Z parlamentu: Bulwerův návrh, irská otázka

Karel Marx

*Z parlamentu: Bulwerův návrh, irská otázka

Londýn 13. července. Ti, kdo nejsou zasvěceni do tajů právní vědy, těžko chápou, že se i v nejjednodušší právní při nečekaně objevují právní problémy, které nevyplývají z povahy pře, ale z předpisů a formulí procesního řádu. Ovládání těchto právních ceremonií dělá advokáta advokátem, stejně jako ovládání církevních ceremonií dělá bráhmana bráhmanem. Stejně jako ve vývoji náboženství i ve vývoji práva se forma stává obsahem. Čím je však procesní řád pro soudy, tím jsou denní pořad a jednací řád pro zákonodárná tělesa. Dějiny agrárních zákonů dokazují, že staří římští oligarchové, vynálezci háčků a kliček v soudním řízení, také jako první zavedli procedurální tahanice do zákonodárství. Anglie je v obou směrech překonala. Technické potíže, jak dostat návrh na denní pořad, různé proměny, jimiž musí osnova zákona projít, aby se stala zákonem; formule, jež dovolují odpůrci návrhu nebo návrhu zákona nepustit první do sněmovny a druhý ze sněmovny — to všechno tvoří nevyčerpatelný arzenál parlamentních tahanic, taktiky a překrucování práva. Před Palmerstonem však žádný z anglických ministrů nevtiskl Dolní sněmovně tak dokonale podobu, tón a charakter kancléřského soudu^{^[208]}. Kde nevystačí s diplomacií, uteče se k procedurálním kličkám. Pod jeho rukama se každá debata o nepříjemném návrhu mění v předběžnou debatu o dni, kdy má k debatě skutečně dojít a kdy se má věc projednat. Tak tomu bylo s návrhem Milnera Gibsona, tak tomu bylo s návrhem Layardovým, tak tomu je nyní s návrhem Bulwerovým. Při přeplněném denním pořadu na konci zasedání mohl Bulwer přednést svůj návrh jen v den, kdy se sněmovna mění v Committee of Supply^{^[209]}, tj. v den, kdy vláda předkládá Dolní sněmovně peněžní požadavky. Pro toto jednání bývá vyhrazen pátek. Závisí však přirozeně na vládě, kdy požaduje od sněmovny peníze a kdy se tedy sněmovna změní v Committee of Supply. Palmerston Bulwerovi ihned prohlásil, že tento pátek nepůjde do Supply — jak zní odborný termín — nýbrž že bude pokračovat v projednávání osnovy zákona o obchodních společnostech s omezeným ručením, Bulwer nechť si „svůj den“ hledá sám. Proto Disraeli minulé úterý oznámil, že se hodlá příští čtvrtek (včera) obrátit na sněmovnu se žádostí, aby tyto průtahy byly odstraněny. Palmerston ho předešel. Na včerejším zasedání povstal a za všeobecného smíchu sněmovny prohlásil, že zajisté neměl v úmyslu debatu o Bulwerově návrhu na vyslovení nedůvěry oddálit a technickými překážkami ctihodné sněmovně zabránit, aby vynesla svůj rozsudek. Ale přes všechno úsilí nemohly být poslancům předloženy dodatečné dokumenty o vídeňské konferenci dříve než zítra, a jak by mohli vynést rozsudek, aniž nahlédli do procesních spisů? Je prý ochoten vyhradit pro diskusi o Bulwerově návrhu pondělí. Disraeli zdůraznil, že „dodatečné dokumenty“ nijak nesouvisí s Bulwerovým návrhcm. Osnova zákona o obchodních společnostech s omezeným ručením je svým způsobem jistě důležitá. Nyní však chce národ vědět,

„zda kabinet solidárně odpovídá za své činy, nebo zda i zde platí princip omezeného ručení? Chce především znát podmínky, za kterých společníci firmy z Downing Street provozovali svůj obchod.“

Bulwer prohlásil, že souhlasí s tím, aby se debata konala v pondělí. Russell využil této mezihry k marnému pokusu, aby oslabil a překroutil smysl svého prohlášení z minulého pátku. Ale druhé, opravené vydání přichází již příliš pozdě, jak pádně dokazují dnešní „Times“. „Times“ vůbec vynakládají v posledních dnech všechen svůj um, aby na Russellův účet zachránily Palmerstonův kabinet, přičemž je vytrvale podporuje prostoduchý „Morning Advertiser“, který začíná znovu plně věřit v Palmerstona pokaždé, když hrozí nebezpečí, že mu přestane věřit parlament. Zatím získal Palmerston několikadenní lhůtu k novému manévru. Včerejší irský row^{^[a]} v Dolní sněmovně dokázal, jak dovede každého takového dne využít.

