O událostech na válčištích

Karel Marx

O událostech na válčištích

Londýn 22. srpna. Zprávy admirálů Penauda a Dundase potvrzují náš soud o „slavném zničení Sveaborgu, Gibraltaru Severu“ (jak říkají „Times“). Dnes čteme i v jednom londýnském deníku:

„O velkém bombardování Sveaborgu můžeme říci jen to, že rozšíření požáru způsobilo možná nepříteli větší škody. Nezdá se však, že bychom mnoho získali. Úspěch nebyl ani skvělý, ani trvalý. Stejně jako dříve jsou všechny úkoly v Baltském moři teprve před námi.“

„Times“ ovšem, které potřebují po dobu pobytu královny ve Francii dobrou pohodu a dobré novinky a které již několik dní malují všechno jen v couleur de rose^{^[a]} a předstírají nával optimismu, tyto „Times“ se tvrdošíjně přidržují snů o zničení „města“ Sveaborgu.

Pokud jde o událost na řece Černé, je k jejímu posouzení třeba především podrobnějších zpráv. Vše záleží totiž na tom, nakolik se bojovalo o úzké přechody přes Černou a nakolik byl stav vody v řece skutečnou překážkou. Nebyla-li při bitvě před francouzskou frontou taková překážka, pak to staví Rusy do velmi špatného světla. Šlo-li naopak o překonání soutěsek, které nebylo možno obejít, jsou tím velké ruské ztráty vysvětleny a bitvu lze považovat za čestnou pro obě strany. Zůstává však stále nejasné, proč se Rusové nepokusili o obchvat přes Bajdarskou dolinu. Ale je jisté, že neodejdou-li spojenci dobrovolně, nebudou je Rusové, jak to nyní dokázali, s to vytlačit z náhorní plošiny a z linie podél Černé. Tak začínají znovu staré svízele.

Zteč Malachovské mohyly lze očekávat každým dnem. Nepodaří-li se, ocitnou se spojenci ve špatné situaci. Podaří-li se — což je ještě možné, i když s ohromnými ztrátami — nebude Jižní strana ještě ztracena, ledaže by musela být vyklizena pro nedostatek potravin. Ale spojenci by pak rozhodně měli naději, že odtud Rusy do zimy vytlačí. Zprávy o zdravotním stavu anglické armády na Krymu si navzájem odporují. Podle jedné zprávy je každý měsíc 1000 anglických vojáků v zákopech neschopno služby. Je jisté, že z jednoho jediného pluku, z 10. husarského, který má 676 mužů, je 161 nemocných. Dr. Sutherland, předseda zdravotní komise, kterou vyslala na Krym vláda, píše v jednom svém dopise hraběti Shaftesburymu mimo jiné:

„V týdnu do 7. července: početní stav anglické armády 41 593; celkový počet úmrtí 150, na choleru zemřelo 71, na zimnici 17, na průjem 19, na úplavici 2. V týdnu do 14. července: početní stav armády 42 513; celkový počet úmrtí 123; na choleru zemřelo 55, na zimnici 18, na průjem 10, na úplavici 5. Následkem zranění zemřelo v prvním týdnu 44, v druhém týdnu 30, celkem 74.“

V prvních dvou týdnech července je tedy poměr mezi počtem úmrtí následkem nemocí a počtem úmrtí následkem zranění asi 4:1 - Dr. Sutherland vidí tento rozdíl mezi zdravotním stavem armády loni v zimě a letos v létě:

„Úmrtnost v zimních měsících má zcela jiný charakter než úmrtnost v létě. Nyní neexistuje téměř ani jedna z tehdejších příčin, jako jsou špatná výživa, nedostatek odpočinku, přepracovanost, nedostatek oděvu, přístřeší a ochrany proti nepohodě, které způsobily, že téměř celá armáda dostala scorbutis^{^[b]}. Tehdy měly všechny případy onemocnění charakter kurdějí, a proto ta strašná úmrtnost ve skutarských nemocnicích; bylo to možno srovnat jen s hladomorem v Irsku“ (1847); „naproti tomu nyní máme choleru a zimnici, jejichž intenzita byla v našem táboře nepochybně dík velké péči o vojáky zmírněna.“

Zdravotní stav obležené armády je v této chvíli nesporně horší než zdravotní stav armády obléhající. Dr. Sutherland si však nemůže činit nárok na to, aby se jeho dopisu bezvýhradně věřilo, neboť, jak o tom svědčí nedávný případ, za kritiku se v anglickém táboře trestá. Asi před šesti týdny otiskly totiž „Times“ anonymní dopis, v němž se odsuzovalo trestuhodné zacházení s raněnými po krvavé řeži z 18. června. Ministerstvo války vyzvalo „Times“, aby mu prozradily dopisovatelovo jméno. Tento požadavek byl odmítnut s tím, že by pan Frederick Peel musel výslovně slíbit, že dopisovatel nebude za svá odhalení stíhán. Peel na tuto podmínku nepřistoupil, ale odsoudil „Times“ v parlamentě za to, že odmítly jeho požadavek. Mezitím byl autor zmíněného dopisu pan Bakewell (chirurgický asistent) na zdravotní dovolené ve Skutari. To bylo v polovině července. Úřady v táboře nějak zjistily, že je autorem dopisu. Za jeho zády a za jeho nepřítomnosti byla z vyšších zdravotních úředníků, kteří byli většinou sami Bakewellovým dopisem kompromitováni, sestavena vyšetřovací komise, která Bakewella odsoudila, aniž mu poskytla příležitost, aby se obhájil nebo svá obvinění dokázal. 3. srpna bylo ve všeobecném denním rozkaze oznámeno, že je sesazen. Podle tohoto případu je nutno posuzovat věrohodnost anglických oficiálních nebo polooficiálních zpráv o zdravotním stavu armády, péči o raněné atd.

Napsal K. Marx 22. srpna 1855
Otištěno v „Neue Oder-Zeitung“,
čís. 395 z 25. srpna 1855

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách).

a — růžových barvách. (Pozn. red.)

b — kurděje. (Pozn. red.)