�kopy posunuty dostate�n� bl�zko k ba�t�, aby byl tento odv�n� pokus ospravedln�n.
Kdy� spojenci dobyli Malachovskou mohylu, nastal v obl�h�n� okam�it� obrat.[e] Malachov pln� ovl�d� p�edm�st� Korabelnaja a v�chodn� svah pahorku, na n�m� le�� m�sto Sevastopol. Ohro�uje z t�lu pob�e�n� pevn�stky na ji�n� stran� rejdy a znemo��uje rusk�m v�le�n�m lod�m udr�et se v cel�m vnit�n�m p��stavu a ve v�t�� ��sti vn�j��ho p��stavu. Souvislost obrann�ch lini� Sevastopolu byla p�dem Malachovsk� mohyly p�erv�na pr�v� v bod�, na n�m� z�visela bezpe�nost cel� obrany. Obsazen� Malachovsk� mohyly znamen� proto i obsazen� p�edm�st� Korabelnaja, zni�en� m�sta bombardov�n�m, dobyt� Sto��rn� ba�ty z boku a z t�lu a ztr�tu posledn� nad�je na uh�jen� Sevastopolu. Dosud byl Sevastopol jako v�echny v�znamn� modern� pevnosti opevn�n�m t�borem pro velkou arm�du. Dobyt�m Malachovsk� mohyly poklesl na pouh� p�edmost� pro ruskou pos�dku Severn� strany, a to je�t� p�edmost� bez mostu.[f] N�kolik rusk�ch lod� v p��stavu bylo ji� zap�leno pumami spojeneck�ch bateri�. Jakmile by byla na Malachovsk� mohyle postavena francouzsk� d�la, nena�ly by zb�vaj�c� rusk� lod� bezpe�n� kotvi�t�, leda t�sn� u paty Nikolajevsk� a Alexandrovsk� tvrze, kde je m�sto jen pro velmi m�lo lod�. Proto Rusov� potopili a sp�lili sv� �adov� lod� a v�le�n� parn�ky. A� budou m�t spojenci �pln� v rukou p�edm�st� Korabelnaja, budou s to zah�jit poln� operace. A�koli v t�to ��sti m�sta nebudou moci pro palbu ze Severn� strany um�stit mnoho bateri� a po�etn� vojsko, dos�hli rozhodn� toho, �e Rusov� ztratili v�c ne� polovinu �zem� Sevastopolu, kter� m�li p�ed 8. z���m, a �e jim z�stala jen pevnost, kter� m��e pojmout pouze omezen� po�et obr�nc�. Nejen�e je zcela zlomena �to�n� s�la pos�dky, ale i jej� obranyschopnost je zna�n� oslabena. Na dal�� obl�h�n� bude sta�it mnohem m�n� lid� a takto uvoln�n�ho vojska spolu se silami, kter� jsou nyn� na cest� nebo v t�bo�e u Maslaku, m��e b�t pou�ito k v�prav� do Jevpatorije. ��m v�c studujeme postaven� spojenc� a Rus� na �ece �ern�, t�m v�c se p�esv�d�ujeme, �e ani jedni, ani druz� nemohou te� zatla�it protivn�ka bez velk� po�etn� p�evahy a mimo��dn�ch ob�t�. Proto se ve spojeneck�m t�bo�e st�le v�c ���� n�zor, �e 60 000�70 000 mu�� mus� b�t p�epraveno do Jevpatorije, aby odtud vyrazili proti rusk�m komunikac�m u Simferopolu. Rusov� by t�m byli donuceni k bitv� v otev�en�m poli, v n� by si spojenci za nyn�j��ch okolnost� z�ejm� mohli b�t jisti �sp�chem. V�echno v�ak bude z�le�et na tom, jak rychle a energicky tohoto okam�iku vyu�ij�.[g]
Napsal B. Engels kolem 11. z��� 1855
Oti�t�no v �Neue Oder-Zeitung�,
��s. 429 ze 14. z��� 1855
a jako �vodn�k
v �New-York Daily Tribune�,
��s. 4506 z 28. z��� 1855Podle textu
v �Neue Oder-Zeitung�,
srovnan�ho s textem
v �New-York Daily Tribune�
P�elo�eno z n�m�iny
__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)a � �Bo�e, chra� kr�lovnu�; �Odch�zeje do S�rie�. (Viz t� pozn�mku [192].) (Pozn. red.)