Jak známo, potulují se parlamentem už dva roky tři návrhy zákonů, které mají upravit vztahy mezi irskými majiteli půdy a pachtýři. Jeden z těchto návrhů určuje náhradu za zlepšení půdy, na kterou by měl pachtýř nárok v případě, že by mu majitel půdy vypověděl smlouvu. Zlepšení půdy provedená irskými pachtýři (skoro všichni jsou dočasnými pachtýři na jeden rok) sloužila dosud jen k tomu, aby majitel půdy mohl po vypršení pachtu požadovat vyšší pachtovné. Pachtýř tak buď ztrácí farmu, nechce-li smlouvu obnovit za nevýhodnějších podmínek, a s farmou ztrácí i kapitál vložený do zlepšení, nebo je nucen platit landlordovi nad původně stanovené pachtovné ještě úroky ze zlepšení, která provedl se svým kapitálem. Podpora těchto návrhů zákonů byla jednou z podmínek, jimiž si koaliční vláda vykoupila hlasy irské brigády. Prošly proto v roce 1854 Dolní sněmovnou, v Horní sněmovně byly však za tajného spolupůsobení ministrů odročeny na příští zasedání (1855); potom byly tak předělány, že jim byl ulomen hrot, a v této zmrzačené podobě byly vráceny Dolní sněmovně. Zde byla minulý čtvrtek obětována na oltáři pozemkového vlastnictví hlavní klauzule návrhu zákona o náhradě, a Irové s údivem zjistili, že proti nim rozhodly hlasy, které zčásti patřily vládě a zčásti s ní byly přímo spojeny. Hrozilo, že zuřivý výpad serjeanta^{^[b]} Sheeho proti Palmerstonovi vyvolá riot^{^[c]} v „irské čtvrti“ parlamentu, jejíž následky by právě v této chvíli byly povážlivé. Palmerston použil proto prostřednictví Sadleira, bývalého člena koalice a makléře irské brigády, a tak ho z jeho vlastního podnětu navštívila předevčírem deputace 18 irských poslanců s dotazem, zda chce vynaložit svůj vliv na to, aby bylo usnesení parlamentu zrušeno a aby klauzule byla při novém hlasování ve sněmovně prosazena. Prohlásil přirozeně, že je ke všemu ochoten, jen aby si zajistil irské hlasy proti návrhu na vyslovení nedůvěry. Předčasné prozrazení této intriky v Dolní sněmovně vyvolalo jednu z oněch skandálních scén, které charakterizují úpadek oligarchického parlamentu. Irové mají 105 hlasů. Ukázalo se však, že většina jich nedala osmnáctičlenné deputaci žádné zmocnění. Palmerston už vůbec nemůže používat Irů ve vládních krizích tak jako za časů OʼConnellových. S rozkladem všech starých parlamentních frakcí se rozštěpila a roztříštila i irská čtvrť. V každém případě incident ukazuje, jak Palmerston využívá získané lhůty ke zpracovávání různých klik. Současně očekává nějakou příznivou zprávu z bojiště, nějakou malou událost, jíž by se dalo využít — ne-li už vojensky — tedy alespoň v parlamentě. Podmořský telegraf vyrval vedení války z rukou gcnerálů a podřídil je diletantským astrologickým nápadům Bonapartovým a parlamentním a diplomatickým intrikám. Odtud nevysvětlitelný charakter druhého krymského tažení, který nemá obdobu.

Napsal K. Marx 13. července 1855
Otištěno v „Neue Oder-Zeitung“,
čís. 325 ze 16. července 1855

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a — poplach, skandál. (Pozn. red.)

b — serjeant at law — vysoký právní úředník. (Pozn. red.)

c — vzpouru. (Pozn. red.)

208 Kancléřský soud (Court of Chancery) — jeden z nejvyšších soudů v Anglii, který se po soudní reformě z roku 1873 stal součástí vrchního soudního dvora. Do kompetence tohoto soudu, v jehož čele stál lord kancléř (lord Chancellor), patřily záležitosti týkající se pozůstalosti, smluvních závazků, akciových společností atd. Kancléřský soud byl pověstný svou vynalézavostí ve vyhledávání kliček a průtahy při projednávání případů.

209 Committee of Supply (výbor pro schvalování finančních prostředků) — podle jednacího řádu obvyklého v anglické parlamentní praxi prohlašuje se Dolní sněmovna při projednávání řady závažných otázek týkajících se krytí státních výdajů za výbor pro schválení finančních prostředků koruně. Je to jeden z případů, kdy plénum sněmovny zasedá jako výbor (viz poznámku [201]).