b V �l�nku, kter� Engels napsal pro �New-York DailyTribune�, je m�sto posledn� v�ty tento text: �Ztr�ta tohoto bodu donutila Rusy, aby 9. z��� p�esunuli sv� vojsko z Ji�n� strany na Severn� stranu, a tak vyklidili m�sto Sevastopol, kdy� p�edt�m rozmetali sklady, vyhodili do pov�t�� budovy, minov�mi v�buchy zni�ili obrann� stavby, a jak �ekl gener�l P�lissier, zm�nili cel� m�sto ve �hnouc� pec; Rusov� sp�lili tak� sv� parn�ky, potopili zb�vaj�c� v�le�n� lodi a nakonec zni�ili most u Pavlovsk� baterie.� (Pozn. red.)
c � podle v�ech pravidel um�n�. (Pozn. red.)
d Coupure (vnit�n� val, z��ez) se v pevnostn�m stavitelstv� naz�vala opevn�n�, zdi, palis�dy a jin� stavby um�st�n� za hlavn�m valem proto, aby na nich v p��pad� prolomen� hlavn�ho valu bylo mo�no pokra�ovat v obran� vnit�n�ho prostoru. (Pozn. �es. red.)
e V �New-York Daily Tribune� n�sleduje tento text: �Soud� podle dosavadn�ho pr�b�hu tohoto pam�tihodn�ho obl�h�n�, byly v�echny d�vody p�edpokl�dat, �e Francouz�m v�bec nehrozilo nebezpe��, �e budou vytla�eni ze sv�ho nov�ho postaven�, jestli�e ��dn� spln� sv� �koly.� (Pozn. red.)
f V �New-York Daily Tribune� n�sleduje tento text: �Proto bylo moudr� opustit m�sto. Pravda, ji� nejednou jsme sly�eli, �e se na vnit�n�m svahu Malachovsk� mohyly z�izuj� nov� opevn�n�, aby se mohlo pokra�ovat v obran� p�edm�st� Korabelnaja i po ztr�t� mohyly. Z�ejm� v�ak tato opevn�n� nem�la takov� v�znam, aby p�im�la kn�ete Gor�akova pokra�ovat v obran�. Brzy se ostatn� dozv�me, jak� tato opevn�n� skute�n� jsou.� (Pozn. red.)
g V �New-York Daily Tribune� je m�sto posledn�ch dvou v�t tento text: �Za p�edpokladu, �e Rusov� maj� na Krymu 200 000 mu�� (a to ur�it� nemaj�), bylo by pro obranu Severn� pevnosti zapot�eb� 80 000 mu��, pro postaven� na �ece �ern� 60 000 a k akc�m proti spojeneck� arm�d� v Jevpatoriji 60 000. Vezmeme-li v �vahu nyn�j�� mor�ln� stav spojeneck�ch sil, m��eme s jistotou ��ci, �e p�i stejn�m po�tu a p�i stejn� v�hodn�m postaven� Rusy poraz�; a proto�e t�m, �e zaujmou postaven� na rusk�ch komunikac�ch, mohou donutit Rusy k bitv�, nezd� se, �e by t�mto krokem n�co riskovali. Naopak Rusov� budou pravd�podobn� schopni postavit proti t�to expedi�n� arm�d� nanejv�� 60 000 mu��. ��m d��ve v�ak spojenci takov� man�vr provedou, t�m l�pe pro n�, a budou-li jednat rozhodn�, mohou dos�hnout v�znamn�ch v�sledk�. Maj� nyn� mor�ln� i po�etn� p�evahu a nepochybujeme, �e j� vyu�ij� d��ve, ne� dal�� zima str�ven� na n�horn� planin� sn�� jejich po�et a zlom� jejich bojov�ho ducha.
A vskutku, podle posledn�ch zpr�v bylo ji� do 13. z��� p�epraveno do Jevpatorie 25 000 mu�� a bezpochyby se brzy dov�me, �e za nimi n�sledovaly je�t� v�t�� s�ly.
O t�chto d�le�it�ch ud�lostech m�me zat�m jen stru�n� telegrafick� zpr�vy. Jakmile dostaneme �pln�j�� a podrobn�j�� informace, znovu se k t�to v�ci vr�t�me.� (Posledn� dva odstavce p�idala redakce �Tribune�.) (Pozn. red.)
285 Tento �l�nek je variantou Engelsova �l�nku �P�d Sevastopolu� (�The Fall of Sevastopol�), kter� byl uve�ejn�n v �New-York Daily Tribune� 28. z��� 1855 jako �vodn�k. V tomto vyd�n� je �l�nek oti�t�n podle spolehliv�j��ho textu �Neue Oder-Zeitung�; jak je patrno z Marxova dopisu z 11. z���, ud�lal Marx v Engelsov� �l�nku n�kter� zm�ny na z�klad� nejnov�j��ch telegrafick�ch zpr�v.
286 Tower � lond�nsk� z�mek, kter� byl ve st�edov�ku kr�lovskou rezidenc� a politickou v�znic�; v 19. stolet� zde byl arzen�l.